Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.
Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.
Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.
V příběhu LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, při dnešní kontrole KO mi byly zjištěny hodnoty WBC 15.600 10ˇ9/l. Lékař mi sdělil, že mám zvýšený početbílýchkrvinek. Jaká by mohla být příčina? Před týdnem jsem dobrala antibiotika a po dobu 7dnů Prednison, který jsem doužívala včera. Děkuji za odpověď. Blanka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V příběhu CARZAP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Moldrzyková.
Carzap má jako možné vedlejší účinky uvedeno: snižuje imunitu, způsobuje
horečku, bolesti v krku, zánět průdušek, snižuje počt bílýchkrvinek ap.
Je vhodné začít brát tento Carzap právě v této době, kdy otřebujeme silnou
imunitu? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chemoterapie vedle nádorových buněk postihuje i ty zdravé. Důsledkem může být zejména poškození sliznic zažívacího traktu, porucha plodnosti a pokles krevních destiček nebo krvinek. Nepříjemný je také pokles bílýchkrvinek, které odpovídají za imunitu.
Mezi méně časté, ale přece se vyskytující nežádoucí účinky chemoterapeutické léčby dále patří: bolesti kloubů, obtížné dýchání, snížení objemu moči, pálení a řezání při vylučování moči, ztráta vlasů a ochlupení.
V příběhu ZKUSTE IMUREGEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Uživatel.
zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny. Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje početbílýchkrvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek. Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na http://www.imuregen.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.
Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.
Příčiny
Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílýchkrvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílýchkrvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.
Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílýchkrvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílýchkrvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílýchkrvinek. Pokles bílýchkrvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.
Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílýchkrvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.
Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.
Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílýchkrvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii jsou podávána cytostatika, která poškozují rychle se dělící buňky, hlavně nádorové, ale také má vliv na rychle rostoucí zdravé buňky (vlasové kořínky, buňky sliznic, krvinky). Pokles hladiny krvinek se obvykle projevuje 6.–10. den po podání chemoterapie. Neutrofily vznikají v kostní dřeni a pak cirkulují v krvi. Při infekci se za normálních okolností jejich počet výrazně zvyšuje. Mají jen krátkou životnost. Nedostatek bílýchkrvinek způsobuje sníženou odolnost proti infekcím. U oslabeného jedince může docházet k bakteriálním, ale i k plísňovým nebo virovým infekcím.
Pokles počtu bílýchkrvinek se zjistí z krevního náběru, vzorkem žilní krve. Za dolní hranici normy se většinou považují cca 4 miliardy bílýchkrvinek na litr krve (4 x 10 na devátou na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i takzvaný diferenciál, tedy procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílýchkrvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.
Závažnost neutropenie se dělí do 4 stupňů a podle toho také lékař ordinuje léčbu. Léčba zahrnuje léky snižující teplotu, například paralen, algifen, ibuprofen, dále dostatečné množství tekutin, klidový režim, někdy jsou nutná i antibiotika, jindy jsou potřeba takzvané růstové faktory.
Nadbytek bílýchkrvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílýchkrvinek v cévním řečišti.
Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílýchkrvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílýchkrvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.
Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílýchkrvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílýchkrvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.
Alergie: Alergické reakce zvyšují početbílýchkrvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.
Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílýchkrvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.
Léky: Typickými léky zvyšujícími početbílýchkrvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.
Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílýchkrvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.
Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílýchkrvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílýchkrvinek (časté infekce).
Nadbytek bílýchkrvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílýchkrvinek. V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílýchkrvinek. U výrazného nadbytku bílýchkrvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u lymfomů a leukémií, někdy je indikována sternální punkce nebo trepanobiopsie, která informuje o stavu kostní dřeně. Jsou-li tyto krevní nádory vyloučené, je třeba pátrat po jiných příčinách nadbytku bílýchkrvinek.
Odborně se zvýšení počtu bílýchkrvinek nazývá leukocytóza. Při nemoci a vyšetření dochází ke zjištění počtu bílýchkrvinek, díky čemuž je následně zjišťován původ infekce. Poté lze lépe nasadit léčbu. Jak se tělo po nemoci uzdravuje, dochází k vyrovnání a stabilizaci počtu bílýchkrvinek. Laicky řečeno se to dá vysvětlit tak, že bílé krvinky pomohly zničit infekci a viry, které ji způsobily, a opět se stahují, neboť jich už není zapotřebí tak velké množství. Léčba je vždy individuální dle primární příčiny vzniku nadbytku bílýchkrvinek.
