Broadline na svrab pro kočky je spot-on, který ochrání kočku proti nákaze tasemnicemi, hlísticemi a ektoparazity po dobu jednoho měsíce. Pipeta Broadline spot-on obsahuje až 4 účinné látky, přičemž každá funguje na jiné spektrum parazitů.
Fipronil je insekticid a akaricid náležející do rodiny fenylpyrazolů. Fipronil a jeho metabolit fipronil sulfon působí na ligandem regulované chloridové kanály, zejména ty, které jsou regulované neurotransmiterem kyselinou gama-aminomáselnou (GABA), stejně jako na desenzibilující (D) a nondesenzibilizující (N) kanály regulované glutamátem (Glu, jedinečný ligandem regulovaný chloridový kanál bezobratlých), tak, že blokují pre- a post- synaptický přenos chloridových iontů přes buněčné membrány. To má za následek nekontrolovanou aktivitu centrálního nervového systému a smrt hmyzu nebo roztočů.
(S)-methopren je regulátor růstu hmyzu (IGR) ze skupiny látek známých jako analogy juvenilních hormonů, které inhibují vývoj nezralých stadií hmyzu. Tato sloučenina napodobuje působení juvenilních hormonů a způsobuje narušení vývoje a smrt vývojových stadií blech. Ovicidní aktivita (S)-methoprenu na zvířeti je výsledkem buď přímého pronikání přes obal nově nakladených vajíček, nebo absorpce pokožkou dospělých blech. (S)-methopren je také účinný v prevenci vývoje larev a kukel blech, což brání kontaminaci prostředí ošetřených zvířat vývojovými stadii blech.
Eprinomektin je členem třídy makrocyklických laktonů patřících do endektocidů. Sloučeniny této třídy se selektivně a s vysokou afinitou vážou na glutamátem regulované chloridové kanály, které se vyskytují v nervových a svalových buňkách bezobratlých. To vede ke zvýšení permeability buněčné membrány pro chloridové ionty s hyperpolarizací nervové nebo svalové buňky, což vede k paralýze a smrti parazita. Bylo prokázáno, že spektrum účinnosti eprinomektinu pokrývá gastrointestinální a extraintestinální hlístice.
Prazikvantel je syntetický derivát isochinolin-pyrazinu s aktivitou proti tasemnicím. Prazikvantel je rychle absorbován povrchem těla parazitů a ovlivňuje permeabilitu membrány u tasemnic, ovlivňuje toky dvojmocných kationtů, zejména homeostázu vápenatých iontů, které se podílejí na rychlé svalové kontrakci a vakuolizaci. To má za následek vážné poškození tělního pokryvu parazita, kontrakci a paralýzu, narušení metabolismu, což nakonec vede k smrti a vypuzení parazita. Rozpadlé a částečně natrávené fragmenty mohou být příležitostně pozorovány ve stolici.
Způsob použití
Použijte nůžky k ustřižení blistru podél tečkované čáry, pak odstraňte kryt obalu. Vyjměte aplikátor z obalu a držte ho ve svislé poloze. Mírně zpětně zatáhněte za píst, otočte a vytáhnět
V naší poradně s názvem SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
chci se zeptat jestli tedy ocet skutečně zabije zákožku i její vajíčky,měla jsem dvakrát infectoscab,včera už byl klid krom svědění hojených míst a k večeru se mi objevily další dvojice pupínků,na jednom místě jich bylo i pět,taková skupinka,léčím se přes týden a stále se mi to vrací.Vše čistím,peru,žehlím,desinfikuju a zdá se mi že se to stále vrací nebo jak je možné že se mi tvoří nové pupínky?porsím o radu. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je normální, že po léčbě mastí infectoscab se ještě několik dní objevují nové pupínky, které svědí. Je to proto, že mast zabije zákožku i její larvy, které zůstanou mrtví pod kůží a způsobí zde tyhle nové pupínky tím, jak se tam rozkládají. Nejrychlejší postup na likvidaci svrabu je popsán v pokynech, které jsou přiloženy u masti infectoscab. Když je důsledně dodržíte, tak se nejrychleji toho svrabu zbavíte. Jako alternativu z přírodních léků je možné použít hřebíčkový olej nebo tea tree olej, které se aplikují ve zředěné formě na celé tělo. Nic účinnějšího pak už není.
