JAK ZASADIT STROM a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Věděli jste, že pistácie je zhruba 10 m vysoký a asi 30 m široký keř, který kdysi nejspíše divoce rostl již před 9000 lety v suchých oblastech střední a západní Asie. Udává se, že čím zelenější plod, tím je kvalitnější. Jádro je ještě obaleno červenou slupkou, která se snadno odlupuje a má charakteristicky nasládlou chuť. I samotné jádro je nasládlé chuti a má typickou vůni. Zmínka o pistáciích se objevuje již v Bibli. Jákob je přinesl svým synům jako jednu z potravin na cestu do Egypta, kde měli nakoupit obilí pro hladovějící Palestinu.
Pěstování pistácií
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení:Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku PADÁNÍ NEDOZRÁLÝCH MERUNĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Fuchs.
Dobrý den,
obracím se s prosbou na všechny, kdo by mi mohli poradit,jak
zabránit padání zelených nedozrálých meruněk. Mám na zahradě asi 8-letý strom - odr, velkopavlovická.Určitě netrpí suchem a také ji nezalévám do přemokření. Listy jsou normální, zelené. Rozbor půdy jsem ještě nedělal.Strom každý rok bohatě odkvete a než stačí dobře vyvinuté plody dozrát,
tak jich většina odpadne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír kolej.
málo železa v půdě doplnit železo hnojením a nebo jako já zarytím pilin železa bez oleje a příměsí
V České republice existuje několik bylinkářů, kteří rostlinu pěstují. Běžně na internetu jsou dostupná semena k pěstování, ze kterých vzejdou sazenice.
Moringa preferuje spíše slabě kyselé půdy v rozmezí pH od 6,3 do 7. Má ráda vlhko, ale po zakořenění je vhodné méně vlhčit, jinak mají kořeny tendenci hnít nebo trouchnivět. Moringa upřednostňuje teplo nebo horko a není schopna tolerovat mráz. Může se množit buď přímým rozséváním semínek, nebo přípravou řízků. Semínka moringy se mohou vysévat po celý rok. Když jsou semena zralá, mohou se vnitřně užívat s patřičným zdravotním efektem. Pokud se pořídí semínka kvůli setbě, měla by se nejlépe zasadit co nejdříve, protože časem ztrácí schopnost klíčivosti. Nejprve se namočí na 2 dny do vody a poté se sází do půdy do hloubky 1–2 cm.
Semínka moringy se rovněž doporučuje zasadit do Jiffy tablety nebo do substrátu s kokosovými vlákny. Substrát by se měl udržovat vlhký při pokojové teplotě. Poté by se měl květináč nebo nádoba, ve kterém se moringa olejodárná nechává naklíčit, postavit na slunné místo v místnosti, kde by měla být pokojová teplota kolem 22 stupňů Celsia. První výhonky se objeví zhruba po uplynutí 4 týdnů. Pokud zvolíte metodu řízkování, je nejvhodnější vybrat optimálně v červnu až srpnu alespoň 1 m dlouhou část s průměrem nejlépe 4 cm.
Kvůli komfortnějšímu pěstování moringy je možné strom seřezávat do výšky 1 metru. Sklízí se plody, které mají také uplatnění. Plodem je lusk, který je podobný středoevropské fazoli a je jedlý. Největším producentem moringy je Indie s roční produkcí 1,1 až 1,3 milionu tun plodů z oblasti, která má rozlohu celkem 380 km2. Dnes se moringa olejodárná pěstuje v jihovýchodní Indii, na Srí Lance, v Thajsku a na Filipínách. Poslední dobou se rozmáhá pěstování moringy na Tchaj-wanu. Dnes se pěstuje také v centrální Americe, na severu Jižní Ameriky a jsou záznamy o plantážích v Africe.
