Jméno levandule je odvozeno od slova umývat. Toto napovídá, že levandule byla ve starověku používána především na koupele a pro kosmetické účely. My ji v dnešní době známe spíše jako prostředek na uklidnění, kdy se suché květy levandule a několik dalších bylin zašijí do bavlněného polštářku, který se pak umísťuje pod hlavu při spaní. Zároveň také čaj z levandule vypitý odpoledne a večer pomáhá při nespavosti, nervové slabosti, při návalech krve a pomáhá také na bolest hlavy.
V diskuzi 2 ROKY JSEM SE TRÁPIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
2 roky jsem se trápil a zkusil snad vše, letos jsem se z jiných zdravotních důvodů rozhodl provést vnitřní očistu, nakoupil jsem výrobek a názvem INTRA 23 bylinnýextrakt, docela drahý, a nejen že zafungoval na to kvůli čemu jsem jej zakoupil, do týdne výrazný úbytek potíží s kandidou, každé ráno očista jazyka otočenou lžičkou, proplach INTROU ústní dutiny a vnitřní užívání. FAKT PECKA - jsem šťastný a proto i když se diskuzí vůbec nezúčastňuji jsem se rozhodl to napsat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirka.
Dobrý den,pptřebovala bych poradit,nevím čm jste se 2 roky trápil,ale já už se strašně dlouho trápím.Màm sucho v puse a je mě cítit z úst.Vyzkoušela jsem už mnoho věcí a nic mě nepomáhá.Můžete měnporadit?
Děkuji za odpověď.
Levandule nejen, že krásně voní a pěkně vypadá, ale také léčí. Z levandule se spotřebovává především její květ, který má nejsilnější účinky. Do koupelí se pak používá celá usušená rostlina levandule, včetně nati a květů. Důležité je, aby usušená levandule byla vždy skladována na tmavém místě v dobře uzavřených nádobách. K tomu se nejlépe hodí uzavíratelné skleněné dózy s gumovým těsněním vyrobené z tmavého skla. Naprosto nevhodné pro uskladnění levandule jsou plastové dózy, neboť umělá hmota vytahuje z rostliny její éterické silice (její vůni).
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) v našich podmínkách dobře přezimuje.
Levandule korunkatá (Lavandula stocheas) je nápadná krásnými květy, u nás však v zahradě nepřezimuje.
Levandule lanata má velká květenství a je otužilá, nesnáší přemokření a je ideální do nádob.
Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými i bílými květy, které vyniknou především v kombinaci s modrými a fialovými levandulemi.
V diskuzi DCERA MA ROUPI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Dobry den,rada bych se zeptala...? Dcera ma roupi,koupili jsme prasky Vermophyt...bere je treti den... Jenze mi neji,nepije a stale zvraci...ikdyz nema vlastne co....,? Zvraci uz jen stavy..nevim co mam delat... Prosim o radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotec.
Zkuste přírodní - bylinný produkt Vernikabon - objednávky na vernikaboncz@seznam.cz
Aby levandule nepřerostla a byla stále bohatá na květy, je třeba ji pravidelně zastříhávat. Střih levandule provádíme na jaře a na podzim. Zjara zastřihneme první výhonky, aby se rostlina zahustila. Na podzim levanduli zkrátíme do malého kopečku, řídíme se novými lístečky na větvičkách – řez vedeme před posledním. Levanduli lze také seříznout po odkvětu, často stihne vykvést podruhé během vegetační sezony. Levandule je velmi vhodná pro hromadné výsadby, vytvoříte si tak romantické voňavé zákoutí vhodné pro relaxaci.
Na výrobu levandulového oleje potřebujete 1 litr kvalitního rýžového oleje a 2 kilogramy čerstvých květů a lístků levandule. Levandulové květy naložte na 1 měsíc do oleje. Olej rostlina do sebe natáhne, místo vody. A olej při tom na sebe naváže vonné složky. Tento proces trvá jeden měsíc. Je nutné, aby olej pokrýval veškeré bylinné části a byl stále v teplotě kolem 24 °C, což je běžná pokojová teplota. Tím se dosáhne jeho vhodné tekutosti, která je nutná pro dobré a rychlé prostoupení rostlinnými částmi. Po skončení olejové macerace je nesmírně důležité oddělit co nejvíce oleje od byliny pomocí dřevěného lisu, který se dá běžně koupit.
Éterický olej z levandule posiluje imunitu, působí antibakteriálně, protivirově, protiplísňově a protizánětlivě, snižuje krevní tlak, ulevuje při klimakterických potížích, menstruační bolesti, při křečových žilách a svalovém napětí, hojí a regeneruje, dezinfikuje a zklidňuje rány.
