Téma: 

kanálek


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

UCHO

Polokruhovitý kanálek

Polokruhovité kanálky (canales semicirculares) jsou kostěné kanálky v labyrintu vnitřního ucha obratlovců. V dobách vzniku obratlovců prošly bouřlivou evoluční historií: sliznatky mají pouze jeden polokruhovitý kanálek, mihule mají dva a ostatní obratlovci tři. Tyto tři struktury jsou pak orientovány přibližně ve třech rovinách prostoru. Uvnitř jsou duté, vyplněné endolymfou, která se při sebemenším pohybu (přesněji při úhlovém zrychlení) uvádí do pohybu a dráždí smyslové orgány, takzvané ampulární kristy. Polokruhovité kanálky jsou díky této vlastnosti důležitou součástí vestibulárního orgánu.

U člověka tedy rozlišujeme tyto tři polokruhovité kanálky:

  • Canalis semicircularis anterior (přední polokruhovitý kanálek) – vyklenuje se nahoru, kolmo na podélnou osu skalní kosti
  • Canalis semicircularis posterior (zadní polokruhovitý kanálek) – vystupuje dozadu, rovnoběžně s podélnou osou skalní kosti a poněkud níže než c. s. anterior
  • Canalis semicircularis lateralis (boční, též laterální polokruhovitý kanálek) – vystupuje bokem (laterálně), v úrovni mezi dvěma zbývajícími kanálky

Na začátku každého z polokruhovitých kanálků je lahvicovitá rozšířenina, takzvaná ampula (ampulla ossea). Odtud vybíhá vlastní tělo kanálku, načež se každý kanálek polokruhovitě stáčí a ústí zpět do vejčitého váčku vestibula. V kanálcích se nachází membránový labyrint tvořený blanami. Mezi blánami a kostí kanálku se nachází perilymfa, uvnitř systému blan je endolymfa. Vlastní vnímání rovnováhy se odehrává v ampulách každého polokruhovitého kanálku: jsou zde takzvané kristy, které se skládají především z vláskových buněk. Kolem kristy je bohatý obal z mukopolysacharidů, takzvaná kupola. Když se hlava začne otáčet či jinak hýbat, endolymfa se dá do pohybu. Kupola se při pohybu okolní endolymfy vychyluje do stran a podrážděné vláskové buňky na to (při určitém konkrétním směru pohybu) reagují změnou membránového potenciálu, tedy takzvanou depolarizací. Tato reakce se přenáší na přiléhající bipolární buňky sluchově rovnovážného nervu a ten informace převádí do mozku.

Zde můžete vidět, jak vypadá polokruhový kanálek.

Detail odstavce: Polokruhovitý kanálek
Zdroj: Ucho
Zveřejněno: 4.10.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Brnění rukou

Brnění rukou jdou z hrudní páteře, krční páteř je relativně v pořádku, ale otoky nohou a brnění hlavně v chodidlech a zúžený míšní kanálek v bederce a sexuální disfunkce , když brnění jde až do mostku mezi konečníkem a šourkem , co s tím , kde by mi ten kanálek rozšířili ?
Brnění z prortuze -zúžení míšního kanálku 6mm , tlačí na nervy , ty vystřelují do kyčle a do nohou , brní mi dlouho obě DK a hlavně chodidla, otékají mi poslední dobou i obě nohy a hodně kotníky, , brní mi i hrazdička mezi konečníkem a šourkem , mám disfunkci erekce , je to vše asi útlakem nervů v kanálku , prosím o potvrzení nebo info co a jak, diabetes ani nemocné ledviny nemám Clavin ap.nepomáhají , prosím o doporučení co s tím kanálkem, prý jej i úspěšně rozšiřují a kde? Děkuji vám .

Zdroj: diskuze Brnění rukou
Odesláno: 27.11.2015 uživatelem Josef Trejbal
Počet odpovědí: 0

PÍŠTĚL

Píštěl v ústech

Píštěl na dásni jsou vtažené slizniční či kožní nálezy chronického původu, které souvisejí s trvajícím zánětlivým procesem v jejich okolí.

Píštěl na dásni je kanálek vedoucí z místa chronického zánětu na povrch. Zubní píštěl na dásni, vzácně i na kůži, je pozorovatelná infekce s občasným výtokem hnisu.

Projevem je konstantní pulzující bolest a otok v postižené oblasti. Může dojít i k výtoku hnisu. Někteří jedinci trpí i horečkou, která je způsobena infekcí.

Zde se můžete podívat, jak vypadá píštěl v ústech.

Detail odstavce: Píštěl v ústech
Zdroj: Píštěl
Zveřejněno: 5.6.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: seznam stomatologických úkonů hrazených zdravotní pojišťovnou

Ráda bych se dozvěděla, zda musím hradit " Endodontické ošetření 1. KK Protaper "
( laicky řečeno - ošetření zubního kanálku )?? Platila jsem 500,- Kč.
Už mi byl takto ošetřen druhý zubní kanálek a nadále hrozí, že těchto ošetření prý budu potřebovat více, neboť předešlý zubní lékař mi prý tyto kanálky ošetřil špatně.
Jsem důchodkyně a takováto mimořádná vydání jsou pro mne problém. Děkuji za odpověď.
Sedláková

Zdroj: diskuze Seznam stomatologických úkonů hrazených zdravotní pojišťovnou
Odesláno: 28.7.2016 uživatelem Sedláková
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

PÍŠTĚL NA DÁSNI

Proč se dělá píštěl na dásni

Píštěl na dásni je kanálek vedoucí z místa chronického zánětu na povrch. Zubní píštěl na dásni, vzácně i na kůži, je pozorovatelná infekce s občasným výtokem hnisu. Projevem je konstantní pulzující bolest a otok v postižené oblasti. Může dojít i k výtoku hnisu. Někteří jedinci trpí i horečkou, která je způsobena infekcí.

Píštěl je abnormální kanálek tvořící cestu mezi dutinou a jejím povrchem. Dutinou může být patologický útvar, například absces, nebo dutý orgán. Píštěl vzniká jako následek zánětu, nádoru či úrazu. Odchází skrz ni hnis, který může poškozovat jiné orgány a přispívat k šíření zánětu. Sliznice v oblasti zánětu se vyklene, ztenčí, je zbarvená a někdy jí prosvítá nahromaděný hnis. Když dojde k vytvoření píštěle, spontánní bolesti pominou, zůstane jen nepatrná tlaková bolest, teplota vymizí, nebo je jen mírně zvýšená.

