Mykóza v meziprstí vede ke vzniku trhlin na kůži a může se stát bránou vstupu pro bakterie, častou komplikací je streptokoková infekce dolních končetin, takzvaná růže (erysipel), kterou je nutno léčit antibiotiky.
Zdroj: článek Kvasinky na kůži
V naší poradně s názvem JE BAKTERIÁLNÍ ZÁPAL PLIC NAKAŽLIVÝ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Pavlů.
Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Je bakteriální zápal plic nakažlivý?
Višněvského balzám nebo také někdy nazýván jako černá mast působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Višněvského balzám urychluje ohraničení zánětu a jeho vyhnisání a zhojení. Višněvského balzám podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a urychluje regeneraci tkáně. S těmito vlastnostmi se višňák výborně hodí na zanícené záděry kolem nehtů, na zánětlivé akné anebo také na zarudlé boláky na krku a to i pro děti. Višněvského balzám může být použitý i pro děti. Výborně se také višněvského balsám uplatní při léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu – červené fleky na kůži (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), hlízy (absces), hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánět povrchních křečových žil (varikoflebitis), sekundárně infikované kožní vředy jiného původu.
Zdroj: článek Višněvského balzám, pomoc na záněty
V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alen.
Dobrý deň
Prosím Vás môže sa táto masť používať aj na ochorenie erysipel (ruža) mama to má na nohe na lýtku a už sa jej otvorili aj rany ,ale okoloie je veľmi červené lek. dal odstán .masť mama je diabetik s inzulínom . Prosím poraďte mi,ako je účinné jej to skludniť. Koža je červená a šupinová, bolestivá. Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: http://www.zbozi.cz/?q=vi%C… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Zdroj: příběh Ichtamol mast
Růže neboli erysipel je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které postihnou zánětem kůži a podkoží, většinou na dolních končetinách. Onemocnění je kontaktem přenosné vzácně a při léčbě antibiotiky se pacient pro své okolí stává brzy neinfekční, takže nakažlivost je minimální.
Zdroj: článek Růže - nemoc kůže
V naší poradně s názvem ONEMOCNĚNÍ DĚDIČNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ze je nesmysl,ze je nemoc ruze dedicna....?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samo onemocnění erysipel dědičné není, ale cesty, které k němu vedou, mohou být dědičné. Jde o způsob života, množství zdravého pohybu, způsob stravování, atd. Tyto všechny věci opakujeme po svých předcích a díky tomu máme i podobné nemoci.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Onemocnění dědičnost
Višněvského balzám, někdy nazýván také černá mast, působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Višněvského balzám urychluje ohraničení zánětu a jeho vyhnisání a zhojení. Višněvského balzám podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a urychluje regeneraci tkáně. S těmito vlastnostmi se výborně hodí na zanícené záděry kolem nehtů, na zánětlivé akné anebo také na zarudlé boláky na krku. Višněvského balzám mohou používat i děti. Výborně se také uplatní při léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu – červené fleky na kůži (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), abscesu, hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánětu povrchních křečových žil (varikoflebitis), sekundárně infikovaných kožních vředů jiného původu.
Zdroj: článek Višněvského balzám
V naší poradně s názvem ERYSIPEL (EPYPEL) ALIAS RŮŽE V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Urbánková.
Dobrý den, mám dotaz ohledně růže (nemoci) v uchu. Jak často postihuje toto onemocnění ucho. Dále prosím o radu zda při tomto onemocnění může být opakovaně naměřen vysoký krevní tlak? Dále bych se chtěla zeptat zda s touto nemocí souvisí otok rukou, nebo to může také souviset s nošením respirátorů, protože za ušima se mi vytvořilo zarudnutí až skoro poškození kůže. Dále se ukázalo, že mám zánět močových cest. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat při těchto příznacích? Na růži v uchu jsem užívala antibiotika. Děkuji za radu Urbánková Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S uchem budete muset na ušní, jinak to nepůjde, protože bude potřeba udělat stěr, ze kterého se pak pozná, co to v uchu máte a jak to rychle vyléčit. Existuje popsaný případ výskytu erysipelu (růže) v uchu. Infekce byla doprovázena teplotou 38°C a prokázala se až laboratorním vyšetřením vzorku.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Erysipel (Epypel) alias růže v uchu
Akutní bronchitida se šíří prostřednictvím vzdušných kapének, když nakažená osoba kýchá nebo kašle. Tyto kapičky obsahují viry nebo bakterie, které způsobují infekci. Pokud jsou kapky vdechnuty jinou osobou, také velmi pravděpodobně onemocní zánětem průdušek. Infekce je nakažlivá tak dlouho, jak dlouho je konkrétní jedinec nemocný. Infekce může trvat od několika dnů do několika týdnů. Během tohoto období je člověk nakažlivý a neměl by být v kontaktu s ostatními. Ošetřující by si měl umývat ruce důkladně mýdlem a nosit roušku. Všechny věci používané nakaženou osobou musí být likvidovány hygienickým způsobem, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce.
