Zajímáte se o téma JAKÁ JE ŠANCE NA NEMOC Z POVOLÁNÍ KARPÁLY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pociťujete mravenčení, brnění a pálení v jedné nebo v obou rukou? Zhoršuje se vám citlivost prstů a cítíte bolesti v zápěstí? A ony nepříjemné pocity či bolesti vás dokonce budí ze spánku? Pak pravděpodobně trpíte syndromem karpálního tunelu. Pokud tedy hledáte řešení, jak se těchto potíží zbavit, čtěte dále.
Co je to karpální tunel
Syndrom karpálního tunelu je jako nemoc z povolání evidován u 35 tisíc obyvatel, ale objevuje se také jako projev stárnutí či hormonálních změn, přičemž čtyřikrát častěji jím trpí ženy než muži.
Karpální tunel se nachází zhruba uprostřed zápěstí. Je to průchod, kterým se nervy, cévy a šlachy dostávají z předloktí do dlaně. Jsou tam například ohýbače prstů a palce a také velmi důležitý středový nerv, který má na starosti funkci většiny svalů z přední skupiny předloktí a některé ze svalů ruky, zprostředkovává cit, jemnou a hrubou motoriku. Pokud je tato část ruky dlouhodobě přetěžována nebo byla zraněná či prodělala zánět šlach a vazů, dochází k útlaku středového nervu a k bolesti. Karpály na noze nenaleznete.
Problém s karpálními tunely mívají především ženy (plnoštíhlé a vykonávající pro ruku namáhavé jednostranné práce), a to nejvíce v období přechodu, tedy v období hormonální rozkolísanosti. Bohužel hormonální rozkolísaností trpí dnes mnohem mladší ženy, a proto tato nemoc postihuje i je. Souvisí totiž se špatně tekoucí lymfou (umělé hormony, antikoncepce lymfu staví), kdy se tvoří otoky karpálního tunelu.
Duchovní příčina: Brnění v rukou nemocnému ukazuje, že na jisté příležitosti neměl vůbec reagovat, že lepší bylo je odmítnout. Práce se sbíječkou rozhodně není činnost, kterou by člověk iniciativně vyhledával, avšak uvědomme si, že i zaměstnání, k němuž jsme „jako slepí k houslím“ přivedeni, odpovídá našemu duševnímu vývoji. A tak jestliže jsme kdysi slovy, činy, nebo dokonce rukama bili a zraňovali ostatní, bije nás nyní přes prsty vibrující sbíječka, s níž v zaměstnání často pracujeme. Zlobící nerv na ruce v oblasti karpálního tunelu nemocnému ukazuje, že nemá být jako druzí a stejně jako oni se chovat a život chápat. Také touha mít všechno perfektní, pod kontrolou a podle svého je scestná. V jemných detailech (jelikož postižena je horní končetina) se chybuje. Rukou, svými plány a představami křečovitě svíráte a hodláte získat pro život nedůležité. Snad s vámi brnění otřese obdobně, jako když dostanete ránu elektrickým proudem. Ruce mají spíše hladit, ne světské uchopovat a jiným klid i pohodu brát. Držte se toho, co umíte, ale zároveň nezapomeňte, že život není jenom práce, nebo stálé dělání toho, co milujete. Všechno čiňte s mírou. Uvolněte se, odpočiňte si, zajděte i do přírody a také na lidi se dívejte jinak než doposud a uvidíte, že se potíže s karpálními tunely brzy zmírní. Pravidelně cvičte rukama, krkem a lopatkami, ale zároveň se pohybujte svým duchem k radosti a vzhůru. Pokorně neste svůj kříž a samovolně vzlétnete výš. Ne vždy je tř
V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav holub.
Pred 2 roky mi zjistili artrozu kolene pracuji 38 let u drahy jako posunovac loni v lete jsem v praci upadl a muj stav se zhorsil ze pro bolest jsem musel jit na nemocenskou jedinne reseni je Tep. Kolena ale termin mam az v dubnu 2017. ted mi spo roku skoncila nemocenska muse jsem zazadat o inv duch.nahr.praci kterou bych zvladl nemaji chodim o fr holi mohlo by se jednat o nemoc z povolani dekuji.je mi 56 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.
