Kajenskýpepř má podle babských rad pomáhat pacientům při léčbě svrabu, ve skutečnosti ale jeho účinky nebyly nikdy prokázány. Je možné, že může mít kajenskýpepř pozitivní účinky na zmírnění bolestí a i svědění. Kajenskýpepř totiž obsahuje kapsaicin (ten je součástí i různých přípravků). Kapsaicin pomáhá ke zmírňování bolestí a svědění. Důležité je ho ale aplikovat přímo. Přípravky s obsahem kapsaicinu by ale neměl pacient užívat bez konzultace s lékařem.
Ve svém příspěvku JAK UŽÍVAT KAJENSKÝ PEPŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dostálová.
Dobrý den,mám vysoký krevní tlak a nechci užívat léky,můžete mi prosím poradit jak dávkovat kajenskýpepř a který je nejúčinnější a nezdravější? Spolknout jen tak 1 kl kajenského pepře i když v čaji atp.přece musí hrozně pálit v ústech.Dále bych se ještě chtěla zeptat na směsi bylinek které snižují krevní tlak.Děkuji předem za Vaše rady,s pozdravem a přáním hezkého dne Marie Dostálová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Tůma.
Je vhodne uzivani kayenskeho pepre pri potizich s dvanacternikem? Dekuji za radu.
Předpokládá se, že kapsaicin, který se nachází v kajenských papričkách, pomáhá zmírňovat bolest a svědění.
Kajenskýpepř (Cayenský pepř) nebyl prokázán jako účinný při léčbě svrabu. Přesto se někteří lidé domnívají, že je to účinná léčba proti roztočům.
Kajenskýpepř má určitou užitečnost, pokud jde o svrab, a to i přes určité kontroverze. Podle jedné studie [3], kapsaicin, sloučenina obsažená v kajenském pepři, znecitlivuje pokožku, když je aplikována přímo. To může pomoci zmírnit některé bolesti a svědění spojené se svrabem.
Krémy s kapsaicinem lze zakoupit online. Před použitím těchto produktů se poraďte s lékařem.
V naší poradně s názvem WARFARIN A BRUSINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Flídrová.flidrova marie @seznam.cz.
Dobrý den,slyšela jsem v radiu,že brusinky působí proti účinkum Warfarinu,který užívám na ředění krve.Můžete mi říci,zda podporují ředění krve a nebo působí proti.Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Flídrová, slyšela jste dobře, brusinky skutečně mohou způsobit zdravotní komplikace ve spojení s Warfarinem. Warfarin je lék na ředění krve, tak zvaný antikoagulant. Warfarin se používá k rozpuštění akutních krevních sraženin při hluboké žilní trombóze nebo plicní embólii. Preventivní užívání Warfarinu pak snižuje u rizikových pacientů vznik srdečního infarktu, či mozkové mrtvice v důsledku vytvoření krevní sraženiny v žilním pletenci. Do těchto rizikových skupin patří lidé s poruchou srdečního rytmu nebo s umělými srdečními chlopněmi, dále pacienti po prodělaném infarktu a také pacienti po chirurgických zákrocích, například po náhradě kyčelních či kolenních kloubů.
Warfarin je komplikovaný lék v kombinaci s ním nesmí být užíváno mnoho bylinných přípravků! Následující seznam doplňků stravy by NEMĚLY být užívány společně s Warfarinem, aniž by o tom nevědět váš ošetřující lékař.
Nebezpečné kombinace doplňků stravy s Warfarinem:
- Bromelain, který podporuje odbourávání tuků z problematických partií těla,
- Chlorella zelená řasa,
- Koenzym Q10,
- brusinky,
- šalvěj červenokořennou (dan šen),
- ženšen,
- dong quai,
- třezalka,
- pískavice řecké seno,
- ginkgo biloba,
- kajenskýpepř,
- česnek,
- vitamín E,
- vysoké dávky vitamínu C.
