Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.
Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.
Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.
Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.
Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.
Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.
Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.
Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.
Chronické fibroproduktivní záněty – v těchto případech dochází k fibrotizování tkáně slinné žlázy a její destrukci a snížení tvorby slin. Tento stav se rovněž nazývá cirhóza slinné žlázy. Léčbou je ve většině případů operace, kdy se odejmou nefunkční žlázy, nutné je rovněž absolvovat vyšetření na možnou přítomnost nádoru.
Zánětlivé změny také mohou provázet přítomnost kaménků ve slinných žlázách, které dráždí okolní tkáň a ta následně reaguje zánětem. Pro vyšetření slinných žláz se používá fyzikální vyšetření (hlavně pohmat), ultrazvuk a také odběr bioptického vzorku tenkou jehlou, sialografie s kontrastní látkou, CT či magnetická rezonance.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacíková Vlasta.
Dobrý den ,prosím mám dotaz zda-li, už se někomu povedlo, aby mu vyšly žlučníkové kameny,našla jsem si recept od čínského lékaře,který radí jíst prvních 5 dní jablka a 6 den vypít odpoledne a večer epsomskou sůl a další den ráno olivový olej s citronem a kamínek by měl vyjít,nevím zda se tomu dá věřit a proto,bych ráda věděla ,jestli to může pomoci,děkuji všem ,kdo by mi dal radu s pozdravem Vacíková Vlasta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny bývají mnohem větší než je otvor ve žlučovodu a bez pomoci lékaře samy nevyjdou. Vytvářely se mnoho let, takže si nemyslete, že je za 14 dní rozpustíte nějakým čínským receptem.
Slinné žlázy v ústech jsou velké útvary uložené pod sliznicí, nebo i v podkoží a mezi svaly, mnohdy i relativně daleko od ústní dutiny, kam ústí dlouhými vývody.
Člověk má tři velké párové slinné žlázy:
příušní slinná žláza (gl. parotis)
podjazyková slinná žláza (gl. sublingualis)
podčelistní slinná žláza (gl. submandibularis)
Slinné žlázy jsou lalůčkovité orgány oddělené od okolních tkání tenkým vazivovým obalem. Základní strukturou je takzvaný acinus, malý shluk buněk, které produkují sekret do jednoho vývodu.
Kromě toho se v ústní dutině nachází množství malých slinných žláz, které jsou umístěné v podslizničním vazivu ústní dutiny. Jsou to:
V naší poradně s názvem ŽLUČNIKOVÝ KAMEN A ŠPATNÉ TRÁVENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Zdravím
Mám žluč. kamínek a špatné trávení/ nadýmání, větry, křeče v břiše/.
Mám bezlepk.a bezlakt.dietu,minimum tuků, nejím sladké, nepiju kávu.
Jím kukuřič.,rýžový bufovaný chléb. Je možné ,že
zdrav.problémy mě mohou způsobovat již zmiňované ,,bufované chlebíčky Active?
Nevim co mohu jíst a potřebuji poradit, půl roku jsem na chlebíčkách,bezl.jogurtek,Alpro sojovych jogurtech,krutí šunka. Budu moc ráda za jakoukoli radu a pomoc. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze takto bez vyšetření odhadnout, co a proč vám způsobuje zažívací potíže. Z vašeho dotazu není ani jasné, jestli vám byla naordinována bezlepková dieta lékařem a nebo jste se k ní rozhodla sama. Co vám můžu poradit, zajděte na vyšetření na gastroenterologii a tam se poraďte, jak se máte dále stravovat.
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
Ve svém příspěvku OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat dva dny používám ostropestřec mariánský drcené plody. Na žádné nemoci netrpím. Ale teď jak ho používám tak se cítím docela malátná je možné že je to k tomu??? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Stehlikova.
Dobrý den, začala jsem užívat drcený ostropestřec .Mám nález na žlučníku, kamínek 16mm. Můžu užívat dál nebo raději vysadit. Mám reakci jako někteří další, motání hlavy,unava. Vloni mi po 10 ti letech vysadili Tamoxifen.
