Lázeňskou péči doporučuje odborník – specialista podle onemocnění, která jsou uvedena v Indikačním seznamu. Na základě tohoto doporučení váš praktický lékař, nebo v případě hospitalizace ošetřující lékař, předloží návrh na lázeňskou péči zdravotní pojišťovně, která do 15 dnů rozhodne zda máte, nebo nemáte nárok na léčebný pobyt hrazený pojišťovnou. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, jestli máte nárok na lázně dle diagnózy. Máme pro vás Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé.
Indikační seznam pro dospělé
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Ve svém příspěvku FUNGUJÍCÍ LÉK NA RŮŽOVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Fojtík.
Chci se zeptat,jestli někdo již tuto nrmoc vyléčil a pokud ano jak?Nebo jestli někdo byl k vůli této nemoci na plastice a popř. jak mu to dopadlo.Díky moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomíra.
Uhry na nose lze snadno zaměnit s onemocněním, kterému se říká růžovka. Růžovka je velmi častá dermatóza, příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže. Příčiny vzniku tohoto kožního onemocnění jsou však zatím nejasné. Růžovka postihuje obě pohlaví, přičemž ženy bývají postiženy častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Pokud trpíte častým akné na nose, pozor na srdce a vysoký cholesterol a onemocnění gastrointestinálního traktu!
Ve svém příspěvku PAVUCINY V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej juklicek.
Dobrý den chtěl bych se zeptat mám zánět spojivek a používám ophthalmo azulen masticku na noc a kapky
maxtrol 5x denně za beru šestý den a za jak dlouho to zmizí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Parůžková.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na vnitřní straně tváře se mi objevila bulka a na druhý straně tváře to samé, mám červený krk a bílý čáry na vnitřní straně tváře a červené tečky na jazyku, nevíte co by to mohlo být??? Děkuji
Perorální dermatitida je kožní onemocnění, jehož projevy se objevují kolem úst a nosu, někdy v celém obličeji. Postihuje hlavně ženy kolem 30. roku věku.
Ve většině případů souvisí perorální dermatitida s předchozí aplikací lokálních kortikosteroidů v této oblasti, ev. jiných lokálních mastí či krémů, které daná pleť přestane snášet. Často se uplatňuje i hormonální vliv (poruchy cyklu, hormonální antikoncepce). Více se objevuje u osob s kůží mastnou, nebo naopak velmi suchou.
Léčebně je třeba vynechat veškerou stávající kosmetiku, hygienické a čistící přípravky na obličej, vyvarovat se v blízkém okolí obličeje parfémů, sprejů na vlasy, pěnových fluorovaných zubních past a všech látek potenciálně dráždivých. Lékař pak dle rozsahu, intenzity a dosavadního průběhu volí protizánětlivou léčbu zevními či celkovými léky. Domácí léčba může nemoc jen zhoršit.
Další možnou příčinou vzniku červených fleků na obličeji je onemocnění růžovka (rosacea). Růžovka je poměrně časté kožní onemocnění, postihující hlavně nos, tváře a bradu. Zpočátku vzniká jen přechodné, později trvalé začervenání, objevují se rozšířené žilky – což je fáze zvýšené cévní reaktivity, která postupně přechází ve fázi zánětlivou s tužším otokem, pupínky a drobnými puchýřky se žlutavým obsahem. Na vývoji onemocnění se podílejí mnohočetné faktory od slunečního záření, horka a obecně vlivů způsobujících zvýšené prokrvení až po některá vnitřní onemocnění – např. žaludku, žlučníku, slinivky. Asi u 15 % pacientů pozorujeme dědičnou dispozici.
Léčba je individuální – podle citlivosti pleti a převažující formy onemocnění. U mírných forem k léčbě postačí lokální preparáty s protizánětlivými a protibakteriálními účinky, u těžších forem přistupujeme ke kombinaci lokálních a celkových léčiv. Správně zvolená léčba s dodržováním preventivních opatření (eliminace dráždivých faktorů, pravidelné používání léčebné kosmetiky) výrazně zlepšuje průběh, může minimalizovat zánětlivou složku a brzdit vývoj do těžších stadií.
