Kapavka je nakažlivé onemocnění přenášející se pohlavním stykem. Zároveň může být šířena kontaktem s infikovanými tělesnými tekutinami, takže ji například matka může přenést na novorozence během porodu. Kapavkou trpí jak muži, tak i ženy. Infekce se snadno přenáší a vyskytuje se nejčastěji u lidí, kteří nestrádají nedostatkem sexuálních partnerů.
Neléčená kapavka
Neléčená kapavka způsobuje vážné komplikace u obou pohlaví. U žen způsobuje zánětlivé pánevní onemocnění, které vede k poškození vejcovodů (trubice spojující vaječníky s dělohou) nebo má za následek neplodnost. Zároveň dochází ke zvýšenému riziku mimoděložního těhotenství. Naopak u mužů způsobuje zánět nadvarlete, což je velmi bolestivý stav, který může vést i k neplodnosti. Bez rychlé léčby může způsobit kapavku prostaty, která vede k zjizvení vnitřní části močové trubice, takže dochází k problematickému močení.
Kapavka se může šířit do krve nebo kloubů, což může být životu nebezpečné. Zároveň mohou lidé s kapavkou snadněji získat virus HIV (virus způsobující AIDS).
Ve svém příspěvku GOOGLE COM MUZSKE CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaro.
Mojemu manzelovi veteka z pohlavniho uda taka biela hmota
neviem co mame robit ked chce aby sme maly spolu milovanie mne sa nechce ked si zmyslim ze mu vyteka ta hmota.
Prosim porate co mame robyt.
Velmi pekne dakujeme Jaro
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Čau, ten můj to měl taky. Šel s tím k doktorovi a ten zjistil, že je to kapavka. DOstal od doktora antibiotika na 10 dní a pak se to ztratilo.
Kapavka u těhotné ženy způsobuje předčasný porod nebo spontánní potrat. Infikovaná matka je přenašečem, což znamená, že může dojít k nakažení plodu. Nákaza může způsobit slepotu, infekce očí nebo život ohrožující infekci krevní soustavy. Léčba kapavky u těhotných žen snižuje rizika těchto komplikací. Těhotné ženy by se měly poradit s lékařem o ideální léčbě.
V naší poradně s názvem HNISAVY VYTOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Mandlova.
Dobry den
Prosim o radu jak resit tento problem:
Jsem po Abdominalni hysterektomii , vajecniky- vejcovody ponechany.
Operace probehla v roce 1998 , nyni je mi 52 let.
Momentalne mam problem s obcasnym zelenene zbarvenem a zapachajicim vytokem .
Pri tom me boli podbrisek i strany podbrisku.Citim se unavena .
Teplota neni.
Sexualni styk naposledy pred 4 mesici - pote problemy zadne.
Prosim o Vas nazor ,jak postupovat.
S uctou
Mandlova Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé vaginální výtoky jsou u žen normální. Často jsou čiré nebo bělavé s minimálním zápachem. Jestliže výtok změní barvu, zápach nebo texturu, může to být známka infekce, ačkoli některé změny v průběhu menstruačního cyklu jsou běžné. Infekce mohou být doprovázeny dalšími příznaky, jako je svědění, pálení, nepohodlí nebo špinění.
Nejčastější příčinou zeleného vaginálního výtoku je sexuálně přenosná infekce známá jako trichomoniáza. Výtok často zapáchá a typicky je více žlutozelený než čistě zelený. Pohlavní styk a močení mohou způsobovat nepohodlí a genitální oblast může být svědivá. Může se také objevit bolest v pánvi, ale není častá.
Vaginální výtok může být rovněž spojen s kapavou nebo chlamýdií, potom je spíše žlutý nebo zakalený. Bakteriální vaginóza má typicky bílý výtok se zápachem. Barevný výtok se může objevit v případě, když je v pochvě cizí tělo, například zapomenutý tampon.
Trichomoniazu lze snadno diagnostikovat odběrem vzorků. Vzhledem k tomu, že je sexuálně přenosná, mohou být provedeny současně testy na jiné infekce, včetně kapavky a bakteriální vaginózy. Trichomoniaza, kapavka a bakteriální vaginóza jsou léčitelné vhodnou antibiotickou terapií. Pokud je přítomno cizorodé těleso, bude nutné jej odstranit a antibiotika se mohou použít k léčbě jakékoli potenciální infekce.