Blecha je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy. Blecha se nemusí vždy vyskytovat na zvířeti, přežije i mimo něj. Blecha má tělo pokryté trny, které směřují dozadu, díky těmto trnům se lehce prodírá srstí zvířat. Blecha má více párů končetin, a tak vcelku dobře skáče, klidně vyskočí i 20 cm, což je pěkný výkon, když vezmeme v úvahu její velikost.
Druhy blech
Není blecha jako blecha, dokonce na území České republiky se vyskytuje více než 90! druhů tohoto hmyzu. Nejčastějšími druhy u nás jsou: blecha obecná, psí blecha, kočičí blecha a slepičí blecha. To že je ale blecha kočičí neznamená, že se objevuje jen u koček, může také napadnou člověka i jiné zvíře, třeba psa. Tak je to u všech blech. Existují i blechy myší, blechy morové a třeba blechy králičí. Zablešení mohou být savci, ptáci, hlodavci, netopýři i lidé.
Vývoj blechy
Hostitele blecha opouští ve chvíli, kdy jde klást vajíčka (může je naklást i do srsti a zvíře je pak ze srsti vyklepe kdekoliv po domě). Ty může naklást kdekoliv v bytě. Samička blechy potřebuje pro vytvoření vajíček mít dostatek bílkovin a ty dostává z krve, kterou se živí po páření. Vajíčka klade v několika snůškách (blecha naklade několik set vajíček během svého života). Jak rychle se budou vajíčka vyvíjet v dospělé jedince, závisí na teplotě. Při té pokojové to trvá zhruba 4 – 6 týdnů. Z vyvinutých vajíček se v období 5 – 16 dnů vylíhnou larvy s hlavou, tykadly, vyvinutým kousacím ústrojím a beznohou. Tyto larvy nepotřebují přímo krev z hostitele, stačí jim organické zbytky, třeba právě trus dospělých blech, který v sobě obsahuje zaschlou krev hostitelů (a to je ten důvod, proč je stejně důležité odstranit nejen larvy, ale i trus blech). Nakonec se larva zakuklí a po 10 dnech se z ní stává dospělá blecha. Blecha se dožívá zhruba jednoho roku. (život blechy ve zkratce: vajíčko 1 týden, larva 2 – 3 týdny, kukla 1 – 2 týdny, pak dospělost) Více než blecha lidská už jsou ale rozšířenější blechy psí a kočičí, i ty ale mohou zaútočit na člověka.
Jak dlouho trvá, než se z vajíček vyklubou larvy, není přesně dané, záleží na teplotě, může to být za deset dní ale klidně i za den. Larvy blechy nemají rády přímý sluneční svit a sucho, vlhkost je dokonce nezbytná pro jejich přežití. V dalším stádiu čeká larvu svlékání a to hned dvakrát během zhruba deseti dní. Nakonec se ještě zakuklí. V kukle může blecha přežít i několik měsíců, kuklu pak opouští, když má dostatek tepla a pohybu v okolí.
Samička blechy naklade klidně až 50 vajíček denně a může je klást klidně až 100 dní (za tu dobu naklade zhruba 1300 vajíček, což je počet nižší, protože se jejich počet postupně snižuje). Při kladení je pro blechu důležitá konzumace krve, té zkonzumuje zhruba 15 x více než je její hmotnost.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M..
