Zajímáte se o téma KATETR? Tak právě pro vás je určen tento článek. Abscesy jsou onemocněním, které řada lidí podceňuje a neuvědomuje si, co tato hlíza může v některých případech napáchat na jejich zdraví.
Absces Bartholiniho žlázy
Pod pojmem Bartholiniho žláza je myšlena velká předsíňová žláza, což je párová žláza nacházející se v oblasti ženských zevních pohlavních orgánů. Jedna tato žláza se nachází na levé straně a druhá na pravé straně pod poševním vchodem. Tyto žlázy mírně zvlhčují vulvu.
Příčiny
K abscesu této žlázy dochází v důsledku rozvinutí některého zánětu této žlázy. Zánět Bartoliniho žlázy se nazývá též bartholinitida a dochází k němu ucpáním vývodu žlázy (například v období těhotenství), nebo infekcí, která může být způsobená prostředím, ale i některou pohlavně přenosnou nemocí (bakterie jsou zaneseny z poševního vchodu – například chlamydie, streptokoky aj.). Zánět i absces této žlázy je lehce poznatelný, pokud se žlázou nejsou žádné problémy, tak se nedá nijak nahmatat, pokud jí ale sužuje zánět, tak se na vnitřní straně stydkého pysku vytvoří cysta plná hnisu, která může být velká i kolem několika cm. Okolí tohoto abscesu je zarudlé, oteklé, zduřelé a velmi bolestivé. Toto onemocnění může provázet i horečka a zvýšená unavenost.
Léčba
Zánět této žlázy, bývá velmi bolestivý. Lékaři obvykle na zánět předepisují sedací koupele (4 x denně po dobu 10 – 15 minut) obvykle v odvaru z heřmánku. Někteří lékaři předepisují také léčbu infračerveným zářením, které působí protizánětlivě. Pokud antibiotika a koupele, které jsou na tento zánět předepisována, nezaberou (případně žena nenavštívila lékaře), může zánět přerůst v absces, který musí být řešen již chirurgicky. Absces této žlázy se dá řešit několika různými operacemi. Nejčastějším typem je vnější drenáž, která slouží k vypuštění hnisu z abscesu. Tato operace se provádí pod lokální anestezií a je při ní proveden jeden malý řez. Součástí této léčby bývá pak zavedení antibiotik, aby nedošlo k zanícení rány. Pokud je absces rozsáhlejší, může být do rány zaveden katétr, aby mohl hnis volně vytékat. Katétr se v ráně ponechává několik týdnů, dokud buňky nevytvoří vlastní vývod hnisu. Podobně funguje i chirurgický zákrok, při němž je do žlázy zaveden Jacobiho prsten, což je úzký katétr, jehož konce procházejí skrz žlázu a na závěr jsou spojeny. I tento katétr zůstává v ráně několik týdnů, než se vytvoří vlastní vývod. V některých případech dochází k tomu, že se zánět neustále vrací, a tak je řešením úplné odstranění této žlázy. Tato operace samozřejmě probíhá pod celkovou anestezií. Při operaci je oblast stydkého pysku naříznuta a žlázu pak lékař oddělí od okolní tkáně. Operace to není nijak náročná a i léčba netrvá moc dlouho, delší je ale doporučovaný klidový režim (asi 6 týdnů). Žena by měla vyčkat se svým pohlavním životem až na dobu po kontrole u gynekologa. V nemocnici obvykle pacientka pobude tak dva dny.
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO SPINÁLNÍ ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den. Mám prosím dotaz. Dne 10.12. 2015 jsem podstoupil operaci kolena při spinální anestezii ( do páteře). Po operačním výkonu se u mně objevila retence moči, nemožnost se vymočit. Byl mi zaveden katetr, asi po dvou dnech vytažen, situace se nezlepšila, pak znovu nasazen a po 3 týdnech vytažen, močení se neobnovilo. Můj urolog mi říká, že budu muset podstoupit operaci prostaty. Mám 66 roků, před operací jsem bral lék TAMUREX a byl jsem téměř bez obtíží s prostatou, slabší proud moči a nutnost jít 1x za noc na malou stranu, jinak žádné obtíže. Teď nedávno mi začal zavedený katetr (cévka) obtékat močí i z vnější strany. Co mi prosím radíte? Děkuji. Jan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Někteří pacienti s retencí moči, kteří nemohou podstoupit operaci, mohou mít trvalý katétr. Ten může být umístěn přes močovod nebo přes spodní část břicha do močového měchýře. U pacientů s trvalým katétrem však bývá vyšší riziko vzniku cystitidy (infekce močového měchýře). Pacienti se musí naučit vyprazdňovat močový měchýř přes katétr. Katétr se odstraňuje po každém použití a tím se snižuje riziko nebezpečí infekce.