V naší poradně s názvem MIRNE ZVYSENY STR.OBJ.TROMBOCYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena ekrtova.
Dobry den. Chtela jsem se zeptat, jestli to neco znamena, kdyz mam zvyseny objem str.trombocyu, mam 11. Dekuji. Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krevní test na střední objem trombocytů (MPV) vyjadřuje průměrnou velikost krevních destiček. Krevní destičky jsou malé krvinky, které se slepují a vytvářejí krevní sraženiny, které zastavují nebo zpomalují krvácení, když máte řeznou ránu nebo zranění. Krevní destičky se tvoří v kostní dřeni. Pohled na velikost krevních destiček poskytuje informace o tom, jak dobře fungují. Tento test může pomoci diagnostikovat krvácivé poruchy a onemocnění kostní dřeně.
Samotný test MPV ale nemůže diagnostikovat zdravotní stav. Lékař použije vaše mírně zvýšené výsledky MPV, počet krevních destiček a další výsledky testů, aby získal úplnější obrázek o vašem zdraví.
Proč máte zvýšenou průměrnou velikost krevních destiček? Nově vyrobené krevní destičky jsou větší než starší destičky. Takže pohled na průměrnou velikost vašich krevních destiček může poskytnout informace o tom, zda vaše kostní dřeň vytváří hodně nových krevních destiček. Ke zvýšenému MPV může dojít, když se mladé krevní destičky uvolní do krevního řečiště, aby kompenzovaly zvýšenou destrukci krevních destiček. Fyziologické hodnoty testu MPV jsou 7,8 až 11,5 femtolitrů. Vy máte 11, což je blízko horní meze. To znamená, že vaše krevní destičky jsou větší než obvykle a to může znamenat, že vaše starší (menší) krevní destičky jsou ničeny zvýšenou rychlostí a vaše kostní dřeň vytváří mnoho nových krevních destiček. Proč? To určí až lékař zhodnocením dalších výsledků krevního obrazu.
Vysoké hodnoty MPV nad 20 fl. mohou být příznakem těchto onemocnění:
- Trombocytopenie, nedostatek krevních destiček.
- Myeloproliferativní onemocnění, rakovina krve, při které kostní dřeň tvoří příliš mnoho krevních destiček nebo jiných krevních buněk.
- Preeklampsie, komplikace, která obvykle začíná po 20. týdnu těhotenství a způsobuje vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
- Diabetes.
- Hemolytická anémie.
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologi
V naší poradně s názvem JE TO VNITRNI PÁSOVÝ OPAR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Sedláčková.
Jsem na nemocenské pro bolest zad na prave strane, nejdrive me mirne tlacilo pod zebry pri pohybu, behem tydne se zhorsilo v krece pod zebra vzdy jen pri pohybu. Lekar mi dal rehabilitace kvuli jednostrannne namozenym svalum, ale sestricce se to nezda moc normalni. Pred 20 lety jsem mela pasovy opar na strane leve a bolesti byly podobne, ale mela jsem asi 10 malych puchyrku, takze sedala dobre stanovit diagnoza. Jinak bolesti velke vnitřní. Chtela bych se zeptat, jestli se muze pasovy opar opakovat a jestli se da zjistit treba z vysetreni krve?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pásový opar se může opakovat neomezeně krát po zbytek života. Virus způsobující pásový opar zůstává trvale v těle od prvního onemocnění neštovicemi až do smrti. Probudit ho můžou různé impulsy nejčastěji stres nebo jiné onemocnění. Nelze vyléčit. Lze tlumit pouze jeho projevy v době manifestace pomocí antivirotik.
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
XXI/1
- Zhoubné nádory.
K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení.
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
XXII/1
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. - Stavy po transplantaci srdce.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení.
XXII/2
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení.
