Diagnóza ADHD je zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, což je hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy. Na vzniku ADHD se cca ze 75 % podílí dědičnost. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech ke vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu, nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je například tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104). Od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.
ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.
Projevy ADHD:
Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
Ve svém příspěvku KAZUISTIKA PACIENTA POTŘEBY PACIENTA S CHRONICKOU RÁNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, píšu Bakalářskou práci potřeba pacienta s chronickou ránou a nevím si rady jak postupovat, jaké potřeby mám rozepsat a jestli mám i více rozepsat tu konkrétní chronickou ránu Bercovy vřed v úvodu. Nedaří se mi to dát dohromady
Moc děkuji za pomoc
Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V eliminační dietě je nutné určit konkrétní potraviny nebo složky, o kterých víte, že by mohly přispět ke zhoršení příznaků ADHD. Následně musíte přestat konzumovat veškeré potraviny s obsahem této látky. Pokud se příznaky zmírní nebo odezní, pak pokračujte ve vyhýbání se této látce. Může odstranění potravin z jídelníčku zlepšit příznaky ADHD? Výzkum ve všech těchto oblastech probíhá a výsledky nejsou jednoznačné. Níže předkládáme některá doporučení odborníků.
Potravinová alergie nebo přísady
Umělá barviva, příchutě a konzervanty mohou vést k hyperaktivitě u některých dětí. Nedávná studie ukázala, že některá potravinářská barviva (a jedna konzervační látka) zvyšují hyperaktivitu některých dětí. Účinky se lišily podle věku a přísady. Na základě těchto zjištění lze souhlasit s tím, že odstranění konzervačních látek a barviv z jídelníčku je rozumnou volbou. Nedoporučuje se konzumace těchto látek:
umělá barviva, zejména červená a žlutá;
potravinářské přídavné látky, jako je aspartam, glutaman sodný a dusičnany. Některé studie hyperaktivity upozornily i na příjem benzoatu (konzervační činidlo).
Cukr a ADHD
Některé děti se stávají hyperaktivními po konzumaci cukroví nebo jiných sladkostí. Není znám žádný důkaz, že by se jednalo o příčinu ADHD. Je samozřejmé, že zdravá strava by měla sladkosti obsahovat v omezeném množství. Lidé s ADHD nemusejí tedy odstranit sladké ze svého jídelníčku, pokud evidentně nezhoršuje jejich příznaky.
Kofein a ADHD
Některé studie prokázaly, že malé množství kofeinu může pomoci s některými příznaky ADHD u dětí. Většina odborníků však doporučuje vyhnout se kofeinu.
Celková výživa pro ADHD. Zahrnuje jídlo, které jíte každý den. Potraviny, které konzumujete, mohou příznaky ADHD zlepšit nebo zhoršit. Dieta by měla vést k tomu, abyste přijímali jen ty příznivě působící potraviny.
Suplementace diety pro ADHD. Zahrnuje přidávání vitamínů, minerálních látek nebo jiných živin, aby nedošlo k nedostatkům ve skladbě stravy, které by mohly vést k příznakům ADHD. Cílem této diety je to, aby ve vašem jídelníčku nechyběla žádná nutriční složka, kterou vaše tělo potřebuje.
Eliminační diety pro ADHD. Jedná se o odstranění potravin nebo složek, které způsobují zhoršení příznaků ADHD.
Studie ukazují, že existuje nějaký vztah mezi nekvalitním spánkem a ADHD, ale také mezi syndromem neklidných nohou a ADHD. Syndrom neklidných nohou způsobuje pocit únavy, tíhy v nohách a někdy i v pažích. Tento pocit vytváří neodolatelné nutkání jimi pohybovat. Syndrom neklidných nohou způsobuje poruchy spánku a denní ospalost. Lidé se syndromem neklidných nohou a následnými poruchami spánku se cítí nepozorní, náladoví a hyperaktivní, což jsou vlastně symptomy ADHD. Vzhledem k tomuto a dalším nálezům někteří výzkumníci věří, že lidé se syndromem neklidných nohou a určitá skupina lidí s ADHD může mít společné dysfunkce neurotransmiteru dopaminu. Syndrom neklidných nohou je diagnostikován Polysomnogramem nebo spánkovou studií. Léky mohou pomáhat jak na syndrom neklidných nohou, tak i na ADHD.
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
Nezapomeňte na další kroky, které vám mohou pomoci s ADHD. Mezi ně patří následující:
Pravidelné užívání léků, které byly předepsány na ADHD.
Dopřejte si dostatek spánku, nejméně sedm až osm hodin.
Pravidelně cvičte, alespoň 20 až 30 minut denně.
Začněte s užíváním hlubokých technik dýchání, pomohou vám se zvládáním úzkosti či hněvu.
Relaxační trénink a meditace mohou pomoci zvýšit vaše soustředění, stejně jako snížit roztěkanost.
Čím více víte o svém ADHD a o svém celkovém zdraví, tím lépe můžete posoudit léčbu, která vám může pomoci. Postupem času tak určitě naleznete ty správné potraviny, které na vás působí pozitivně, nebo naopak dokážete ze svého jídelníčku vyřadit ty „škodlivé“. které zhoršují příznaky ADHD.