V naší poradně s názvem MÁM KATETR A S NÍM DALŠÍ PROBLÉMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Kaššay, Ing..
Již 14 měsíců mám katetr a to není nic příjemného. Často mne bolí v pravé části v podbříšku a kontrolou penisu mi bylo zjištěna bílá pěna. Vyčistil jsem si to. Také mi byla vyměněna spojovací trubice se sáčkem. A od té doby jsem měl moč červenou. Nevím jak se zbavit bolesti a krve v moči a bolesti v podbříšku Prosím poraďte mi. Jsem 1939 ročník.
Poznámka : Email je na mne - manželku, ale text byl napsán s manželem Josefem Kaššayem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sám se krve v moči nezbavíte. Musíte ke svému lékaři a sdělit mu jaké máte obtíže. Lékař provede revizi a zahájí léčbu bolesti v podbřišku. Může jít o zánět v močových cestách, který se může dále zhoršovat. Proro neodkládejte návštěvu u lékaře a jděte tam co nejdříve.
Hamiltonův hmat neboli mechanické uvolnění hlenové zátky a odloupnutí vaku blan je možné pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý, dostatečně otevřený. Vždy by se měl provádět až poté, kdy s ním těhotná žena souhlasí, bohužel se tak tomu často neděje. Po provedení zákroku se začnou uvolňovat přirozené prostaglandiny. Provedení Hamiltonova hmatu je poměrně nepříjemné, žena ho může vnímat i bolestivě, může se objevit i mírné krvácení. Nejedná se přímo o metodu vyvolávání porodu, ale o preindukci, postup, který je možné využít dříve, než se přistoupí k metodám indukce porodu – pravděpodobnost jejich užití se tak snižuje o třetinu. Mezi provedením Hamiltonova hmatu a počátkem porodu může uběhnout i několik dní. Více o této metodě naleznete v samostatném článku Hamiltonův hmat.
Dilatační hydrofilní tyčinky
Do málo zralého děložního hrdla se zavedou tyčinky z polyamynitrilu (Dilopan S), které nasávají vodu a bobtnají, děložní hrdlo se pak otevírá a tvoří se přirozené prostaglandiny.
Balónkový katetr
Zavádí se do zralého děložního čípku. Obvykle se balónkový (Foleyův) katetr používá společně s oxytocinem jako alternativa, když není možné použít prostaglandiny (po předchozím císařském řezu, při jiném zjizvení dělohy).
Amniotomie
Jedná se o cílené protržení, prasknutí vaku blan, miminko by mělo být již angažováno v pánvi. Pokud do 2 hodin po amniotomii nedojde k nastoupení kontrakcí, začnou se podávat infuze oxytocinu. Ve spojení s prostaglandiny bylo dosaženo horších výsledků. Protržení vaku blan může vést k tísni plodu a císařskému řezu. Více o umělém protržení vaku blan se dočtete v článku Amniotomie.
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO OPERACI KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Foukal.
Můj věk je 66 let. Užívám lék Tamurex na zvětšenou prostatu. Před operací kolena jsem byl celkem bez problémů s močením. Po operaci došlo k částečné retenci moče (zástava močení). Protože jsem nemohl po 3 dny vyprázdnit močový měchýř, byl mi zaveden katetr. Po dvou dnech mi byl vytažen a už jsem se nevymočil vůbec. Takže mi byl katétr nasazen znovu a po 19 dnech mám jít na kontrolu na urologii. Nevím, zda se to může upravit,nebo mně čeká operace. Má prosím někdo podobnou zkušenost? Díky zaradu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám bohužel podobnou zkušenost, jenom s tím rozdílem, že jsem mladší o 3 roky, a podle data Vašeho příspěvku jsem byl na operaci asi dva týdny po Vás. Před operací kolene jsem necítil vůbec žádné problémy, s močením ani s prostatou. Po operaci jsem se vůbec nevymočil, takže jsem měl zavedený katétr hned první noc po operaci, další den vyndaný, a protože jsem se pořád nemohl vymočit, dostal jsem katétr znovu a teď jsem taky v "čekací lhůtě" před kontrolou na urologii. V nemocnici mně řekli, že u některých pacientů, kteří jsou při operaci uspaní, se problémy s močením objevují. Nejspíš musíme čekat a doufat, že se to po určité době spraví.