XXII/3
- Juvenilní hypertenze.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení.
XXII/4
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
XXIII/1
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku. - Chronická gastritis a duodenitis erosiva. - Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. - Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení.
XXIII/2
- Chronické onemocnění střev. - Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. - Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. - Dermatogenní malabsorpční syndromy. - Coeliakie. - Polyposis intestini. - Megacolon vrozené i získané. - Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ POD NEHTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel "laický kožař".
myslím si že by bylo dobré nalézt vnitřní příčinu plísně, tzn. psychickou a následně fyzickou-léčit vše ve spojitosti. Dále určitě by asi nebyla od všci vnitřní očista orgánů s kterými mají plísně často souvislost. To znamaná střeva, játra, ledviny, žlučník...
Dále je možné že bude potřeba upravit stravu, tedy zvýšit příjem vitamínů, pravděpodobně A, Vitamíny B z nich je hodně důležitý pyridoxin, D a též stopových prvků jako je zinek, hořčík, vápník, selen, mangan. Dále pak jsou důležité esenciální nenasycené 3 a 6 omega kyseliny. Více zeleniny a vlákniny. Důležitá je správná střevní mikroflóra. Přestat kouřit a pít alkohol, omezit nebo úplně přestat jíst mastná a smažená, pikatní jídla. Snažit se mít spíše zásaditější ph což docílíš hlavně přijímáním určitých jídel obecně více ne li hodně zeleniny, zde pozor ne vše je vhodné. Zajímavý a věřím, že i účiný recept na plíseň pod nehty je česnek se solí - recept lze nalézt na internetu. Česnek spolu se solí léčí i bradavice ( potírat ) Jako velmi zajímavé potraviny na léčbu takovýchto problémů je velmi zajímavá červená řepa, lněné semínko a dále se uvádí například koloidní stříbro. Zajímavé a zcela zásadní může být při odhalování příčin vyšetření na přístroji Oberon. Obecně doporičuji čínskou medicínu či alternativní. Klasická medicína si moc s tímto nedokáže poradit. Je taky důležité začíst jíst normální stravu, t.j, bez éček a dát si pozor na mlíko masa atd. - viz případ německo nedavno. Na závěr není od věci se celkově snažit být lepším člověkem. Co se týče tšchto informací nejsem lékař takže je berte s rezervou. Přeji hodně úspěchů. P.S: objevila se mi pravděpodobně plíseň pod nehtem na palci u nohy, po té co jsem započal s očistou-začal se objevovat nový čistý nehet. Nyní je zbytek "nemocného" nehtu na jeho kraji kde již doufám odrůstá.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv one
V naší poradně s názvem ČAKRY A VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MIlada.
Slyšela jsem, že prý nějaké čakry mají mít vliv na růst a kvalitu vlasů. Chci se zeptat která z čaker působí na vlasy a jaké jsou všechny čakry?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Podle jógínské tradice jsou čakry důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo něj. Na těle podle této tradice existuje mnoho čaker různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře.
Kořenová čakra
Název: Muladhara (Múládhára), kořenová čakra
Umístění: V poloviční vzdálenosti mezi řitním otvorem a šourkem, popřípadě na zadní straně děložního hrdla.
Barva: červená, rudá
Vůně: cedr, hřebíček.
Kořenová čakra je spojená se zemí, její energií a s činnostmi, které se zemí souvisí. Může to být zemědělství, ale také např. činnosti nazývané jako konzumní způsob života. Je spojena s prožíváním nejzákladnějších aspektů existence jako je potřeba jíst, pít, být v bezpečí nebo v teple. Zablokovaná kořenová čakra způsobuje, že má člověk málo síly - fyzické, duchovní i duševní.
Sakrální čakra
Název: Swadhisthana (Svadhišthána); sakrální čakra
Umístění: Zadní aspekt leží u dolního konce páteře, přední aspekt nad ohanbím (centrum kříže)
Barva: oranžová
Vůně: ylang-ylang, santal.
