Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
U člověka činí minutový průtok krve ledvinami (klidový stav) 1,2 litru, z toho kůrou ledviny prochází 925 ml, zevní zónou dřeně 225 ml a vnitřní zónou dřeně 50 ml. Za 1 minutu ledviny spotřebují 18 ml O2. Průtok krevní plazmy (RPF) a glomerulární filtrace (GFR) se mění v rozmezí systémového tlaku krve 10,6–26,6 kPa, jen velmi málo i u denervované ledviny. Pokud tlak poklesne pod 10,6 kPa, pak je autoregulace nemožná a klesá i průtok krve s glomerulární filtrací. Průtok krve se stanovuje na základě Fickova principu změřením ledvinového průtoku plazmy (cca 0,6 l/min) pomocí p-aminohippurátu. Glomerulární filtrace (GFR) je rovna objemu tekutin, který je profiltrován všemi glomeruly za jednotku času [ml/min]. Renální frakce je pak rovna podílu GFR/RPF.
Dnes se onemocnění ledvin dělí nezávisle na příčině podle tíže postižení, tedy podle ledvinné funkce do 5 stupňů, které se označují CKD, což vychází z anglického názvu „chronic kidney disease“ a vyjadřuje vleklé ledvinné onemocnění.
Ledviny jsou uloženy pod stropem břišní dutiny, retroperitonálně (nejsou obaleny pobřišnicí), jejich závěs bývá často volný, takže se jejich poloha může například při dýchání měnit. Ledviny u dospělého člověka přefiltrují téměř 2 000 litrů krve denně. Jejich onemocnění je zrádné hlavně proto, že v počátečním stadiu nic nepozorujete. Onemocnění ledvin výrazně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt či mozková mrtvice. Onemocnění nemusí pacient sám zpozorovat, proto je důležitá prevence. Včasná diagnostika může ledviny vyléčit anebo průběh nemoci zmírnit. Vyšetření ledvin je rychlý a bezbolestný proces.
Člověku k normálnímu životu stačí pouze jediná ledvina, a to ještě nemusí běžet na 100 %. I přesto se poměrně často vyskytuje jejich selhání. Akutní selhání je velice často zapříčiněno dehydratací organismu. Nedostatek tekutin se odrazí v průtoku krve, ledviny následně nemají dostatečný přísun živin a kyslíku, což vede k jejich selhání. Obdobný efekt může mít i masivní krvácení nebo srdeční selhání. Poškození tkáně může být vyvoláno i otravou toxickými látkami, některými léky nebo zanášením ledvin vinou některých onemocnění. K selhání může dojít i vinou obstrukce močových cest, kdy dochází k hromadění moči, jež se může posléze vrátit až do ledviny. Akutní selhání se projevuje sníženou tvorbou moči a hromaděním tekutin způsobujícím otoky. Hromadění škodlivých látek má neblahý vliv na organismus, dostavuje se dezorientace, ztráta vědomí, srdeční potíže. Povětšinou je nutná okamžitá dialýza. Při včasném podchycení dokážou buňky ledvin zregenerovat. Zpočátku nejsou nové buňky schopny provádět reabsorpci vody, což se projevuje vylučováním několika litrů moči denně.
K chronickému poškozování ledvin dochází u každého člověka vlivem stárnutí organismu. Mezi nejčastější příčiny selhání se bezesporu řadí dva faktory: příliš vysoký tlak a onemocnění cukrovkou. U vysokého tlaku se přitom jedná o začarovaný kruh. Poškozené ledviny mají sníženou schopnost regulace a v cévách koluje ještě více tekutin. To kromě ledvin namáhá i srdce, a tak hrozí riziko jeho selhání. U chronického selhání bývá obvyklým rysem i chudokrevnost, protože ledviny jsou odpovědné za stimulaci červených krvinek. Citelný je i pokles vápníku v kostech. Varovným signálem poškození může být krevní vyšetření, konkrétně zvýšené koncentrace močoviny a kreatinu. Konečné potvrzení diagnózy potvrdí vyšetření ultrazvukem. Léčba se zaměřuje zejména na prvotní problém, podstatný je i dostatečný příjem tekutin a ze stravy by se měly vyloučit bílkoviny. Pokud se i tak nepodaří chronické selhávání zastavit, je nutné v okamžiku, kdy již nejsou ledviny schopny plnit svoji funkci, provádět filtraci na dialýze, respektive přistoupit k transplantaci.
Ke zjištění kamenů se provádí takzvaný prostý rentgen ledvin, který ukáže kameny v ledvinách a močových cestách. Přesnějším vyšetřením je intravenózní urografie (IVU), při níž se nitrožilně podává malé množství látky zobrazující se na rentgenu (kontrastní látka). To, jak se tato látka vylučuje ledvinami do močových cest, ukáže velmi dobře močové cesty a případné kamínky, posoudit lze také poruchy odtoku moči. Kontrastní látka může poškodit nemocné ledviny, proto je třeba toto vyšetření doporučit až po zhodnocení funkce ledvin a po zralém uvážení. K ochraně ledvin je vhodné dostatečně pít půl dne před vyšetřením a 2–3 dny po něm. U pacientů s močovým vývodem (nefrostomií) se k zobrazení močových cest provádí nástřik nefrostomie. Ke zhodnocení vezikoureterálního refluxu se také provádí nástřik močového měchýře a močovodů přes močovou trubici (retrográdní uretrocystografie, retrográdní cystoureterografie).
CT ledvin je speciální prostorový druh rentgenu, který umožní zobrazit přesně stavbu ledvin i možné odchylky. Používá se ke zhodnocení nálezů nezhodnotitelných přesně ultrazvukem, například složitých cyst, nádorů, mnohočetných kamenů, tvarových odchylek, zesílení stěny močových cest, a také k posouzení okolí ledvin a močových cest. Většinou se provádí s podáním kontrastní látky, proto je třeba půl dne před vyšetřením a 2–3 dny po něm dostatečně pít.
Izotopové vyšetření (scintigrafie) se provádí tak, že se nitrožilně vstříkne velmi malé množství mírně radioaktivní látky, která se z těla vylučuje ledvinami. Podle typu podané látky a typu přístroje se pak rozlišují jednotlivé typy scintigrafie. Scintigrafie ukáže poměr činnosti obou ledvin, poruchu odtoku moče z pánvičky či z močovodu (s hromaděním moče nad překážkou) a také případný návrat moče z měchýře do močovodu při takzvaném vezikoureterálním refluxu. Pro přesné rozlišení poruchy odtoku moče se někdy v průběhu vyšetření provádí polohování pacienta (leh, sed, stoj) a podání močopudné látky furosemidu (furosemidový test). Scintigrafie je k ledvinám šetrnější než IVU, ale na rozdíl od ní nezobrazí dobře vzhled močových cest. U zdravých ledvin dochází k rychlému odtoku moče močovodem do měchýře, a to bez návratu moče do močovodu. Obě zdravé ledviny pracují zhruba na 50 %, to znamená, že 50 % celkové funkce ledvin zajišťuje pravá a 50 % funkce levá ledvina. Jestliže najdete ve výsledcích „pravá 40 % a levá 60 %“, neznamená to, že pravá ledvina pracuje jen na 40 % toho, co by měla, ale že její činnost představuje 40 % činnosti obou ledvin (40 % + 60 % = 100 %). Pokud při předcházejícím vyšetření pracovala levá ledvina na 76 % a nyní na 60 %, nemusí to znamenat, že se funkce levé ledviny zhoršila – velmi často to spíš znamená, že se zlepšila funkce pravé ledviny. Ke správnému zhodnocení vyšetření je důležitá celková funkce ledvin, která se zjistí podle sběru moče a krevních odběrů.
Cystoskopie je vyšetření močového měchýře prováděné urologem. Vzhledem k délce a zakřivení močové trubice probíhající u mužů penisem je cystoskopie u mužů prováděna v celkové anestézii (uspání), u žen jen v místním znecitlivění. Speciální tenký přístroj umožní prohlédnutí vnitřní strany močového měchýře, zhodnocení vstupu močovodů do měchýře a případně odběr vzorků tkání nebo bakterií. Současně se provádí také zhodnocení šíře močové trubice. Drobné změny je možné při cystoskopii přímo odstranit.
Biopsie ledvin představuje odběr malého vzorku ledvinné tkáně, který se potom vyšetří pod mikroskopem a ve velké většině případů umožní definitivně stanovit přesnou diagnózu, tedy typ onemocnění. K biopsii ledvin se přistupuje, když jiná vyšetření ledvin neurčí s dostatečnou spolehlivostí typ onemocnění ledvin, a současně v případě, kdy se dá předpokládat, že určení diagnózy přispěje k další léčbě. Je to zejména při podezření na rychle probíhající glomerulonefritidy, při nejasném akutním ledvinném selhání, při podezření na chronickou glomerulonefritidu nebo jiné poškození ledvinných klubíček. Ve chvíli, kdy se ukáže biopsie ledvin jako potřebná, je lepší ji neodkládat, aby se ledviny mohly správně léčit co nejdříve. Výjimkou mohou být (někdy jen po určitou dobu) pacienti, u kterých by byl výkon v danou chvíli příliš rizikový, například nemocní s krvácivými projevy, s jednou ledvinou a podobně. Dnes se ledvinná biopsie nejčastěji provádí pod ultrazvukovou kontrolou, dříve bylo nejčastější provedení pomocí rentgenu. Ultrazvuk je ale přesnější a neškodí pacientovi ani vyšetřujícímu. Po uložení pacienta vodorovně na břicho se ultrazvukem provede kontrola vzhledu i polohy ledvin a vedle ležících orgánů. Ve většině případů se biopsie dělá z dolního pólu levé ledviny asi 1–2 cm od jejího okraje, pokud tomu něco nebrání. Plánované místo vpichu se vyznačí na kůži, která se dezinfikuje, a okolí se zakryje sterilními rouškami, aby se zabránilo zanesení infekce. Nejprve se vpíchne místní znecitlivění a počká se několik minut do jeho plného účinku. Potom se speciální jehlou určenou pro ledvinnou biopsii provede vpich do ledviny s odběrem vzorku. Kontrola polohy jehly těsně před vpichem se provádí buď ultrazvukem, nebo zjištěním pohybu jehly při dýchání (tady může pacient nejvíce pomoci, když dýchá zhluboka ve chvíli, kdy mu lékař řekne, nebo naopak v případě potřeby zadrží dech). Po vytažení jehly se získaná tkáň zkontroluje pohledem a místo vpichu se zalepí. Na některých pracovištích se ještě přikládá váleček, který po několik hodin při ležení stlačuje místo vpichu a snižuje tak pravděpodobnost krvácení. Samotný odběr vzorků (většinou se berou 2) trvá 2–5 minut, pokud nemocný dobře spolupracuje a vše jde dobře. 5–10 minut je třeba počítat na podání místního znecitlivění a vyčkání jeho účinku. Se zaměřením ledviny, dezinfekcí i zalepením místa vpichu vše zabere většinou 20–30 minut. Vždy se bere vzorek pouze z jedné ledviny, většinou z levé. Téměř všechny choroby ledvin, kvůli kterým se biopsie může provádět, se projevují stejně na obou ledvinách. Přínos biopsie je v tom, že ukáže, o jaké onemocnění se u pacienta jedná, což umožní cílenou léčbu choroby a výrazně zlepší výhled na její vyléčení nebo alespoň zpomalení. Podle některých znaků se navíc dá zhodnotit případné dlouhodobé poškození struktur ledviny.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že ED lze léčit. Díky spolupráci se svým lékařem budete moci najít účinnou léčbu ED.
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvracení, krvavé průjmy, opakované infekce, snížená imunita a sklony ke krvácení.
Léčba zánětu ledvin je závislá na průběhu onemocnění, u nekomplikovaného onemocnění jsou řešením antibiotika a léky na zmírnění průvodních potíží, důležitý je i příjem tekutin. U těžších případů je už nutná hospitalizace a zde se antibiotika podávají nitrožilně.
Komplikací zánětu ledvin může být hnisavý zánět, který může zasáhnout celé tělo, tak může dojít k selhání ledvin.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KREATININ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
léčím se na nefrologii s chronickým selháváním ledvin. Píšete v článku, že je potřeba zvýšit pitný režim, aby se kreatinin z ledvin vyplavil. Uvědomujete si, že jsou to obecné informace, které můžou člověku s chronickým selháváním ledvin ublížit??? Při tomto onemocnění je více tekutin spíše na škodu, dle odborného názoru nefrologa.
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte pravdu, že při špatné funkci ledvin může být nadbytek tekutin rizikový. Do článku jsme proto doplnili informaci pro koho je text určen, neboť byl koncipován pro zdravé lidi jejichž zvýšený kreatinin souvisí s jejich aktivní sportovní či hubnoucí činností.
Z vašeho příspěvku je cítit, že vás toto nedorozumění rozčílilo, což je nám všem v redakci velmi líto a věříme, že toto opatření zamezí opakování této situace. Zároveň vám ale děkujeme, že jste nám dala o této situaci vědět.
Existuje mnoho věcí, které můžete udělat před operací, které vám pomohou, aby vaše tělo bylo silnější, a vy jste se pak mohli rychleji uzdravit.
Kegelovo cvičení před i po operací prostaty
Před operací prostaty je ten správný čas začít cvičit Kegelovo cvičení, které vám po operaci pomůže získat zpět kontrolu nad svým močením. Kogelovo cvičení před i po operaci prostaty přispívá k posílení svalů pánevního dna. Tyto svaly ovládají močový měchýř a konečník a pomáhají regulovat proud moči. Kegelovo cvičení není nijak namáhavé a jde ho cvičit při každém močení během dne. Když při močení cítíte, že proud moči je silný, tak se snažte močení co nejrychleji zastavit, tím že zatnete svaly pánevního dna. Takto si přerušte každé své močení alespoň třikrát. Svaly, které při zastavení moči používáte, si dobře zapamatujte a naučte se je ovládat i když nemočíte. Cílem je, dokázat tyto svaly plně zatnout v sedě nebo v leže i bez močení. Takové zatínání provádějte vždy, když si na to vzpomenete během dne, tak často, jak jen to půjde. Dělejte to skutečně kdykoliv a často, nikdo z okolí na vás nepozná, že toto cvičení provádíte. Někteří muži, aby na to cvičení nezapomněli, tak si s oblibou nechávají vzkazy nalepené na ledničce nebo v koupelně. Kegelovo cvičení provádějte pravidelně několik týdnů po operaci prostaty.
Strava před operací prostaty
Dobrý nápad je používat vhodné potraviny několik týdnů před operací, aby se vaše tělo stalo silnější tím, že jíte zdravější stravu. Jezte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo a obiloviny. Nezapomeňte také na sklenici mléka denně, dále jezte nízkotučný sýr, jogurt, maso, drůbež a ryby. Když jíte maso, tak si vyberte vždy libové a tuk kolem okrajů okrájejte. Konzumace stravy s těmito potravinami pomůže tělu se lépe zotavit po operaci. Co nejvíce omezte příjem tuků, cukrů, alkoholu a soli, protože přebytek těchto elementů ve stravě není dobrý pro vaše tělo. Potraviny, které jsou bohaté na železo a vitamín C, posílí krvetvorbu, díky tomu budete mít před operací hodně zdravé a silné krve. Pokud budete jíst hodně potravin, které obsahují hodně železa a vitaminu C, tak si lépe udržíte správný krevní obraz. Pokud máte špatný krevní obraz, tak se můžete cítit unavení a to před operaci není dobré. Špatný krevní obraz se u vás může také objevit v případě, že jste v nedávné době darovali svou krev. Proto je důležité před operací prostaty jíst dostatek potravin s vysokým obsahem železa a vitamínu C, aby vaše krev byla před operací zdravá a silná.
Železo lze nalézt v těchto potravinách:
Maso, vejce a fazole, zelenina jako je špenát, brokolice a jiné zelené zeleniny. Dále jsou vhodné obohacené cereálie o železo.
Vitamín C je možné nalézt v těchto potravinách:
Ovoce, jako pomeranče, citrony, grapefruity, kiwi, manga, jahody, meloun Zelenina jako brokolice, rajčata, brambory, sladké brambory, paprika, růžičková kapusta, syrové zelí. Společná konzumace jednoho jídla s železem a jednoho jídla s vitamínem C pomáhá tělu lépe vstřebat železo. Zkuste fazole s některými čerstvými rajčaty nebo o železo obohacené obiloviny se sklenicí pomerančového džusu. Chutná to skvěle a zároveň pomáhá vašemu tělu. Pokud si nejste jisti, jak jsou či nejsou zdravé některé z potravin, které jíte, promluvte si o tom se zdravotní sestrou u svého lékaře
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY13MMOL/L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janetschek Bedřich.
Dobrý den,
je mi 84 let a naměřili mi zvýšenoíu hodnotu 13,8mmol/l. Nevím, do jaké míry je tato hodnota špatná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urea neboli močovina v krvi je konečný produkt odbourávání bílkovin, přesněji aminodusíku aminokyselin. Je syntetizována v játrech a vylučována močí. Koncentraci urey v séru zvyšuje:
- množství bílkovin přijímaných potravou,
- míra katabolismu exogenních i endogenních proteinů,
- ureosyntetická schopnost hepatocytů,
- stav hydratace a míra vylučování ledvinami.
Stanovení koncentrace urey se používá hlavně pro posouzení funkce ledvin a úrovně katabolismu proteinů.
Zvýšená hodnota kolem 13 mmol/l říká, že jíte hodně masa nebo, že naopak hladovíte, málo pijete a nebo se změnila funkčnost vašich ledvin.
Nejčastější důvody zvýšené urey:
- zvýšené odbourávání proteinů (exogenních nebo endogenních) - hladovění, infekce, horečka, krvácení do trávicího ústrojí, rozsáhlé pohmožděniny, transfúzní příhody, sepse, pooperační stavy, generalizované zhoubné novotvary, užívání kortikoidů; (hodnoty bývají v rozmezí 16 - 20 mmol/l);
- akutní ledvinová nedostatečnost různé etiologie (více než 10 mmol/l, většinou 20 - 50 mmol/l);
- chronická glomerulonefritida, pyelonefritida aj. chronické renální onemocnění;
- obstrukce močových cest, např. nádorem;
- snížení prokrvení ledvin pro hypovolemii například při dehydrataci a srdeční nedostatečnosti.
Měl byste zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem a absolvovat častější odběry krve, aby lékař mohl zhodnotit vývoj koncentrace močoviny během delší doby.
Lidé si obvykle veškerá onemocnění spojují s pocity bolesti, ale většina ledvinových onemocnění nezačíná pocity bolesti a ani jinými výraznějšími projevy onemocnění.
Pokud už se objeví bolest ledvin (latinské označení pro bolest ledvin = nefralgie), může to mít různé příčiny. Bolest ledvin je často spojená se zánětem ledvin, akutním rozšířením dutého systému ledviny, ložiskovým zánětem, nádorem, ledvinnou kolikou. O posledním jmenovaném onemocnění se tvrdí, že se jedná o jednu z nejhorších bolestí.
Každý člověk si bolest představí jinak, vesměs platí, že bolest ledvin může zasáhnout i oblasti, které nesouvisí s vylučovacím systémem (například bolest kolen). Bolest ledvin obvykle vychází z pouzdra ledvin a jedná se o neustálou tupou bolest, která bývá spojována právě se zánětlivými onemocněními ledvin. V oblasti bederní páteře, z níž člověk pociťuje bolest, se zpravidla dají nahmatat stažené svaly. Bolest může být ale i přenesená, ta je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Dalšími příznaky onemocnění ledvin jsou: časté močení, bolest při močení, obtížné močení, impotence, problémy s plodností atd.
Pokud ledviny nepracují, jak mají, mohou způsobit mnoho poruch: vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, křečové žíly, zvápenatěné tepny, revmatismus, zánět kloubů, ekzémy, lupénku, předčasné šedivění, vypadávání vlasů, ledvinné kameny, ledvinný písek, otoky víček, váčky pod očima, vlhké ruce a nohy, otoky kotníků, poruchy sluchu, pískání a šumění v uších, oslabení kostí. Nejenže nemoci ledvin tedy mohou způsobit tyto fyzické problémy, zároveň se ale mohou podílet i na psychických poruchách člověka, jako například pocity deprese, strachu ze selhání, obav, ostýchavosti. I pocity únavy, letargie, a neplodnost může způsobovat onemocnění ledvin.
Je spousta rad a tipů, co má člověk dělat, aby se nemusel obávat onemocnění ledvin. Vesměs platí, že by se měl vyvarovat stravě s velkým množstvím soli a živočišných bílkovin, rafinovaným cukrům, měl by si dávat pozor na nedostatek tekutin a na těžké kovy. Tato onemocnění mohou způsobit i jiné infekční choroby, užívání léků proti bolesti, stres, konzumace alkoholu a kávy, minerálních vod, nedostatek vitamínu a v neposlední řadě i chlad.
Ve svém příspěvku LEDVINOVÁ OČISTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Prosím o radu. Všude jsou nejrůznější informace o funkci, čištění ledvin, ale jídelníček pro selhávající ledvin, kdy je potřeba omezit fosfor, draslík a sodík není nikde. Velmi bych potřebovala nasměrovat tímto směrem. Děkuji Věra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ledvin se nacházejí po obou stranách páteře za břišní dutinou v prostoru zvaném retroperitoneum. Částečně jsou zasunuty pod spodní žebra. Levá ledvina bývá obvykle o trochu výše než pravá. Lidská ledvina je asi 10 cm dlouhá, 6 cm široká a váží asi 150 gramů.
Jak poznat bolest ledvin?
Bolest ledviny (nefralgie) je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde lze na postižené straně nahmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy progreduje při námaze a pohybu jako bolest v kříži a podbřišku nebo jako bolest ledvin v noci, a to jako píchání v ledvině.
Příčiny bolesti ledvin
Nefralgie se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha a zad. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Příčiny ve skutečnosti ležící mimo ledviny – bolest v bederní krajině (lumbalgie) je místem lokalizace typická pro postižení ledvin, ale ne všechny bolesti náleží k vylučovacímu systému. Mezi faktory, které mohou způsobovat bolesti v bederní páteři dále patří:
bolest z důsledku postižení obratlů, meziobratlových disků a zádových svalů;
nádory břišní dutiny, páteře;
metastáze v oblasti bederní páteře;
pásový opar;
bolesti neurologického rázu vznikající z útlaku nervových kořenů vycházejících z páteře.
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO OPERACI KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Foukal.
Můj věk je 66 let. Užívám lék Tamurex na zvětšenou prostatu. Před operací kolena jsem byl celkem bez problémů s močením. Po operaci došlo k částečné retenci moče (zástava močení). Protože jsem nemohl po 3 dny vyprázdnit močový měchýř, byl mi zaveden katetr. Po dvou dnech mi byl vytažen a už jsem se nevymočil vůbec. Takže mi byl katétr nasazen znovu a po 19 dnech mám jít na kontrolu na urologii. Nevím, zda se to může upravit,nebo mně čeká operace. Má prosím někdo podobnou zkušenost? Díky zaradu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám bohužel podobnou zkušenost, jenom s tím rozdílem, že jsem mladší o 3 roky, a podle data Vašeho příspěvku jsem byl na operaci asi dva týdny po Vás. Před operací kolene jsem necítil vůbec žádné problémy, s močením ani s prostatou. Po operaci jsem se vůbec nevymočil, takže jsem měl zavedený katétr hned první noc po operaci, další den vyndaný, a protože jsem se pořád nemohl vymočit, dostal jsem katétr znovu a teď jsem taky v "čekací lhůtě" před kontrolou na urologii. V nemocnici mně řekli, že u některých pacientů, kteří jsou při operaci uspaní, se problémy s močením objevují. Nejspíš musíme čekat a doufat, že se to po určité době spraví.
Základní pravidlo, které zde platí je, že čím lépe se cítíte před operací, tím lépe se budete cítit po ní. Pokud cvičíte pravidelně, tak pak vám gratulujeme! Jen tak dál. Pokud ne, tak před operací je dobrý čas začít s každodenní rychlou a svižnou chůzí. To vám pomůže, aby vaše tělo bylo před operací silnější. Také vám to pomůže v rychlejší rekonvalescenci po operaci. Promluvte si ale nejdříve se svým lékařem, než začnete s nějakou formou cvičení. Pokud kouříte, je nyní vhodná doba, abyste se pokusili přestat kouřit. Kouření může zpomalovat rychlost hojení vašeho těla po operaci. Konzultace se zdravotní sestrou vašeho lékaře vám může pomoci najít nejlepší způsob, jak přestat kouřit, například můžete nahradit klasické cigarety za elektronické. Elektronická cigareta dodává tělu potřebný nikotin, ale bez vedlejších jedovatých zplodin. Pokud nemůžete přestat kouřit, tak alespoň snižte počet vykouřených cigaret za den. Pokud vypijete více než 1 skleničku alkoholu denně (pivo, likér, panák nebo víno), tak nyní je vhodný čas omezit na částku, kterou pijeme. Úplné vyřazení alkoholu před operací vám pomůže mít své tělo silnější před a po operaci rakoviny prostaty.
V naší poradně s názvem DEHTOVE MEDICIALNI MYDLO ZE SEVEROCESKYCH TUKOVYCH ZAVODU, N.P. USTI NAS LABEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr.
Bude to mozna nekomu k smichu, ale ja mam techto mydel doma jeste 5 v originalnim baleni snad z roku 1989, kdy mi to sem do Kalifornie poslala mama!:-)
Dnes mi je uz 67 a nekdy se mi objevi na pokozce obliceje takove flicky do cervena okolo meho dost mohutneho knira a mezi obocim, coz davam za vinu dotyku kovu z bryli.
Prosim o radu odbornika, jestli to "historicke" totalitni mydlo mohu jeste pouzivat, protoze ze sve zkusenosti po cca peti umyti timto mydlem oblicej, flicky okolo knira i mezi obocim mi zmizely a mam dobry pocit!
Je opravdu dehet obsazeny v tomto mydle natolik nebezpecny, ze by mohl mit karcinogenni ucinky?
Komunisti preci dbali o zdravi naroda uz podle stareho rceni "dej krave do drzky, ona ti da do dizky"!:-)
Predem dekuji za radu! Alexandr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Alexi, v dehtovém mýdle, které uvádíte je skutečně ještě obsažen takzvaný kamenouhelný dehet, který má karcinogenní účinky a vstřebává se i kůží. Rakovinotvorné účinky se však projeví tehdy, když tělo již není schopno vyloučit tyto dehty z těla z důvodu velkých dávek této látky. Pokud budete mýdlo používat zevně jen na malé části těla, tak můžete být bez obav a pokud Vám na Vaše problémy tato aplikace pomáhá, tak není důvod se obávat rakoviny z tohoto mýdla a v klidu můžete takto aplikovat dále.
Dehty se vylučují prostřednictvím ledvin, kde se dehet usazuje ve formě dehtového mazu, který se postupně rozpouští a vylučuje se močí. Abyste si byl jist, že pro své zdraví děláte dobře, tak v době při aplikaci dehtového mýdla a několik dní po ní hodně pijte ovocné šťávy zředěné čistou vodou bez bublin. Tím si propláchnete močové cesty včetně ledvin. Dobrá je také Activ Aloe od firmy Barny's, která výborně pročišťuje celý organismus.
V den operace po zákroku dostanete v nemocnici obvykle pouze tekutiny. Tradiční je černý čaj. Velká část pacientů stejně nemá po anestezii žádnou chuť k jídlu a často nechce ani pít. Ale musíte si uvědomit, že příjem tekutin je důležitý. Voda vám ředí krev a pomáhá dostat „uspávadlo“ z organismu. Navíc je dostatek tekutin prevencí proti tolik obávané trombóze.
V závislosti na vašem zdravotním pooperačním stavu můžete druhý den dostat k jídlu vývar a nebo želatinu. Jestliže však po anestezii stále zvracíte, což se občas stává, dostanete opět jenom čaj. Na zvracení je potřeba dát si pozor, aby se vám nepotrhaly stehy.
Další den si již můžete dát jogurt a lehkou tekutou stravu, například bramborovou nebo krupicovou kaši.
Zhruba od čtvrtého dne po operaci žlučníku můžete jít domů a svůj jídelníček můžete začít mírně a dietně rozšiřovat. Základem je pít hodně a jíst málo a často. Také myslete na to, že jste stále v rekonvalescenci a podle toho budete omezeni na pohybu.
Asi deset dnů po operaci budete pozváni na odstranění stehů. Lékař vám sdělí, zda máte ještě nějaký čas dodržovat dietu po operaci žlučníku a poté začít jíst všechno, na co máte chuť, nebo jestli hned po odstranění stehů můžete začít konzumovat cokoliv bez omezení.
Někdy se můžete dozvědět, že byste měli dodržovat žlučníkovou dietu celý život. V některých případech jde o opatrný přístup lékaře, jindy opravdu o nezbytnou nutnost. Nutné je to zejména tehdy, pokud i po operaci trpíte nějakými obtížemi nebo máte nemocná játra, slinivku či žaludek.
Prvních několik dní po odstranění žlučníku byste neměli pít alkohol. Alespoň dva dny po operaci se mu vyhýbejte.
Vždy je vhodné následné kroky konzultovat s ošetřujícím lékařem a řídit se jeho radami. Ale nezapomeňte naslouchat také svému tělu.
Ve svém příspěvku NEROVNOST LEVÉ LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUDMILA KOHUTOVÁ.
JAK BYCH SE VYLEČILA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jk za redakci krasojizda.
Dobrý den, ledviny jsou citlivým orgánem, ve kterém je podle čínské medicíny uložena životní energie. Pokud jsou přetížené, v nerovnováze anebo nemocné, dochází k vyčerpání organizmu. Ve Vašem případě je rozhodně nevyhnutná péče u lékaře, kterou však můžete propojit s volně dostupnými preparáty. Vhodným přípravkem pro podporu ledvin je Energy Renol na bázi bylin, obsahuje extrakty z rostlin a éterické oleje. Má silné detoxikační a antioxidační účinky. Také harmonizuje funkce ledvin, působí proti ledvinovým kamenům (to mimo jiné i šťáva z aloe vera - ACTIValoe).
Hodně štěstí, JK
Bolest ledvin je nejčastěji způsobena zánětem, takzvanou akutní pyelonefritidou, a dále ledvinou kolikou neboli překážkou v odtoku moči z ledvin do močového měchýře. Při bolesti a podezření na postižení vylučovací soustavy je důležité lékaři sdělit lokalizaci bolesti, zda vystřeluje do některé oblasti, její charakter a intenzitu.
Při postižení ledvin se můžeme setkat se dvěma typy bolestí:
lokální – je umístěna v bederní páteři nebo pod spodními žebry;
přenesená bolest – vychází z postižené ledviny, ale je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Bolest ledviny je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde na postižené straně můžeme hmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy se zvětšuje i při námaze a pohybu.
Příčiny bolesti:
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte prosím lékaře.
Akutní rozšíření dutého systému ledviny
Ložiskové zánětlivé procesy
Nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny. Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Na bolest ledvin se používají analgetika a spasmolytika.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Ve 3–4 % operací při obtížnější preparaci zvratného nervu někdy dochází i při anatomické celistvosti k dočasnému omezení pohyblivosti hlasivek. Nález je většinou viditelný jen při pohledu zrcátkem na hlasivky a do několika měsíců se spontánně upraví. Při zhoršení hlasu se využívá i foniatrické rehabilitace. Trvalé poškození nervu nastává v 0,5–2 % případů, obvykle u větších nádorů (hlavně zhoubných), při výrazných zánětlivých změnách, při druhé a další operaci na žláze. Zde dochází k pevné fixaci nádoru k nervu, výraznému zjizvení a nepřehlednosti operačního terénu. Poškození nervu se projeví chrapotem. Intenzivní foniatrická rehabilitace však ve většině případů vede k normalizaci hlasu, při jejím neúspěchu je řešením plastická operace hlasivky. Naprosto vzácně a výjimečně (v jednom případě na několik tisíc operací) může dojít k oboustrannému poškození nervů s vážnými dechovými obtížemi až s nutností provedení tracheotomie (otvoru v průdušnici) a další léčby.
Při totální thyreoidektomii manipulací v okolí příštítných tělísek dochází cca ve 25–35 % případů ke snížení hodnoty vápníku v krvi. Tento stav se zjistí při pooperačních laboratorních testech, někdy se projeví brněním, „mravenčením“ těla a křečovým stavem. V tomto případě se podává vápník v šumivých tabletách, někdy i další preparáty. Ve většině případů tyto potíže odezní do několika měsíců a podávání vápníku je ukončeno. Ve 2–5 % případů se nepodaří ochránit příštítná tělíska před poraněním či odstraněním. V této situaci pak zůstává porucha funkce příštítných tělísek trvalá. Řešením je trvalé užívání preparátů, které funkci tělísek nahrazují.
Při sklonu ke keloidnímu hojení nelze vyloučit vznik výrazné a nápadné jizvy. Po dobu několika týdnů může přetrvávat bolestivost v oblasti rány. Určitou dobu někdy přetrvává pocit zhoršeného polykání, mírné změny hlasu, tlaky a podobně. Tyto potíže jsou dány tím, že je operace prováděna v těsné blízkosti hrtanu a jícnu. Do roka tyto potíže většinou odezní. Někdy lze doporučit rehabilitační cvičení.
Absolutní úspěch léčby a zcela bezrizikový průběh nemůže zaručit žádný lékař. Obecná rizika chirurgického výkonu, jako například infekce v ráně, pooperační krvácení z rány, poruchy srdce a oběhu, plicní komplikace, se nedají i přes největší pečlivost a všechny pokroky moderní medicíny vždy bezpečně vyloučit. Výhodou operací v oblasti hlavy a krku je to, že trombóza žil dolních končetin a plicní embole jsou u výkonů v této oblasti podstatně vzácnější nežli v jiných oblastech.
Rekonvalescence obecně probíhá tak, že 1. a 3. pooperační den je odebírána krev ke kontrole hladiny vápníku. Drenážní trubička je odstraněna z rány 2. pooperační den. Steh je odstraněn 6. až 7. den. Po týdnu jsou již k dispozici výsledky histologického vyšetření žlázy. Při nečekaném výsledku (nález zhoubného nádoru) je někdy zvažována vhodnost rozšíření rozsahu výkonu. Po 5–6 dnech je již možné si umýt vlasy (osprchovat se mimo operovanou oblast je možné i po několika dnech). Pobyt v nemocnici trvá asi 4–7 dnů. Při propuštění pacient obdrží zprávu pro ošetřujícího lékaře a odesílajícího endokrinologa nebo interního lékaře, který se o pacienta bude nadále starat. Propuštění z nemocnice je jim nutné nahlásit. Operatér nebo ošetřující lékař oddělení objedná pacienta ke kontrole a vydá recepty na léky, které doporučil k užívání po operaci. Od sestry oddělení obdrží pacient při propuštění „Poukaz o trvání pracovní neschopnosti“, doklad na peníze a potvrzení pracovní neschopnosti – neschopenku. Pracovní neschopnost trvá po propuštění kolem 4 týdnů, po tutéž dobu by se měly vyloučit sportovní aktivity. Udávané časové údaje jsou obecné a mohou se lišit v závislosti na pooperačním průběhu.
Bylinky se dají užívat ve formě čajů, obkladů i zábalů. Mohou sloužit k pročištění ledvin, proti bolesti ledvin i k léčbě ledvinných kaménků.
K pročištění ledvin je vhodný čaj z přesličky rolní (1 lžíce do studené vody, povařit, vylouhovat, scedit a vypít), který se pije 2x denně po dobu dvou týdnů, pro lepší funkci ledvin je dobré ke každému čaji vypít ještě sklenici vody.
Stejně dobře funguje i čaj z natě a listu kopřivy dvoudomé (2 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 2x – 3x denně, i u něj je vhodné vypít vždy sklenici vody.
Čaj z listu břízy bělokoré (3 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 3x denně má stejné účinky.
Pomoci může i odvar z lněného semínka (1 lžička do studené vody, přivést k varu), půl sklenice se pije každé 2 hodiny asi po dobu 2 dní.
Při onemocnění ledvin a močových cest může pomoci i petržel, kdy se vytváří směs ze semen petržele (1,5 g) a z nastrouhaného kořene petržele (4 lžičky), směs se přidá do vroucí vody a vyluhuje a pije se 3x denně.
Od bolesti ledvin může ulevit čaj z třezalky tečkované (15 g květu do vroucí vody, vyluhovat), čaj se pije půl hodiny před jídlem 2x denně, maximálně tři týdny.
Na podporu ledvin pomáhá sirup z čerstvých borůvek s medem. Sirup se užívá 3x denně společně se směsí z bylin (100 g proskurníku lékařského, 50 g listů máty peprné, 50 g semen kopru), která se louhuje přes noc.
Při ledvinové kolice se kombinuje pití čaje, s koupelemi a obklady. Čaj je z listů břízy bělokoré (10 g), z kořene jehlice trnité (10 g), z oddenku pýru plazivého (10 g), z plodů jalovce obecného (10 g), z natě vlaštovičníku většího (20 g), z routy vonné (20 g). Z této směsi se dají 3 čajové lžičky do vody a povaří se 10 minut a scedí. Čaj se pije teplý, během 1 hodiny je třeba vypít tři šálky, při pití čaje je dobré chodit a zadržovat moč a až po horké sedací koupeli se vyprázdnit.
Pro léčbu ledvinných kaménků se používá list a kořen smetanky lékařské (2 lžíce do vody, přivést k varu, 20 minut vyluhovat a scedit), čaj se dolije převařenou vodu, aby ho bylo 1,5 litru, toto množství se musí vypít do 20 minut. Pije se jednou denně 14 dní.
Bylinkové koupele tiší bolesti ledvin. Koupel by měla být aspoň půlhodinová a voda musí sahat nad ledviny. Pro koupel je vhodné vyluhovat nať přesličky rolní (200 g) ve 2 litrech studené vody, pak 20 minut povařit.
Další z doporučovaných koupelí je ze svařené ovesné slámy (100 g slámy ve 2 litrech vody vařit 30 minut, scedit), kdy se doporučuje koupel střídat, 10 minut v teplé koupeli, 1 minutu ve studené a 2x týdně kombinovat s teplými zábaly z odvaru z ovesné slámy.
Další z bylin, které mají léčivé vlastnosti je zlatobýl, který je obsažen v mnoha přípravcích, protože působí močopudně a protizánětlivě, dále jalovec obecný, který pomáhá odvádět přebytečné tekutiny z těla, má vliv na detoxikaci, již zmiňovaná petržel, která se používá při léčení ledvinných kamenů, kolik i zánětů ledvin, v neposlední řadě i stračka révolistá, která se používá u zánětu močového měchýře.
Závěrem je třeba si uvědomit, že přestože se jedná o léčivé byliny, u závažných ledvinových obtíží je třeba jejich užívání konzultovat s lékařem.
Na každé straně prostaty jsou malé skupiny nervů. Jejich poslání je umožnit erekci penisu. Jestliže se rakovina nerozšířila do těchto nervů, tak operující lékař se pokusí je zachránit a nechat je na místě. Tento typ operace se nazývá "nervy šetřící operace." I když se povede provést tuto nervy zachovávající operaci, tak zde stále existuje velké riziko, že tyto nervy nebudou po operaci správně fungovat, jak by měly. To znamená, že je zde pravděpodobnost toho, že nebudete moci dosáhnout erekce po dobu asi 12 měsíců od operace. Erekce znamená, že penis ztvrdne a je připraven k pohlavnímu styku. Pokud jste měli potíže s erekce už před operací, nebude to s erekcí po operaci lepší. U některých mužů, ačkoliv u nich byla provedena nervy šetřící operace, tak u nich nedojde k obnovení možnosti dosáhnout přirozené erekce a vzniká u nich tak zvaná erektivní dysfunkce, neboli impotence. Existují ale léky a zdravotnické prostředky, které mohou pomoci s dosažením erekce. Poraďte se o těchto možnostech se svým lékařem nebo zdravotní sestrou. Poté, co budete mít odebrání prostaty za sebou, tak, nebudete mít spermie, abyste mohl počít dítě. Až budete mít sex po prostatektomii, tak vaše vyvrcholení bude jiné než před operací. Po odstranění prostaty při vyvrcholení nebudete mít ejakulát. Tento jev se nazývá suchá ejakulace.
Onemocnění ledvin bohužel často nemusí mít žádné příznaky, až 40 % pacientů, kteří musí být léčeni náhradou funkce ledvin (dialýzou nebo transplantací), mají jako první příznaky projevy selhání ledvin. Někteří pacienti s onemocněním ledvin mají otoky (ale jen malá část), někteří mají vysoký krevní tlak, někteří mohou mít krev v moči, nebo (spíše výjimečně) bolesti v boku. Směrodatné je však teprve laboratorní vyšetření. Nemoci ledvin jsou bohužel nejčastěji součástí spektra civilizačních chorob, které souvisejí zejména s nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšenými krevními tuky. Dobrá životospráva a dostatek pohybu tedy snižují riziko velké části chronických nemocí ledvin.
Játra se starají o mnoho pochodů nezbytných ke správnému fungování lidského těla. Příznaky poškození jater jsou většinou velmi nespecifické, což znamená, že se vyskytují u více nemocí. Jedním z takových prvních příznaků poškození jater je dlouhotrvající únava. K té se také často připojuje nechutenství a nesnášenlivost tučných a těžko stravitelných jídel. Tato jídla totiž játra zatěžují, a tělo je tak samo odmítá, aby poškozeným játrům ulevilo. Odmítání potravy má většinou za následek úbytek hmotnosti a zejména pak svalové hmoty. Hmotnost totiž může zůstat díky hromadění vody v těle stejná, bílkoviny se ale ztrácejí a s nimi i svaly, které jich obsahují nejvíce.
Dalším velmi nespecifickým příznakem poškození jater je časté střídání teplot se zimnicemi a schvácenost. Toto střídání teplot se pak může projevit i povšechnými bolestmi svalů a kloubů. V pozdějším stadiu se poškození jater projevuje zejména bolestí břicha a hromaděním tekutin v dutině břišní, takzvaným ascitem. Ten lze prokázat poměrně snadno. Stačí přiložit u ležícího pacienta ruce na obě strany břicha a jednou rukou do něj lehce klepnout. Vlna nahromaděné tekutiny pak narazí na břišní stěnu na druhé straně a přes přiloženou dlaň to ucítíme. Varovným příznakem by pak měla být i tmavá moč, světlá stolice a dlouhotrvající nadýmání. Chronické poškození jater se projevuje zežloutnutím očního bělma a kůže, tedy takzvanou žloutenkou. S ní pak jdou ruku v ruce i další závažné příznaky, jakými jsou ztráta tělesného ochlupení a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkovité névy.
Onemocnění jater i nemoci ledvin se projevují nespecificky, a proto je důležité při déletrvajících obtížích navštívit ošetřujícího lékaře.
Tříselná kýla není nutně nebezpečná sama o sobě, nicméně toto onemocnění může vést k život ohrožujícím komplikacím. Z tohoto důvodu vám lékař pravděpodobné doporučí operaci tříselné kýly. Operace tříselné kýly je běžný chirurgický zákrok. Kýlu je možno mít velmi dlouho, přicházejí i pacienti s kýlou o velikosti fotbalového míče, ale pak se to velmi špatně operuje a hrozí celá řada rizik. Nejvhodnější doba pro operaci je, dokud není kýla větší asi jako tenisový míček, ale neplatí to absolutně, záleží také na tom, jak moc kýla dělá obtíže. O tom je vhodné se poradit s lékařem, který doporučí, zda je kýlu možné operovat klasicky, nebo laparoskopicky za použití umělohmotné síťky.
Před operací tříselné kýly obdrží pacient podrobné informace o svém zdravotním stavu, druhu anestezie a operační metodě, která bude při operaci tříselné kýly použita. Laparoskopická operace tříselné kýly se liší od klasické několika faktory. Jedná se v podstatě také o operaci, ale v břišní stěně jsou jen 3 až 4 vpichy, tedy ranky velikosti 1 cm, kudy se zavedou do dutiny břišní kamera a pracovní nástroje a těmi se kýla odoperuje. Používá se částečně vstřebatelný materiál, jímž se překryje otvor v tříselném kanálu. Rozdíl je v tom, že se defekt břišní stěny nesešívá k sobě, ale přes toto zeslabené místo, kudy se protlačuje obsah dutiny břišní do podkoží, se natáhne umělohmotná síťka, která tomuto zabrání. Dává se tedy zevnitř, pod pobřišnici. Na rozdíl od klasické operace, která kýlu spravuje zepředu, tedy skrze kůži a podkoží, až k zeslabenému místu, které se spraví tím, že se jeho okraje k sobě různým způsobem sešijí. Procento recidiv je při laparoskopické operaci menší než při operaci klasické.
Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.
Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:
Děti
Nemoci trávicího ústrojí
Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
Onemocnění střev
Onemocnění jater
Onemocnění žlučníku a žlučových cest
Onemocnění pankreatu
Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
Chronická nebo recidivující bronchitis
Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
Bronchiektazie
Asthma bronchiale
Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
Poškození funkce ledvin v dospělém věku může být zapříčiněno celou řadou různých onemocnění. Je třeba si uvědomit, že tato onemocnění však nemusí vést k poškození ledvin v každém případě. Velmi často se stává, že pacient i v pokročilém stadiu onemocnění ledvin nemusí pozorovat žádné zvláštní obtíže. Moč nemocného, který trpí selháním ledvin, neobsahuje škodliviny, protože je nemocné ledviny neumí z těla odstranit. A právě proto, že onemocnění ledvin nebolí a někdy nemá ani jasné příznaky (například ztráta močení), lidé často zanedbávají prevenci a péči u odborného lékaře – nefrologa. Následující přehled uvádí nejčastější možné příznaky, které mohou s onemocněním ledvin souviset a které je nutno vyšetřit:
přibírání na hmotnosti v důsledku zadržování tekutin v těle (otoky obličeje, očních víček, bérců;
bolest v bederní krajině, zvláště je-li doprovázena teplotou nebo změnou barvy moči (infekce, kameny, prasklá cysta);
tvorba pěny v moči (může být důsledkem vylučování bílkoviny do moči);
tmavá moč (červená, červenohnědá, růžová);
příliš velké množství moči (zvláště v noci);
příliš malé množství moči (je-li moči méně než půl litru za den, znamená to těžké poškození funkce ledvin);
svalová slabost, ztráta chuti k jídlu, svědění, svalové křeče, změna barvy kůže.
Mnoho mužů si stěžuje na to, že potom, co se rozhodnou podstoupit operaci prostaty, tak v době čekání na operaci je pro ně nejtěžší, že nevědí, co mají vlastně dělat. Existuje mnoho věcí, které byste mohli během této čekací doby udělat, jako například:
Dozvědět se více o tom, co se bude dít během a po operaci karcinomu prostaty.
Popovídat si s někým vám blízkým, nebo s někým, kdo již absolvoval operaci rakoviny prostaty.
Snažte se udržet se v zaběhnutém pracovním rytmu a dělejte takové činnosti, které jste normálně dělali.
Je důležité najít činnost, která je pro vás nejvíce přitažlivá a tu v této čekací době dělejte. Váš lékař a jeho sestra jsou pro vás v této situaci partneři, kteří vám pomohou se připravit na chirurgický zákrok. Mohou odpovědět na vaše dotazy nebo připomínky týkající se chystané operace rakoviny prostaty.
