Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:
Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
Následky stresu na zdraví
Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
Dlouhodobý stres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.
V naší poradně s názvem OVESNÉ VLOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Víte o tom, že ovesné vločky patří mezi tzv. potitivní potraviny? V posledním čísle časopisu Moje psychologie (s Táňou Vilhelmovou na obálce) jsem se dočetla, že praviddelná konzumace ovesných vloček působí jako sedativum a pomáhá zvládat stres a neurózy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
No jistě! Díky přírodním vitamínům B a přítomnosti hořčíku dokáží ovesné vločky úplné divy. Když se konzumují pravidelně každé ráno, tak zlepší obranyschopnost i psychickou rovnováhu. S jogurtem je to ta nejlepší snídaně, jakou si můžete dát.
Osobní strážcové: Celozrnné pečivo, med, graham, ovesné vločky nebo i cereální tyčinka Nízkotučné karbohydráty pomáhají zvýšit produkci serotoninu v mozku. Tento hormon pomáhá zvládat psychicky náročné situace a relaxovat. V zásadě platí, že i když máte úzkostí scvrklý žaludek, dejte si toast nebo cereálni tyčinku a za chvilku se budete cítit mnohem lépe.
Nepřátelé: Všechny sladké stimulanty jako například energetické nápoje plné cukru a kofeinu, které nervozitu můžou ještě podpořit.
V diskuzi BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Moc vám děkuji.Prijemne jste mě potěšil a povzbudil.Napisu jak se mě to daří zvládat.Hezkou dobrou noc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý večer.Byla jsem dneska ve světě zdraví.Mam z toho smíšené myšlenky.Rekla mě že jim málo bilkovin.Nelibylo se jí že jim k snídani housku se sýrem +rajče.K obědu těstoviny +tuňák.Nejim světle pečivo.Tmave, celozrnné.Nejim uzeniny,spíš ryby, tvrdý sýr šunku,dělám si pomazánky,např;červená řepa +lučina.Pry pohaka není pro mě moc dobrá, těstoviny taky.K obědu jsem měla brokolicová salát.K večeři,bramborovou kaší a sekanou.V práci na oběd jim polívku nebo druhý.Oboje nesmím.Co je špatně?Vím že málo jim jogurty,ale změním to.Naschledanou
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Tak jako mnoho jiných událostí v našem těle je i délka těhotenství řízena určitými vnitřními hodinami. Načasování porodu je řízeno placentou a látkami, které uvolňuje. Pokud je žena v první trimestru pod nátlakem, tedy vystavena stresu, začnou tyto hodiny tikat o něco rychleji a miminko přijde na svět o něco dříve. Hormonální změny, ke kterým dochází během druhého a třetího trimestru, naopak zvyšují odolnost ženy vzhledem ke stresu (a to tím výrazněji, čím více se blíží datum porodu). Z placenty se totiž uvolňují látky (hormony a peptidy), které napomáhají snižovat stres budoucí maminky proto, aby se látky, které tělo samo tvoří jako obranu proti stresu (nebo jeho důsledek), nedostaly krevním řečištěm i do těla miminka. Pokud se tedy pomocí hormonů podaří snížit stres, podaří se snížit i objem těchto látek. Je důležité stres v těhotenství co nejvíce odbourat. I když vás vaše tělo částečně před stresem chrání (příroda ví, co dělá, když to tak zařídila), nezapomeňte, že i přesto může stres ve vašem životě znamenat předčasné narození miminka.
První pomoc:
Myslete na své miminko tím, že budete myslet na sebe a na svoji pohodu.
Naučte se a používejte nějaké relaxační techniky (ta nejjednodušší je hluboké vědomé dýchání v klidném prostředí).
Nejlépe každý den si udělejte čas pro sebe a odpočiňte si.
Nechejte svého partnera, aby si uvědomil, jak je strašně důležité, abyste byla spokojená. Docilte toho, aby s vámi odpočíval, mazlil se a vůbec si zpříjemňujte poslední chvíle, kdy jste ještě sami.