V příběhu LÉČBA NEUROPATIE PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Řičánek.
mám po chemoterapii neuropatii končetin.Gabapentin mně moc nepomáhá.Co by bylo lepší? Dík.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Položili jste si nebo svým lékařům někdy otázku, proč neuropatii máte nebo co je její příčinou? Bez vyřešení skutečné příčiny neuropatie končetin nepřináší užívání léků trvalé výsledky. Příčinou vzniku neuropatie jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující zánětlivé autoimunitní reakce těla, které napadají a ničí naše vlastní tkáně. Konkrétně u neuropatie jsou ničeny nervová spojení v nohou a rukou. Používám testy, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto reakce v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste si neuropatii sami trvale odstranili, a žádné léky jste nepotřebovali. Konzultace zdarma na tel. 608 155 338.
Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílýchkrvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný početbílýchkrvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílýchkrvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílýchkrvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílýchkrvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílýchkrvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílýchkrvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílýchkrvinek a k tomu se používají termíny jako:
lymfocytopenie = málo lymfocytů
neutropenie = snížené množství neutrofilů
eozinopenie = snížené množství eozinofilů
bazopenie = snížené množství bazofilů
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílýchkrvinek. Opět se rozlišuje:
lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
bazofilie = zvýšené množství bazofilů
Další termíny
Leukostáze = koagulace bílýchkrvinek
Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.
Pokud jde o onemocnění bílýchkrvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.
V naší poradně s názvem SWEETŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šabatová.
prosím má někdo zkušenost s onemocněním sweetův syndrom
- musí toto kožní onemocnění vždy znamenat nádorové onemocnění
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sweetův syndrom je vzácné onemocnění kůže. Mezi jeho hlavní příznaky patří horečka a bolestivé kožní léze, které se objevují převážně na pažích, krku, hlavy a trupu. Příznaky jsou vidět tady: https://www.google.com/sear…
Příčiny
Ve většině případů se příčinu Sweetova syndromu nepodaří zjistit. Sweetův syndrom je někdy spojen s rakovinou, nejčastěji je to leukémie. Příležitostně může být tato porucha také spojena s nějakým pevným nádorem, jako je rakovina prsu nebo rakovina tlustého střeva. Sweetův syndrom se může také objevit jako reakce na léky - nejčastěji jsou to léčiva, která zesilují produkci bílýchkrvinek.
Léčba
Nejběžnější léčba Sweetova syndromu je pomocí kortikosteroidní léků, například prednison. Příznaky často mizí hned pár dní po začátku léčby, ale opakování je běžné.
Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Zaměňuje se s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Pacienti s leukopenií by měli být v první řadě testováni na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění. K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněná a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk. Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.
Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů. Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílýchkrvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza. Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílýchkrvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.
Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílýchkrvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílýchkrvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.
Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.
Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílýchkrvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.
Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílýchkrvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílýchkrvinek.
Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký početbílýchkrvinek. Nedostatečná hladina bílýchkrvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit početbílýchkrvinek nejen u nemocných lidí.
Ženy po chemoterapii by se neměly stresovat svými vlasy, pokud zatím nejsou po nemoci takové, jaké by si přály mít. Chce to jen trochu trpělivosti a času, než se vše vrátí k normálu. Domácí barvení vlasů po chemoterapii se nedoporučuje, protože barva může chytnout špatně nebo může vlasy a pokožku poškodit. Před barvením si nikdy nemyjte vlasy, protože pokožka hlavy je chráněna alespoň přirozenou vrstvou tuku. Barvu použijte až po konzultaci s odborníkem, který zhodnotí kvalitu vašich vlasů a doporučí vám tu nejšetrnější variantu vhodnou právě pro vaše vlasy.
V příběhu BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Naštěstí je ztráta vlasů u většiny lidí, kteří podstupují chemoterapii, dočasná. Jak dlouho trvá, než vlasy dorostou, se liší od člověka k člověku. Chloupky mohou začít znovu růst, i když stále podstupujete chemoterapii nebo hned po ukončení léčby. Mnoho lidí uvádí, že zaznamenávají růst vlasů přibližně čtyři až šest týdnů po ukončení léčby.
Když vlasy a chlupy dorostou, připravte se, že mohou mít jinou strukturu nebo možná i jinou barvu, než byla před zahájením léčby. Pokud jste například měli rovné vlasy, mohou vám znovu narůst kudrnaté. Někteří lidé také zjistí, že jim vlasy šednou a až po několika měsících se jim vrátí jejich přirozená barva.
Při opětovném růstu vlasů po chemoterapii používejte jemný šampon a kondicionér. Možná budete chtít barvit vlasy po chemoterapii, zvláště pokud vaše nové vlasy dostaly barvu, která se vám nelíbí. Prvních šest měsíců je třeba počkat s chemickými procesy, jako je trvalá nebo barvení vlasů, protože nové vlasy jsou stále křehké a pokožka hlavy je stále velmi citlivá. Poškození vlasů může také způsobit použití vysoušeče vlasů nebo kulmy/žehličky. Poraďte se se svým onkologem a dermatologem, aby vám na toto téma lépe poradili.