Zdroj: článek Zánět průdušek
V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: http://www.zbozi.cz/?q=vi%C… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobry den . Ichtiolovou mast muzu jenom doporucit. Erysipel (ruzi) mam na leve noze od kotniku az po koleno a nenasla jsem nic jineho co by mi tak pomahalo jak ichtiolova mast. Dobre dostupna i uzivam ji dvakrat denne rano a vecer. Pouzivam ji 10-ty den a myslim, ze za par dni budu mit pokoj. Kdyz byla noha hodne opuchnuta a cervena pomahal mi kefir (dostala jsem od kamaradky tibetskou kefirovou houbu) a poctive to i piju kazdy vecer . Na tu opuchlou nohu mi to pomohlo vyborne.
Zdroj: příběh Ichtamol mast
Léčivá látka přípravku Klacid 500 patří do skupiny makrolidových antibiotik se středně širokým spektrem účinku na různé bakteriální druhy. Účinek je dán schopností blokovat tvorbu bakteriálních bílkovin, což vede k zastavení množení bakterií. Klacid 500 je určený k léčbě infekcí, které jsou způsobeny původci citlivými na tento přípravek.
Mezi hlavní indikace patří:
Zdroj: článek Antibiotika Klacid 500
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemoc růže (hlavně postel a osobní věci
nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Nemoc růže
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny představují riziko především pro oslabené jedince, tedy lidi s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením dolních končetin, onemocnění žil, hlavně bércové vředy (velice často je erysipel doprovází). Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je také nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zdroj: článek Erisypel alias růže
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
Zdroj: příběh Nemoc růže
U infekčních pneumonií je nejčastější přenos vzduchem, to znamená kapénkovou infekcí. Častý je také přenos rukama. Na rozdíl od neinfekčních zánětů je pacient s infekčním zánětem plic nakažlivý, zejména v akutní fázi respirační infekce, z hlediska šíření infekce do okolí je riziková rovněž inkubační doba.
Zdroj: článek Když plíce bolí - zápal plic
Zánět středního ucha může probíhat v akutní nebo chronické podobě. Dále se rozlišuje nehnisavý a hnisavý zánět ucha. Od tohoto se také odvíjí nakažlivost zánětu středního ucha. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je infekce, která zánět středního ucha způsobila.
Zdroj: článek Zánět středního ucha
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Cervene tecky na kuzi
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Zdroj: článek Erisypel alias růže
Červené skvrny na kůži nohou mohou signalizovat, že se jedná o erysipel. Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době v převážné většině případů (v asi osmdesáti procentech) kůži na dolních končetinách. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Pokožka je výrazně teplejší a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí (tzv. erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie (normálně způsobující zápal plic), Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie.
Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdříve, a to nasazením antibiotik, a pokud pacient není alergik, tak nejlépe penicilinového typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně, v těžších případech, kdy je pacientovi extrémně špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, to znamená injekcí přímo do žíly. V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika erytromycinu, případně cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky, může být nasazeno i antipyretikum, tedy látka snižující teplotu. Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají delší dobu (až několik týdnů) k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i mastí s ichtamolem. Erysipel se nehojí zajizvením, v průběhů léčení je obvyklé a normální olupování kůže, po vyléčení má kůže zcela normální charakter. Asi u jedné třetiny všech pacientů dochází k opakovaným recidivám erysipelu, a to proto, že stále přetrvávají rizikové faktory, jako je onemocnění žil dolních končetin. Jiným důvodem je to, že samotná nemoc může způsobit poškození lymfatických cév v oblasti poškozené kůže, a to je základním předpokladem dalších ataků. U takovýchto rizikových pacientů se musí zvážit dlouhodobé preventivní podávání penicilinu. Mnohdy dochází k extrémnímu otoku nohou. Může se přistoupit i k aplikaci hyaluronidázy v podobě obstřiků, čímž se umožňuje lepší odtok lymfy, léčí se poškozená tkáň a ztěžuje se přežívání jistých forem streptokoků v nemocné tkáni. Většinou tyto obstřiky coby prevence vzplanutí atak fungují, nicméně někdy ani ty nestačí a pacient může trpět až dvaceti opakujícími se atakami.
Zdroj: článek Červené nohy
Pásový opar je následné stádium planých neštovic, které většina prodělá v ranném věku. Osoba vystavená kontaktu s pacientem s pásovým oparem nedostane tento druh herpesu, ale mohla by dostat plané neštovice, pokud je ještě neprodělala. Virus je přítomen v místě vyrážky a je nakažlivý až týden po objevení se lézí (puchýřků). V této době by se neměla používat veřejná sauna.
Může se koupat s pásovým oparem?
