Vitamín D3 je jedním z nejužitečnějších nástrojů, které máme k dispozici pro zlepšení celkového zdraví. Již více než století vědci uznávají, že má vliv na zdraví kostí. Vitamín D3 je spojen s překvapujícím množstvím jiných zdravotních obtíží, jako jsou deprese, bolesti zad, rakovina, inzulinová rezistence a preeklampsie během těhotenství, snížená obranyschopnost a makulární degenerace.
Vitamín D3 a sluneční záření pro optimální zdraví
Slunce je s námi spojeno už od začátku věků. Bez něj by nebyl život na Zemi. Vždy, když svítí, vše žije, roste a získává energii. V dávných dobách bylo často uctíváno jako Bůh. Lidé intuitivně věděli, že sluneční svit je pro ně něco dobrého. A měli pravdu. Kdysi převážně pracovali venku na slunci. Avšak přišla doba industrializace a valná část lidí nastoupila do továren a začala chodit ven čím dál tím méně. Došlo tak k rozmachu nemocí, které do té doby nebyly vůbec známé.
Značné ovlivnění názoru na opalování měla vyšší společnost v 17. a 18. století, kdy se ve větší míře rozšířil blahobyt. Opálení znamenalo příslušnost k nižší společenské vrstvě, tedy k lidem pracujícím v zemědělství. Tento pohled změnila až Coco Channel, jež trávila prázdniny na plachetnici na moři, a přinesla tak do módního průmyslu opálení jako nový trend. Lidé se tak začali častěji a intenzivněji slunit, aby šli s módou. To vše až do počátku 80. let, kdy dermatologové přišli s krémy proti UV záření a začali rozšiřovat informace o škodlivosti UV paprsků a jejich spojitosti s vyšším výskytem rakoviny kůže a melanomem.
První spojení mezi nedostatkem slunečního záření a nemocí se datuje do poloviny 17. století. Dva vědci nezávisle na sobě si všimli, že rachitida neboli křivice (měknutí kostí) se objevuje jenom u dětí, které nebyly vystaveny dlouhodobějšímu slunečnímu svitu. Toto zjištění vedlo k bližšímu vědeckému zaměření na sluneční svit a jeho možný přínos pro lidské zdraví. Vitamín D se dá definovat jako prohormon. Není to pouze vitamín rozpustný v tucích, jenž je nutný pro absorbování vápníku v těle, ale i hormon, jelikož ho tělo získává samo ze slunečního svitu přes pokožku. Vitamín D se vytváří v pokožce po jejím vystavení slunci. UV paprsky dávají vzniknout oleji, který je následně vstřebán pokožkou do krevního oběhu. Je nutné dávat pozor při jeho získávání při letním pobytu u vody. Při jeho tvoření ze slunečního svitu se dá v prvních fázích snadno smýt. Proto se může stát, že i při častém pobytu venku na slunci a současném koupání lze mít jeho nedostatek.
Vitamín D je důležitý stejně jako ostatní vitamíny, možná že i důležitější, kvůli svému přirozenému zdroji – slunci. Z evolučně-biologického hlediska by jeho nedostatek u člověka neměl nikdy nastat, jelikož jsme tvorové, kteří žijí převážně ve dne, a proto jsme na slunci neustále. Matka příroda však neplánovala, že člověk se vyvine do stadia, kdy se může stát, že celý den nevyjde ven, a ještě k tomu se přemístí do zeměpisných poloh, kde slunce svítí intenzivně je
V naší poradně s názvem PRASKLEJ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den chtěl bych se zeptat na pár otázek čistil sem si uši a najednou v levém uchu jao kdyby někdo vypnul zvuk přestal sem na něj slyšet ale po pár hodinách to bylo lepší a zkoušel sem jestli na něj slyším slyším ale je to jako kdybych měl něco v uchu jako kdyby nějakej špunt a taky když polikám tam jako kdyby tam měl píchavej tlak a taky mě furt v uchu píská jak už teda uvádíte může to být teda prsklej bubínek nebo je možný že to mám jenom poraněné a jestli jo šlo by to vyléčit peroxidem? nebo zahojí se to samo? mám strach z dokout takže se bojím k doktorovi a kdybych tam musel mohlo by to být bolestivé? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle Tomáši vypadá na usazený starý maz, který se vám nahromadil ve zvukovodu a čištěním jste ho upěchoval směrem k bubínku. Maz tam teď začíná způsobovat lokální zánět zevního zvukovodu. Tahle situace se sama nevyléčí. Nejrychlejší způsob, jak se toho zbavit je navštívit lékaře na ušním ( oddělení ORL), který provede výplach a uvolní maz - špunt z ucha ven. Nebolí to ani to není nijak zvlášť nepříjemné. Kdybyste nechtěl k lékaři, tak se můžete pokusit uvolnit ušní maz sám a to výplachem ucha peroxidem vodíku. Kápněte si několik kapek kysličníku do ucha, nechte to zatéct co nejhlouběji do zvukovodu a pozorujte šumění. Dokud šumí tak rozpouští a až přestane, tak ho nechte vytéct z ucha ven. Toto dělejte několikrát za den, až se vám špunt rozpustí a zlepší se sluch. Kdyby vás ucho začalo bolet, tak si ho vytřete vatičkou bohatě namočenou ve višněvského balzámu. Taky aplikujte 3 až 4 krát denně.