Syndrom karpálního tunelu je útlakový syndrom způsobený postižením či poškozením středního nervu (nervus medianus) v karpálním tunelu. Tlakové poškození může vzniknout například po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v této oblasti nebo poslední dobou častým chronickým přetížením zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem, tedy jako nemoc z povolání. Uváděny jsou rovněž hormonální změny v organismu, jako je užívání antikoncepce, těhotenství či menopauza.
Karpální tunel je průchod, jímž se některé nervy, drobné cévy a šlachy svalů dostávají z předloktí do dlaně. Ohraničen je ze stran vyvýšeninami zápěstních kostí (eminentita carpi ulnaris et radialis), zadní stěna je tvořena zápěstními kůstkami a zepředu je kryt zápěstním poutkem ohýbačů (retinaculum musculorum flexorum). Spolu s mnoha dalšími strukturami zde prochází i nervus medianus, který v této oblasti může být tlačen okolními strukturami na tuhé stěny tvořené zápěstními kůstkami, což vede k následné symptomatologii syndromu karpálního tunelu.
Při operativním řešení je důležité brát v potaz možnou variabilitu průběhu větví nervu medianu, jejichž přetětí je jednou z nejčastějších komplikací otevřených zákroků.
V naší poradně s názvem BOLESTI KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den ,
můžete mi prosím poradit . Je mi 41 let a pracuji s tezkými břemeny až do 50 kg a teď jsem již delší dobu v pracovní neschopnosti z důvodu bolesti loktů (tenisový loket ) , zad , kyčelního kloubu a ještě se k tomu přidala bolest kolenou . Byla jsem na klinice nemoci z povolání kde mě odeslali na třífazovou gamagrafii skeletu která nepotvrdila ze se jedna o epikondylitidu . Bohužel jsou pro mě náročné i domací práce , odnést nákup apod.Podle všeho mi neuznají ani nemoc z povolání , můžete mi prosím poradit co ještě mohu udělat nebo na koho se ještě obrátit ? Opravdu si myslím , že tato práce mi zdraví zničila , ještě mohu uvést , že mé bmi je podle ortopeda 16,85 .
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste fyzioterapeuta. Pár týdnů zkuste docházet za fyzioterapeutem, který vám uvolní bolestivé svaly a zanalizuje možné příčiny. Po několika návštěvách budete vědět co máte v životě změnit a v uvolňování pak můžete pokračovat sama. Pokud jste z Prahy, tak přesně tyto služby naleznete ve sportovním areálu Jeremi https://www.jeremi.cz/#uvod…
Na karpály je vhodná liliová mast. Ta se mimo jiné používá na popáleniny, zánětlivá kožní onemocnění, při neprůchodnosti karpálních (zápěstních) tunelů.
Použití: Přiměřené množství masti jemně vetřete do pokožky. Mast je zpracována homeopaticky, a proto se nanáší jen množství, které se vstřebá do pokožky.
Složení: ambiderman, neoaquasorb, vazelína, destilovaná voda, olejový extrakt z lilie bílé
Balení: PS kelímek se šroubovým uzávěrem a vnitřní vložkou z PP. Objem 50 ml
Ve svém příspěvku MŮŽE TO SOUVISET S KARPÁLY PO OPERACI? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Brudná.
