JIP je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití - dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.
Co dělat po narkóze
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
Ve svém příspěvku DĚTSKÁ SLINTAVKA A KULHAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Jako pětiletá jsem prodělala slintavku, kterou se tehdy nakazila téměř celá školka, do které jsem chodila. Měla jsem ale, především kvůli neuvěřitelnému zanedbání nebo podcenění situace mojí dětskou lékařkou, velmi těžký průběh a šlo mi tehdy o život. Boláky se mi dostaly až do jícnu a nebyla jsem schopna přijímat ani tekutiny. Strávila jsem nakonec několik týdnů na JIP na infuzích v nemocnici a propouštěli mě s váhou necelých 15 kg. Je to již historie, stalo se to v roce 1968. Ale zajímalo by mě, o jaký typ slintavky šlo, když u dětské se zdůrazňuje, že není nějak nebezpečná a sama odezní. Dodnes jsem měla za to, že šlo o nákazu z mléka, které nám dováželi přímo z JZD v konvích, ale opět se setkávám s názory, že tento typ nákazy od zvířete je nesmírně vzácný. Jak to tedy je?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Činnost anesteziologů byla v nemocnici zahájena 1. 1. 1964 vytvořením funkce ústavního anesteziologa. Dne 1. srpna 1969 bylo zřízeno nelůžkové oddělení. Lůžkové ARO bylo otevřeno v prostorách chirurgických operačních sálů v roce 1974. Od roku 1978 začalo plně fungovat jako samostatné 5lůžkové oddělení. V roce 1994 se oddělení přestěhovalo do samostatných prostor v nové jižní přístavbě nemocnice. Maxima, tedy 7 lůžek, dosáhlo v roce 1999. V letech 1986–1996, před zahájením činnosti záchranné služby a následně integrovaného záchranného systému, pracovníci vyjížděli ve vybavených sanitních vozech do terénu v rámci RZP a RLP. V období od 1. 7. 2000 do 1. 7. 2006 nemocnice provozovala neurologické lůžkové oddělení, jehož součástí byla také JIP. Disponovalo celkem 30 lůžky, z toho 4 JIP.
Anesteziologicko-resuscitační oddělení poskytuje nepřetržitě anesteziologickou, intenzivní a resuscitační péči cca pro 110 000 obyvatel. Při činnosti spolupracuje s okolními zdravotnickými zařízeními, zejména s Nemocnicí Blansko, FN Brno, FN u sv. Anny v Brně a dalšími, odkud také přebírá řadu pacientů. ARO Nemocnice Boskovice s.r.o. je držitelem akreditace udělované Ministerstvem zdravotnictví České republiky ke specializačnímu vzdělávání lékařů pro obor Anesteziologie a intenzivní medicína.
Kontakty
516 491 443
516 491 444
Informace o zdravotním stavu pacientů se podávají od 13.00 do 14.30 hod. (ústně u primáře oddělení, eventuálně u ošetřujícího lékaře, telefonicky výjimečně).
Primář oddělení: MUDr. Vladimír Zemánek – atestace II. stupně z anesteziologie a resuscitace, licence pro výkon samostatné praxe v oboru urgentní medicína, osvědčení k využívání fibrooptické bronchoskopie v anesteziologii a intenzivní péči
Zástupce primáře: MUDr. Aleš Opletal – osvědčení o specializované způsobilosti lékaře v oboru anesteziologie a resuscitace, licence pro výkon samostatné praxe v oboru urgentní medicína, vedoucí lékař úseku resuscitace
V naší poradně s názvem MODRE SKVRNY NA TELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Mam malu holcicku a ma fialovy tecky a krvacani pod kuzi. Chtela by som jse zeptat ci je to smrdelne ji je dve mesice a je v nemocnici na jip ke prosim poradte mi jsem zufala a mam oni strach dekuju .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podkožní krvácení u takto malých dětí může mít různé příčiny. Pokud je vaše dcera na jednotce intenzivní péče, tak určitě ošetřující lékař zná bližší informace o příčinách jejího onemocnění, takže se musíte zeptat tam co je příčinou a jaká je prognóza.
JIP zajišťuje intenzivní péči nemocným v bezprostředním pooperačním období pět až sedm dní v týdnu, případně péči urgentně přijatým pacientům a pacientům z oddělení v těžším stavu.