Kapsaicin je rostlinný alkaloid, který je zodpovědný za pálivou chuť papriky, jde o hlavní alkaloid paprik Capsicum. Pro savce včetně člověka je dráždivý a vyvolává pocit pálení v každé tkáni, se kterou přijde do styku. Kapsaicin a několik příbuzných sloučenin se společně nazývají kapsaicinoidy a jsou produkovány jako sekundární metabolity chilli papričkami, pravděpodobně pro odpuzování některých býložravců a hub. Kapsaicin je rozpustný v alkoholu a tucích.
Pozitivní účinky způsobené přítomností dusíkaté látky ze skupiny fenylalkylaminových alkaloidů přispívá k podpoře krevní cirkulace, zvýšení rychlosti metabolismu, stimulaci žaludeční sekrece a tím k podpoře zažívání. Léčebný efekt kapsaicinu se může projevit při dávkách 400 miligramů třikrát týdně. To je množství odpovídající asi třem až osmi paprikám Habanera. Tento druh papriky pochází z poloostrova Yucatan a patří k nejpálivějším na světě. Konzumaci takových paprik byste měli zvážit a nejprve probrat s lékařem. Je třeba dát přednost ověřeným doplňkům stravy, které kapsaicin obsahují. Kapsaicin inhibuje růst nepříjemné žaludeční bakterie Helicobacter pylori a posiluje tvorbu ochranného hlenu v žaludku. Přispívá k regeneraci žaludečních stěn při poškození vlastními enzymy, které je známé jako žaludeční vředy. Chilli papričky mohou pomoci i při hubnutí, pálivá jídla obecně snižují chuť k jídlu. Dále se ještě v trávicím systému, svalech a srdci zvyšuje rychlost metabolismu, což se využívá rovněž při hubnutí. Běžné dávky mají celkově povzbuzující účinky na tělesné funkce a výkonnost, včetně vlivu na oběhovou soustavu, který je podobný krátkodobému aerobnímu cvičení. Kapsaicinem či chilli papričkami se lze předávkovat. Dojde k poničení mitochondrií a místně dokonce k likvidaci některých bolestivých nervových zakončení. U některých osob může mít kapsaicin (kromě zarudnutí pokožky nebo přechodných puchýřků) vliv na krevní tlak a srdeční rytmus.
Chemická struktura kapsaicinu vyvolává dráždění zakončení nervů citlivých na bolest, takže po jeho požití nebo aplikaci na kůži se ozývá bolest nebo pálení. A přestože ve skutečnosti nenastalo žádné popálení, podrážděné neurony uvolňují neurotransmitery nazývané substance P, které zajišťují přenos pocitu bolesti do mozku. Tento princip působení kapsaicinu se zdá být cenným v případech použití jako přírodní prostředek proti bolesti. Spotřebovává se přitom mnoho substance P, a tak může docházet ke snížení signálů bolesti vysílaných do mozku. Krémy s kapsaicinem jsou díky tomu velmi účinné pro úlevu od artritidy, při dnových záchvatech bolesti svalů nebo nervových zakončení.
Vnitřní používání kapsaicinu vyvolává přechodné zvyšování tělesné teploty a tělo může dokonce přepnout ze spalování sacharidů na spalování tuků. Je to také s největší pravděpodobností způsob, jak kajenskýpepř napomáhá regulaci krevního cukru po jídle. Kapsaicin navíc způsobuje, že se cítíte dříve nasycení, což vede ke snižování objemu snědeného jídla. Dietní změny pak nemusí být obtížné realizovat. Studie prováděná u myší prokázala, že jakmile se kapsaicin dostal do tenkého střeva, zvýšil se metabolismus takzvaného hnědého tuku, který bývá spojován i se zvýšením energetického výdeje a s všeobecným ubýváním tuku v těle. Těm, kteří se chtějí zbavit tuku, může užívání kapsaicinu napomáhat jak ke kalorickým úbytkům, tak i ke zvyšování energetických výdajů.
Kupte si balíček čerstvého koření chilli (kajenského pepře), abyste u většiny jídel vyvolali příjemnou pálivou příchuť, postačí přidávat jen pár špetek. Čím více budete dávku zvyšovat, tím větší teplo to ve vás bude vyvolávat, aniž by se chuť vašeho jídla nějak dál měnila. Pokud s příchodem chladného počasí budete pravidelně do jídel přidávat kajenskýpepř, zabráníte tím i obvyklým zimním přírůstkům na váze. Trpíte-li dnou, poraďte se o užívání kapsaicinu se svým lékařem.