Vzhledem k tomu, že podmínky, které způsobují zelený vaginální výtok, jsou často léčitelné, a protože mohou být přenosné na jiné osoby nebo mohou způsobit závažné komplikace, vyhledejte okamžitou lékařskou péči, pokud máte takový výtok. Navštivte svého gynekologa a sdělte mu svůj stav.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Kapavka podléhá hlášení a její léčba je povinná. Protože je způsobená bakterií, spočívá léčba v podávání antibiotik. Vždy se vybírají antibiotika nejcitlivější k bakterii. Podávají se většinou sedm dní. Při včasné léčbě je naděje k úplnému vyléčení velice dobrá. Nasazení léčby však ještě neznamená ukončení terapie. Hned na druhý den po ukončení léčby a ještě dvakrát v průběhu dvou týdnů se provádějí bakteriologické kontroly. Až při negativních nálezech z laboratoře (sérologie) je nemocný po 4 měsících vyřazen z evidence. Během léčby se musí pacient vyvarovat sexuálnímu styku. Zároveň se doporučuje používání ochrany (kondomu) při každém pohlavním styku.
Antibiotika používaná na léčbu kapavky:
Cefixim
Ceftriaxon
Ciprofloxacin
Ofloxacin
Levofloxacin
Azitromycin
Protože bývá častá koinfekce s chlamydiemi, lékaři často předepisují kombinaci antibiotik, například Ceftriaxon a Doxycyklin nebo Azitromycin, která léčí obě nemoci. Nutná je i následná léčba a kontrolní testy, které vyloučí přenašečství a zajistí, aby nemoc byla skutečně vyléčena. Sexuální partneři, u nichž připadá v úvahu toto onemocnění, by měli být prohlédnuti oba.
Ne všichni lidé nakažení kapavkou mají charakteristické příznaky. Proto je velmi obtížné vyhledat určitý druh léčby. Pokud se příznaky vyskytují, jejich inkubační doba činí 10 dní po expozici, ale může trvat až 30 dní nebo se dále rozvíjet.
Příznaky kapavky u žen
nucení k močení
výtok z vagíny
krvácení po pohlavním styku a mezi obdobími menstruace
zánět děložního hrdla a močové trubice
anální výtok a svědění (při nákaze análním sexem)
zarudnutí a otok sliznice úst a obličeje (při nákaze orálním stykem)
bolest kloubů
Příznaky kapavky u mužů
hnisavý zánět močové trubice
nucení k močení
pálení při močení
výtok, příměs krve v moči
později i zvýšená teplota
svědění kolem konečníku a výtok (při nákaze análním sexem)
zarudnutí a otok sliznice úst a obličeje (při nákaze orálním stykem)
bolest kloubů
Stává se však, že se tyto příznaky neprojeví, nebo jenom některý z nich a v tak malé míře, že nemocného ani nenapadne, že by mohl být nakažen kapavkou. Tato takzvaná kapavka bez příznaků se objevuje až v polovině případů nakažených kapavkou. V těhotenství představuje infekce riziko předčasného porodu či potratu. Děti infikovaných matek se mohou nakazit kapavkou při průchodu porodními cestami. Onemocnění se pak u novorozenců může projevit jako zánět spojivek (konjunktivitida) či infekce v oblasti nosohltanu.
Původcem tohoto onemocnění je bakterie jménem Neisseria gonorrhoeae, známá také jako gonokok. Je to gramnegativní bakterie, která je velmi málo odolná vůči zevnímu prostředí (hrozí jen velmi nepatrné riziko nákazy třeba při užívání veřejných záchodků, použití bezprostředně infikovaných ručníků, žínek nebo při líbání). Její přenos se tedy děje téměř výhradně intimním kontaktem (pohlavním stykem). Kapavka je především lokální onemocnění, má malý sklon k šíření po celém těle (generalizaci). Má většinou charakter rychle probíhajícího (akutního) zánětu s hnisavým výtokem. Postihuje výstelku (sliznici) močopohlavního (urogenitálního) ústrojí. U mužů nejčastěji močovou trubici (ureteru), odkud se může šířit do prostaty, semenných váčků, nadvarlat. U žen kromě močové trubice nejčastěji děložní čípek, odkud může projít do pochvy, dělohy, vejcovodů. U obou pohlaví může následkem provozování análního sexu postihnout také sliznici konečníku, u žen j zanesením infekce výtokem z pochvy. Při orálním sexu s nakaženou osobou je vysoké riziko infekce nosohltanu. Při porodu infikované rodičky se může nakazit i novorozenec. Infekce se u novorozence projeví nejčastěji zánětem spojivek či oční rohovky (keratokonjunktivitida).
