Při vyvážené stravě obvykle nenastává nedostatek draslíku v organismu a při správné činnosti ledvin nedochází ani k předávkování draslíkem (hyperkalémie). Nedostatek draslíku (hypokalémie) nastává obvykle při pooperačních stavech, při dlouhodobém podávání infuzí bez draslíku a v případech stravy s omezeným přísunem bílkovin. Hlavními příznaky nedostatku draslíku jsou svalové křeče, srdeční arytmie a pokles funkce ledvin. Mezi další příznaky nedostatku draslíku patří ztráta chuti k jídlu a zvracení.
Pro dospělého člověka se denní doporučená dávka (DDD) draslíku pohybuje mezi 1800–5000 mg. Pro děti do věku jednoho roku je denní doporučená dávka udávána v rozmezí 500–700 mg a pro děti od 1 do 9 let činí DDD 1000–1600 mg. Zvýšený přísun draslíku se doporučuje u pacientů trpících hypertenzí, společně se sníženým přívodem sodíku přispívá ke snížení krevního tlaku. Pro hypertoniky je doporučována denní dávka draslíku zvýšena až na 7000 mg.
Podle možnosti upravujte zeleninu v páře nebo v mikrovlnné troubě; vaření ve vodě totiž snižuje obsah draslíku. Vařením ve vodě ztrácejí například brambory 50 procent draslíku, vařením v páře jen necelých 6 procent.
Potravinové doplňky nemají obsahovat více než 99 mg draslíku v jedné tabletě (včetně kombinovaných multivitaminových přípravků). Domníváte-li se, že potřebujete užívat draslík, poraďte se nejprve se svým lékařem.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava.
Mohlo by zvýšení na lačno souviset s posledním jídlem....16.00...myslím s tím takový noční půst,,,jinak odběr na lačno 8,5,,,dlouhodobý cukr 44, což je prý dobré, užívám jednu tabletu glucophage 500 mg . Děkuji za radu Miloslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hodnota glykemie po ránu může souviset s tím, že nedostáváte správnou dávku léku na cukrovku předchozí noc nebo jíte před spaním svačinu se sacharidy. U některých lidí se také objevuje nevysvětlitelný ranní vzestup hladiny cukru v krvi, tak zvaný ranní fenomén. Tento fenomén vede k vysokým hladinám krevního cukru, což je stav nazývaný hyperglykémie. Obvykle se to děje mezi 4:00 a 8:00. Příčina fenoménu není jasná. Někteří vědci se domnívají, že za to může uvolňování určitých hormonů přes noc, ke kterému dochází přirozeně, což zvyšuje inzulínovou rezistenci. To způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi. Tyto hormony se nazývají kontraregulační hormony, protože mají účinek, který jde proti účinku inzulínu. Patří mezi ně růstový hormon, kortizol, glukagon a epinefrin.
Pokud je vaše hladina cukru v krvi trvale vyšší, než by ráno měla být, promluvte si se svým lékařem. Váš lékař vám může navrhnout, abyste si kontrolovala hladinu cukru v krvi jednou během časných ranních hodin několik dní po sobě. Nebo můžete použít kontinuální monitor glukózy ke sledování hladiny cukru v krvi během spánku. Tyto informace pomohou vašemu lékaři potvrdit, zda máte onen fenomén nebo zda může existovat jiný důvod pro vysokou ranní hladinu cukru v krvi.
Vysoká hladina cukru v krvi vzniká v situaci, kdy organismus nedokáže účinně dostávat cukr z krve do buněk. Pokud se tento problém neřeší, může vést ke vzniku diabetu.
Patnáctero na sníženíhladiny cukru
Pravidelně cvičte: Mezi vhodná cvičení patří zvedání činek, rychlá chůze, běh, jízda na kole, tanec, pěší turistika, plavání a podobně. Cvičení přispívá i ke zvýšení citlivosti na inzulin, snižuje inzulinovou rezistenci, která je hlavní příčinou vzniku diabetu druhého typu.
Omezte konzumaci sacharidů: Počítání příjmu sacharidů pomůže k lepšímu plánování příjmu potravy, což rovněž pozitivně ovlivňuje regulaci hladiny cukru v krvi.
Zvyšte příjem vlákniny: Doporučený příjem vlákniny je zhruba 30 gramů na den (pro ženy kolem 25 gramů a pro muže kolem 38 gramů). To je zhruba 14 gramů na každých tisíc kalorií.
Pijte vodu a dbejte na dostatečnou hydrataci: Nejlepší je pít obyčejnou vodu a ostatní nápoje s nízkým obsahem kalorií. Slazené nápoje zvyšují hladinu glukózy v krvi, přispívají ke tloustnutí a zvyšují riziko diabetu. Dostatečná hydratace pomáhá snižovat hladinu krevního cukru a brání vzniku diabetu.
Začněte si odměřovat porce: Čím pečlivěji budete sledovat, kolik toho sníte, tím větší kontrolu získáte nad svou glykemií a předejdete výkyvům.
Vybírejte si potraviny s nízkým glykemickým indexem: Je důležité vybírat si potraviny s nízkým glykemickým indexem a sledovat celkový příjem sacharidů. Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří mořské plody, maso, vejce, oves, ječmen, čočka, luštěniny, sladké brambory, kukuřice a většina ovoce a zeleniny s nízkým obsahem škrobů.
Naučte se vypořádat se se stresem: Ve stresu začne organismus vylučovat hormony jako glukagon a kortizol, které způsobují zvýšení hladiny glukózy v krvi. Ke snížení využijte cvičení a relaxační techniky.
Měřte a sledujte hladiny cukru v krvi: Každodenní měření hladiny cukru v krvi a uchovávání naměřených údajů vám pomůže upravit jídelníček či změnit užívaná léčiva tak, aby hladina glukózy ve vaší krvi byla v přijatelných mezích.
Snažte se dostatečně spát: Kvalitní spánek pomáhá regulovat hladinu glukózy v krvi a přispívá k udržení zdravé hmotnosti. Naopak špatný spánek narušuje sekreci důležitých hormonů, které ovlivňují metabolismus.
Jezte potraviny bohaté na chrom a hořčík: Pravidelná konzumace potravin bohatých na chrom a hořčík pomáhá zabránit nedostatku těchto stopových prvků v těle a současně zmírňuje problémy související se špatnou regulací hladiny cukru v krvi.
Vyzkoušejte jablečný ocet: Jablečný ocet můžete do jídelníčku jednoduše zařadit například tak, že jej použijete jako dresink do salátů, stačí smíchat 2 polévkové lžíce octa s 240 ml vody. Je potřeba připomenout jednu důležitou věc: Pokud užíváte léky na sníženíhladiny glukózy v krvi (například léky ze skupiny perorálních antidiabetik), poraďte se o užívání jablečného octa se svým lékařem.
Vyzkoušejte výtažky ze skořice: Skořice snižuje glykemii nalačno a zvyšuje citlivost buněk k inzulinu. Skořice také funguje stejným způsobem jako inzulin, jenom má mnohem pomalejší nástup účinku. Účinná denní dávka skořice je 1–6 gramů, což odpovídá zhruba 0,5–2 kávovým lžičkám denně. Nepřekračujte nikdy tuto dávku! Skořice může být ve větším množství škodlivá.
Vyzkoušejte berberin: Berberin je přírodní alkaloid, který je aktivní složkou řady rostlin. V čínské medicíně se tato látka používá k léčbě cukrovky již tisíce let. Berberin účinně snižuje hladinu glukózy v krvi a pomáhá tak léčit diabetes. Jeho nevýhodou je však skutečnost, že vyvolává nežádoucí účinky v trávicím ústrojí. Nejčastější dávkování berberinu při léčbě diabetu je 1 500 mg denně. Užívá se 3x denně před jídlem v dávce 500 mg.
Jezte semínka kozího rohu: Semínka pískavice řecké seno jsou bohatým zdrojem ve vodě rozpustné vlákniny, která pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Semínka kozího rohu jsou považována za nejbezpečnější bylinkovou léčbu diabetu. Doporučené dávkování při léčbě diabetu je 2–5 gramů denně.
Zhubněte: Udržování tělesné hmotnosti v optimálním rozmezí a zejména udržování obvodu pasu ve zdravých mezích vám pomůže regulovat hladinu cukru v krvi a snížit riziko vzniku diabetu.
Doporučená hladina glykemie u zdravého člověka:
nalačno a před jídlem < 6,0 mmol/l
dvě hodiny po jídle < 7,8 mmol/l
Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni (asi mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve), jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
V naší poradně s názvem VITAMÍN C OVLIVŇUJE HODNOTU GLUKOMETRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Matocha.
Užívám 1000 mg vitamínu C. Jak ovlivňuje tento vitamín hodnotu glykémie při měření glukometrem. Je ovlivněn i glykovaný hemoglobin, když jdu na kontrolu k diabetikovi.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle studie z roku 2006, publikované v "Indian Journal of Medical Research", denní příjem vitamínu C v dávce 1 000 mg u lidí s diabetem typu 2 vedl k významnému snížení hladiny cukru v krvi. Stejná dávka vitaminu C také způsobila snížení škodlivého LDL cholesterolu a indikátoru vysoké hladiny cukru v krvi nazývaného glykovaný hemoglobin nebo HbA1c. Účastníci studie, kteří dostali pouze 500 miligramů vitaminu C, však nezaznamenali výrazné snížení hladiny cukru v krvi nebo těchto jiných látek.
Úpravou čerstvých potravin se obsah draslíku snižuje. Průměrná strava obsahuje dostatek draslíku, proto je potřeba doplnění draslíku v potravinových doplňcích jen ojedinělá. Mírný nedostatek draslíku může nastat při nadměrném pití černé kávy nebo alkoholu. Jeho nedostatek se může vyskytovat i u diabetiků. Zde je možné po konzultaci s lékařem užívat doplněk stravy s draslíkem. Závažnější nedostatek draslíku může rovněž vyvolat léčba některými léky, jako jsou diuretika nebo kortikosteroidy. Při jejich užívání bychom se měli řídit především radami ošetřujícího lékaře, je třeba pamatovat na to, že sami nesmíme měnit dávkování předepsaných léků bez jeho vědomí. Lékaři sami často předepisují, pokud to uznají za nutné, léky obsahující draslík. Nedostatek draslíku může nastat také při dlouhodobém užívání projímadel nebo u některých nemocí ledvin. Hladinu draslíku mohou v organismu snižovat i průjmy, zvracení nebo zvýšené pocení. Správná hladina draslíkuv krvi je velmi důležitá.
Ve svém příspěvku LÉKY NA VYSOKÝ TLAK BEZ DRASLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka 65 let.
užíval jsem 15 let prestarium neo . dnes mi zjistili vysoký obsah draslíkuv krvi, který je obsažen právě v prestárium. můžete mi doporučit jiný lék na vysoký tlak bez draslíku ? Děkuji J.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Draslík je jedním z hlavních iontů lidského těla a je nezbytný pro správné fungování nervosvalového převodu (v srdci, kosterních svalech i v zažívacím traktu). Jeho nedostatek i nadbytek v krvi je nebezpečný, neboť může v extrémním případě vést k ochrnutí svalů a náhlé smrti. Draslík se nachází ve všech buňkách lidského těla a je mnohem více obsažen uvnitř buněk než mimo ně – v krevní plazmě.
Normální hladina draslíkuv krvi je 3,8–5,4 mmol/l. Při hladině > 5,4 mmol/l mluvíme o hyperkalémii a hladina > 6,5 mmol/l je urgentní stav, kdy je třeba rychle jednat, neboť pacient je bezprostředně ohrožen na životě.
Hyperkalémie je potenciálně život ohrožující poruchou, neboť může vyvolat závažné srdeční arytmie až náhlou zástavu srdce. Zrádné je, že příznaky hyperkalémie jsou mírné, a tak často bývá odhalena laboratorním nálezem. Vznikem hyperkalémie jsou ohroženi hlavně nemocní s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení umělou ledvinou a z nich nejvíce ti, kteří již nemočí. Draslík je totiž za normálních okolností z těla vylučován hlavně močí. Příznaky hyperkalémie jsou nenápadné, někdy mohou i chybět. Nejčastější jsou svalové obtíže: slabost, únava, brnění kolem úst, trnutí jazyka, obrny nebo bušení srdce. Při nálezu hyperkalémie je vhodné natočit elektrokardiografickou (EKG) křivku, a pokud jsou přítomny poruchy rytmu, je nutno okamžitě hladinu draslíku snížit. Ovšem i v případech hyperkalémie, kdy poruchy rytmu přítomny dosud nejsou, je nutné provést opatření vedoucí k úpravě hladin draslíkuv krvi. Nejvíce ohroženi jsou lidé s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení dialýzou a z nich především ti, kteří již nemočí.
Nemocní s hyperkalémií nebo s rizikem jejího vzniku musí co nejvíce omezit příjem draslíku dietou a vyvarovat se léků zvyšujících jeho hladinu (amilorid, triamteren, spironolakton, ACE inhibitory, AT II. antagonisté, nesteroidní antirevmatika, trimetoprim, cisplatina, cyklosporin A, pentamidin – příklady firemních názvů: Amicloton, Biseptol, Gopten, Ibalgin, Losartan, Lozap, Kalnormin, Micardis, Prestarium, Verospiron a podobně). V léčbě hyperkalémie se podává nitrožilně kalcium (chrání srdce proti vzniku arytmie) a furosemid (zvyšuje vylučování draslíku močí). Účinnou, ale krátkodobě působící metodou je podpora vstupu draslíku do buněk podáním glukózy a inzulínu nitrožilně a zmírněním kyselosti vnitřního prostředí pomocí bikarbonátu. Dlouhodobější efekt má podávání iontoměničů (Calcium Resonium), tedy látek, které pomáhají vylučovat draslík ve zvýšené míře stolicí. Těžká hyperkalémie je indikací k okamžitému provedení dialýzy, což je nejspolehlivější a nejrychlejší metoda léčby hyperkalémie. Hyperkalémie může být životu nebezpečná vyvoláním srdeční arytmie až náhlé smrti.
V naší poradně s názvem BÍLKOVINY V KRVI A MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bezdekova.
Při odběru plazmy mi bylo zjištěno,že mám vysoký obsah bílkovin v krvi.Může mi to někdo prosím objasnit blíž?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoká hladina bílkovin v krvi není specifická nemoc nebo stav. Obvykle se jedná o laboratorní nález odhalený při hodnocení jiného stavu nebo symptomu. Například vysoký obsah bílkovin v krvi se vyskytuje u lidí, kteří jsou dehydratovaní. Skutečným problémem však je, že krevní plazma je ve skutečnosti koncentrovanější.
Některé bílkoviny v krvi mohou být zvýšené, protože vaše tělo bojuje s infekcí nebo jiným zánětem. Lidé s určitými onemocněními kostní dřeně, jako je mnohočetný myelom, mohou mít vysoké hladiny krevních bílkovin dříve, než se u nich projeví jakékoli další příznaky.
Pokud lékař během hodnocení objeví vysokou hladinu bílkovin v krvi, další testy mohou pomoci určit, zda existuje nějaký základní problém.
Test celkových bílkovin může určit, zda máte vysokou hladinu bílkovin v krvi. Další specifičtější testy, včetně elektroforézy sérových proteinů (SPEP), mohou pomoci určit přesný zdroj, jako jsou játra nebo kostní dřeň. Tyto testy také mohou identifikovat konkrétní typ proteinu, který se podílí na vysoké hladině bílkovin v krvi. Váš lékař objedná SPEP, pokud má podezření na onemocnění kostní dřeně.
Nedostatek draslíku vzniká při prudké fyzické námaze. Draslík je vylučován potem. Také gastrointestinální poruchy doprovázené průjmem mohou snížit vstřebávání draslíku. Potraviny s extraktem lékořice rovněž snižují množství draslíku v organismu, neboť draslík se naváže na látky obsažené v lékořici a spolu s ní opouští tělo. Prvním důsledkem nedostatku draslíku mohou být poruchy svalových činností, svalové křeče. Další indikací je výskyt zácpy. Nedostatek draslíku může vést také ke zvýšené srdeční frekvenci. Pokud trvá nedostatek delší dobu, dochází k narušení metabolismu. Jestliže je nutné doplnit větší množství draslíku, lze využít nutričních přípravků. Lidé s onemocněním ledvin, by měli dbát pokynů, aby nedošlo k překročení doporučené denní dávky.
V naší poradně s názvem MEDROL A DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o odpověď, zda-li je nutné při užívání Medrolu 4 mg upravovat stravu, je pravda, že se nemá jíst maso (kromě ryb) a sýry? Medrol beru od června 2018, prozatím jsem to ani v příbalovém letáku nenašla.
Děkuji za odpověď.
Tancíková
Brumovice u Opavy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, to není pravda. Maso, pokud nebude příliž slané a tučné, tak ho jíst můžete. Stejná pravidla platí i pro sýry.
U Medrolu je potřeba dodržovat neslanou dietu s nízkým obsahem sodíku a naopak s vysokým obsahem draslíku a s vysokým obsahem bílkovin.
Medrol v těle zadržuje sodík. Proto je důležité sledovat příjem soli, pokud ho užíváte. Pokyny pro stravu při Medrolu z roku 2010 doporučují konzumovat méně než 1,5 gramu sodíku denně. Vyhněte se přebytečné soli tím, že budete jíst čerstvé potraviny spíše než rychlé občerstvení nebo zpracované a konzervované výrobky.
Jezte potraviny s vysokým obsahem draslíku, jako jsou pečené brambory, meruňky, banány, mléčné výrobky, citrusové plody a špenát. Pomůže vám to vytvořit zdravou rovnováhu sodíku a draslíku.
Grapefruitová šťáva může zvýšit koncentraci Medrolu v těle. Při léčbě Medrolem nekonzumujte grepy ani džus z nich vyrobený. Pokud již delší dobu každodenně grepy konzumujete společně s Medrolem, tak nepřerušujte toto společné užívání, aniž byste se na tom dohodla se svým lékařem. Náhlé přerušení dodávky grapefruitové šťávy by mohlo vést k poklesu účinné koncentrace léku a zhoršení zdravotního stavu.
Medrol se užívá s jídlem nebo mlékem, aby nezpůsobil podráždění žaludku. Zároveň je potřeba omezit alkohol, který může společně s Medrolem způsobit nebezpečné krvácení v zažívacím traktu.
Medrol může zpúsobit změny v přerozdělení tuku na nežádoucí místa, jako je zadní část krku, břicho a obličej. Tyto změny ve tvaru těla se u každého pacienta projevují odlišně. Navzdory skutečnosti, že Medrol zvyšuje chuť k jídlu, dbejte na to, abyste se vyhnula přejídání a ujistěte se, že máte dostatek pohybu pro spálení kalorií, které by jinak byly uloženy jako tuky na zmíněných partiích.
Pro dospělého člověka se denní doporučená dávka (DDD) draslíku pohybuje mezi 1 800–5 000 mg. Pro děti do věku jednoho roku je denní doporučená dávka udávána v rozmezí 500–700 mg a pro děti od 1 do 9 let činí DDD 1 000–1 600 mg. Zvýšený přísun draslíku se doporučuje u pacientů trpících hypertenzí, společně se sníženým přívodem sodíku přispívá ke snížení krevního tlaku. Pro hypertoniky je doporučovaná denní dávka draslíku zvýšená až na 7 000 mg.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nevyjel.
Dobrý den,
při kontrole u lékaře mi kromě jiného zjistili zvýšenou hodnotu CRP tj. 7,7
ale nic mi neřekli. Přesto bych chtěl vědět jestli tato zvýšená hodnota
je ještě akceptovatelná nebo je nutné požadovat antibiotika. Pravdou je,
že mi mírně bolí v krku a hlavně mi delší dobu bolí zub (asi dásno).
Děkuji za radu
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hladiny mezi 3 mg / l až 10 mg / l jsou mírně zvýšené a obvykle jsou důsledkem chronických stavů, jako je cukrovka, hypertenze nebo faktory životního stylu, včetně kouření tabáku a sedavosti. Mírně zvýšené hladiny CRP mohou být také způsobeny revmatoidní nebo infekční artritidou, ke které dochází při infikování kloubu.
Zpozornět je třeba až u hodnot hladiny CRP nad 10 mg / l. To už jsou významně zvýšené hladiny CRP, ke kterým obvykle dochází u závažných infekcí, jako jsou bakteriální nebo plísňové infekce. U přibližně 80 procent případů s hodnotou hladiny CRP vyšší než 10 mg / l, je na vině infekce.
Hlavní funkcí draslíku v těle je, že pomáhá stabilizovat vnitřní prostředí. Jelikož během těhotenství toto prostředí čelí častým hormonálním výkyvům, je dostatečné množství draslíku v těle velmi důležité. Draslík dále kontroluje množství vody. Ovlivňuje činnost svalů, enzymů, kyselin a srdce. Stejně jako ostatní minerály je tedy pro naše tělo opravdu nepostradatelný. V těhotenství je potřeba draslíku zvýšená a jeho nedostatek může dokonce vést k celkovému kolapsu organismu. Naopak jeho optimální hladina snižuje krevní tlak, čímž předchází riziku preeklampsie, a rovněž zabraňuje nadměrnému zadržování tekutin, které je příčinou otoků končetin i dalších částí těla.
V naší poradně s názvem DOTAZ K PRÁŠKU ROSUMOP 20. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pelesny.
Prosím o radu zda mohu prášek Rosumop 20 užívat vždy ráno každý den s ostatními léky? Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rosumop se používá na snížení vysokého cholesterolu. Při používání léku Rosumop je nutné vždy informovat předepisujícího lékaře o všech lécích, které užíváte, protože může mít závažné interakce s některými léky.
Jedná se o tyto léčivé látky:
- cyklosporin (užívaný např. po transplantaci orgánů);
- warfarin nebo klopidogrel (TROMBEX, ZYLLT) nebo jiná léčiva používaná ke snížení srážlivosti krve;
- fibráty nebo jiné léky ke snížení hladiny lipidů v krvi (např. gemfibrozil, fenofibrát);
- jiné léky ke snížení hladiny cholesterolu v krvi (např. ezetimib);
- léky k léčbě poruch trávení (antacida k neutralizaci kyselin v žaludku);
- erytromycin (antibiotikum);
- kyselina fusidová (antibiotikum);
- perorální antikoncepce nebo hormonální substituční léčby;
- regorafenib (užívá se k léčbě nádorů);
- kterýkoli z následujících léčivých přípravků k léčbě virových infekcí, včetně HIV infekce nebo infekčního zánětu jater typu C, samotný nebo v kombinaci: ritonavir, lopinavir, atazanavir, simeprevir, ombitasvir, paritaprevir, dasabuvir, velpatasvir, grazoprevir, elbasvir, glekaprevir, pibrentasvir.
Ve vašem dotazu neuvádíte léky, které užíváte, ale píšete, že máte nejasnosti v tom, kdy užívat lék Rosumop. Proto bude nejlepší, když si sepíšete seznam všech léků a doplňků stravy a bylin, které užíváte a obrátíte se na svého lékaře, který vede léčbu lékem Rosumop. Lékař vám pak jasně sdělí postup v užívání vašich léků, aby pro vás byla léčba bezpečná.
Draslík je důležitý pro správnou funkci nervového a svalového systému, srdeční svalovou aktivitu, metabolismus enzymů. Optimální denní příjem draslíku činí 2 g. Průměrná denní dávka draslíku (kalium) je obsažena v:
150 g fazolí
500 g banánů
300 g špenátu
500 g ryb
Nedostatek draslíku způsobuje poruchy nervového systému a funkce svalů, změny srdeční frekvence, metabolické poruchy. Přírodními zdroji draslíku jsou ovoce, luštěniny, zelenina, celozrnné obiloviny, banány, sušené ovoce, ryby a maso.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KREATININ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav štoček.
co pít a kolik mam li 24O kre. děkuji v.š
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Norma pro kreatinin u mužů je 64 až 104 μmol/l. Hladina kreatininu 240 μmol/l je vysoká a vypovídá o tom, že vaše ledviny nefungují správně. Existuje několik ledvinových onemocnění, které zvyšují kreatinin:
- Infekce v ledvinách.
- Glomerulonefritida – Jde o stav, při kterém jsou zanícené struktury ledvin používané k filtraci krve.
- Ledvinové kameny.
- Selhání ledvin.
Kromě ledvin přispívá k vysokým hladinám kreatininu mnoho dalších faktorů:
- Dehydratace.
- Nadměrný příjem bílkovin buď prostřednictvím potravinových zdrojů nebo prostřednictvím doplňků.
- Cvičení s vysokou intenzitou.
Některé léky mohou způsobit poškození ledvin a mohou narušit jejich schopnost fungovat. Mezi tyto drogy patří:
- Antibiotika jako aminoglykosidy, vankomycin atd.
- Inhibitory ACE (angiotensin-konvertující enzym).
- Inhibitory protonové pumpy (Omeprazol).
- Diuretika.
- Některé léky na chemoterapii.
- Lithium.
Některé zdravotní stavy mohou vést k vysokým hladinám kreatininu, jako jsou:
- Diabetes.
- Vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
Co dělat s vysokým kreatininem?
Léčba vysokých hladin kreatininu závisí na základní příčině. Před léčbou vysokých hladin kreatininu je třeba najít a léčit příčinu.
Pokud jsou vysoké hladiny kreatininu způsobeny infekcí ledvin, lze ji léčit antibiotiky.
Pokud jsou vysoké hladiny kreatininu způsobeny vysokým krevním tlakem, pak by měla být k léčbě příčiny předepsána antihypertenziva.
Existují určité změny životního stylu, které mohou lékaři doporučit spolu s léčbou příčiny. Jako:
Snížení příjmu bílkovin, zejména vařeného červeného masa.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Pití velkého množství vody, protože dehydratace může zvýšit hladinu kreatininu.
Snížení příjmu soli.
Přestat kouřit.
Vyhýbání se nadměrné konzumaci alkoholu.
Vyhněte se nadměrnému užívání NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky: diklofenak, etodolak, ibuprofen, indomethacin, ketoprofen, ketorolak, meloxikam, nabumeton, naproxen, nimesulid and piroxicam.).
Správná léčba může snížit riziko jakéhokoli poškození ledvin a pravděpodobněji urychlí zotavení. Proto buďte v kontaktu se svým lékařem a spolupracujte s ním na snížení vaší vysoké hladiny kreatininu.
U zdravého člověka není pravděpodobné, že by nízký příjem draslíku vyvolal nepříznivou odezvu. Při dalším snižování hladinydraslíku je prvním příznakem nedostatku tohoto prvku svalová slabost a nauzea (nevolnost až zvracení). K závažnému nedostatku může dojít u člověka, který užívá silná diuretika, jež snižují hladinu tekutin v těle, nebo u jedince trpícího těžkými průjmy či zvracením. Pokud se draslík nedoplňuje, může nízká hladina draslíku vést až k srdečnímu selhání.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
dobrý den,prosím o sdělení jak může být vysoký dlouhodobý cukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo. nenašla jsem žádný údaj o výšce normální hodnoty. Mám ho přes 70. Děkuji za odpověď. olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlohodobý cukr se zjišťuje pomocí testu hemoglobinu A1c a vypovídá o průměrné hladině cukru v krvi za poslední 2 až 3 měsíce.
Jaký je normální dlouhodobý cukr?
U lidí bez diabetu je normální rozmezí hladiny dlouhodobého cukru 68 až 100 miligram na decilitr krve. Hladiny dlouhodobého cukru mezi 100 až 140 znamenají, že máte prediabetes a vyšší pravděpodobnost, že onemocníte cukrovkou. Hladiny 141 nebo vyšší znamenají, že máte cukrovku.
Jak může být vysoký dlouhodobý cukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo?
Cílová hladina dlouhodobého cukru pro lidi s diabetem je obvykle nižší než 152. Pro zdravé lidi je bezpečná hodnota nižší než 100. Čím vyšší dlouhodobý cukr je, tím vyšší je riziko komplikací souvisejících s cukrovkou. 70 miligramů na deci krve je normální bezpečná hodnota.
Pokud chceme snížit cukr v krvi, úprava jídelníčku představuje jeden z prvních kroků, které bychom měli udělat. Zaměřme se na potraviny s nižším glykemickým indexem a (pokud možno) úplně odstraňme jídla, jež obsahují velké množství cukru (tedy sladkosti, moučníky, ovocné jogurty, dezerty a samozřejmě různé slazené nápoje). Dále se vyhýbejme tukům, což neznamená jen omezení spotřeby oleje, smažených jídel či špeku, ale musíme si hlídat i jejich obsah například v mléčných výrobcích. Významnou roli při redukci cukru v krvi hraje též vláknina, proto místo bílého pečiva jezme pečivo celozrnné. Každý den si pak dopřejme velkou porci zeleniny.
S jídelníčkem se samozřejmě pojí i naše tělesná váha. Jestliže chceme snížit cukr v krvi, je důležité se pravidelně a dostatečně hýbat. Obecně se uvádí, že dvě půlhodinové procházky denně snižují o polovinu riziko vzniku cukrovky. V dnešní době sice nemá každý čas na „klasickou‟ procházku (i když většinou jde spíše o chuť), ale pohybovat se lze i jinak. Velmi často totiž jezdíme zbytečně výtahem, autem nebo čekáme deset minut na zastávce na dopravní prostředek, místo abychom během pěti minut došli na další stanici. Každý pohyb se počítá, přestože je ideální pravidelnost. Máme-li problémy s obezitou, je dobré pohyb a úpravu jídelníčku přizpůsobit tomu, abychom shodili nadbytečná kila „přirozenou‟ rychlostí a bez jo-jo efektu.
Když chceme snížit cukr v krvi, musíme našemu tělu zajistit také pravidelný přísun beta-karotenu a vitamínů C a E. Nemusíme však polykat pilulky, dopřejme si více paprik, meruněk, citrusů, ořechů, mrkve či černého rybízu. Z minerálů dodejme tělu více chromu, který najdeme v mušlích, ústřicích, para ořeších, datlích, hruškách, celozrnné mouce nebo v rajčatech. Můžeme vyzkoušet i některé léčivé bylinky. Užitečný je například ostropestřec mariánský, jenž podporuje funkci jater. Dalším přírodním lékem může být i borůvkové listí, které obsahuje látku připomínající inzulín a pomáhá při metabolismu cukrů. Snížit hladinu cukru v krvi může pomoci i pískavice řecké seno. Její semínka se naloží přes noc do tekutiny, ráno se rozdrtí a tekutina se před vypitím ještě přecedí. Pozor, bylinky nejsou vhodné pro osoby, které mají cukrovku I. typu a užívají inzulín.
Hladinu cukru v krvi pomáhají úspěšně snižovat též zelené potraviny, jako je chlorela a mladý ječmen. Tyto potraviny jsou palivem pro tělo: vyživují a čistí organismus a obnovují přirozenou imunitu.
Výčet potravin, jež snižují glykemii: kysané zelí, borůvky a borůvkové lístky (lze koupit v lékárně), ovesné vločky, luštěniny, vlašské ořechy, šťáva z citrónu, grepy, zázvor, cibule, artyčoky a inulin.
Odborná léčba
Mnoho lidí projevy vysoké hladiny cukru v krvi podceňuje, což je ale velká chyba. Cukrovka není závažná nemoc, pokud je ovšem řádně léčena. Jestliže vám tedy byla lékařem diagnostikována zvýšená hladina cukru v krvi, rozhodně se léčbě nevyhýbejte. Ve většině případů postačí léčit cukrovku medikamenty a také změnou jídelníčku. Když se léčit nebudete, můžete si způsobit vážné zdravotní problémy. Léčba vždy záleží na typu cukrovky. U diabetu I. typu je nutná aplikace inzulínu, jiné léky se většinou neberou. Naopak u diabetu II. typu lze pacienta léčit pouze dietou nebo léky a dietou, při vážnějším stavu se přistupuje i k léčbě pomocí inzulínu (vždy záleží na konkrétním stavu konkrétního pacienta). Jak již bylo řečeno, vysoký cukr je opravdu nebezpečný, daný stav může navíc zhoršit požívání nadměrného množství alkoholu. V krajním případě mohou být v důsledku diabetu amputovány končetiny, poškozeny ledviny a oči. Tělu však neprospívá ani příliš nízká glykemie (tedy hypoglykemie), kdy kvůli nedostatku cukru dochází k poškození mozku (ten není zásoben potravou, tedy ani cukry).
Většina lidí nepotřebuje draslík v doplňcích, pokud nebere diuretika. Snažte se však získávat dostatečné množství draslíku ze své denní stravy. Pacienti užívající tzv. ACE inhibitory (léky proti vysokému krevnímu tlaku) nebo trpící onemocněním ledvin nesmějí draslík brát vůbec.
Potravinové doplňky obsahující draslík jsou běžné jak v kamenných, tak internetových lékárnách.
Trpíte-li onemocněním ledvin nebo užíváte léky na snížení krevního tlaku či na srdeční potíže, užívejte draslík jen po poradě s lékařem. Máte-li zdravotní problémy, poraďte se o užívání potravinových doplňků obsahující draslík se svým lékařem.
Návod k užívání draslíku: Potřebujete-li potravinové doplňky s draslíkem, užívejte je při jídle, abyste snížili dráždění žaludku. Potravinové doplňky nemají obsahovat více než 99 mg draslíku v jedné tabletě (včetně kombinovaných multivitaminových přípravků).
Jednoduché cukry (monosacharidy a disacharidy, ale i ovocný cukr a med) nejsou uvnitř spojeny žádnou větší vazbou, kterou by bylo třeba enzymaticky štěpit, proto se vstřebávají přímo a velmi rychle do krve. Tím dojde k okamžitému zvýšení jejich obsahu v krvi a nastává stav nazývaný hyperglykemie (zvýšení hladiny cukru v krvi). Jelikož tento stav není pro organismus příznivý, snaží se ho tělo kompenzovat vyplavením nadbytku hormonu inzulínu ze slinivky břišní (pankreatu), jenž umožňuje „přestup‟ glukózy do buněk. Inzulín však cukru v krvi sníží příliš rychle a dojde k hypoglykemii (snížení hladiny cukru v krvi), kdy se objevuje hlad, chuť na sladké, podrážděnost, bolest hlavy, únava a podobně. Prudké výkyvy glykemie způsobené konzumací cukru, sladkých nápojů, sušenek a ovoce značně namáhají slinivku břišní, což představuje riziko vzniku cukrovky (diabetes mellitus II. typu). Jednoduché cukry tělo rychle vstřebává, ale stejně rychle je též využívá: jedná se o prudké, nefyziologicky rychlé reakce podobné „výbuchu‟, jež se navenek projevují rozrušením, nesoustředěností, někdy až agresivitou (hlavně ve spojení rafinovaného cukru [sacharózy] s mléčným cukrem [laktózou] z mléka nebo mléčných výrobků; med, javorový sirup a ovocný cukr pak mají podobné účinky jako rafinovaný cukr, avšak v menší míře).
Dnešní přehnaná konzumace cukru rovněž způsobuje, že se přebytky cukru ukládají na různá místa těla, zejména ve formě glykogenu (zásobní živočišný škrob v játrech a ve svalech). Převýší-li množství glykogenu kapacitu jater, glykogen se začne uvolňovat do krevního oběhu v podobě mastných kyselin. Ty se ukládají nejprve do méně aktivních částí těla (boky, stehna, střední partie trupu), později i do aktivnějších orgánů (srdce, ledviny a jiné), které tuk postupně obalí a v důsledku toho dojde k oslabení jejich normální funkce. Dalším negativem je silné kyselinotvorné působení jednoduchých cukrů. Cukr přispívá k překyselení organismu a tím oslabuje naši obranyschopnost. Konzumace cukru se podílí na vytváření prostředí, jež je optimální pro růst bakterií a tvorbu zánětlivých onemocnění v celém těle, ochuzuje tělo o minerální látky a kromě imunitního systému oslabuje i systém nervový. Co se týče přesných hodnot, normální pH krve je mírně zásadité (7,36−7,44). Přísun silně zásaditého rafinovaného cukru způsobí reakci, při níž se krev stává kyselejší (kyselé pH: 0−7; neutrální pH: 7; zásadité pH: 7−14). Organismus se snaží tento stav neutralizovat pomocí minerálních látek, především vápníku, který se ve větší (zvýšené) míře uvolňuje z kostí a zubů, čímž dochází k oslabení kostí a kazivosti zubů. Dále se objevuje nedostatek hořčíku a vitaminu B1, jenž je potřebný právě pro metabolismus sacharidů (jednoduchý cukr ho neobsahuje, ale spotřebovává). Pokud se do žaludku dostane bílý rafinovaný cukr, nastává dočasné ochromení žaludku, protože rafinovaný cukr je silná zásada. Aby byla zajištěna rovnováha, žaludek vyloučí velké množství kyselin. Jestliže se tento proces často opakuje, může dojít k poškození stěny žaludku a vzniku žaludečních vředů.
Trvalá fyzická námaha vyčerpává hladinu draslíku ve svalech, takže sportovci musejí opakovaně doplňovat zásoby draslíku a minerálů. Draslík mají obvykle sportovci spojený pouze v souvislosti s pitným režimem. V nápojích, jako je Gatorade nebo Isostar, slouží k rychlému zavodnění organismu v průběhu nebo po skončení fyzické aktivity.
Díky tomu, že se draslík ukládá ve svalových buňkách, může vám pomoci vypadat mohutněji. Pokud jíte typicky kulturistickou dietu a omezujete příjem ovoce, pak na vás zvýšený příjem draslíku bude pravděpodobně i daleko lépe fungovat. Užívejte 500–1 000 mg některé z dostupných forem draslíku, a to dvakrát až třikrát denně společně s jídlem.
Draslík se nachází především v zelenině, obilí a ovoci. Banány obsahují velké množství tohoto minerálu, a proto jsou považovány za ideální výživu pro sportovce. Také byla zjištěna větší hojnost draslíku v sušeném ovoci, odstranění vody totiž zvýší jeho koncentraci. Zelená listová zelenina, jako je špenát a salát, luštěniny nebo celozrnné potraviny poskytují tělu vhodné množství draslíku. Rovněž některé minerální a lázeňské vody obsahují vysoké množství draslíku.
Glykemický index (GI) je ukazatel, kterým se hodnotí rychlost přeměny sacharidů na glukózu, určuje tedy, jak moc se po konzumaci konkrétní potraviny zvedne hladina cukru v krvi. Pro glukózu je stanoven glykemický index 100 a potraviny se dělí na ty s nízkým GI (hodnota nižší než 55), se středním GI (56–70) a s vysokým GI (hodnota vyšší než 70). Hodnotu glykemického indexu ovlivňuje jak složení potraviny, tak způsob jejího zpracování. Čím vyšší index je, tím rychleji dochází k nárůstu glykemie a tím rychleji se po jídle opět dostaví pocit hladu. Potraviny s nižším glykemickým indexem jsou pro tělo vhodnější, protože po nich nedochází k výrazným výkyvům krevního cukru, tělo lépe využije dodanou energii a obecně se dají tyto potraviny považovat za prevenci civilizačních chorob.
Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří kořenová zelenina, jablka, žitný celozrnný chléb, tmavá rýže, ovesná kaše či čočka. Ty všechny mají glykemický index nižší než 50. Naopak lívance, smažené hranolky, koblihy nebo pizza mají vysoký glykemický index – jeho hodnota se pohybuje mezi 60 a 90.
Snížení hladiny cukru podpoří nejen správné potraviny, ale také dodržování obecných zásad. Zejména dostatečný pitný režim, kterému dominuje čistá voda, pomáhá díky řadě biochemických procesů snižovat hladinu cukru v krvi. Stejně důležité je sledovat celkový energetický příjem, proto byste se měli vyvarovat přejídání, tedy neadekvátního zvyšování krevního cukru.
Jezte pokud možno pravidelně a v menších porcích. Naučte se sledovat složení potravin uvedené na obalech a soustřeďte se jak na celkovou energetickou hodnotu, tak na zastoupení jednotlivých složek. Ke snížení glykemie přispívá také pravidelný pohyb, svaly při něm totiž spotřebovávají cukr z krve na svou činnost. Na hladinu cukru v krvi má vliv rovněž psychické vypětí – stresové hormony ovlivňují hladinu cukru v krvi, dlouhodobý stres je tedy pro organismus škodlivý i v tomto směru. Vláknina zpomaluje trávení sacharidů a reguluje hladinu krevního cukru, která díky ní stoupá pozvolna a kontrolovaně. Ze dvou druhů vlákniny, ve vodě rozpustné a nerozpustné, je pro snižování krevního cukru přínosnější ta rozpustná. Konzumujte zeleninu, luštěniny či ovesné vločky. Neslazené ovesné kaše jsou vynikajícím zdrojem energie a k jejich trávení potřebuje organismus hodně času. Díky tomu se krevní cukr po konzumaci ovesných vloček nedostává na vysoké hodnoty příliš rychle. Pokud si snídaňovou ovesnou kaši ochutíte skořicí, která snižuje glykemii (hladinu cukru v krvi), uděláte svému tělu po ránu opravdu dobře. Vhodným pomocníkem jsou i lněná semínka, která nejenže obsahují vlákninu, ale sama o sobě také snižují hladinu krevního cukru. Vláknina navíc podporuje čištění střev, bezproblémové trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pro organismus tak má mnohostranný význam.
Nízká hladina cukru v krvi, hypoglykemie, je definována jako patologický pokles krevního cukru glukózy pod 3,3 mmol/l, doprovázený klinickými projevy, které jsou způsobeny vylučováním antiregulačních hormonů a dalšími biochemickými procesy. Řadí se mezi akutní komplikace cukrovky (diabetu) a jedná se o častou komplikaci léčby diabetu inzulinem. Normální hladina glukózy v krvi je 3,5–5,5 mmol/l. Vyšší hodnoty (nad 5,5 mmol/l) označujeme jako hyperglykemie.
Co je to hypoglykemie
Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, respektive se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. Inzulin, hormon vznikající ve slinivce břišní, umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, které tak získávají potřebnou energii. Cukru v krvi ubývá, jeho hladina klesá. Pokud klesne pod určitou hranici, dochází k takzvané hypoglykemii, která může vést k vážným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu cukru krví závislý, a v nejtěžších případech může ohrozit život. Ke hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálními léky (antidiabetika), negativní roli může sehrát například také nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha.
Při nízké hladině cukru (hypoglykemii) podáme nemocnému při vědomí cukr (optimální je glukóza ve formě gelu, může to být ale i sklenice džusu, krajíček chleba). Při bezvědomí lze aplikovat do svalu injekčně glukagon, ale rozhodně voláme 155 či 112.
Hypoglykemie u nediabetiků vzniká na základě hladovění a vysoké fyzické aktivity.
Příčiny: fyzická aktivita, vynechání pravidelného jídla, konzumace příliš malého množství jídla, konzumace alkoholu bez jídla, nadměrné cvičení či déletrvající cvičení bez příjmu jídla, razantní změna ve stravovacích návycích (například při zahájení redukční diety nebo při přechodu na vegetariánskou stravu), poruchy štítné žlázy, jiné onemocnění, postižení metabolismu při infekčních chorobách.
Léčba a první pomoc
Zdravý člověk většinou včas rozpozná příznaky blížící se hypoglykemie. Cítí právě již výše zmíněný hlad, únavu, pocení, třes. Člověk s hypoglykemií může vypadat jako opilý, a tak se může stát, že si ho ať už laici, ale někdy i odborníci mohou snadno splést s opilým člověkem. Jednoznačné potvrzení hypoglykemie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu několika sekund až minut).
První pomoc
Při lehké hypoglykemii postačí jako první pomoc sladká tekutina, například čaj se čtyřmi lžičkami cukru, 200 ml kolového nápoje nebo džusu. Cukry se totiž nejrychleji vstřebávají v tekuté podobě.
Rychlou a účinnou první pomocí je také požití rychle rozpustného hroznového cukru. Ten je k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů. Jako první pomoc se doporučuje 5 ks z ruličky.
Pokud se stav po čtvrthodině nezlepší, podejte opět rychle vstřebatelné cukry, po další čtvrthodině je vhodné doplnit ty „pomalé“. Většina diabetiků u sebe nosí cukr, ať už kostkový, tekutý, nebo ve formě bonbonů.
Jestliže k hypoglykemii dojde před plánovaným jídlem, je nezbytné sníst je hned.
Některým pacientům v případě lehké hypoglykemie pomůže si po doplnění sacharidů na chvíli lehnout a zdřímnout.
Mějte na paměti, že sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení a podobně) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se!
Pacienti-diabetici, kteří prodělali opakované těžké hypoglykemie, bývají vybaveni injekcí s glukagonem – hormonem, který produkuje slinivka břišní stejně jako inzulin. Tento hormon však působí opačně než inzulin – zvyšuje hladinu cukru v krvi. V případě bezvědomí podá injekci glukagonu druhá osoba.
Pacient by se měl do deseti minut po aplikaci probrat a sníst další sacharidy ve vhodné formě, aby se hypoglykemie neopakovala. Jestliže glukagon nezabral nebo není k dispozici, je třeba nemocného okamžitě dopravit k lékaři. Hypoglykemie může být závažnou komplikací léčby inzulinem či léky zvyšujícími jeho tvorbu. Není-li včas správně rozpoznána a léčena, končí křečemi, bezvědomím a smrtí. Jejímu vzniku lze předcházet dodržováním léčby, denního režimu a stravovacího plánu.
V případě, že je pacient ve stavu bezvědomí, neprodleně přivolejte rychlou lékařskou pomoc.
Léčba cukrovky pomocí inzulinu s sebou vždy nese riziko hypoglykemie. Důležitý je aktivní přístup pacienta, odhalení příčiny hypoglykemie a její odstranění. Pokud se lékař pacienta na pravidelných kontrolách neptá na hypoglykemii, musí ho on sám o ní informovat. Někdy je nutné vyhledat ošetřujícího lékaře i mimo plánovanou kontrolu a hledat společně příčinu hypoglykemií a eventuálně upravit dávku inzulinu či léků.
