KALISIE VONNÁ

Bylinky na zadní rýmu

Cibule, divizna velkokvětá, bazalka, čekanka, smetanka, zázvor, křen, šalvěj lékařská, angínovník, česnek medvědí, rýmovník, meduňka, kalísie vonná, echinacea, kočičí ocásek, lichořeřišnice – to jsou rostliny doporučované při problémech s takzvanou zadní rýmou.

Zdroj: článek Zadní rýma

Poradna

V naší poradně s názvem BYLINKY A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeńka Soldátová.

Mohu bylinky ,když užívám warfarin? Mohu produkty - které obsahují bylinky ? Děkuji Soldátová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Když užíváte Warfarin, tak byste neměla vnitřně užívat žádné bylinky ani bylinkové čaje a ani potravinové doplňky s bylinkami. Některé bylinky mohou opravdu výrazně změnit účinky Warfarinu a přivodit tak život ohrožující situaci. Warfarin komplikuje stravování, jak již jistě víte, a u bylinek je to ještě více složitější a laik prostě nedokáže rozhodnout, která bylinka je s Warfarinem bezpečná. Pro váš přehled uvádím seznam nejvíce nebezpečných bylinek.

- Bylinky zvyšující účinky Warfarinu a mohou tak způsobit krvácení:
Děhel
Bedrník anýz
Prha (Arnica)
Ločidlo čertovo lejno
Vachta trojlistá
Brutnák lékařský
Bromelain, nebo také bromelin, je enzym, který najdeme v čerstvém ananasu.
Konopí
Paprika
Miřík celer
Heřmánek pravý
Hřebíček
Dymnivka (Corydalis yanhusuo)
Klikva (brusinky)
Harpagofyt
Pískavice řecké seno
Řimbaba obecná
Česnek
Geum japonicum
Zázvor
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Jírovec maďal (kaštan koňský)
Lékořice lysá
Libeček lékařský - kořen
Tužebník jilmový
Cibule
Petržel
Mučenka modrá
Topol
Hořkoň obecná
Jetel luční
Routa vonná
Serenoa plazivá
Komonice lékařská
Kurkuma
Vrba

- Bylinky, které snižují účinky Warfarinu a mohou tak způsobit vznik krevní sraženiny:
Koenzym Q10
Šalvěj červenokořenná
Andělika čínská
Zelený čaj
Papája
Jmelí
Řepík
Pampeliška
Třezalka tečkovaná
Vitamin E
Řebříček obecný

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Bylinky a Warfarin

Vitamíny a neurovegetativní dystonie

Na zlepšení celkového stavu: třezalka tečkovaná (tinktura, tekutý nálev); ploštičník (tekutý extrakt)

Proti bolestem hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy)

Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček

Poruchy vidění: levandule (silice)

Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), alpinie lékařská (galgán; tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura) kardamom (silice), máta (nálev)

Proti bušení srdce: hloh (květy/plody) meduňka, chmel (nálev)

Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea

Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo úlevy) – samostatně nebo v kombinaci

Také nezapomínejte na hořčík.

Zdroj: článek Dystonie

Prodej a cena Callisia repens

Kalisie se dají koupit jako sazenice v různých velikostech. Prodávají se v internetových obchodech nebo některých zahradnictvích, jejich cena se pohybuje kolem 75 korun za kus, záleží na druhu a velikosti.

Tyto rostliny mají ráda exotická zvířata (agamy, papoušci), která je s oblibou okusují.

Zdroj: článek Callisia repens

Babské rady na jizvy

Z bylinek je velmi vhodný měsíček lékařský, respektive mast z měsíčku. Další ideální byliny na čerstvé nebo hojící se jizvy jsou aloe vera (gel z listu), plavuň vidlačka, krušina, ženšen, jetel, kalisie a rakytník (olej). Je vhodné tyto bylinky naložit do tuku, nejlépe do sádla, a potírat tímto krémem jizvy.

Z hub je vhodný choroš. Optimální je léčit čerstvé jizvy, nejlépe ještě nezahojené.

Zdroj: článek Babské rady - krása

Hleny v krku

Hleny v krku jsou příznakem nachlazení a zánětů dýchacích cest. Hleny v krku trápí i alergiky (astmatiky) a silné kuřáky. Vykašlávání hlenů z krku ve společnosti je neestetické, ale rovněž nezdravé (kapénková nákaza). Existují farmaceutické přípravky pro rozpouštění hlenů a snadné vykašlávání. Ale hlenů v krku je možno se zbavit i přírodní cestou. Pomůže med, tymián, viola vonná, hluchavka bílá, cibule a šalvěj lékařská.

Zdroj: článek Bolest v krku

Callisia fragrans

Kalisie voňavá je robustní vytrvalá rostlina se dvěma typy výhonů. Jsou to výhony vertikální s masitými listy, dvouřadě střídavě na výhonu, který dorůstá 50–100 cm výšky, a připomínají kukuřici.

