Rakytník je považován za jednu z nejsilnějších „přírodních“ rostlin s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Právě proto ho mnoho lidí užívá ve formě sirupů, olejů nebo čajů, často i dlouhodobě.
Pokud ale užíváte Warfarin, může být rakytník problematický. Tento článek vysvětluje, kdy je rakytník při antikoagulační léčbě bezpečný, kdy může ovlivnit INR a proč je u něj nutná větší opatrnost než u běžných potravin.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu užívat rakytník, když beru Warfarin?
Ano, rakytník lze při léčbě Warfarinem užívat, ale pouze s opatrností.
Rakytník není automaticky zakázaný, problémem je však jeho koncentrovaná forma a nepravidelné užívání. Při občasné konzumaci malého množství, například v čaji, bývá riziko nízké. Naopak dlouhodobé každodenní užívání oleje nebo sirupu může vést ke kolísání INR. Z praktického hlediska je důležité rakytník brát jako doplněk, nikoli běžnou potravinu, a každou změnu konzultovat.
Obsahuje rakytník vitamín K, který ruší Warfarin?
Rakytník obsahuje pouze malé množství vitamínu K.
V porovnání s listovou zeleninou je jeho obsah vitamínu K nízký a obvykle nepředstavuje hlavní riziko. Vliv rakytníku je spíše nepřímý, daný vysokým obsahem vitamínu C a antioxidantů, které mohou ovlivnit metabolismus léků. Proto se u některých pacientů projeví změny INR i bez vysokého příjmu vitamínu K.
Je rakytníkový olej při Warfarinu bezpečný?
Rakytníkový olej je považován za nejrizikovější formu rakytníku.
Olej obsahuje vysokou koncentraci účinných látek a často se užívá dlouhodobě. To zvyšuje pravděpodobnost kolísání INR, zejména u citlivějších pacientů. Pokud pacient Warfarin užívá, měl by se rakytníkovému oleji vyhnout nebo ho používat jen po dohodě s lékařem a při častější kontrole INR.
Mohu pít rakytníkový čaj při Warfarinu?
Rakytníkový čaj je obecně méně rizikový než olej.
Při občasném pití jednoho šálku bývá vliv na INR minimální. Riziko roste při pravidelném každodenním pití nebo při kombinaci s dalšími zdroji vitamínu C, například doplňky stravy. Pro bezpečnost je vhodné držet se stejného množství a sledovat případné změny laboratorních hodnot.
Může rakytník snížit nebo zvýšit účinek Warfarinu?
Rakytník může vést ke kolísání účinku Warfarinu oběma směry.
Nejčastěji se popisuje změna INR bez jasného směru, což znamená nestabilitu léčby. U některých pacientů dojde ke snížení účinku, u jiných naopak k jeho zesílení. Právě tato nepředvídatelnost je důvodem, proč lékaři doporučují zvýšenou opatrnost.
Je rakytník rizikovější než jiné bylinky při Warfarinu?
Ano, rakytník patří mezi rizikovější rostliny.
Důvodem není jen jeho složení, ale hlavně způsob užívání. Zatímco běžné bylinky se pijí jako slabý čaj, rakytník se často užívá v koncentrované podobě. To zvyšuje jeho potenciál ovlivnit antikoagulační léčbu více než běžné potraviny.
Musím rakytník při Warfarinu úplně vysadit?
Úplné vysazení není vždy nutné, ale často je nejbezpečnější variantou.
Pokud pacient rakytník neužíval a chce s ním začít, měl by to vždy konzultovat. Pokud ho užívá dlouhodobě a má stabilní INR, lze pokračovat při zachování stejného d
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla.
