JAK VYPADA TUPOZRAKOST je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Dotaz: U mého malého synka diagnostikovali tupozrakost na pravé oko. Mám problém, že můj chlapeček nechce nosit korekční brýle. Proto se chci zeptat, jestli se dá tupozrakost léčit jinak než korekčními brýlemi, třeba nějakým laserem. Nechci, aby měl s tupozrakosti problémy v dospělosti.
Tupozrakost a operace oka
Víte, ono to s tupozrakostí není tak jednoduché. Tupozrakost totiž není vůbec vada oka. Za tupozrakost může jisté zakrnění zrakového centra v mozku. Právě z tohoto důvodu není možné léčit tupozrakost v oku žádným laserem, ani kapkami do očí a podobně. Jediný způsob léčby tupozrakosti lze provést v dětství, kdy roste mozek. V této době je možné povzbudit zakrněné mozkové centrum k činnosti, a to tím, že se zakryje zdravé oko. Pacient pak musí namáhat zakrnělé centrum v mozku, které se začne znovu zaplňovat nervovými spoji a dohoní zdravé oko. Tento proces může trvat rok až dva a může se i opakovat. Toto je jediný způsob, jak lze tupozrakost léčit a proto je třeba vytrvat a důsledně dbát na trvalé zakrytí zdravého oka! Když se nestihne léčba tupozrakosti dokud roste mozek, tak pak v dospělosti již vyléčit nejde.
Pokud se tupozrakost zachytí včas, tak úspěšnost její léčby je až 95 %. Při včasné diagnóze je tupozrakost léčena tak, že se zakrývá zdravé vedoucí oko, aby bylo namáháno oko tupozraké. Dítě cvičí doma pod dohledem rodičů, a tupozrakost se tím velmi dobře vyrovnává. Rodičům někdy vadí, že se dětem musí dát dioptrie, které jsou u nich zjištěny, což je ale nezbytná součást léčby. Když dítě šilhá a má třeba 4 dioptrie, musí brejličky nosit! Také když dítě šilhá a ještě k tomu má tupozrakost, musí nosit brýle a okluzor (zastínění) na vedoucí oko. Dítě postižené tupozrakostí musí trénovat své tupozraké oko a rodiče mu musí být v tomto oporou a trénink s ním vydržet. Jsou ale rodiče, kteří nápor nevydrží, a dítě pak jde do života s velkým handicapem. Protože pokud dítě jde do života jednooké, může se stát čirou náhodou, že si během svého života poškodí zdravé, vedoucí oko a pak zde nastává velká tragédie, protože tupozraké oko v podstatě nevidí.
Nejčastěji odhaleným problémem u dětí je tupozrakost, vada, při které oko nedokáže zaostřit. U některých dětí může být při tupozrakosti ostrost obrazu snížena až na jednu desetinu! Pro představu je to asi tak, jako kdyby člověk se zdravýma očima viděl jenom na 30 až 40 centimetrů dopředu, a dál už ne. Tupozrakost se může projevovat různě. Může to být od praktické slepoty oka až po mírné postižení, kdy pacient jen své oko nezapojuje ve spolupráci s druhým okem, i když třeba jednotlivě je schopen přečíst veškeré řádky. V zásadě všichni, kteří mají problém v 3D kině při sledování trojrozměrného obrazu nebo nejsou schopni vidět prostorové obrázky, pravděpodobně mají jedno oko tupozraké. Tupozrakost je nutné odhalit včas. Nejlépe už kolem druhého nebo třetího roku dítěte. Pokud se s léčbou začne až po 6. roce, kdy vývoj zrakové ostrosti je ukončen, tak je již pozdě. Všimnout si této vady musí především rodiče. Poznávacích znamení, že něco není v pořádku, je hodně, třeba dítě neustále natáčí hlavu na jednu stranu nebo špatně sahá po hračce.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Amblyopie je často nazývána jako „líné oko“. Pokud je během dětství mozek zbaven kvalitního zobrazení skutečnosti, tak správně nezraje a ztrácí potenciál dobrého vidění. Každý problém oka, který významně snižuje kvalitu obrazu, vzniká na sítnici (vrozený katarakt) a může způsobit amblyopii. Strabismus (šilhavost) může být také příčinou tupozrakosti. Jestliže nejsou oči v souladu, mozek má potíže zkoordinovat různorodé obrazy z obou očí. Aby zabránil dvojímu vidění, může mozek ignorovat vstup z jednoho oka a odpovídající část zrakové kůry nebude vyvíjena správně. Extrémní, neopravné, refrakční chyby jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus mohou být také příčinou amblyopie. Rovněž pacienti s různými refrakčními vadami očí mají velkou šanci na vývoj tupozrakosti jednoho oka.
Vaše dítě nemusí mít viditelné potíže, dokonce může vidět poslední řádek optotypu, to ale neznamená, že nemá oční vadu. Na základě aktuálních statistik má každé 12. dítě ve věku 4 let nezjištěnou oční vadu. Pokud zůstane neléčena, může pro dítě znamenat následky na celý život. Ideální je zachytit problém do tří let věku, mnozí rodiče však odkládají návštěvu očního lékaře až na začátek školního roku nebo mají za to, že stačí, pokud o dítě pečuje pediatr. Ne všichni pediatři však mají dostatečné vybavení na to, aby prováděli podrobná oční vyšetření. V mnohých případech je velmi těžké rozpoznat počínající tupozrakost a postižení se dlouhou dobu může vyvíjet zcela bez příznaků, zvláště u malých dětí, kde nelze ve snaze o přesné vyšetření počítat s jejich spoluprací. Přestože malé děti neumí číst, umí lékař zrak vyšetřit a diagnostikovat daný problém. Stejně jako dospělí by měly mít děti pravidelnou oční kontrolu každé 2 roky.