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Přestože k vyléčení hluboké žilní trombózy obvykle postačí antikoagulační léčba a kompresní punčochy, existuje alternativní řešení v podobě kaválního filtru, který lze použít v případě, kdy je antikoagulační léčbu nutné vysadit nebo pokud ji není možné z nějakého důvodu použít. Kavální filtr je malý košíček, který lékař umístí do dolní duté žíly (vena cava inferior). Jeho úkolem je zachytávat fragmenty krevní sraženiny (trombu) a zabránit jim dostat se do srdce nebo plic. Kavální filtry lze jako preventivní či léčebnou metodu použít u pacientů s hlubokou žilní trombózou, plicní embolií nebo mnohočetným poraněním.
Existují dva typy kaválních filtrů – permanentní a dočasné filtry, které lze ze žíly vyjmout poté, co se riziko trombózy či embolie sníží.
Jak se zavádí kavální filtr
Zákrok se provádí v místním znecitlivění (tedy pacient je při vědomí, ale oblast, kde bude chirurg pracovat, je umrtvena). Chirurg následně provede malý řez v kůži a zasune katetr (tenkou ohebnou trubičku) do žíly v oblasti krku nebo břicha. Následně je katetr zaveden do dolní duté žíly. Po zavedení katetru na správné místo se skrz něj prostrčí kavální filtr a zafixuje se v dolní duté žíle.
Lékař provede vyšetření krve a zjistí sedimentaci. Má-li podezření, udělá dále mikroskopické vyšetření moči, které prokáže, kolik je v ní obsaženo bílých krvinek a bakterií. Kultivační vyšetření moči zjistí původce a citlivost na antibiotika. V některých případech se provádí i ultrazvuk močových cest. Takovéto vyšetření zánět ledvin bezpečně odhalí.
Diagnózu u dětí, stejně jako u dospělých, stanovuje lékař na podkladě udávaných obtíží (anamnézy). Někdy v anamnéze hraje značnou roli psychosomatika, proto se provádí klinické vyšetření (kdy je při pohmatu či mírném úderu bolestivá bederní oblast) a vyšetření krve (sedimentace), kde jsou sledovány ukazatele zánětu v organismu. U anamnézy je důležité se informovat i na alkohol. Ledviny a alkohol se nemají rádi. Poté obvykle probíhá mikroskopické vyšetření moči, která je odebírána ze středního proudu. Při tomto vyšetření se zkoumá, kolik je v moči bakterií a bílých krvinek. Dále se v moči zjišťuje druh bakterie a její citlivost na antibiotika. Celkové vyšetření se doplňuje i o vyšetření ultrazvukem, kdy je nutno vyloučit komplikovaný zánět, například při překážce v močových cestách.
Riziko vzniku infekce močových cest je obecně zvýšeno u všech žen, především u těch těhotných. Muži mají výhodu v delší močové trubici.
Možnost nákazy (nakažlivost) vzniká zejména při rizikovém sexuálním chování. Časté střídaní sexuálních partnerů při nechráněném pohlavním styku, nedostatečné hygiena, anální sex – to vše zvyšuje rizika infekce močových cest i sexuálně přenosných chorob.
Riziku infekce močových cest jsme vystaveni i v nemocničním prostředí. Infekce v nemocničním prostředí je nejčastěji způsobena zavedením takzvaného permanentního močového katétru neboli cévky. Pokud je katétr zaveden delší dobu, je vznik infekce močových cest prakticky jistý. K infekci dochází, je-li katétr zaveden více než týden.
Ve svém příspěvku NÁHRADA ZA FURANTOIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín štrait.
jaká náhrada za furantoin existuje?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Jarkovská.