Vrozená kýla – Jak již název napovídá, tato kýla se u člověka objeví již krátce po narození a kromě nízké porodní váhy ji mohou způsobit i různé vývojové anomálie.
Získaná kýla – Tento druh kýly je ten, který si člověk může vyvolat kdykoliv za svého života ať už náhlou změnou váhy, tak i různými zdravotními problémy a změnami v dutině břišní.
Podle viditelnosti
Zevní kýla – Tato kýla je obvykle znatelná hned na první pohled, protože kýlní obsah je opravdu vysunut ven z břišní dutiny.
Vnitřní kýla – Tato kýla není zvenčí zcela viditelná, protože je kýlní obsah vsunutý do záhybů pobřišnice.
Podle možnosti nápravy
Reponibilní kýla – Jedná se o kýlu, jejíž obsah se dá ještě vrátit zpět do dutiny břišní. Což je obvykle možné zpočátku, teprve když kýla vzniká, v pozdějších stádiích, to již nebývá možné.
Nereponibilní kýla – Obvykle se jedná o pozdější stádium kýly, kdy se kýlní obsah nedá již vrátit do dutiny břišní z různých důvodů (kýla je již příliš velká, nebo je uskřinutá).
Podle místa nálezu
Brániční kýla – Brániční kýla patří k vnitřním kýlám, které nejsou viditelné na první pohled, jde o to, že kýlní vak není tlačen ven ale dovnitř.
Břišní kýla – I tento typ kýly postihuje častěji muže než ženy a objevuje se obvykle v horní části břicha.
Femorální kýla – Jedná se o podtyp tříselné kýly, která postihuje více ženy než muže. Tato kýla se objevuje pod shyby třísel a bývá důsledkem těhotenství a porodu.
Kýla meziobratlové ploténky – Tato kýla vzniká v okamžiku, kdy jsou meziobratlové ploténky stlačeny a vzniká tak tlak na míchu.
Kýla v jizvě – Takováto kýla se může objevit v podstatě u jakékoliv jizvy na břiše, což je způsobeno tím, že místo sešití (jizvy) již není tak pružné jako tkáň v okolí, takže se může tkáň jizvy časem částečně rozestoupit a kýlní obsah se tímto prostupem „procpe“ ven z dutiny břišní.
Pupeční kýla – Tato kýla se tvoří nejčastěji u novorozenců, což je způsobeno tím, že u pupíku je oslabená břišní stěna, protože tudy vedla pupeční šňůra. Pupeční kýla může také vzniknout z pupeční jizvy.
Stehenní kýla – Pro tento typ kýly je typické, že častěji postihuje ženy než muže. Jak již název napovídá, vyskytuje se u stehenní žíly.
Tříselná kýla – Tento typ kýly je tím nejčastějším, obvykle navíc postihuje muže, u žen se vyskytuje v méně případech. Kýla v třísle se nachází obvykle v okolí tříselného kanálu.
V naší poradně s názvem POTRAVINY ZRYCHLUJÍCÍ METABOLISMUS. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Potraviny s vysokým glykemickým indexem zrychlují metabolismus. Také kofein a thein dokáží zrychlit metabolizmus. Oboje je dobré užít ráno nejlépe hned po probuzení. Po obědě je potřeba pak dát přednost jídlům s nižsím glykemickým indexem, například Smacker. Dobré je v době, kdy metabolizmus frčí, si dát kvalitní cvičení, což je recept na nejrychlejší hubnutí.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
to normálně může chodit ven, dokonce i lítat letadlem a tak. Akorát kdyby se pan manžel rozhodl pro nějaké outdoorové dobrodružství, tak by se měl buď pohybovat v mezích dostupnosti signálu anebo dát vědět do nemocnice, z jakýho důvodu a na jak dlouho vypadne přenos, aby se po něm nesháněli. Ale co já vím tak může do hodně zemí cestovat, takové ty normální turistické destinace to má pokryté.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina K. .