Jestli chcete včas odhalit oční vadu svého dítěte, zkuste si zodpovědět na tyto otázky:
Nosí někdo ve vaší rodině brýle?
Vyskytla se u rodičů či sourozenců tupozrakost, šilhání nebo jiné oční onemocnění?
Zdá se vám, že vaše dítě mhouří oči, šilhá a hůře vidí?
Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli kladně, navštivte očního lékaře. Včasné odhalení oční vady dítěte zajistí úspěšný proces léčení a odstranění vady.
U dětí se obecně provádí tato vyšetření: preventivní vyšetření zraku, vyšetření a diagnostika očních vad v dětském věku, léčba dětských očních vad a chorob – amblyopie, refrakční vady, vrozené vady zraku, diagnostika a léčba šilhání a kompletní ortoptické vyšetření.
Kašpárek v krabičce – preventivní testování očí dětí v mateřských školách.
Desetitisíce dětí v Česku mají problém s nějakou oční vadou. Z těch, které se objevují během růstu, je nejzávažnější tupozrakost. Rodiče často první příznaky tupozrakosti podcení a na nemoc se přijde příliš pozdě. Všimnout si včas, že má dítě nějaký problém, je tak obecně hlavně na rodičích. Dítě v moderní době však více času, než se svými rodiči, stráví spíše v nějakém předškolním anebo školním zařízení. Proto se některé mateřské školky zapojují do speciálního jednoduchého screeningu - testování. Toto testování v mateřské školce trvá jen několik vteřin, je bezbolestné, a pokud u dítěte odhalí nějaké potíže, pošle předškoláka rovnou za specialisty. Tímto se dá velmi dobře předcházet právě rozvoji tupozrakosti, která je léčitelná jen v dětském věku, protože tupozrakost zatím neumíme vyléčit v dospělém věku postiženého jedince.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Diagnostika a léčba tupozrakosti během dětství je velmi důležitá. Pokud je příčina tupozrakosti opravena v průběhu dětství, mozek se může naučit správně vidět. Jak dítě roste, léčba bývá méně efektivní a amblyopie se může stát trvalou.
Tupozrakost je sice vnímána jako oční vada, ale jde o poruchu v mozku, kde dochází k nerovnoměrnému vývoji očního centra pro pravé či levé oko. V podstatě se dá říci, že příčinou tupozrakosti je mozkem řízené zahálení jednoho z očí. Pokud není tato asymetrie ve vývoji očních mozkových center včas léčena, tak se tato rozdílnost v mozku zafixuje jako normál a v pozdějším postpubertálním věku již prakticky nelze vyléčit. Vzhledem k tomu, že u tupozrakosti nejde o vadu oční bulvy, tak zde nezabírají žádné laserové ani jiné operační zákroky, které jsou jinak na ostatní oční vady účinné. Léčba tupozrakosti v dospělosti není se současnými poznatky medicíny možná, protože zatím nedokáže změnit mozkové uspořádání.
Tupozrakost je nejčastěji provázena šilháním a dioptrickými vadami. Ty ale mohou trápit děti také samostatně. I s nimi si doktoři umějí velmi dobře poradit a s některými se dokonce vypořádá tělo při vývoji samo. U menších dětí je úplně běžná mírná dalekozrakost, která ale v průběhu růstu zpravidla sama ustoupí. Pokud se ale zjistí, že je dítě krátkozraké až v předškolním věku, tak je velká pravděpodobnost, že bude muset celoživotně nosit brýle.
V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.
vrozená slepota
chybí prvky vizuálního orgánu;
chybí spojení mezi okem a mozkem;
rané dětství vývojová slepota
nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
juvenilní glaukom;
genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
získané slepota
věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
odchlípení sítnice;
důsledek mrtvice;
embolie nebo trombóza cév;
zranění;
infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
nádory, například uveální melanom
nemoci sklivce
Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.
Ve zdravém zrakovém vnímání optický systém oka soustřeďuje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici. Sítnice funguje jako snímač zařízení obrazu v digitálním fotoaparátu. Světelná energie je měněna na elektrické signály, které jsou přenášeny prostřednictvím zrakového nervu. Signály ze zrakového nervu jsou předávány do týlní kůry (zadní část mozku), kde jsou interpretovány jako obraz.
Měření zrakové ostrosti je zdánlivě složitým úkolem. V ideálním případě je cílem měření zjistit schopnost celého optického systému. V praxi to znamená, že měření zraku není zcela objektivní. Pacienti jsou požádáni, aby četli postupně menší písmena na grafu do té doby, dokud je spolehlivě identifikují. Měření ostrosti zraku je velmi závislé na motivaci, pozornosti a spolupráci pacienta. To platí zejména u dětí.
Primární léčba se provádí u každého pacienta pomocí refrakční korekce (brýlí). Děti s tupozrakostí jednoho oka obvykle nevnímají, že mají nějaký problém se zrakem, a brýle jim často způsobují více nepříjemností než pomoci. Akupunkturou však byla prováděna adjuvantní (zajišťovací) léčba, která pomohla ke zlepšení stavu.