Dobry den pane Cempirku,
jsem přelecena druhou dávkou Infectoscabem,protoze prvni dávka nepomohla. Od druhe dávky to jsou 4 dny. Dodržují všechna pravidla (praní,zehleni atd.),spím na jine posteli,chodím kazdy den do sauny (snažím se tam byt 3x min.10 minut),kazdy den se natiram otcem a tea tree. Stav je výrazně lepsi,ale stále se mi denně objeví cca 2 svedive pupinky. Na ty použiju tea tree nebo zbytecek Infectoscabu. Jak ctu níže odpověď,kterou jste psal pani predemnou,je to pravděpodobně normalni stav,coz me uklidnilo. Kazdy den si kontroluji rano prosteradlo ale stále tam objevuji larvy,vcera treba dve,dneska šest. Je to normalni? Ze treba opouští me tělo uz mrtvé po léčbě? Do sauny chodím vecer pred spaním,tak treba je to tim?
Vcera se mi na rukách objevily jakoby dva černé pupinky,lehce podlouhlé (asi zakončení chodbicky?),tak jsem si je vyoperovala krejcovskou jehlou a vydenzifikovala,pak natrela. Ty jsem predtim taky nemivala.
Snažím se myslet pozitivně a byt trpělivá,ale uz jsem z toho vyčerpáná :(
Také jsem se chtela zeptat, zda se opravdu drží jen na textiliich? Jestli je mozne,ze se treba drží na kovu (klika), dřevě nebo gumě (pasek od hodinek) atd..
Předem Vam moc dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Infectoscab je kontaktní jed, který usmrtí vše na vašem těle. Pokud u vás nákaza svrabem i přesto pokračuje, tak je blízko vás zdroj svrabu, kde svrab stále přežívá a přelézá na vás. Takovým zdrojem může být nějaký živočich a nebo člověk se svrabem, se kterým přicházíte do kontaktu. Když se nedaří svrab vymýtit z prostředí, ve kterém žijete, tak potom nejlepší způsob je nechat svrab vyhladovět. Toho dosáhnete tím, že na týden odjedete do hotelového pokoje a doma se postaráte, aby tam nezustalo nic živého, žádný člověk ani žádné zvíře. Do hotelového pokoje si také neberte sebou žádné zvíře. Věci a oblečení, které budete nosit v náhradním ubytování vložte do neprodyšněho igelitového pytle, pevně zauzlujte a dejte promrznout do mrazáku. Pytel s oblečením rozvažte až v náhradním ubytování, kde se před tím celá osprchujte a celá se natřete Infectoscabem. Použité oblečení, ve kterém jste přijela svlékněte hned po příchodu a vložte ho do neprodyšného igelitového pytle, který pověste ven na mráz. Až se vrátíte domů, tak všechen svrab bude mrtvý, protože nepřežije bez živého hostitele déle než 3 dny. Sauna a ocet jsou vůči svrabu neúčinné. Sauna nedokáže prohřát pokožku na takovou teplotu, aby svrab zahynul, protože by to pak zabilo i vás. Svrab žije uvnitř kůže, kde teplota nepřesáhne 40°C ikdyž jste v sauně s teplotou 100°C. Vaše termoregulace to nedovolí. Svrab umírá až při teplotách nad 50 °C. Ocet na svrab taky nepůsobí dobře, protože dokáže zahubit jen svrab, který je právě na povrchu, ale larvy a svrab uvnitř kůže jsou octem nedotčené a dál přežívají. Tee tree olej by mohl být účinný, ale koncentrace, které se běžně prodávají jsou natolik zředěné, že to svrab také nezabije. Jediným řešením je Infectoscab nebo mast ze síry. Držím palce, ať se brzy tohoto nepříjemného problému zbavíte.
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
Ve svém příspěvku SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Ak chcete vyliečiť svrab doma použite ocot, 2x denne natrieť neriedený na celé telo. Používať až do vyliečenia. Ničí zárodky aj larvy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
píšete, že se má tělo potírat 2 denně neředěným octem do vymizení příznaků, zajímalo by mně jestli necháváte působit určitou dobu a pak oplachujete nebo ne. Dík. M
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
V naší poradně s názvem RADA HŘEBÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdaléna.