Nic není tak důležité, abyste se tím nechala stresovat, a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.
V naší poradně s názvem KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Pryclová.
Je krkavec barvoslepý? A proč si vytrhává peří, je to stres? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Myslím že není barvoslepý, ale nevím jistě. A peří si vytrhává ze stresu, buď může mít nějakou nemoc, a nebo mu chybí, pokud je chován u člověka, tak kontakt s ním.
Kvalita potravin má obrovský vliv na to, jak dobře vaše tělo stres snáší. Vitamíny B1, B2, B6 a B12 jsou dobré pro pevné nervy a rovnováhu psychiky. Stres má pak menší šanci, aby vám znepříjemnil život. Během stresových období vaše tělo potřebuje vitamín C a hořčík, jejich nedostatek může vést k trvalým infekcím a napětí. Selen a zinek podporují funkci imunitního a nervového systému. Typicky je stres spojený s nevhodnou stravou. Často se tak stává, pokud se člověk stravuje například v takzvaném rychlém občerstvení, kde strava většinou obsahuje velké množství tuku a jen málo důležitých živin.
Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
První pomoc jak zahnat stres
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
V naší poradně s názvem RAKOVINA PANKREAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
ahojky naší dceři zjistili rakovinu slinivky loni v únoru po porodu. snaží se být silná, ale já jí to nevěřím.dá se tato forma rakoviny vyléčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každé onemocnění je možné léčit. Když pak pacient k tomu ještě sám chce, tak to jde ještě lépe. Proto byste měla své dceři důvěřovat a podporovat ji v jejím přesvědčení, protože naděje umírá poslední. Když bude mít vaše dcera ve vás podporu, tak se ji to bude určitě lépe zvládat, než když jí nebudete věřit.
Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: jednoho tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je frustrační tolerance, která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží, a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. Frustraci lépe snáší dospělí než děti nebo starší osoby. Frustrující situace se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám.
Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité psychické či fyzické potřeby jednotlivce. Nejčastěji bývá česky popisována jakožto citové strádání, tedy jakýkoliv nedostatek citu a emocí pociťovaný jednotlivcem. Může se jednat o nedostatek prokazovaného a vnímaného osobního respektu, pociťovaného bezpečí, sdílené lásky nebo vzájemných sociálních vazeb, ale i osobního strádání z nedostatku dalších smyslových podnětů. Deprivaci lze také vnímat a chápat jako skrývání či odpírání zájmu. Tím, že před někým skrýváme ochotu a porozumění mu naslouchat a pomoci, přestože je v naší moci podporu dávat, vyvoláme v tom druhém strádání. Odpíráme-li (skrýváme-li) někomu lásku, přátelství, zájem, naslouchání, tedy to, na co by měl mít z naší strany nárok, posilujeme v něm pocity zklamání a deziluze a nedostatku.
Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následných obranných reakcí, které mají za cíl zachovat homeostázu a zabránit poškození nebo smrti organismu. Stres je odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
V diskuzi BOJOVNICE BETA -NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den. Myslím si, že je už starý. Já měla krásně červenou rybku 3 roky a pak mi začal dělat to samé. Žral normálně, ale barva byla jiná. Zašedlý a za cca měsíc umřel. Ale jsem laik a je to můj názor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nada.
Můj sameček se začal chovat stejnê. Jen ležel u dna, občas vystřelil k hladinê nebo ke žrádlu. Nakonec umřel. Nemyslím, že stářím. Slyšela jsem, že jsou choulostiví na stres. Asi mu vadilo vyčistění akvárka, manipulace.
Tento stav nastává tehdy, když vznikne v těle přebytek kyslíkových sloučenin, tak zvaných volných radikálů. Normální počty volných radikálů stačí odbourat antioxidanty, ovšem při nějakém vnějším stimulu může dojít nárazově k jejich zvýšení. Vysoký přebytek kyslíkových sloučenin na sebe naváže všechny antioxidanty, které jsou právě k dispozici a zbylé nespárované volné radikály pak způsobují oxidativní stres. Při oxidativním stresu se spouští řada různých degenerativních procesů včetně předčasného stárnutí.