Pokud máte osobní zkušenost s toto problematikou, podělte se s ostatními, budou vám určitě vděční.
Zázvor: Zázvor je základní bylina tradiční čínské a ájurvédské medicíny. Zázvor obsahuje celkem 640 různých chemických látek, díky nimž pozitivně působí na ředění krve a zdravé prokrvení organismu. Zázvor kromě jiného podporuje i tvorbu slin, což usnadňuje konzumaci potravin ochucených právě zázvorem. Zázvor se může konzumovat v mnoha různých podobách: zázvorový čaj, zázvorový drink, kandovaný zázvor, nakládaný zázvor jako příloha k sushi, nastrouhaný syrový zázvor nebo sušený a drcený zázvor jako koření například v indické kuchyni. Nejlepší zázvor obvykle seženete u vietnamských obchodníků, kteří mají zázvor vždy čerstvý a neseschlý. Na takových oddencích si nejlépe pochutnáte.
Kari: Kari obsahuje látku kurkumin, jež se nachází v i kurkumě (právě proto jsou si tato dvě koření velmi podobná jak složením a barvou, tak i pozitivními účinky na organismus). Kari obsahuje salicyláty, které jsou užitečné při výskytu sraženiny a podporují produkci vitamínu K.
Skořice: Konzumace skořice je považována za nejuniverzálnější metodu, jak zabránit vzniku krevních sraženin pomocí bylinných přípravků. Skořice je silné koření, jež se celá tisíciletí používá jako lék i jako přísada do jídla. Podle vědců patří k nejlepším antioxidantům na světě. Skořice se může přidat do nápojů (například do čaje) nebo v sypké podobě do nejrůznějších pokrmů. Označuje se jako zahřívací koření. Skořice má spoustu dalších výhod: již půlka čajové lžičky skořice může mít pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi, zažívání či imunitu. Skořice má schopnost omezit oxid dusnatý, který se hromadí v krvi, a hladinu lipidů, jež mohou způsobit poruchy mozku, rakovinu, srdeční choroby a podobně. Proto prospívá srdci (ve větších dávkách) a důležitou roli hraje i při léčbě cukrovky, rakoviny či neurodegenerativních onemocnění.
Kurkuma: Kurkuma je známá jako protizánětlivá bylina s pozitivním účinkem na ředění krve díky obsahu kurkuminu. Používá se v kulinářství a má rovněž léčivé účinky (kurkuma se využívala již ve starověké medicíně).
Máta peprná: Máta peprná má široké spektrum použití v lékařství. Obecně se ví, že zklidňuje gastrointestinální trakt. Avšak máta peprná pomáhá i při zabraňování abnormálnímu shlukování krevních destiček, a to prostřednictvím produkce salicylátů, které mají vliv na srážlivost krve.
Oregano: Používá se jako koření v gastronomii, nicméně pro své léčivé účinky se může využívat také jako léčivý prostředek. K důležitým schopnostem oregana se řadí mimo jiné i schopnost ovlivňovat hustotu krve.
Paprika: Paprika je takzvané zahřívací koření, které podporuje a zrychluje metabolismus. V tradiční medicíně se používá už mnoho let. Také paprika obsahuje salicylát, který je užitečný při ředění krve.
Kajenskýpepř:Kajenskýpepř představuje zvláštní odrůdu mleté červené chilli papričky. Účinná látka kapsaicin má spoustu pozitivních zdravotních účinků. Kajenskýpepř pomáhá při léčbě aterosklerózy, podporuje fibrinolytickou aktivitu a tlumí faktory, které vedou k tvorbě krevních sraženin, což může pomoci snížit riziko srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.
