Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:
Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
Následky stresu na zdraví
Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
Dlouhodobý stres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.
V naší poradně s názvem PANE DOKTORE, MŮŽETE NÁM PORADIT OHLEDNĚ ARYTMIE U 65 LETÉHO MUŽE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Holásková.
Dobrý den, moc prosím o radu pro manžela. trpí extrasystolami( denně 16000) a AV blokádou, levá srdeční komora dle vyšetření pracuje pouze na 30%. Je objednán na upravení rytmu, ale právě o tom pan doktor Šula mluví, že jde vlastně o spálení části srdeční tkáně.Zdá se nám to velmi invazivní, ale v nynějším zdravotnickém systému zřejmě není jiné řešení. Mohl byste nám dát nějakou naději na jiné léčení, které skutečně povede k nápravě?
Moc děkujeme.. Holásková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady pomůže transplantace srdce a nebo výměna srdce za elektrickou pumpu. Další prostředky ve formě změny životního stylu, kdy se vyloučí stresa úzkost spolu se zákazem konzumace kofeinu, alkoholu a léků proti chřipce a alergii, mají skvělý podpůrný účinek. Doporučuji důvěřovat lékaři a podstoupit zákrok, který navrhuje.
Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
První pomoc jak zahnat stres
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
V naší poradně s názvem NEPŘÍJEMNÁ ÚZKOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nejlepší by bylo dohodnout se se svým lékařem na změně léků, protože dosavadní léčba u vás nestačí. K dispozici jsou i další preparáty, které by mohly zmírnit vaše nepříjemné pocity. Když ucítíte lékařův nezájem, tak zajděte k jinému. Před návštěvou si sepište seznam léků, které jste doposud užíval a v jakém dávkování. Váš problém se určitě dá řešit.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Hofman.
Dnes si zkusím dám neurol a uvidím mám za to že tělo potřebuje tuto látku, není podle mě náhoda že neurol mě byl v září vysazen a na to jsem měl v říjnu silnou úzkost
Osobní strážcové: Celozrnné pečivo, med, graham, ovesné vločky nebo i cereální tyčinka Nízkotučné karbohydráty pomáhají zvýšit produkci serotoninu v mozku. Tento hormon pomáhá zvládat psychicky náročné situace a relaxovat. V zásadě platí, že i když máte úzkostí scvrklý žaludek, dejte si toast nebo cereálni tyčinku a za chvilku se budete cítit mnohem lépe.
Nepřátelé: Všechny sladké stimulanty jako například energetické nápoje plné cukru a kofeinu, které nervozitu můžou ještě podpořit.
V příběhu BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Moc vám děkuji.Prijemne jste mě potěšil a povzbudil.Napisu jak se mě to daří zvládat.Hezkou dobrou noc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý večer.Byla jsem dneska ve světě zdraví.Mam z toho smíšené myšlenky.Rekla mě že jim málo bilkovin.Nelibylo se jí že jim k snídani housku se sýrem +rajče.K obědu těstoviny +tuňák.Nejim světle pečivo.Tmave, celozrnné.Nejim uzeniny,spíš ryby, tvrdý sýr šunku,dělám si pomazánky,např;červená řepa +lučina.Pry pohaka není pro mě moc dobrá, těstoviny taky.K obědu jsem měla brokolicová salát.K večeři,bramborovou kaší a sekanou.V práci na oběd jim polívku nebo druhý.Oboje nesmím.Co je špatně?Vím že málo jim jogurty,ale změním to.Naschledanou
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Tak jako mnoho jiných událostí v našem těle je i délka těhotenství řízena určitými vnitřními hodinami. Načasování porodu je řízeno placentou a látkami, které uvolňuje. Pokud je žena v první trimestru pod nátlakem, tedy vystavena stresu, začnou tyto hodiny tikat o něco rychleji a miminko přijde na svět o něco dříve. Hormonální změny, ke kterým dochází během druhého a třetího trimestru, naopak zvyšují odolnost ženy vzhledem ke stresu (a to tím výrazněji, čím více se blíží datum porodu). Z placenty se totiž uvolňují látky (hormony a peptidy), které napomáhají snižovat stres budoucí maminky proto, aby se látky, které tělo samo tvoří jako obranu proti stresu (nebo jeho důsledek), nedostaly krevním řečištěm i do těla miminka. Pokud se tedy pomocí hormonů podaří snížit stres, podaří se snížit i objem těchto látek. Je důležité stres v těhotenství co nejvíce odbourat. I když vás vaše tělo částečně před stresem chrání (příroda ví, co dělá, když to tak zařídila), nezapomeňte, že i přesto může stres ve vašem životě znamenat předčasné narození miminka.