Sakrální čakra se též někdy nazývá sexuální čakra. Sakrální čakra má na starosti emoce, mezilidské vztahy, sexuální energii a tvořivé síly. Zablokování v sakrální čakře způsobuje sexuální chladnost a potlačování emocí, ale platí to i opačně, potlačování emocí zablokuje sakrální čakru.
Solar-Plexus čakra
Název: Manipura (Manipúra); solar-plexus čakra
Umístění: Zadní aspekt se nachází na úrovni solar plexu na vnitřní straně páteře, přímo za solar plexem, přední aspekt leží na solar plexu.
Barva: žlutá až zlatožlutá
Vůně: levandule, rozmarýn, bergamot.
Čakra Solar-Plexus je sídlem vůle osobnosti, citových vazeb a mentálních pochodů. Zablokování čakra Solar-Plexus vede k pocitům ztráty odvahy, porážky, ztráty svobodné vůle, vytváření falešných představ a negativních myšlenkových konstrukcí.
Srdeční čakra
Název: Anahata (Anáhata); srdeční čakra
Umístění: Zadní aspekt je na vnitřní straně páteře přímo za středem hrudníku, přední naproti srdci.
Barva: zelená (růžová a zlatá)
Vůně: růžový olej.
Srdeční čakra je čakra lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Blokace srdeční čakry způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.
Krční čakra
Název: Vishuddha (Višúddha); krční čakra; komunikační centrum (čakra)
Umístění: Zadní aspekt leží na spojnici páteře a medully oblongaty, v cervikálním pletenci přímo za krční jamkou, přední se nachází na ohryzku.
Barva: světle modrá (stříbrná, zelenavě modrá)
Vůně: šalvěj, eukalyptus.
Krční čakra má na starosti komunikaci a projevy vůle v životě. Zablokování krční čakry vede k neschopnosti se vyjádřit - vady řeči i prázdné myšlenky a také problémy s vlasy a chlupy.
Čelní čakra
Název: Ajna (Adžňá); čelní čakra
Umístění: Přední aspekt - na čele mezi obočím, zadní naproti na temeni hlavy (třetí oko)
Barva: indigově modrá (žlutá, fialová)
Vůně: máta peprná, jasmín.
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň
V naší poradně s názvem BOLEST VNITŘNÍ STRANY STEHNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý večer,
chtěl bych se s Vámi poradit. Koncem ledna jsem si poranil (stehno) a nevím co s tím mám dělat dále. Nevím přesně který to je.
musculus vastus medialis
dvojhlavý sval stehení
Chtěl bych se vrátit ke sportu, ale sval mi to nepovoluje.
Mohli by jste mi poradit jak bych to mohl léčit?
Měl jsem rehabilitace, ale nepomohlo. (elektřinu)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vastus medialis je vnitřní hlavou čtyřhlavého svalu stehenního známého jako kvadriceps. Posiluje se například při předkopech s mírně vyrotovaným chodidlem ven. Zranění vyžadují následnou rehabilitaci ve formě léčebného tělocviku. Jaké cviky a jak přesně je provádět je vidět na těchto videích: https://www.youtube.com/res…
K podpoře hojení a k ochraně svalu přispěje rovněž tejpování ve tvaru obráceného Y a nebo kolení ortéza. Ortéza je vhodná při déletrvajícím namáhání, například při túrách a nebo trénincích. Doba, než se vše vrátí do původního stavu, může trvat rok a ne vždy je dosaženo původní funkčnosti. Prospěšné je spolupracovat se zkušených fyzioterapeutem někde ve fitness a pomalu sval zatěžovat.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži
V naší poradně s názvem OBRÁZKY AFTY NA VNITŘNÍ STRANĚ TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MONIKA DOLEŽALVÁ.