Lékořice: Lékořice patří k nejstarším bylinným přípravkům. Kořen lékořice se používá při léčbě dýchacích cest a osteoartrózy. Rovněž se jedná o výborný lék na žaludeční nevolnost a jiné gastrointestinální poruchy (například vředy). Díky obsahu salicylátů je lékořice účinná také při přirozeném ředění krve.
Česnek: Je známým přírodním lékem na ředění krve. Česnek pomáhá též snižovat hladinu triglyceridů a současně zvyšovat hladinu dobrého cholesterolu (HDL). Organicky vypěstovaný česnek obvykle obsahuje vyšší množství síry, a proto má i silnější léčivé účinky. Nejčastěji se konzumuje kvůli svým protizánětlivým účinkům, ale lze ho využít také jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Je vědecky potvrzeno, že česnek dokáže snížit riziko aterosklerózy, a to tak, že snižuje lepkavost krevních destiček, ředí krev, čímž minimalizuje tvorbu krevních sraženin, a snižuje hladinu cholesterolu. Může tak snížit riziko mrtvice či infarktu.
Toto je výčet deseti nejlepších bylin na ředění krve.
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem OBSAH PURINOV V AGARE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Vybochova.
Dobry den, chcela by sa spytat" ne som si ista,ze by som mala dnu, ale bolia ma velmi kosti. hlavne rano/ mam zistenu osteoartrozu, tak to pripisujem tomu. Potrebujem konzumkvat vela kolagenu ci v prask. forme a le tatiez chcem schidnut a ze pri diete je dobre jest zelatinu agar-agar, len nevie ci matiez vela purinov. a tiez aky kolagen na stavbu chrupaviek je najlepsi podla vasich skusenosti. Lebo clovek uz nevie coje pravda a spravne.... dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Agar agar patří mezi extrémně zásadité potraviny, které omezují vznik kyseliny močové. Konzumací želatiny agar agar se kompenzuje onemocnění hyperurikémie, lidově zvané dna. Společně s agarem patří mezi tyto zásadité potraviny i citrony, vodní meloun, kajenskýpepř (Capsicum), sušené datle a fíky, kapusta, karengo, kořen kudzu, limety, mango, papája, petržel, hrozny bez semen (sladké), řeřicha a mořské řasy. U všech těchto potravin dochází při trávení k redukci kyseliny močové.
Co se týče ochrany chrupavky v kloubech, tak nejúčinnější jsou přípravky s obsahem síry (MSM), chodroitinu a glukosaminu. Kolagen je také prospěšný, ale hlavní jsou ty tři zmíněné.
Potočnice byla dříve používaná jako jakási náhražka hořčice. Listy této rostliny nacházejí uplatnění v salátech. Zbytek rostliny je po usušení používán jako koření. Léčivé účinky této rostliny se využívají už od starověku.
Účinky
Potočnice v čerstvém stavu obsahuje vitamín C, E, D a provitamín A. Obsahuje hořčičnou silici glykonasturtin a také důležité stavební kameny pro tělo, jimiž jsou železo a draslík. Dále také jód nebo síru. Ve Francii se jí potočnice jako salát nebo syrová zelenina pokapaná citronem, přičemž právě citron dodává potočnici tu pravou pikantní chuť. V drogeriích lze koupit i šťávu z potočnice. Pomáhá proti nedostatku vitamínů a proti jarní únavě.
Sazenice a pěstování
Potočnici můžeme mít po celý rok čerstvou. Pěstuje se stejně jako známá řeřicha. Rozdíl je jen v tom, že potočnice potřebuje k růstu květináč se zeminou. Nespokojuje se s trochou mokré vaty v talíři, která stačí řeřiše. Potočnice je jinak dosti nenáročná bylinka. Důležité je, roste-li venku v přírodě, aby byla u tiché tekoucí vody, která také v nejkrutější zimě nezamrzá. Většina zahrádkářů nemá k dispozici tekoucí vodu, proto musí pěstovat potočnici ve vlhkých truhlících nebo miskách, které umístí do stínu.
Dejte semena do sadbových misek, zasypte zeminou a udržujte stále mokré. Po deseti až čtrnácti dnech se vytvoří malé bylinky. Můžete si ale také vzít odnože potočnice z potoka, které v mokru rychle rostou. Poté, co výhonky potočnice dosáhnou délky 12 cm, mohou se poprvé řezat. Nejlepší listy na salát se sklízejí v letních měsících. Potočnici však můžete pěstovat po celý rok.
Potočnice podporuje chuť k jídlu, působí při poruchách trávicího traktu a má cholekinetický účinek. Používá se v podobě nálevu, někdy také i ve formě šťávy při poruchách žlučníku, při žlučových kamenech a poruchách žlučových cest.
Recept na použití
Ingredience: 75 g potočnice, šťáva z 1/2 citronu, sůl, kajenskýpepř, 3 lžíce olivového oleje, 100 g tofu
Postup: Potočnici přebereme, opatrně opereme, osušíme a jemně nakrájíme. V míse smícháme citronovou šťávu, sůl, kajenskýpepř a 1 lžíci oleje a promícháme s potočnicí. Tofu osušíme. V pánvi rozpálíme zbylý olej a tofu v něm na středním ohni po obou stranách asi 4 minuty smažíme, až lehce zhnědne. Nakrájíme na tenké plátky a upravíme se salátem na dezertní talířky.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubešková.
Také ALOE VERA ředí krev, ale jak a kolik se dá jí použít? Prosím o odpověď - moc děkuji s pozdravem Kubešková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Hezký den, uživám lék eliquis 5 mg dvakrát denně na krátkou hlubokou podkolenní trombozu (z dlouhého ležení u covidu a zápalu plic). Po léku mám nesnesitelné migrény, hlava bolí nepřetržitě 15 dnů. Mám s lékařem přejít na warfarin, u kterého údajně bolesti hlavy nebývají? Nebudu moci jíst řadu věcí, vím. Nebo jsou i jiné léky, kde toto není hlavním vedlejším účinkem? V lékárně mi potvrdili, že eliquis někdy dělá ostré bolesti hlavy.
Nemohu celou léčbu vyměnit za: kajenskýpepř, vitajin C, česnek v tabletách, skořici, zázvor, kari, kurkumu, mátu, oregano, papriku, hroznové víno a borůvky?
Děkuji. Petra, 45 let.
Kajenskýpepř (chilli papričky) je prakticky nejúčinnější lék, který stabilizuje krevní tlak. Je to ve skutečnosti to nejlepší, co lze užívat k posílení celého kardiovaskulárního systému. Chilli koření upravuje cévní systém takovým způsobem, že jednak zastavuje krvácení, ale současně také brání proti vzniku sraženin. Chilli pomáhá čištění ucpaných arterií a je o něm známo, že léčí nemocné srdce. Pokud při infarktu postižený vypije jednu lžičku chilli v horké vodě, zastaví to jeho potíže už v průběhu jediné minuty. Denní užívání jedné čajové lžičky chilli v horké vodě nebo rozmíchané v džusu (ovšem bez cukru a chemických přísad) přináší rychlé výsledky a stabilizuje krevní tlak. Pokud je pro nemocného celá lžička chilli příliš silná, je vhodné začít s menší dávkou a postupně ji zvyšovat.
Ve svém příspěvku ELIQUIS A BOLEST HLAVY, MIGRÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Hezký den, uživám lék eliquis 5 mg dvakrát denně na krátkou hlubokou podkolenní trombozu (z dlouhého ležení u covidu a zápalu plic). Po léku mám nesnesitelné migrény, hlava bolí nepřetržitě 15 dnů. Mám s lékařem přejít na warfarin, u kterého údajně bolesti hlavy nebývají? Nebudu moci jíst řadu věcí, vím. Nebo jsou i jiné léky, kde toto není hlavním vedlejším účinkem? V lékárně mi potvrdili, že eliquis někdy dělá ostré bolesti hlavy. Navíc užívám venlafaxin a s tímto lékem by se prý neměl.
Nemohu celou léčbu vyměnit za: kajenskýpepř, vitajin C, česnek v tabletách, skořici, zázvor, kari, kurkumu, mátu, oregano, papriku, hroznové víno a borůvky?
