JAKÉ KOŘENY MÁ THUJE je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Deprese je velmi závažný a život ohrožující psychický stav projevující se dlouhodobě pokleslými náladami jedince. Dotyčný pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění, má problémy s pozorností. Reakce na tento stav mysli je však silně vázána na typ osobnosti. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Deprese se léčí antidepresivy. Někteří lékaři a léčitelé označují jejich účinek za diskutabilní. Lidé postižení depresí mají také tendenci překračovat povolené denní dávky a často je zapíjejí alkoholem. Kromě alkoholu a cigaret se tito lidé uchylují také k užívání dalších psychotropních a omamných látek, nejčastěji se jedná o marihuanu a v menším měřítku také o tvrdé drogy.
Psychofarmaka
Které léky se užívají jako antidepresiva
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovan
V naší poradně s názvem ŽLUTA STOLICE A BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Dobry den chci se poradit syn má 9 let a často trpí bolesti břicha pote jde na toaletu stolice normální jde několikrát a je zbarvena do žluta až má na konec řídkou stolici stává se to k večeru. Ráno jde znova také z bolesti břicha stolice stále žluta a řídká ale to se už vyprázdní a má klid. do týdne mu to stane dvakrát ale někdy má klid i týden. U lékaře jsem sním byla a popsala jsem ji tyto problémy vzala mu moč i krev vše v pořádku , syn má nadváhu jídlo má dělené ale stále příbyra na vaze už si nevím rady lékařka říká že syn je hodně citliví na bolesti ale to přece není příčina jeho problému z břichem a stolici. Je alergicky na siry a cibuli s toho má také prujmy tak že v jídelníčku to nemá míval s toho také prujmy. Prosím o radu co navrhnout lékaři aby udělal za vyšetření aby se z jistila příčina.Předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste zajít za jiným dětským lékařem. Prozatím můžete přizpůsobit denní režim tak, že kalorická jídla budete zařazovat na začátek dne (snídaně, svačina, oběd) a po obědě postupně snižujte množství i kalorie. Večer pak jen libové maso s malým kouskem vařeného bramboru a zeleninový salát. Žádné sladkosti ani bramborové lupínky večer nesmí jíst, zrovna tak i sladké limonády jsou špatné. Rovněž se zamyslete nad zajímavým pohybem, který by syna bavil, třeba lezeckou stěnu, vycházky do kopců, fotbal. Obezita není zdravá a souvisí s přemírou snědeného jídla. Přemíra nevhodného jídla v druhé části dne může podněcovat tyto problémy se stolicí.
Porodní plán anebo „porodní přání“ je dokument se seznamem bodů, které si rodička přeje mít během svého porodu dodrženy, naplněny. Lékař i personál nemocnice by měli porodní plán respektovat. Je vhodné ho prokonzultovat ve vybrané porodnici dopředu. Ne všude je totiž běžnou záležitostí. Žena musí počítat také s tím, že ne všechny body porodního plánu budou dodrženy v případě, že dojde k nějakým komplikacím během porodu.
Pokud se pro porodní plán rozhodnete, předkládáme níže malý seznam, co do něj můžete uvést. Odevzdat byste jej měla alespoň dva týdny před termínem do své porodnice a kopii mít s sebou u porodu. Jde ale o seznam orientační. Je třeba mít na paměti, že vám porodnice nemusí ani při nejlepší vůli ve všem vyhovět.
Na svůj porodní plán můžete uvést:
Koho si přejete u porodu (partnera, kamarádku, maminku...).
Přejete-li si, aby partner přestřihl pupeční šňůru.
Budete-li akceptovat klystýr nebo YAL gel, případně ani jedno.
Přejete-li si oholit okolí hráze.
Akceptujete-li nástřih hráze.
Jaké tišící prostředky si přejete (epidurál, jiné prostředky na tišení bolesti, nebo vůbec nic).
V jaké poloze a kde chcete rodit (ve vodě, na stoličce, klasicky).