Dobrý den, koupila jsem si hřebíčkový olej, protože mám podezření, že jsem se nakazila svrabem. Svědění se vyskytuje pouze v oblasti dekoltu, a v loketních jamkách s drobnými pupínky někdy až k zápěstí, ale intenzivní noční svědění se téměř nevyskytuje, tudíž se možná jedná pouze o planý poplach, ale bohužel v nejbližších dnech se kvůli zahraniční cestě nedostanu k lékaři, který by mi tu tuto skutečnost případně potvrdil nebo vyvrátil. Ráda bych alespoň prvotně předešla dalším komplikacím právě použitím hřebíčku. Prosím o zodpovězení několika otázek než začnu s aplikací ... V jakém cca poměru naředit hřebíčkem s rostlinným olejem, aby směs příliš nepodráždila pokožku? V oblasti genitálií nepociťuji žádné svědění, je přesto vhodné lehce nanést olej i do těchto míst? Mohu se tímto olejem namazat i na čele a spáncích? Je lepší ošetření provádět několik dnů po sobě? Děkuji za cenné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U hřebíčkového oleje nejprve ověřte doporučení výrobce, co uvádí na etiketě obalu. Pokud by tam bylo uvedeno, že je výrobek připraven pro zevní užití, tak už to neřeďte. V každém případě před samotnou aplikací vyzkoušejte test snášenlivosti a to tím, že nanesete malé množství oleje za ucho a po hodině zkontrolujete reakci kůže. Olej můžete aplikovat na pokožku na celém těle. Opakované natření zvyšuje účinnost. Důležité je vědět, že i když se vám podaří svrab olejem zahubit, tak bude svědit dál minimálně ještě týden. Je to proto, že zákožky zůstanou v kůži ležet mrtvé a tam se rozkládají, což způsobuje to vleklé svědění i po úspěšném zahubení zákožky. Pozor! Olej nezahubí larvy, které se normálně vylíhnou, proto je dobré používat hřebíčkový olej dlouhodobě - dokud jsou patrné červené pupínky na kůži. Po celou dobu je nutné vyvarovat se drbání a rozškrábání svědivých pupínků. Pokud již rozškrábané jsou, tak doporučuji omývat heřmánkovým odvarem na střídačku s odvarem řepíku - 3 krát denně.
Velikost: 8–12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou teplotou, zvětšením jater, astmatickým kašlem. Jedná se o častou nákazu. Mnoho klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Také trus (i moč a sliny) štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost u dospělých psů snižuje. U koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka škrkavky jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Tato nákaza se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se jí po čase zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
V naší poradně s názvem SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniel.
Dobry den. Opravdu to funguje s tim octem? A po jakou dobu se to rozetira po těle? Dekuju za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba svrabu octem bohužel nefunguje. Pár roztočů tím zabijete, ale larvy a hlouběji zavrtané roztoče neusmrtíte. Nejúčinnější lék na svrab je sirná mast a nebo na předpis pak Infectoscab, popřípadě přípravky s obsahem Permethrinu 5%, které se dají koupit v zahraničí.
Roztoč způsobující svrab u lidí Sarcoptes scabiei var. hominis prochází ve svém životním cyklu čtyřmi fázemi: vajíčko, larva, nymfa a dospělec.
Po napadení lidského hostitele se dospělá samice zavrtá do stratum corneum (nejvzdálenější zrohovatělá vrstva kůže), kde klade dvě až tři vajíčka denně. Tato oválná vajíčka jsou 0,1–0,15 mm dlouhá a líhnou se jako larvy za tři až čtyři dny. Samice může za celý svůj život naklást až 30 vajíček, poté na konci nory uhyne a vzniká posvrabová dermatitida. Šestinohé larvy po vylíhnutí migrují na povrch kůže a pak se zavrtávají do inkubačních váčků, umístěných obvykle u kořínků chlupů. Tam si vytvoří váčky (ty jsou kratší a menší než nory dospělých). Po třech až čtyřech dnech se larvy mění v osminohé nymfy - protonymfa. Tato forma se podruhé přemění do o něco větších nymf - tritonymfa, před konečnou přeměnou do dospělých roztočů. Dospělí roztoči se pak páří, když samec pronikne do inkubačního vaku samice. K páření dochází pouze jednou, protože tato jedna událost zanechá samici oplodněnou po zbytek jejího života (jeden až dva měsíce). Oplodněná samice pak opustí inkubační váček a hledá vhodné místo pro trvalou noru. Jakmile je naleziště nalezeno, samice si vytvoří svou charakteristickou noru ve tvaru písmene S a během toho naklade vajíčka. Samice bude pokračovat v prodlužování nory a kladení vajíček po celou dobu svého života.