První pomoc:
Myslete na své miminko tím, že budete myslet na sebe a na svoji pohodu.
Naučte se a používejte nějaké relaxační techniky (ta nejjednodušší je hluboké vědomé dýchání v klidném prostředí).
Nejlépe každý den si udělejte čas pro sebe a odpočiňte si.
Nechejte svého partnera, aby si uvědomil, jak je strašně důležité, abyste byla spokojená. Docilte toho, aby s vámi odpočíval, mazlil se a vůbec si zpříjemňujte poslední chvíle, kdy jste ještě sami.
Nic není tak důležité, abyste se tím nechala stresovat, a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.
Přechodný vzestup krevního tlaku, který nezpůsobila tělesná činnost, je projevem toho, že jedinec je silně emocionálně rozrušený a odpovídajícím způsobem se aktivuje jeho sympatický nervový systém. Silné city jako zuřivost, vztek nebo panická úzkost vyvolávají náhlé zvýšení tlaku, které nějakou dobu trvá. Postižení je interpretují jako životu nebezpečné, což má za následek další stoupání tlaku a ještě větší obavy. Postižení (obvykle mají zdravé srdce) by si buď měřili tlak nejraději pořád, nebo se naopak nechtějí znepokojovat, a tak si tlak neměří vůbec.
Vysoký krevní tlak vyvolávají i změny ve funkci ledvin. Mohou-li stoupání krevního tlaku opravdu vyvolat psychosociální faktory, může se to dít jedině tak, že zároveň ovlivňují činnost ledvin. Při akutním stresu stoupá v ledvinách cévní odpor, snižuje se průtok krve, sůl je vylučována jen v nevelkém množství - a tlak stoupá. Jestliže silný stres, zloba nebo úzkost trvají dostatečně dlouho, může nadměrná aktivita sympatiku (zvýšené vylučování stresových hormonů) a zároveň snížená aktivita parasympatiku (málo odpočinku a času na zotavení) vyvolat trvalé zvýšení tlaku. Dochází totiž mimo jiné ke dlouhodobě zvýšenému vylučování stresových hormonů (kortizolu), glukózy a inzulínu. Ve spojení se známými rizikovými faktory může rovněž psychosociální zátěž - silný pracovní stres, problémy v mezilidských vztazích, katastrofy - způsobit zvýšení krevního tlaku, ať už přechodné, nebo trvalé.
V naší poradně s názvem NEPŘÍJEMNÁ ÚZKOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hofman.
Mám nepříjemnou úzkost scvrklého těla jak by mě ta úzkost chtěla celého pohltit, tiky v očích, slzení, bolesti na srdci pod srdcem, co mám udělat abych se nepříjemné úzkosti zbavit, abych to byl opět celý já, mám za sebou psychoterapie a myslím si že to mohlo vyvolat náhlé vysazení prášků citalec a neurol které jsem bral cca15 let, když jdu necítím vůbec své těle hlavně záda a je to velmi nepříjemné, i když rozum funguje normálně. Jiří Hofman Broumov dnes beru eliciu, derin, euthyrox, snažím choduit na procházky, jíst hodně ovoce, minerálky a stále nic nezabírá, úzkost stále vyvíjí od října lonského roku a je stále velmi nepříjemná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší by bylo dohodnout se se svým lékařem na změně léků, protože dosavadní léčba u vás nestačí. K dispozici jsou i další preparáty, které by mohly zmírnit vaše nepříjemné pocity. Když ucítíte lékařův nezájem, tak zajděte k jinému. Před návštěvou si sepište seznam léků, které jste doposud užíval a v jakém dávkování. Váš problém se určitě dá řešit.