Jaké pomůcky chcete využít ve druhé době porodní (míč, relaxační hudba, sprcha...).
Požadujete-li celkovou narkózu nebo epidurál v případě akutního císařského řezu.
Přejete-li si případnou přítomnost studentů medicíny.
Jak rychle chcete dítě přiložit k prsu (do 30 minut).
Zda si přejete dítě hned po porodu změřit.
Přejete-li si samovolný porod placenty, pokud nenastanou komplikace.
Požadujete-li přítomnost jednoho z rodičů u vyšetření dítěte.
Porodní plán je vaše představa ideálu. K porodu samému byste měla přistupovat otevřeně, s klidem a vědomím, že jste pro jeho zdárný průběh udělala vše, co se dalo. Možná bude porod probíhat trochu jinak, než jste čekala. I náhoda by tak měla mít ve vašem porodním plánu svůj prostor.
V naší poradně s názvem KOŘEN Z PAMPELIŠKY NA RAKOVINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludvik Miskov.
jak na přípravu kořene a užívání. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kořeny pampelišky důkladně omyjte, nakrájejte a sušte v sušičce potravin nebo v troubě při 120 stupních Celsia, dokud nejsou úplně suché. Jakmile jsou suché, pečte je v troubě při teplotě 180 °C, dokud nezhnědnou (ale nespálí se). Opečené kořeny vložte do hrnce s vodou a přiveďte k varu. Použijte poměr 2 polévkové lžíce kořene na 1/2 litru vody. Poté vařte 20 minut. Přeceďte a vypijte.
Vždy si musíte uvědomit, jaký máte tvar obličeje a barvu pleti, a pak porozumíte tomu, mezi kterými obroučkami a barvami hledat brýle přesně pro vás. Při výběru brýlí dávejte pozor na obočí, ve většině případů je lepší, aby horní linie obruby kopírovala linii obočí – neměla by se objevit za skly. U nosu je třeba respektovat jeho šířku, brýle musí perfektně sedět. Barva brýlové obruby by neměla být výrazně tmavší, než je barva vlasů. Dioptrické brýle by neměly kopírovat tvar obličeje (například kulaté obroučky ke kulatému obličeji). U kulatého typu obličeje je důležité, aby obličej vypadal užší a delší, vyzkoušejte tedy dioptrické brýle s úzkými rámy a hranatými okraji, nebo také obdélníkový tvar obroučky. Zeštíhlit kulatý obličej můžete brýlemi s výraznější horní obrubou. Vhodné jsou také bezobroučkové, takzvané vrtané brýle se širokou stranicí. Vyhněte se kulatým brýlovým obroučkám, které ještě více obličej zakulatí. Zde jsou vhodné typy dioptrických brýlí.
Jak vybrat sluneční brýle podle tvaru obličeje
Brýle mají schopnost odpoutat pozornost od malých nedostatků na tváři, ale naopak je také vyzvednout. Při jejich výběru tedy nesmíme kromě vlastního vkusu zapomínat ani na tvar hlavy, který nejvíce ovlivňuje výběr správných brýlí. Hrubé brýlové obruby hranatý obličej rozšiřují, kulaté brýle oválný obličej dál zaoblují. Výsledný efekt je z estetického hlediska pak nepříznivý. Tak tedy, jaké brýle se k vám hodí, jaké brýle vám budou slušet? Nejprve si ujasněte, jaký máte tvar obličeje. Ke každému se hodí jiný typ brýlí. Vyberte si tedy nejen takové, které se vám líbí – samozřejmě že volba závisí na vašem vkusu a stylu –, ale především takové, aby se hodily i k typu vaší tváře.
Jaké brýle sluší kulatému obličeji
V případě, že je váš obličej spíše kulatý, hodí se k vám především hranaté brýle s tenkými obroučkami.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Lékořice je travní trvalka rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0,8 až 1,2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2–3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Rostlina má kulovitý kořen, vytváří výběžky a má tuhou vzpřímenou lodyhu. Listy jsou lichozpeřené a na spodní straně pryskyřičně lepkavé. Rostlina je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích nebo mezi vinohrady.