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně léku Macmiror. Lze ho dlouhodobě užívat při chronickém zánětu močových cest, i když je pacient alergický na antibiotikum furantoin? Tatínek trpí chronickým zánětem močových cest, má dlouhodobě zavedený katetr. Při jeho každé výměně je nutné podat antibiotikum (Augmentin). V poslední době je podání antibiotika nutné i mezi výměnami. Aby nemusel neustále užívat Augmentin, byl nám doporučen a předepsán Macmiror. Píše se, že se lék velice dobře snáší. Tatínek je ale alergický na biseptol a furantoin, který by byl ideální, ale užívat ho nemůže.
Může tedy užívat Macmiror i přes těžkou alergii na furantoin? Složení nám připadá velmi podobné, nepodařilo se nám nikde dohledat, zda-li je mezi nifuratelem v Macmiroru a atb furantoinem rozdíl.
Pokud vyšetření ukáže, že máte sexuálně přenosnou chorobu, nebo pokud je vaše cysta infikovaná, lékař vám předepíše antibiotika. Může také předepsat lokální topické léky, které se aplikují na kůži / sliznici. Pokud je vám méně než 40 a vaše cysta nezpůsobuje problémy, pravděpodobně nebudete potřebovat žádnou léčbu.
Jednoduchá sedací koupel může pomoci cystě zmizet sama od sebe:
Naplňte vanu vlažnou vodou do výšky 9 až 12 cm, aby jí bylo dost na pokrytí vulvy a pomalu se posaďte na 20 minut.
Udělejte to několikrát denně po dobu 3 nebo 4 dnů.
Cysta může sama prasknout a odtékat.
Pokud Bartholiniho cysta způsobuje problémy - nebo se změní na zánět - budete muset navštívit svého lékaře. Lékař zvolí jeden ze tří způsobů ošetření:
Chirurgická drenáž Lékař udělá v cystě malý řez. Do otvoru umístí malou gumovou trubičku (katétr), aby mohla odtékat nahromaděná tekutina. Katétr může zůstat na místě až 6 týdnů. Hned poté, co tekutina zmizí, se budete cítit lépe. Možná ale budete muset několik dní poté užívat léky proti bolesti. Mějte na paměti, že Bartholiniho cysta nebo zánět se mohou vrátit a znovu vyžadovat léčbu. Mezi vedlejší účinky této léčby patří bolest nebo nepohodlí - zejména při sexu. Může se také vytvořit otok stydkých pysků, infekce, krvácení nebo jizva.
Marsupializace Pokud vás cysty trápí dlouhodobě a nebo se vrací, může vám tento postup pomoci. Lékař cystu rozřízne a poté sešije kůži kolem ní a vytvoří malý váček. Díky tomu může kapalina odtékat. Lékař obalí oblast speciální gázou, aby vsakovala tekutinu a krev. Tento proces trvá méně než půl hodiny a můžete jít domů hned ve stejný den. Lékař vám poté může předepsat léky proti bolesti. Existuje také riziko zanesení infekce, krvácení a návratu abscesu.
Odstranění žlázy Váš lékař může doporučit tuto možnost, pokud předchozí dvě řešení nebyla účinná nebo se vám stále objevují Bartholiniho cysty a záněty. Tato operace trvá asi hodinu. Během procedury dostanete anestezii, která vás uspí, a poté se můžete vrátit domů. Mezi možné problémy patří krvácení, tvorba modřin a infekce.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Diagnostika se provádí pomocí speciálních zobrazovacích testů, které mohou odhalit aneurysma. Jedná se o dva neinvazivní testy krevní cévy v mozku. V prvním testu s názvem CTA (CT angiografie), jsou pacienti umístěni na stole, který zajíždí do počítačového tomografu. Do žíly je vstříknuto speciální kontrastní barvivo a na obrázcích jsou zobrazeny abnormality na cévách, jako jsou právě výdutě. Ve druhém testu s názvem MRA (magnetická rezonanční angiografie), jsou pacienti umístění také na stole, který je zasouvá do magnetického rezonančního skeneru, který krevní cévy skenuje pro detekci mozkového aneurysma. Oba tyto screeningové testy detekují většinu mozkových výdutí o velikosti 3 až 5 mm. Mezi nejspolehlivější test patří diagnostický mozkový angiogram, při kterém se používá průsvit rentgenových paprsků. Při tomto vyšetření je pacientům zavedena malá kanyla - katétr, která vstupuje do cévy v noze v oblasti třísla a je vedena do každé cévy v oblasti krku, které vedou do mozku. Tento test je již invazivní a trochu nepohodlný, ale patří mezi nejspolehlivější a dokáže odhalit všechny typy a velikosti mozkových výdutí. Pro zvolení správné léčby je diagnostický mozkový angiogram často nezbytný, protože obvykle provede plné zmapování mozku.