Úzkost může způsobit mnoho velmi neobvyklých příznaků. Ve vzácných případech může deprese způsobit zduření lymfatických uzlin nebo zduření žláz. Oteklé lymfatické uzliny jsou jedním z nejkontroverznějších příznaků úzkosti. Skutečností je, že v mnoha případech to není tak jednoduché. Lymfatické uzliny samy o sobě nemohou být zvětšeny v důsledku stresu, protože jejich otok obvykle způsobí infekce. Přesto nelze popřít, že velké množství lidí s těžkým stresem a úzkostí má zduřelé lymfatické uzliny. Úzkost způsobuje mnoho velmi podivných reakcí v těle a mnoho lidí pociťuje úzkost jinak. Krk je asi nejčastějším místem k vyhledání oteklých lymfatických uzlin, mohou se však objevit i v jiných oblastech, jako jsou:
podpaží
břicho
třísla
Existuje jen velmi málo rychlých a snadných řešení úzkosti. Úzkost je dlouhodobou záležitostí, proto je důležité najít způsoby léčby, které snižují nejen míru úzkosti, ale také zmenšují otok lymfatických žláz. Naštěstí existuje několik efektivních způsobů, jak úzkost kontrolovat. Velmi účinné je cvičení, dostatečná konzumace vody a pravidelné dýchání.
V naší poradně s názvem ROZDÍL MEZI ITAKEMEM A ASENTROU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den,užívám itakem 10 a již asi 3 týden mám stavy úzkosti,zvýšila jsem si dávku na 2 tbl,ale bez zlepšení.Chci se zeptat,co si mohu přikoupit ke zlepšení stavu.Úzkost odezní během dopoledne,usínám a spím dobře.lék asentra je se stejným účinkem nebo silnější než itakem?Neměla bych itakem brát raději na noc?je mi 52 let,není úzkost možná tím,že jsem v přechodu?Hormonální antikoncepci mám vysazenou od srpna.děkuji za odpověd,Hrubá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odpověď budete muset získat od svého psychologa nebo psychiatra. Svěřte se mu s tím, jaké máte výsledky současné léčby. Sama ale medikaci neměňte. Lékař má k dipozici mnoho dalších léků, které vám mohou pomoci lépe než nyní. Neodkládejte to a běžte si to vyřídit co nejdříve.
Kvalita potravin má obrovský vliv na to, jak dobře vaše tělo stres snáší. Vitamíny B1, B2, B6 a B12 jsou dobré pro pevné nervy a rovnováhu psychiky. Stres má pak menší šanci, aby vám znepříjemnil život. Během stresových období vaše tělo potřebuje vitamín C a hořčík, jejich nedostatek může vést k trvalým infekcím a napětí. Selen a zinek podporují funkci imunitního a nervového systému. Typicky je stres spojený s nevhodnou stravou. Často se tak stává, pokud se člověk stravuje například v takzvaném rychlém občerstvení, kde strava většinou obsahuje velké množství tuku a jen málo důležitých živin.
V naší poradně s názvem KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Pryclová.
Je krkavec barvoslepý? A proč si vytrhává peří, je to stres? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Myslím že není barvoslepý, ale nevím jistě. A peří si vytrhává ze stresu, buď může mít nějakou nemoc, a nebo mu chybí, pokud je chován u člověka, tak kontakt s ním.
Pro posílení nadledvinek zkuste užívat následující bylinky:
Ženšen – červený ženšen má antioxidační a antidepresivní účinky, pomáhá přirozeně snižovat krevní tlak a hladinu cukru v krvi.
