JarmilaPrůchová je průkopnice makrobiotiky v Česku a tvrdí, že oproti vegetariánům nehledí na jídlo jen jako na hmotu. Ve svých 88 letech poctivě cvičí hodinu denně a svůj dobrý zdravotní stav připisuje životnímu stylu a makrobiotice. Jde o pohled na stravu ze všech hledisek a podle toho sestavený jídelníček. Strava je základem energie a může z člověka udělat jak radostného a zdravého jedince, tak i nemocného, který chodí od lékaře k lékaři. Cukr považuje za jed. Na stravu se dívá z makrobiotického pohledu, podle něhož by se jídelníček měl skládat z 50 % z celozrnných obilovin, z 30 % ze zeleniny a z 5 až 10 % z luštěnin. Tento jídelníček ona sama doplňuje rybami, které si dopřává dvakrát týdně. Celozrnné obilniny jsou nutností. To nejpodstatnější, co nám zrno přináší, je ve slupkách. Uprostřed je jen škrob. Výzkumy uvádějí a dokazují, že převážně rostlinná strava a zdravá životospráva jsou tím, co dokáže negativní genetické vlivy doslova vypnout a u uzdravujícího se jedince přepnout na vliv pozitivnější.
V naší poradně s názvem LÉK FOSAVANCE - DOPLATEK PACIENTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Fliegerová.
Prosím o radu na lék jsem doplácela 38O Kč. Bylo to v pořádku ? Děkuje Jarmila Flegerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Fosavance se používá u žen po menopauze, aby se u nich předešlo řídnutí kostí. Fosavance je velmi drahý lék, 12 tablet stojí více než 1200 Kč, přičemž pacientka hradí 380 Kč a zbytek je uhrazen zdravotní pojišťovnou. Lék se naštěstí užívá jen jednou za 7 dní po jedné tabletě, takže za tuto cenu vydrží přibližně na 3 měsíce. Pro dosažení potřebných účinků je nutné lék užívat dlouhodobě - až dva roky bez přestávky každých 7 dní. Terapie delší než dva roky je indikována pouze u nemocných s prokazatelnou zástavou úbytku kostní hmoty. Lék Fosavance je na lékařský předpis s omezením, přičemž předpis může vystavit jen lékař se specializací na revmatologii, ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, traumatologii vnitřního lékařství, gynekologii a endokrinologii. Příspěvek od zdravotní pojišťovny pak náleží jen pacientům s osteoporózou prokázanou celotělovým denzitometrem (T skóre méně než -2,5SD) nebo s osteoporotickou patologickou zlomeninou.
Moderní strava se skládá z velkého množství rafinovaných a syntetických potravin. Je složena zejména z nasycených živočišných tuků, cholesterolu, rafinovaných rostlinných tuků, z přílišného množství soli, cukru a chemických přísad. Kdežto makrobiotická strava se skládá z 50–60 % z obilnin, z 20–30 % ze zeleniny, z 5–10 % z luštěnin a mořských řas, z 5–10 % z polévek a 5 % tvoří ochucovadla a ostatní potraviny.
V příběhu ZŮSTÁVÁ V KONEČNÍKU STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Hejlová.
Dobrý den, chtěla jsem poprosit o radu, delší dobu mě trápí ´častá stolice, která je střídavá a všimla jsem si při sprchování, že mi v konečníku zůstává stolice!!! Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.K..
Zpomalené vyprazdňování, po použití projímadla mám žlutou řídkou stolici. Děkuji za odpověď. Jarmila
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny se výrazně omezují. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika konzumaci masa striktně nezakazuje, pouze doporučuje dopřávat si ho pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, tedy například čerstvou zeleninou. Makrobiotika nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát, spíše radí, kterými potravinami lze negativní účinky snížit. Makrobiotika, to je především rovnováha.
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Buchtová.
Dobrý den.Chci se zeptat zda mohu pít čaj z ostropeřce, když užívám lék Euvascor 10 mg, na snížení tlaku a cholestrolu? Děkuji za odpověď.S pozdravem Buchtová Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zatím není známa žádná interakce, kterou by mohl způsobovat ostropestřec mariánský společně s lékem Euvascor. Pokud chcete mít jistotu, že vše probíhá v pořádku, tak se dohodněte se svým lékařem, který vede léčbu Euvascorem, aby vám na začátku (v druhém týdnu) provedl vyšetření krve se zaměřením na funkci ledvin a jater.
Mějte na paměti, že při léčbě Euvascorem nesmíte konzumovat větší množství grapefruitů a šťávy z nich. Pokud můžete, tak je vůbec nejezte, jinak maximálně 2 grapefruity nebo 1 litr šťávy denně.
Makrobiotika není jen obyčejná dieta nebo stravovací návyk, ale je v podstatě jakousi filosofií či životním stylem. Kolébkou této filosofie jsou Tibet a Čína. Makrobiotika rozděluje přijímané potraviny podle ročního období. Makrobiotika a jídelníček podle makrobiotických zásad může být vhodným doplňkem nebo i základem diet pro potravinové alergie. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce, důležité je podstatné omezení masa, sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku. Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností, jako je například zdravotní stav.
V příběhu ŠPATNÉ DNA SPERMATU A MOŽNÉ TĚHOTENSTVÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Plurová.
jak může sperma skláře ovlivnit neplodnost
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivo.
Zde prikladam pomerne uzitecny clanek pro muze, kteri by radi zvetsili objem ejakulatu. Samotny objem sice plodnost neovlivnuje, ale zarazenim tech zdravych navyku lze prispet i lepsi produkci spermii. Urcite se proto inspirujte https://www.proerecta.cz/ja…
Makrobiotická strava se dá použít jako dieta u lidí trpících potravinovou alergií. Strava typického Čecha je plná nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Makrobiotická strava nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát. Radí spíše, jakým druhům potravy se vyvarovat. Makrobiotika, to je především rovnováha, životní styl, ne dieta.
V příběhu PĚSTOVÁNÍ KVĚTINY VOSKOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Krejčová.
Měla jsem již několik voskovek a zjistila jsem, že zřejmě nesnáší přesazování. Vždy jsem o ni po přesazeni přišla. A stejnou zkušenost mají i moji známý. Čím to je? Tedˇjí jen odeberu část zeminy a přidám novou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Šromová.
Ta voskovka je už tak mohutná, je namotaná na drát, těžko se k ni budu dostávat, al jen k vůli těm krásné zelenám listům je mně líto s ní něco dělat, no nechám ji zatím tak, a uvidím, co s ní bude.Jinak díky, Jarmila.
Makrobiotická strava pro obyvatele našeho pásma spočívá v konzumaci korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího), sójových produktů (náhrada mléčných výrobků), konzumaci potravin v co nejpřirozenějším stavu (neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku), vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené (spalují se pomaleji) a ve značně větším a častějším využití luštěnin v našem jídelníčku.
strava bohatá na enzymy, čerstvá zelenina a šťávy (kedlubna, rajče, řepa, mrkev)
čerstvá, vařená/dušená veškerá zelenina
ovoce – jablka, kiwi, grepy, broskve
jíst jen malé porce jídla 3–5x denně, poslední jídlo v 17–18 h večer (3–4 hodiny před spaním)
rýže, pohanka, jáhly, kroupy, ovesné vločky (vařené, přidané do polévek) – uvolňují postupně živiny a sacharidy ve střevech, a navíc obsahují vodu a minimalizují žízeň, oproti chlebu
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Malinová.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíš půjde o suchou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila). Léčba není jednoduchá. Musí se začít na podzim, aby příští sezóna byla bez této plísně. Když se na konci října do začátku listopadu aplikuje síran zinečnatý v množství 2,5 gramu na jeden metr čtverečný na urychlení pádu listů, zabrání se tím pokračování nákazy. V opačném případě se na stromech může vytvořit vysoké množství spór této plísně, které následující jaro infikují listy. Na jaře se pak aplikují fungicidy jako prevence proti opakování nákazy. Důležité je aplikovat fungicidy jen, když je vlhké počasí, protože při častém stříkání hrozí vznik rezistence. Účinné fungicidy jsou ANTRE 70 WG, CUPROZIN PROGRESS, DEFENDER, DITHANE DG NEO-TEC, FUNGURAN PROGRESS, TALENT.
POHANKOVÁ KAŠE S BULGUREM: 1 díl pohanky, 1 díl bulguru, 3 díly vody, špetka soli, kokos, skořice, dýňová semínka. Příloha: spařené zelné listy.
OBĚD
ZELENINOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA: Červená čočka, řasa wakame, cibule, dýně hokkaido, zázvor, mořská sůl, bobkový list. Vaříme asi 1,5 hodiny na mírném ohni. Na závěr přidáme miso a posypeme zelenými natěmi jarní cibulky.
CIZRNA: Přes noc namočenou cizrnu slijeme. Uvaříme s řasou kombu doměkka (asi 1,5 h v tlakovém hrnci). Na závěr pokapeme umeoctem a sníme i s kombu.
ŠPALDA S RÝŽÍ: Přes noc namočenou loupanou špaldu (1 díl) propereme, přidáme 1 díl rýže natural, 2,5 dílu vody. Vaříme asi 1,5 hod. na mírném ohni.
DÝŇOVÁ SMĚS: Cibuli nakrájíme na půlměsíčky, dýni na proužky, zázvor na drobné kostičky a společně produsíme na oleji dozlatova. Přidáme sůl, kurkumu, sójovou omáčku, umeocet a podlijeme zeleninovým vývarem. Dusíme asi 20 minut a na závěr přidáme vlašské ořechy.
Makrobiotika je životní styl, který si zakládá na rovnováze, harmonii a zdravém selském rozumu. Součástí zdravého života vždy byl, je a bude i výběr potravy a její způsob přípravy. Již dávné kultury kladly výživu na první místo. Makrobiotika je neustále spojována s vegetariánstvím a jeho zdravotními dopady. Tvrdí se, že vegetariáni mají často problémy s nedostatkem železa v krvi, chybí jim vitamín B12, ženy mívají problémy s menstruací, tedy i s otěhotněním a podobně. Ve vegetariánství je velmi těžké určit, co je důležité ve stravě pro vnitřní metabolismus a čeho by nemělo přebývat, aby organismus stíhal vylučovat přebytky. Vegetariáni jedí často mnoho mléčných výrobků, čímž si nahrazují maso. Ale mléčná strava ve velké míře může zahleňovat organismus a způsobit tak špatné vstřebávání prvků důležitých pro organismus. Vegetariánské stravování je opravdu velká „věda“. Je třeba znát odborně vnitřní chemii a metabolismus lidského organismu. A aby to bylo ještě složitější, uvědomit si při tom, že každý člověk je originál. Co jednomu prospívá, druhému nemusí. V makrobiotice jsou jistá pravidla od začátku daná. Tím se předchází výše uvedeným zdravotním nedostatkům. Lidský organismus umí nejlépe vstřebávat vitamíny, minerály a stopové prvky. Naše prababičky i pradědečkové se stravovali do značné míry makrobioticky a v minulosti nebyl tak velký výskyt potravinových alergií, rakoviny tlustého střeva nebo dalších civilizačních onemocnění.
Záměrem makrobiotického stylu je vyvažovat neustálé změny a harmonizovat organismus s vnějšími vlivy. Makrobiotický styl se přizpůsobuje člověku a jeho vnitřním změnám, ale i makrokosmu, tedy vnějším změnám.
V naší poradně s názvem SKLIZEŇ A SUŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
Snahu alternativně se stravovat má v průměru jedno dítě ve třídě. Dominujícími směry je právě makrobiotika a různé formy vegetariánství. V tomto věku vychází jednoznačně impulz z rodiny. Vzhledem k tomu, že školní věk provází mentální i fyzický vývoj dítěte, je logicky výživa na jednom z předních míst pozornosti. Důraz je nutné klást nejen na výběr potravin dle složení, ale i na vstřebatelnost jednotlivých nutrietů. To je často opomíjená skutečnost, která zkresluje skutečný přínos pro dětský organismus. Pilířem růstu a regenerace jsou bílkoviny. V rostlinných zdrojích se nevyskytují v sestavě, která je pro člověka úplná. Zde je potřeba již některých znalostí, dodržování správné skladby a velké nabídky z pole potravin. Již zmiňovaná stravitelnost je oproti živočišným bílkovinám malá, proto se doporučuje v této věkové kategorii navyšovat příjem asi o patnáct procent. Jedná-li se o starší děti, u kterých již začal tělesný spurt, je vhodné denní dávku navyšovat o dalších pět procent. Vhodné je zařazovat v dostatečném množství alespoň různé ryby a bílek. Někteří makrobiotici jedí i tvaroh, což je velmi kvalitní zdroj nejen dobře vstřebatelných bílkovin, ale také vápníku. Vláknina tvoří značnou část makrobiotického jídelníčku. I tuky jsou pro tělo nepostradatelné a měli bychom s nimi zacházet ve správné míře i složení. Děti „alternativních“ rodičů přijímají obecně nedostatek nenasycených tuků z olejů, semen a ořechů. Je třeba se však zaměřit na omega-3 mastné kyseliny, které jsou přijímány ve standardní stravě hlavně z ryb a vajec. Vápník patří v dětské populaci mezi nejsledovanější a doporučuje se ve formě mléčných výrobků. Jeho využití podporuje především vitamín D, přijímaný hlavně v tučnějších rybách a sluneční expozicí. Nepřítelem je naopak makrobiotiky hojně používaný sodík, který podporuje vyplavování vápníku z kostí. Nedostatek je i železa. Využitelnost železa z rostlinných zdrojů je nízká, roli hraje i ve stravě vyšší obsah vlákniny. Zinku příliš mnoho rostlinné stravy také neprospívá. Blokují ho totiž fytáty. Podpořit se dá naopak kombinací s živočišnou bílkovinou nebo alespoň naklíčením či spařováním. Spjatý s dětským vývojem je i jod, který se v tomto výživovém směru vyskytuje ve větší koncentraci prakticky pouze v řasách. Vhodné je tedy dětem zařazovat častěji mořské ryby a občas již tak malý výběr zpestřit vejcem. Toto výživové pojetí má vyšší příjem strumigenů, vyskytujících se například v sójových bobech nebo některých makrobiotiky oblíbených druzích zeleniny. Tyto přírodní látky různým způsobem přijatý jod inhibují. Některé alternativně se stravující rodiny mají snahu o co nejlepší kvalitu výživy. V tomto věku se však nesmí opomíjet většinový podíl stravování ve škole, které není schopno poskytnout makrobiotikům v dětském organismu vše ve správném množství a složení. Makrobiotické dítě potřebuje zvýšenou nutriční péči po celý den a komplexní znalost rodičů o jeho potřebách.
Obilná zrna musí zůstat celá a rovněž se musí konzumovat celá. Připravují se vařením v tlakovém hrnci nebo se pečou v keramickém hrnci. Hlavními konzumovanými zrny jsou zrna pšenice, ječmene, neloupané rýže, pohanky, kukuřice, jáhel, ovsa, žita.
Zelenina v makrobiotice tvoří spolu s obilninami základ stravy. Nejlepší je čerstvá, domácí. Měla by se používat zelenina sezónní, tudíž není vhodné používat zeleninu, která v našem pásmu v dané době běžně neroste. V zimě je tedy vhodné konzumovat tykev, zelí a kořenovou zeleninu. Zelenina se dále doporučuje jako příloha k rybám, protože napomáhá k trávení rybího masa. Mezi nevhodnou zeleninu řadíme špenát, rebarboru, chřest, mangold a rajčata, obsahují totiž velké množství šťavelanů, které bývají často alergeny.
Mořské řasy jsou další důležitou součástí makrobiotické stravy. Jsou cenným zdrojem velkého množství stopových prvků a minerálů, které jsou nezbytné k optimalizaci metabolických procesů v těle. Mořské řasy používané v makrobiotice: agar-agar, arame, dulse, hijiki, irský mech, kelp, kombu, nori, wakame.
Luštěniny tvoří rovněž základní kámen stravy makrobiotika. V současné době jsou luštěniny velmi opomíjeny, což je velká chyba. Obsahují totiž vysoce kvalitní bílkoviny rostlinného původu a jsou tak zdravější než maso. Navíc obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.
Sója a sójové výrobky patří také k důležitým součástem makrobiotiky. Mezi její největší přednosti patří lehce stravitelné bílkoviny. Nejčastěji používané sójové výrobky jsou: tofu, tempech, miso a sójová omáčka Tamari.
Doplňkové potraviny v makrobiotice:
sůl – v makrobiotice se používá výhradně sůl mořská, která se získává odpařením mořské vody;
mezi další doplňkové potraviny a koření patří například zázvor, rýžový ocet, cibule, sójová omáčka, švestky umeboši, nori koření, sezamová sůl prášek z mořských řas a další;
sladidla – používají se pouze přírodní – ječmenný slad, amasake, jablečný sirup;
oleje – používají se jen nerafinované oleje, vyrobené pouhou extrakcí za studena. K pravidelnému používání se hodí zejména světlý a tmavý sezamový olej a kukuřičný olej za studena.
Pokud se rozhodnete stravovat se podle zásad makrobiotiky, tak postupně omezujte nasycené tuky, rafinovaný škrob a cukry. Do jídelníčku zařaďte více obilnin, luštěnin, zeleniny, mořské řasy. Každý den se snažte jíst několik druhů obilnin a zeleniny převážně v syrovém stavu, dále luštěniny a mořské řasy. Základním kuchyňským vybavením je tlakový hrnec, dřevěné náčiní, nerezové nádobí (či ze slitiny), nože uhlíkové nebo z nerez oceli, velký nerezový cedník, keramické mísy na pečení v troubě. Potraviny omývejte až před přípravou a používejte se slupkou, ve které je obsaženo nejvíce cenných látek. Luštěniny před vařením namočte na 8 hodin (nejlépe přes noc). Vodu z namočených luštěnin slijte, z obilovin můžete použít na vaření. Zeleninu připravujte vařením, ale vhodnější je příprava nad parou. Uvařenou zeleninu ochuťte malým množství sójové omáčky a osolte špetkou soli.
Postup: Uvaříme ječmen, špaldu (předem namočit), fazole azuki (vařit ve stejné vodě, ve které jsme fazole namáčeli s kouskem řasy kombu). Přidáme vařenou zeleninu (mrkev, celer, kedlubnu, pastinák), cibulku nebo pórek, kyselé zelí, vše smícháme, přidáme tofunézu. Seitan obalujeme v hrašce nebo v těstíčku (celozrnná mouka, voda) a smažíme. Salát: nastrouhat čínské zelí, ředkev, ochutit umeoctem.
Tofu ala ryba
Postup: Uzené tofu rozkrájet na polovinu, natřít umepastou, hořčicí, obalit namočenou řasou. Dusit pod poklicí se zázvorem, sójovou omáčkou, umeoctem.
Pohankové karbanátky
Postup: Uvařenou pohanku smícháme s ovesnými vločkami, přidáme česnek, majoránku, petrželku, sůl. Vše důkladně promícháme, vytvoříme placky, které obalujeme v mouce a smažíme.
Dýňová omáčka
Postup: Osmažit cibuli, nakrájenou dýni dusit se solí a trochou vody. Ochutit umeoctem, rozmixovat.
Knedlíky se švestkami
Postup: Smíchat uvařené jáhly, špaldovou mouku, trochu vody, sůl. Tvořit knedlíky, dovnitř zabalit švestku. Vařit v osolené vodě.
Postup: Smíchat špaldovou mouku, sůl, voda a olej. Lžičkou dávat do vařící vody kousky, uvařit. Hotové promíchat s nakrájenou šalotkou.
Guláš se zelím
Postup: Na oleji osmažit cibuli a mrkev nakrájené na měsíčky, přidat kmín, bobkový list, červenou papriku, podusit. Poté přidat nakrájený seitan, vodu a dusit. Nakonec vsypat kyselé zelí, chvíli podusit.
Těstoviny
Postup: Uvařit těstoviny a těstoviny se zelenou řasou, poté smíchat. Do uvařených těstovin kápnout trochu oleje a přidat nakrájenou šalotku.
Marmeládové koláčky
Postup: Mouka 1 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, umeocet, sůl, olej, trochu vody. Mouka 2 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, Ceres soft. Nechat 2 hodiny odpočinout. Poté vyválet těsto, přeložit do psaníčka, rozválet, ještě několikrát přeložit napůl, rozválet na placku. Krájet čtverečky, dovnitř pomerančový džem se zázvorem, zabalit do psaníčka, doprostřed zapíchnout oloupanou mandli.
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na dovolenou či pro případ nouze). Je ideální jíst takzvanou bio stravu, to však samo o sobě nestačí. Bio je i čokoláda či uherák a podnikaví výrobci začnou časem dodávat na trh i bio coca-colu, bio hamburgery a podobně. Působení energie jednotlivých potravin je přitom nepopiratelná, a tak vám maso bude zahnívat v tlustém střevě, mléko zahleňovat plíce a průdušky, jednoduché cukry překyselovat krev, a to bez ohledu na to, zda jsou bio, či nikoli.