Lidská pokožka reaguje na přítomnost roztoče zčervenáním a výrazným svěděním. Hlavní příčinou této reakce je přítomnost výkalů a mrtvých těl zemřelých samic.
V naší poradně s názvem PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice jdou zničit těžko, protože jsou chráněny odolným krunýřem, který nedovolí přístup sebesilnějšího jedu. Puklice je možné zničit jen mechanicky a nebo chemickou cestou. Mechanické zničení bude pro váš účel nejlepší řešení. Spočívá v tom, že každou pukličku musíte z listu seškrábnout příborovým nožem. Jestli je vaše rostlina zamořená moc a je veliká, tak si raději namnožte z jejich vrcholků rostliny nové. Na sadebních výhonech 15 cm dlouhých pečlivě očistěte všechny puklice a nechte jen pět posledních listů. Ostatní listy odřezejte. Chemická cesta spočívá v kontaminaci vnitřních tekutin v rostlině, protože to je jediná cesta, jak se k puklicím dostat - otrávit jim mízu, kterou sají. K tomu slouží přípravek Actara 25 AW, kterým se rostlina postříká. Actara je pro rostlinu neškodná, ale pro člověka je po dobu 3 týdnů od postřiku zdraví škodlivá. To by ovšem nemuselo vadit při pěstování nových rostlin ze semenáčků.
Toxokaróza je onemocnění způsobené larvami zvířecích škrkavek, psích nebo kočičích. Zvířata vylučují vajíčka škrkavky v trusu. Definitivní hostitelé – pes a psovité šelmy – se mohou infikovat alimentární-orální cestou z vnějšího prostředí. Infekční larvy uvolněné z vajíček pronikají ze střeva do krevního oběhu. Krevním oběhem se dostanou do jater a plic, odtud se vracejí do střeva, kde pohlavně dospívají. Štěňata se mohou líhnout již nakažená nebo se mohou larvami nakazit z mléka feny při sání. Vyloučená vajíčka dlouhodobě přežívají a dítě se pak může nakazit na hřištích a pískovištích, kde se zvířata pohybovala a konala zde svou potřebu. Vajíčka mohou ulpět dítěti na rukou, za nehty a dítě je při jídle spolkne. Larvy vylíhlé z vajíček pronikají střevní stěnou do krve a do vnitřních orgánů. V lidském organismu nemůže tento parazit dokončit svůj vývoj, nedospívá a po určité době hyne. Larva může způsobit různé potíže podle toho, jak se krevní cestou šíří do různých orgánů (například plíce, oko, srdeční sval a podobně). Časté jsou bolesti břicha, kašel, oční záněty až po vzácný zánět srdečního svalu nebo mozku.
Léčba je zdlouhavá, terapie odstraní z těla larvy, ale změny na tkáních orgánů jsou nevratné. Je skutečně lepší nákaze předcházet. Důležité je oplocení dětských hřišť a zeleninových zahrad, zabránění kontaminaci pomocí geofólií.
Ve svém příspěvku JAK ZNIČIT AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Chudák z Veselí.