Při imunosupresivní léčbě často dochází ke ztrátě vlasů, které se po skončení chemoterapie znovu obnoví. Obnova je však pomalá a je třeba hýčkat každý vlásek. Proto i při jejich barvení je třeba dbát zvýšené opatrnosti a v domácích podmínkách zvolit raději tónování. Barvení vlasů po chemoterapii je možné, ale měl by ho provést profi kadeřník, neboť hrozí, že barva bude reagovat s novými vlasy a pokožkou atypicky. Může vlasy popálit nebo chytnout do špatného odstínu nebo vyvolat neočekávanou, alergickou reakci a proto je lepší mít odborníka při ruce.
Periferní senzorická polyneuropatie po chemoterapii
Podkladem je axonální poškození silných anebo tenkých nervových vláken, a to dle příslušného preparátu buď senzitivních, autonomních, nebo motorických. Mezi neurotoxická cytostatika patří zejména platinové deriváty, taxany, vinca-alkaloidy. Poškození nervů mohou ale také působit biologika, jako jsou inhibitory proteazomového komplexu a thalidomid. Většina polyneuropatií indukovaných chemoterapií (CIPN) je alespoň částečně reverzibilních, některé léky (například thalidomid) však mohou nervová vlákna poškodit nenávratně. Rozvoji neuropatie lze předcházet správnou indikací neurotoxické chemoterapie se zohledněním preexistující polyneuropatie a jejích rizikových faktorů. Stav periferního nervového systému je během protinádorové terapie nutné monitorovat a při výskytu relevantních klinických symptomů redukovat dávku či změnit aplikované léčivo.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílýchkrvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílýchkrvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách
Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).
Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.
Leukocyty jsou bílé krvinky, které pomáhají bojovat s infekcemi. Vyšší než normální početbílýchkrvinek se nazývá leukocytóza. Mohou ji způsobit:
- Některé léky;
- Kouření cigaret;
- Operace nebo odstranění sleziny;
- Infekce, nejčastěji způsobené bakteriemi;
- Zánětlivé onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo alergie);
- Leukémie nebo Hodgkinova choroba;
- Nadměrný fyzický nebo emoční stres (jako je horečka, zranění nebo operace);
- Problémy se štítnou žlázou;
- Poškození tkání (například popáleniny).
Ke kontrole leukocytózy se obvykle provádí kompletní krevní obraz a jedině léčba základního stavu může snížit početbílýchkrvinek.
Dobrý den, při dnešní kontrole KO mi byly zjištěny hodnoty WBC 15.600 10ˇ9/l. Lékař mi sdělil, že mám zvýšený početbílýchkrvinek. Jaká by mohla být příčina? Před týdnem jsem dobrala antibiotika a po dobu 7dnů Prednison, který jsem doužívala včera. Děkuji za odpověď. Blanka
Carzap má jako možné vedlejší účinky uvedeno: snižuje imunitu, způsobuje
horečku, bolesti v krku, zánět průdušek, snižuje počt bílýchkrvinek ap.
Je vhodné začít brát tento Carzap právě v této době, kdy otřebujeme silnou
imunitu? Děkuji za odpověď.
zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny. Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje početbílýchkrvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek. Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na http://www.imuregen.cz
Sweetův syndrom je vzácné onemocnění kůže. Mezi jeho hlavní příznaky patří horečka a bolestivé kožní léze, které se objevují převážně na pažích, krku, hlavy a trupu. Příznaky jsou vidět tady: https://www.google.com/sear…
Příčiny
Ve většině případů se příčinu Sweetova syndromu nepodaří zjistit. Sweetův syndrom je někdy spojen s rakovinou, nejčastěji je to leukémie. Příležitostně může být tato porucha také spojena s nějakým pevným nádorem, jako je rakovina prsu nebo rakovina tlustého střeva. Sweetův syndrom se může také objevit jako reakce na léky - nejčastěji jsou to léčiva, která zesilují produkci bílýchkrvinek.
Léčba
Nejběžnější léčba Sweetova syndromu je pomocí kortikosteroidní léků, například prednison. Příznaky často mizí hned pár dní po začátku léčby, ale opakování je běžné.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Dobrý den, jsem 3 měsíce po chemoterapii a 3 dny po ozařování a stále mě bolí v kříži a kolena i kyčle , tak neví jestli to je následkem onkologické léčby rakoviny prsu
Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmíří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku - vypadnutí. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.