V diskuzi MUDR JAN ŠULA KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hilda Kozlova.
Zdravím je to pecka konečně směr který má budoucnost.Ráda bych věděla jak to vše v palici srovnat a pomoci sobě i ostatním. Jsem ráda na světě. Děkuji za kontakt na vás. Ráda bych vás viděla. Kdo si počká ten se dočká. H
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslava Cimbůrková.
Dobrý den, jsem jen dost vyděšená matka ještě vyděšenější dcery, které dnes sdělili, že má Stillovu nemoc. Moc prosím o jakékoli praktické rady a postřehy pro život s tímto onemocněním. Zatím je v nemocnici a lékaři ji nasadili Prednison. Na co si má dát pozor, jak bude zvládat školu, život na intru,....život. prostě to, co vám doktoři neumějí nebo ani nechtějí říct. děkuji moc. Mirka s Liduškou
Schopnost člověka vyrovnat se s okamžiky stresu závisí na tom, jak se mu podaří najít rovnováhu mezi povahou problému a důsledky, které pro něho stresová situace má. Příliš velký nepoměr mezi těmito faktory vyvolává tlak a vám nepomůže dojít ke správnému řešení. První krok, který musíte při zvládání stresu udělat, spočívá v rozpoznání příčiny problému a významu, jaký ve vašem životě mají. Způsob, jakým vnímáte svoje okolí a jak k němu přistupujete, ovlivňuje klíčovým způsobem vaše reakce. Člověk pod vlivem stresu nejedná racionálně. Ztrátou kontroly nad vlastními silami bývají nejvíc ohroženi právě ti lidé, kteří ve vypjatých situacích vypadají chladně, klidně. Období stresu často vyvolává potíže v soukromém životě. Vzájemné vztahy a jednání lidí mezi sebou má na svědomí celý seznam projevů považovaných za vedlejší příznaky psychického stresu. Patří sem obavy z neúspěchu a odmítnutí, náladovost, celkový pocit úzkosti, panického strachu, viny, studu, extrémního vzteku a odporu, nezájem o sex.
Stres ze školy
Nejdůležitější je uvědomit si, že stres škodí našemu zdraví a ubírá nám radost ze života. Taky vám občas připadá, že žijete stereotypní život? Ráno vstanete, nasnídáte se, jdete do školy, tam si poslechnete danou látku, a zpátky domů, kde se musíte nepřetržitě učit. Čekáte jenom na 2 dny v týdnu, které vás dělají šťastným, protože se můžete uvolnit a zajít se někam pobavit. Mnoho studentů má problém v tom, že si učivo, různé projekty a úkoly nechává na poslední chvíli. To nejlepší, co můžete pro sebe udělat, je, že si rozvrhnete studijní plán, kde si poznamenáte, kdy se v jaký den budete učit. Nemusíte se učit každý den 4 hodiny, ale rozvrhnout si to tak, aby váš školní týden nebyl stereotypní, ale aby stál přece jen za něco. Týden si můžete zpestřit kinem, procházkou v přírodě a knihou.
Stres v práci
Zaměstnanci zažívají stres, jsou-li nároky jejich práce větší než jejich schopnost je zvládat. Kromě duševních zdravotních obtíží se u pracovníků, kteří trpí dlouhodobým stresem, mohou rozvinout vážné tělesné zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální obtíže. Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci.
Příklady pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:
nadměrné pracovní zatížení
rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy
nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce
neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů
psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran
Zvládání stresu není jen morální povinností a dobrou investicí zaměstnavatelů, je to zákonná povinnost stanovená v rámcové směrnici 89/391/EHS, podložená rámcovými dohodami sociálních partnerů o stresu při práci a proti obtěžování a násilí v práci. Kromě toho Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii uznává měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní pohodu.