Dobrý den,jsem po operaci karp.tunelů obou rukou.Pravá 9/15,levá 2/16.Nemohu pořádně ohýbat prsty v pěst,na zápěstích mi narůstají hrboly(prý gagliony),bolí mě lokty a taky otékají.Někdy mě bolí ruce tak,že nevím,kde bych je strčila,nejhůř v noci.Před operaci karpálů jsem jen celá brněla,ale hrboly ani takové bolesti jsem vůbec neměla. Mám přiznanou nemoc z povolání. Je možné,že mé problémy pořád souvisí s KT nebo to je zánět šlach,nebo něco jiného? Vyráběla jsem auta a teď jsem prodavačka.Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud si nejste jistí, zda trpíte karpály, tak dejte ruce k sobě, jako kdybyste se modlili, pak je spusťte dolů a obraťte je hřbety k sobě. Pokud cítíte brnění v rukou, prstech nebo v zápěstí, případně necitlivost v prstech, nechte se vyšetřit neurologem, ohrožuje vás podle všeho zmíněný syndrom.
Meditační cvičení pro lokální změny: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Bříška natažených palců, ukazováků a malíků se dotýkají, ostatní prsty jsou volně přeloženy střídavě přes sebe. Od malíků vzdálenější prsteník se přes bližší prsteník provlékne volně pod malíky. Palci se dotýkáte oblasti soláru a malíky směřují dolů (v rámci možností). Zavřete oči a provádějte hluboké dýchání takzvaným ještěrčím dechem (viz níže). Přitom si v duchu představujte, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá tělo, ve kterém jako by roztával led. V mysli cestujte stále po těle a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Potom se speciálně zaměřte na problémovou lokalitu, hřejte až spalujte a meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1–6x denně.
Provádějte celodenní dechové cvičení ve stylu ještěrčího dechu: výdech, nádech, povolit, chvilku počkat, výdech, nádech, povolit, počkat.
Protažení prstů: Natáhněte levou paži před sebe, jako byste ruku chtěli opřít o zeď. Čtyři prsty pravé ruky položte kolmo na prsty levé ruky. Tlačte dopředu patku dlaně levé ruky, vnímejte protažení a zůstaňte v této pozici alespoň 20 vteřin. To samé udělejte s druhou rukou. Protažení můžete provádět i u pracovního stolu. Položte poslední články natažených prstů kromě palce na hranu stolu a zápěstí mějte v jedné rovině s ukazováčky. Jemně zatlačte do stolu a protáhněte prsty. Opakujte 15krát. Palec protáhnete tak, že dlaň a zápěstí položíte na stůl a pomocí druhé ruky táhnete palec pryč od ostatních prstů. V krajní pozici zůstaňte po dobu 20 vteřin.
Protažení zápěstí: Dejte ruce v pěst a palce sevřete uvnitř. Natáhněte paže před sebe a prsty přitom mějte stočené do pěstí. Střídavě protahujte pěsti ven a dovnitř. Je to možné dělat i na pracovním stole: položte předloktí a obě pěsti na stůl malíkovou hranou a protahujte pěsti ven a dovnitř. Cvik opakujte 15krát.
Protažení paží a ramen: Natáhněte paže před sebe, ruce dejte v pěst, palce jsou natažené. Kývejte zápěstími směrem dolů a zpět, vnímejte protažení v linii palce. Ramena udržujte uvolněná.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Nejdůležitější je včas zahájit léčbu. Zprvu stačí, když se ruka znehybní bandáží, ortézou, případně dlahou. Obvykle jsou podávána nesteroidní antirevmatika. Nedílnou součástí léčby je fyzioterapie založená na aplikaci ultrazvuku, laseru, iontoforézy a na mobilizaci zápěstních kostí. Středně těžké a těžké postižení nervu je zpravidla řešeno chirurgicky. Také je vhodné zvyšovat dávky vitaminu B6, který je doporučován jako prevence problémů s karpály. To znamená konzumovat játra, droždí, vejce, banány, zelí, mrkev, ořechy, špenát a ananas.