Pokud se kvasinková infekce dostane do krevního oběhu, může se šířit do kterékoliv části těla. Tento typ infekce se také nazývá kandidémie. Může k ní dojít tehdy, když je váš imunitní systém oslaben, nebo přijdete do styku s kontaminovanou plísní. Symptomy invazivní kvasinkové infekce mohou být nejasné, závisí na zasažených částech těla. Běžné příznaky zahrnují horečku a zimnici, které mohou trvat i po užití antibiotik. V některých případech může dojít i k úmrtí. Nejčastěji se tato infekce objevuje u lidí, kteří byli hospitalizováni v nemocnici. Větší pravděpodobnost výskytu infekce mají pacienti, kteří byli:
na jednotce intenzivní péče;
na operaci;
mají centrální linii (katétr);
mají oslabený imunitní systém.
Děti s nízkou porodní hmotností patří rovněž do rizikové skupiny. Invazivní kandidóza je velmi závažný stav vyžadující neodkladnou léčbu. Léčebné přípravky (antimykotické perorální nebo žilní léky) musí být užívány po dobu několika týdnů.
Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.
Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.
Máme dva druhy umělé výživy, a to enterální výživu (EV) a parenterální výživu (PV). Typ nutriční podpory pak závisí na celé řadě faktorů.
Enterální výživa (EN) je takový druh výživy, kdy se nutriční tekutina aplikuje do střeva přes katetr směrem do žaludku nebo tenkého střeva. Existují různé způsoby, jak poskytovat enterální výživu.
Parenterální výživa (PN) je taková výživa, kdy je nutriční tekutina aplikována do setu, který je zaveden do žíly (intravenózně). PN si klade za cíl poskytnout celkovou nutriční podporu, i když to není vždy možné. PN se obvykle používá, když lidé nejsou schopni mít EN. K tomu může dojít, pokud jde o velkou operaci tenkého střeva s neprůchodností střev nebo v případě, že aplikace EN by byla obtížná nebo nevhodná.
Tekutá strava pro seniory
Stárnutí je spojeno se sníženou fyzickou aktivitou, která v kombinaci se změnami v chuti a schopnosti jíst může vést ke ztrátě svalové hmoty, hubnutí, snížené funkci a zvýšené závislosti na druhých. Stáří je období, kdy dochází z mnoha příčin k tomu, že je přijímání stravy pro seniora obtížné. Mění se a snižuje chuť k jídlu. Dochází k postupné ztrátě sluchu, zraku, hybnosti, což omezuje celkovou mobilitu, takže nakupování potravin a příprava jídla je obtížnější. Zubní problémy a obtíže s polykáním mohou vést k udušení.
S věkem klesá potřeba energetického přísunu potravin a vytváří se pocit, že se nemusí tolik jíst, přestože potřeba většiny živin zůstává relativně nezměněna, a to pak následně vede ke zvýšenému riziku podvýživy. Podvýživa je spojená se sníženou kognitivní funkcí a s oslabením schopnosti pečovat o sebe sama. Tento fakt podtrhuje význam správné výživy u starších lidí.
V současné době existují různé formy tekuté stravy pro seniory, které mohou být připraveny i za 3 minuty a nevyžadují žvýkání. Všechny živiny obsažené v tekuté stravě pro seniory jsou lehce a rychle stravitelné. Poskytují optimální výživu pro seniora. Většinou obsahují vyváženou hodnotu bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a sacharidů, které jsou pro organismus nepostradatelné. Příjem bílkovin působí proti ztrátě svalové hmoty a pomáhá seniorům udržet svou váhu a zůstat silný a funkční. Tekutou stravu lze použít samostatně, jako elementární (pre-stravitelnou) tekutou dietu, nebo je jí možno pouze částečně nahradit či doplnit stávající stravu.
