Váček na dásni je zánětlivé ložisko tvořící se zpravidla u hrotu zubního kořene. Průběh tohoto zánětu bývá vleklý a často bolestivý. Tato bolest vzniká tlakem váčku na zubní nerv. Projevuje se v podobě výstupku na dásni. Váček může vzniknout také u zubů, u nichž nebyl kvalitně ošetřen celý kořenový systém a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K porušení zubního nervu může dojít i při broušení zubů na korunku či můstek.
Propíchnout, nebo ne?
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobry den udelal se mi vaček na dasni a mam nateklou pusu jak nejrichleji se toho zbavit dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váček na dásni, kdy je již viditelně nateklá celá pusa, je nejlepší řešit v ordinaci zubního lékaře. Pro případ opakování je důležité důsledně provádět čištění mezizubních prostor a vyplachovat ústa ústní vodou po každém jídle. Když se i přes tato opatření váček začne vytvářet, tak existuje roztok s názvem Herbadent, který se nanáší štětičkou na postižené místo 3 krát denně. Herbadent je volně prodejný a mají ho běžně v každé lékárně. Všechny tyto postupy nijak neovlivňují účinky Warfarinu.
V naší poradně s názvem KDY PRASKNE HNIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Dobrý večer udělal se mi na prsu hnis skoro u bradavky na kůži kdy praskne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě je to folikulitida, u které dochází k samovolné perforaci do několika dnů. Typický je červený flek o průměru do dvou centimetrů se středovou šošolkou, kterou vyplňuje výpotek - hnis. Někdy může být folikulitida hluboká a vytvoří se jasně ohraničená červená boule, která nemusí vždy dozrát k prasknutí. Nepropichujte to! Pokud jste z toho nervózní, tak se stavte na kožním, kde vám to vyšetří a dají účiné masti.
Zubní váček není možné trvale vyléčit jen domácími metodami. K úplnému uzdravení dochází až po odborném ošetření kořenových kanálků nebo extrakci zubu. Zánět se často vrací, pokud je váček pouze „vymáčknut“. To může přinést krátkodobou úlevu, ale hnis se obvykle znovu nahromadí.
Babské rady zahrnují hřebíček, výplachy slanou vodou, cibuli nebo šalvěj. Tyto metody mohou tlumit bolest a zánět, ale neřeší infekci uvnitř zubu.
Pokud váček praskne sám, je důležité ústa opakovaně vypláchnout dezinfekčním roztokem. Nicméně návštěvu zubaře to nenahradí.
Jak odstranit váček u zubu – postup
1) Okamžitě nevyvíjet tlak na postižené místo.
2) Pomoci mohou teplé výplachy slanou vodou.
3) Hřebíček nebo hřebíčkový olej krátkodobě zmírní bolest.
4) Zubař následně otevře kanálky, zánět ošetří a rozhodne o dalším postupu.
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: https://www.google.cz/image…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil.
Kousance ze začátku vypadají jako od komára a ( nejsou většinou menší jak od mravence ale ty menší máme taky ) pak tam máme ten váček...
S mravenci jsme se v poslední době nesetkali a bohužel to takhle máme už čtyři dny a hlavně to svědí, když jsme váček vymačkávali tak se někdy objevil znova ( u menších pupínku ) ale u větších zmizel a máme tam jen červenou skvrnku. Jinak děkuji za odpověď zkusíme se ještě poradit a snad to zmizí.
Zubní váček je zánět, kterým se váš organismus brání před bakteriemi v zubu. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět a pak odumření zubní dřeně. Tyto kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, náš organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku zubu může také dojít při broušení zubu na korunku nebo můstek. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení našeho imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém a může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
V naší poradně s názvem VÁČEK NA DÁSNI DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den udělal se mi Vacek na dásní a bolí mě ucho a mám hnisavou rýmu můžete mi poradit prosím je to fakt bolestivé
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váček na dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Zubní váček je zánět zubu, jímž se organismus brání před přítomnými bakteriemi. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět, otok, tlak v zubu a pak odumření zubní dřeně. Kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a u nichž i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku může dojít i při broušení zubu na korunku nebo můstek.
Abyste si uměli představit, jak vypadá takový zubní váček, podívejte se na přiložené fotografie.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ VÁČEK U ZUBNÍHO MŮSTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha.
Udělal se mi váček u zubního můstku,poraďte co s tím,mám trochu oteklou pravou tvář,při doteku bolí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší řešení bude návštěva zubního lékaře. Doma si můžete zkusit pomoci výplachem peroxidem vodíku 3% dvakrát denně a vyčistit mezizubním kartáčkem co se dá.