Ve svém příspěvku KARPÁLY LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav kleprlík.
podívej se na babí recept na karpály...jednoduché....lesana,acylpiri a 5 listů aloe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Hrad.
pROSÍM O RADU, JAK NA KARPÁLY, JEDNU RUKU JSEM VYLÉČILA, ALE S DRUHOU SI NEDOVEDU PORADIT.
jEDNAK JE PO PORODNÍ OBRNĚ, TAKŽE JE TROCHU JINÁ.
mOC PROSÍM O RADU. dĚKUJI PŘEDEM
MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
Byl formován otcem, který pocházel z Moravy, vystudoval medicínu a časem se vypracoval na řádného profesora mikrobiologie tuberkulózy a šéfa tuberkulózního výzkumu na ústavu v Ženevě, který zastřešoval veškeré světové úsilí na tomto poli. Měl privilegium naprosto volného pohybu i v hluboké totalitě, brázdil celý svět od New Yorku po Moskvu. V budoucím lékaři tak utvářel globální a zároveň maximálně vědecký pohled na medicínu a pochopil, že celý systém musí být vždy podložený řemeslem. Otec Jana Šuly zkoumal vliv Měsíce na růst mykobakterií, tam však skončil. Jakmile se dostal k oblasti ducha, to už pro něj nebylo vědecké. Přitom sám byl nesmírně duchovní člověk s velkým kulturním rozhledem. Naučil mladého Šulu pacienty nesoudit a netrpět vůči nim předsudky. Také to, že poměrně dlouho pobývali v Ženevě, kde jeden den potkali lékaře z Argentiny, druhý den z Indie, třetí z Číny nebo z Ruska, mu umožnilo nasávat nejrůznější medicínské přístupy. Nic jiného než globální medicína pro něj proto neexistuje. A z toho plyne, že neexistuje neléčitelná nemoc, je jen neléčitelný pacient, jak říká Jan Šula, světoběžník, který střídavě žije v Říme a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.
Endala je zastánce moderního medicínského přístupu založeného na přesvědčení, že na počátku sebesložitějšího problému se vždy skrývá triviální příčina a že na každou nemoc existuje lék. Odborníci vnímají každého člověka jako unikátní celistvou bytost. Vždy proto s léčbou aktuálních symptomů sledují i jedinečný
Ve svém příspěvku KARPÁLY LÉČBA - HOMEOPATIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silvie.
Dobrý den já jsem po operaci karpálního tunelu levé ruky už půl roku a dlaň okolo jizvi pořád citlivá nemám sílu v ruce. Mám malé dítě 20 měsíců a když ho chovám víc jak 10min začnou mi drevenet prsty a znovu to brnění čast mám pocit pálení okolo jizvi je to prosím normální? Čeká mě operace ještě právě ruky ale nevím tet jeslí ji mám podstoupit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Jandák.
Zdravím.
Svůj příspěvek jsem psal pro ty, kteří nejdříve přemýšlí o alternativní léčbě než podstoupí chirurgický zákrok.
Od r.2015, kdy jsem si vyléčil karpály za pomoci homeopatie, jsem s nimi neměl nejmenší problém.
Až do loňska, kdy jsem si zhmoždil karpál na pravé ruce.
Loupal jsem najednou cca 1,5 kg česneku za pomoci silikonové trubičky. Karpál se ozval znovu a to se všemi příznaky.
Protože mi tentokrát Actaea Spicata zabrala až asi po třech týdnech, objednal jsem se znovu na vyšetření. Šel jsem tam po cca 6-7 týdnech, ale už bez bolestí. Chtěl jsem se něco dovědět, když už jsem byl objednán.
Změřili mi obě ruce. Naměřili TOTÉŽ co v r. 2015 a přitom jsem byl momentálně bez příznaků!?
Čekal jsem od lékaře nějaký komentář. Místo toho mi vrazil do ruky doporučení na operaci OBOU karpálů s tím, že ,,U nich to takhle chodí".???
Připadal jsem si jako ,,kacíř v době temna".
Našich lékařů a medicíny si vážím, ale alternativní léčbu v rozumné míře neodmítám.
Myslím si, že ,,jizvy" mohou počkat....
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.
Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.
Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.
Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.
Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).
Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).
Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.
Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
Ve svém příspěvku JAKA JE ŠANCE NA TĚHOTENSTVÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Štefániková .