Vědecké výzkumy o stravování s ADHD jsou omezené a výsledky nejednoznačné. Mnoho odborníků na zdraví však věří, že dieta může hrát úlohu i při odhalování příznaků ADHD. Často se poukazuje na to, že co je dobré pro mozek, je pravděpodobně dobré i pro ADHD.
Konzumujte velké množství proteinů (fazole, sýr, vejce, maso a ořechy), a to zejména ráno a pak k obědu, protože to vede ke zlepšení koncentrace.
Konzumujte méně jednoduchých sacharidů, jako jsou sladkosti, kukuřičný sirup, med, cukr, výrobky z bílé mouky, bílá rýže a brambory bez slupky.
Konzumujte více komplexních sacharidů – zeleninu a některé druhy ovoce (například pomeranče, mandarinky, hrušky, grapefruity, jablka a kiwi). Jejich konzumace se doporučuje večer, protože zlepšují spánek.
Konzumujte více omega-3 mastných kyselin, zejména ty, které jsou obsaženy v rybách (losos, tuňák), ořeších, olivovém a řepkovém oleji. Omega-3 mastné kyseliny jsou také k dispozici ve formě potravinových doplňků.
Jak mohu pomoci dítěti s ADHD ke kvalitnímu spánku?
Je důležité vytvořit jakýsi spánkový rituál pro děti s ADHD. Pravidelný režim pomůže k uvolnění vašeho dítěte a napomáhá ke zdravému spánku. Zkuste tyto tipy:
Zajděte za lékařem a zeptejte se ho na léky na ADHD. Poraďte se s ním, zda máte dát ranní dávku léků ADHD dříve nebo až v průběhu dne. Informujte se na krátkodobě působící léky. Pokuste se najít pro své dítě ten nejvhodnější lék, který mu umožní kvalitní relaxaci během noci a povede ke zdravému spánku.
Buďte rodinou bez kofeinu. Dávejte si pozor na skrytý kofein v dětském jídelníčku. Kofein je jedním z mála potravinářských výrobků, které vyvolávají stresové reakce. Zvyšuje nervozitu a způsobuje bezesné noci. Schovávejte kofeinové nápoje a potraviny.
Mějte konzistentní, pravidelný denní režim se stanoveným časem spánku, bdění, jídla a společných rodinných aktivit.
Ujistěte se, že je dětský pokoj dobře odhlučněn. Pokud je vaše dítě obtěžováno hlukem při spánku, zkuste přístroj na „bílý šum“ (produkuje příjemné zvuky). Pokud jsou děti na hluk obzvláště citlivé, dávejte jim na noc špunty do uší.
Ujistěte se, že je v místnosti opravdu tma.
Vyhněte se užívání léků na spaní. Pokud jsou léky na spaní naprosto nezbytné, poraďte se s dětským lékařem.
Zvažte zdravotní problémy. Alergie, astma nebo stavy, které způsobují bolest, mohou narušit spánek dítěte. Pokud vaše dítě hlasitě chrápe a objevuje se u něj zástava dechu, je nutné lékařské vyšetření.
Dbejte na dostatek pohybu dítěte. Ujistěte se, že má vaše dítě dostatek každodenního cvičení. Ale vyhněte se výkonu těsně před spaním. Studie ukazují, že pravidelné cvičení přispívá ke zdravému spánku.
Poskytněte svému dítěti před spaním teplou koupel, ale nechte ho spát v chladném, dobře vyvětraném pokoji.
Omezte před spaním dívání se na televizi, hraní videoher a podobně.
Velké krční a nosní mandle mohou v noci částečně zablokovat dýchací cesty, což často způsobuje chrápání, špatnou kvalitu spánku a možná i ADHD, neboť chrápání může mít za následek nekvalitní spánek, a ten může samozřejmě následující den vést k problémům s pozorností. Studie zahrnující 5–7leté děti zjistila, že chrápání je u dětí s mírným ADHD mnohem častější, než je obvyklé v běžné populaci. Děti, které chrápou, dosahují výrazně horšího ohodnocení v testech pozornosti, jazykových schopností, ale i celkové inteligence. Některé studie prokázaly, že odstranění krční či nosní mandle může mít pozitivní vliv na kvalitu spánku a s tím související pozornost, a to bez nutnosti užívat léky.
Prvním krokem je promluvit si s lékařem, který je zodpovědný za „zacházení“ s ADHD.
Lékař je osoba, která je nejkvalifikovanější při posuzování toho, jestli jsou změny v přístupu efektivní. Lékař může provést speciální testy, které pomohou ke správné diagnóze, z čehož následně vyplyne i to, která strava je pro vás vhodná.
Lékař vám pomůže sledovat změny jídelníčku, aby se ujistil, že byly správné.
Některé nutriční doplňky jsou k dispozici pouze prostřednictvím lékařských předpisů. Dávky všech doplňků by měly být pečlivě stanoveny a monitorovány.