Mám dotaz - dlouhodobě beru warfarin. Beru i hlívu ústřičnou na posílení imunity - mohu užívat k warfarinu hlívu s rakytníkem? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlíva ústřičná neobsahuje žádný vitamín K a proto je vzhledem k Warfarinu naprosto neškodná a můžete ji libovolně konzumovat. Ovšem rakytník vitamín K obsahuje a jeho zařazení do jídelníčku musí být vyváženo omezením jiné potraviny, která obsahuje vitamín K. Rakytník zesiluje účinky Warfarinu a může zvýšit riziko krvácení nebo vznik modřin. Když se rozhodnete zařadit rakytník do jídelníčku, tak je nezbytné provést kontrolní změření srážlivosti krve (Quickův test). Změření musí být učiněno do několika dní po zahájení užívání rakytníku.
Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství, a to například na území Mongolska nebo Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému zajímavému vzhledu. Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou, která se pěstovala zejména v blízkosti silnic a cest. Pro své blahodárné účinky se rakytník řešetlákový později přesunul i na naše zahrádky a dvorky, kde je s oblibou pěstován pro šťávy, čaje nebo marmelády. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu. Pěstování rakytníku je vhodné i pro úplné začátečníky, neboť jde o rostlinu velmi odolnou, a to i proti dešti, větru a mrazu. Dosahuje výšky až tří metrů.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa Grosová.
Jak se suší plody rakytníku? Musí se povařit v cukerném nálevu a pak sušit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Oprané bobule lze rozmixovat a přecedit. Slupky je možné sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Šťáva s dužninou se po zahřátí (maximálně na 80 °C) smíchá s cukrem. Vznikne sirup, který obsahuje vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Je používán při žaludečních potížích, chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník podle některých zdrojů posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
Elixír z rakytníku
Ingredience: 1-2 lžíce čerstvého rakytníku (pokud máte zmražený, nechte ho rozmrznout), 1/2 šálku vody
Postup: Rakytník rozdrťte v hmoždíři, aby všechny plody pustily šťávu. Přes husté sítko propasírujte lžící rozdrcenou směs do skleničky, promíchejte s vodou a vypijte.
Rakytníkový sirup
Ingredience: 3 l omytých plodů rakytníku, 2 l vlažné vody, 2 dkg kyseliny citronové, 1 kg cukru na 1 l šťávy
Postup: Plody rozemeleme na masovém strojku, zalijeme vodou a přidáme kyselinu citronovou. Promícháme a necháme stát 24 hodin. Poté vše přecedíme, vymačkáme co nejvíce šťávy, pomocí odměrky odměříme, kolik šťávy dohromady máme, a podle toho osladíme. Mezitím nahřejeme plotýnku, vypneme a na jejím okraji bez vaření necháme vše rozpustit. Teplou šťávu plníme do lahví.
Recept na rakytníkový likér
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 1 l vodky, 1 kg cukru
Postup: Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky (nebo jiné silné lihoviny nebo s čistým lihem ředěným vodou) a necháme v teple stát asi 8 dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme 3 měsíce uležet. (Na likéru i sirupu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.)
Rakytníkový džem
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 720 g cukru, 100 g tekuté pektózy
Postup: Bobule rakytníku očistíme, omyjeme a dáme do nerezového hrnce. Přidáme trochu vody, aby se nám to nepřipalovalo, a na mírném ohni necháme povařit, dokud rakytník nezměkne. Postupně přidáváme cukr s pektózou a vaříme do zhoustnutí. Teplé plníme do čistých sklenic, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Ve svém příspěvku JAK DOBŘE SKLÍZET RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřich číhala.
Zdravím na stránce jsem našel spoustu krásných informaci a báječných receptů Rád by je vyzkoušel ale co bych uvítal ještě moc jak dobře sklízet rakytník jak obírat ty plody jestli je na to nějaká metoda jak to udělat aby to šlo snadněji je to hrozně měkké a navíc mezi těmi ostny se to špatně obírá. Děkuji za každou dobrou radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Halova Miloslava.
Letos poprve nam rakytnik plodi. Na jare jsme ostrihali ostny, takze je jich tam minimum a v pristim tydnu budeme poprve trhat a zpracovavat.Nyni hledam moznosti nejlepsiho vyuziti.Uz ted trochu ozobavama a cekame na nejlepsi cas, vyzrani , hlavne aby nezmekl, protoze pak je na vyhozeni. Takze ostny ostrihejte.mh
Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.