Petro a to je pokrytý úplně celý svět? To si opravdu nedovedu představit.
Maličká podkožní kulička, která nejde vymáčknout, to je mílie. Jedná se o zrohovatělé zrnko kůže, jež se tvoří v podkoží většinou okolo očí, ale i jinde na obličeji. Pozor, mílie nejsou akné, takže nezaměňovat.
Nejpravděpodobnější teorie o jejich vzniku je, že je máme geneticky předurčeny a „dědíme“ je po rodičích. Projevy milií naštěstí můžeme korigovat. Podle některých tvrzení mohou vzniku nových napomoci určité kosmetické krémy, které v sobě obsahují živočišnou vazelínu. Proto je vhodné číst složení a nemazat si hutnými krémy silnou vrstvu pod očima (pod něž stejně patří přípravky k tomu určené).
Také příliš mnoho sladkostí (a nadbytek sacharidů ve stravě celkově) zvyšuje jejich výskyt. Špatné „zavlažování“ – pokud málo pijete, tak si tím „své“ mílie jen zhoršujete, respektive zvětšuje se jejich velikost a velké mílie pak jdou hůře vypreparovat ven.
Miliím se dá předcházet pravidelným peelingem, vhodná je i léčba retinolem – vitamín A. Ten se vyskytuje především v živočišných produktech, jako jsou například mléko, máslo a především rybí olej. Jako doplněk stravy se v případě léčby retinolem doporučuje užívat 3x denně jedna kapsle Omega 3 rybí olej forte.
Na vyvinuté mílie funguje jejich odstranění, jedna se dá vypreparovat i doma. Jednoduše propíchnete kůži jehličkou a mílii vymáčknete. Někdy je ale bulka dost hluboko. Dobré je si vždy před vymačkáváním milií udělat silný odvar z heřmánku a nad jeho párou si pak 7–10 minut napařovat postižené místo. Takto rozpařená kůže půjde mnohem lépe propíchnout a i mílie lépe vyklouzne ven. Píchne se jakoby pod mílii a potom se přes otvor v kůži vymáčkne ven a místo se vydezinfikujte. Asi dva dny tam budete mít malinkatý červený pupínek, který sám zmizí. Kolikrát stačí jen heřmánek s gelem a vodičkou, protože se otevřou póry a nečistota jde sama pryč. Velké plus této napařovací metody je, že se nedělají červené skvrnky, tedy alespoň ne v takovém rozsahu.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ NEHTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Když jsem doma tak jsem na boso a nohu větrám jen když musím ven vezmu ponožku.A kolikrát denně to mám pokapávat?Mohu to běžným způsobem i osprchovat vodou?Tak až rok?Hrůza.Vím že mi na to každý koukat nebude ale já to mám podvědomně v hlavě.Mohu si na to dát i nějakou náplast když půjdu do bazénu aby se pak lidi nebáli že to chytnou?díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Batrafen se kape ráno a večer, vždy na suchou pokožku a nohy pak musí zůstat v suchu alespoň jednu hodinu. Nezakrývat a nemyslet na to!
A: Lehneme si na kraj postele na bok tak, aby nohy přesahovaly ven přes postel. Spodní nohu ležící na posteli pokrčíme co nejvíce v koleni i v kyčli. Horní nohu, která visí natažená přes postel, lehce zvedneme vzhůru – stačí 30 cm na 3–5 sekund.
B: Zvednutou nohu necháme padat dolů. Snažíme se přitom uvolnit tah, který cítíme přes kyčelní kloub na boku těla. V této poloze se při výdechu snažíme vydržet 10 sekund. Dáváme si pozor na to, abychom nevytáčeli špičku dovnitř. Cvičíme čtyřikrát na jednu a pak čtyřikrát na druhou stranu.