Dobrý den .Je mně 3let mam 12leteho syna a po porodu mne menstruace pomalu odisla, az tak ze muj či klus je dost nepravidelný, momentálne do roka menstruluji 3krat za rok a to tak 4 dny.ted poslední menstruace bila 22.12.2015 a končila 26.12.15, jaka je šance na těhotenství a kdy mne začínají plodného dny nebo kdy se pokusit o miminko?Prosím odpovězte mne na mail.dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Světlana.
Dobrý den,
Ve vašem případě by byla dobrá návštěva u gynekologa, který zjistí důvody vaší nepravidelné menstruace.
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
Ve svém příspěvku JAK SNIŽOVAT JATERNÍ HODNOTY GMT?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubelková.
Prosím o radu. V mé diagnoze je Glaukom,na který si 2x denně kapu Trusopt. V mládí jsem prodělala B-žloutenku/nemoc z povolání/. Výsledky JT jsou vždy v pořádku, ale poslední dobou se mi zvyšují hodnoty GMT / 1,65 /. Dodržuji dietu, nepiji alkohol, poctivě si vařím žlučníkové čaje. Je možné, že oční kapky se svými nežádoucími účinky mi způsobují zvyšování hodnot?? Co v takovém případě dělat??? žádat o jiný druh kapek?? Děkuji za možnou radu. Kubelková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
V naší poradně s názvem UCPANÉ KARPÁLNÍ TUNELY NA RUCE PŘÍZNAKY A PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nada Omraiová.
Dobrý den,
už 2 měsíce mi brní nebo mravenčí v končetinách,nejvíce v rukou ,v krvi nic nemám ,doktorka mi další vyšetření neudělala,prý je to od páteře,ale mě se to zhoršuje,nejvíce v noci,budí mě to a ruce mam jako kdybych si je přeležela a někdy je ani necítim ,musim je pustit z postele dolů aby se mi prokrvili.Nevim jestli to jsou karpály nebo jiná nemoc Děkuji za odpověd Omraiová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pocit necitlivých rukou v noci bývá často u lidí, kteří spí na boku s rukama pod hlavou. Pomůže na to změna polohy, když se naučíte spát na zádech s rukama podél těla. Také je prospěšné přes den relaxovat strečingem hrudní a krční páteř. S tím Vám pomůže zkušený fyzioterapeut.
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Potřebné doklady a tiskopisy
nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz (i prostřednictvím aplikace eDoklady), případně cestovní pas či povolení k pobytu,
doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno;
výuční list;
vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná);
u vojáků doklady o době vojenské služby, vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc);
doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti - rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany ÚSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel;
doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci;
žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad.
V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Holub.
Myslel jsem si to diky hlavne mi udelalo radost ze jsem mlady dik cempirku.
Osoby s cukrovkou si musí hlídat přísun sacharidů a kalorickou hodnotu stravy. Rozhodně to ale neznamená nějak se drasticky omezovat v jídle. Strava musí být vyvážená a pravidelná a ne nárazová.
Typ I
Člověk s cukrovkou 1. typu si neumí inzulín vyrábět sám, nebo ho dokáže vyrobit jenom v malém množství. Dodává si proto do těla inzulín injekcemi. Myslí tudíž na rovnováhu mezi jídlem a inzulínem namísto svých beta-buněk sám.
Diabetická strava je racionální a regulovaná, sestavená dle předem stanoveného jídelního plánu. Člověk s diabetem může jíst stejnou stravu jako všichni ostatní lidé, jeho omezení jsou dána pouze regulací, a to zejména časovou.
Svůj základ mají jídelní plány stejný. Důležité je jíst pravidelně, doporučuje se šestkrát denně, v určeném množství. Rovněž se zohledňují stravovací návyky získané před onemocněním; účelem jídelního plánu totiž není změna dosavadních zvyklostí. Z toho vyplývá, že při sestavování stravovacího plánu dbáme na vyváženost, abychom snížili případné riziko hypoglykémie či hyperglykémie.