Píštěl musí být ve většině případů léčena chirurgicky. Nejdůležitější je nalézt vnitřní ústí píštěle, proto se před operací provádí fistulografie. To je vyšetření, které zobrazí průběh kanálu a měkkých tkání pod skiaskopickou kontrolou za použití kontrastní látky. Po chirurgickém zákroku, tedy po odstranění píštěle, stačí dodržovat zvýšenou hygienu v okolí rány, a ta se časem sama zacelí.

Detail odstavce: Proč se dělá píštěl na dásni
Zdroj: Píštěl na dásni
Zveřejněno: 22.11.2016

ZÁNĚT OKA U KOČKY

Co znamená, když kočce teče z oka

Kočky mohou slzet při podráždění očí, infekci nebo v důsledku alergické reakce. Může se jednat také o nadprodukci slz nebo o ucpaný slzný kanálek. V tomto případě se jedná většinou o vrozený defekt, který je častý u čistokrevných dlouhosrstých koček. Kočka pak mívá do hněda zabarvenou srst kolem očí.

Čirý výtok způsobuje cizí předmět, trauma, chřipka, podráždění očí, infekce v důsledku alergie, možnost nadprodukce slz, ucpaný slzný kanálek.

Vykapávat Ophtalem nebo Ophtalmo-Septonexem, neotírat, pokud se nelepší, navštivte veterinárního lékaře.

Detail odstavce: Co znamená, když kočce teče z oka
Zdroj: Zánět oka u kočky
Zveřejněno: 9.2.2017

ZÁNĚT ZUBU

Léčba

Při léčbě stomatolog odstraní zubní kaz, odstraní nervové cévní svazky, vyčistí a vyplní kanálky. Léčba zubních (kořenových) kanálků neboli endodoncie má pro další osud zubu velký význam. Jedná se o klíčové ošetření, díky kterému může zub zůstat na svém místě, jinak by odumřel. Proto při léčbě zubních kanálků využívají zubní lékaři nejmodernější technologie, jež jsou mnohem efektivnější než klasický endodontický zákrok. Jak již bylo výše řečeno, ošetření spočívá v důkladném pročištění kořenových kanálků (to jest odstranění nežádoucí odumřelé dřeně) a v jejich hermetickém zaplnění. Dlouhodobý úspěch endodoncie zajišťují tyto postupy:

  • kořenový kanálek je zbaven co nejdokonaleji všech nežádoucích látek;
  • kořenový kanálek je vysterilizován chemicky, ozonem či laserem;
  • kořenový kanálek je trojrozměrně hermeticky zaplněn materiálem zajištujícím těsnost po celé jeho délce;
  • zub je po zaplnění proteticky ošetřen (umělou korunkou, kompozitní dostavbou).

Takto ošetřený zub může pacientovi sloužit po zbytek jeho života.

Jestliže je zánět masivní, uvedenou léčbu stomatolog doplní léčbou antibiotiky. Nejčastěji se používají antibiotika Duomox, Dalacin a Entizol.

Ovšem nejúčinnější je prevence. Preventivní opatření spočívají v pravidelném odstraňování zubního plaku důkladným čištěním zubů správnou technikou, a to alespoň dvakrát denně. Samozřejmou součástí péče by pak mělo být i čištění mezizubních prostor pomocí mezizubních kartáčků a zubní nitě. Jakou velikost mezizubních kartáčků zvolit vám poradí ošetřující stomatolog či dentální hygienista. V každém případě je na místě omezit konzumaci sladkých a kyselých jídel a nápojů a dvakrát ročně docházet na pravidelné preventivní zubní prohlídky. Pokud vás přepadne jakákoli bolest zubu nebo objevíte v ústech kaz nebo vám vypadne zubní výplň, kontaktujte svého stomatologa.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Zánět zubu
Zveřejněno: 9.2.2016

DOMÁCÍ TRIKY NA JIZVY PO AKNÉ

Příznaky

Postupný vývoj hnisavého uhříku probíhá takto: první známka zánětu, ovšem ne ještě viditelná okem, se nazývá mikrokomedo. Mazový kanálek je zde zúžen a ucpán odumřelými kožními buňkami. Hromadícím se mazem a dalšími zrohovatělými buňkami se z mikrokomeda stává postupně takzvané uzavřené komedo. Uzavřená komeda nejsou na pleti při běžném pozorování viditelná, pouze při bližším pohledu na napnutou pleť. Z uzavřeného komeda se může stát takzvané otevřené komedo, které je viditelné na povrchu kůže jako všeobecně známá černá tečka. Černé tečky se nejčastěji objevují v T-zóně, to je na bradě, na nose a na čele. Pokud toto otevřené komedo praskne, vylije se jeho obsah do podkoží, kde způsobí zánětlivou reakci. Zánětlivá ložiska se projevují jako známé pupínky s hnisavým nebo vodnatým obsahem.

Detail odstavce: Příznaky
Zdroj: Domácí triky na jizvy po akné
Zveřejněno: 8.9.2013

VŠE O PENISU

Ejakulační vývod

Ejakulační vývod (latinsky ductus ejaculatorius) je konečný úsek chámovodu, společný vývod semenných cest a semenných váčků. Probíhá od vyústění semenného váčku, skrze prostatu a končí na semenném hrbolku (pars prostatica) močové trubice. Semenné cesty představují systém navazujících dutých orgánů odvádějících semeno sperma, ejakulát z varlete do močové trubice a dále ven z těla; jsou součástí pohlavního ústrojí muže. Semenné cesty začínají kanálky ve varleti semenotvornými a dalšími kanálky, ty pokračují do kanálků v nadvarleti, které se spojují ve vývod nadvarlete (ductus epididymis), mnohonásobně stočený tenký kanálek celkové délky až 4 m, tvořící hlavní masu nadvarlete. Ten pokračuje jako chámovod (ductus deferens), který se v prostatě spojuje s vývodem semenných váčků ve společný ejakulační vývod (ductus ejaculatorius), ústící do močové trubice (uretra), která je konečným oddílem semenných cest.