Prosím vás mám dotaz asi před 10dněmi jsem se kousla do tváře z vnitřní strany mám také ulomený zub .u toho zubu se mi udělala dírka asi 3mm moc nebolí.je červená okolo trochu bílá .Nevím jestli jde o aft nemám s tím Zkušenosti .koupila jsem si CANNADENT. Můžete mi prosím poradit
Děkuji m.doležalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nebojte, tohle aft není. Poranění vnitřní sliznice od kousnutí je běžné a samo se zahojí za 10 dní. Problém nastává, když se koušete opakovaně a často na jedno místo. To je potom třeba tento problém konzultovat se stomatologem. Obvyklá péče bývá bylinný roztok Herbadent, který místo poranění dezinfikuje a urychluje hojení.
Spalničky jsou virovým onemocněním, které je známé také pod latinským názvem morbilli. V Čechách se někdy také užívá i slovenský název osypky. Spalničkami se může nakazit jen člověk, protože ho přenáší jeden z paramyxovirů, které jsou přenosné jen na člověka.
Spalničky jsou velmi nakažlivým onemocněním, a aby se jeho šíření zabránilo, je proti nim každý člověk povinně očkován vakcínou MMR (Measles, Mups, Rubella = spalničky, příušnice a zarděnky). Touto vakcínou se poprvé očkuje zhruba na roku a čtvrt věku dítěte a pak následují ještě další dvě dávky, zhruba za šest a deset měsíců od první dávky. Tato vakcína obsahuje kromě virů spalniček, také viry příušnic a zarděnek. V některých případech se doporučuje se proti spalničkám znovu přeočkovat v průběhu života, jestliže člověka čeká cesta do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Po očkování se může u člověka objevit zvýšená teplota, kašel, nebo i vyrážka. Obvykle to ale za několik dní po očkování zmizí.
I přes toto očkování v dětství se ale v dnešní době spalničky v České republice objevují ve větší míře, než tomu bylo v předcházejících letech. Tento jev pravděpodobně způsobuje to, že řada rodičů odmítá své dítě proti spalničkám očkovat, děti pak nejsou proti tomuto onemocnění nijak chráněny. Pokud jedinec toto onemocnění prodělá, je pak obvykle celoživotně chráněn proti další nákaze.
Jak moc je toto onemocnění nebezpečné je zřejmé ze zemí, kde se proti spalničkám vůbec neočkuje a v případě nákazy, je zde velmi vysoká úmrtnost (dokonce v některých zemích až přes 90 %) obzvláště u dětí, které toto onemocnění postihuje nejčastěji.
Očkování není ale všemocné, i očkovaný člověk se může spalničkami nakazit, očkování by ale mělo zajistit, aby projevy nemoci byly co nejlehčí.
Spalničky se přenášejí z člověka na člověka kapénkami, to znamená, že do lidského organismu vstupují přes spojivky a sliznici nosohltanu. Nákaza spalničkami se zpravidla projeví zhruba za dva týdny. Po kontaktu s člověkem se spalničkami může tedy člověk působit ještě zhruba dva týdny zdravě, a přesto již v sobě má virus spalniček, který zároveň také může šířit. Spalničkami totiž může infikovat své okolí už zhruba čtyři dny předtím, než se u něj projeví hlavní příznak spalniček (vyrážka) a zhruba ještě čtyři dny poté, co u něj vyrážka skončila. Nakažlivost tohoto onemocnění je velmi vysoká, obzvlášť když je člověk s nakaženým dlouhodobě v kontaktu. Onemocnění spalničkami také nahrává, pokud je člověk oslaben jinou nemocí, má nedostatek vitamínu (hlavně vitamínu A) a případně trpí i podvýživou.