Právě trichomonádový zánět pochvy se projevuje bolestmi v podbřišku, hojným řídkým výtokem, bolestmi při styku a někdy i svěděním zevních rodidel. Akutní fáze rychle přechází do chronického stadia, které je obvykle bezpříznakové. Léčba spočívá v podávání antibiotik ve formě polykacích tablet. Trichomonádový zánět pochvy patří mezi sexuálně přenosné nemoci. Výskyt je přímo úměrný počtu sexuálních partnerů, které je nutné vždy přeléčit, a to současně.
Další možností je zánět děložního hrdla. Nejčastějšími původci infekce jsou bakterie zvané chlamydie, mykoplazmata a gonokoky. Ženy si obvykle stěžují na hojný výtok, tupou bolest nad stydkou sponou a v kříži. V akutní fázi zánětu může být přítomna i teplota. Chronické formy se většinou projevují bolestivou menstruací, bolestmi při styku, eventuálně neplodností. Léčba spočívá v podávání antibiotik. Je-li to infekce pohlavně přenosná, je nutné přeléčit všechny sexuální partnery.
Rovněž zánět děložní sliznice je doprovázen bolestmi v podbřišku, které mohou vystřelovat do zad, dále únavou, špiněním nebo výtokem. Při akutní formě zánětu může být přítomna i teplota. Léčba spočívá v podávání antibiotik, léků proti teplotě a bolesti.
Hluboký pánevní zánět se obvykle šíří z dělohy do vejcovodů, dále k vaječníkům, a pokud není včas léčen, může postupovat dále do malé pánve. V malé pánvi může postihnout jakýkoli orgán včetně pobřišnice. Infekce se může rozšířit do malé pánve například i při zánětu slepého střeva. Začátek obtíží většinou navazuje na menstruaci. Objevuje se zvýšená teplota až horečka, výtok, krvácení, bolesti v podbřišku a v zádech. Mohou být i potíže s močením. Léčba záleží na celkovém stavu ženy. Jde-li o lehčí formu zánětu, může být žena léčena ambulantně podáváním antibiotik. Při závažnější formě zánětu by měla být žena léčena při hospitalizaci a nitrožilním podáváním antibiotik. Při zlepšení stavu je možné přejít na tabletovou formu.
Také kapavka se projevuje hnisavým výtokem, zánětem močové trubice a bolestmi v podbřišku. Podle charakteru pohlavního styku může být postižen i konečník, ústa a nosohltan. Onemocnění konečníku se projevuje výtokem, nucením na stolici, pálením a svěděním konečníku. Komplikovaná kapavka má vliv na plodnost, jelikož může přejít přes vejcovody až do malé pánve. Následkem mohou být potraty, předčasné porody, mimoděložní těhotenství a neplodnost. Léčba spočívá v podávání silných antibiotik a přeléčení všech sexuálních partnerů. Účinek antibiotik lze posílit podpůrnou léčbou enzymovými léky. Původcem onemocnění je bakterie Neisseria gonorrhoeae a má inkubační dobu 1–6 dní. Přenáší se výhradně pohlavním stykem.
Kapavka (gonorrhoea) je bakteriální pohlavně přenosná nemoc způsobená bakterií Neisseria gonorrhoeae. Postihuje sliznice močopohlavního ústrojí, konečníku, krku i očí a patří mezi onemocnění podléhající povinnému hlášení.
Příznaky
Onemocnění se projevuje hnisavým zánětem a může mít genitální i extragenitální formu.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Existuje několik příčin zánětu močové trubice u žen. Nejběžnější z nich jsou sexuálně přenosné nemoci (chlamydie, kapavka, syfilis, HIV/AIDS). Nebo může být uretrální zánět způsoben bakteriemi vstupujícími do močové trubice, antibiotiky nebo i podlitinami z pohlavního styku. Někdy nemusí být zánět močové trubice identifikován, pak se jedná o takzvanou nespecifickou uretritidu.