Děkuji za odpověď
Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začne metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítné žlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit, čímž se na základě úspěšnosti léčby snižuje úmrtnost. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítné žlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.
Rozdělení:
karcinomy,
méně často lymfomy,
velmi vzácné sarkomy.
Karcinomy se dále dělí na:
papilární (44–81 %),
folikulární (18–40 %),
anaplastický (3–15 %),
medulární (3–12 %).
Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastáze karcinomu plic, prsu, ledvin.
Příznaky
Onemocnění se projeví jako náhodný nález hmatného, většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté (vyskytují se u 19–76 % obyvatelstva, především u žen a ve vyšším věku) a zdaleka ne každý uzel představuje karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90–95 %) je nezhoubných (jde o takzvané pseudocysty, koloidní hyperplastické uzly nebo nezhoubné nádory – adenomy).
Vyšetřovací metody
Palpační vyšetření: Je základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom štítné žlázy a krku.
Ultrazvuk: Je další metodou vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.
FNAB: Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou.
Cytologie: Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiném podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či operace.
Operace: Pokud uzel roste nebo je jakkoliv jinak podezřelý, musí být provedena operace, i když je FNAB negativní. FNAB nikdy nemá stoprocentní diagnostickou výtěžnost a průměrně v 5–10 % je třeba odběr opakovat. Je-li odběr opakovaně nediagnostický, je indikována operace.
Pravděpodobnost toho, že uzel ve štítné žláze je zhoubný, zvyšují především následující faktory:
výskyt karcinomu štítné žlázy u příbuzných 1. stupně (rodiče, sourozenci, děti),
výskyt jiného nádorového onemocnění u pacienta,
léčebné ozařování celotělové nebo horní poloviny těla,
opakovaná rentgenová vyšetření,
opakovaná vyšetření horní poloviny těla počítačovou tomografií,
jiná expozice radioaktivnímu záření (například zvýšený regionální výskyt karcinomu štítné žlázy po nehodě jaderné elektrárny v Černobylu),
probíhající imunosupresivní léčba,
anamnéza imunosupresivní léčby pro malignitu v mládí,
dlouhodobá neadekvátní a nekontrolovaná léčba tyreostatiky (léky tlumícími zvýšenou funkci štítné žlázy),
recidiva strumy po operaci,
mužské pohlaví,
věk < 20 let nebo > 70 let,
chrapot,
kašel,
poruchy polykání,
tvrdý až kamenný uzel,
fixace uzlu k okolí,
zvětšené lymfatické uzliny na krku, rychlý růst uzlu,
nepřítomnost jódového deficitu v dané oblasti.
Karcinomy štítné žlázy většinou nijak neovlivňují funkci štítné žlázy.
V naší poradně s názvem RAKOVINA JAZYKA PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Nevíte někdo jak správně rozpoznat rakovinu jazyka? Mám pod jazykem takvý houbovitý útvar kolem ústí slinné žlázy. Někdy se zduří a je větší, jindy zase ne. Je to rakovina jazyka?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli to má bíločervenou barvu, tak je možné, že se jedná o rakovinu jazyka, ale neobvyklé je to střídání stavů zduřelosti. Určitě bych s tím ale šla k doktorovi. Tady jsem našla web, kde je popsána dopodrobna rakovna jazyka, její příznaky a léčba i fotografie rakoviny jazyka. Adresa je http://www.stefajir.cz/?q=r…
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítné žlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítné žlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítné žlázy.
Uzly většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítné žlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítné žlázy. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Ve svém příspěvku PROTONOVE CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Desatova.
Dobry den,prosim,chtela bych se zeptat,zda lecite nador slinivky.Jedna se o manžela r.1949,pojistovna VoZP.Je mozne se pokusit o léčbu v protonovem centru.Prosim o info.
Cytologicky nalez je jednoznacne pozitivni a svedci pro maligni tumor,nejspise nizce diferencovany adenokarcinom duktalniho typu.
Dekuji moc.Desatova Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Šnoplová.