Hm tak teda díky za radu, ale moc jsi mi nepomohl.Nevím co se ti zdá normálního na tom,mít obličej jak struhadlo,je to nepříjemné a trápí to spoustu lidí.Věřím že spoustu lidí je na tom hůř než já a vůbec to neřeší,ale já proosila o radu.Ingrid
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Ahoj, na akné můžu doporučit kosmetiku Christina,mám osobní zkušenost a jsem moc spokojená,není to jen na akné,ale na všecny druhy pletí. Doporučuji
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné obl
Původcem onemocnění jsou škrkavky psů a koček, například škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavka kočičí (Toxocara cati). Vajíčka škrkavek se do vnějšího prostředí dostávají společně s trusem. Ve vajíčku se postupně vyvíjí infekční larva, která se do hostitele (pes, kočka, člověk) dostává pozřením. Larvy se dostávají do střeva, kde opět dochází k produkci vajíček. Larvy škrkavek mohou prostupovat přes placentu do plodu. Štěňata se tak mohou narodit již infikovaná. Nakazit se mohou i z mateřského mléka. Člověk se může nakazit polknutím vajíček. Nákaza nejčastěji postihuje děti, které přicházejí do kontaktu s infikovaným substrátem (písek, půda). Larvy škrkavek migrují v těle lidí a poškozují různé orgány, například plíce, ale mohou se dostat také do oka. U většiny infekcí se neprojeví žádné příznaky nebo jen mírné (bolesti břicha, nechutenství, malátnost). Vzácněji se objevuje kašel, horečka nebo alergické vyrážky. Příznaky obvykle samy odezní. Závažnější důsledky má oční forma toxokarózy, která může vést až k oslepnutí. V České republice má asi 25 % lidí protilátky proti škrkavkám. V rámci prevence je vhodné zamezit znečištění pískovišť psími výkaly a řádně odčervovat psy (hlavně štěňata) a kočky. Nemoc mohou přenášet i fretky.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Hádě střevní (Strongyloides stercoralis) vyvolává u člověka nebo psa onemocnění zvané strongyloidióza. Jedná se o parazita protáhlého tvaru, o délce asi 0,8–2,2 mm, s výrazným pohlavním dimorfismem. Výskyt onemocnění je vázán zejména na tropické a subtropické oblasti. V epidemických oblastech je hlavním zdrojem kontaminovaná voda. Životní cyklus háděte je poměrně složitý. Dospělý parazit obývá střevo člověka nebo psa, kde se množí a produkuje vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Ty spolu se stolicí opouštějí tělo hostitele. Aby byly opět infekční pro dalšího hostitele, musí podstoupit dvojí svlékání. Larvy se do člověka dostávají aktivně přes kůži. Putují krevním řečištěm a jsou zaneseny až do plic. Zde nutí hostitele ke kašli a spolu s hlenem se dostávají do ústní dutiny. Tady jsou larvy spolknuty, dostávají se do střeva a v něm dospívají. Dospělí červi se usazují ve sliznici tenkého střeva, kde opět produkují vajíčka, a cyklus se opakuje. Klinické projevy začínají napadením plic. To se projevuje dráždivým kašlem a bolestmi na prsou. Střevní fáze je charakteristická bolestmi břicha, zvracením a průjmy. Při průniku larev do kůže hostitele se může též v místě vstupu parazita objevit dermatitida.
Ve svém příspěvku JAK ZNIČIT AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Chudák z Veselí.
Je mi 30 let a akné mě trápí celej život.Nevím jakou mám formu,ale jsem z toho již zničená.Už jsem zkoušela vše možné,drahé krémy,kosmetičku.Akneon tabletky,z kémů Vichy,Oxi i krémovou pastu Aknecolor.Jeden čas jsem zkoušela i bylinky ale také bezúspěšně.Troufám si říci,že žiju zdravě,nekouřím,piju příležitostně a sportuju.O pleť se starám dobře ale i tak se každé ráno probouzím s dalším větším či menším pupínkem.Touto cestou Vás prosím o radu jak vyřešit můj problém. děkuji Ingrid
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel SMOLAŘ.