Detail odstavce: Ejakulační vývod
Zdroj: Vše o penisu
Zveřejněno: 16.12.2016

PÍŠTĚL

Píštěl na kostrči

Píštěl na kostrči je absces nebo cysta, která se objevuje poblíž kostrče. Jedná se o dutý systém mezi špičkou kostrče a anální oblastí.

Příčiny vzniku píštěle na kostrči mohou být původu vrozeného, nebo může být získán během života. Jako jedna z příčin bývá uváděno zarůstání chlupů pod kůži. To se často týká lidí, kteří hodně sedí, a namáhají tak více oblast nejčastějšího výskytu cysty. Dalším faktorem podporujícím vznik cysty je špatná hygiena a zvýšené pocení. Sekret obvykle obsahuje zbytky chlupů či kůže.

Píštěl na kostrči se objevuje nejčastěji u hustě ochlupených mužů s tmavými vlasy mezi 15. a 25. rokem života. Kanálek se objevuje nejčastěji díky podkožní infekci, když kůže praskne a hnis začne vytékat na povrch těla. Cysta je často bolestivá, pokud z ní však hnis odtéká, pacient bolest vůbec nemusí cítit. Pokud je absces uzavřený, může se místo zanítit a průvodním jevem mohou být teploty.

Zde se můžete podívat, jak vypadá píštěl na kostrči.

Detail odstavce: Píštěl na kostrči
Zdroj: Píštěl
Zveřejněno: 5.6.2015

PÍŠTĚL NA DÁSNI

Souvislost píštěle s váčkem pod mrtvým zubem

Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.

Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.

Detail odstavce: Souvislost píštěle s váčkem pod mrtvým zubem
Zdroj: Píštěl na dásni
Zveřejněno: 22.11.2016

SKLIVCOVÉ ZÁKALKY

Sklivec v oku

Podle Wikipedie je sklivec (latinsky corpus vitreum) průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem (řasnatým tělískem, corpus ciliare). Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. Tam, kde na sklivec naléhá čočka, se nachází jamka pro čočku (fossa hyaloidea).

Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku. A. hyaloidea vycházela z papily zrakového nervu (discus nervi optici), oblasti sítnice oka, kde vzniká zrakový nerv, takzvaná slepá skvrna.

Stroma vitreum je tvořeno trámčinou z velice jemných vláken – (fibril), které jsou při povrchu hustší, takže tvoří pevnější povrch sklivce (membrana vitrea).

Obsah sklivce:

  • voda (98 %);
  • chlorid sodný;
  • stopy bílkovin;
  • kyselina hyaluronová (díky ní má sklivec gelovitou konzistenci).
Hlavní funkce:
  • udržování nitroočního tlaku a udržení hladkého povrchu sítnice;
  • sklivec je rosolovitá, průhledná tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici – poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a k poruchám vidění.

Detail odstavce: Sklivec v oku
Zdroj: Sklivcové zákalky
Zveřejněno: 3.5.2018

ŘITNÍ PÍŠTĚL

Absces

Jestliže do tkáně proniknou cizorodé mikroorganismy, tělo, respektive imunitní systém, na jejich přítomnost reaguje zánětem, mikrobi totiž napadají buňky, čímž je hubí. Tyto buňky se rozpadají a tím do okolí unikají takzvané cytokiny – látky, které spouštějí zánětlivou reakci. Do místa infekce jsou přivolávány buňky, jejichž úkolem je cizorodé organismy zničit a ochránit tak tělo před jejím dalším šířením. Mezi tyto buňky patří především bílé krvinky (leukocyty), které se dostávají do místa zánětu a cizorodé organismy pohlcují. Nahromaděním bílých krvinek v tomto místě pak vzniká dutina vyplněná žlutavou tekutinou – hnisem, který vzniká se zánětlivým procesem postižené tkáně (absces). Aby se zabránilo šíření tohoto zánětu dál, vzniká kolem místa hnisavého rozpadu membrána tvořená takzvanou granulační tkání, která může být někdy až několik centimetrů silná. Nazývá se pyogenní membrána. Je polopropustná – do nitra dutiny pustí jen bílé krvinky, ale ty už se nedostávají ven. Obsah dutiny (abscesu) podléhá rozpadu, což vyvolává nasávání tekutiny a zvětšování abscesu. Jestliže je absces v blízkosti povrchu tkáně, popřípadě se k němu dostane svým zvětšováním, většinou se „provalí navenek“, a to buď široce, nebo se vytvoří pouze úzký kanálek – hnisavá píštěl. Dutina abscesu se tak vyprázdní, kolabuje (hroutí se), granulační tkáň vyprázdněnou dutinu postupně vyplní a vytvoří se jizva. Obecně dochází k rozvoji zánětu nejprve na povrchu dané struktury, která je infikována (pokud se nejedná o nějaké pronikající poranění). Jestliže se infekce šíří do hloubky tkáně, většinou dochází k tvorbě abscesu. Tak vznikají například abscesy při angínách, zánětech plic a podobně, jsou tedy komplikací původního onemocnění.

Detail odstavce: Absces
Zdroj: Řitní píštěl
Zveřejněno: 14.4.2015

GLAUKOM

Léčba glaukomu

Včas zjištěné onemocnění lze léčit očními kapkami, laserovými operacemi nebo mikrochirurgicky.

Oční kapky pro léčbu glaukomu

Oční kapky snižují tvorbu tekutiny v přední části oka nebo zvyšují proudění této tekutiny. Bohužel oční kapky mohou vyvolat i nežádoucí účinky: alergické reakce, zarudnutí očí, palčivou bolest, rozmazané vidění a podráždění očí. Některé léky na glaukom mohou mít vliv na srdce a plíce. Informujte se u svého lékaře, jaké jsou jím předepsané léky, zda jsou pro vás vhodné, zda na ně nejste alergičtí.

Laserové operace glaukomu

Laserové operace glaukomu mírně zvyšují odtok oční kapaliny, zejména u glaukomu s otevřeným úhlem, nebo během ucpání kanálku u glaukomu s uzavřeným úhlem. Jsou různé druhy laserových operací pro léčbu glaukomu, například trabekuloplastika, kdy se používá laser pro otevření trámčinových drenážních prostorů. Dalším druhem laserové operace je iridotomie, kdy je vytvořen malý otvor v duhovce, díky čemuž kapalina proudí volněji. Posledním druhem laserové operace je cyclophotocoagulation, což je laserová operace určená k léčbě střední vrstvy oka, která snižuje produkci oční tekutiny.