Původní vlastí kalisie je Mexiko a tropická Amerika, kde roste ve stínu vysokých dřevin.

Listy jsou tmavozelené, 20–30 cm dlouhé a 5–6 cm široké. U dospělých rostlin vyrůstají z hlavního výhonu horizontální liánovité nafialovělé oddenky (stolony) složené z kolének, ukončené rozetou listů. Odřezáním a zakořeněním koncové rozetky ve vodě se rostlina může snadno rozmnožovat. Při dobré péči starší rostliny vykvétají bílými kvítky v dlouhých vijanech. Zajímavé je, že hodinu i dvě před deštěm bílé kvítky začnou slabě příjemně vonět po hyacintech.

Rostlina má ráda vláhu, teplo a nepřímé sluneční světlo. Na prudkém slunci se často listy pálí. Kalisie má významné léčebné účinky, které se využívají, když vyroste na oddencích nejméně 9 kolének a tyto se zbarví do hnědofialova. Účinnými látkami jsou hlavně flavonoidy kvercetin a kempferol. Dále jsou to fytosteroly, kyselina g-linolenová, vitamíny skupiny B, vitamín C, PP, minerální látky, vápník, železo, chrom, bor, měď a selen.

Rozmnožování rostliny se provádí tak, že se od horizontálního výhonku odřízne listová růžice se dvěma kolénky, které ve vodě zakoření, například jako voděnka. Potom se může vysadit do dobré zahradní půdy do květináče. Nejlepší čas na množení je březen, duben.

Přihnojuje se plným hnojivem a dobře zalévá. V zimě, v období klidu, se rostlina drží spíše v suchu. Kalisii je možno také pěstovat přes léto venku.

Zdroj: článek Callisia repens

Bylinky na nízký krevní tlak

Čajová směs na úpravu krevního tlaku. Přeslička nať 3 lžíce, kokoška nať 3 lžíce, zlatobýl nať 2,5 lžíce, benedikt nať 1 lžíce, řebříček nať 1 lžíce, nastrouhaný kořen pampelišky jedna lžíce, routa vonná nať jedna lžíce a tinktura ze jmelí jedna kávová lžička. Mimo tinktury ze jmelí se vše dobře promíchá a pak se zalije vroucí vodou jedna lžíce této směsi a nechá se louhovat po dobu 15 minut. Po této době se to přecedí, přidá se tinktura ze jmelí a pije se vychladlý jeden čaj ráno na lačno a druhý večer před spaním, užívá se dlouhodobě.

Zdroj: článek Tipy a triky jak zvýšit nízký krevní tlak

Co je to vetiver

Vetiver je nepálská vysoká tráva se silnými kořeny. Využívá se v kosmetickém průmyslu jako vonná přísada například do parfémů, nejrůznějších olejů a podobně. Vetiver má příjemnou kořenitou citrónovou vůni se sladkým květinovým podtónem. Vetiver vůně je také popisována jako komplexní vůně dřeva, která je dobře známa svými vyrovnávacími a upevňujícími účinky. Pokud neznáte vetiver, přičichněte si někde k esenciálnímu oleji, například od Salusu, ale nenechte se odradit. V koncentrované podobě má vetiver až odpudivě drsnou vůni hlínou obaleného mokrého kořenu, vyuzeného v černém dýmu. Když se ho ale do vůně dá přiměřené množství, změní se v příjemně zemité, vlhce dřevité a kouřové aroma. Se špetkou tabáku je to pak nádhera.

Zdroj: článek Vetiver

Které potraviny obsahují rutin?

Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Vlastně pohanka je na našem území nejvýznamější potravinou, která snese označení přirozený přírodní zdroj rutinu. Obsah rutinu v pohance se v různých částech rostliny liší. Nejvíce rutinu se nachází v květech a to až 400 mg rutinu na 100 g suchých květů. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.

Zdroj: článek Rutin v potravinách

Myrha

Jde o pryskyřici z myrhovníku (Commiphora myrrha). Je to vlastně ztuhlá vonná klovatina z keře myrhovníku rostoucího v Asii, Arábii a Přední Indii.

Myrhy je spousta druhů a používá se i dnes ve farmacii a parfumerii. Tinktura z některých druhů se využívá kvůli protibolestivým účinkům. Na jednom obraze je Máří Magdalena namalována s nádobou myrhy. V Evangeliu podle Marka se píše, že víno s myrhou dostal Ježíš před ukřižováním. Ale už staří Egypťané používali myrhu k balzamování a pro staré Židy byla rituálním olejem. Hippokrates ji doporučuje na opary a staří Řekové zase na infekce oka a úst. Ježíš Kristus vlastně přišel do styku s myrhou přinejmenším dvakrát. Hned po narození a také před smrtí.

Zdroj: článek Kadidlo

Kadidlo

Kadidlo je i jednou z nejstarších vůní. Je známo již více než 5000 let, kdy se objevilo na Arabském poloostrově a v severní Africe, kde mělo hodnotu zlata.