Warfarin má úzké terapeutické rozmezí a jeho účinek je citlivý na změny ve stravě i v užívání doplňků. Rakytník se od běžných potravin liší tím, že je často užíván cíleně jako „léčivý prostředek“.
Problémem nebývá samotné ovoce, ale koncentrované přípravky, které mohou výrazně změnit biologické prostředí v těle a tím ovlivnit stabilitu antikoagulační léčby.
Z rakytníku řešetlákového je možné použít všechny jeho části, to znamená kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Je doslova zásobárnou vitamínů, obsahuje: vitamín A, vitamín B, B1 (riboflavin), B2 (pyridoxin), B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín K, vitamín P (rutin).
V rakytníku najdeme rovněž vysoký obsah minerálů, tříslovin, flavonoidů, stopových prvků a mastných nenasycených kyselin, známých jako omega 3, 6 a 9.
Vzhledem k obsahu všech výše uvedených účinných složek lze rakytník řešetlákový použít k mnoha léčivým účelům.
Zevně i vnitřně lze používat rakytníkový olej, který se získává lisováním semen, má charakteristickou vůni i chuť a žlutooranžovou barvu. Olej je možné k vnějším účelům používat samotný nebo ho míchat s krémy, balzámy či olivovým olejem. Rakytníkový olej má regenerační vlastnosti, používá se k mazání postižených míst, k výplachům dutiny ústní a krku či k obkladům. K dosažení maximálního účinku je dle druhu onemocnění vhodné spojit zevní i vnitřní používání rakytníkového oleje.
Rakytníkový olej se doporučuje například při zánětech sliznic ústní dutiny a pochvy, při kožních onemocněních, jako jsou drobná poranění, omrzliny, popáleniny, proleženiny nebo popraskané prsní bradavky kojících žen, dále také při poškození sliznic a kůže po chemoterapiích a ozařování, při výskytu hemoroidů a při trhlinách v řitní oblasti. Rovněž je vhodný ve formě vlasových masek při vypadávání a řídnutí vlasů. Níže uvádíme přehledný výčet problémů, k jejichž vyřešení lze rakytník používat.
Vnější použití rakytníku řešetlákového:
léčí kožní onemocnění (atopický ekzém, akné, lupénka, opruzeniny)
přispívá k rychlejšímu hojení ran a jizev (i popáleniny)
pozitivně ovlivňuje kvalitu pleti
dodává vlasům zdravý vzhled a lesk (jako kondicionér)
působí proti zánětlivým procesům
léčí sliznice
podporuje léčbu zánětů dásní, aft a oparů
napomáhá při léčbě revmatu
používá se při Basedowě chorobě – onemocnění štítné žlázy
léčí gynekologické problémy
léčí hemoroidy
kosmetice se z něj připravují vonné oleje a krémy
v potravinářství se používá k přípravě sirupů, marmelád, kompotů, džemů, olejů, likérů, čajů
v zemědělství slouží jako ochrana před půdní erozí
Vnitřně se užívají rakytníkové plody, které se pojídají čerstvé nebo se zpracovávají na šťávy, sirupy, džemy či marmelády (recepty najdete níže). Konzumace plodů a výrobků z nich se doporučuje při zánětlivých a infekčních onemocněních, v období rekonvalescence a pro celkové posílení organismu a zvýšení imunity, při nedostatku vitaminů a minerálů
V naší poradně s názvem GODASAL NA ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli při užívání léků Godasal, Egilok, Pragiola a sortis po CMP, je možné užívat rakytníkový sirup nebo olej. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při skladbě léků, které užíváte, určitě chodíte na pravidelné kontroly k lékaři. Pokud by právě u vás rakytník něco způsobil, tak to lékař pozná. Informujte lékaře o tom, že budete rakytník užívat. Konkrétní případy interakce rakytníku s vašimi léky nejsou známy.