Steroidy, antidepresiva a další léky plus snížení fyzické aktivity vedou ke zvýšení tělesné hmotnosti u seniorů. Tekutá strava pro seniory umožní i hubnutí v tomto období, ale na základě dostatečného energetického příjmu živin. Senior si sám může kontrolovat svůj denní příjem kalorií a přitom získat potřebné živiny
Léčba je závislá hlavně na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsahem tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin. Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulinu, jenž napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) inzulinu. U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku i smrti, proto je nutná hospitalizace. Prvním krokem je konzervativní léčba – léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infuzemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infuzi v roztoku). Monitorují životní funkce (na jednotce intenzivní péče – JIP) a sledují stav nemocného.
Hospitalizovaný nesmí po nezbytnou dobu přijímat jídlo ústy. Má zavedenou nasogastrickou sondu, močový a centrální žilní katetr. V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost, než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky nebo společný vývod slinivky a jater – tzn. žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá tkáň volná, je odstraněna.
Aby mohla být angina pectoris správně léčena, musí být nejprve provedena pečlivá diagnostika. První příznaky nemoci vyšetřuje buď praktický lékař, nebo lékař záchranné služby po jejím přivolání. Z podrobnějšího testování se zhotovuje laboratorní vyšetření krve, EKG a zátěžové EKG, kdy je křivka srdeční činnosti sledována při zátěži – jízdě na speciálním bicyklu. Tato vyšetření již zpravidla prokážou či naopak vyvrátí anginu pectoris.
Samotná léčba má dva cíle. Prvním cílem je aktivní změna životního stylu a druhým léčba obtíží. Nemocní užívají nitráty, které roztahují cévy, doplněné o léky na vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol, pokud jsou v anamnéze. Záchvat anginy pectoris lze dobře potlačit podáním léků na rozšíření cév (například nitroglycerinu ve formě spreje nebo kapslí pod jazyk). Pravidelné užívání léčiv, která snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem a zlepšují jeho prokrvení (například takzvané betablokátory a antagonisté kalcia), předchází vzniku anginózního záchvatu.
Aby se zabránilo dalšímu postupu kornatění srdečních věnčitých tepen, je důležitý boj proti rizikovým faktorům arteriosklerózy (snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, obzvláště LDL). K preventivním opatřením proti srdečnímu infarktu patří rovněž léky, které snižují srážlivost krve, například kyselina acetylsalicylová, aspirin, v nízkých dávkách.
Při silných obtížích, když se záchvaty anginy pectoris vyskytují již při menší zátěži, se mohou obtíže dlouhodobě odstranit mechanickým rozšířením zúžené věnčité tepny takzvanou balonkovou angioplastikou (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika), kdy je zaváděn do cévy úzký katetr s malým balónkem na špičce. V oblasti zúženého místa je pak balónek nafouknut a céva rozšířena. Pokud není možné provést PTCA, přistoupí se k operaci a provedení bypassu (to je implantace přídatné „objížďkové cévy“ – štěpu z pacientovy žíly).
Pokud se objeví znaky slabosti krevního oběhu (závrať, nepravidelný puls, silné pocení a podobně) a bolesti neustávají ani po požití léků rozšiřujících cévy (například nitroglycerinový sprej nebo kapsle), měla by být přivolána pohotovostní služba. Může se totiž jednat o srdeční infarkt.
Ischemické choroby srdeční, k nimž se řadí i angina pectoris, patří k nejobávanějším civilizačním chorobám – stojí mezi všemi onemocněními a příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích u osob středního věku na nejvyšší příčce, a to u mužů častěji než u žen.
Poprvé byla epidurální anestezie u porodu použita na přelomu 19. a 20. století. Její účinnost je tak vysoká, že maminka cítí pouze tlak a mírnou bolest ve druhé době porodní, a to právě takovou, aby účinně spolupracovala, stahy vnímala a mohla tlačit dle instrukcí porodníka. I díky tomu patří k nejoblíbenějším a nejčastěji podávaným metodám analgezie. Porod bez bolesti je snem mnoha žen vlastně už odnepaměti, jen prostředky, které se u porodu k mírnění bolesti používají, se mění a vyvíjejí. Velmi účinným způsobem, jak bolesti zmírnit či úplně odstranit, je právě epidurální analgezie.