Bazalka posvátná (Tulsi) – tato rostlina pomáhá tělu lépe se přizpůsobit stresu. Bazalka posvátná přímo neovlivňuje psychické rozpoložení člověka, ale pomáhá tělu odolat stresu pomocí úpravy produkce stresových hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Stabilní hladiny kortizolu vedou k lepší paměti a jasnějšímu úsudku. Bazalka posvátná rovněž zmenšuje pocit neklidu a úzkosti.
Kořen lékořice – dodává energii a vytrvalost, posiluje imunitní systém a chrání nadledviny před poškozením kortizolem. Ale pozor na některé jeho výtažky, protože mohou snižovat krevní tlak.
Maca – je výborným zdrojem vápníku, vitaminu C, aminokyselin, fytonutrientů a zdravých mastných kyselin. Maca může pomáhat zmírnit stresa úzkost a zároveň zvýšit energii a zlepšit náladu.
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – jedná se o silný adaptogen, který tlumí duševní a fyzickou únavu způsobenou stresem a jehož účinky jsou stále intenzivně zkoumány. Rozchodnice růžová obsahuje fytochemikálii známou jako salidroside, která pomáhá zmírňovat úzkost a bojuje proti stárnutí. Rozchodnice také potlačuje produkci kortizolu a zvyšuje hladinu bílkovin odolných vůči stresu.
V příběhu KETILEPT 25MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alenka.
Mám již 4 roky deprese, nyní již jen ranní úzkosti a obavy. Během den se ztrácejí a večer a v noci je mi nejlíp. Co byste mi doporučili? Lékař vyzkoušel více přípravvku, jsem na ně imunní- nic. Na noc beru 1/2 ketileptu 25g a 1 waldosan 25g. Co s tím, nemůžu to mít od štítné žlázy? děkuji za odpověď, případnou radu. Alenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den, jsem 5 let po mozk. příhodě a skonil na vozíku, mohu si nechat napsat Ketilpet na úzkost apod. ? Mnohokrát děkuji za odpověd na email
Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: jednoho tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je frustrační tolerance, která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží, a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. Frustraci lépe snáší dospělí než děti nebo starší osoby. Frustrující situace se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám.
Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité psychické či fyzické potřeby jednotlivce. Nejčastěji bývá česky popisována jakožto citové strádání, tedy jakýkoliv nedostatek citu a emocí pociťovaný jednotlivcem. Může se jednat o nedostatek prokazovaného a vnímaného osobního respektu, pociťovaného bezpečí, sdílené lásky nebo vzájemných sociálních vazeb, ale i osobního strádání z nedostatku dalších smyslových podnětů. Deprivaci lze také vnímat a chápat jako skrývání či odpírání zájmu. Tím, že před někým skrýváme ochotu a porozumění mu naslouchat a pomoci, přestože je v naší moci podporu dávat, vyvoláme v tom druhém strádání. Odpíráme-li (skrýváme-li) někomu lásku, přátelství, zájem, naslouchání, tedy to, na co by měl mít z naší strany nárok, posilujeme v něm pocity zklamání a deziluze a nedostatku.
Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následných obranných reakcí, které mají za cíl zachovat homeostázu a zabránit poškození nebo smrti organismu. Stres je odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
U některých žen depresi způsobuje nízká hladina hormonů, nejčastěji progesteronu. Progesteron pomáhá k udržení serotoninové úrovně. Pokud dojde k velkému snížení, objevují se právě nepříjemné deprese. Lékaři mohou kontrolovat nízké hladiny progesteronu a předepsat léky, které ji navýší, ale je zde riziko vzniku rakoviny. Příznaky deprese a nedostatku progesteronu zahrnují opoždění menstruačního cyklu. Úzkost a deprese jsou někdy doprovázeny těžkými výkyvy nálad a nespavostí, některé ženy mohou trpět migrénami a bolestmi hlavy.