Přeji krásný den,chtěla bych se zeptat,zda ozařujete po operaci nádoru slinné žlázy ?
Určitě bychom přijela do Prahy.děkuji za odpověď.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní zdravé tkáně žlázy, aby byla jistota, že byl nádor odstraněn celý. Je-li z předoperačního vyšetření podezření, že se jedná o zhoubný nádor, odstraňuje se příušní žláza celá, tedy i s částí žlázy ležící vně od nervu. I v tomto případě se lékaři snaží zachovat lícní nerv. Je-li však rozsah nádoru takový, že by při snaze o zachování nervu hrozilo, že zhoubný nádor nebude odstraněn celý, musí se v zájmu odstranění nádoru lícní nerv obětovat, a to se všemi důsledky na pohyblivost mimických svalů. Jsou-li na krku přítomny zvětšené uzliny, odstraňují se. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén), která odsává z rány tekutinu s krví a sliny, které se po operaci v ráně tvoří. Rána se šije ve 2 vrstvách a kůže se šije většinou jednotlivými stehy. Zevně se přikládá kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní stehy postupně 7. až 10. den. Probíhá-li hojení rány normálně, je pacient propuštěn z oddělení domů 10. až 14. den. Došlo-li pooperačně k poruše funkce lícního nervu, který nebyl při operaci přerušen, dostává pacient léky na zlepšení obnovy funkce nervu a po zhojení rány následuje rehabilitace. To prodlouží dobu hospitalizace. Větší část rehabilitace je již možno absolvovat ambulantně.
V naší poradně s názvem VYSETRENI SLINNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heis Václav.
Je mi 84let a mám příznaky nemoci parkinson- V poslední době se mi vyskytl problém ve výskytu někdy až silného 'slintání ', kdy mi dost nekontrovatelně vytékají sliny z úst. Poraďte mi co by pomohlo - slyšel jsem o nemoci parkinson, že veškeré příznaky jsou neléčitelné a p. Mám současně i jiné problémy,ale to není podstatné pro tento stav. Děkuji Heis Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milý pane Heisi, váš problém s vytékáním slin určitě bude mít řešení. Jedno jednoduché řešení: mít při ruce kapesník a při předklonu hlavy si jej přiložit před ústa. Lepší řešení můžete dostat v ordinaci geriatrie. Tady vám k tomu posílám odkaz na mapu, kde si můžete vyhledat nejbližšího lékaře s tímto zaměřením: https://maps.google.cz/maps…
Pankreatitida obvykle začíná jako náhlý (akutní) útok. Pokud dojde k zanícení slinivky, její trávicí enzymy napadají tkáně, které je vyrábějí. Jeden z těchto enzymů (trypsin) může způsobit poškození tkáně a krvácení, což může být příčinou toho, že buňky tkání a cév začnou bobtnat. V některých případech se mohou tyto útoky opakovat. Tento stav je znám jako chronická pankreatitida. Při chronické pankreatitidě dochází k ukončení produkce enzymů, které jsou nezbytné pro tělo, zejména pro trávení a vstřebávání živin. Tato porucha se nazývá exokrinní pankreatické selhání. Tuky a proteiny v potravě mohou být špatně stráveny nebo absorbovány, což může mít za následek trvalý průjem nebo hubnutí. Pokud je chronická pankreatitida v pokročilém stadiu, dochází k přerušení tvorby inzulínu, což se nazývá endokrinní poruchou, která může následně vést k rozvoji diabetu mellitu.
Příčin onemocnění tohoto orgánu není mnoho, avšak o to víc jsou nebezpečné:
Alkohol. Nejčastějším důvodem všech nemocí slinivky břišní je nadměrné a dlouhodobé požívání alkoholu. Alkohol ničí tkáň slinivky a může způsobit nejen zánět, ale i karcinom (nádor).
Špatné stravování. Pokud se do jídelníčku zařazují převážně tučná a přepálená jídla, může to slinivku podráždit a způsobit její zánět.