Kadidlo je vonná pryskyřice, která se získává ze stromu kadidlovníku (Boswellia). V kombinaci s myrhou a balzámem vydává při pálení kořeněnou vůni. Existují čtyři hlavní druhy pryskyřice a každý druh se liší dobou sklizně.

Kadidlo se získává odsekáváním kůry stromů, při němž vytéká ze stromu pryskyřice, která pak tvrdne. Tato ztvrdlá pryskyřice nápadně připomíná slzu – a podle ní také nese své jméno. Existuje několik druhů a odrůd kadidlovníků, které se od sebe vždy mírně liší. Vliv na rozdílnost pryskyřice má jak půda, tak i klima.

Kadidlovník je divoký strom, který se dokáže uchytit i na tak neobvyklých místech, jako jsou například skály. Stromy začnou produkovat pryskyřici až za osm deset let. Sklizeň pryskyřice se provádí dvakrát až třikrát ročně. Nejkvalitnější je ta, která má v sobě vysoký obsah terpenů, seskviterpenů a diterpenů, které způsobují silné aroma.

Nejkvalitnější pryskyřice se získává v Somálsku, odkud také pochází většina kadidel používaných katolickou církví.

Kvalita kadidla se určuje podle několika faktorů. Důležitou roli hraje barva, čistota, aroma, věk a tvar.

Zdroj: článek Kadidlo

Callisia repens

Domovem Callisie repens je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené drobné listy vyrůstají na plazivých výhonech.

U nás je pěstována jako převislá pokojová rostlina, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy zelené, panašované s žilkováním. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se v letních měsících. Rostlina je vysoká 20 až 30 cm, není náročná na pěstování. Je vhodné pěstovat ji v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina. Starší exempláře však nemusí vypadat pěkně, proto je lepší rostlinu zmladit – z vrcholových řízků vypěstovat novou nebo ji razantně zastřihnout.

Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě je potřeba vydatně zalévat. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojte.

Rostlinu lze množit vrcholovými řízky, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě kalisii přemístěte více k oknu.

Zdroj: článek Callisia repens

Callisia repens variegata

Domovem Callisie repens variegata je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Drobné, sytě zelené listy vyrůstají na plazivých výhonech.

U nás se pěstuje jako převislá pokojová rostlina. Má malé, vejčité listy barvy pruhované (zeleno-růžové) nebo pouze růžové (smetanové). Květy jsou nenápadné bílé a objevují se v průběhu léta. Rostlina je vysoká kolem 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Jde o dlouhodobou pokojovou rostlinu, takže když se vám starší exempláře nebudou líbit, můžete je zmladit radikálním zastřižením, nebo si z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zaléváme vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezíme. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často rosíme. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojíme.

Rostlinu množíme z vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujeme každoročně vždy zjara. Při přesazování dbáme na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přemístěte více k oknu.

Zdroj: článek Callisia repens

Callisia repens turtle

Domovem Callisie repens turtle je Mexiko, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené lístečky vyrůstají na plazivých výhonech.

V našich podmínkách se jedná o převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy zelené, panašované s žilkováním a zespod fialové. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se na přelomu jara a léta. Rostlina je vysoká do 20 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina, starší exempláře však nemusí vypadat pěkně, proto je lepší je zmladit a z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou, nebo starou kalisii razantně zastřihnout.

Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě je potřeba zalévat vydatně, pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojit.

Rostlinu můžete množit pomocí vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přesuňte blíž k oknu.

Zdroj: článek Callisia repens

Callisia repens pink lady

Domovem Callisie repens pink lady je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Tato „růžová dáma“ zde vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Drobné, sytě zelené listy vyrůstají na plazivých výhonech.

U nás ji známe jako převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy bronzovo-zelené nebo růžové. Květy nenápadné bílé barvy se objevují na rostlině počátkem léta. Tato kalisie dorůstá do výšky 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina. Když už starší exempláře nevypadají pěkně, je dobré je zmladit, tedy razantně zastřihnout, nebo z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisii vyhovuje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zaléváme vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezíme. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často rosíme. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojíme.

Rostlinu množíme z vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujeme každoročně vždy zjara. Při přesazování dbáme na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se stonky začnou vytahovat, tak rostlina stojí na tmavém místě, v takovém případě ji posuňte blíž k oknu.

Zdroj: článek Callisia repens

Callisia elegans

Domovem Callisie elegans je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené lístečky vyrůstají na plazivých výhonech.

Jedná se o převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy olivově zelené, zdobené krémově žlutými pruhy po celé délce, ze spodní strany nachově zbarvené. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se na rostlině v průběhu léta. Kalisie je vysoká okolo 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Jelikož jde o dlouhodobou pokojovou rostlinu, nemusí již starší exempláře vypadat pěkně, proto je lepší je radikálně zastřihnout, nebo z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisii vyhovuje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zalévejte vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojit.

Rostlinu lze množit pomocí vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přemístěte blíž k oknu.

Zdroj: článek Callisia repens