Virové onemocnění spalničky doprovází také vysoké ho
V naší poradně s názvem BULKA BOLESTIVÁ VE VNITŘNÍ TVÁŘI CO TO JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den,asi před rokem mi můj zubní lékař našel na levé vnitřní straně tváře menší bulku s tím že to je něco čemu jsem nerozuměla ale dodal že to není rakovina.Před týdnem jsem zjistila že se trochu zvětšila(asi 1cm ) má tmavě červenou.barvu s bílofi jalovou špičkou ,mírně bolestivá.CHtěla bych poprosit o radu co to může být a z jakým lékařem to řešit.Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normálně to proberte se zubním lékařem při pravidelné prohlídce, na kterou po roce zase půjdete. Lékař to prohlédne a sdělí vám co to je. Vy si název zapište a nebo si rozhovor s lékařem nahrajte na mobilní telefon. Doma pak v klidu nastudujte jak s tím dál a jaké to může mít stádia.
Česká republika patří mezi země, kde se rakovina tlustého střeva a konečníku, odborným názvem kolorektální karcinom, vyskytuje mimořádně často. U většiny nemocných je přesná příčina vzniku kolorektálního karcinomu neznámá. Jsou ale rizikové faktory, které možnost vzniku onemocnění zvyšují.
Věk je jedním z těchto faktorů. Většinou toto onemocnění vzniká u jedinců nad 50 let, výjimkou ale nejsou ani mladší pacienti.
Dalším rizikovým faktorem jsou některé druhy polypů. Polypy jsou výrůstky ze stěny střeva, lidově řečeno bulka v konečníku. Z některých těchto polypů může během dlouhé doby vzniknout karcinom. Je proto potřeba všechny polypy ze střeva a konečníku odstranit a vyšetřit, zda již nejde o malý karcinom. Polypy se mohou tvořit opakovaně, proto někdy bývá nutné i jejich opakované snesení.
Dědičné vlivy mají také význam pro vznik kolorektálního karcinomu. Vyšší riziko hrozí v případě výskytu kolorektálního karcinomu v pokrevním příbuzenstvu 1. stupně, tedy u rodičů, sourozenců nebo dětí. V některých případech je genetická porucha takového charakteru, že je vznik karcinomu téměř jistý. Patří sem například familiární adenomatózní polypóza, která se projevuje vznikem mnoha stovek polypů v tlustém střevě a konečníku. Dalším dědičným onemocněním je hereditární nepolypózní kolorektální karcinom. Některé typy dědičných genetických poruch jsou kromě rizika kolorektálního karcinomu spojeny i s větším nebezpečím vzniku zhoubného nádoru vaječníku, dělohy a prsu. Rodinní příslušníci takto nemocných mají možnost být geneticky vyšetřeni. Pokud je i u nich zjištěna genetická odchylka, která způsobuje toto onemocnění, lze hledat způsoby, jak snížit riziko onemocnění a jak zvýšit pravděpodobnost záchytu případného onemocnění v časném stadiu. Toto genetické vyšetření by měl zprostředkovat ošetřující onkolog.
Chronická zánětlivá onemocnění střeva (ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc) také zvyšují riziko onemocnění kolorektálním karcinomem.
Velmi důležitým rizikovým faktorem, který je naštěstí ovlivnitelný, je složení potravy. Jednoznačně negativní vliv má nadměrný příjem živočišných tuků, červeného masa a uzenin. Riziko zvyšuje častá úprava masa smažením a pečením. Nepřiměřeně vysoký kalorický příjem spojený s obezitou představuje rovněž větší riziko této nemoci. Dalším rizikovým faktorem je nízký příjem vlákniny v zelenině, ovoci, celozrnném pečivu a luštěninách a nedostatek pohybu.
V počátečních fázích onemocnění nemusí být příznaky výrazné, pozornost je však třeba věnovat dlouhodobému pocitu nepohody v břiše, průjmu či zácpě, nadýmání, bolestem břicha či pocitům nedokonalého vyprázdnění. Dalším varovným příznakem může být krev ve stolici, která může vést až k anémii (chudokrevnosti) spojené s celkovou únavou a sl
Ve svém příspěvku MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vimmerová.