Schopnost člověka vyrovnat se s okamžiky stresu závisí na tom, jak se mu podaří najít rovnováhu mezi povahou problému a důsledky, které pro něho stresová situace má. Příliš velký nepoměr mezi těmito faktory vyvolává tlak a vám nepomůže dojít ke správnému řešení. První krok, který musíte při zvládání stresu udělat, spočívá v rozpoznání příčiny problému a významu, jaký ve vašem životě mají. Způsob, jakým vnímáte svoje okolí a jak k němu přistupujete, ovlivňuje klíčovým způsobem vaše reakce. Člověk pod vlivem stresu nejedná racionálně. Ztrátou kontroly nad vlastními silami bývají nejvíc ohroženi právě ti lidé, kteří ve vypjatých situacích vypadají chladně, klidně. Období stresu často vyvolává potíže v soukromém životě. Vzájemné vztahy a jednání lidí mezi sebou má na svědomí celý seznam projevů považovaných za vedlejší příznaky psychického stresu. Patří sem obavy z neúspěchu a odmítnutí, náladovost, celkový pocit úzkosti, panického strachu, viny, studu, extrémního vzteku a odporu, nezájem o sex.
Stres ze školy
Nejdůležitější je uvědomit si, že stres škodí našemu zdraví a ubírá nám radost ze života. Taky vám občas připadá, že žijete stereotypní život? Ráno vstanete, nasnídáte se, jdete do školy, tam si poslechnete danou látku, a zpátky domů, kde se musíte nepřetržitě učit. Čekáte jenom na 2 dny v týdnu, které vás dělají šťastným, protože se můžete uvolnit a zajít se někam pobavit. Mnoho studentů má problém v tom, že si učivo, různé projekty a úkoly nechává na poslední chvíli. To nejlepší, co můžete pro sebe udělat, je, že si rozvrhnete studijní plán, kde si poznamenáte, kdy se v jaký den budete učit. Nemusíte se učit každý den 4 hodiny, ale rozvrhnout si to tak, aby váš školní týden nebyl stereotypní, ale aby stál přece jen za něco. Týden si můžete zpestřit kinem, procházkou v přírodě a knihou.
Stres v práci
Zaměstnanci zažívají stres, jsou-li nároky jejich práce větší než jejich schopnost je zvládat. Kromě duševních zdravotních obtíží se u pracovníků, kteří trpí dlouhodobým stresem, mohou rozvinout vážné tělesné zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální obtíže. Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci.
Příklady pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:
nadměrné pracovní zatížení
rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy
nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce
neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů
psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran
Zvládání stresu není jen morální povinností a dobrou investicí zaměstnavatelů, je to zákonná povinnost stanovená v rámcové směrnici 89/391/EHS, podložená rámcovými dohodami sociálních partnerů o stresu při práci a proti obtěžování a násilí v práci. Kromě toho Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii uznává měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní pohodu.
Stres z osobního života
Průběh stresu z osobního života je individuální, vždy záleží na odolnosti organismu vůči stresu. Důležité je, aby stres na člověka nepůsobil po dlouhou dobu. Stresorem může být široká škála nejrůznějších fyzikálních i emočních podnětů, také běžné životní nároky a požadavky vyvolávající v organismu napětí. Stres je ovlivněn nejen mentální interpretací aktuálně působícího stresoru, ale i jeho představou nebo domnělým ohrožením. U postiženého se mohou projevit různé subjektivní příznaky – únava, snížené sebehodnocení, podráždění, negativismus, odliv síly, ztráta iluzí. Objektivním průvodním jevem je snížená celková výkonnost.
Ženy často mají dojem, že jejich život ztrácí význam. Hormony ovlivňují opravdu všechno. Žena najednou přestane rozumět sama sobě. A někdy opravdu i mnohem dříve, než ji vůbec napadne, že jde o přechod.
Dochází ke stavům, že vás vše hodně dojímá, ale taky rozčiluje. Jste vznětlivá, ječíte na děti, na manžela, a pak si v duchu nadáváte. Ne, opravdu není chyba u vás, ale v hormonech. Psychické potíže zažívá 61 procent žen. Mezi nejčastější příznaky patří záchvaty úzkosti či paniky, nespavost, snížené sebevědomí, záchvaty plačtivosti a emocionální výlevy, výkyvy nálad a zapomětlivost.