Stres z osobního života
Průběh stresu z osobního života je individuální, vždy záleží na odolnosti organismu vůči stresu. Důležité je, aby stres na člověka nepůsobil po dlouhou dobu. Stresorem může být široká škála nejrůznějších fyzikálních i emočních podnětů, také běžné životní nároky a požadavky vyvolávající v organismu napětí. Stres je ovlivněn nejen mentální interpretací aktuálně působícího stresoru, ale i jeho představou nebo domnělým ohrožením. U postiženého se mohou projevit různé subjektivní příznaky – únava, snížené sebehodnocení, podráždění, negativismus, odliv síly, ztráta iluzí. Objektivním průvodním jevem je snížená celková výkonnost.
V diskuzi KOLAGEN NA AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janiška.
Zdravím,
ráda bych všem co se trápí s akné i s léčbou jizviček po něm doporučila kolagenový nástřik, je to ošetření kolagenem, spojené ještě s aplikací kys. hyaluronové, maska a masáž. Dělají ho v pražském Bodyfactory, paní Hedvika Baťhová. Moje projevy akné přetrvávající i ke třicítce, kolagen pomohl celkem obstojně zvládat a já jsem konečně šťastná! Kombinuju ještě se zdravou stravou a bylinkami a přírodními věcmi, ale ten kolagen to dotáhl! :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léky na tlak se používají pouze v případě hypertenze (vysokého tlaku), u kolísavého tlaku vám jejich užívání lékař s největší pravděpodobností nedoporučí. Je ale možné zavést několik účinných opatření či se spolehnout na osvědčené babské rady. Nejdůležitější je důsledně dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat a odstranit stres.
Jeho hodnota je individuální u každého člověka a je ovlivněna věkem, pohlavím, tělesnou strukturou i výškou. Energetický výdej je nejvyšší během dětství a dospívání, v průběhu těhotenství a kojení. S rostoucím věkem hodnota bazálního metabolismu klesá, a právě proto přibýváme na váze. Ovlivňují ho však i další faktory jako například stres. Takže odpověď na otázku zda-li má na přibírání váhy vliv stres, zní odpověď ano. Organismus totiž pod vlivem negativních emocí a stresu produkuje hormon kortizol, který má vliv na ukládání tuků a samozřejmě ovlivňuje i cévní systém (způsobuje stahování cév). Součástí správného fungování je dostatek životně důležitých látek – vitaminů, minerálů, vlákniny, stopových prvků atd.
Oxidační stres není nemoc sama o sobě. Tento proces ovšem probíhá v tělech nás všech a podle všeho se spoluúčastní na stárnutí organismu a na mnoha závažných chorobách. Oxidační stres je podmíněn přítomností škodlivých kyslíkových radikálů. Těch se nemůžeme zbavit zcela, protože kyslík je součástí organických sloučenin a tvoří důležitou část našich těl. Denně ho přijímáme z okolního vzduchu při dýchání (vzduch obsahuje 21 % kyslíku; pokud bychom záměrně vdechovali po velmi dlouhou dobu například 100% směs kyslíku, došlo by po několika dnech k těžkému poškození plic) a tkáně ho používají pro tvorbu energie potřebné pro život buněk. Jsme na něm životně závislí a do několika minut bez něj umíráme. Bohužel při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle vznikají z kyslíku i toxické kyslíkaté sloučeniny, tzv. kyslíkové radikály. Mezi ně lze zařadit hydroxylový radikál a superoxid. Radikály ochotně vznikají i z jiné agresivní kyslíkové sloučeniny vznikající v našem těle, peroxidu vodíku (který sám o sobě radikálem není). Zbývá jen dodat, že obrovské množství kyslíkových radikálů vzniká v našem těle při kouření.
Antistresový polštář je vtipný a bláznivý polštář vhodný pro každého pracujícího člověka, který si potřebuje ulevit a snížit stres. Na polštáři je vyobrazen terčík, do něhož se může obdarovaná osoba trefovat svou hlavou. Polštář je zepředu bílý a zezadu černý. Tento vtipný snižovač stresu je originálním a netradičním dárkem opravdu pro každého. Takto vypadá antistresový polštář.