Žlučový kamínek. Pokud je žlučový kamínek malý a rozhodne se cestovat žlučovými cestami, může dojít k ucpání společného vývodu slinivky a žlučníku. Žluč pak poškodí slinivku. I enzymy slinivky, pokud se aktivují přímo v orgánu, mohou slinivku podráždit a vyvolat její zánět.
Příčiny onemocnění se často kombinují a je těžké určit, co za vzniklý problém může nejvíc. Každopádně se k léčbě přistupuje komplexně, aby se zabránilo dalšímu poškození orgánu.
Ledvinová kolika vyžaduje základní léčbu spočívající v podání analgetik, tedy látek tlumících bolest, a především spasmolytik. Spasmolytika jsou látky, které tlumí a uvolňují křeče svaloviny, tedy působí přímo proti vyvolávající příčině. Dále se klasicky doplňují tekutiny infuzí.
Kamínky o velikosti do 7 mm mohou odejít samovolně. Pokud je konkrement větší nebo jsou přítomny jakékoliv komplikace spojené s překážkou odtoku moči, je nutné problém řešit ihned. V dnešní době je velmi atraktivní metodou takzvaná extrakorporální litotrypse. To znamená, že speciální přístroj vysílá rázovou vlnu o vysoké energii, která se na rozhraní dvou různých fyzikálních prostředí, v tomto případě tekutého a pevného v podobě konkrementu, tříští, lomí a rozrušuje svou energií kámen, na který byla přímo zaměřena. Rozdrcený kamínek se pak může vyplavit s odcházející močí. Při tomto ošetření nemusí být pacient uspaný, pouze mírně utlumený.
Dále je možné kamínek odstranit endoskopicky, tedy hadičkou zavedenou přes močovou trubici dále až do močovodu, na konci hadičky je kamera, takže lékař je schopen přesně sledovat průběh na obrazovce a vidí tedy i konkrement. Endoskopem lze protáhnout další nástroje, kterými je možné překážku odstranit za stálého sledování. Pokud tyto metody selžou nebo je nelze u dotyčného provést, je poslední metodou operační výkon.
Pokud ledvinovou koliku doprovází horečky, hrozí rozvoj močové infekce. V této situaci se provádí drenáž moči z močového měchýře.
V naší poradně s názvem OTOK PRAVÉ TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Pravidelně jednou za měsíc, za šest týdnů, se probudím s otokem pravé tváře. Otok je soustředěný na spodní čelist, od zubů to není. Prohmatáním zjišťuji jen zduřenou tkáň, žádnou obstrukci, otok je bezbolestný. Během dvou dnů to po nahřívání odejde, aby se to za měsíc objevilo znovu. Většinou se to stává přes noc, ale už dvakrát i přes den. Bylo mi nabídnuto endoskopické vyšetření slinné žlázy v nemocnici, ale toho se bojím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Endoskopického vyšetření slinné žlázy se bát nemusíte, není to nic hrozného. Je to další krok ke zjištění příčiny vašich obtíží. Ještě se zkuste poradit se svým gynekologem, jestli to náhodou nesouvisí s vaším menstruačním cyklem. Také se snažte o vyšetření spodní čelisti pomocí ultrazvuku.
Příčin onemocnění tohoto orgánu není mnoho, o to víc jsou však nebezpečné:
Alkohol. Nejčastějším důvodem všech nemocí slinivky břišní je nadměrné a dlouhodobé požívání alkoholu. Alkohol ničí tkáň slinivky a může způsobit nejen zánět, ale i karcinom (nádor).
Špatné stravování. Pokud se do jídelníčku zařazují převážně tučná a přepálená jídla, může to slinivku podráždit a způsobit její zánět.
Žlučový kamínek. Pokud je žlučový kamínek malý a rozhodne se cestovat žlučovými cestami, může dojít k ucpání společného vývodu slinivky a žlučníku. Žluč pak poškodí slinivku. I enzymy slinivky, pokud se aktivují přímo v orgánu, mohou slinivku podráždit a vyvolat její zánět.
