Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom.
Ve svém příspěvku ZVYSENE JATERNI ENZYMY ALT,GGT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobry den,chci se zeptat,mam dlouhodobe zvysene jaterni enzymy alt-1.3,a ggt-1.5,asi pred rokem jsem prodelal infekci ve svalu leve ruky,nejprve lecenou na dnu obvodnim lekarem,ktery me lecil asi mesic antibiotiky a injekcemi,az po neuspesne lecbe jsem byl odeslan na chirurgii,kde odebranim vzorku tekutiny odsavane z otoku zjistili jiz zminovanou infekci,a byl jsem behem tydne uspesne dolecen dalsimi antibiotiky,zrejme temi spravnymi.Je mozne,ze leceni teto infekce ma po roce vliv na jaterni testy?
Dekuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaj
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars d
V naší poradně s názvem VYSOKÉ JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Dobrý den,
prosím, mám dotaz. Beru lék trittico 150 2 třetiny jednou deně na večer cca 2 měsíce. Od doby, kdy ho beru se mi neustále zvyšují jaterní testy. AST 3,31 UKAT, ALT 0,90 UKAT, GMT 1,5 UKAT, CHOLESTEROL 5, 60 UKAT. Před léčbou tritticem jsem měl vysoké jen GMT. Jiné léky kromě horčíku a vápníku neberu. Je to u antidepresiv normální? Děkuji
Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Trittico má celou řadu nežádoucích účinků, mezi které patří i změny v jaterních funkcích. Určitě by bylo na místě vzít si výsledky jaterních testů a ukázat je lékaři, který vám předepisuje lék Trittico. V nabídce je široká paleta různých antidepresiv, která tyto účinky u vás mít nemusí. Poraďte se proto spolu o náhradní léčbě.
Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaterní testy normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.
Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.
Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba pr
Ve svém příspěvku ROSACEA PŘÍRODNÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Zdravíčko,chci se podělit o zkušenosti o boji s Růžovkou, jsem keltský typ takže mě to nemohlo minout,od malá mám sklon k červenání,lidi různé mastičky si patlat na ksicht nikdy nepomůžou,jsou to vyhozené peníze,to jsem za tu dobu pochopil,rosacea podle mě signalizuje že se děje něco uvnitr těla,doporucim změnit jídelníček, nepit kávu,alkohol, nekouřit,snížit konzumací mléčných výrobků, jednoduchých sacharidů, příjem živočišné bílkoviny,maso atd.delam kulturistiku a tohle bylo pro mě drastické, naštěstí mám za ty roky disciplínu a dokázal jsem se všeho vzdát, strašně moc jsem zhodil, důležité!!!! udělat výplach střev!!! klystýr,nebo hydrocolor terapií minimálně 5x udělat jaterní očistu minimálně 5x každý den zeleninové šťávy, vitamíny C,B Omega-3 mastné kyseliny, vláknina,chllorela, mladý ječmen,ovoce,zelenina, jídlo si už vyhledejte jaké,nebudu tu psát jídelníček, ale tohle je 100% já už chtěl taky to vzdát,ale tohle zabere, musíte všechny ty hnusy s těla dostat,ja denně jako sportovec jedl skoro kilo masa, zničené trávení zanesená játra atd.Ksicht se mi neuvěřitelně zlepšil, žádné pupínky akné nic,sklon k červenání je taky menší ale ten vyléčit nikdy nepůjde podle mě,v neposlední řadě na pleť jsem používal Jarošový roztok pák sírové mýdlo a zinkovou mast, teď už jen Jarošový roztok a doma dělanou konopnou mast,je to běh na dlouhou trať začal jsem před půl rokem, jaterní neboli žlučníkova očista je prý nejlepší na jaře,nastudujte a všechno,na nějakou dobu se vám může zdát zhoršení, ale nebojte se toho, dá se to do kupy, obličej mazat opalovacím krémem a zásadní věc odnaučit si sahat behem dne rukami na obličej!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaterní testy jsou užitečné a jsou často prvním příznakem při onemocnění jater. Lze také používat ostatní jaterní testy, které se provádějí a zjistí příčinu diagnózy určité poruchy, anebo se používají pro sledování aktivity onemocnění a zjištění druhu léčby.
Krevní testy, které mohou být provedeny, zahrnují:
Srážení krve, játra obsahují mnoho bílkovin nezbytných ke krevním sraženinám. V některých játrech není dostatek proteinu a tak není dobrá ani krevní sraženina. Proto mohou být krevní sraženiny používány jako příznak závažnosti některých jaterních testů.
Gama-glutamyltransferázy (GMT) je další enzym, který se vyskytuje v jaterních buňkách. Vysoká úroveň tohoto enzymu je zvláště spojená s těžkým pitím alkoholu. Játra odbourávají a odstraňují alkohol z těla a tento enzym se podílí na tomto procesu.
Imunologie jsou krevní testy, které se zaměřují na:
Viry a protilátky. Různé virové infekce mohou způsobit hepatitidu, což je zánět jater a její typy, jako je hepatitida A, hepatitida B.
Autoimunitní protilátky. Jedná se o protilátky, které napadají části těla a vyskytují se u autoimunitních poruch. Mezi nejčastější autoimunitní poruchy jater patří:
Primární billární cirhóza, která je spojená s anti-mitochondriálními protilátkami.
Autoimunitní hepatitida, která je spojená s hladkými svalovými protilátkami.
Primární sklerotizující cholangitis, která je spojena s antinukleárními cytoplazmatickými protilátkami.
Jiné typy bílkovin v krvi mohou poukázat na konkrétní onemocnění jater:
Ceruloplazmin je snížená Wilsonova nemoc.
Nedostatek 1-antitrypsinu je častá příčina jaterní cirhózy.
Vysoká úroveň feritinu je příznakem haemochromatisinu.
Mezi další používané testy patří jaterní biopsie, ultrazvukové skenování a další typy skenování. Tyto testy také můžou být třeba k objasnění příčiny onemocnění jater, anebo při sledování pokroku jejich léčby.
V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE, GGT 5 A VICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den
Moc děkuji za reakci, zkusím. Jim často jogurty a kefir. Antibiotika jsem měl naposled tak před 22 lety. Ptal jsem se spíše na souvislosti - tlak na žlučníku-špatné jaterní testy-žlutá stolice-průjem, což mám tak 10 let. Zda není problém ve špatně funkci žlučníku,nebo zlucovodu, kvůli kterému mám vysoké jaterní testy a občas průjem se stále okrovou stolici? Jestli ano jak se posusit o zlepšení?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná by ještě pomohly nějaké zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance, sono, nebo CT. Dalo by se tím lépe porozumět funkci žlučovodu i samotného žlučníku.
Jaterní skvrny jsou skvrny objevující se na kůži, které mají souvislost se stárnutím a vystavováním se ultrafialovému záření ze slunce. Jejich zabarvení je od světle hnědé až po červenou či černou. Objevují se v oblastech, které jsou nejčastěji vystavovány slunečnímu záření, zejména se jedná o ruce, obličej, ramena, paže a čelo. Z názvu vyplývá, že by měly být spojeny s problémy s játry, ale není tomu tak. Nejčastěji se vyskytují u lidí starších 40 let, protože kůže těchto lidí není schopná již tak účinně regenerovat. V drtivé většině případů jaterní skvrny nepředstavují žádnou hrozbu a nevyžadují žádnou léčbu. Ale mohou být zaměněny s rakovinou kůže. Jaterní skvrny jsou benigní, tedy nerakovinné buňky, které jsou nevzhledné. Někteří lidé je tedy chtějí odstranit. Odstranění se provádí za pomoci elektrochirurgického ošetření, ošetření laserem nebo kryoterapií.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
V naší poradně s názvem GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
prosím o informaci. Mám zvýšené GGT 4,4. Jsem žena, 72 let, neberu žádné léky (v životě jsem téměř nemarodila), nepiji žádný alkohol, mám nadváhu. Byla jsem na SONU, vše v pořádku, markery na slinivku, též v pořádku. Lékař neví čím by to mohlo být. Je ta hodnota vysoká nebo jen zvýšená? Čím je možné hodnoty GGT snížit. Všechny kontrolované hodnoty z krve mám v normě.