Výborným způsobem užití rakytníku jsou čerstvé plody nebo plody ve formě šťávy, zavařeniny, sirupu či džemu. Další možností je připravit si například za studena lisovaný olej z plodů a listů. Aby se neničily vitamíny, je nutné upravovat rakytník tak, aby nedošlo ke styku s železem. Recepty tedy připravujte jen pomocí umělohmotného či dřevěného nádobí. Rovněž je dobré nepřijímat současně s rakytníkem stravu či nápoje bohaté na železo. Případně rakytník nebo výrobky z něj připravené pozřete hodinu před takovýmto jídlem či nápojem nebo dvě hodiny po jejich konzumaci.
Rostlina vyžaduje slunné stanoviště. Půda je nejvhodnější lehčí, písčitá, propustná a bohatá na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je rakytník otužilý; pouze ve zvláště tuhých zimách, pod -50 °C, a na vlhčích stanovištích namrzá. Dobře snáší i přísušek či zakouřené ovzduší. Z důvodu zajištění násady krásných a dekorativních plodů se vysazují samčí i samičí rostliny, a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo náspů. Stejně dobře se uplatní na exponovaných svazích nebo na březích vodních ploch.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Kamčo, díky moc za obě možnosti získávání meruňkového oleje. Jeden rozhodně vyzkouším. Zatím musím vyloupat pecky a sušit jádra :-). Už jsem se smiřovala s tím, že když jsem to nenašla na internetu, naložím sekaná jádra do jiného, za studena lisovaného oleje. Díky moc a ať se všechno daří. Dana
Rakytník je známý především vysokým obsahem vitamínu C. Ten sice přímo neblokuje Warfarin jako vitamín K, ale ve vyšších dávkách může nepřímo ovlivnit stabilitu INR.
Riziko vzniká zejména při dlouhodobém užívání vysokých dávek, nikoli při občasné konzumaci.
Obsah vitamínu K v rakytníku
Rakytník obsahuje jen malé množství vitamínu K, které obvykle není hlavním problémem. Z praktického hlediska je tedy méně rizikový než listová zelenina.
Vliv rakytníku je spíše nepřímý, přes metabolismus a antioxidační účinky.
Ve svém příspěvku GINGO BILOBA STROM VYUŽITÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Káda.
Dobrý den,
prosím o zaslání zprávy jak lze zpracovávat listy gingo biloby. Zda jdou sušit, udělat čaj nebo tinktůru a jak a v jakém množství se dá užívat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Chaffee.
Pleti prospěšnými léčivými bylinami jsou především měsíček lékařský nebo také rakytník řešetlákový. Rovněž přípravky s obsahem jojobového oleje výborně pečují o suché ruce.
Měsíček lékařský
Pochází ze Středomoří a u nás se pěstuje odpradávna jak pro své lékařské, tak i estetické vlastnosti. V kosmetice je ceněn především pro své vysoce zjemňující, zvláčňující a regenerační účinky. Krém z měsíčku tak představuje jemný regenerační, zvláčňující a antiseptický kosmetický přípravek vhodný pro péči o pokožku celého těla.
Rakytník řešetlákový
Má své tradiční místo mezi léčivými bylinami starověké, mystické tibetské, indické a mongolské medicíny. Plody rakytníku mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B1, B2, B6, C, E, K1 a takzvaný vitamín F, dále kyselinu linolovou, karotenoidy a flavonoidy. Rakytník má výrazné regenerační a antibakteriální účinky. Příznivě ovlivňuje růst tkání při různém poškození kůže, jako jsou drobné praskliny, popáleniny, omrzliny, alergie a ekzémy. Mezi hlavní léčivé účinky rakytníku patří především antioxidační, tedy preventivní a ochranné účinky, a proto se významně uplatňuje proti procesům poškození a stárnutí pokožky jako rakytníkový olej.