V naší poradně s názvem PŘEDÁVKOVÁNÍ WARFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Warfarin je zvláštní lék, co se týče jeho vstřebávání. Po spolknuti předepsané dávky se asi jen 3% vstřebají do organismu a zbytek se vyloučí z těla ven bez užitku. Míra vstřebávání se ale rapidně zvýší, když se sní například grep, některé doplňky stravy a nebo se zvýší příjem vitamínu K, který je v zelených potravinách. To pak schopnost Warfarinu vstřebat se do organismu stoupne několikanásobně a trvá delší dobu než se z těla vyloučí. Ta doba je delší, než čas do další dávky, která je rovněž ještě akcelerována, jako ta předchozí, takže se roztáčí spirála předávkování se všemi riziky zvýšeného krvácení. Proto se musí v případě užívání Warfarinu dodržovat stravovací opatření, které zabezpečí stále stejné množství vitamínu K v přijímané stravě. K tomu jde ruku v ruce pravidelné a časté měření srážlivosti krve, tak zvaný Quickův test INR. Ke změření by měl váš otec docházet každé 3 týdny. Warfarin je skvělý lék a dokáže za málo peněz zachránit mnoho životů, ale jen když se dodržuje neměnný jídelníček a často se měří jeho účinky. Jen tak může být bezpečný.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarda.
Zdravím pane Cempírku.
Děkuji za vyčerpávající odpověď.
V podobném duchu mi odpověděl i pan primář na JIP.
Jen jsem chtěl odpověď i z druhé strany.
Chirurgické oddělení zahájilo provoz v roce 1958 na dvou standardních ošetřovacích jednotkách. Začátkem 90. let byla v rámci aseptického oddělení vybudována chirurgická jednotka intenzivní péče s 6 lůžky, která se po dokončení jižní přístavby nemocnice přestěhovala do vlastních prostor. Vzhledem ke stále rostoucí potřebě intenzivní péče a monitorace po operačních výkonech byl počet lůžek v červenci roku 2009 rozšířen na 12 a pracoviště se přestěhovalo do nových, moderních prostor.
Chirurgické oddělení nabízí komplexní péči v oboru všeobecné chirurgie, traumatologie a urologie. Bohatou tradici a vysokou úroveň má zejména chirurgie zažívacího traktu. Provádí se zde široká škála výkonů od operací jednoduchých až po radikální. V rámci operativy jsou prosazovány moderní trendy včetně rozšiřování spektra laparoskopických výkonů, terapeutických i diagnostických. Výrazně se zvýšil počet onkochirurgických radikálních výkonů. Značnou část náplně činnosti pracoviště tvoří traumatologie. Díky kvalitnímu technickému zázemí i personálnímu obsazení disponuje oddělení moderními operačními postupy při ošetření končetinových poranění i při ošetřovaní traumat břicha.
Oddělení úzce spolupracuje s vyššími klinickými pracovišti v Brně, především Masarykovým onkologickým ústavem, Úrazovou nemocnicí, FN Bohunice a FN USA. V oblasti vzdělávání (pre- i postgraduálního) je v rámci chirurgického oddělení zabezpečena činnost stážistů a mediků.
Kontakty
516 491 411 – oddělení A
516 491 421 – oddělení B
516 491 414 – chirurgická JIP
Primář oddělení: MUDr. Radek Bousek – atestace II. stupně z chirurgie, atestace z traumatologie
Zástupce primáře: MUDr. Ivoš Novosad
Lékaři:
MUDr. Josef Snášel, vedoucí lékař CHJIP
MUDr. Jan Kubačák
MUDr. Miroslav Dobiášek ml.
MUDr. Aleš Chromý
MUDr. Jan Vlach
MUDr. Kateřina Kuklová
MUDr. Střítecká Zuzana
MUDr. Kubík Marek
MUDr. Koželuhová Kristýna
Vrchní sestra chirurgických oborů: Helena Masaříková
Staniční sestry:
Ludmila Langerová – staniční sestra JIP
Iveta Bílková – staniční sestra chirurgického oddělení A
Drahomíra Šmerdová – staniční sestra chirurgického oddělení B
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní onemocnění, během kterého dochází k nervovému poškození přetrvávajícímu 24 hodin a déle. Cévní mozková příhoda je způsobena přerušením krevního zásobení některé z části mozku. K přerušení dodávky okysličené krve do mozku dochází z 80 % na základě trombu (či embolu), který cévu ucpe. V ostatních případech dojde ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy či při kombinaci těchto jevů.
Léčba
Pacienti jsou umístěni na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podpoření krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi tyto léky patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která cévní mozkovou příčinu způsobila, nebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit. Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto se již na lůžkách intenzivní péče začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu.