Léky na tlak se používají pouze v případě hypertenze (vysokého tlaku), u kolísavého tlaku vám jejich užívání lékař s největší pravděpodobností nedoporučí. Je ale možné zavést několik účinných opatření či se spolehnout na osvědčené babské rady. Nejdůležitější je důsledně dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat a odstranit stres.
Víte o tom, že ovesné vločky patří mezi tzv. potitivní potraviny? V posledním čísle časopisu Moje psychologie (s Táňou Vilhelmovou na obálce) jsem se dočetla, že praviddelná konzumace ovesných vloček působí jako sedativum a pomáhá zvládat stres a neurózy.
Tady pomůže transplantace srdce a nebo výměna srdce za elektrickou pumpu. Další prostředky ve formě změny životního stylu, kdy se vyloučí stres a úzkost spolu se zákazem konzumace kofeinu, alkoholu a léků proti chřipce a alergii, mají skvělý podpůrný účinek. Doporučuji důvěřovat lékaři a podstoupit zákrok, který navrhuje.
Dnes si zkusím dám neurol a uvidím mám za to že tělo potřebuje tuto látku, není podle mě náhoda že neurol mě byl v září vysazen a na to jsem měl v říjnu silnou úzkost
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Mám nepříjemnou úzkost scvrklého těla jak by mě ta úzkost chtěla celého pohltit, tiky v očích, slzení, bolesti na srdci pod srdcem, co mám udělat abych se nepříjemné úzkosti zbavit, abych to byl opět celý já, mám za sebou psychoterapie a myslím si že to mohlo vyvolat náhlé vysazení prášků citalec a neurol které jsem bral cca15 let, když jdu necítím vůbec své těle hlavně záda a je to velmi nepříjemné, i když rozum funguje normálně. Jiří Hofman Broumov dnes beru eliciu, derin, euthyrox, snažím choduit na procházky, jíst hodně ovoce, minerálky a stále nic nezabírá, úzkost stále vyvíjí od října lonského roku a je stále velmi nepříjemná.
Dobrý den,užívám itakem 10 a již asi 3 týden mám stavy úzkosti,zvýšila jsem si dávku na 2 tbl,ale bez zlepšení.Chci se zeptat,co si mohu přikoupit ke zlepšení stavu.Úzkost odezní během dopoledne,usínám a spím dobře.lék asentra je se stejným účinkem nebo silnější než itakem?Neměla bych itakem brát raději na noc?je mi 52 let,není úzkost možná tím,že jsem v přechodu?Hormonální antikoncepci mám vysazenou od srpna.děkuji za odpověd,Hrubá
V únoru jsem začla brát Cipralex 10 mg, pak jsem v červnu dostala 20 mg. Mám pocit, že moje úzkost celkově ustoupila, ale chvíle, kdy ji mám, jsou naprosto hrozné a závratě jsou v podstatě konstantní od doby, kdy jsem začala Cipralex užívat. Všimla jsem si, že to na pár měsíců trochu kleslo, ale v poslední době se mi to vrací docela extrémně. Nevyrovnaná, unavená, letargická, závrať, která vyvolává pocit děsu. Mám pocit, jako bych neustále měla omdlít, což mou úzkost ještě více pohání a vyvolává ve mně pocit, že mám každou chvíli zemřít. Za pár dní mám schůzku s doktorem, tak uvidím, co mi řekne.
Každé onemocnění je možné léčit. Když pak pacient k tomu ještě sám chce, tak to jde ještě lépe. Proto byste měla své dceři důvěřovat a podporovat ji v jejím přesvědčení, protože naděje umírá poslední. Když bude mít vaše dcera ve vás podporu, tak se ji to bude určitě lépe zvládat, než když jí nebudete věřit.
Můj sameček se začal chovat stejnê. Jen ležel u dna, občas vystřelil k hladinê nebo ke žrádlu. Nakonec umřel. Nemyslím, že stářím. Slyšela jsem, že jsou choulostiví na stres. Asi mu vadilo vyčistění akvárka, manipulace.