tAK TO SI V KONCÍCH TO SE MI LÍBÍ :D JEN SRANDA KDYBY NĚCO :D KAŽDÝ MÁ PUPÍNKY JE TO DOCELA OBIČEJNÝ :D NE NE ŽI BYCH BYL FANOUŠEK PUPÍNKU TO TEDA NE ALE JE TO NORMAL NEMYSLÍTE? :D PUPÍNKY JSOU CÍL LEKCE ČÍSLO JEDNA UČTE SE OD MISTRA. :D
Vlasovci (filárie) jsou parazité obratlovců vyjma ryb. Žijí v tkáních, lymfatickém a krevním oběhu nebo tělních dutinách. K přenosu na svého hostitele využívají hmyz. Přenášeny jsou infekční larvy zvané mikrofilárie, které cirkulují krevním oběhem nebo migrují kůží hostitele po celém těle a stávají se snadno dostupnými krevsajícím přenašečům. Vyskytují se v tropických a subtropických oblastech. Některé druhy jsou významnými parazity zvířat i lidí. Takovým druhem je i vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti), který napadá člověka a některé další primáty. Rozšířen je v tropických oblastech Afriky, Jižní Ameriky a Asie, s ohnisky výskytu i v Egyptě. Dospělci se vyskytují v lymfatickém řečišti, kde rodí larvy mikrofilárie, které se z lymfy dostávají do periferní krve. Během dne se zdržují v cévách plic. Jejich množství v krvi začíná stoupat v nočních hodinách, kdy se objevuje více přenašečů, kterými jsou různí komáři rodů Culex, Aedes, Anopheles a Mansonia. V oblastech, kde jsou přenašeči aktivní po celý den, jsou mikrofilárie vyplavovány do periferní krve i během dne. Počáteční stadium nákazy doprovází záchvaty horečky, třesavka a bolest hlavy a končetin. V chronické fázi dochází k zadržování lymfy v periferních částech těla a ke ztluštění a zhrubnutí kůže a rozvíjí se takzvaná elefantiáza („sloní noha“). Dochází k obrovskému zvětšení periferních částí, zejména dolních a horních končetin, penisu, prsů. Podobné onemocnění (včetně elefantiáz), ale s mírnějším průběhem způsobují v jižní a jihovýchodní Asii další druhy filárií, například Brugia malayi a Brugia timori. Loa loa neboli vlasovec oční je filárie vyskytující se u člověka a u některých dalších primátů v západní tropické Africe. Přenašeči jsou ovádi rodu Chrysops. Dospělci žijí v podkožním vazivu nebo ve spojivkovém vaku. Rodí mikrofilárie, které se dostávají do periferní krve, kde jsou nasávány přenašeči. Při výskytu v podkoží je přítomnost parazita provázena zánětlivými a bolestivými otoky (takzvané „kalabarské otoky“), které se mohou stěhovat. Oční forma s výskytem parazita pod spojivkou se projevuje pocity tlaku, pálením, záněty spojivek a poruchami vidění. Vlasovec kožní (Onchocerca volvulus) je nebezpečný parazit lidí a dalších primátů vyskytující se v tropické Africe a Střední a Jižní Americe. Nakaženo je přibližně 18 milionů osob. Přenašeči jsou muchničky rodu Simulium. Vývoj je vázán na prudce tekoucí řeky. Dospělí parazité jsou lokalizováni v podkožních nodulech (onchocerkomách), které vypadají jako kožní boule. Mikrofilárie se dostávají do okolní tkáně, někdy i do oka, kde vážně poškozují rohovku a sítnici. Nel
V naší poradně s názvem NÁVOD NA PŘÍPRAVU KOSTIVALOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma, zde je návod. Pravá kostivalová mast obsahuje k čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.
Důležité upozornění!
Účinné látky kostivalu můžete zničit stykem s kovem!
Takže při sběru a čištění použijte keramický nůž a keramickou škrabku.