Ve svém příspěvku POKRAČOVÁNÍ MÉHO DOTAZU K VYUŽITÍ PLODŮ-SEMEN JINANU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Vaše odpověď se netýká mého dotazu. Jinan má žluté plody velikosti třešně,rostou buď po jednom na stopce, z jednoho místa někdy rostou dva, přesně jako třešně. Velmi zapáchající dužina má uvnitř malou pecku a na její využití jsem ptala. Vím, že tradiční čínská medicína využívá i plody u kardiovaskulárních problémech, ale nikde jsem se nedozvěděla jak se plody zpracovávají. Je to strom dvoudomý,t.zn.,že samostatně vyrůstají samčí a samičí stromy.U nás v Teplicích jich roste 6 nádherných exemplářů,ale jen na jednom rostou i plody.Tento strom je v parku pod divadlem a jestli chcete, přijeďte, provedu Vás našimi parky a ukážu jinany dvoulaločné. Říkám jim důvěrně "gingouškové". Budete v Teplicích vítáni. Krásný nový rok 2014.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pěstování je snadné, jinan totiž prospívá ve většině druhů půd, ačkoli nejraději má propustnou, sušší jílovitou hlínu a pozici chráněnou před větrem. Dobře zakořeněné rostliny jsou odolné proti suchu a zvládají i městský znečištěný vzduch. Snášejí také půdu upěchovanou a chudou na živiny – další důvod k jejich výsadbě v ulicích. Tyto stromy jsou buď samčí, nebo samičí, ale jen samčí rostliny jsou vhodné do ulic a blízkosti domů, protože plody samičích stromů mohou nepříjemně zapáchat. Dalo by se říct, že za miliony let existence tento strom získal jistý nadhled, proto se nenechá obtěžovat žádnými škůdci ani chorobami – má naprostou imunitu. Ginkgo biloba roste většinou pomalu, průměrně méně než 30 cm za rok, a to v období od konce května do konce srpna. Strom začíná plodit ve věku 35 let, jeden samčí strom stačí pro opylování pěti samičích. Plody nejsou tak důležité jako listy. Pohlaví stromu lze někdy ještě před dospělostí určit, protože samičí mají téměř horizontální větve a hluboce vykrajované listy, zatímco samčí větve svírají s kmenem ostřejší úhel a listy jsou vykrajované méně. Větve samčích mohou být naroubovány na samičí strom a obráceně, čímž lze zajistit oplodnění. Tyto stromy se mohou dožít až dvou tisíc let. Semena jsou zralá na podzim. Výsev je nejlepší do studeného pařeniště nebo skleníku hned po dozrání, nebo i v zimě, ale nesmí se do té doby nechat vyschnout. Jinan dvoulaločný se profesionálně množí řízky.
Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.
Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.
Bude se mu líbit:
ve stinné vlhké zahradě,
pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
pod keři,
ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.
Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
Postup:
Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.
V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete vysévat přímo na venkovní stanoviště, nechte celý proces na přírodě. V každém případě se obrňte trpělivostí. Problémem je také to, že rostlinky pěstované ze semínek dosáhnou normální velikosti v ideálních podmínkách druhým rokem, ale někdy j
Ve svém příspěvku GINGO BILOBA STROM VYUŽITÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Káda.
Dobrý den,
prosím o zaslání zprávy jak lze zpracovávat listy gingo biloby. Zda jdou sušit, udělat čaj nebo tinktůru a jak a v jakém množství se dá užívat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Chaffee.
Strom ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) dosahující výšky až 50 metrů je dnes opravdovou raritou. Jedná se o velmi odolnou dřevinu, která je pravděpodobně nejstarší na naší planet - nezměněný je více než 150 milionů let a pravděpodobně pamatuje i dynosaury. Najít ho můžeme už jen v úzkých oblastech Číny a příkladem jeho odolnosti jsou také zprávy z míst výbuchu atomových bomb shozených na města Hirošimu a Nagasaki. Stromy Ginkgo biloba byly totiž jediné, které přežily atomový výbuch.
V naší poradně s názvem JAK VYROBIT TINKTURU Z DUBOVÉ KŮRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Prosím,kdo mě poradí jak vyrobit tinkturu z dubové kůry. Moc děkuji,Jaroslava.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Léčivé účinky má jen kúra z dubu bílého, který se v ČR pěstuje jako okrasný strom v pracích. Zde jsou vidět jeho listy: https://www.google.cz/image…
Ze stromu je potřeba ustřihnout mladé letorosty o průměru asi půl centimetru. Větývky zbavte listí a omyjte vodou. Pak z nich pomocí škrabky na brambory odstraňte kúru. Tím získáte mnoho hoblinek. Oloupejte jen zelenou kůru ne dřevo. Potom namočte všechny hoblinky do vodky 60% silné. Například vodka pelíškovka. Všechny hoblinky musí být ponořené. Nechte to v temném chladném místě po dobu minimálně 2 týdny, lépe však jeden měsíc. Poté tekutinu přefiltrujte a máte tinkturu z dubové kůry.
Nimbovník (Azadirachta indica) je mocná bylina v ájurvédské medicíně. Má neuvěřitelné množství použití od pomoci s trávicími potížemi až k léčení kožních problémů. Může být užívána orálně nebo lokálně. Nimba je rychle rostoucí strom, který odpuzuje různé rostlinné škůdce a parazity. Říká se jí také „Strom života“.
V naší poradně s názvem JAK VYROBIT TINKTURU Z DUBOVÉ KŮRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Léčivé účinky má jen kúra z dubu bílého, který se v ČR pěstuje jako okrasný strom v pracích. Zde jsou vidět jeho listy: https://www.google.cz/image…
Ze stromu je potřeba ustřihnout mladé letorosty o průměru asi půl centimetru. Větývky zbavte listí a omyjte vodou. Pak z nich pomocí škrabky na brambory odstraňte kúru. Tím získáte mnoho hoblinek. Oloupejte jen zelenou kůru ne dřevo. Potom namočte všechny hoblinky do vodky 60% silné. Například vodka pelíškovka. Všechny hoblinky musí být ponořené. Nechte to v temném chladném místě po dobu minimálně 2 týdny, lépe však jeden měsíc. Poté tekutinu přefiltrujte a máte tinkturu z dubové kůry.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