Druhý cvik – dvě varianty
A: Lehneme si na bok, zády úplně na hranu postele. Tentokrát cvičíme a uvolňujeme kyčel, na které ležíme. Spodní nohu pokrčíme v koleni, takže spodní část nohy směřuje ven z postele. Z této polohy necháme nohu spadnout dolů pod úroveň postele. Cítíme, že svaly v oblasti kyčlí táhnou, to je v pořádku, ale nesmí bolet.
B: Spodní nohu lehce nadzvedneme a 10 sekund nahoře držíme. S výdechem necháme nohu pomalu spadnout dolů a opět v této poloze 10 sekund setrváme. Snažíme se o uvolnění a procítění svalů v oblasti kyčle. Cvičíme čtyřikrát na jednu a pak totéž na druhou stranu.
Třetí cvik – dvě varianty
A: Stojíme rovně čelem ke zdi. Jednu nohu položíme celým chodidlem na židli, cvičit budeme kyčel druhé nohy, stojící na zemi. V této poloze se nadechneme.
B: Opatrně posuneme celé tělo směrem dopředu. Snažíme se o protažení třísla nohy, která stojí na zemi. Pohyb těla dopředu jde tak daleko, dokud necítíme tlak v oblasti třísla. V této poloze vydechneme a vydržíme 10 sekund. Cvičíme čtyřikrát na jednu a čtyřikrát na druhou stranu.
Čtvrtý cvik
Lehneme si na záda na tvrdou podložku. Ohnutým kolenem se pokusíme dotknout hrudi. Zůstaneme v této poloze okolo 5 vteřin. Opačnou nohu maximálně protáhneme tak, aby koleno zůstalo na podložce. Vrátíme se do počáteční polohy a uvolníme se. Cvičení zopakujeme s druhou nohou.
Pátý cvik
Sedneme si rovně na židli, opřeme se o ruce. Ohnutým kolenem se pokusíme dotknout hrudi. Zůstaneme v této poloze okolo 5 vteřin. Pomalu vrátíme nohu do počáteční polohy a uvolníme se. Cvičení zopakujeme s druhou nohou.
Šestý cvik
Lehneme si na břicho s nataženýma nohama. Vytaženou nohu co nejvíce zvedneme nad podložku. Zůstaneme v této poloze 5 vteřin. Vrátíme se do počáteční polohy a uvolníme se. Cvičení zopakujeme s druhou nohou.
Sedmý cvik
Lehneme si na záda s lehce roztaženýma a nataženýma nohama. Vytaženou nohu otáčíme z kyčle směrem dovnitř nebo směrem ven. Zůstane v této poloze 5 vteřin. Neohýbáme koleno ani nepohybujeme horní částí těla.
V naší poradně s názvem KETILEPT 25MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alenka.
Mám již 4 roky deprese, nyní již jen ranní úzkosti a obavy. Během den se ztrácejí a večer a v noci je mi nejlíp. Co byste mi doporučili? Lékař vyzkoušel více přípravvku, jsem na ně imunní- nic. Na noc beru 1/2 ketileptu 25g a 1 waldosan 25g. Co s tím, nemůžu to mít od štítné žlázy? děkuji za odpověď, případnou radu. Alenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Já bych na to doporučil zařadit do ranních hodin, hned po prvním jídle, nějaký trénink. Například tanec, fitness, běh, něco, při čem se zpotíte a bude pro vás přijemně, ale zároveň dostatečně namáhavé, a bude to trvat nanejvýš 1 hodinu (optimum je poctivých 45 minut fyzické námahy). Díky tomu totiž dosáhnete vyplavení endorfinu, který v těle navozuje dobrou náladu a mohl by utišit ty vaše ranní epizody duševní nepohody. Důležité je si před takovým ranním tréninkem dát výživné jídlo, například 70 až 90 gramů müssli s kefírem nebo mlékem. Po skončení tréninku zařadit nějaké ovoce banán, jablko, broskev a podobně a do hodiny si dát další lehčí svačinku, třeba ochucený tvaroh nebo lučinu s pečivem. Dbejte, abyste dodržovala svůj jídelní režim - každé tři hodiny jídlo, z toho by měla být tři jídla velká (snídaně, oběd a večeře). Nepřeceňujte roli léků v léčbě depresivních stavů. Mnohdy práce s vlastním tělem přinese více užitku, než utlumovací léky na depresi. Vyzkoušejte tento postup a zvykněte si na něj, jako na svůj nový životní styl. Uvidíte, že se vám v životě pak mnoho věcí změní k lepšímu.