Kořen krátce ale dobře opláchneme ve slaném roztoku. Dvě hrsti kuchyňské soli na litr vody. Pak kořen necháme okapet a nakrájíme na tenké plátky nebo ho nahrubo nastrouháme na nekovovém struhadle. Ve vodní lázni v nekovové nádobě rozpustíme lékařskou vazelinu nebo sádlo v množství, které nám v tekutém stavu dovolí potopit všechen nakrájený kořen. Až se nám to rozpustí, tak přidáme nakrájený kořen. Necháme dvacet minut zahřívat ve vroucí vodě. Pak odstavíme, necháme vychladnout a při poklesu teploty pod 40*C přidáme trochu rozpuštěného včelího vosku nebo medu a do směsi dále ještě rozmáčknuté dvě kapsle vitamínu E 400mg a jednu kapsli vitamínu C (důležitý je ten obsah v kapslích), zamícháme a necháme odstát do druhého dne při teplotě kolem 20*C. Druhý den to přivedeme do tekutého stavu, ale moc to nepřehříváme, aby med, či včelí vosk, neztratily cenné látky, jež vysoké teploty ničí. Po ztekucení to přefiltrujte přes gázu nebo dětskou plenu. Získanou tukovou tekutinu nalijte do sterilních kelímků a uchovejte v chladu a temnu. Nejlépe v chladničce. Mast lze připravit případně i ze sušeného kořene kostivalu, ale sušený kostivalový kořen je třeba před přípravou rozdrtit v nekovovém hmoždíři.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se probudíte se svědivými pupínky, které jste před spaním neměli, můžete mít štěnice domácí, zejména pokud jste v době, kdy kousnutí začalo, ulehli do použité postele nebo jiného použitého nábytku. Mezi další příznaky, štěnice postelové, patří:
skvrny od krve na povlečení nebo na polštáři;
tmavé nebo rezavé skvrny od trusu štěnic na povlečení a matraci, ložním prádle a stěnách postele;
skvrny od výkalů štěnice postelové, zbytky vajíček štěnic v oblastech, kde se štěnice skrývají;
zřetelný, zatuchlý zápach z pachových žláz štěnic;
Pokud máte podezření na zamoření štěnicemi, svlékněte prostěradlo, nadzvedněte matraci a pečlivě ji zkontrolujte, zda nevykazuje známky přítomnosti štěnic nebo jejich výkaly. Rovněž zkontrolujte rošt a ostění postele.
Zkontrolujte také oblast kolem postele, včetně knih, telefonů nebo rádií, okrajů koberců a dokonce i elektrických zásuvek. Zkontrolujte svůj šatník, protože štěnice, jako i další domácí paraziti, se mohou přichytit k oblečení. Pokud si nejste jisti známkami štěnic, zavolejte deratizátora, který bude vědět, co hledat.
Pokud zjistíte známky napadení štěnicemi, ihned začněte kroky, jak se jich zbavit a zabránit jejich návratu.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm, patřící do řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se živí výhradně krví, mohou být blechy několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, do skulin. Vajíčka kladou dále i do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se do okolí. Obvykle za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, připomínající červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Poté se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny. Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blechy jsou nejen velmi obtížný hmyz, ale kromě toho mohou přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor nebo endemický tyfus. Třeba u moru to funguje tak, že má blecha jako přenašeč moru v žaludku bakterie moru, které se rozmnoží do takové míry, že jí ucpou trávicí ústrojí a ona je potom při sání krve vyvrhuje do těla hostitele. Dále je blecha také přenašečem lymské boreliózy. Blecha bývá i mezičlánkem, přenašečem tasemnice. Není dobré proto výskyt blech podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit, ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty ji prostě nezabijete. Nedoporučuje se ani rozmáčknout ji nehtem, protože by mohlo dojít ke styku s její krví, která může být nebezpečná. Hoďte ji tedy nejlépe do vody, například do sklenice s vodou, něco jí tam kápněte, třeba Iron, a máte klid.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Ještě více rozšířeným druhem je blecha psí či blecha kočičí, které také mohou napadat člověka.