Děkuji mnohokrát za odpověď
Vildová H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoké hodnoty GGT říkají, že se něco děje s vašimi játry. Pokud jsou ostatní ukazatele jaterní činnosti jak píšete v pořádku, tak není třeba panikařit. Váš lékař určitě bude pátrat po příčině a bude vaše jaterní testy častěji sledovat. Sama si můžete pomoci tím, že nebudete nadále pít žádný alkohol, a ve svém stravování zohledníte žlučníkovou dietu. Pokud byste na sobě kdikoliv pozorovala nevolnost, zvracení a žlutou kůži a oči, tak neprodleně volejte rychlou záchrannou pomoc. Z bylinek vám může dobře posloužit ostropestřec mariánský. Jinak samozřejmě spoléhejte a dodržujte doporučení svého lékaře. Ostatním lékařům vždy říkejte, že máte vysoké GGT.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,
cca 1,5 měsíce jsem užívala Terbinafin actavis.Projevily se u mne nežádoucí účinky,vysoké jaterní testy,zavrate, průjem a přestala jsem cítit chuť jídla v ústech. Teď již 14 snímek neberu, jaterní testy jsou stále vyšší ale hlavně necítím pořád tu chuť. Můžete mě prosím napsat, kdy cca může dojít ke zlepseni?
Děkuji
Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Až osm týdnů trvá než zmizí tyto nežádoucí účinky Terbinafinu. Nezoufejte, vše se vrátí do normálu, jen musíte být trpělivá.
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhóza jater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
snadná tvorba modřin
hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
úbytek svalové hmoty
zmatenost a letargie
krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.
dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaterní testy, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.
děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Alkohol představuje hlavní příčinu jaterních lézí ve vyspělých zemích. Korelace mezi konzumací alkoholu a mortalitou na jaterní cirhózu je v populaci velice silná. Vznik alkoholické cirhózy je závislý na výši příjmu alkoholu. U mužů konzumujících 40–60 g etanolu denně je riziko vzniku cirhózy šestkrát vyšší než při spotřebě do 20 g denně; při spotřebě 60–80 g pak stoupá riziko 14krát. Cirhóza se vyvíjí obvykle po více než 20 letech pití, takže je diagnostikována většinou u čtyřicátníků, nemocní kolem 30 let však nejsou vzácností. Ženy jsou vůči toxickému účinku alkoholu citlivější než muži. Záleží na obsahu absolutního alkoholu v nápoji, nikoliv na jeho druhu nebo na způsobu pití. První klinické projevy alkoholického poškození jater jsou obvykle nespecifické: anorexie, únava, zvracení, bolesti břicha, průjem, pokles hmotnosti. Řidčeji se onemocnění prezentuje ikterem, ascitem nebo krvácením do GIT. Často je však i pokročilá jaterníléze objevena náhodně u nemocného bez subjektivních potíží. Na možnost etylického poškození je třeba myslet u všech etiologicky nejasných difúzních lézí jater, i když nemocný abúzus popírá. Rozhoduje vždy objektivní anamnéza.
Ve svém příspěvku JATERNI DIETA PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Hanzlickova.
Memu psovi veterinarka urcila,ze ma poskozena jatra.Konzervy ani granule urcene na jaterni dietu nechce.Prosim ,poradte jakou lidskou stravumumohu podavat?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel R.Halfarová.