Příčiny onemocnění se často kombinují a je těžké určit, co za vzniklý problém může nejvíc. Každopádně se k léčbě přistupuje komplexně, aby se zabránilo dalšímu poškození orgánu.
Po odstranění útvaru ve žláze nebo celé slinné žlázy následuje na základě histologického vyšetření rozhodnutí o dalším postupu léčby (například jen pravidelné kontroly a sledování, další operace, ozáření a podobně)
Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté.
Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá.
Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko.
Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.
Nedostatek tekutin (dehydratace) – snížená tvorba slin je spojená s nízkým příjmem tekutin nebo s jejich zvýšeným výdejem. Může tedy provázet fyzickou námahu provázenou pocením, horečku, cukrovku, žíznivku, pobyt v horkém prostředí a jiné.
Autoimunitní nemoci ‒ některé autoimunitní nemoci mohou postihovat a ničit slinné žlázy. Ty potom produkují omezené množství slin. Takovou nemocí je například Sjögrenův syndrom, lupus erythematodes, revmatoidní artritida a další.
Léky ‒ mnoho léků na předpis může způsobovat sucho v ústech. Mezi nejvýznamnější patří antidepresiva, antipsychotika, antiparkinsonika, antihistaminika, diuretika a podobně.
Kouření ‒ kouř z cigaret vysušuje sliznice a negativně ovlivňuje produkci slin.
Psychika ‒ i psychický stav může ovlivnit produkci slin, je to například strach, úzkost.
Hormonální změny a výkyvy
Protirakovinná léčba ‒ chemoterapie, radioterapie, které ničí i slinné žlázy.
Jiná onemocnění ‒ kvasinková infekce či rakovina v ústní dutině.
Sucho v ústech bývá provázeno mnoha příznaky, patří mezi ně především pálení v ústech a na jazyku, pocit lepení jazyka na patro, je ztížené polykání potravy a mohou ho provázet bolesti, problémy s mluvením, chrapot, záněty sliznic v ústní dutině, zvýšená tvorba zubního kazu, potíže s trávením, neboť potrava není natrávena v ústech.
Častým vedlejším účinkem některých léků je pocit sucha v ústech, kterého se člověk nezbaví ani po napití. Jedná se především o antidepresiva, léky snižující vysoký krevní tlak, odvodňující léky (diuretika), tlumící léky proti cestovní nevolnosti. Sucho v ústech bývá i při užívání některých přípravků nebo při dietách napomáhajících snížení váhy. To je způsobeno především tím, že tyto diety nebo podpůrné prostředky vyvolávají zejména v prvních dnech masivní odvodnění organismu.
Zduření slinných žláz projevující se jako boule pod jazykem může znamenat kamenem ucpanou slinnou žlázu. Jedná se o krystalická ložiska, která zablokují slinné kanálky a brání odtoku slin do úst. Projevem je bolest pod jazykem, zduřelá slinná žláza a někdy i zduřelá uzdička pod jazykem. Dalším projevem je stupňující se bolest. Příznaky se dostavují při jídle, kdy žláza produkuje zvýšené množství slin, ty se však vinou kamene nemohou vyměšovat do úst.
K charakteristickým příznakům patří:
bolest;
otok;
snížený přívod slin.
Pokud nedojde k odstranění ucpávky, může se vyvinout zánět.
Léčba
Slinné kameny se odstraňují konzervativně; pokud jsou malé, vyplaví se zvýšenou sekrecí slin. Někdy bývá nutná úprava ústí nebo odstranění celé stinné žlázy. Aby nedocházelo k recidivám, pacientům se doporučuje, aby dbali na zvýšený přívod tekutin.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
Bolest jazyka při polykání může být známkou pokročilejšího zánětu v hltanu, angíny na mandlích, parotitidy ve slinnéžláze, příušnic, epiglotitidy na příklopce hrtanové nebo ezofagitidy v jícnu. Bolest při polykání může být i první známkou některého pokročilého nádoru, o kterém pacient jinak neví. Bývá tomu tak u nádoru jícnu, díky čemuž je tento nádor také velmi zákeřný. Přichází se na něj pozdě a špatně se léčí.