Dobrý den, 2.6.2018 jsem upadla a pravá noha upadla nepřirozeně při překážkovém sedu s vybočením do strany. Pravé koleno mne bolí už měsíc. Na rentgenovém snímku není meniskus vidět, ale lékař doporučil artroskopii a domnělý natržený meniskus sešít. Chci se vás zeptat, zda má čas vliv na poraněný meniskus. Zda bych mohla jít na operaci až po prázdninách, aniž by se meniskus úplně utrhl. Koleno je v klidu, není nateklé ani se nedělá voda, jenom na vnitřní straně bolí. Domnívám se, že jsou namožené vazy a časem to přejde. S poraněným kolenem jsem docela dobře zvládla další chůzi zatímco ostatní mi říkají, že kdyby to byl meniskus, tak si na nohy nestoupnu.
Je možné namožený vazy léčit a jak?
Děkuji za odpověď. Vimmerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Horáková.
Při seskakování z kola jsem si vyvrtla koleno do vnítřní strany kolena. Pomalu se vše ustaluje. Je to už 4 měsíce a já se snažím koleno zpevňovat určitými cviky na suchu i ve vodě nebo kolenní kloub jinak nebolí, jen ten vnitřní úpon ještě tak trochu cítím. Normálně chodím, jezdím bez bolesti na kole ale tady náš mladý ortoped /uchal jeden/ by chtěl stále operaci kolena. Nechala jsem se poslat na magnetickou resonanci, kterou teprve podstoupím. Jinak ortoped mi nedal ani žádnou radu, ortézu a ani žádnou rehabilitaci. To co jsem si koupila, to používám a cviky podle internetu, které jsem si našla. On je přesvědčený jan o operaci. Mažu pouze kolem čéšky Colafit-masážní gel s kolagenem a Flexiseq krém. Po magnetické resonanci musím změnit ortopeda, jinak to nevidím.
S pozdravem Horáková Ivana
Jako rhinophyma (čti rinofyma) se označuje „květákovité“ zduření nosu, které je součástí kožní choroby zvané rosacea nebo také růžovka. Je to poměrně časté onemocnění, postihuje totiž až 10 % populace. Projevuje se na kůži obličeje začervenáním, tvorbou žilek a pupínků, které občas zmizí, ale po určité době se znovu objeví. Trápí tak postižené pacienty svým kolísavým průběhem, a jelikož je to onemocnění chronické (dlouhotrvající), často dokáže velmi znepříjemnit život. Rhinophyma vzniká v pokročilých stadiích tohoto onemocnění, nos může narůstat do větších rozměrů a bývá značně deformovaný.
Onemocnění se objevuje u mužů i žen (ty jsou postiženy častěji), a to nejčastěji okolo 30. roku věku. Začíná jako zčervenání kůže nosu, tváří, brady nebo i čela, které je způsobeno rozšířením cév a drobných žilek. Jelikož jde o onemocnění chronické, barva se postupem času mění ze světle červené na čím dál tmavší. V kůži dochází k zánětům, které se mohou projevovat i hnisáním. Nejspíše v důsledku těchto dlouhodobých zánětů a jiných kožních změn dochází ke strukturálním změnám kůže. Zbytňuje vazivo a také mazové žlázky nosu. Vznikají malé ďolíčky, které se postupně zvětšují, a obličej se stává nepravidelným, zhrubělým. Z tohoto důvodu se někdy nemoci říká „akné dospělých“, ale na rozdíl od akné zde nejsou ucpané černé póry (komedony), název je tedy nesprávný. V pokročilém stadiu onemocnění se zvýrazňuje dolíčkovatění a zduření nosu, který získává mohutný, květákovitý tvar, což se nazývá rhinophyma.
Nepříjemnou součástí růžovky je v 60 % případů oční postižení, kdy dochází k zánětu spojivek (konjunktivitida), který se projevuje zčervenáním očního bělma – takto červené oči byly možná také dalším důvodem, proč lidé přisuzovali tuto nemoc konzumaci alkoholu. Dochází ale i k vážnějším očním komplikacím, jako je poškození rohovky, záněty duhovky a sítnice, které mohou ohrozit nemocného i zhoršením vidění nebo ztrátou zraku.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