Jde o účinnou metodu odstranění bolesti při porodu, při níž se do krve matky a dítěte dostane jen minimální množství léků. Neovlivňuje volný pohyb rodičky a pozitivně působí na její psychiku. Žena vnímá porod, nebojí se bolestí, spolupracuje s porodníkem. Epidurál příznivě ovlivňuje prokrvení dělohy a placenty, čímž se zlepšuje zásobování dítěte kyslíkem i dalšími potřebnými látkami. Uvolňuje také svalstvo porodních cest.
Mezi nevýhody patří, že jde o metodu organizačně náročnou a vyžadující přítomnost zkušeného anesteziologa. Maminka někdy v důsledku velkého přírůstku váhy a břicha nedokáže dostatečně vyhrbit kočičí hřbet a zůstat v klidu při porodních bolestech.
Prvotní indikací epidurálu je přání ženy. Epidurální analgezie se používá rovněž v případě, že hlavička miminka naléhá na bederní nervové svazky a způsobuje velké bolesti v křížové oblasti. Vhodný okamžik pro podání epidurální analgezie určí porodník. Obecně lze říci, že při pravidelné děložní činnosti je tím nejlepším časem pro podání nález otevřené branky na 3 až 4 centimetry u prvorodičky nebo 1–2 centimetry u vícerodičky. Někdy si rodička epidurální analgezii přeje, ale nález už je tak pokročilý, že ji anesteziolog nemůže aplikovat.
Maminka si lehne na bok (nejlépe levý) a vyhrbí se do kočičího hřbetu. Anesteziolog vydezinfikuje kůži bederní oblasti zad a orouškuje ji. Pak místně znecitliví kůži a podkoží. Zavede opatrně speciální jehlu do epidurálního prostoru, tou provlékne tenkou hadičku (katétr) a začne aplikovat účinné látky. Asi třetina maminek si přeje epidurální analgezii. Tato metoda je výhodná zejména pro ženy s velmi silnými porodními bolestmi.
Překážkou k poskytnutí epidurální anestezie je porucha krevní srážlivosti maminky. Dále pak alergie na lokální anestetika, infekce v místě vpichu a nesouhlas rodičky. Porodnickými kontraindikacemi jsou krvácení během porodu a akutní tíseň plodu. Epidurál se nepoužívá v případě, že došlo k předčasnému odlučování placenty a při překotném porodu.
Kvasinkové infekce penisu nejsou příliš časté. Výskyt souvisí buď se špatnými životními návyky, nebo se závažnou poruchou imunity. V každém případě by se mykóza měla řešit, nejlépe ve spolupráci s odborníkem.
Pacienti si často myslí, že mykóza penisu je pohlavní nemoc. Úplná pravda to není, poněvadž intimní styk představuje jen jednu z možností, jak lze mykózu získat. Proto mezi klasické sexuálně přenosné infekce nepatří. Navíc k přenosu při pohlavním styku dojít nemusí, i když partnerka kandidózou trpí. Muže, který měl sex s takto nemocnou ženou, není nutné léčit, pokud se u něho neobjeví příznaky onemocnění. Nicméně se doporučuje vyhýbat se nechráněnému sexu, dokud žena infekci nevyléčí.
Příznaky
Mykóza penisu mívá různé podoby, přesto existuje soubor příznaků, jimiž se většinou projevuje: na žaludu se objeví zarudlá kůže, otok, podráždění, zánět, bílé skvrny, žalud může svědit; předkožka se začne obtížně přetahovat a pod ní vzniká hrudkovitý zapáchající sekret. Vše může doprovázet bolest při močení a při sexu. Mykóza penisu je vzácné onemocnění, které může upozornit na dlouhodobě špatnou životosprávu nebo na počínající, mnohem závažnější onemocnění. Mezi velmi závažné jevy patří invazivní kandidóza, při níž se kvasinky šíří krevním řečištěm do celého těla. Tento stav může u mužů se sníženou imunitou vyvolat právě kandidóza penisu. Invazivní forma nemoci musí být léčena v nemocnici, a to silnými antimykotiky. Jedná se totiž o onemocnění, jež může rychle skončit smrtí. K faktorům zvyšujícím riziko přechodu kandidózy penisu v invazivní typ se řadí: virus HIV, diabetes, chemoterapie, dialýza, centrální žilní katétr, užívání léků potlačujících imunitu.
