Téma: 

jícen


Facebook Twitter Pinterest email tisk

FUNKCE JÍCNU

Jícen v cizím jazyce

  • latinsky se jícen nazývá oesophagus;
  • slovensky se jícnu říká pažerák;
  • anglicky je jícen esophagus.

Detail odstavce: Jícen v cizím jazyce
Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno: 7.4.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Barretův jícen

Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Barretův jícen
Odesláno: 29.12.2017 uživatelem Libor
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

FUNKCE JÍCNU

Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

  • pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
  • pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
  • pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.

Detail odstavce: Anatomie jícnu
Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno: 7.4.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: sliznice jícnu obnova

Bohužel tohle víme, navíc nás trápí dráždivý kašel. Problém je v tom, že nejde jen o jednu bioléčbu, ale o doživotní sérii. Byly jsme i na endoskopii , jícen je spálen. Doporučen panthenol, rakytníkový a měsíčkový olej. Nakonec manželka musela bioléčbu vysadit .

Zdroj: diskuze Sliznice jícnu obnova
Odesláno: 5.9.2016 uživatelem Bohacek
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

FUNDOPLIKACE

Co je to fundoplikace

Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.

Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.

Detail odstavce: Co je to fundoplikace
Zdroj: Fundoplikace
Zveřejněno: 14.7.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Barretův jícen

Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Barretův jícen
Odesláno: 29.12.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ZÁNĚT JÍCNU

Jícen – obrázek

Pro představu, jak vypadá jícen, je zde fotogalerie obrázků jícnu.

Detail odstavce: Jícen – obrázek
Zdroj: Zánět jícnu
Zveřejněno: 9.4.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: prudká bolest jícnu

Omeprazol by měl pomoci. Je to dobrý lék na tyto komplikace. Možná bude problém v tom dávkování podle potřeby. Omeprazol totiž není lék s rychlým nástupem účinku. Účinky přichází až za několik hodin. Určitě byste se měla sejít s lékařem gastroenterologem, abyste vyhodnotili dosavadní léčbu Omeprazolem. Nepodceňujte to, protože jícen máte jen jeden a když si ho necháte proděravět kyselinou ze žaludku, tak nebudete moct normálně jíst.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Prudká bolest jícnu
Odesláno: 28.9.2018 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

REFLUX JÍCNU

Zahlenění při refluxu

Kyselinou navíc nemusí být poškozen jen jícen, ale i další orgány, například hrtan, hltan i dýchací cesty, přičemž dochází k zahlenění.

Detail odstavce: Zahlenění při refluxu
Zdroj: Reflux jícnu
Zveřejněno: 20.4.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: www rezave krece v brichu

Kreče v břiše bude třeba rychle řešit, protože se můžou zhoršovat a nakonec vás můžou ohrozit i na životě. Pomoc hledejte u lékaře gastroenterologa na oddělení gastroenterologie. Obvykle je toto oddělení na poliklinice a nebo v nemocnici. Pro přesné zjištění příčiny bolestí bude potřeba laboratorně vyšetřit krev a také vyšetřit jícen a žaludek pomocí speciální sondy, která se zavádí ústy. Vyšetření je bezbolestné a nijak vás zdravotně neomezí, lékaři umožní přesně stanovit, co vám je a jak vás léčit. S návštěvou lékaře neotálejte, protože na speciální vyšetření žaludku se čeká několik týdnů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Www rezave krece v brichu
Odesláno: 22.9.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PODRÁŽDĚNÝ JÍCEN

Jak poznat Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.

Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.

Příznaky:

  • pálení žáhy,
  • pálení nebo bolest na hrudi,
  • ztížené polykání.

Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).

Detail odstavce: Jak poznat Barrettův jícen
Zdroj: Podrážděný jícen
Zveřejněno: 21.6.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Zazivaci problemy a zluty povlak na jazyku

GERD, to bude příčina vašich potíží. Zde je popis nemoci s názvem gastroezofageální reflux: www.ceskaordinace.cz…
Zkuste v lékárně koupit lék Omeprazol a užívat ho podle přiloženého návodu po dobu jednoho měsíce. Omeprazol je při krátkodobém užívání bezpečný a neškodný lék, který upravuje kyselost v žaludku. Také by bylo vhodné učinit tato vyšetření:
- gastroenterolog, který vyšetří jícen a svěrač, neboť zde hrozí vznik nádoru jícnu
- laboratorní vyšetření krve na přítomnost minerálů, především železa (nedostatek železa je příznakem GERD)
Na základě výsledků vyšetření se dohodněte s lékařem jak dál, zejména jaká jídla vyřadit a jak bezpečně doplnit případné nedostatky železa.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Zazivaci problemy a zluty povlak na jazyku
Odesláno: 28.4.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PODRÁŽDĚNÝ JÍCEN

Jak se projevuje podrážděný jícen

Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.

Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).

Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.

Detail odstavce: Jak se projevuje podrážděný jícen
Zdroj: Podrážděný jícen
Zveřejněno: 21.6.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Zvětšené uzliny na krku

Dobrý den,již 1,5 roku se mi neustále zvětšují krční uzliny hlavně pod celistmi,ale i za krkem.Cítím je jako tlak nebo mírná bolest, kdyz se zvětší. K tomu pocit začínající rýmy, mokro v nose,hlen v krku porad jakoby natahly,škrábání v krku jako při nachlazení,Slzení oči častější, pocit nateklych víček horních občas. Ze začátku i píchání do ucha.V noci sucho v puse. Unava .Poslední dobou cítím jazyk,jakoby svedi nebo jak kdyz opařeny od špičky a přidal se žlutý povlak.Nekdy mam pocit,ze mi jazyk jakoby mrtvi nebo mravenčí.Zjištěn jen zlatý staf.,Atb týden,ale po tydnu jsem cítila vše stejne.Alergologie negativní, RTG dutin taky,štítná žláza taky neg..Nikdy jsem nemarodivala.Na ORL mi řekla,ze uz jedine na jícen me pošle.Myslím ze od toho to ale není.Obvodni mi řekla na zvětšené uzliny,ze to tak může byt...Ale me to znepokojuje,protože ten krk porad cítím.Děkuji za odpoved Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Zmeny na jazyku
Odesláno: 17.3.2018 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

FUNKCE JÍCNU

Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.

Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.

Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.

Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.

Detail odstavce: Barrettův jícen
Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno: 7.4.2016

PODRÁŽDĚNÝ JÍCEN

Jak se pozná rakovina jícnu

Rakovina jícnu, přesněji řečeno adenokarcinom, je zhoubný nádor ze žlázových buněk. Příznaky mohou být stále ještě podobné jako u refluxu, ale polykání je pořád obtížnější. Pacient ztrácí na váze a po čase už nemůže polykat ani tekutiny, tedy ani sliny.

Příznaky:

  • slinění,
  • výrazná bolest na hrudi,
  • neúmyslné hubnutí.

Standardní vyšetření je endoskopické. Pokud je potvrzena přítomnost novotvaru v jícnu, provádí se vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí k určení pokročilosti a šíření nádoru. Podle toho pak probíhá léčba.

U nejlehčích případů stačí endoskopické ošetření. Pokud je stále možný radikální výkon, pak je provedena operace a doplněna o chemoterapii a ozařování. Pokud již radikální léčba možná není, nabízí se různé výkony ke zpomalení progrese tumoru (a tedy i prodloužení života pacienta) nebo ke zmírnění příznaků.

Detail odstavce: Jak se pozná rakovina jícnu
Zdroj: Podrážděný jícen
Zveřejněno: 21.6.2019

KNEDLÍK V KRKU

Příčiny

Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.

Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.

Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.

Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.

Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.

Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Knedlík v krku
Zveřejněno: 19.8.2016

RIZIKA PŘI UŽÍVÁNÍ OMEPRAZOLU

Dávkování

Dospělí

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace

Pokud lékař zjistil, že máte mírně poškozený jícen, je obvyklá dávka 20 mg jednou denně po dobu 4–8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, je obvyklá pokračovací dávka 10 mg jednou denně. Pokud jícen není poškozen, je obvyklá dávka 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed)

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba žaludečních vředů

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů

Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky)

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu

Obvyklá dávka je 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař vám rovněž předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison)

Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař vám může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.

Děti

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace

Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu

Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.

Způsob užívání tohoto přípravku

Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno. Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte.

Tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látka rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.

Co dělat v případě, že máte vy nebo vaše dítě potíže s polykáním tobolek

Jestliže máte vy nebo vaše dítě potíže s polykáním tobolek, tak tobolku otevřete, její obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody, nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou prostou oxidu uhličitého (neperlivá voda), kyselým ovocným džusem (například jablečný, pomerančový nebo ananasový) nebo jablečnou šťávou. Před vypitím vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Směs hned vypijte nebo nejpozději do 30 minut. Abyste vypili veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku, nekousejte je ani nedrťte.

Detail odstavce: Dávkování
Zdroj: Rizika při užívání Omeprazolu
Zveřejněno: 18.10.2017

PODRÁŽDĚNÝ JÍCEN

Příčiny

Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.

Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.

Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.

Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.

Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).

Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.

Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Podrážděný jícen
Zveřejněno: 21.6.2019

BABSKÉ RADY NA ŽALUDEK

Babské rady na trávení

Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.

Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.

Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babské rady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.

Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:

  • pampeliška
  • máta
  • meduňka
  • puškvorec
  • pelyněk

Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.

Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.

Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.

Detail odstavce: Babské rady na trávení
Zdroj: Babské rady na žaludek
Zveřejněno: 15.1.2019

ZVRACENÍ ŽLUTÉ TEKUTINY

Léčba

Léčba vždy směřuje k primární příčině, která způsobila zvracení. Jako prevence jsou vhodná následující doporučení.

Základní doporučení:

  • Pozor na kouření a alkohol: Kouřením cigaret vysychá sliznice a sliny, které jsou nezbytné pro trávení, což může vést ke zvracení. Pití alkoholu může dráždit jícen a uvolnit dolní jícnový svěrač, čímž vznikne ideální prostředí pro reflux a následné zvracení. Hromadění žluči po nadměrném pití je také běžným příznakem.
  • Konzumujte malé porce jídla a častěji: Malé porce stravy mohou snížit tlak na střevo. Velké pokrmy mohou tlačit v trávicím systému a může dojít k poruše funkce pylorní chlopně, což následně vede k refluxu žluči.
  • Seďte po jídle ve vzpřímené poloze: Doporučuje se v této poloze vytrvat dvě až tři hodiny po jídle. Nedoporučuje se poloha vleže, která vede k poruchám trávení.
  • Omezte spotřebu tuku: Omezením tuků ve stravě snížíte produkci žluči.
  • Vyvarujte se problémovému jídlu: Některé potraviny mohou podporovat výskyt refluxu, včetně kořeněných potravin a kofeinu.
  • Redukujte svou hmotnost: Nadváha u obézních jedinců bývá spojena s tím, že je na žaludek a vnitřní orgány vyvíjen nepřiměřený tlak. Ztráta hmotnosti pomůže v tomto ohledu snížit kyselý reflux a v některých případech jej dokonce vyléčí.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Zvracení žluté tekutiny
Zveřejněno: 10.7.2018

PODRÁŽDĚNÝ JÍCEN

Bylinky na zánět jícnu

Alternativní léčba: Každý den ráno si dejte štamprli extra panenského olivového oleje a večer pijte čaj z kotvičníku. Podstatné zlepšení poznáte už během týdne.

Z bylin vám mohou pomoci byliny slizovité, neboť rostlinný sliz pokrývá podrážděné sliznice a napomáhá jejich regeneraci. Neléčí sice samotnou podstatu refluxu, ale pomáhají minimalizovat škody na sliznici jícnu. Komplexní je například bylinná směs Slizin, která v sobě kombinuje byliny slizovité s účinkem pozitivně působícím na trávicí trakt.

Jako první pomoc od prudké bolesti vzniklé křečovitým stažením jícnového svalstva poté, co do něj vnikne žaludeční kyselina, pomáhá směs Antispasmos, kdy jejím pomalým rozkousáním v ústech dojde k uvolnění silic, které se rychle přes sliznici dutiny ústní dostanou do krevního oběhu a uvolní křečovité stažení, čímž odezní i akutní bolest.

Také je vhodný čaj na omezení tvorby žaludeční kyseliny.

Složení čaje:

  • jitrocel list (Folium plantaginis)
  • mochna nať (Herba anserinae)
  • vachta list (Folium trifolii fibrini)
  • světlík lékařský nať (Herba euphrasiae)
  • pampeliška kořen (Radix taraxaci)
  • borůvka list (Folium myrtilli)
  • řebříček nať (Herba mille folii)
  • lnice květel nať (Herba linariae)

Příprava čaje:

Dvě polévkové lžíce sypané bylinné směsi zalijeme ½ l vroucí vody, necháme přikryté vylouhovat asi 20 minut a přecedíme. Čaj pijeme 2–3krát denně nalačno, asi půl hodiny před jídlem.

Detail odstavce: Bylinky na zánět jícnu
Zdroj: Podrážděný jícen
Zveřejněno: 21.6.2019

KATALPA

Strom katalpa

Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.

Detail odstavce: Strom katalpa
Zdroj: Katalpa
Zveřejněno: 19.12.2014

HERNIE

Druhy hernií

  1. Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
  2. Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
  3. Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
  4. Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
  5. Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
  6. Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
  7. Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
  8. Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bříško a břišní orgány se stěhují do hrudní dutiny, srdce se stěhuje doprava, takže dochází k zahnutí mezihrudí, zalomení velkých cév, útlaku plic a následně k úmrtí. Léčba: nutná je velmi rychlá intubace, následuje akutní chirurgické řešení – otevře se dutina břišní, z hrudníku se orgány stáhnou zpět do břicha, díra se zašije nebo se použije syntetická síťka nebo dura mater (tvrdá plena mozkomíšní). Prognóza je však špatná, může dojít k hypoplasii plic a poruchám vnitřního prostředí.
  9. Retrosternální kýla – vzniká v defektu bránice za sternem. Projevuje se až ve starším věku, jde o takzvanou pravou kýlu, léčba je chirurgická.
  10. Paraesofageální hernie – defekt bránice okolo otvoru pro jícen, část útrob se dostává do dutiny hrudní přes fyziologický otvor v bránici. Jde o vnitřní kýlu, která nezpůsobuje větší obtíže.
  11. Hyátová hernie – kýla, při níž se do dutiny hrudní dostává horní část žaludku (fundus). Projevuje se bolestí v epigastriu, pacient může zvracet, jícen je poškozen kyselým žaludečním obsahem. Léčba je buď konzervativní (antacida), nebo chirurgická (žaludek se fixuje k bránici, přes jícen se přešívá část žaludku – fundoplikace).

Detail odstavce: Druhy hernií
Zdroj: Hernie
Zveřejněno: 26.2.2014

REFLUX JÍCNU A SILNÉ ZAHLENĚNÍ

Co je to reflux

Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.

Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.

Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.

Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.

Detail odstavce: Co je to reflux
Zdroj: Reflux jícnu a silné zahlenění
Zveřejněno: 30.5.2019

FUNDOPLIKACE

Jak se provádí

Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.

Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.

Zde můžete vidět, jak se provádí fundoplikace.

Detail odstavce: Jak se provádí
Zdroj: Fundoplikace
Zveřejněno: 14.7.2015

KVASINKY NA JAZYKU

Co jsou kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy. Většina kvasinek patří do třídy vřeckovýtrusných hub, některé však i do třídy hub stopkovýtrusných, a proto společně netvoří taxonomickou skupinu. Tyto houby netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně a je pro ně charakteristický způsob dělení buněk - takzvané pučení. Mohou se množit i sexuálně tvorbou vřecek, která však nejsou uzavřená v žádných plodnicích. Kvasinky se mohou rozmnožovat i nepohlavně (viz výše), kromě několika málo druhů takzvaných poltivých kvasinek, respektive pohlavně za vzniku pohlavních spor. Během pučení (nepohlavní reprodukce) se na mateřské buňce vytvoří pupen, který se postupně zvětšuje. Při dosažení dostatečné velikosti dojde k jeho oddělení od mateřské buňky. Podle místa, kde pupen na povrchu kvasinky vzniká, se rozlišuje pučení monopolární, bipolární a multipolární, případně mohou pupeny vznikat i zcela náhodně.

V lidském organismu se kvasinky vyskytují zcela běžně. Pokud dojde k jejich přemnožení, vzniká kvasinkový syndrom - kandidóza. Candida albicans je parazitická kvasinka, která osídluje střeva (10-15 % střevní mikroflóry), pohlavní ústrojí, ústa, jícen a krk. Tato kvasinka žije za normálních podmínek v rovnováze s ostatními bakteriemi (například acidophilus a bifidobakterie) a kvasinkami v lidském organismu. Za určitých podmínek se však množí, oslabuje imunitní systém a způsobuje infekci známou jako kandidóza. Mikroorganismus může cestovat krevním oběhem do mnoha tělních orgánů. Plíseň v ústech a v krku je nejčastěji způsobena právě kvasinkou Candida albicans.

Příčiny přemnožení kvasinek:

  • steroidní hormony jako kortizon nebo anabolické steroidy v jídle nebo v lécích;
  • antibiotika podávaná lidem nebo zvířatům, jejichž maso lidé jedí; antibiotika ničí užitečné bakterie (acidophilus, bifidobakterie) stejně jako bakterie způsobující nemoc;
  • pravidelné užívání antikoncepčních pilulek;
  • stres;
  • nesprávná výživa, kdy je přijímáno nadměrné množství jednoduchých cukrů;
  • léčení rakoviny ozařováním nebo chemoterapií, chirurgický zákrok, umělá výživa;
  • zděděné nebo získané poškození imunitního systému, například AIDS;
  • příliš mnoho cukru v krvi, například při cukrovce;
  • přemíra alkoholu, léků nebo drog.

Detail odstavce: Co jsou kvasinky
Zdroj: Kvasinky na jazyku
Zveřejněno: 31.1.2018

REFLUXNÍ CHOROBA JÍCNU A KAŠEL

Kdy je nutná operace

Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.

Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:

  • klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
  • nechcete dlouhodobě užívat léky.

Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.

Mezi nové metody patří:

  • endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
  • endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
  • endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
  • endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
  • laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.

Detail odstavce: Kdy je nutná operace
Zdroj: Refluxní choroba jícnu a kašel
Zveřejněno: 12.6.2018