Mikrochirurgie pro glaukom

Jedná se o operaci, která se nazývá trabeculectomie. Tato operace zahrnuje výměnu a vložení nového kanálku pro oční kapalinu, čímž se sníží nitrooční tlak, který způsobuje glaukom. Může dojít k selhání této operace, ale je možné ihned provést nápravu další operací. U některých pacientů je umělý kanálek tou nejlepší volbou. V mizivém množství však dochází i ke komplikacím – dočasné nebo trvalé ztrátě zraku, krvácení nebo infekci.

Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastěji léčen různými očními kapkami, laserovými plastikami a mikrochirurgickými zákroky. Nejčastěji se jako první krok volí léky, protože někteří lidé díky nim lépe reagují na laserové operace nebo mikrochirurgické zákroky. U kojeneckých nebo vrozených glaukomů představuje primární léčbu chirurgická operace, protože příčinou problému je velmi deformovaný drenážní systém. Poraďte se vždy se svým očním lékařem, abyste zjistili, která léčba je pro vás ideální.

Detail odstavce: Léčba glaukomu
Zdroj: Glaukom
Zveřejněno: 10.12.2012

TUKOVÝ VŘÍDEK POD KŮŽÍ

Co znamená bolestivá bulka pod kůží

Bulka může mít různé složení. Je potřeba vzít v úvahu, zda je na dotek bolestivá, jestli je pod kůží pohyblivá a zda jsou patrné nějaké změny na pokožce (začervenání, otok) nebo jsou přítomny celkové příznaky (horečka).

Zvětšené mízní uzliny

Nacházejí se v místech, jimiž procházejí lymfatické cévy. Ty jsou naplněny bílými krvinkami, jejichž úkolem je pohlcovat původce infekcí a dalších nemocí. Ke zvětšení uzlin dochází právě při infekčních chorobách, kdy je snadno rozpoznáte pod kůží, přičemž obvykle v těchto místech cítíte bolest při pohmatu. Nejčastěji to lze pozorovat například na krku nebo v podpaží. Po odeznění choroby se uzliny opět zmenší a nejsou již pohmatem zjistitelné. Jde o zcela fyziologickou reakci organismu.

Nezhoubné nádory

Velmi často se může jednat o lipomy (tukové bulky) či fibromy (nádory z pojivové tkáně). Při jejich vzniku nebývají na kůži nad nimi patrné žádné změny, na pohmat nejsou bulky bolestivé. Častěji se objevují u lidí vyššího věku. Tyto benigní nádory obvykle nemají žádné zdravotní důsledky, jsou odstraňovány spíše z estetických důvodů.

Ložiska hnisu

Jejich původcem bývají nejčastěji stafylokoky a streptokoky. V těchto případech bývá kůže zarudlá, na pohmat bývají abscesy bolestivé a člověk může mít i celkové příznaky zánětu (například horečku). Může se stát, že se absces sám ztratí. Jindy se z něj vytvoří kanálek vedoucí na povrch těla, takže následně dojde k vyprázdnění hnisu a vymizení celého ložiska. Při rozšíření zánětu do okolních struktur je největším nebezpečím vznik sepse (otravy krve), která již představuje velmi vážné ohrožení zdraví.

Zhoubné nádory

Nejčastěji je možné nahmatat karcinom prsu, který je zjistitelný při samovyšetření prsu. Jedná se o vůbec nejčastější zhoubný nádor u žen. Bulka bývá nebolestivá, může mít různé umístění v prsu. Zde je samozřejmě nutné další vyšetření lékařem a stanovení nejvhodnější léčby. Čím dříve se s ní započne, tím vyšší bývá její úspěšnost. Lze rovněž nahmatat metastáze nádoru z jiného orgánu lokalizované pod kůží.

Detail odstavce: Co znamená bolestivá bulka pod kůží
Zdroj: Tukový vřídek pod kůží
Zveřejněno: 9.7.2018

VŠE O VLASECH

Účel vlasů

Historicky sloužilo ochlupení zvířat k regulaci tělesné teploty. Tato funkce je u člověka potlačena. I když každý, kdo si nechá ostříhat svoji hřívu nakrátko, pocítí, že je mu náhle na hlavu zima. Vlasy také chrání hlavu před účinky slunečního záření. Přesto ale je nejvýznamnější funkcí vlasů funkce estetická. Vlasy slouží lidské rase jak k přitahování druhého pohlaví, tak i k vyjádření životních názorů a společenské příslušnosti.

To, co vidíme vyrůstat z kůže, se jmenuje vlasový stvol a ten je vytvořen z látky zvané keratin. Keratin je pozoruhodný svou elasticitou, pevností a velkou odolností proti působení různých chemických látek. U člověka je vlasový stvol po celé délce stejně silný a teprve na volném konci se ztenčuje a končí zaobleně. Část, která je v kůži, je vlasový kořen, a kůže, která jej obaluje, se nazývá vlasová pochva nebo folikul. Kořen se na svém konci rozšiřuje do vlasové cibulky. Proti cibulce se vyklenuje cévnatý výběžek, vlasová papila, která zajišťuje výživu vlasu.

Ve vlasové cibulce je zvláštní a velmi důležité nahromadění buněk (zárodečná vrstva), kde dělením vznikají nové buňky, z nichž vlas vyrůstá.

Pokud bychom vlas příčně rozřízli, zjistili bychom, že se skládá ze tří vrstev. Zevní vrstva se nazývá kutikula. Chrání vnitřek vlasu a je velmi pevná. Je složena ze zploštělých, zrohovatělých buněk, které vytvářejí do sebe zapadající sedmibuněčné prstence. Šest až deset vrstev kutikuly obepíná vnitřek vlasu jako manžety. S postupující vzdáleností vlasu od kůže vrstev kutikuly ubývá a vlas se roztřepuje. Kutikula má největší vliv na vzhled vlasů.

Ve středu vlasu se nachází kanálek vyplněný nepravidelně uspořádanou hmotou. To je dřeň, medulla. Její průměr se liší podle tloušťky vlasu. Některé vlasy ji nemají, nebo ji mají jen místy. Dřeň má význam u zvířat, a to buď jako tepelná izolace, nebo pomáhá stabilitě kožešiny. U člověka svůj význam ztratila. Dřeň se však spolupodílí na lesku vlasů, protože její nepravidelné uspořádání působí lom světla.