V naší poradně s názvem CITRÓN S ČESNEKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
To myslíte vážně, přidávat k citrónu a česneku Alpu? Je to sice bylinný roztok, ale určený k masážím a ne k pití! Jiné podobné recepty Alpu neuvádějí...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Marto, pro vnitřní užívání bude vhodnější nahradit Alpu vodkou. Tato přísada je použita především jako macerační činidlo (navazuje na sebe léčivé látky) a také jako konzervant celé směsi, aby byla déle stabilní. Díky za Vaši připomínku.
Čaj z levandule vypitý během dne si dokáže zastavit třesavku, migrény a hysterické stavy. Dále tento čaj pomáhá proti nadměrné plynatosti (nadýmání) a také se s ním léčí žaludeční kolika. Čaj má mírné projímavé účinky a téměř každá očistná kůra by ho měla mít ve svém repertoáru, protože je dobrý na játra a žlučník. Silný odvar z levandule slouží jako kloktadlo při angíně nebo u chřipky. Kloktáním silného odvaru z levandule se čistí drobné vřídky v dutině ústní, typicky afty na jazyku. Odvar při kloktání také uvolňuje ochrnutí jazyka a zajíkání.
Z dospělé rostliny se ostříhají řízky v místě, kde je levandule dostatečně ohebná, ale zároveň dřevnatá. Abyste podpořili tvorbu kořenů, je dobré namočit řízky levandule do stimulátoru. Pak již můžete řízky levandule zasadit například do květináčků se zahradnickým nebo množárenským substrátem, a to nejlépe po 3–5 řízcích. Substrát byste měli udržovat mírně vlhký. Dospělé levandule necháváme na přímém slunečním světle, rostlinky ho dobře snášejí, ba přímo vyžadují. Řízkované rostlinky je však lepší nechat v polostínu, dokud dobře nezakoření a neobrazí. Levandule pak vysazujeme na slunná místa, mají rády sušší půdu.
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Nevíte někdo jak se dá doma vyrobit chloroform?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chloroform se doma dá vyrobit tak zvanou haloformovou reakcí. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu se přikapává aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který se přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat.
Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí. Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat.
Levandule je krásná dekorativní rostlina. Na zahradě nám její keříčky svojí nádhernou barvou a úžasnou nezaměnitelnou vůní navodí příjemnou letní atmosféru. Představuje i perfektní materiál pro domácí kreativní tvoření, letní výzdobu, domácí výrobu mýdel, výrobu dekorací a bytových doplňků. Květy levandule můžete použít při výrobě ručního papíru. Motivy levandule lze využít také při výrobě doplňků a dekorací ve velmi oblíbeném Provance a Vintage stylu. Svazky sušených květů jsou krásnou dekorací a zároveň provoní a osvěží vzduch. Čerstvé květy lze také kandovat a zdobit jimi dezerty, přidávat je do marmelád. Sušené květy levandule přidávejte i do každé správné směsi provensálských bylin.
V současnosti je známo více než 35 druhů levandulí. Nejvíce se tato rostlina pěstuje v jižní Francii, ve Španělsku, Itálii, Maďarsku a místy i u nás. Během staletí vznikalo velké množství hybridních odrůd levandule, které lze nalézt v zahradách a parcích v mnoha zemích. K druhům vhodným do zahrad náleží například levandule lékařská (lat. Lavandula angustifolia). Levandule se vyskytuje v několika odrůdách, které se od sebe liší především svou velikostí a barvou, některé však také vůní. Kromě levandule lékařské se pěstuje i mnoho dalších druhů a kultivarů. Levandule korunkatá, takzvaná francouzská levandule (Lavandula stoechas), má velká nachová kompaktní květenství, ale je poněkud choulostivější. L. lanata má velká květenství, je otužilá a ideální do nádob, nesnáší však přemokření. Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými nebo bílými květy, které vyniknou na záhonech především v kombinaci s modrými a fialovými levandulemi.
Smíchají se tři díly suchých květů levandule, jeden díl kozlíku, jeden díl tymiánu a jeden díl chmele. Tato směs bylin se pak zašije společně s trochou dutých vláken do bavlněného polštáře, který se pak používá na spaní. Takový levandulový polštář pak podpoří a umocní hluboký a klidný ulevující spánek.
Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.
Koncem léta, až rostlina odkvete, je třeba ji celou mírně přistřihnout, aby si udržela požadovaný tvar. Starší rostliny, které se vám zdají nekompaktní, můžete v březnu nebo v dubnu seříznout hlouběji. Podpoříte tím rozvětvování i růst nových výhonků. Ale pozor, nesmíte je ostříhat až po dřevnatou část, protože z ní už nové výhonky nevyrostou. S postupujícím věkem se rostlina odspodu vyholuje, proto je nejlepší ji po několika letech vyměnit za novou.