Jedním z hlavních omylů je, že pacient s planými neštovicemi a pásovým oparem by se neměl koupat. Tak to není. Měl by to dělat každý den, abyste se zchladili, protože koupání snižuje svědění pokožky. Použití mentolového pudru napomůže ke zmírnění pálení nebo svědění po koupeli.
Zdroj: článek Může se s oparem do sauny?
Zdroj: článek Plíseň na rtech
Prudké (akutní) onemocnění plísní se nejčastěji projevuje jako intenzivní svědění až bolest v místech, kde kůže přiléhá k protilehlé kůži, a to dlouhodobě nebo trvale. Laicky jsou tyto potíže označovány nejčastěji jako zapářka, zapaření či opruzení. Mezi akutní onemocnění plísní rtů patří prasklý ústní koutek nebo ret. Vyskytuje se bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň je prasklý koutek přenosný (nakažlivý). Rozhodně takovému onemocnění neprospívá olizování rtů či jelení lůj. (Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů například ze zimy při lyžování.)
Léčba: Při těchto projevech je třeba vyhledat praktického nebo kožního lékaře, který doporučí nejvhodnější léčbu – protiplísňové léky ve vhodné formě. Paradoxně u rozvinutých plísňových kožních nemocí nepomáhá zvýšená hygiena. Časté sprchování nebo koupání naopak podporuje rozvoj akutních kožních plísní. Kožní plísně se vyskytují častěji u lidí postižených cukrovkou. Zvláště neléčená nebo nepoznaná cukrovka s vysokou hladinou cukru v krvi podporuje rozvoj plísní. Vysoká hladina cukru v krvi je totiž vhodnou potravou pro plísně a kvasinky.
Zdroj: článek Plíseň na rtech
Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).
Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
Zdroj: článek Co na oteklé nohy
Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů kapkami na čištění uší. Terapie musí pokračovat minimálně 30 dní, tedy i poté, co příznaky ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab. V pokročilejších fázích nemoci nebo při druhotných bakteriálních infekcích jsou indikována antibiotika. Samozřejmostí je přeléčení ostatních zvířat žijících v domácnosti, protože ušní svrab je nakažlivý a počínající infekce nemusí být zjistitelná. Proti ušnímu svrabu jsou účinná i celková antiparazitika ve formě spot-on kapek (Advocate, Stronghold) aplikovaných na zátylek, a to minimálně dvakrát v rozmezí tří týdnů.
Pokud je ušní svrab diagnostikován, může být například aplikace příslušného spot-on přípravku. V případě závažného zánětu ve zvukovodu je třeba doplnit terapii vhodnými antibiotickými kapkami do uší. A opravdu nezapomínejme, že je vždy nutné přeléčit všechna zvířata v domě.
K léčbě slouží řada komerčně vyráběných preparátů, mezi nimiž jako bezpečný a účinný v poslední době funguje například Selamectin. Vzhledem k cyklu parazita by měla být léčba opakována po třech týdnech a zároveň je nutné řešit sekundární bakteriální infekci.
Zdroj: článek Ušní svrab u psa
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: http://www.zbozi.cz/?q=vi%C… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý deň
Prosím Vás môže sa táto masť používať aj na ochorenie erysipel (ruža) mama to má na nohe na lýtku a už sa jej otvorili aj rany ,ale okoloie je veľmi červené lek. dal odstán .masť mama je diabetik s inzulínom . Prosím poraďte mi,ako je účinné jej to skludniť. Koža je červená a šupinová, bolestivá. Ďakujem.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Samo onemocnění erysipel dědičné není, ale cesty, které k němu vedou, mohou být dědičné. Jde o způsob života, množství zdravého pohybu, způsob stravování, atd. Tyto všechny věci opakujeme po svých předcích a díky tomu máme i podobné nemoci.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
S uchem budete muset na ušní, jinak to nepůjde, protože bude potřeba udělat stěr, ze kterého se pak pozná, co to v uchu máte a jak to rychle vyléčit. Existuje popsaný případ výskytu erysipelu (růže) v uchu. Infekce byla doprovázena teplotou 38°C a prokázala se až laboratorním vyšetřením vzorku.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobry den . Ichtiolovou mast muzu jenom doporucit. Erysipel (ruzi) mam na leve noze od kotniku az po koleno a nenasla jsem nic jineho co by mi tak pomahalo jak ichtiolova mast. Dobre dostupna i uzivam ji dvakrat denne rano a vecer. Pouzivam ji 10-ty den a myslim, ze za par dni budu mit pokoj. Kdyz byla noha hodne opuchnuta a cervena pomahal mi kefir (dostala jsem od kamaradky tibetskou kefirovou houbu) a poctive to i piju kazdy vecer . Na tu opuchlou nohu mi to pomohlo vyborne.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji
Počet odpovědí: 5 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět