Warfarin blokuje účinek vitamínu K v játrech. Z toho vyplývá, že nadměrný přísun vitamínu K snižuje účinek Warfarinu, naopak jeho nedostatečný přísun účinek léku zesiluje. Mezi potraviny s nejvyšším množstvím vitamínu K patří listová zelenina s tmavozelenými listy. To neznamená, že ji musíte ze své stravy vyřadit. Tento druh zeleniny je totiž tělu prospěšný: má pozitivní vliv na srdce, na gastrointestinální trakt (díky vysokému obsahu vlákniny), zlepšuje zrak (díky vysokému obsahu luteinu) a podobně. Abyste mohli zařadit do svého jídelníčku listovou zeleninu s tmavozelenými listy i během užívání přípravku Warfarin, doporučuje se stravovat se stabilně. Tím je myšleno, že byste měli jíst každý týden stejné množství této zeleniny, ne jeden týden hodně a další týden žádnou. Bude-li Vaše strava obsahovat stále stejné množství vitamínu K, Warfarin i tělo se s tím vyrovnají. Jestliže však bude množství vitamínu K kolísat, bude kolísat i hodnota INR. A pamatujte, že i když má zelenina zelenou barvu, neznamená to, že je bohatá na vitamín K. Velké množství vitamínu K obsahuje pouze listová zelenina s tmavozelenými listy.
Příklady zeleniny bohaté na vitamín K: zelí, brokolice, špenát, locika lesní, kapusta kadeřavá, tuřín, brukev hořčičná, hlávkový salát (vyjma ledového salátu, který je na vitamín K chudý), růžičková kapusta, čekanka, brukev kapusta, květák (přestože má bílou barvu, patří do stejné čeledi jako brokolice).
Doplňky stravy:Vitamín K lze najít v potravinových doplňcích, což neznamená, že je nemůžete užívat. Stejně jako u listové zeleniny s tmavozelenými listy platí, že je třeba přijímat konstantní množství vitamínu K. Pokud byste chtěli doplňky stravy začít užívat, poraďte se se svým lékařem. I zde platí, že na začátku užívání by se měla hodnota INR sledovat pozorněji.
Vitamíny: Které vitamíny můžete bezpečně konzumovat, když užíváte Warfarin? Seznam některých nejběžnějších vitamínů a jejich vliv na hodnotu INR
Vitamíny B: nemají žádný vliv na INR.
Vitamín C: až do 500 mg denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 500 mg mohou hodnotu INR snížit.
Vitamín E: až do 400 IU denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 400 IU mohou hodnotu INR zvýšit.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Pacient by neměl jíst ve zvýšené míře potraviny bohaté na vitamin K, a to listovou zeleninu (kapusta, špenát, hlávkové zelí, hlávkový salát, zelené saláty), některou další zeleninu (brokolice, květák, chřest, řapíkatý celer, fenykl), hovězí, kuřecí a tresčí játra, luštěniny a jiné; vhodné je vyhnout se potravinám s velmi kolísavým obsahem vitaminu K (kysané zelí a jiná kysaná zelená zelenina).
Zelenina s vysokým nebo nestabilním množstvím vitaminu K, kterou je třeba ze stravy vyloučit nebo přijímat ve stabilním množství: hlávkový salát, kapusta, růžičková kapusta, bílé zelí čerstvé i kysané, špenát, brokolice, avokádo, zelená jarní cibulka, řeřicha, celer řapíkatý, velké množství zelené natě (pažitka, bazalka, petrželka...), olivový a sójový olej, zelený čaj.
Zelenina se středním množstvím vitaminu K, u které je potřeba zajistit stabilní příjem: luštěniny, ledový salát, červené zelí, kukuřice, paprika, zelený hrášek, zelené fazole, chřest.
Zelenina s nízkým obsahem vitaminu K, jejíž příjem není třeba omezovat: brambory, cibule, rajčata, cuketa, mrkev.
Doporučuje se vyloučit potraviny s vysokým nebo nestabilním obsahem vitaminu K, případně jejich přísně pravidelný příjem. Potraviny se středním obsahem vitaminu K je nutné konzumovat ve stabilním množství každý den. Potraviny s nízký obsahem vitaminu K je možné konzumovat v množství doporučeném podle racionální, zdravé výživy. Vyvarujte se náhlých změn stravování a konzumaci nepřiměřeně velkého množství potravin.
Doporučené množství ovoce a zeleniny na den je 500 g (což představuje přibližně 1 středně velké jablko + 1 středně velkou hrušku + 10 ks ředkviček + 1 středně velkou kedlubnu + 2 středně velká rajčata). Optimální je jíst stálé malé denní dávky zeleniny a vyhýbat se nárazové nadměrné konzumaci zeleniny.
V případě, že chcete udělat radikální změnu svého jídelníčku, máte několik dní trvající průjem nebo zvracení a potíže s příjmem stravy, kontaktujte svého lékaře.
V naší poradně s názvem LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE - SEZNAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Teraz užívam na riedenie krvy Anopyrin. Na internete som sa dozvedel o potravinách predovšetkým zelenine obsahujúcich vitamin K, nie sú vhodné pre
konzumáciu pri súčasnom užívaní Anopyrinu. Aké vitamíny mám konzumovať, keď nemôžem zeleninu ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anopyrin obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, která vám pomáhá udržet krev bez tvorby krevních sraženin. Jednou z hlavních funkcí vitamínu K je kontrola hustoty krve a umožnění srážení krve v případě zranění. Vitamin K může aktivovat řadu proteinů zapojených do buněčné komunikační cesty zvané koagulační kaskáda. Tato kaskáda podporuje shlukování krevních buněk, nazývaných krevní destičky, což způsobuje tvorbu krevní sraženiny. Máte-li ve stravě příliš málo vitamínu K, tak to může zabránit vašemu tělu v řádné reakci na zranění, což zvyšuje riziko vzniku modřin a jiného třeba i vnitřního krvácení. Vitamin K také interaguje s léčivy, která mají vliv na srážení krve, včetně Warfarinu a Anopyrinu.
Anopyrin a vitamin K mohou pracovat společně, aby pomohly udržet vaši krev na vhodné hustotě. Správná rovnováha Anopyrinu a vitaminu K umožňuje vašemu tělu správně reagovat na poranění a zároveň zabraňuje spontánní tvorbě sraženin. Změny v dávkování vitamínu K nebo Anopyrinu mohou tuto rovnováhu narušit, což zvýhodňuje krvácení nebo tvorbu sraženin. Pokud užíváte Anopyrin, tak byste se měl ve stravě vyvarovat pouze potravin s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta, růžičková kapusta, jarní cibulky, brokolice, chřest, okurky, švestky výrobky ze soji a plnotučné mléčné výrobky. Ostatní zeleninu a potraviny můžete konzumovat rozumně bez omezení. Takže vám zbývá dostatečně pestrá paleta z které můžete čerpat potřebné vitamíny a minerály. Pokud i přesto budete pociťovat, že potřebujete vitamínový doplněk stravy, tak volte ten, který nebude obsahovat vitamín K.
Následující potraviny jsou velkým zdrojem na kyselinu listovou. Tento seznam není rozsáhlý, ale je skvělý pro začátek.
Tmavé listové zeleniny
Tmavá listová zelenina patří mezi nejzdravější potraviny a obsahuje velké množství vitaminu M. Do své stravy přidávejte více špenátu, listové zeleniny, kapusty, listů tuřínu a římského salátu. Díky těmto potravinám posílíte kyselinu listovou v těle. Jeden talíř těchto potravin vám může poskytnout všechny potřeby pro kyselinu listovou na jeden den.
Chřest
Tato lesnatá lahůdka patří mezi nejvíce bohaté potraviny, které obsahují živiny s kyselinou listovou v celé rostlinné říši. Jeden šálek vařeného chřestu vám dá 262 mikrogramů kyseliny listové. Což představuje 65% z vaší denní potřeby. Nejen, že je chřest chutný, ale je to také živina, kterou vaše tělo potřebuje. Obsahuje vitamin K, vitamin C, vitamin A a mangan a působí i jako přírodní diuretikum .
Brokolice
Brokolice patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin a také je skvělým zdrojem kyseliny listové. Jeden šálek brokolice vám poskytne přibližně 24% každodenní potřeby kyseliny listové. Nemluvě o dalších důležitých živinách, které obsahuje. Brokolice se doporučuje jíst syrová nebo lehce dušená.
Citrusové plody
Mnoho plodů obsahuje kyselinu listovou, ale citrusové plody ji obsahují nejvíce. Obzvláště pomeranče jsou bohatým zdrojem kyseliny listové. Jeden pomeranč pojme asi 50 µg a velká sklenice šťávy může obsahovat i mnohem více. Další plody, které obsahují kyselinu listovou, je papája, grapefruit, hrozny, banány, meloun a jahody.
Fazole, hrách a čočka
Fazole a luštěniny s velkým obsahem kyseliny listové jsou, pinto fazole, lima fazole, hrášek a klasické fazole. Miska jakéhokoli typu čočky vám dodá denní množství vitamínu M.
Avokádo
Avokádo pojme až 90µg kyseliny listové v jednom šálku, což představuje 22% denní potřeby. Avokádo je nejlepší potravina na kyselinu listovou, ale také je vynikajícím zdrojem mastných kyselin, vitaminu K a vlákniny. Přidání avokáda do svého jídelníčku bude extra zdravou pochoutkou.
Okra
Jedná se o slizkou zeleninu, která je bohatá na živiny. Okra má odlišné schopnosti ale současně vám nabízí vitamíny a minerály, které jsou vhodné pro čištění trávicího traktu od toxinů. Pokud jde o vitamin M, tak ibišek je jeho velkým zdrojem. Jeden šálek vařené okry vám dodá 37 mikrogramů kyseliny listové.
Růžičková kapusta
Růžičková kapusta většinou nepatří mezi oblíbenou zeleninu, ale nelze popřít, že patří mezi
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Mezi nejúčinnější zdroje přírodních antioxidantů patří zejména:
Nejsilnějším zdrojem přírodního Vitamínu A je hlavně rybí tuk, játra, mrkev, pak to jsou zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo a vaječný žloutek.
Nejsilnějším zdrojem přírodního Vitamínu C je především šípek, pak také černý rybíz, růžičková kapusta, kiwi, brokolice a červený rybíz.
Nejsilnějším zdrojem přírodního Vitamínu E je olej z pšeničných klíčků, máslo, mléko, burské oříšky (arašídy), pak je také hojně v sóji, salátu a v mase savců.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELENINA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat. Jestliže beru warfarin 5mg ale jen 3/4 tablety a naměřeno při
kontrole mám většinou 2,6- 2,9 ale někdy to ulítne spíše nahoru. Konkretně teď třeba na 3,61. Podle mne je to známka že jsem jedl méně zeleniny ale den před tím jsem si po čase popřál knedlo, zelo a vepřo a hovězí polévku kde bylo dostatek kořenové zeleniny a i růžičková kapusta ale druhý den při kontrole mi to vyběhlo na těch 3,61.
Mám na den či dva si popřát více zeleniny aby to kleslo?
Děkuji za odpověď.
Karel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ideální hodnoty INR pro velkou část pacientů jsou v rozmezí od 2 do 3. V některých případech má význam ředit krev ještě více a norma se zvýší na 3,5. Vašich 3,61 je hodnota zvýšená a může souviset s nepřesností při dělení tablety a nebo v příliš velkém omezení potravin s vitamínem K. Obecně platí, že více potravin s vitamínem K způsobí nižší INR. Zkuste v jídelníčku trochu přidat zeleného a nechte si do týdne změřit INR, ať víte, jak se to projeví.
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny maj
V naší poradně s názvem KUSKUS OBSAH PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Nenašla jsem nikde obsah purinů v koření. Jako kmín, pepř , paprika, majoránka, alespoň. Zda normální kapusta ano, když růžičková ne Zda glutamát škodí také.... existují teorie, že je to uznávaná pátá chuť, i že je neutrální.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Obsah purinů v koření není důležitý, protože koření je použito k dochucení pokrmu jen v malém množství. Proto jeho obsah purinů nijak neovlivní celkový denní příjem.
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
V naší poradně s názvem JAKÁ JE DENNÍ DÁVKA VITAMÍNU K PŘI VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamberská M..
Prosím jaká je možná denní dávka vitamínu K při užívání warfarinu_?
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V případě léčby Warfarinem je adekvátní příjem vitaminu K pro dospělé muže 120 mikrogramů a pro dospělé ženy 90 mcg. Po celou dobu léčby je třeba udržovat příjem vitamínu K na stejné úrovni. Konzumace malého množství potravin, které jsou bohaté na vitamín K, by neměla způsobovat problém. Vyvarujte se konzumace velkého množství těchto potravin:
Některé nápoje mohou zvýšit účinek Warfarinu, což vede k problémům s krvácením. Vyvarujte se nebo konzumujte jen malé množství těchto nápojů při užívání warfarinu:
Vitamín K představuje nezbytný vitamín. Je potřebný pro modifikaci proteinů a srážení krve. Nedávné studie naznačují, že vitamín K může hrát roli při léčbě osteoporózy a Alzheimerovy choroby. Dostatečné zvýšení hladin vitamínu K přispívá k ochraně proti rakovině a srdečnímu onemocnění.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den,prosim o dotaz.Mohu pri užívání Warfarinu švestky, švestkové knedliky a křížaly z jablek.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst prakticky všechno, až na pár výjimek, jako je kapusta a bílé zelí. Musíte však dodržet přiměřené množství, které se stanoví podle obsahu vitamínu K v jednotlivých potravinách. Vitamín K totiž ovlivňuje účinky Warfarinu. Hlídat musíte jen potraviny rostlinného původu, kde je vitamín K obsažen v hojné míře. Čím zelenější, tím více vitamínu K. Bez omezení můžete jíst například maso, knedlíky, rýži. Důležité je udržet stále stejnou hladinu vitamínu K každý den na úrovni 120 mikrogramů (pro muže). K tomu je potřeba mít neměnný jídelníček a ten dodržovat několik týdnů.
Švestky obsahují vitamín K a proto je potřeba sledovat jejich konzumaci. Jedna švestka obsahuje 4,5 mikrogramů vitamínu K i ta v knedlíku. Sníte-li jich 22. tak jste vyčerpal veškerý limit pro příjem vitamínu K v tom konkrétním dni a nesmíte pak již nic, co je rostlinného původu. Sušené švestky obsahují o něco více vitamínu K a sice 5,5 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li nárazově několik švestek, musíte ten den omezit jinou potravinu s podobným obsahem vitamínu K, kterou máte zařazenou ve svém jídelníčku.
Křížaly, což jsou sušená jablka, taktéž obsahují vitamín K. Jedno kolečko usušeného jablka obsahuje 0,2 mikrogramů vitamínu K. Křížal si tedy můžete dopřát opravdu hodně. Ale stále platí, že musíte udržet příjem vitamínu K na stejné úrovni 120 mikrogramů za den, ne víc ani ne méně.
Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu volných radikálů, snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Tím omezují proces oxidace v organismu. Svou činností přispívají k ochraně imunitního systému. Antioxidant = protikyslíkový (protioxidační). Do této skupiny látek patří vitamíny A, B6, C, E, zinek, selen, beta-karoten, koenzym Q10, pyknogenol, alfa-lipoová kyselina atd.
Proces neutralizace volného radikálu funguje tak, že antioxidant daruje svůj volný elektron kyslíkovému radikálu, a ochrání tak tělesnou buňku před okradením. Samotnému antioxidantu chybí jeden elektron, proto k sobě přitáhne volný elektron z volného radikálu a tím dojde k jeho neutralizaci. Předpokládá se, že antioxidanty zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu. Důležitou úlohu hrají v potravinářství. Zajišťují, aby si potraviny zachovaly chuť a barvu a byly poživatelné po delší dobu. Zpomalují ztrátu barvy ovoce a zeleniny. Zabraňují oxidaci tuků a výrobků obsahujících tuk, tím zamezují žluknutí. Antioxidanty rovněž ochraňují některé vitamíny a aminokyseliny před oxidací.
Antioxidanty dělíme na dvě skupiny:
Přírodní – kyselina askorbová (vitamín C, obsažena v citrusových plodech). Je užívána v mnoha potravinářských výrobcích (E300 – E302). Vitamín C a jeho různé soli se přidávají jako ochrana nealkoholických nápojů, džemů, kondenzovaného mléka a párků, tokoferoly (E306 – E309) – patří do skupiny vitamínů E. Vyskytují se především v ořeších, slunečnicových semenech, sójových a kukuřičných výhoncích a většinou se používají ke konzervaci rostlinných olejů, margarínů a výrobků z kakaa a čokolády.
Syntetické – jejich použití je stejné jako u antioxidantů přírodních. Nejdůležitější syntetické antioxidanty patří do skupiny galátů (E310 – E312). Přidávají se do rostlinných olejů a margarínů k inhibici žluknutí a zachování jejich chuti. Další dvě sloučeniny, které nepatří do zmíněných skupin, jsou BHA (Butylhydroxyanizol E 320) a BHT (Butylhydroxytoluen E 321).
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÝ FERITIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
dobrý den,manžel má zvýšený feritin 1500. hemoglobin jen 75. je onkologicky nemocný. je unavený, hodně zhubl.chodí na krevní konzervy ale hemoglobin se vždy zvedne jen malinko a za pár dní zase klesne zpět na stejnou hodnotu,která byla před konzervou.od března byl zatím na třech chemoter. zatím kvůli nízkému hemogl.se další chemoter.odkládá.Poradíte mě prosím jaké jsou pro něj nejvhodnější potraviny?Děkuji mnohokrát za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek feritinu a nedostatečná hladina hemoglobinu ukazuje na neschopnost organismu využít železo. Právě železo lze v potravě posílit vhodnými potravinami, ale v tomto případě to bude bez efektu, protože železa má váš manžel nadbytek. Dalším důležitým činitelem pro podporu vzniku hemoglobinu je vitamín B9 a B12. Ale i zde může být onkologickým onemocněním omezena tato schopnost organismu. Nicméně tyto dva vitamíny se nachází v těchto potravinách:
- chřest, avokádo, růžičková kapusta a listová zelenina jako špenát a salát.
- maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, cereálie a kvasnice.
K dispozici jsou i doplňky stravy s obsahem kyseliny listové a vitamínu B12, ale o nich si promluvte s ošetřujícím lékařem.
některé mléčné výrobky – plísňové sýry, měkké sýry
maso – játra
Doporučená denní dávka je pro kojence 25–35 mikrogramů, pro děti 50–100 mikrogramů, pro dospělého 150–200 mikrogramů, pro těhotné ženy 400–600 mikrogramů a pro kojící ženy 280 mikrogramů kyseliny listové denně.
V naší poradně s názvem OBSAH PURINOV V AGARE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Vybochova.
Dobry den, chcela by sa spytat" ne som si ista,ze by som mala dnu, ale bolia ma velmi kosti. hlavne rano/ mam zistenu osteoartrozu, tak to pripisujem tomu. Potrebujem konzumkvat vela kolagenu ci v prask. forme a le tatiez chcem schidnut a ze pri diete je dobre jest zelatinu agar-agar, len nevie ci matiez vela purinov. a tiez aky kolagen na stavbu chrupaviek je najlepsi podla vasich skusenosti. Lebo clovek uz nevie coje pravda a spravne.... dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Agar agar patří mezi extrémně zásadité potraviny, které omezují vznik kyseliny močové. Konzumací želatiny agar agar se kompenzuje onemocnění hyperurikémie, lidově zvané dna. Společně s agarem patří mezi tyto zásadité potraviny i citrony, vodní meloun, kajenský pepř (Capsicum), sušené datle a fíky, kapusta, karengo, kořen kudzu, limety, mango, papája, petržel, hrozny bez semen (sladké), řeřicha a mořské řasy. U všech těchto potravin dochází při trávení k redukci kyseliny močové.
Co se týče ochrany chrupavky v kloubech, tak nejúčinnější jsou přípravky s obsahem síry (MSM), chodroitinu a glukosaminu. Kolagen je také prospěšný, ale hlavní jsou ty tři zmíněné.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona Bromová.
Je možné jíst aspoň malé množství česneku při užívání Warfarinu a pít čaj z oregana? Existují podrobnější tabulky, co je a není možné konzumovat při užívání Warfarinu a kde je sehnat? Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přikládáte moc velkou váhu té dietě při Warfarinu. Není tak náročná. Česnek můžete konzumovat jak chcete. Nesníte ho přeci tolik, aby to ovlivnilo účinky Warfarinu. Česnek používáte jen k ochucení a nebudete ho jíst tolik jako třeba brambor. Zrovna tak i čaj z oregana můžete pít, když vám chutná. Vynechat musíte jen na některé druhy zeleniny, jako je kapusta, zelí, brokolice, jarní cibulky, chřest, švestky, sója a tučné mléčné výrobky. Ostatní zeleninu a potraviny můžete konzumovat rozumně bez omezení. Rovněž choťte každý měsíc na kontrolní vyšetření krve (quick), abyste se ujistila, že je vše v pořádku s vaší stravou.
Běžným zdrojem niklu je hrách, proso, pohanka, oves, ovesné vločky, klíčky, těstoviny, otruby a zelené části rostlin, česnek, kapusta hlávková i růžičková, bílé zelí, jablko a jiné plodiny.
Za potraviny bohaté na nikl se považují vnitřnosti, herinky, mušle, sója, sójové mléko, špenát, luštěniny, česnek, kapusta, fíky, ananas, maliny, švestky, ovocné konzervy, čokoláda, kakao, některé druhy čaje, marcipán, mandle, oříšky, slunečnicová jádra a prášek na pečení.
Nejběžnějším symptomem negativního účinku niklu v závislosti na dávce je výskyt alergických reakcí, zarudnutí pokožky, tvorba vyrážek, chronická bronchitida, snížení funkce plic – u lidí, kteří požili větší množství, 100 000krát vyšší než se běžně nachází v pitné vodě, byly pozorovány poruchy žaludku, krve a poškození ledvin. Chronická expozice může způsobit ztrátu čichu a perforaci nosní přepážky.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vostrá.
Dobrý den ?
starám se o tetu,která užívá warfarin.Co ji mám dávat k jídlu? Má k němu dobrý vztah.Ale má problémy ,nevychází ji dobře qvik.Má 2.1.1.6,23.1.1.9,20.2.1.8,30.3.1.2.Je poslaná na interní vyšetření.Zajímá mě co ji mám vařit a vůbec připravovat k jídlu aby se to srovnalo.Jaké smí čaje ,nebo pít pouze vodu.Co zelenina ovoce?
Děkuji moc za odpověĎ.Tetě je 69 roků.Užívá léky na štítnou žlázu Euhtyrox 50mikro. na tlak prestanceneo combi 5 mg/1,25 a warfarin
S pozdravem J.Vostrá neteř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro správnou funkci léku Warfarin je nezbytné, aby každý den teta přijala stravu s obsahem vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Ne více, ale ani ne méně - každý den stejně. Obvyklá česká strava založená na mase, omáčce a přílohách z mouky (těstoviny, knedlíky) nebo rýže je chudá na vitamín K a jedno takové jídlo obsahuje do 10 mikrogramů vitamínu K. Vitamín K se tedy musí navíc doplňovat prostřednictvím zeleniny. Nejvíce vitamínu K obsahují zelí, kapusta, ledový salát, brokolice, chřest, jarní cibulky a okurky. Například tři listy zelí, kapusty nebo salátu obsahují 90 mikrogramů vitamínu K a hodí se tehdy, když víte, že ten den nebyla strava bohatá na zeleninu, tak to s tím lze rychle doplnit. Aby však byla strava zábavná a přesto obsahovala potřebné množství vitamínu K, tak zde máme připravené jídelníčky. Můžete je vidět tady:
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana S..
Nedávno jsem si dala 2x v týdnu do salátu moji oblíbenou rukolu (jen hrst) a už jsem měla hodnotu INR 1,6.Kysané zelí,které je moc zdravé se také bojím jíst.Dnes jdu na krev tak uvidím co bude,každý den zelené saláty nejím,nemám je doma nebo nemám chuť a to mě také vadí,že se má jíst stejné množství vitaminu K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Právě ve dnech, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, se hodí potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta a ledový salát. Stačí pak sníst tři velké listy nebo miska kysaného zelí a máte limit pro příjem vitamínu K dosažen také.
Máte pravdu, že je to trochu náročné, ale dá se na to zvyknout. Zároveň existuje možnost pro pacienty na Warfarinu, u kterých se nedaří udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0, kdy 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, přejít na Eliquis s doplatkem 200 Kč/měsíc. Tady je kompletní ustanovení podmínek pro tuto hrazenou léčbu: http://www.sukl.cz/modules/…
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné použí
V naší poradně s názvem WARFARIN A LOUPANÁ SLUNEČNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat jak působí slunečnicová semínka a warfarin, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat denní příjem vitamínu K. Vitamín K totiž přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Denní množství vitamínu K pro ženy činí 90 mikrogramů. Tento objem vitamínu K je třeba sníst každý den, ne více a ani ne méně. Některé potraviny mají vitamínu K hodně a i při malém množství dokáží tuto hranici rychle dosáhnout. Patří sem zelí, kapusta, chřest, jarní cibulky a okurky. Slunečnicová semínka také obsahují vitamín K. 100 gramů jadérek ze slunečnice bez skořápky obsahuje 5,5 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte za den 200 gramů slunečnice, tak přijmete 11 mikrogramů vitamínu K. K dosažení limitu budete muset ještě zkonzumovat další potraviny, které dodají zbylých 79 mikrogramů vitamínu K. Slunečnicová semínka, krom obsahu vitamínu K, nijak dále neovlivňují účinky Warfarinu.
V naší poradně s názvem LILEK A PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Prosím o sdělení ,zda lilek neškodí při léčbě Warfarinem.
Děkuji.Smolíková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno a nedá se říct, že by něco bylo škodlivé vzhledem k Warfarinu. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínu K. Každý den je třeba sníst potraviny, které dodají 90 mikrogramů vitamínu K pro ženy a 120 mikrogramů vitamínu K pro muže.
Nejvíce vitamínu K má zelená zelenina, jako je kapusta, zelí, okurky, jarní cibulky, chřest, brokolice.
Lilek patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. 100 gramů lilku obsahuje 3,5 mikrogramů vitamínu K.
Vitamín K, jak známo, má snižující účinky na hladinu Warfarinu. Ruší jeho účinek, takže by mohlo dojít ke vzniku krevní sraženiny, která by jedince určitě ohrozila na životě. Potraviny s velkým obsahem vitamínu K jsou například játra, brokolice, růžičková kapusta a zelená listová zelenina (například špenát, mangold, koriandr, kapusta a zelí). Pokud užíváte Warfarin, měli byste se vyhnout náhlým změnám v denním příjmu těchto potravin.
