KDY DOCHÁZÍ K ZAHNÍZDĚNÍ VAJÍČKA

Poradna

V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nevyjel.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zvýšená hodnota CRP

Délka procedury

Jeden cyklus trvá přibližně 6 týdnů, protože se čeká, kdy dozrají vajíčka u ženy. Proces, kdy se odebírají spermie a vajíčka, trvá jeden den a v ten stejný den se vloží spermie do vajíčka pomocí intracytoplazmatické injekce.

Faktory, které ovlivňují výsledek:

• vlastnosti spermií – aby byl úspěšně ukončený celý proces oplodnění, musí být v ejakulátu přítomna alespoň jedna jediná spermie, která dokáže oplodnit vajíčko;
• faktory ze strany žen – na oplodnění má ve vysoké míře vliv věk ženy, který ovlivňuje kvalitu ovulace;
• poškození vajíčka při zákroku – poškození vajíčka může vést k zániku vajíčka.

Lékaři doporučují využít metodu intracytoplazmatické injekce spermie do vajíčka hlavně u mužů, kteří nemají v ejakulátu žádné spermie nebo jsou spermie poškozené. Lékaři dále mužům často doporučují genetické vyšetření před samotným vykonáním ICSI. Po oplodnění, když ještě embryo není vložené do dělohy, se embryo může vyšetřit pomocí PGD (preimplantační genetická diagnostika).

Zdroj: článek ICSI

Poradna

V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Bílé skvrny na obličejina cele

Mravenčení končetin

Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.

Příčiny:

• Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
• Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
• Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
• Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
• Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
• Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
• Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
• Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
• Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
• Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
• Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
• Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.

Zdroj: článek Mravenčení v těle

Příběh

Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.

Zdroj: příběh Specialista na polyneuropatii

Jak je ženská neplodnost léčena?

• Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
• Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
• Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
• Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
• In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
• Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
• Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.

Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.

Zdroj: článek Neplodnost u žen

Poradna

V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Kyselina močová v krvi

Toxocara canis u člověka

Larvární toxokaróza je onemocnění, které je vyvoláno parazity. Nemoc patří do skupiny takzvaných helmintóz. U psů se štěňata mohou nakazit již v děloze, koťata se naopak nakazí až pitím mateřského mléka. Ovšem nakazit se mohou tato zvířata v podstatě kdekoliv ve venkovním prostředí, stačí, aby pozřela infekční vajíčka (ta se dostávají do prostředí spolu s trusem). Navíc jsou tato vajíčka velmi odolná, dokážou přežívat a jsou schopné infekce i po dobu několika let. Všechna místa, kde venčíte své psí či kočičí miláčky, kteří nejsou odčervení, patří mezi riziková a jsou většinou také zamořena těmito škrkavkami.

Cesta přenosu na člověka je orální cestou, musíme pozřít nakažená vajíčka. Což v praxi, zvláště tedy pokud budeme mluvit o dětech, není zas až tak velký problém, například při hraní na pískovišti, kdy si děti jednak strkají ruce do pusy nebo i ochutnávají hlínu, písek a podobně. Ani dospělí nejsou vyjmuti z možnosti nakažení. Platí to v případech snížení hygienické péče, to znamená, pokud si neumyjeme ruce před jídlem po práci na zahradě, s hlínou, neomýváme zeleninu a ovoce a podobně. Rovněž déšť hraje svou roli při možnosti šíření – voda může spláchnout vajíčka škrkavek do studny, ze které čerpáme vodu, velkou „zásluhu“ může mít v podstatě v tomto směru jakákoliv činnost člověka, například i pokud se napijeme, byť nechtěně, při koupání v rybníce.

Toxokaróza se nejčastěji vyskytuje právě u dětí, a to v rozmezí 14–40 měsíců. Výskyt tohoto onemocnění je celosvětový, naštěstí jsou vcelku vzácné závažné formy. O něco větší procento nakažených se vyskytuje na venkově, zřejmě proto, že zde není věnována taková pozornost pravidelnému odčervení zvířat a také je zde větší kontakt s půdou a hlínou.