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI PUPEČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Žasnu nad článkem - 3-5 dnů na jip po operaci a další dny na lůžku? Co je to za blábol? Já jsem přišla v ne do nemocnice,kde mi udělali všechna vyšetření/pravda,byla to dost akutka/, v pondělí ráno operace, hned na pokoj a druhý den ráno jsem šla domů. Bez problémů. Tak tady lidi zbytečně nestrašte týdnem ve špitále. Dělá se to převážně v tzv.jednodenní chirurgii! Všem držím palce,ať to mají po operaci/normální,ne laparo/ v poho,jako já.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence až kóma), halucinace či afázii. Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou poté bývají nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie a podobně). Encefalitida je často také doprovázena zánětem mozkových blan – meningitidou.
Léčba
symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva a tak dále), případně JIP
za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie
herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy
Ve svém příspěvku REISHI SPOLU S WARFARINEM LZE UŽÍVAT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Dostala jsem k vánocům jako dárek 3 balení REISHI BIO. 14 roků užívám Warfarin, lze užívat Reishi s Warfarinem. Díky za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
INR bylo2,6 a za10 dní 8,5 velké krvácení z konečníku.Warfarin 5mg ob den1x.Nikdy nebyl problém.Před 10 dny propuštěn z nemocnice z Jip a pak Silo.Prodělal Coronavírový zápal plic.Lécen kyslík.Děkuji Marie
Léčba je závislá hlavně na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsahem tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin. Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulinu, jenž napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) inzulinu. U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku i smrti, proto je nutná hospitalizace. Prvním krokem je konzervativní léčba – léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infuzemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infuzi v roztoku). Monitorují životní funkce (na jednotce intenzivní péče – JIP) a sledují stav nemocného.
Hospitalizovaný nesmí po nezbytnou dobu přijímat jídlo ústy. Má zavedenou nasogastrickou sondu, močový a centrální žilní katetr. V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost, než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky nebo společný vývod slinivky a jater – tzn. žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá tkáň volná, je odstraněna.
Ve svém příspěvku DROŽDÍ JAKO LÉK: UPOZORNĚNÍ V COVIDOVÉ DOBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pete Petan.
Upozornění: Užíval jsem mimo jiné přes 5 roků dlouhodobě kostku droždí denně. Přínosem bylo pro mne zajištění dostatku vitaminů B a snížení bolestivosti zad, mám diagnostikovánu 25 let polyneuropatii dolních končetin a jsem 20 let diabetikem 2 typu, dostávám mimo léků injekce Milgamma týdně přes 10 let, nyní jsem už 3 roky na inzulinu, 77 let, diabates v mém rodě je dědičná! Před 1,5 rokem jsem dostal přes okamžitou předběžnou ochranu antibiotikem a Isoprinosinem velmi těžký průběh covidu, 15 dní pobyt na JIP (nové antibiotikum, kortikoidy, kyslík až 7,5 l/min bez masky, a dalších 15 dní doma na kyslíku 2 l/min. Po následných dvou očkováních proti covidu jsem v červenci a srpnu byl testován v Brně na protilátky, 1.test výsledek 2.7.2021 protilátky 89,4% P, IgM 0 N, IgG 0 N, manželka rovněž po covidu a dvou očkováních ve stejné době jako já s lehčím průběhem covidu měla hodnoty IgM a IgG obě větší než 20, droždí neužívala, očkována a testována byla ve stejné době jako já. Týden jsem pátral a na internetu jsem zjistil, ze droždí je ve střevech velmi agresivní, střevní mikrofloru a mikrobiom silně mění, přestal jsem droždí hned užívat a hodnoty výsledeky 2.testu 16.8.2021 byl: protilátky 81,3% P, IgM 0,2 N, IgG 20,4 N.
Moje otázky mi nebyly nikde nikým zatím zodpovězeny:
1. Mohl být můj průběh covidu mnohem těžší díky droždí, u kterého jsem měl hodnoty IgG a IgM zřejmě v čase nákazy nulové?
2. Jaký význam pro odolnost na vznik nákazy nejen u covidu má test těchto protilátek zejména u lidí, kteří obecně nemají problémy s imunitou?
Droždí už proto nekonzumuji, považuji jeho účinek za sporný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pete Petan.
Každý pacient s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou musí být hospitalizován – jedná se o vážné onemocnění s mnoha komplikacemi. Léčba je dlouhodobá a náročná, jelikož se ve většině případů jedná o rozsáhlá poškození. Pacienti jsou umístěni na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podporu krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi ně patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která CMP způsobila, anebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit.
