JIDELNICEK PRI VYVODU je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Pankreatická dieta se používá buď při akutním zánětu slinivky, nebo při problémech chronických. Jedná se o dietu dlouhodobou, ale zároveň i dynamickou a proměňující se dle individuálních potřeb pacienta. Cílem pankreatické diety by mělo být vyloučení látek, které zevně podporují problematický zánět, a to společně s odstraněním látek, které se špatně stravují kvůli nepřítomnosti enzymů.
Onemocnění slinivky
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
V naší poradně s názvem JAKE LAZNE PO OPERACI MOCOVEHO MECHYRE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Hradecky.
Podstoupil jsem operaci moc.mechyre,prostaty a nasledne chemoterapii.Zatim nevim zda lazne,ktere atd.Sex je pro me tabu a zivot samozrejme slozitejsi i diky vyvodu(urostomii)diky za reakci.Hradecky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejlepší lázně po operaci prostaty jsou jednoznačně lázně Slatinice. Specializují se zde mimo jiné i na pacienty po operaci močového měchýře a prostaty. Zde je k tomu bližší info: https://www.lazneslatinice.…
Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.
Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.
Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.
Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.
Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.
Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.
Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.
Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Tahle bežnej lek na to nebude fungovat Infectoscab neje známo že by večina prípadu fungoval tahle vrab kuži by ste musela mat min 50 % nebo použivat silnejší leky Poklad z pekla Nimbový olej nbo nimba čaj najlepe a pak tu máte kvapky :
Použitie bylinného koncentrátu Cistus complex
Tento výrobok je schválený ako výživový doplnok. Nie je to liek, nemožno ho zamieňať za predpísané lieky.
Viď.: Smernica Európskej komisie 432/2012, ktorá upravuje obaly a reklamy výživových doplnkov..
Cistus complex je bioinformačný prípravok obsahujúci vysoko koncentrovaný extrakt dvoch druhov bylín – Cistus incanus a Cistus ladanifer, doplnený o čistú esenciu Cistus ladanifer.
Bioinformácie sú frekvencie, ktoré napodobňujú riadiace impulzy podkôrových centier mozgu, regulujúcich vegetatívnu nervovú sústavu a činnosť vnútorných orgánov. Ich pôsobením sa narúšajú negatívne informácie a vyvolá sa spätný regeneračný proces.
» je účinný predovšetkým pri infekčných ochoreniach spôsobených vírusmi
» pôsobí aj proti plesniam a chlamýdiám
» vhodný je najmä pri všetkých typoch zápalov horných dýchacích ciest
» pomáha pri infekciách s prolongovaným priebehom, komplikáciami, recidívami a rezistencii na inú liečbu
» zvyšuje obranyschopnosť organizmu
» pôsobí ako prírodný antioxidant (neutralizuje voľné radikály)
» chráni tkanivá pri infekcii pred poškodením zápalom a odpadovými toxínmi
Energetické pôsobenie Cistus complex
podľa princípu TČM
Cistus complex ovplyvňuje predovšetkým energetické dráhy pľúc, hrubého čreva, sleziny, troch žiaričov (troch ohnísk), perikardu a srdca.
Zloženie a účinky Cistus complex
Cistus incanus aj ladanifer patria do stredomorskej flóry. Rastú divoko na teplých, strmých horských úbočiach a ich pravidelné kvety hrajú farbami od bielej až po fialovú. Historicky môžeme dohľadať používanie rastlín z čeľade cistovitých až do roku 330 p.n. l. V perzskej tradičnej medicine, v oblasti dnešného Iránu, patrili tieto byliny medzi najcennejšie. V priebehu nasledujúcich storočí sa použitie cistu vďaka početným obchodným cestám rozšírilo z Perzskej ríše po celom Stredomorí, najviac medzi Cyprus, Taliansko, Turecko a Grécko.
Extrakty z oboch cistov obsahujú mnoho dôležitých prvkov: vápnik, horčík, zinok a železo. Zásadný pre pôsobenie v ľudskom organizme je však úhrnný obsah viac než 800 druhov proantokyanidínov, flavonoidov a polyfenolov vo vzájomnej optimálnej väzbe.
Obidva cisty pôsobia nielen synergicky, ale svojím mierne odlišným zložením podstatne zväčšujú záber účinkov na oveľa širšie spektrum infekcií.
Cistus complex zabezpečuje účinnú chemicko-fyzikálnu ochranu, ktorá sa dá využiť nielen pri ochorení, ale aj pri prevencii. Zabraňuje vírom prenikať do buniek, a tým následne eliminuje ich rozmnožovanie. Najznámejšie je použitie cistu pri akejkoľvek nákaze označovanej ako zápal horných dýchacích ciest, či už vírusovej, bakteriálnej či plesňovej. Druhou silnou zbraňou cistu je jeho schopnosť neutralizovať voľné radik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Akné patří mezi neinfekční chronická zánětlivá onemocnění mazových žláz a vlasových vývodů (folikulů). Právě zde se uplatňují hlavní faktory související s anatomií a vedoucí k poruchám funkce této jednotky. Tento typ folikulu s přídatnou mazovou žlázou, jak již bylo uvedeno výše, se nazývá pilosebaceózní jednotka. Největší počet a velikost mazových žláz vázaných na vlasové folikuly se nachází v obličeji, na zádech, zejména mezi lopatkami a nad hrudní kostí. Jsou typické pouze pro člověka a svým utvářením predisponovány pro vznik aknózních lézí. Na vzniku, ale i dalším průběhu onemocnění se podílí různou mírou především vnitřní faktory:
Zvýšená tvorba mazu (seborea) vzniká na základě zvýšené činnosti mazových žláz, za kterou zodpovídají androgeny. Činnost mazových žláz je ovlivňována ještě hormony podvěsku mozkového, štítné žlázy a působením centrálního nervového systému. Do jisté míry je nutno počítat i s geneticky podmíněnou vnímavostí mazových žláz (respektive jejich androgenních receptorů) k pohlavním hormonům. Může být také částečně ovlivňována dietou, duševním stavem a některými léky. Mazové žlázy jsou často vlivem působení androgenních hormonů velké a velmi aktivní. Navíc všechny důležité složky mazu jsou komedogenní a svými vlastnostmi farmakologickými i toxikologickými jsou schopné vyvolávat zánětlivou reakci. Průnik mazu z folikulu do okolní kůže (škáry) vyprovokuje prudkou reakci okolní tkáně. Stává se tak například po prasknutí stěny chlupového kanálku v důsledku nevhodného mechanického odstraňování komedonů s následným rozvojem zánětlivých lézí.
Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk probíhá ve folikulech a ve vývodech mazových žláz. Tyto rohové buňky mají zvýšenou přilnavost, což stěžuje jejich odlučování a blokuje uvolňování mazu na povrch kůže. Zrohovatělé buňky jsou na sebe tak pevně přisedlé, že nemohou být vypuzeny na horní vrstvu pokožky ve formě jednotlivých šupinek, jak je běžné u lidí netrpících akné. Kromě toho tyto buňky reagují zvláště citlivě na další zevní i vnitřní faktory (takzvané aknegenní faktory) vyšší schopností rohovatění a tím k tvorbě dalších komedonů. Dochází tak k ucpávání vývodu folikulu mazové žlázy těmito nahlučenými zrohovatělými buňkami a hromadícím se množstvím mazu, což je zpočátku patrné pouze mikroskopicky v podobě takzvaných mikokomedonů. Komedony jsou tedy výsledkem poruchy zrání buněk, které vystýlají stěnu vývodu folikulu mazové žlázy na normální zrohovatělou buňku. Postupně dalším přibýváním zrohovatělých buněk a mazu dochází k prvním projevům patrným již na povrchu kůže ucpanými póry, doprovázenými mastnou pletí. Mastná pokožka se jeví jako nečistá, silně se lesknoucí s velkými pó
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, mám problém s přípravou každodenního jídla pro manžela, který užívá warfarin. Kamkoliv se podívám, všude je co by neměl, ale já bych potřebo- vala konkrétní jídelníček z toho co může. Pokud je to možné, pošlete mi nějaké návrhy nebo mně na nějakou stránku odkažte. Děkuji Foukalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to složité, jen je potřeba po nějakou dobu konzumovat více méně stejné potraviny a jen je různě kombinovat. Vyberte potraviny, které vašemu manželovi chutnají a sestavte z nich jídelníček na týden. Další týdny používejte stále stejné potraviny, ale jinak je nakombinujte, aby to nebylo moc jednotvárné. Po měsíci vyberte jiné chutné potraviny a složte z nich nový jídelníček. Při každé změně vybraných potravin je potřeba provést kontrolní zaměření srážlivosti krve do jednoho týdne od změny.
To, že se zde uvádí seznam potravin, které zesilují nebo zeslabují účinky Warfarinu neznamená, že by se neměly vůbec používat. Používat se mohou v přiměřeně malém množství, ale hlavně se musí v tomto množství konzumovat pravidelně po nějakou dobu.
Laboratorní metody: Z laboratorních metod je užitečné stanovení aktivity enzymů (amylázy, lipázy) v krevním séru. Zvýšení aktivity enzymů nad trojnásobek normy svědčí o akutním zánětu slinivky. Nálezy však nejsou zcela specifické. Vždy se rutinně provádějí krevní testy (krevní obraz) a jaterní testy a též se zjišťují další biochemické parametry krevního séra (močoviny, krevního cukru, minerálů), navíc se při pankreatitidě vyšetřuje sérová hladinu vápníku, takzvaný C-reaktivní protein (specifická bílkovina séra vypovídající o závažnosti zánětu slinivky) a takzvaná acidobazická rovnováha (pH – poměr kyselin a zásad ve vnitřním prostředí).
Zobrazovací metody: Ze zobrazovacích metod patří k základním a všeobecně dostupným vyšetřením ultrasonografie (ultrazvuk). Vyšetření může ukázat zvětšení slinivky, její neostré obrysy, tekutinu v okolí slinivky či v dutině břišní, rozšíření žlučovodu, případně i pankreatického vývodu. Ke standardním vyšetřením u onemocnění slinivky břišní se řadí i počítačová tomografie (CT), jež prokáže rozsah zánětlivého postižení slinivky včetně přítomnosti ložisek odumřelé tkáně (takzvaných nekróz). Názvem endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) se pak označuje zobrazení žlučových cest a pankreatického vývodu za pomoci kontrastní látky, které se provádí v rámci endoskopického vyšetření dvanácterníku a které určuje příčinu problémů či lokalizuje překážku ve vývodech (například kamínek ve žlučovodu, jenž způsobuje takzvanou biliární pankreatitidu). V rámci vyšetření lze provést léčebný výkon zvaný papilotomie, což je protětí svěrače v koncové části žlučovodu v místě takzvané papily (vyústění žlučovodu do dvanácterníku). Tím se uvolní přetlak ve žlučovodech i v pankreatickém vývodu.
Pacient s akutní pankreatitidou musí být hospitalizován v nemocnici. Nesmí přijímat potravu ústy (to ostatně většinou ani nechce), dostává léky proti bolesti a velké množství tekutin do žíly. Výživa se mu podává buď hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva (enterální výživa), nebo přímo do žíly (parenterální výživa). Kdyby totiž člověk přijímal potravu ústy, zvýšila by se tvorba trávicích šťáv ve slinivce a stav nemocného by se zhoršil. V případě těžkého průběhu onemocnění a vzniku nekróz nastupují chirurgové, kteří provedou operaci slinivky a odstraní její odumřelé části. Úmrtnost při těžké akutní pankreatitidě je přes všechnu lékařskou péči velmi vysoká. Někdy se na léčbě podílí i internista, konkrétně gastroenterolog s ERCP. Tato diagnostická a léčebná metoda se uplatňuje u pankreatitidy tehdy, když je potřeba odstranit žlučový kámen ucpávající společný vývod ž
V naší poradně s názvem VITAMÍN K A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr CASKA.
Dobrý den,mám dotaz, jaké množství vitaminu K může denně bez obav obsahovat moje strava. Užívám warfarin 5 mg, jsem po CMP asi před 5ti lety a je mi 75 roků.Ze stravy jsem prakticky zcela vyloučil hlavně zeleninu,která vitamin K obsahuje (špenát, zelí, brokolice atd.)a myslím,že to není ta nejlepší volba. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na to ptáte, protože vitamín K je při léčbě Warfarinem opravdu důležité sledovat. Aby byly účinky Warfarinu každý den stejné, tak je nezbytné udržet každodenní příjem tohoto vitamínu stále na úrovni 120 mikrogramů. Rozhodně není třeba vyřadit úplně všechnu zeleninu. Dobré je sníst každý den nějaké plody i zeleninu. Zkuste si složit jídelníček těchto rostlinných potravin na týden, aby každý den jste mohl sníst vitamínu K 120 mikrogramů. Tento jídelníček pak udržte 4 týdny, přičemž můžete každý týden zamíchat jednotlivé dny, abyste neměl například každé pondělí to samé. Vždy, když si složíte nový jídelníček, tak byste měl jít po prvním týdnu jeho konzumace na kontrolu srážlivosti krve. Tím si ověříte, že je vaše stravování nastaveno správně, a můžete takto pokračovat. Nad rámec sestaveného jídelníčku byste neměl konzumovat nic jiného co je rostlinného původu. To si nechte do nového měsíce a nového jídelníčku. Omezovat nemusíte například maso, knedlíky, rýži nebo těstoviny.
Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází k městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní. Rozeznat konkrétní onemocnění může pouze lékař.
Zánět slinivky může být zaměněn s těmito onemocněními:
perforací gastroduodenálního vředu (vřed na rozhraní žaludku a dvanáctníku);
mechanickou střevní neprůchodností;
infarktem myokardu.
Proto při rozhovoru s lékařem žádné své příznaky nezapírejte, snažte se uvést i pro vás nepodstatné detaily související s onemocněním.
Ve svém příspěvku DASH DIETA, JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Zdravím slyším poprvé o takové diete slyším poprvé, ale každopádně díky za jídelníček ale ono co tak čtu různé články tak základem každé diety je hodně zeleniny, ovoce a luštěnin. Třeba co jsem koukala na jídelníček http://www.fitkitchen.cz/fit-jidelnicek tady tak základ je stejný. Dostatek bílkovin a vlákniny, a hlavně aby jídlo nebylo moc tučné.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Slinivka je velice nenáročná žláza, ale nesnáší zúžení svého vývodu (svých vývodů), stres a zánětlivé procesy v těsném okolí vývodu, hlavně ve dvanáctníku a žlučovodu. Zánět dvanáctníku vždy zúží vývod slinivky a pankreatický sekret v ní městná. To způsobí utlačení aktivních žlázových buněk a snížení jejich látkové výměny, což přímo vede k atrofii slinivky, zvláště její hlavy, a to pak bývá příčinou některých typů cukrovek. Starší lidé dokonce obvykle mají zmenšenou slinivku a od toho pak cukrovku. (U starších je také obvyklý nedostatek receptorů na inzulín na membránách buněk, případně rezistence těchto receptorů na něj.) Situaci komplikuje to, že vývod slinivky je společný se žlučovodem, a žluč, která se kontaktuje s pankreatickým sekretem do té chvíle neškodným, jej aktivuje a jeho enzymy jsou pak schopny rozpustit i slinivku, poškodit střeva a zabít člověka. Děje-li se to jen v nepatrné míře, slinivka atrofuje a zmenšuje se, k stáru pak ale nestačí.
Takže, pokud máte problémy s trávením cukrů a jste mladí, nemusíte mít zatím cukrovku, ale ve skutečnosti peptický vřed na dvanáctníku nebo zacpané žlučovody.
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a&
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékaře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění. V případě přítomnosti rizikového faktoru mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak zánět ledvin. Zánět ledvin neboli pyelonefritida je infekční onemocnění ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (například močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina).
Příznaky
Při zánětu ledvin se objevuje řezavá bolest při močení, bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysoká horečka se zimnicí, bolest hlavy, zvracení a poklepová bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba
Léčba zánětu ledvin je závislá na stadiu onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadují hospitalizaci a obvykle se léčí ambulantně podáváním antibiotik amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Upozornění
Chození s plným močovým měchýřem po dlouhou dobu nebo odsouvání močení je jedním z vyhlášených důvodů poškození ledvin. Když se moč zdržuje v močovém měchýři příliš dlouhou dobu, může v něm dojít k rozmnožování bakterií. Tyto bakterie pak způsobují záněty močových cest a infekce ledvin. Kromě toho zadržování moči zvyšuje tlak na ledviny a může dokonce vést až k selhání svěrače močového měchýře a následné inkontinenci.
Pokud nedodržujete pitný režim, také si tím můžete přivolat poškození svých ledvin. Jejich hlavním úkolem je vyplavování toxických látek z těla a regulace produkce červených krvinek. Pokud tělo nemá dostatek vody, omezuje se průtok krve ledvinami, protože se stává více koncentrovaná. To následně vytváří překážky pro odstraňování toxinů z těla. Jejich vyšší koncentrace je pak předzvěstí dalších zdravotních problémů. Člověk by měl vypít denně 10 až 12
Ve svém příspěvku CELULITIDA LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lusi.
Ahoj všem, kdo bojují s celulitidou. Stalo se mi, že jsem si před časem oholila nohy a s hrůzou jsem zjistila při bočním pohledu na hladké nohy, že se pod kůží vytvořily takové nerovnosti, jako by pod kůží byly nerovnoměrné polštářky tuku. Toto jsem pozorovala na stehnech a bocích. Byla jsem z toho nešťastná :-( Dlouho jsem zkoumala, jak to odstranit. Zkoušela jsem jsem diety, ale po zhubnutí a ukončení diety se to vrátilo a bohužel ještě více. Problém byl v tom, že jsem se moc nehýbala. V práci sedavé zaměstnání, jsem analytička, a po práci rodina, děti, manžel, domácnost, znáte to... Rozhodla jsem se s tím skoncovat a vrátit tvar mých nohou do původního štíhlého tvaru. Vyčlenila jsem si čtyři hodiny v týdnu na trénink v posilovně, to není zas tak náročné (pondělí, středa, pátek po hodině a půl). Hned po práci tam zajdu a poctivě odcvičím předepsaný trénink, který mám od své trenérky. Nejdříve jsem s ní i cvičila, aby mně naučila, jak to dělat správně. Nyní již cvičím sama. Hned po každém takovém cvičení si dám hroznový cukr Glukopur a pak do půlhodiny si dám půl grilovaného kuřete, u kterého nejím kůži a přikusuju celozrnný chléb. Hlídám si, abych po celý den rovnoměrně do sebe dostala přibližně 180 gramů bílkovin a dvakrát tolik sacharidů. To dokážu udělat acidofilním mlékem, nízkotučným tvarohem a masem. Jako zdroj sacharidů používám piškoty, třeba s tím acidofilním mlékem je to dobré. Pak také jím během dne rýřové chlebíčky a přílohy k hlavním jídlům volím rýži, brambory a těstoviny. Jako ideální večeře nebo oběd se pro mě stalo rizoto. Dodržuju rozestup mezi jídly hodinu až dvě hodiny. O víkendu s manželem a dětmi jezdíme na kolech a aby s námi naši caparti zvládli i delší trasy, tak používáme cyklistickou vodící tyč na dětská kola a zbytek dlouhých tras je taháme za sebou. To byste nevěřili, že při takovém přecpávání se vám půjde celulitida pryč. Je to jednoduché. Díky cvičení se vám tuky přemění na maso, které se dá pěkně vytvarovat pomocí objemového tréninku, kterém jsem psala výše. Dneska mám své nohy spátky zase hladké, bez celulitidy a zapoměla jsem na hladovění, tudy cesta nevede. Naopak je třeba dobře a pravidelně jíst a hýbat se, pak si tělo nevytváří tukové zásoby ve formě ošklivých podkožních rundálů. Doporučuji si na začátek vzít trenéra, který vám na míru udělá jídelníček a sestaví cvičební plán a ukáže vám, jak to dobře odcvičit. Mě na to stačilo 15 hodin s trenérkou (první konzultace, cičební plán, jídelníček a nauka cviků), což při její ceně 500 Kč za hodinu činilo 7500 Kč, které jsem dříve za rok vydala za redukční diety, které mi ovšem takový efekt nikdy nepřinesly. Nyní jsem šťastná a navíc jsem se dokázala naučit vnímat své tělo a žít ve výživové harmonii.
Takže proti celulitidě jedině pohyb a správná strava. Žádné pilulky a ani samotné redukční diety. Zkuste to, budete překvapené, jak to bezvadně funguje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka .
180g bílkovin? Pánbůh s vámi! Zena by neměla přijmout víc než 1g/kg tělesné váhy!
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vostrá.
Dobrý den ?
starám se o tetu,která užívá warfarin.Co ji mám dávat k jídlu? Má k němu dobrý vztah.Ale má problémy ,nevychází ji dobře qvik.Má 2.1.1.6,23.1.1.9,20.2.1.8,30.3.1.2.Je poslaná na interní vyšetření.Zajímá mě co ji mám vařit a vůbec připravovat k jídlu aby se to srovnalo.Jaké smí čaje ,nebo pít pouze vodu.Co zelenina ovoce?
Děkuji moc za odpověĎ.Tetě je 69 roků.Užívá léky na štítnou žlázu Euhtyrox 50mikro. na tlak prestanceneo combi 5 mg/1,25 a warfarin
S pozdravem J.Vostrá neteř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro správnou funkci léku Warfarin je nezbytné, aby každý den teta přijala stravu s obsahem vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Ne více, ale ani ne méně - každý den stejně. Obvyklá česká strava založená na mase, omáčce a přílohách z mouky (těstoviny, knedlíky) nebo rýže je chudá na vitamín K a jedno takové jídlo obsahuje do 10 mikrogramů vitamínu K. Vitamín K se tedy musí navíc doplňovat prostřednictvím zeleniny. Nejvíce vitamínu K obsahují zelí, kapusta, ledový salát, brokolice, chřest, jarní cibulky a okurky. Například tři listy zelí, kapusty nebo salátu obsahují 90 mikrogramů vitamínu K a hodí se tehdy, když víte, že ten den nebyla strava bohatá na zeleninu, tak to s tím lze rychle doplnit. Aby však byla strava zábavná a přesto obsahovala potřebné množství vitamínu K, tak zde máme připravené jídelníčky. Můžete je vidět tady:
Častou příčinou operace je onemocnění konečníku nebo střeva, kdy je nutné je odstranit. Po takovéto operaci je vytvořena stomie (sigmoideostomie) na sestupném tračníku nebo v oblasti esovité kličky (stolice je již formovaná). Další typ operace na tlustém střevě se nazývá resekce podle Hartmanna. Při této operaci je odstraněna část tlustého střeva před konečníkem, konečník zůstane zachován, ale konec střeva s ním nemůže být z různých důvodů ihned spojen. V takovém případě lze někdy přistoupit k další operaci, při které se střevo s konečníkem spojí. Podobná operace se provádí i na horní části sestupného tračníku. Po těchto zákrocích jsou vývody dvouotvorové a později se odstraní (zanoří). Častým důvodem k vývodu je odlehčení střevu, například při zánětu. Po vyléčení je vývod zanořen.
Kolostomie je souhrnné označení pro vývody tlustého střeva. Kolostomie může být vyvedena v různých částech střeva – od těch jsou odvozeny i názvy konkrétních vývodů. Coecostomie je umístěna na přechodu tenké střevo – tlusté střevo (obsah je ještě řídký). Transversostomie se vyvádí na příčném tračníku (obsah je již kašovitý), sigmoideostomie se provádí na esovité kličce (obsah je tuhý, formovaný).
Kolostomie je malý kruhový otvor červené barvy (zabarvení je dáno barvou střevní sliznice) o průměru 2–5 cm, trochu vyvýšený nad povrch pokožky (podobný našpuleným rtům). Její povrch je neustále vlhký a lesklý. Není citlivá na bolest, neboť ve sliznici se nenacházejí nervová zakončení. Přesto vyžaduje ošetřování jistou opatrnost, sliznice se snadno poraní a začne krvácet. Krvácení není nikdy silné, stačí přiložit malý tamponek na několik vteřin a krvácení samo ustane.
V naší poradně s názvem CO JÍST PŘI ŘEDENÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.
Moje maminka pořád zápasí s ředěním krve.Prosím o vysvětlení co může jíst a co né.Předem děkuji. Uživá prašky na ředšní krve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sestavte s maminkou vyvážený týdenní jídelníček z toho co ji chutná a ten pak několik týdnů neměňte. Po prvním týdnu tohoto jídelníčku nechte mamince odebrat krev na zjištění její krevní srážlivosti u lékaře, který ji předepisuje Warfarin. Lékař podle výsledků upraví dávkování Warfarinu. Až se jí jídelníček přejí, tak sestavte nový a celý proces s odběrem krve zopakujte. V jídelníčku zcela vynechte grapefruity a kadeřávek.
Zánět ledvin čili pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se odvíjí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Pro nemocné vyžadující hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček se doporučují chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Ve svém příspěvku DIAGNOSTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Bohužel, podle webu Centra zdravých vlasů to vypadá, že prof. Arenberger, alespoň ne oficialně neordinuje, a je uveden pouze jako odborný garant. Pokud mám tedy zájem o co nejpřesnější diagnostiku, myslíte, že nemá vůbec smysl obracet se na státního lékaře a je lepší rovnou se objednat na Dermatologickou kliniku ?! Na jakém principu je vlastně v takovýchto případech diagnostika založena ?! Je v pořádku, když se lékař omezí pouze na ohledání pokožky ?!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobry den, Rayleen,
diagnostika se odviji vzdy od individualniho posouzeni lekare a neexistuje zadny oficialni postup. Mate pravdu, ze pan prof. Arenberger vice cestuje nez ordinuje, dal jmeno instituci, ktera dnes z toho vice mene tezi. Pres veskere negativni ohlasy, ktere na tuto instituci mame, je nutne rict, ze kozni potize se resi velmi obtizne. Jednak samotna diagnostika je dlouhodoby proces a take lecba je velmi komplikovala. Diagnostika rozhodne nespociva jen v letmem pohledu lekare na postizene misto. Ale je nutne provest krevni testy, testy na alergeny, projit rodinnou anamnezu, dale doporucuji zmenit jidelnicek, protoze strava byva vice nez 50% uspechu reseni problemu. Bohuzel vetsina lekaru na tento fakt zapomina.
Az se vratite z diagnozou, napiste. Ke konzultaci vyuzivame pana Prof. Elsackera z oboru klinicke biochemie, ktery se sam kdysi podilel na vyzkumu lecby lupenky a sebor.dermatitidy.
Hezky den, J.
Tato nemoc se nejčastěji projevuje tím, že vzniknou vřídky, které se mohou nazývat trudy, nežity, furunkly, někdy i neštovice. U mladých lidí se také objevuje název beďary. Tyto nežity vnikají zánětem vývodu mazových žláz. Obvykle totiž dojde k uzavření těchto vývodů. Zastavení sekretu těchto mazových žláz způsobuje poškození těchto žláz a někdy i vznik zánětů, které někdy mohou způsobit jizvy. Podobu těchto vřídků ovlivňují také roztoči, kvasinky a bakterie, které mohou celý stav nemoci zhoršit.
Na těle člověka jsou oblasti, kde se akné objevuje častěji, jedná se o obličej, ramena, horní část hrudi a zad.
Toto onemocnění provází dospívání většiny lidí, u některých jedinců přetrvávají tyto kožní problémy až do dospělosti.
Ve svém příspěvku LUPY VE VLASECH CO POMUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Tak jsem dnes navstivila na poliklinice svoji pani kozni, ktera mi pred rokem diagnostikovala seboroickou dermatitidu. Vetsinou se mi do hlavy podiva, poradi mi at zkusim jiny sampon, predepise jiny druh kortikoidu a rekne, at prijdu zase za nejakou dobu. Ted jsem tam byla poprve od ledna, co jsem se vratila z dovolene, opet se mi podivala do hlavy a zkonstatovala, ze to skutecne nevypada dobre. Ze hlava se mi loupe uz uplne vsude, vidi priznaky na usich i v obliceji, ale tentokrat uz mi neporadila nic, vlastne krome toho, ze si mam do pokozky vtirat olivovy olej, nedrbat se a mit optimistickou naladu, ze se s tim neda nic delat, a je na case se s tim smirit. Byla sice moc mila, a v ramci moznosti mi venovala i pomerne dost casu, ale nedokazu pristoupit na to, ze neni nic, co by mi mohlo pomoct. No.. tak nevim. Pripadam si zase v koncich. Budu zkouset dal metodou pokus omyl, jestli na neco nezareaguji zlepsenim, na 21.4. jsem objednana na vysetreni do sanatoria pana dr.novotneho k nejake pani dermatolozce, a pak se zase ne/uvidi :-/
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobry den, Rayleen,
problem imunity pokozky a naruseni jejiho prirozeneho pH muze vyvolat ruzne kozni onemocneni. V urcitem smyslu ma pani dr. pravdu - stres oslabuje vlastni obranne mechanismy organismu, takze si tim nepomahate. Abych mluvila konkretneji, volila bych nasledni postup:
- probiotika (podivejte se na nektery z pripravku v lekarnach)
- activ aloe (stava z aloe podporuje imunitu a navic vyrovnava pH ve strevech = centrum nasi imunity)
- lneny olej a pupalkovy olej uzivejte denne, 2 lzicky
- zinek v chelatove vazne (podporuje hojeni, navic pusobi protizanetlive)
- ve finale bych doporucila silny antioxidant, ktery eliminuje negativni dopad volnych radikalu. Je to zdanlive nepotrebny doplnek, avsak ve finale plni vyznamnou funkci, v lekarnach volte Neofruit prasek, ktery pochazi z prirodnich zdroju, 2 lzicky ve vode rozpustit denne
Pro vnejsi pouziti vyzkousejte do 300 ml vody vlit 2 lzice octu a po umyti vlasu proplachnout vlasovou pokozku. Bakteriim a plisnim se v kyselem prostredi velmi spatne dari, proto je to jednoduchy navod jak alespon docasne vyrovnat pH v pokozce.
Kazdy problem se vsak nachazi uvnitr organismu: jatra, ledviny a nadledvinky. Proto by jste mela zasadne zmenit jidelnicek, vsechno korenene, sladke, tucne, slane vyloucit. Sem patri i bile pecivo, slazeny cerny caj. Rano nalacno vyzkousejte teplou vodu se stavou z 1/2 citronu, pote si dejte vyse zmineny lneny olej.
Je nutne vydrzet v aplikaci alespon mesic a pak uvidite, co se bude dit.
Čtyřtýdenní popis detoxikace dle Antonie Mačingové
První týden je jídelníček sestaven tak, aby se do těla dostalo co největší množství živin v podobě vlákniny v zelenině, ovoci. Díky zvýšenému pitnému režimu denně 3,5–4 litry vody se důkladně vyčistí tlusté střevo. Některé druhy zeleniny mají vysoce projímavý účinek, příkladem je červená řepa, fazolové lusky, mrkev. Červená řepa je důležitou potravinou prvního detoxikačního týdne, je velmi zdravá, dokáže čistit krev a zachycuje jedovaté kovy. Je vynikajícím zdrojem vlákniny, čímž podporuje činnost střev, dále obsahuje kyselinu listovou, velké množství křemíku, který zlepšuje stav pleti, vlasů a nehtů. Vedlejším projevem konzumace červené řepy je červené zbarvení moči a stolice.
Druhý týden je v porovnání s prvním týdnem pestřejší, obsahuje více sacharidů a bílkovin. V tomto období může přetrvávat pocit nafouklého břicha, ovšem tento stav je přechodný, jelikož při detoxikaci dochází k likvidaci bakterií. V tomto týdnu je dobré zvýšit přísun probiotické kultury v podobě kysaného zelí nebo šťávy z kysaného zelí.
Ve třetím týdnu se přechází na pestrou stravu. V tomto týdnu se upravuje pocit nasycení tak, že pro nasycení stačí menší porce, než tomu bylo v prvním týdnu. To je důkazem toho, že tělo přestává být podvyživené. Je to k neuvěření, ale obézní tělo je častokrát podvyživené. V tomto týdnu se začínají projevovat první úbytky v centimetrech, což je patrné na oblečení, které začíná být volnější, organismus je plný energie, vitality a chuti do života.
Čtvrtý a poslední týden představuje relativní pohodu. Jsou již viditelné účinky 28denního detoxikačního plánu. Důležitým předpokladem je důsledné dodržení pokynů detoxikace, což je dodržení správného pitného režimu, 3,5–4 litry vody denně po celou dobu, plné nasycení při jídle.
Jídelníček při detoxikaci na 1. týden
Detoxikační jídelníček se skládá:
Snídaně
Oběd – kuřecí maso můžete nahradit krůtím masem nebo hlívou ústřičnou
Večeře
1. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: brokolice s česnekem a strouhaný nízkotučný sýr. Večeře: brynza s bílkem.
2. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: fazolové lusky s česnekem a strouhaný sýr. Večeře: salát z červené řepy a vařené vejce.
3. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: salát ze strouhané červené řepy a strouhaný sýr. Večeře: mrkvový perkelt a strouhaný sýr.
4. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: mrkvový perkelt a strouhaný sýr. Večeře: prokládaná cuketa.
5. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: prokládaná cuketa. Večeře: brynza s bílkem.
Ve svém příspěvku MANČINGOVÁ DIETA JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Týnská.
V průběhu detoxikace skvělé výsledky, pak jsem přešla na schůdkovou metodu a přestala jsem hubnout. Po pěti týdnéch schůdkové jsem se vrátila k detoxu , začalajsem hubnout, ale výsledky nebyly zdaleka tak svělé, jako z prvního detoxu. Momentálně už šestý týden jedu podle schůkového systému, ale úbytek žádný , ani na váze ani v centimetrech.Přidala jsem tedy více pohybu a výsledek je ,že mi jde váha nahoru. Poctivě dodržuji pitný režim i sestavený jídelníček.
Proč to nefuguje??????
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Operace konečníku patří k technicky náročnějším výkonům, zvláště pokud mají být provedeny radikálně, a pokud mají operovanému poskytnout co nejlepší kvalitu života. Proto by měly být soustředěny do specializovaných center s adekvátním technickým a personálním vybavením. Konečník spoluodpovídá za velmi komplexní mechanismus – udržení stolice a její kontrolované vyprazdňování. Operační zásah do anatomie konečníku, nervů a svalů odpovídajících za tento velmi náročný mechanismus, může mít dalekosáhlé funkční následky pro operovaného.
U části pacientů při provedení radikálního odstranění nádoru konečníku není možné následné napojení. Výkon je pak ukončen založením definitivní terminální stomie (vývodu).
Komplikace po operacích v řitní krajině jsou vzácné. Rány se mohou špatně hojit. Zúžení řitního kanálu je další málo častou komplikací.
V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den měla bych zájem o knihu Antonie Mačingová 28 denní jídelniček potřebovala bych zhubnout a díki tomu že jsem přibrala mám zvýšení cukr .děkuji Vedralová TE: 736433536
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Knížku od Antonie Mačingové s názvem Zhubněte jednou provždy je možné koupit v těchto prodejnách: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Potraviny jako je brokolice, hrách a česnek se dají nahradit květákem, čočkou nebo cizrnou a česnek můžete vyřadit úplně, pokud ho nemůžete.
Za rozhodnutím zbavit se tohoto orgánu stojí většinou opakující se bolesti a trávicí obtíže. Nejedná se o tak běžnou operaci, jako je slepé střevo, ale i přesto je tato operace velmi častá. Nejčastějším onemocněním žlučových cest jsou kameny (odborně cholelitiáza), které vznikají vysrážením žluči při jejím nevhodném složení. Postihují zhruba 10 % populace a nemusí se nijak projevovat, ale také mohou. A právě komplikace vznikající kvůli žlučovým kamenům jsou nejčastějším důvodem k odstranění žlučníku.
Komplikace:
útvary vyvolávající bolest a trávicí obtíže
kámen ve vývodu žlučových cest – žlučová kolika
zánět žlučníku
zánět slinivky břišní
vznik píštěle mezi žlučníkem a střevem
Odstranění žlučníku s téměř stoprocentní pravděpodobností zabrání návratu kamenů a s nimi spojených komplikací.
Odstranění žlučníku – cholecystektomie – se většinou provádí laparoskopicky.
Místo velkého řezu udělá chirurg jen několik malých otvůrků do dutiny břišní. Jimi zavede kameru s lampou a speciální chirurgické nástroje. Břicho pro lepší přehlednost naplní oxidem uhličitým a žlučník odstraní. Laparoskopická metoda má nespornou výhodu v tom, že je pro operovaného méně zatěžující a umožní mu rychlejší hojení.
Otevřená cholecystektomie, kdy se ke žlučníku přistupuje jedním větším, asi 15 cm dlouhým řezem v pravé horní části břišní stěny, se ovšem provádí stále, a to u pacientů se srůsty v břišní dutině či v případě, že se laparoskopický zákrok nezdaří, anebo jej není možné provést.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