Podle toho, jaké orgány a tkáně jsou zasažené, se toxokaróza projevuje v různých formách. Forma viscerální neboli orgánová se vyznačuje zvětšením jater, bolestmi břicha, dochází k nevolnostem a zvracení, malátnosti, může být i teplota okolo 38 °C, dochází ke ztrátě chuti k jídlu, mohou bolet klouby a svaly. Pokud se jedná o postižení plic, pak je přítomen kašel, většinou sípavý a bolestivý. Toxokaróza se může projevit i alergickou reakcí – jsou přítomny kožní vyrážky především na trupu a končetinách. U formy viscerální se uvádí, že musí dojít k požití většího množství zralých vajíček najednou nebo naopak ke konzumaci v delším časovém úseku menšího množství. U oční formy však stačí daleko menší množství larev. Oční forma se projevuje většinou jednostranně a dochází k určitým patologickým změnám v oku, například poru

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Toxokaróza

Poradna

V naší poradně s názvem KOPRIVKA V TĚHOTENSTVÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Koprivka v těhotenství

Bulka na dásni

Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.

Příčiny

Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).

Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.

Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.

Příznaky

Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autosterilizace abscesu). Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.

Bulka na dásni začíná zarudnutím dásně, sl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Váček na dásni

Poradna

V naší poradně s názvem KDY PRASKNE HNIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Kdy praskne hnis

Přenos

K přenosu dochází požitím vajíček roupů. Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází k takzvané autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká začarovaný kruh. K nákaze roupy může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní prádlo, mohou se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby.

Inkubační doba

Masivní nákaza se objevuje přibližně dva týdny po požití vajíčka roupa dětského. Projevuje se především úporným nepříjemným svěděním v oblasti řitního otvoru. Svědění je vyvoláno ukládáním vajíček.

Zdroj: článek Jak vypadá roup dětský

Příběh

Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Skulinová.

Ráda bych se podělila o vlastní zkušenosti s mravenčením končetin a nadměrného bušení srdce. Léta jsem tímto trpěla. Protože intenzivně zatěžuji ruce jako kosmetička a dále se věnuji horolezectví, navštívila jsem neurologa pro případné vyloučení syndromu karpálního tunelu. Vyloučila se cukrovka, roztroušená skleróza i páteřní problémy. Jednalo se o tetánii. Civilizační chorobu z nedostatku hořčíku. Naordinovaný magnosolf nepomáhal, zabraly až kapačky s hořčíkem, ale ty se nedaly aplikovat dlouhodobě. Protože se zabývám alternativní medicínou, hledala jsem příčiny tetánie a došla k jednoduchému ale zásadnímu řešení. Poté, co jsem si dlouhodobě ověřovala překyselení v moči pomocí pH papírků a potvrdila si, že překyselení z počátku nebolí, ale z dlouhodobého hlediska je požíračem našich cenných minerálů v těle, upravila jsem si životosprávu.

1. Zjistila jsem příčiny překyselení u sebe (možná i u vás, ale nerada zevšeobecňuji): stres, mouka, cukr, maso, mléko, alkohol, sport.

2. Vyloučila jsem stresory ze svého života, nastolila si řád, pravidelný spánek 8 hodin, každodenní sport, pravidelná strava co 3 hodiny, pravidelné malé radosti.

3. Jídelníček promýšlím a plánuji. Nejím cokoliv, až když mám hlad. Jím 5x denně ovoce, semínka, ořechy, zeleninu, ryby, vločky, luštěniny i maso. Hlavně zásadité potraviny, bohaté na proteiny, úplně jsem vyloučila sladkosti a bílé pečivo.

4. Pořídila jsem si potravinové doplňky od certifikované firmy (ráda doporučím, mám je 2 roky ověřené na sobě) v podobě minerálů, které užívám hlavně při sportu na odkyselení (výborné po náročném tréninku nebo při horských tůrách).