Od středu vlasové pochvy šikmo do kůže probíhá u každého vlasu malý sval. Při stahu způsobí napřímení vlasu a vytlačení mazu. Jeho funkce není ovlivnitelná vůlí.

Detail odstavce: Účel vlasů
Zdroj: Vše o vlasech
Zveřejněno: 14.3.2014

LÉK PREDNISON

Nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Nežádoucí účinky, u nichž není známa četnost a z dostupných údajů ji nelze určit:

  • onemocnění srdečního svalu, poruchy srdečního rytmu (v důsledku zvýšeného vylučování draslíku);
  • zvýšený počet bílých krvinek, leukocytů v krvi;
  • poruchy spánku, bolesti hlavy, euforie, neklid;
  • nadměrné hromadění tuku v epidurálním prostoru (prostor mezi kostí lebky a mozkovou plenou);
  • změny chování a nálad;
  • zákal čočky (katarakta) a zvýšený nitrooční tlak (glaukom) s bolestí očí nebo bez ní;
  • poranění vnější vrstvy oka (korneální ulcerace) u pacientů s herpetickou keratitidou (virová infekce oka způsobená virem herpes simplex);
  • oddělení sítnice (onemocnění oka, při kterém se sítnice odloupne a může vést ke ztrátě zraku);
  • chorioretinopatie (oční onemocnění, které způsobuje zhoršení zraku);
  • moučnivka (plísňová infekce vyskytující se v ústech);
  • vředy a krvácení v žaludku a ve střevech;
  • zánět slinivky břišní způsobující silné bolesti břicha;
  • perforace ilea (část tenkého střeva), rozšíření mízních cév, píštěle (abnormální kanálek mezi dutým orgánem a jeho povrchem uvnitř těla);
  • strie, ztenčení kůže, akné (po dlouhodobém užívání vysokých dávek);
  • zhoršené hojení kožních ran;
  • modřiny, Kaposiho sarkom (typ rakoviny);
  • ochabnutí svalů a svalová slabost, bolest svalů;
  • řídnutí kostí, což může vést ke zvýšení rizika zlomenin kostí (osteoporóza), ztráta kosti (osteonekróza), zlomeniny kostí nebo přetržení šlach;
  • hormonální nerovnováha může způsobit Cushingův syndrom (typické příznaky: kulatý obličej nazývaný „měsíčkovitý obličej“, přibývání na váze v horní polovině těla a vyrážka na obličeji) a snížení produkce glukokortikoidů v těle, zadržování tekutin v těle;
  • snížený růst u dětí;
  • vysoký krevní tlak;
  • zvýšené riziko aterosklerózy a krevních sraženin;
  • snížená odolnosti vůči infekcím, průběh infekce může být závažnější nebo příznaky mohou být maskovány;
  • anafylaxe (celková alergická reakce), angioedém (otok, nejčastěji okolo očí, rtů, jazyka nebo hrdla);
  • absence menstruace, pokles potence a libida u mužů;
  • deprese nebo pocity štěstí, které nejsou odůvodněné, ztráta kontaktu s realitou (psychóza);
  • poruchy rovnováhy cukrů, tuků a solí v těle, což může způsobit zvýšenou chuť k jídlu a nárůst tělesné hmotnosti;
  • vysoká hladina cukru v krvi, diabetes (cukrovka);
  • zvýšená hladina cholesterolu.

Detail odstavce: Nežádoucí účinky
Zdroj: Lék Prednison
Zveřejněno: 24.11.2016

PÉČE O UCHO U PSA

Jak psovi vyčistit ucho

Psí uši přímo přitahují bakterie a nečistoty. Nejvíce náchylní jsou hlavně psi s převislými boltci (kokršpanělé, pudlové nebo baseti). U těchto plemen je vhodné čistit uši až dvakrát týdně. Důležitý je však způsob, jakým to provádíte. Na mechanické čištění nebo vatové tampony zapomeňte a raději volte šetrný přípravek, který je k tomu určen. U pejsků s převislými boltci jsou uši často nepříjemně cítit, proto je důležité pravidelné ošetření čisticími kapkami, aby nedošlo k vzniku zánětu. Kapky brání uchycení zárodků ve zvukovodu, tlumí přirozeným způsobem zánět a ucho zklidňují. Pokud však vypukne zánět, měla by se léčba primárně konzultovat s veterinářem! Zvířeti nikdy bez konzultace s veterinářem sami neordinujte lidské léky, kapky či mastičky! Čistění uší by mělo probíhat podle množství mazu v uších, zpravidla však jedenkrát za čtrnáct dnů.

Psí ucho uchopte mezi prsty a natáhněte ho nahoru tak, aby se ušní kanál napřímil. Do otvoru zvukovodu opatrně vsuňte nástavec od speciálního ušního spreje nebo kapek a lahvičku stiskněte (dodržujte dávkování, které uvádí výrobce), aby se ušní kanál naplnil tekutinou. Pokud vás trápí obavy, že poraníte bubínek, je to zbytečné. Psi mají ušní kanálek zalomený a dostat se k bubínku je při běžném čištění téměř nemožné. Ucho byste měli stále držet, aby tekutina natekla dovnitř.

Velmi důležitou součástí samotného čištění je správná masáž, která slouží k mechanickému odstranění nečistot. Po stříknutí tekutiny ucho promněte v místě, kde vyrůstá z hlavy. Při masáži musíte vnitřní strany ušního kanálu třít o sebe, aby se špína uvolnila. Měli byste slyšet mlaskavý zvuk (jestliže ucho nemlaská, je buď málo naplněné čisticím přípravkem, nebo ho masírujete špatně). Mechanické rozrušení usazeného kalu je opravdu důležité, pouhé vykapání boltce, byť z vnitřní strany, řádné vyčištění nezaručí! Jakmile zvíře propustíte, obvykle se otřepe, čímž se uvolní kapky i s rozpuštěnou špínou (ideální je, když uši čistíte na zahradě). Zapomeňte na dočišťování uší vatou, uvolněná vlákna by mohla ucho podráždit! Ucho můžete na závěr lehce otřít papírovým kapesníkem.

Zvířeti se čištění uší většinou moc nelíbí, proto z toho nedělejte žádnou velkou vědu a pracujte pokud možno rychle (natáhnout ucho, aplikovat přípravek, promasírovat a propustit). Nakonec nezapomeňte svého psa odměnit nějakým pamlskem, aby pro něj pravidelná péče o uši byla aspoň trochu příjemná.