Velmi významnou úlohu v léčbě postiženého hraje jeho aktivní přístup, někteří pacienti svým nezdolným optimismem a snahou dokáží změnit i zdánlivě neměnný těžký stav. Proto je důležité podporovat jejich aktivitu – zdravě je motivovat. Cévní mozková příhoda není nemocí, jejíž důsledky se zlepší na normální stav přes noc. Jsou to většinou dlouhé týdny až měsíce vytrvalé práce pacienta a péče jeho okolí. Motivace je velmi důležitá, proto je nutné pacienta chválit i jen pro zdravé lidi běžné věci – udržení hrníčku, první nové kroky, samostatně se obléci či dojít si na toaletu. Je však potřeba mít na paměti vážnost situace a pacienta nepřeceňovat, takže například jej nenechat v koupelně bez dozoru, dokud nemá dostatečnou koordinaci pohybů atd.
V České Republice existuje již několik center zaměřených pouze na CMP, kde je pacient léčený a kde rehabilituje a později dochází ambulantně. Jsou v nich zajištěny všechny pomůcky, psychologové, fyzioterapeuti, logopedi a je zde vytvořeno i zázemí pro blízké okolí pacienta. Zde se dozvíte potřebné informace pro péči o vaše blízké.
Ve svém příspěvku OPERACE UCPANÝCH TEPEN V NOHÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Houška.
Hezký den přeji.Mám dotez ohledně mého manžela má žíly na obou nohách byl už jednou na operaci žil obou nohou za nejaký rok měl při chůzi problémy měl bolest ,musel se zastavit chvilku odpočinout a zase mohl jít.Byl s tím na operaci kde mu zaváděli nějaký sten.Několik roků asi tak 6let měl klid,až před půl rokem se to znovu opakuje .Pan doktor mu předepsal lék Enelbin 100mg 2xdenně ráno a večer po 2 tabletách.Msi zavolat a objednat na kontrolu a zároven objednat na operaci baypasu Rád by věděl jak operace probíhá,jaké mohou nastat komplikace a jak dlouho pobude v nemocnici.Předem děkuji za odpověd.Dana Houšková manželka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravim,zrovna jsem po teto operaci,takze v mem pripade se jednalo o předoperační vyšetření,nastup do nemocnice den pred operací,samotny zákrok cca 2.5hod.,pak 1-2 dny ARO nebo JIP,pak tyden na pokoji a tot vse..
Zmínky o resuscitaci lze nalézt již v Bibli. Starý zákon, Druhá kniha královská, kap. 4., verš 32–35 uvádí, jak prorok Elizeus (Eliáš) křísil dítě.
V roce 1878 se objevuje první popis nepřímé masáže srdce, jehož autorem je Böhm. Používala se asi 10 let, pak upadla v zapomnění.
V roce 1932 se svět dozvěděl o umělém dýchání tlakem na lopatky a manipulací v loktech u pacienta ležícího na břiše dle Holgera-Nielsena.
Počátkem 60. let 20. století se objevily práce baltimorských lékařů Kouwenhovena, Knickerbockera a Judea o masáži srdce. Americký lékař rakouského původu Peter Safar (žil v letech 1924–2003) se začal zabývat problémy resuscitace v roce 1957. (Zajímavý je jeho původ, rodiče byli vídeňští Češi a dědeček, Josef Šafář, pocházel z Lukavic v Orlických horách.) Do roku 1950 pobýval ve Vídni, poté v USA ve městech Philadelphia, Baltimor, Pittsburgh. Zasloužil se o zrod moderní resuscitace, doporučil i tzv. trojitý manévr pro zprůchodnění dýchacích cest. Profesor Peter Safar vypracoval jednoduchou přehlednou metodu spočívající v krocích A-B-C (kroky používané i v laické resuscitaci) a dále v krocích D-E-F (rozšířená neodkladná resuscitace) a G-H-I (prodloužená neodkladná resuscitace). Jeho metoda umožňuje snadněji a lépe resuscitovat i laickým zachráncům. V letech 1960–1968 byla postupně přijata v celém světě. Do té doby se vyučovala přibližně 100 let pouze metoda dle Silvestra-Brosche. Úzce spolupracoval i s baltimorskými lékaři Elanem, Knickerbockerem a Kouwenhovenem.