5. Pravidelně 3x denně piju aloe vera gel na cévy. A to je ten nejdůležitější moment ve změně mého zdravotního stavu! Aloe vera je úžasná bylina s protizánětlivými účinky, silně zásaditá a udržuje naše cévy v perfektním stavu. Řeší následky překyselení, kdy dochází k tzv.řetízkování červených krvinek v periferiích našich vlásečnic, které se ucpou a nedokrvují se, to pociťujeme jako mravenčení. Narušené cévy díky cukrům a mouky dostávají zánět, který ošetřuje "špatný" cholesterol tak dlouho, až se zvýší tlak popřípadě pacient dostane infarkt nebo mrtvici. Laicky řečeno, působí na cévy jako náplast a hromadí se na poraněném místě, až ucpe cévu. Když se naše tělo správně neprokrvuje, znamená to, že se i špatně vyživuje a to je počátek všech nemocí kloubů, mozku, končetin a jednotlivých orgánů.

Naše zdraví je v podstatě jednoduchá záležitost. Péče o něj však vyžaduje základní znalosti, vůli a vytrvalost. Zdraví je postaveno na třech pilířích: zdravá strava, zdravá psychika a zdravý pohyb. Pokud si zapamatujeme, jaké potraviny jsou pro nás prospěšné a jíme je pravidelně bez hladovění, pokud se denně hýbeme ( chůze, běh, jóga, plavání, kolo...) a pravidelně spíme, relaxujeme, tzn., že poskytneme tělu vhodné podmínky pro rovnováhu, není důvod pro nemoc.

Přeji všem čtenářům, aby tento příspěvěk byl přínosem na cestě ke zdraví! S pozdrav

🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabriela.

Zdroj: příběh Mravenčení končetin.

Průběh oplodnění

Podmínkou schopnosti počít dítě je oplodnění, jehož úspěch je ovlivněn v prvé řadě plodností. Pokud jsou oba partneři zdraví, dochází k oplodnění ženy v období její ovulace při nechráněném pohlavním styku, kdy po ejakulaci spermatu do poševního otvoru ženy pronikne mužská pohlavní buňka, spermie, do ženské pohlavní buňky, vajíčka (ovum).

Žena se rodí s několika miliony vajíček, která se vyvíjí ve vaječnících. Z nich dozraje a při ovulacích se uvolní jen několik set. Ostatní zanikají. Dlouhá přítomnost vajíček v organismu ženy zvyšuje riziko jejich poškození, na rozdíl od spermií muže, jež neustále vznikají v milionových množstvích. Tím stoupá u matek vyššího věku riziko narození dětí s vrozenými vadami. Vajíčko, stejně jako spermie, obsahuje polovinu dědičné informace, tj. poloviční počet chromozómů. Patří k největším buňkám lidského těla. Vzácněji se mohou uvolnit dvě i více vajíček, a pokud jsou oplodněna, rodí se dvojvaječná dvojčata. Mužská pohlavní buňka vzniká ve varlatech. Její vývoj trvá asi 10 týdnů. Zralá spermie má hlavičku s jádrem a dlouhý bičík, který jí umožňuje pohyb. Čekají v nadvarleti, odkud jsou při ejakulaci ve spermatu vypuzeny spolu s produkty prostaty a semenných váčků. V ejakulátu je 50–100 milionů spermií v 1 mililitru.