Detail odstavce: Jak psovi vyčistit ucho
Zdroj: Péče o ucho u psa
Zveřejněno: 15.12.2015

NEMOCI UŠÍ U KOČEK

Zánět zvukovodu u koček

Zevním zvukovodem máme na mysli kanálek, který vede od ušního boltce dovnitř k bubínku. Obecně mají záněty různé příčiny – bakteriální, parazitární nebo plísňové. Někdy může být spouštěčem zánětu také cizí těleso (například travní osiny). U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytvářejí často společně s ušním mazem ušní zátku, která brání větrání zvukovodu, což vede ke vzniku zánětu. U koček se zánět zvukovodu nevyskytuje tak často a téměř vždy je způsoben parazity (ušní svrab).

Klasickými příznaky zánětu zvukovodu je časté třepání hlavou a drbání ucha. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, vytéká z něj páchnoucí tekutina, jeho povrch je zarudlý či zdrsnělý, nebo si zvíře nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec a podobně, určitě s návštěvou veterináře neotálejte! Pokud se škrábe kočka a v jejím uchu objevíte špínu připomínající kávovou sedlinu, můžete si být téměř jistí, že se jedná o ušní svrab, který také vyžaduje odbornou pomoc.

Pokud ucho jen svědí, ale nic z něj neteče, vykapejte ho čisticími kapkami. Jestliže zpozorujete, že se zvířeti ulevilo, opakujte čištění každý den až do odeznění příznaků.

Zvířeti nikdy nečistěte uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem. Pokud zpozorujete páchnoucí sekret, musíte navštívit veterináře, který ucho zvířete vyšetří a nasadí odpovídající léčbu (speciální kapky).

Vždy pečlivě dodržujte léčebný postup, který naordinoval veterinář. Domácím mazlíčkům je kapání zanícených uší velmi nepříjemné, proto proti němu mnohdy zarputile protestují. Ovšem vy to nevzdávejte a vytrvejte, do nedoléčeného ucha by se infekce velmi rychle vrátila. Často se veterináři setkávají s případy, kdy majitelé vodí svá zvířata do ordinace z důvodu, že předchozí kapky „nezabraly“, takže se nasadí jiné. Za měsíc se však opakuje stejný scénář. Výsledkem pak může být chronický zánět zvukovodu. Přitom by mnohdy stačilo, kdyby se při prvním zánětu dodržel léčebný postup a nepřerušil se v průběhu, když došlo k prvnímu zlepšení.

Pokud nejste sami schopni zvířeti uši vykapat, nezbývá vám nic jiného než se domluvit s veterinářem a chodit na tento úkon do ordinace.

Vyhledat odbornou pomoc je zapotřebí i v případě, že se do zvukovodu dostanou osiny trav, ucho dráždí a zraňují. Často totiž dochází k zanícení a zvířeti se spustí hnisavý výtok z ucha. Vždy je pak nutné odborné odstranění cizího tělesa a vyčištění zvukovodu. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může v nejhorším případě dojít až k perforaci (proděravění) bubínku.

Detail odstavce: Zánět zvukovodu u koček
Zdroj: Nemoci uší u koček
Zveřejněno: 10.5.2016

UCHO

Anatomie lidského ucha

Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.

Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.

Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.

Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.

Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.

Zde můžete vidět, jak vypadá vnější ucho.

Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.

Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.

Střední ucho má činnost převodní a ochrannou.

Zde můžete vidět, jak vypadá střední ucho.

Vnitřní ucho (auris interna) leží v kostěném labyrintu kosti skalní (os petrosum). Kostěný labyrint částečně kopíruje blanitý labyrint vyplněný endolymfou. Částmi kostěného labyrintu, které kopíruje blanitý labyrint, jsou 3 polokruhovité kanálky, vejčitý váček, kulovitý váček a hlemýžď.

Hlemýžď je stočená trubička naplněná tekutinou (endolymfou). Vibrace oválného okénka rozvlní endolymfu. Vlnění endolymfy rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu obsahujícího vláskové buňky (receptory sluchu). Každá buňka má vlásky zapuštěné do krycí membrány a zjišťuje její chvění, o kterém vysílá signály do mozku po sluchovém nervu. Signály jsou vnímány jako zvuk.

Rovnovážný (vestibulární, statokinetický) orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. Skládá se z vejčitého a kulovitého váčku (utriculus a sacculus), které detekují polohu, a tří polokruhovitých kanálků detekujících zrychlení. Ve váčcích jsou dvě na sebe kolmé vrstvy vláskových buněk s vlásky zapuštěnými do rosolu obsahujícího krystalky uhličitanu vápenatého. K vnímání zrychlení slouží vláskové buňky na začátku a na konci polokruhovitých kanálků, které vnímají změny v proudění endolymfy v kanálcích. Předrážděním tohoto orgánu vzniká mořská nemoc.

Ze středního ucha do nosohltanu vyúsťuje Eustachova trubice (tuba Eustachi, tuba auditiva, sluchová středoušní trubice), která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Pomáhá také čistit středoušní dutinu.

Zde můžete vidět, jak vypadá vnitřní ucho.

Detail odstavce: Anatomie lidského ucha
Zdroj: Ucho
Zveřejněno: 4.10.2016

HNIS V OČÍCH U ZVÍŘAT

Hnis v očích u kočky

Hnis v očích může mít kočka z mnoha důvodů: zánět spojivek, poranění rohovky, výhřez třetího víčka, glaukom, slzení očí.

O zahnisané oči koček se musí pečovat, v počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmoseptonex). Pokud nenastane do dvou dnů zlepšení nebo se stav naopak zhoršuje, musíte zajít k veterináři, neboť bude pravděpodobně nutná razantnější léčba.

Nenechte zvíře, aby si oko škrábalo. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec.

Nepoužívejte bez konzultace s veterinárním lékařem žádné oční léky, které zabraly u vás a našli jste je v nočním šuplíku. V případě vašeho zvířete opravdu nemusí být vhodné.

Pozor na zánět rohovky! Vidíte-li, že se oko náhle stává neprůhledné, musíte okamžitě do ordinace, neboť hrozí trvalé poškození zraku. Rozhodují hodiny. Zarudlé oko může také signalizovat oční zákal. Pokud je zvíře podrážděné, schovává se a oko je na dotyk bolestivé, je namístě ho odvézt co možná nejdříve k veterináři.

Zánět spojivek

Zánět spojivek patří k nejčastějším onemocněním oka kočky. Choroba může postihnout jedno, nebo i obě oči. Vzniká nejčastěji vnějším drážděním průvanem, smítkem v oku, čpícími látkami nebo působením alergenu (prach, pyl, cigaretový kouř). Zánět spojivek může mít souvislost také s jiným onemocněním, například s infektem dýchací soustavy.

Zánět spojivek se projevuje zarudnutím, otokem a slzením oka. Tímto onemocněním trpí většinou koťata nebo kočky se sníženou imunitou. Pokud se příznaky do dvou dnů samy nezmírní, navštivte veterináře. Ten zahájí cílenou léčbu antibiotickými mastmi nebo kapkami. Nikdy kočce nepodávejte masti nebo kapky určené pro lidi!

Poranění rohovky

K poranění rohovky dochází nejčastěji při kocouřích rvačkách. Za normálních okolností se rána rychle zahojí sama. Někdy mohou nastat komplikace a do rány se dostane zánět. Zánět rohovky se projevuje jako bílá až šedá plocha viditelná na povrchu oka (zákal). V takovém případě nevyčkávejte a co nejdříve navštivte veterináře! Zánět by mohl nenávratně poškodit rohovku a kočka by mohla oslepnout.

Rvačkám kocourů lze předcházet. Nejlepší je nechat kocoura vykastrovat, zklidní se a nebude cizí kocoury napadat.

Výhřez třetího víčka

Třetí víčko (mžurka) se nachází v koutku oka a není normálně vidět. Objevuje se však, když zakrývá poraněné oko. Pokud je třetí víčko vidět u obou očí, může to znamenat, že je kočka celkově velmi vyčerpaná nebo trpí vážnější infekční chorobu, infektem dýchací soustavy. Pokud je mžurka viditelná i po dvou dnech, navštivte veterináře! U tohoto onemocnění se také v oku vzácně tvoří hnis.

Glaukom

Jedná se o poměrně vzácné onemocnění. Jde o zvýšení vnitřního tlaku v oční bulvě a její následné vyboulení. Prvními příznaky jsou zčervenání oka, slzení, přivírání oka a náchylnost na světlo. Již do 24–48 hodin od vzniku prvních příznaků může dojít k vyboulení oka, zákalu, nenávratnému poškození sítnice a tím k oslepnutí. Pokud se zahájí včasná léčba, je zde velká naděje na úspěch. Proto při podezření na toto onemocnění neprodleně navštivte veterináře! Při zanedbání je nutné postižené oko odstranit.

Slzení očí

Kočky mohou slzet při podráždění očí, infekci nebo v důsledku alergické reakce. Když kočce teče z oka, tak se může jednat také o nadprodukci slz nebo o ucpaný slzný kanálek. V tomto případě jde většinou o vrozený defekt, který je častý u čistokrevných dlouhosrstých koček. Kočka pak mívá do hněda zabarvenou srst kolem očí. Je třeba navštívit veterináře, který začne s léčbou.

Detail odstavce: Hnis v očích u kočky
Zdroj: Hnis v očích u zvířat
Zveřejněno: 18.12.2015

ZUBNÍ PÍŠTĚL U PSA

Příčiny

Píštěl je charakterizována jako abnormální průchod (kanálek) mezi dvěma otvory, dutými orgány, nebo jako dutina. Vyskytuje se v důsledku poranění, infekce nebo nemoci. Vertikální průchod mezi dutinou ústní a nosní dutinou se nazývá oronazální píštěl. Mezi příznaky oronazální píštěle patří chronický výtok z nosu (s nebo bez krvácení), a přetrvávající kýchání. Tento zdravotní problém postihuje častěji štíhlá psí plemena, zejména jezevčíky.

Tyto typy píštělí mohou být způsobeny v podstatě jakýmkoliv nemocným zubem v horní čelisti. Nejběžnější místo pro vznik oronazální píštěle je tam, kde kořen čtvrtého premoláru vstupuje do patra horní čelisti. Oronazální píštěl musí být chirurgicky léčena, aby se zabránilo průniku potravy a vody do nosní dutiny. Není-li problém vyřešen, dochází k podráždění nosu, rýmě, zánětům vedlejších nosních dutin, infekcím, případně k pneumonii.

Píštěl vycházející z dásně bývá často jeden z projevů paradentózy a ukazuje na špatný stav ústní dutiny. Toto onemocnění je velmi nepříjemné a ve většině případů vyžaduje delší léčbu. V podstatě je píštěl jakýmsi odvodňovacím kanálem, jehož prostřednictvím se tělo zbaví hnisu při aktivním zánětlivém procesu. Absence tohoto kanálu může někdy vést k celkové intoxikaci, takže veterinář musí opravdu pečlivě uvážit následující postup léčby.

Zánětlivé onemocnění dásní většinou majitel psa pozná podle zápachu z tlamy. Toto onemocnění však může mít mnohem vážnější následky. Pokud pomineme bolestivost a ztrátu zubů v pokročilých případech, je to zejména riziko vzniku abscesů (zubních váčků), které se mohou provalit píštělí do nosní dutiny, do okolí oka, ven na tvář. Nezanedbatelné je také riziko vzniku zánětu kosti horní i dolní čelisti, které toto onemocnění doprovází. Takovéto vážné hnisavé zánětlivé procesy ohrožují celkové zdraví zvířete, protože bakterie a jejich toxiny se uvolňují do těla a krví mohou být rozneseny do jiných orgánů. Pokud pak na daných místech dojde k zachycení těchto bakterií, mohou se vyvinout stejná zánětlivá ložiska jako v dutině ústní. Zejména jsou ohroženy ledviny, játra, srdce a u samců prostata.

Zubní píštěl se projevuje hnisavým výtokem v místě vzniku píštěle, kýváním zubů, bolestí dásní, zápachem z úst, svěděním dásní, horečkou.

Potvrzení přítomnosti píštěle (otvoru) by mělo zahrnovat standardní zubní vyšetření. Určení stupně poškození dásní a zubu však obecně umožňuje pouze rentgen.

Píštěl vzniká z neléčeného kazu zubu, při chronické parodontitidě, zánětu zubu, nevhodné léčbě zubních onemocnění, po úraze, při nádorovém onemocnění, poleptání a po extrakci zubu (která byla nevhodně provedena).

Choroba se projevuje převážně u starších psů, ale výjimkou nejsou ani psi mladšího věku. Velmi často se píštěl v ústní dutině objevuje při výskytu zubního kamene.

Zubní kámen se tvoří mineralizací zubního plaku. Míra tvorby zubního kamene je individuální, většinou se zubní kámen tvoří nadměrně u psů malých plemen. Zuby se přirozeně čistí jazykem, pohyby tváří a kousáním. Velký vliv na usazování zubního kamene má postavení zubů, u plemen s krátkou hlavou jsou zuby usazeny v chrupu abnormálně, a to vede ke zvýšenému usazování zubního kamene. Podobné je to v případě, kdy se psovi nenechají vytrhnout mléčné zuby, které samy do věku 1/2 roku nevypadly. Abnormálně postavené zuby pak omezují přirozenou samočistící schopnost dutiny ústní, což vede k nadměrnému usazování zubního kamene na problematických místech. Zubní kámen sám o sobě není pro zvíře škodlivý, je to pouhá minerální usazenina. Problém způsobují bakterie, které na velice členitém povrchu zubního kamene nacházejí vynikající útočiště. Produkují celou řadu toxických látek a způsobují v dutině ústní zánět, který se z dásní může rozšířit na celou dutinu ústní. Zánět spolu s bakteriemi postupně způsobuje rozvolňování závěsného aparátu zubu, následkem čehož v počátku vznikají podél zubního kořene kapsy a choboty, ve kterých se bakteriím opět daří velice dobře, později se zuby začínají kývat a nakonec vypadávají. Je třeba dodat, že tento proces je velice bolestivý.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Zubní píštěl u psa
Zveřejněno: 9.1.2016

NEMOCI UŠÍ U KOČEK

Zánět ucha u kočky

Mezi charakteristické příznaky patří třepání hlavou, naklánění hlavy na stranu, škrábání se na uších, bolest při doteku, výtok z ucha, který může zapáchat, nebo otok ušního boltce.

Zevním zvukovodem máme na mysli kanálek, který vede od ušního boltce dovnitř k bubínku. Obecně mají záněty různé příčiny – bakteriální, parazitární nebo plísňové. Někdy může být spouštěčem zánětu také cizí těleso (například travní osiny). U koček se zánět zvukovodu nevyskytuje tak často a téměř vždy je způsoben parazity.

Klasickými příznaky zánětu zvukovodu je časté třepání hlavou a drbání ucha. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, vytéká z něj páchnoucí tekutina, jeho povrch je zarudlý či zdrsnělý, nebo si zvíře nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec a podobně, určitě navštivte veterinárního lékaře.

Nadměrné čištění je také jednou z častých příčin zánětu zvukovodu. Proto by se do něj nemělo zasahovat v případě, že v něm nevidíme špínu, nadměrné množství ušního mazu, cizí těleso anebo když se kočky neprojevují již zmíněným chováním. Pozornost by se měla věnovat i okolí ouška po letní anebo podzimní procházce v přírodě, kdy se do srsti mohou dostat semena trav. Prostředí, ve kterém se zvíře pohybuje, je totiž také spoluurčující.

Méně viditelnými původci ušních zánětů jsou parazité, bakterie a kvasinky. Mimořádně se jim daří ve vlhkém a oslabeném prostředí. Dalšími faktory je zarůstání zvukovodu chlupy, mechanické poškození (například vatovými tampony), špatná výživa či souběžné kožní onemocnění. Pokud už zánět vypukne, měla by se léčba primárně konzultovat s veterinářem!

Pokud ucho jen svědí, ale nic z něj neteče, vykapejte ho čisticími kapkami. Jestliže zpozorujete, že se zvířeti ulevilo, opakujte čištění každý den až do odeznění příznaků.

Zvířeti nikdy nečistěte uši vodou, bórovou vodou ani jakýmkoliv olejem.

Pokud zpozorujete páchnoucí sekret, musíte navštívit veterinárního lékaře, který ucho zvířete vyšetří a nasadí odpovídající léčbu (speciální kapky). Ušní kapky s účinnou trojkombinací látek hydrokortizon-aceponátu, gentamycinu a mikonazolu. Kapky lze jednoduše používat pomocí patentovaného sprejového aplikátoru. Dávkování může proběhnout v jakékoliv poloze a denní dávku stačí podávat pouze jedenkrát denně jediným stisknutím speciálního aplikátoru. Je to pro majitele i kočku velice přátelský způsob léčby. Stačí jedna dávka do nakaženého ucha denně a za 5 dní začne být kočka bez známek bolesti. Kapky jsou k dostání na předpis u veterinárního lékaře.

Vždy pečlivě dodržujte léčebný postup, který naordinoval veterinární lékař. Domácím mazlíčkům je kapání zanícených uší velmi nepříjemné, proto proti němu mnohdy velmi zarputile protestují. Ovšem vy to nevzdávejte a vytrvejte, do nedoléčeného ucha by se infekce velmi rychle vrátila. Z nedoléčeného ušního zánětu se pak vyvine chronický zánět zvukovodu.

V případě, že zvířeti nejste sami schopni uši vykapat, nezbývá nic jiného než se domluvit s veterinářem a chodit na tento úkon do ordinace.

Osiny trav, které se dostanou do zvukovodu, ucho dráždí a zraňují. V takovém případě často dochází k zanícení a zvířeti se spustí hnisavý výtok z ucha. Vždy je nutné odborné odstranění cizího tělesa a vyčištění zvukovodu. Domácí pokusy o vyndání osiny mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může v nejhorším případě dojít až k perforaci (proděravění) bubínku.

Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné. Ucho vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu klidně ve větším množství a chrupavčitou trubici zvukovodu masírujte, dokud neuslyšíte šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu, co zvíře vyklepe do ústí zvukovodu. Před čištěním druhého ucha vždy očistěte kónus kapek (hrozí riziko zavlečení infekce z nemocného ucha do zdravého). Pokud si nevíte rady, nechte si od veterináře předvést, jak ucho správně vyčistit (případně jak aplikovat speciální kapky při léčbě).

Detail odstavce: Zánět ucha u kočky
Zdroj: Nemoci uší u koček
Zveřejněno: 11.2.2017