Jakmile lékař zjistí vše potřebné, pak jste připraveni podniknout další krok. Ať už se mění jídlo, přidávají se doplňky nebo se odstraňují potraviny z jídelníčku, předkládáme vám několik tipů, které vám pomohou k úspěšnosti změn.
Provádějte změny pomalu, jednu po druhé. Tímto způsobem si můžete vyzkoušet, zda změna pomohla, nebo ne.
Ujistěte se, že budete dietu dodržovat po celou dobu změn. To může trvat měsíc nebo déle. Nevzdávejte se příliš brzy, ale držte se plánu.
Veďte si deník o všech změnách a efektech, podobně jako to děláte při užívání léků na ADHD. Napište, co jste změnili, kdy jste to udělali, zda jsou účinky pozitivní, nebo negativní, pokud jste si jich všimli.
Všichni lidé s ADHD by měli užívat 100% denní dávky vitamínů a minerálů. Mnoho dětí, dospívajících a dospělých však nemá vyváženou stravu, v tomto případě je tedy nutné užívat vhodné potravinové doplňky.
V minulosti byl vetiverový esenciální olej uznávaný pro svoje upokojující, utišující, ale i stimulující účinky na nervový systém. Tento olej je mentálně a fyzicky oživující. Vetiver může působit upokojivým a omlazujícím účinkem pro tělo a mysl. V posledních letech se zjistilo, že je velmi účinný v léčbě ADD nebo ADHD jako alternativa Ritalinu a jiných léků na předpis. Vetiver esenciální olej má uklidňující účinky, má schopnost tišit hněv, hysterii a podrážděnost. Také se pomocí tohoto oleje tiší neurotické projevy pocházející ze stresu a napětí.
Použití: 3 až 4 kapky vetiverového oleje rozetřete na záda nebo chodidla dítěte, a to okamžitě po koupeli a před spánkem. Také použití prostřednictvím čichového systému je velmi účinné. Dejte několik kapek do dlaní a přiložte je k nosu a inhalujte, anebo použijte inhalátor k potlačení úzkosti a jiných příznaků ADHD. Tento olej můžete použít rovněž v kombinaci s jinými oleji, jako je například levandulový esenciální olej, Ylang-Ylang esenciální olej nebo esenciální oleje ze šalvěje luční, které jsou velmi účinné. Kombinace vetiverového oleje společně s nosním olejem má afrodiziakální účinky.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
Rybí olej, omega-3 polynenasycená mastná kyselina, se skládá z kyseliny eikosapentaenové a kyseliny dokosahexaenové. Tato mastná kyselina může ovlivnit agregaci krevních destiček a/nebo koagulační faktory závislé na vitaminu K. Omega-3 mastné kyseliny mohou snížit zásoby tromboxanu A(2) v krevních destičkách a také snížit hladiny faktoru VII. Ačkoli je tato kazuistika kontroverzní, ukazuje, že rybí olej může posílit antikoagulační účinky, pokud je podáván při léčbě Warfarinem [1].
Před použitím omega-3 polynenasycených mastných kyselin spolu s Warfarinem se proto vždy poraďte se svým lékařem, od kterého dostáváte recept na Warfarin. Rybí tuk a další produkty obsahující omega-3 mastné kyseliny mohou vzácně zvýšit riziko krvácení v kombinaci s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Warfarin. Riziko narůstá se stoupající dávkou rybího tuku. Vyšší dávka než 3 gramy denně znamená zvýšené riziko. U dávky 6 gramů denně při léčbě Warfarinem je potvrzen případ krvácení do mozku [2].
Měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte jakékoli neobvyklé krvácení nebo modřiny nebo máte jiné známky a příznaky krvácení, jako jsou
závratě;
červená nebo černá, dehtovitá stolice;
vykašlávání nebo zvracení čerstvé nebo zaschlé krve, která vypadá jako kávová sedlina;
těžká bolest hlavy;
slabost.
Je důležité informovat svého lékaře o všech ostatních lécích, které užíváte, včetně vitamínů a bylinek. Nepřestávejte užívat žádné léky, aniž byste se nejprve poradili se svým lékařem.
Inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu zvyšují množství noradrenalinu v centrálním nervovém systému. Mají pozitivní efekt na koncentraci a motivaci, působí mírně povzbudivě. Kromě vedlejších účinků běžných u všech antidepresiv mohou navíc zvyšovat krevní tlak, a proto se doporučuje jej během léčby pravidelně kontrolovat. Řadíme sem dva preparáty – reboxetin (Edronax, Vestra) a atomoxetin (používá se u dětí v léčbě ADHD).
Edronax
Má spíše stimulační účinky.
Indikace: Je vhodný u depresí s únavou, celkovým zpomalením a nadměrnou spavostí.
Vedlejší účinky: Nežádoucími účinky mohou být sucho v ústech, zácpa, potíže s močením, dále nespavost, neklid, bolesti hlavy, provokace epileptických záchvatů, zvýšení hormonů štítné žlázy a prolaktinu. Nedoporučuje se užívat u nemocných s hypertrofií prostaty, se srdečním onemocněním, vysokým krevním tlakem a samozřejmě u osob užívajících IMAO.