V roce 1974 byla tato metoda doplněna AHA (American Heart Association – Americká společnost kardiologů) o resuscitaci mozku. O 26 let později byla na doporučení tří vůdčích autorit v oblasti neodkladné resuscitace ERC (European Resuscitation Council – Evropská rada pro resuscitaci), AHA a ILCOR (International Liaison Committee on Resuscitation – Mezinárodní koordinační orgán pro resuscitaci) provedena nejen poslední dosud platná úprava vlastního resuscitačního postupu, ale i aktivace záchranného řetězce (včetně laické resuscitace a defibrilace). Výrazným doporučením bylo provádět defibrilaci AED (automatické externí defibrilátory) již na úrovni základní neodkladné resuscitace vykonávané vyškolenými a vycvičenými nezdravotníky. Zmíněná celosvětová směrnice má název Guidelines 2000. Roku 2001 vyšla v České republice v edici Národní lékařská knihovna ve zvláštním čísle (prim. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.), poté v dalších zprávách a doporučeních České lékařské komory, České kardiologické společnosti, postupy pro ZZS, JIP, ARO apod. V témže roce ji převzal i Český červený kříž (ČČK) a zahrnul ji do Standardů prvn
Ve svém příspěvku UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Beneš.
po ocni mrtvici mám ztrátu zraku na pravém oku, po vyšetření me bylo zděleno,že stav je nevratný, byl jsem v nemocnici do dvou hodin ovše vyšetření trvalo přílis dlouho, než jsem se dosta na JIP neurologie jíž zrak nezachránily, vidím na pravé oko částečne,byl odebrán řidičský prukaz stim , že když se stav zlepší bude mi navracen. Lečba brobíhá pouze tím, že jsou mi podávány leky na snížení cholesterolu a vysoky tlak s kterým se léčím již delsí dobu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lázeňské rehabilitační pobyty, které trvají 28 dní a vedou k výraznému urychlení zotavovacího procesu po operaci srdce, bývají pojišťovnou plně hrazené. Tento časný nástup k rehabilitaci je pro zdraví přínosnější než dosud obvyklé pobyty s odstupem několika měsíců. Několik prvních dní je klient sledován na Centru časné rehabilitace (obdoba JIP). I z tohoto důvodu umožňují Lázně Poděbrady, a.s., eventuální pobyt partnera při pobytu nemocného. Pacient se zúčastní fyzického tréninkového programu, po kterém se zlepší jeho tělesná výkonnost. Možné bolesti svalů, kloubů a operačních jizev zmírní masáže, koupele nebo elektroléčba. Pacient je pod odborným zdravotnickým dozorem. Provedou se veškerá kontrolní vyšetření, laboratorní i přístrojová.
Pacient se naučí zdravému způsobu života, včetně racionálního stravování. Kuřákům bude nápomocný režim v jejich snaze o nekouření. Doporučuje se vzít si s sebou do lázní kromě základních hygienických potřeb přiměřené oblečení pro cvičení, pohodlnou sportovní obuv, oblečení vhodné na vycházky. Zájemci o cvičení v bazénu potřebují plavky a koupací čepici. Je důležité, aby pacient měl s sebou léky, které trvale užíval do operace, a to i v případě, že se léky během pobytu na kardiochirurgické klinice měnily. Zejména se jedná o léky na cukrovku, inzulín, urologické, neurologické léky, léky na štítnou žlázu a veškeré speciální léky.
Je nutné léčit nebo odstranit příčinu rabdomyolýzy, je-li to možné. Pacient by měl ležet na JIP s monitorací základních životních funkcí a vnitřního prostředí. Jako prevence poškození ledvin je nutná hydratace. Pokud dojde k výraznému zhoršení ledvinných funkcí, pak je zapotřebí alespoň dočasná dialýza.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
Pokud dojde k operaci pupeční kýly nelaparoskopicky a pokud se opravdu bude vyvíjet vše „normálně“, měl by pacient opustit JIP během 3–5 dnů. Minimálně 3 další dny stráví na standardním oddělení a během této doby by se měla zcela obnovit střevní pasáž. To znamená, že pacient bude chodit na stolici a bude přijímat normální stravu jako před operací. Po operaci se doporučuje 6 týdnů nezvedat a nenosit těžká břemena.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Pokud se jedná o komplikaci cukrovky a ne hladovění, musí být léčba zahájena urgentně. Lékař nejprve zkontroluje hladinu cukru v krvi a pak zahájí léčbu inzulinem. Ve vážných stavech je zapotřebí dotyčného hospitalizovat na JIP a zajistit u něj kardiovaskulární funkce, kontinuálně podávat kyslík, nitrožilně se pak vedle inzulinu se podává i bikarbonát sodný, který pomůže vyrovnat příliš kyselé pH. V případě neléčení se acidóza prohlubuje, rozvíjí se hypokalémie a nemocný upadá do diabetického kómatu a následně umírá na otok mozku anebo aspiraci. Naštěstí je dnes úmrtnost na tuto závažnou komplikaci minimální.