Jedinými živinami ovlivňujícími hladinu glykémie jsou sacharidy. K vypočítání obsahu sacharidů v potravě, které se u diabetiků sledují, slouží výměnné jednotky. Jedna výměnná jednotka obsahuje vždy stejné množství sacharidů: 10 g nebo 12 g. Nezáleží na tom, jde-li o chléb, těstoviny, čokoládu či mléko.
Jídelní plán je u každého pacienta rozdílný. Zohledňuje se v něm věk pacienta, hmotnost, fyzická aktivita, povolání, jiné komplikace a podobně. Je zřejmé, že energetický příjem šestnáctiletého chlapce ve vývoji bude větší než příjem sacharidů třicetiletého muže. Také jídelníček vrcholového sportovce bude obsahovat více sacharidů než jídelníček úředníka.
Výměnná jednotka (v. j.) je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Používá se převážně u diabetiků 1. typu.
Jedna výměnná jednotka obsahuje 12 g sacharidů.
Množství výměnných jednotek stoupá s věkem, u dívek asi do 13 let, u chlapců asi do 16 let. Pak se ustálí nebo spíše mírně klesne. (U dětí se počet výměnných jednotek/den vypočítá jako 10 + věk dítěte; tedy pro 8leté dítě 10 + 8 = 18 v. j./den.)
Počet výměnných jednotek/den u dospělé ženy: 10–16.
Počet výměnných jednotek/den u dospělého muže: 20–26.
Ve stravě pacienta je dále nutné hlídat množství lipidů. Strava by měla být natolik vyvážená, aby nedocházelo k nárůstu tělesné hmotnosti. Vzhledem k inzulínovým dávkám je totiž složité zahájit později jakoukoliv redukční dietu. (U pacientů léčených inzulínovými pery je nemyslitelné vynechání jakéhokoli jídla, a to především z důvodu doby působení
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
Plíseň nehtů patří k nejčastějším onemocněním nehtů. Vyskytuje se čtyřikrát častěji na nehtech nohou než na nehtech rukou. Původci nemoci číhají doslova všude, dokonce i doma mezi čtyřmi zdmi. Mnoho lidí mívá tento problém, ale nemoc je často dlouho nerozpoznána. A bohužel ani ti s vážnou infekcí nehtů ne vždy vyhledají lékařskou pomoc. Přitom je plíseň nehtů více než pouhý kosmetický problém a nutně potřebuje odborné lékařské ošetření a léčbu.
Nebezpečí nákazy nehtů plísněmi je vysoké. Už i malé poškození nehtu nebo kůže kolem nehtu stačí k tomu, aby došlo k infekci. Plísně, obvykle skryté v šupinkách kůže, číhají skutečně téměř na každém kroku – především v teplém a zároveň vlhkém prostředí, jakými jsou například bazény, rošty ve sprchách, sauny, zahrada, kůže zvířat, setkat se s nimi můžeme i doma. Často plísni nehtů předchází plísňové onemocnění kůže nohou. Vývoj plísně podporuje nošení gumových rukavic nebo neprodyšných bot, například gumových holínek, lyžařských bot nebo jiné sportovní obuvi z plastických materiálů, neboť houbám (většinou dermatofytům nebo kvasinkám) se obzvlášť dobře daří ve vlhkém a teplém prostředí. Také kousání nehtů a nedostatečná péče o nehty jsou častými příčinami. Riziková jsou některá povolání (malíři, lakýrníci nebo kadeřníci), kteří pracují s rozpouštědly nebo jinými chemickými látkami, které poškozují kůži i nehty. Do skupiny silně ohrožených lidí patří také lidé trpící cukrovkou, osoby s onemocněními kůže nebo s oslabenou imunitou. U pacientů s cukrovkou se může vyvinout rovněž necitlivost na chodidlech. V tomto případě se jedná o poškození nervů (polyneuropatie).
Plíseň nehtů
Zde je článek, který podrobně rozebírá plíseň nehtů.
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