Jojobový olej
Jojobový olej je jedinečný v tom, že na rozdíl od většiny ostatních rostlinných olejů se velmi podobá kožnímu mazu, voskovité látce produkované našimi kožními žlázami. Díky tomu může působit jako přírodní kožní kondicionér.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Recept na rakytník v medu je jednoduchý. Volí se stejné množství rakytníkových plodů a medu, se kterým se plody promíchají. Poté se naskládají do sklenic a na povrchu zalijí medem. Sklenice se uzavřou a uloží na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů se musí obnovit horní vrstva medu.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše Vaňhová.
Prosím o informaci, zda je možno současně užívat Warfarin a Kustovnici čínskou, dále jestli je možno užívat současně Warfarin a Chia semínka. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kustovnice čínská se může konzumovat i když se užívá Warfarin. Chia semínka při Warfarinu raději vynechte.
Pokud jej zmrazíte, jeho účinek se uchová i po dvou letech. Plody můžete také sušit či z nich vyrobit pálenku. Z dužiny jsou osvědčené marmelády, pyré, šťávy a džusy. Můžete vyrobit přímo jen rakytníkovou verzi nebo přidat i jiné druhy ovoce, které máte zrovna k dispozici.
Ve svém příspěvku TRAUMATOLOGICKÝ ŠEDÝ ZÁKAL DEVÍTILETÉHO SYNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Holiš.
Dobrý den,
můj devítiletý syn utrpěl těžký úraz oka. Trpí traumatologickým šedým zákalem a silně poškozenou čočkou. Je možno poradit, co s tím? Je možno přijít se synem k Vám do ordinace a pomoct mu?
Děkuji
Martin Holiš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Barva plodu je obvykle oranžová až červená, záleží na množství karotenoidů v každém z nich. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zase podmíněna množstvím sacharidů, které způsobuje sladší nebo trpčí chuť. Rakytník obsahuje vitamíny B1, B2, B6, B3 (nikotinamid, vitamín PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Dále pak vitamín C (kyselina askorbová), který se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Obsažený vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech, jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. A v neposlední řadě je to vitamín K, který ovlivňuje krevní srážlivost.
Ve svém příspěvku IVERMECTIN PRO LIDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Böhmová.
Dobrý den, velmi mě zaujala provedená studie na léčbu lékem Evermektin pro lidi. Pokud by bylo možno se ještě do studie přidat v případě onemocnění Covidem 19, i v roce 2021, nebo 2022, ráda bych tak učinila. Ještě jsem nemoc neprodělala. Mám 57 let, jsem 4 roky po rakovině střeva a mám Chopn III. stupně. Pakliže by nebylo možno se do studie přidat, nemůžete alespoň poradit, zda je možné v případě nutnosti si nasadit k léčbě Ivermektin pro ptáky v daném dávkování pro člověka dle Košického protokolu? Dekuji velmi za případnou reakci. Humánní Ivermektin nelze vůbec sehnat a i na hranicích je zabavován. Přeji vše dobře, Dekuji, Böhmová, Ostrava j.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
U rakytníku se vyskytují běžné choroby způsobené nevhodnými půdními nebo klimatickými podmínkami, jejž se projevují žloutnutím rostliny. V důsledku toho může docházet k sekundárnímu napadení, a to k uchycení bělorůžových spor hub na rostlinné orgány, což může vést ke vzniku houbových onemocnění. Rakytník je také napadán některými chorobami a škůdci, avšak jen minimálně, častější je pouze endomykóza plodů. Výjimečně je napadán škůdci zavlečenými z jiných rostlin, například puklicemi či sviluškami.
Rakytník má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek. Vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitamínu C pokryje jedna jediná bobulka. Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny části rostliny, tedy kořen, kůra, listy, květy, plody, semena i dřevo. Recepty jsou předávány z generace na generaci. Nejznámější je sirup a olej. Rakytníkový olej působí baktericidně a buď ničí, nebo omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je při stresové zátěži, původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění. V lidovém léčitelství se uvádí 3x denně čajová lžička na lačno a nemoc ustoupí. Jen pro zajímavost, rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením.