Moje fena měla záchvat bezvědomí.Veterinář určil játra. Nevím už jaké byly ty hodnoty, ale např. mají být 80 a byly 300. Vařila jsem jí kuřata s mrkví. Mám to kousek do Polska, tak mě kilo přišlo na 18 až 25 korun. Jedla to rok a pila ostropestřec marijánský. Mlela jsem plody v mlýnku na kávu a nechala vyluhovat. Je tam vždy pauza. Po roce nebyla po nemoci ani památka. Teď jí už dávám kvalitní granule.Už je to 5 let. Doufám, že nebude pozdě. Halfarová
Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.
U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.
V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.
Etiologie dystonických syndromů
Primární sporadické dystonie:
cervikální dystonie (torticollis)
blefarospasmus
grafospasmus
oromandibulární dystonie
laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
doparesponzivní dystonie (Segawa)
myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
Při jaterní dietě se jídla nesmí výrazně kořenit. Doporučuje se používat neostré koření, například bazalku, oregano, tymián, majoránku, bobkový list. Ostré koření při jaterní dietě by se nemělo používat vůbec, tudíž koření jako pepř, chilli, ostrá paprika, ostré omáčky, masox, bujóny, ocet, sůl se musí během jaterní diety vynechat.
Při jaterní dietě je třeba dodržovat některé nezbytné postupy. Například v případě přípravy polévek je třeba se vyvarovat použití některých vnitřností, jako je mozeček nebo brzlík, dále nepoužíváme zelí, kapustu, cibuli ani česnek a nic nedusíme za použití oleje nebo tuku. Vše pouze vaříme. Polévku můžeme zahustit nasucho opraženou moukou a do hotového jídla přidat nepřepálené máslo.
Z příloh můžeme klidně použít rýži, jáhly, brambory i knedlíky. Jen je třeba dodržovat správný postup přípravy. V případě brambor je ideální přípravou vaření. Výjimečně můžeme brambory také upéct, ale rozhodně bez jakéhokoliv tuku. Jáhly můžeme dusit podobně jako kroupy. Co se knedlíků týče, ty bychom neměli kypřit droždím, ale místo něj využijeme sníh z bílků, kypřicí prášek nebo sodu. Takto můžeme připravit knedlíky houskové i bramborové, které můžeme doplnit krupicí, strouhankou, tvarohem i nakrájenou houskou. Omáčky je vhodné při jaterní dietě připravovat z nasucho opražené mouky. Ředit je můžeme mlékem, vývarem z masa nebo zeleniny a jogurtem. Smetana není vhodná, ale do hotových jídel můžeme použít trochu másla. Jaterní dieta povoluje především ovoce syrové, případně ovocné šťávy. Kompotům se raději vyhneme, stejně jako hruškám a ovoci s větším množstvím zrníček.
Jaterní cirhóza se projevuje nejrůznějšími způsoby. Někteří lidé nemívají žádné příznaky, jiné trápí neurčité trávicí potíže. U malého procenta se vyvine jaterní selhání. Trávicí potíže mívají charakter průjmů, nechutenství a neurčitých bolestí břicha. U alkoholických jaterních cirhóz se objevuje dlouhodobě zvýšená teplota.
Pokud se organismus dokáže se zhoršením jaterních funkcí vyrovnat, hovoří se o kompenzované jaterní cirhóze. Nemocný nemá žlutou kůži ani bělmo, netrápí ho krvácivé projevy ani otoky nohou. Při dekompenzované jaterní cirhóze má nemocný žloutenku, projevující se žlutou kůží a bělmem. Dále trpí krvácivými epizodami, mávavým třesem, v břiše má přítomnou volnou tekutinu, otékají mu nohy a mívá poruchou vědomí a chování. Velkým nebezpečím je vznik jaterního karcinomu, který v terénu jaterní cirhózy vzniká daleko častěji nežli ve zdravé tkáni. Přítomnost nádoru v játrech se může projevit zhoršením celkového stavu i jaterních funkcí.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).