Zdravá kuchyně by měla být založená na obilninách, luštěninách a zelenině. Z těchto tří základních složek začněte u zeleniny. Tu si přidávejte ke každému jídlu, nejlépe vařenou či ve formě lisovaného salátu či kvašené zeleniny (takzvané pickles). Díky vláknině je výborným „kartáčem“ na střeva a díky enzymům výborná pro trávení.
Pozvolna začněte přidávat luštěniny – na noc namočené a pak 45–60 minut vařené s kouskem řasy Kombu, případně s nějakou bylinkou (tymián, yzop, saturejka, majoránka) pro lepší stravitelnost. A souběžně konzumujte všechny možné druhy obilovin.
Omezte či vylučte ze svého jídelníčku jednoduché cukry (možno nahradit obilnými slady), bílou mouku (a moučné výrobky vůbec), mléko a mléčné výrobky (není nutno nahrazovat sójovým či obilnými mléky), vajíčka, maso a výrobky z něj.
Naučte se používat principy jin/jang (uvolňující/stahující energie) při výběru potravin, vyvarujte se extrémů ve stravě a nevhodným technikám přípravy pokrmů.
Naučte se zacházet se solí a slanými pochutinami, jako jsou sójové omáčky shoyu a tamari, miso, gomasio, mořské řasy, umeocet. Jejich množství a kvalita je pro zdravé vaření velmi podstatná.
Naučte se pracovat s kyselostí a zásaditostí jednotlivých potravin a naučte se případné překyselení ze stravy vyrovnat.
Je potřeba cíleně plánovat jídelníček. Zde je již zapotřebí hlubší znalost souvislostí a předpokládá se studium příslušné literatury, účast na kurzech a případně diagnóza od zkušeného lektora makrobiotiky (doporučuje se minimálně 15 let praxe).
Pozor na přejídání, jedení na noc a žvýkání. Doporučuje se žvýkat každé sousto minimálně 50x. V ústech, respektive ve slinách, jsou enzymy potřebné pro trávení, které se nikde jinde v trávicím traktu již nevyskytují.
Nesrovnávejte se s nikým jiným. Každý je jedinečný. Každý dostal jinou výbavu a úkol do života, každý s tím nakládá po svém. U každého proto budou postihnuty jiné orgány, bude mít jiné výzvy k řešení (na fyzické, psychické i duchovní úrovni; ty jsou ostatně vzájemně provázány). Co někomu nevadí, jinému škodí. To podstatné, co při zásadní změně stravy a způsobu života potřebujete, je trpělivost a laskavost k sobě samému.
Cvičte, dýchejte, meditujte a hlavně se mějte rádi a pochvalte se za každý dosažený úspěch.
Pokud výše uvedené shrneme, tak makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána.
Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje a podobně.
Dobrý den.Chci se zeptat zda mohu pít čaj z ostropeřce, když užívám lék Euvascor 10 mg, na snížení tlaku a cholestrolu? Děkuji za odpověď.S pozdravem Buchtová Jarmila
Ta voskovka je už tak mohutná, je namotaná na drát, těžko se k ni budu dostávat, al jen k vůli těm krásné zelenám listům je mně líto s ní něco dělat, no nechám ji zatím tak, a uvidím, co s ní bude.Jinak díky, Jarmila.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Dobrý den, já jsem se neptala ostatních, aby mně to řekli, ale ptala jsem se Vás, tak bych si představovala slušnou odpověď, jsem vředařka, a myslím si, že mně odpoví lékárník, nebo PhDr., který lék nepůsobí potíže se žaludkem, nebo nedělá potíže při lupence a různých vyrážkách, nebo průjmu. S pozdravem Jarmila.
Dobrý den,prosím vás chtěla bych se zeptat na vyrážku na kůži v oblasti začínajících vlasů...jakoby nakonci čela hned kde už jsou vlasy. Mělajsemtak před rokem zpálenou hlavu do krve a to od profesionální kadeřnice ,která používala značku Loreál. Měla jsem to otřesný a skutečně krvavé. Od té doby stále kůži léčím drahými šampony. Jeniný který mi vyhovuje je od La rose z lékárny,jenže jsem to konzultova s prodejcem a tento šampon se používá jen 3 týdny pak strácí učinek. Tudíž už nevímčím si hlavu mýt,protože už třetí den po umytí my hlava začíná svědět a cítím jak se mi tam vytváří vyrážka... Máte prosím vás někdo s tímto zkušenost či nákou radu ??? popř.napište mi na mail jandula1702@seznam.cz moc děkuji jana