Při podezření na mykotické onemocnění penisu se nebojte obrátit na lékaře. Ten na základě příznaků může buď rovnou zahájit léčbu, nebo provést další testy. Testy zahrnují stěry z postižené tkáně, případně i vyšetření na některé pohlavně přenosné choroby. Lékař by měl brát rovněž v potaz jiná, závažnější onemocnění, se kterými může kandidóza souviset, například diabetes nebo HIV infekci.
Část lehčích mykotických postižení penisu zmizí sama od sebe. Pokud se tak nestane, existuje léčba ve formě antimykotických mastí nebo tablet. Co se prášků týče, užívá se mimo jiné: ketokonazol, flukonazol, klotrimazol, mikonazol. Podobu místně nanášeného krému má antimykotikum Nystatin (obsahující stejnojmennou léčivou látku) nebo Canesten pro muže. V přípravku Canesten se nachází léčivá látka klotrimazol, což je antimykotikum určené k aplikaci na kůži. Klotrimazol působí proti řadě choroboplodných houbovitých mikroorganismů, včetně dermatofytů, kvasinek a plísní. Ničí i některé druhy
V normálním cyklu se u ženy vytvoří jedno zralé vajíčko. Při IVF je však potřeba více zralých vajíček, která zvyšují úspěšnost na oplodnění. Proto se podávají léky (nejčastěji ve formě injekcí), které stimulují vaječníky a působí na dozrání vyššího počtu vajíček. Ke konci této léčby se aplikuje léčivo, které zabraňuje předčasnému prasknutí folikulů a uvolnění vajíček před jejich odběrem. Pro konečné dozrání vajíček se používá lék s lidským choriogonadotropním hormonem (hCG).
Odběr vajíček „ovum pick up“ – OPU
Odběr vajíček probíhá nejčastěji v narkóze, proto se před tímto výkonem absolvuje předoperační vyšetření u praktického lékaře nebo internisty. Před výkonem se nesmí od půlnoci jíst, pít, kouřit ani užívat žádné léky. Buďte odlíčené, mějte odlakované nehty, šperky a kontaktní čočky odložte. Samotný výkon trvá asi 5–10 minut. Zákrok se provádí ve stejné poloze jako při gynekologickém vyšetření. V rámci odběru se nitrožilně aplikuje anestetikum Propofol, které má rychlý nejen nástup, ale i konec účinku. Zevní část genitálu i pochva se opláchnou fyziologickým roztokem. Pochvou se do vaječníků zavede jehla, kterou se odsaje folikulární tekutina, a odeberou se vajíčka.
Probudíte se ještě na operačním sále. Po výkonu budete odpočívat dvě hodiny na lůžku. Během této doby embryolog informuje o počtu odebraných folikulů, počtu vajíček a kvalitě partnerova spermiogramu. Gynekolog vám sdělí, jak zákrok probíhal. Po dvou hodinách se odchází s doprovodem domů. Od této doby se také začíná užívat Utrogestan, který lze polykat nebo zavádět vaginálně.
Oplodnění vajíček – fertilizace
V embryologické laboratoři probíhá mimotělní oplodnění. K vajíčkům se buď přidají spermie partnera, nebo se do vajíčka jedna spermie přímo vpíchne (injikuje) – metoda ICSI (intracystoplazmatická injekce spermie). Za 16–18 hodin se hodnotí, zda se vyvíjí embryo.
Přenos embrya do dělohy – embryotransfer
Přenos embrya do dělohy se provádí nejdříve za 2–3 dny po odběru vajíček. Může se použít i takzvaná prodloužená kultivace, kdy se vajíčko kultivuje 4–6 dní a poté se zavede do dělohy. U prodloužené kultivace je vyšší procento úspěšnosti.
Embryotransfer (ET) se provádí také na gynekologickém stole, stejně jako na gynekologické prohlídce. Do pochvy se zavede gynekologické zrcadlo, děložní hrdlo (čípek) se očistí kultivačním roztokem a do děložní dutiny se zavede katetr. Tím se přenese embryo. Není třeba se obávat, zákrok je bezbolestný.
Po výkonu musíte půl hodiny až hodinu odpočívat na lůžku, poté odcházíte domů. Aby vše proběhlo v pořádku, je nutné dodržovat klid a nestresovat se. A za 14 dní je čas provést těhotenský test.