Během pohlavního styku se do pochvy dostávají miliony spermií. V období ovulace je hlen v děložním hrdle hustější a sperma může do vaginy pohodlně vplout. Ke splynutí dochází v jednom ze dvou vejcovodů ženy, podle toho, který vaječník je při ovulaci právě aktivní. Do vejcovodu putuje pouze asi 2 000 spermií, výhradně jediná se přichytí na povrchu vajíčka a pronikne jeho vnějším obalem. Jen nejsilnější, nejrychlejší a nejzdravější se pomocí bičíku k vajíčku dostane, ostatní po cestě slábnou a zanikají. Vajíčko může žít až 36 hodin, spermie přibližně 24 hodin. K oplodnění tudíž dochází asi do 24 hodin po ovulaci, přičemž si mužská spermie zachovává v ženském ústrojí schopnost přežívat a proniknout do vajíčka ještě dva dny po ejakulaci. Jedná se tedy o velmi jemný mechanismus, kdy vhodné načasování pohlavního aktu zvyšuje možnost početí. Plodnost závisí na mnoha faktorech, ale nejdůležitější je uvědomit si, že plodné období se omezuje na rozmezí tří dnů v měsíci. Proto je dobré mít pro vytvoření nejvhodnějších podmínek k zajištění oplodnění pohlavní styk v den ovulace. Početí nezávisí na četnosti pohlavních styků. S množstvím ejakulace klesá množství a aktivita spermií. Je vhodné zdržet se několik dní před ovulací pohlavního styku, tím se vyprodukuje vyšší množství čilých spermií.

Zdroj: článek Chci oplodnit

Lze otěhotnět po padesátce

Mýty o asexuálním stáří jsou už dnes minulostí. Lidská sexualita má svůj vývoj, ale menopauza nemusí být výrazným mezníkem. K ukončení fertility ale nedojde ze dne na den. Cykly bez ovulace, tedy bez uvolnění vajíčka z vaječníku, se začínají postupně objevovat už po 30. či 35. roce věku, to znamená více než deset let před začátkem klimakteria. Ve 45 letech je neplodných asi 80 procent žen a v 50 letech je šance na spontánní otěhotnění téměř nulová.

Dívky se rodí s pevně daným počtem folikulů, jejich množství se v průběhu života nezvyšuje, ba naopak, s každým ovulačním cyklem dochází k jejich úbytku. Pokud jejich množství klesne pod tisícovku, začíná klimakterium. V návaznosti na snížení počtu folikulů dochází k úbytku tkáně vaječníků a ke změnám v hormonálních hladinách, zejména ke snížení hladiny hormonů estrogenu a progesteronu. Všechny tyto procesy signalizují ukončení plodného období ženy. Klimakterium má u každé ženy trochu jiný průběh. Dojít může ke zkracování délky cyklu, ale naopak i k jeho prodlužování. Tyto nepravidelnosti vždy vedou k úplné zástavě cyklu.

Nasnadě je otázka: Může žena otěhotnět i během tohoto období? Tuto otázku si přirozeně klade mnoho žen. Odpověď zní: V zásadě ano. Jelikož během přechodu je ovulace nepravidelná, ale přece jen k ní občas dochází, je zcela dobře možné, že může náhlá velká dávka FSH stimulovat vaječníky tak silně, že vyloučí vajíčko. A pokud je toto vajíčko oplodněno, je najednou na cestě malé, pozdní překvapení. Rozhodnutí pro nebo proti takovému dítěti pak určitě není jednoduché. Mělo by k němu dojít jednak pouze po důkladném lékařském vyšetření, jednak po dohodě s otcem dítěte. Lze říci, že dokud dochází k menstruaci, i když je nepravidelná, nelze vyloučit možnost oplodnění. Za předpokladu, že žena nekouří, může v dnešní době užívat nízkodávkové antikoncepční pilulky až do padesáti let anebo i o několik let déle, pokud už v žádném případě nechce otěhotnět. Ženští lékaři doporučují používat opatření k zabránění nechtěného početí ještě nejméně rok po poslední menstruaci. Definitivní rozhodnutí pro nebo proti ochraně, pro nebo proti dítěti by měla učinit sama žena. Žena nese zodpovědnost za své vlastní zdraví a za život dítěte, a to nikoli jen během těhotenství a při porodu, nýbrž i příští dvě desetiletí.

Může se stát, že po několika pravidelných menstruacích dojde náhle k neočekávanému krvácení, protože se děložní sliznice začne odlučovat v důsledku dávky hormonu žlutého tělíska. Jelikož tvorba hormonu žlutého tělíska závisí na ovulaci, často teď tento důležitý hormon chybí. V důsledku toho estrogeny dále budují endometrium, protože není k d

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Antikoncepce nad 40 let