Děkuji. Petra, 45 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
Ve svém příspěvku VLASY CERNY PEPR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Levandule7777@seznam.cz .
chtel bych poradit jak udelat maskku z pepre dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Čau Milane, já si dělám masku z pepře často a jsem velmi spokojená s jejími účinky. Dá se aplikovat jak na pleť tak i do vlasů.
Jak se dělá maska z pepře?
Budeš potřebovat: 1 menší salátovou okurku, 1 kysanou smetanu, 20 zrnek černého pepře, dvě kapsle vitamínu E 400mg.
Postup výroby:
Nejdříve si v hmoždíři roztluč zrnka černého pepře na kousky velké maximálně 0,2 mm. Pak do hmoždíře přidej i kapsle vitamínu E a roztluč je taky. Okurku omyj a nastrouhej ji na jemném struhadle. Smíchej to se smetanou a nakonec přidej roztlučený černý pepř s vitamínem. Promíchej a dej to zchladit do lednice - asi tak na půl dne.
Aplikace masky z černého pepře:
Vychlazenou masku z černého pepře si nanes na obličej a do vlasů a jemně si to s tou směsí jako by drhni - říká se tomu pílink (peeling). Dělej to tak dlouho, jak tě to bude bavit. Po skončení si pleť i vlasy jemně opláchni čistou vodou a jemně osuš ručníkem. Úplně nejlepší je před aplikací nechat celou hlavu prohřát buď na sluníčku a nebo před červenou infra lampou a to tak dlouho, než se pokožka trochu opotí. Pak teprve aplikovat tuto masku.
Účinky masky z černého pepře:
Černý pepř je v čínské medicíně považován za prohřívač a významný dezinfikátor. Bude tedy prohřívat naši pokožku. Slupky roztlučených semínek pak poslouží jako peeling a zdroj drahocených minerálů. Oproti tomu vychlazená okurka společně se zakysanou smetanou bude toto vyhřátí regulovat a obohatí naši pleť potřebnými tuky a minerály a společně s přírodním vitamínem C a E ji doplní také o důležité antioxidanty. Celkově se dá říci, že tato maska osvěží pleť, stáhne póry a prokrví vlasovou pokožku, čímž napomůže lepšímu růstu vlasů. Šla by použít opatrně i na akné.
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto: Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Hlavním argumentem prodejců nabízejících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Závěsné pěstování rajčat a dalších rostlin je dobrou alternativou pěstování ale i z toho důvodu, že na terase nebo zahradě šetří místo a dobře odolávají rozmarům počasí. Také úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země, a to díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy v nádobě. Navíc se lépe reguluje množství zálivky. V případě, že budete mít pěstební nádoby pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.
Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Sklizeň: Zrající trsy se postupně odřezávají, plody suší a vylušťují. Nejlépe je skladovat je i se skořápkou, která se při pražení sama otevře.
Použití: Pistácie se mohou jíst syrové, nejčastěji se ale praží a solí. Prodávají se nevyloupané. Používají se k obarvení a dochucení řady pokrmů, především pikantních a sladkých, včetně nugátů a zmrzliny.
Pistacia terebinthus se pěstuje pro terebint, mízu tekoucí z kmene, ze které se vyrábí terpentýn. Tvrdé tmavočervené dřevo se užívá k výrobě cenných předmětů.
Množení: I když byly vyšlechtěny kvalitnější odrůdy, vypadá to, že se pistácie příliš nevyvíjejí. Neustálé křížení s druhem P. terebinthus brání jejich prošlechtění, semenáčky ale pravděpodobně zachovávají rodičovské vlastnosti. Kvalitní odrůdy se množí roubováním nebo očkováním.
Choroby, škůdci: Při pěstování v zahradě netrpí pistácie žádnými běžnými chorobami ani škůdci, ve skleníku nebo u ochranné zdi je ale mohou napadat svilušky.
Kultury tibetské houby obdržené v zásilce propláchněte studenou vodou, vložte do skleněné nádoby, nejlépe do klasické třičtvrtělitrové zavařovací sklenice. Tibetskou houbu zalijte 200–250 ml nesvařeného polotučného či plnotučného mléka (v něm houba rychleji roste, nejlepší je vysokotučné farmářské mléko). Občas dejte houbám více „najíst“ a do mléka nebo místo mléka přidejte šlehačku – tento postup doporučuji provést hned při prvním pěstování, kdy houby obdržíte v zásilce. Houby pak rychleji narůstají. Nádobu zakryjte papírovým ubrouskem nebo několika vrstvami přeložené gázy a zajistěte gumičkou tak, aby do kultury nepadalo smetí a nelezl hmyz. Uložte sklenici s kefírovou houbou na místo s pokojovou teplotou, ale ne na přímé slunce.
Po 24–48 hodinách, když se vytvoří jogurt, opatrně zamíchejte dřevěnou nebo plastovou lžící a přeceďte přes plastový cedník nebo čisté hrubší plátno. Pokud je kultura houby hodně hustá a nejde vylít ze sklenice, můžete ji zředit trochou mléka nebo vody.
Houbu, která zůstane na cedníku, propláchněte mlékem či odstátou vodou a vraťte zpět do vymyté sklenice (horkou vodou bez použití saponátů) a postup opět opakujte. 1x–2x za měsíc houbu dobře properte v odstáté vodě, aby se na ní nevytvořila velká vrstva slizu.
Pěstování ostropestřce mariánského v našich podmínkách nemusí být vždy úspěšné, protože jde o rostlinu náročnou na okolní podmínky, která ke zdárnému růstu potřebuje dostatek tepla a slunečních paprsků. Kromě slunného a chráněného stanoviště vyžaduje hlinitou, mírně vápnitou a propustnou půdu. Množí se semeny, která se vysévají hustě do řádků vzdálených 50 cm, a to koncem dubna nebo začátkem května. Po vzejití se rostliny v řádku jednotí cca na 30 cm. Hloubka výsevu by se měla pohybovat od dvou do tří centimetrů. Semínka vyklíčí asi po 20 dnech, ale tuto dobu můžete zkrátit zhruba na polovinu, když je před vysetím namočíte v teplé vodě. Najděte pro tento dekorativní a velmi pichlavý bodlák dostatek místa. Semínka sklízejte (v rukavicích!) těsně před dozráním, aby měla tu nejvyšší kvalitu. Při sušení vám dozrají.
Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.
Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.
Bude se mu líbit:
ve stinné vlhké zahradě,
pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
pod keři,
ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.
Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
Postup:
Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.
V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete vysévat přímo na venkovní stanoviště, nechte celý proces na přírodě. V každém případě se obrňte trpělivostí. Problémem je také to, že rostlinky pěstované ze semínek dosáhnou normální velikosti v ideálních podmínkách druhým rokem, ale někdy jim to muže trvat i o něco déle a také nevzejdou všechny najednou.
Kdo ale má tolik místa, aby mohl na balkonu udržovat truhlík, ve kterém po celé léto a podzim nebude nic než cibule pod zemí? O nevzhlednosti takového truhlíku ani nemluvě. A jak truhlík přechovat přes zimu, aby v něm cibule nevymrzly? Česnek medvědí se chová jako každá cibulovina. Po odkvětu listy zvadnou a stáhnou se do země. Je tedy marné očekávat, že by nás česnek medvědí po přenesení na balkon mohl po celý rok zásobovat čerstvými listy. 25 listů stačí tak leda jako přídavek do pomazánky z 250 gramů tvarohu, dvou lžic zakysané smetany a 1 lžíce sladké papriky.
Jelikož je medvědí česnek sezonní záležitostí, je dobré jej sušit. Sušený medvědí česnek se dá přidat jako koření do pokrmů, kde je opravdu dobře cítit.
Listy i s řapíky nebo případnými květy je třeba před sušením nakrájet. Celé listy totiž zůstanou i po dobrém usušení pružné a nedají se rozemnout. Nesmíte být zklamaní, že ho zůstane jen hrstička – i při krátké tepelné úpravě se svaří na minimum, o sušení to platí několikanásobně, proto je vhodné česnek medvědí mrazit.
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