Lékořice roste nejlépe v úrodné, hluboké, kypré půdě na slunných místech a sklízí se na podzim (září až prosinec) dva až tři roky po výsadbě. Množení probíhá dělením časně zjara. Výsev se provádí na podzim. Lékořicový extrakt se vyrábí vařením kořene a následným odpařením vody. Ve skutečnosti je název „lékořice“ odvozen ze starořeckého slova „glukurrhiza“, což znamená „sladký kořen“. Výtažky z lékořice se vyrábějí jak v pevné formě, tak ve formě sirupu.
Na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy, se z rostlin sklízí alespoň tříleté tlusté kůlovité kořeny. Nejméně glycyrrhizinu mají v srpnu, rovněž jarní výnos je nižší než podzimní. Kořeny se omyjí, oškrabou a usuší při teplotě kolem 30 °C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40 °C). Kořeny se loupou, aby se odstranily pryskyřičnaté, nepříjemně chutnající látky. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Vyvařením a odpařením vody se získá zahuštěná lékořicová šťáva. Extrakt se poté zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se dá pěstovat také jako bonsaj.
V naší poradně s názvem WARFARIN - TĚLESNE POCITY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den, rada bych vedela jake negativni ucinky prozivate. Muj manzel je na Warfarinu novaček-teprve mesic. Citi se velice špatne. Nejdrive mel otekle pouze kotniky, pak lytka ted uz cele nohy. Dale ma primo obri tvrde bricho, ktere ho boli. Popraskala mu i kuze na bocich a ma vyrazku. Velice zhubnul ale to bricho je extremni. Dale ma prujem a to asi tak 10x denne. Jeste bere tedy Lasix na odvodnovani, prasky na tlak a srdce a na zaludek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bude potřeba provést vyšetření a určit přesnou příčinu otoků dolních končetin a zvětšeného břicha. Možná tyto komplikace vůbec nesouvisí s Warfarinem. Doporučte manželovi návštěvu praktického lékaře.
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vostrá.
Dobrý den ?
starám se o tetu,která užívá warfarin.Co ji mám dávat k jídlu? Má k němu dobrý vztah.Ale má problémy ,nevychází ji dobře qvik.Má 2.1.1.6,23.1.1.9,20.2.1.8,30.3.1.2.Je poslaná na interní vyšetření.Zajímá mě co ji mám vařit a vůbec připravovat k jídlu aby se to srovnalo.Jaké smí čaje ,nebo pít pouze vodu.Co zelenina ovoce?
Děkuji moc za odpověĎ.Tetě je 69 roků.Užívá léky na štítnou žlázu Euhtyrox 50mikro. na tlak prestanceneo combi 5 mg/1,25 a warfarin
S pozdravem J.Vostrá neteř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro správnou funkci léku Warfarin je nezbytné, aby každý den teta přijala stravu s obsahem vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Ne více, ale ani ne méně - každý den stejně. Obvyklá česká strava založená na mase, omáčce a přílohách z mouky (těstoviny, knedlíky) nebo rýže je chudá na vitamín K a jedno takové jídlo obsahuje do 10 mikrogramů vitamínu K. Vitamín K se tedy musí navíc doplňovat prostřednictvím zeleniny. Nejvíce vitamínu K obsahují zelí, kapusta, ledový salát, brokolice, chřest, jarní cibulky a okurky. Například tři listy zelí, kapusty nebo salátu obsahují 90 mikrogramů vitamínu K a hodí se tehdy, když víte, že ten den nebyla strava bohatá na zeleninu, tak to s tím lze rychle doplnit. Aby však byla strava zábavná a přesto obsahovala potřebné množství vitamínu K, tak zde máme připravené jídelníčky. Můžete je vidět tady:
