Chemikálie uvnitř našich těl tvoří dynamickou informační síť propojující mysl a tělo. Na základě stanovení biomolekulárního základu našich emocí a vysvětlení těchto nových vědeckých poznatků můžeme pochopit sama sebe, své pocity a spojení mezi naší myslí a naším tělem (či tělem a myslí) způsobem, který jsme si možná nikdy předtím neuměli představit. Molekuly emocí jsou a budou, ať chceme, či nechceme.
Kdo je Jan Šula
Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou práci začal v České republice a následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna. Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. MUDr. Jan Šula byl jako první Čech přijat do britské Královské lékařské společnosti, což mu otevřelo dveře na ruská i americká pracoviště zabývající se výzkumem regulační funkce peptidů. Jak lékař uvádí, pacienta nikdy neléčí sám, ale spolu se specialistou na oblast vykazující orgánové poškození, s psychologem a specialistou na výživu. Další rozvoj biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a v Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
MUDr. Jan Šula se snaží nalézt jádro problému, což znamená dokázat jej pojmenovat, definovat a zpracovat protokol jeho zkoumání a řešení. Toto je možné pomocí molekulární medicíny, na níž je ohromně zajímavé, že se pohybuje na pomezí hmoty a ducha, přičemž zcela zásadní pro naši dobu je skutečnost, že mechanistická medicína, která zná pouze hmotu, došla na její konec a bojí se jít dál. Proto se jen velmi pracně a v opozici k hlavnímu proudu prosazuje poznání, že psychická komponenta hraje v medicíně svoji roli. My sice nemůžeme definovat ducha jako takového – jako nehmotnou působící entitu, jak si to představovalo 19. století, zato už dnes dokážeme definovat projevy lidské psýché na hranici měřitelnosti, což reprezentují molekuly.
Lékař sám všeho, co euroamerická, analyticky zaměřená medicína dosáhla, ve své praxi využívá. Jen navíc využívá ty vědecké poznatky, které na roli psychiky při rozvoji nemocí ukazují. Civilizační nemoci jsou všechny spojeny se stresem. Na stres se dá pohlížet z různých stran: bude-li jeden lékař vyrovnávat jím způsobenou dysbalanci po ose hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, jiný přes T-lymfocty, další přes makrofágy, půjde-li jeden na věc přes psychosomatiku a druhý přes molekulární medicínu nebo nějaké ezoterní přístupy, pravdu budou mít všichni. Ať vezmeme kterýkoli ze zmíněných konceptů, vždy je zde návrat k ajurvédě i čínské medicíně a&nb
V naší poradně s názvem SKOŘICE BYLINKY NA ZÁCPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Samboja.
Jak působí používání skořice na pravidelnou stolici? Staví nebo
nebo podporuje? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skořice spíše staví stolici, ale nezpůsobuje zácpu. Skořice zlepšuje trávení, tím, že štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou. Skořice dále zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjem, nevolnosti a nadýmání.
Skořice stahuje hladké svalstvo, které nemůžeme normálně ovládat svou vůlí. Z hladké svaloviny je i vnitřní svěrač, který se při konzumaci skořice hůře uvolňuje a tím může být pozdržena stolice.
MUDr. Jan Hnízdil patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychosomatické medicíny. Ve své praxi dlouhodobě upozorňuje na význam psychiky, životních vztahů a osobní odpovědnosti člověka za vlastní zdraví. Podle jeho přístupu není nemoc náhodným selháním těla, ale informací, kterou tělo člověku sděluje.
Hnízdil definuje zdraví jako schopnost zvládat běžné životní situace. Pokud člověk dlouhodobě potlačuje emoce, žije ve stresu nebo v nevyhovujících vztazích, může se tento stav postupně projevit i na tělesné úrovni. V takovém případě se podle něj nejedná pouze o biologický problém, ale o komplexní selhání rovnováhy organismu.
Ve své praxi se MUDr. Jan Hnízdil zaměřuje na rozhovor s pacientem, vysvětlení souvislostí mezi nemocí a životním příběhem a podporu změn životního stylu. Farmakologická léčba je podle něj často až druhotným řešením, pokud pacient není ochoten nebo schopen pracovat na příčinách svého zdravotního stavu.
Životopis MUDr. Jana Hnízdila
MUDr. Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, patří mezi nejznámější české lékaře prosazující psychosomatický a celostní přístup k medicíně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Po absolvování studia působil jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a více než deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Během své praxe se stále více setkával s pacienty, u nichž klasická biologická medicína selhávala nebo nabízela pouze symptomatickou léčbu bez hlubšího porozumění příčinám obtíží. Právě tato zkušenost ho přivedla k systematickému studiu psychosomatiky a k přesvědčení, že psychický stav, životní situace a vztahy mají zásadní vliv na vznik i průběh nemocí.
MUDr. Jan Hnízdil je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku a dlouhodobě usiluje o změnu způsobu vzdělávání lékařů. Podle jeho názoru by měla být psychosomatika součástí základního vzdělání všech budoucích lékařů bez ohledu na jejich specializaci.
Knihy MUDr. Jana Hnízdila
Součástí jeho práce je také rozsáhlá publikační činnost. Knihy MUDr. Hnízdila jsou zaměřeny na širokou veřejnost a snaží se srozumitelně vysvětlit principy celostní medicíny, odpovědnosti člověka za vlastní zdraví a úskalí moderního zdravotnického systému.
Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?
Mým marodům: Jak vyrobit pacienta
Cvičení při bolestech zad
Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu
Jako spoluautor se podílel také na dalších publikacích věnovaných bolestem zad, vadnému držení těla, artróze či kritice jednostranného biologického pojetí med
Ve svém příspěvku JAK DÁLE V ŽIVOTĚ PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malja.
Díky Vladislave za rychlou odpověď,jsem rád,že jsi to vzal optiministicky a potvrdil jsi mi to co budu muset začít zkoušet,nemám proti tomu zábrany,nevím,ale jak to berou a jak se k tomuto staví mnohdy ženy.Ještě jednou díky s pozdravem
malja
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
obdivuji muže,co se poprali s osudem po operaci prostaty.Jejich psychické rozpoložení je velmi náročné.U žen myslím si je to srovnatelné.Já jako žena pociťuji nejen tu svou potřebu mít u sebe muže,ale být pro muže přínosem,abych ho učinila šťastným být mužem.Ale většinou nevíme jak na to....málo spolu mluvíme...řeší se kolikrát hmotné věci kolem,...
Ještě jednou,obdivuji všechny muže,co se poprali se vším.Jejich trpělivost bych chtěla mít.Skládám všem poklonu pánové.Mít odvahu začít jinou životní etapu...tak citlivou jako je sex po operaci prostaty.
MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
Byl formován otcem, který pocházel z Moravy, vystudoval medicínu a časem se vypracoval na řádného profesora mikrobiologie tuberkulózy a šéfa tuberkulózního výzkumu na ústavu v Ženevě, který zastřešoval veškeré světové úsilí na tomto poli. Měl privilegium naprosto volného pohybu i v hluboké totalitě, brázdil celý svět od New Yorku po Moskvu. V budoucím lékaři tak utvářel globální a zároveň maximálně vědecký pohled na medicínu a pochopil, že celý systém musí být vždy podložený řemeslem. Otec Jana Šuly zkoumal vliv Měsíce na růst mykobakterií, tam však skončil. Jakmile se dostal k oblasti ducha, to už pro něj nebylo vědecké. Přitom sám byl nesmírně duchovní člověk s velkým kulturním rozhledem. Naučil mladého Šulu pacienty nesoudit a netrpět vůči nim předsudky. Také to, že poměrně dlouho pobývali v Ženevě, kde jeden den potkali lékaře z Argentiny, druhý den z Indie, třetí z Číny nebo z Ruska, mu umožnilo nasávat nejrůznější medicínské přístupy. Nic jiného než globální medicína pro něj proto neexistuje. A z toho plyne, že neexistuje neléčitelná nemoc, je jen neléčitelný pacient, jak říká Jan Šula, světoběžník, který střídavě žije v Říme a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.
Endala je zastánce moderního medicínského přístupu založeného na přesvědčení, že na počátku sebesložitějšího problému se vždy skrývá triviální příčina a že na každou nemoc existuje lék. Odborníci vnímají každého člověka jako unikátní celistvou bytost. Vždy proto s léčbou aktuálních symptomů sledují i jedinečný
Vezme krev a sleduje množství stresových hormonů, detekovatelných je jich dnes asi třicet, není to tedy jen kortizon či adrenalin. Nato odešle pacienta k psychologovi, vždy chce mít na stole psychologické posouzení. Pak pracuje dle toho, co analýza objevila. Stresové hormony se vždy vážou ke specifickým receptorům, takže může u kteréhokoliv pacienta predikovat, zda mu hrozí infarkt, onkologické onemocnění, roztroušená skleróza, revmatická artritida či jiné civilizační onemocnění. Kardiovaskulární obtíže lze navíc detekovat přes zánětlivé cytokiny, o jejichž roli v kardiologii byla napsána monografie. Každý odborník si tudíž může přečíst, které receptory ovlivňují rozvoj těch kterých srdečních onemocnění a jak je lze včas diagnostikovat. Nemoc se pak musím začít řešit ve fázi, v níž se nachází, což znamená, že protokol se nastaví podle toho, jde-li o fázi molekulární, celulární nebo organickou.
Je-li onemocnění ve fázi organické, pošle pacienta do nemocnic a plně respektuje metody daných oddělení. To znamená, že když má někdo cirhózu jater, pošle jej na ultrazvuk, na magnetickou rezonanci, na biopsii, na vše, co tato fáze vyžaduje. Jenže k organickému se vždy pojí psychické, to je, proč pacient má cirhotické obtíže, a také jaký má dietní režim. Pošle ho tedy i za specialistou na výživu a psychologem. Tyto tři složky, tedy organická část, výživa a psychologie, musí být v synergii. Pacienta s cirhózou nevyléčí pouze gastroenterolog, to je omyl; gastroenterolog řeší játra, ale nikoli nemoc se vším, co k ní patří. Například u roztroušených skleróz se v této fázi objevují oligoproteiny v likvoru, ještě však nejsou patrné neurologické příznaky; neurolog řekne, že jde o tendenci k roztroušené skleróze. Zde dokáže účinně pracovat psycholog, po jehož zásahu oligopásy zmizí. Je zpracovaný traumaterapeutický systém, který se opírá o poznatky německého psychologa a psychoterapeuta Franze Rupperta. V podstatě v něm jde o to, aby se pacient dokázal od psychických traumat, která ho v životě potkala, odpoutat natolik, aby už nadále negativně neovlivňovala jak jeho prožívání, tak jeho životosprávu.
Intoxikace lidí nezdravým jídlem dnes dosáhla takového stupně, že když se upraví strava, je zaručen poloviční úspěch. Konkrétně v mikroorganismech tlustého střeva je vždy třeba provést korelaci, zčásti je znovu osídlit, protože toxiny, které se přes střevo v organismu hromadí, jdou zpětně do oběhu a vyvolávají záněty. Zvládnout dietu tlustého střeva znamená vyléčit polovinu autoimunitních chorob. V Itálii je to celkem snadné, v Česku se začínají prosazovat farmářské trhy. To mimo jiné zname
V naší poradně s názvem MUDR JAN ŠULA KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.Volmutová.
Dobrý den hledám kontakt na Mudr. Jana Šulu (NE gynekolog ) Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jan Šula trvale nepůsobí v České republice. Nejblíže mu můžete být prostřednictvím kliniky Endala, kde lékaři konzultují s MUDr. Janem Šulou. Klinika Endala je zastáncem stejných postupů, které prosazuje i MUDr. Jan Šula. Kontakt na kliniku je zde: https://endala.cz/kontakt/
MUDr. Jan Vojáčekje lékař, který se stal známým díky popularizaci funkční medicíny v České republice. Ve své praxi propojuje klasické lékařské vzdělání s moderními poznatky o vlivu stravy, stresu, spánku a psychiky na zdraví.
Ve svém příspěvku FIT AND SLIM GC 1000 RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristen.
Dobry den objednala jsem si tobolky fit and slim gc 1000 a jsem zvědavá jak mi pomůžou. Moje tchyně po nich shodila po 2 měsících 15 KG a můj tchán 10kg ale se zacatku přibrali kazdy cca 4kg oba kazdy den něco dělali, tchyně manuálně pracuje 10 hodín bez přestávky a tchán zrovna tvé době stavěl betonový plot. Bez námahy to nepůjde a kdyz tu píšete ze jste po měsíci neschodila 10kg ale 4kg tak si myslím ze jste jedla sladké , slané , nezměnila dávky jídla a nenahradila je i ovocem a zeleninou . Ja strašně lehce přiberu ale nedávno tomu tak jeste nebylo za posledni pul roku jsem přibrala 8kg (muž dobre vaří možná az moc dobre ) takže jsem zvědavá jak mi to pomůže ale věřím tomu kazdy den běham, cvičím, a potím se :) ps nebuďte na me naštvaní za můj názor ale o podvod podle me nejde jen malo tělesné aktivity
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lexi.
Já jsem měla tabletky CGA800 a mi pomohly. Použila jsem 1 balení a zhubla po něm 7 kilo. Já teda určitě doporučuju tyto.
Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ MŮSTEK Z ALOBALU NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Šebestová.
Dobrý den,maminka často trpí bolestí sedacího nervu,kapačky nepomáhají.Alobal ji hodně pomohl,ale nevíme,jestli alobalový můstek máme vyroben správně.Nepochopily jsme jestli jeden pásek vodorovně a ostatní přes něj svisle???? Nebo více vodorovných pásků???? mřížka nebo plot?????? Moc děkuji za osvětlení návodu k vytvoření alobalového můstku .Helena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