Váček nad dětským zubem na dásni nemá většinou nic společného s váčky u dospělých. Není v něm žádný hnis, ale produkty postupného rozpouštění kořenů dětských zoubků působením zubu stálého. Ty odcházely dírou v zoubku, aniž byste cokoliv pozorovali, pokud se díra v zubu ucpe cementem, tyto produkty nemají kudy odcházet, hledají si cestu ven a většinou se to projeví na dásni. Pokud dané místo nebolí, ani zoubek ne, ničemu to nevadí, časem váček praskne sám. Pak se však může zase udělat ještě i několikrát, než se zoubek začne hýbat a vypadne. Bývá to časté, většinou nebolestivé, mnohdy to děti ani rodiče vůbec nepostřehnou.
Ve svém příspěvku OTOK TVÁŘE OD ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav havara.
Dobry den,udelal se mi vacek pod spodni 7 v pravo a jelikos nemam sveho zubare uz pul roku,sel jsem na ostravskou pohotovost kde i prez me poukazani na vacek pod zubem ktery sel nahmatat mi byli predepsany antibiotika augmentin,beru je uz 3 den a mezi tim.mi otekla oblast pod celisti vmiste zlaz a pride mi ze se to nelepsi.je to normani nebo antibiotika zabiraj pozdeji.nemam ho provrtany ani procisteny.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ VÁČEK NA DÁSNI V MÍSTĚ KDE JIŽ CHYBÍ ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika Knittlová.
Mám novou protézu, která mi moc nesedí. Lékař mi ji už 2x obrušoval. Po
5-i denním nošení mě otekla dásenˇa v jednom místě se mi udělal váček. Léčím to kloktáním šalvěje a koupila jsem si v lékárně gel Mundigal na mazání a masírování,ale moc mi to nepomáhá.
Prosím, poraďte mi, co mám dělat. Děkuji Knittlová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Váček na dásni (absces) vzniká jako odpověď na infekční proces probíhající v těle, proto hlavní obranou před jeho rozvinutím a předcházením jeho vzniku je udržování organismu v zdravé kondici dodržováním zásad zdravého životního stylu. Dostatek kvalitní stravy bohaté na vitamíny a minerály, dostatek fyzické aktivity, vyhýbání se stresu, omezení alkoholu, nekouření, dostatek spánku... V případě, že již dojde k infekci organismu, je potřeba ji důkladně a důsledně léčit – to znamená příslušnými antibiotiky (v případě, že se jedná o bakteriální infekci) a po dostatečně dlouhou dobu. Pokud dojde k poranění, je nezbytné jej dokonale prohlédnout, vyčistit a posléze také dbát na průběh hojení, to znamená přikládat čisté, nejlépe sterilní krytí rány, udržovat ránu čistou a poraněné místo nezatěžovat činností, aby se její hojení nekomplikovalo.
Příznaky
zarudnutí
horkost v místě váčku
otok v místě váčku
bolestivost
vyklenutí dásní
píštěl z provaleného abscesu
Měli byste vědět, že absces může v důsledku infekce vzniknout kdekoliv v těle. Navíc neléčený váček na dásni může způsobit, že se infekční bakterie krví rozšíří někam jinam a situace začne být ještě komplikovanější. V takovém případě se začnou vyskytovat příznaky jako zimnice, horečka, nechutenství a nevolnost. To již bude signalizovat, že infekce nabývá na síle.
Váček na dásni – foto
Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět váček na dásni.
Kulovitý váček (sacculus) je váček v labyrintu vnitřního ucha obratlovců. Jedná se o část rovnovážného (vestibulárního) aparátu, uvnitř váčku je epitel s místem zvaným „makula“ – shlukem vláskových buněk. Uvnitř váčku bývá přítomen takzvaný otolit, konkrece uhličitanu vápenatého, která funguje podobně jako statolity v rovnovážných orgánech bezobratlých. Někdy (u ryb) otolit vyplňuje téměř celou dutinu váčku a jeho tvar může být používán pro určování druhů ryb. Funkcí kulovitého váčku je vnímání polohy těla, gravitace a lineárního zrychlování a zpomalování pohybu (podobně jako podobný, ale větší utriculus, tedy vejčitý váček).
Lidský sacculus je sférického (kulovitého) tvaru, má na délku asi 2–3 mm. Je spojen s vejčitým váčkem pomocí ductus utriculosaccularis. Ve vzpřímené poloze jsou řasinky vláskových buněk v kulovitém váčku uspořádány horizontálně, což je činí vnímavějšími vůči vertikálnímu pohybu (například při seskoku z vyvýšeného místa – řasinky se ohýbají směrem nahoru). Z vláskových buněk se signál o pohybu převádí na příslušné neurony sluchově rovnovážného nervu, jímž putují do mozku.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ NA PROSTATU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Vacek.
Dobrý den, jsem přes 1 rok po operaci rakoviny prostaty klasickým způsobem -řezem.
Stále mám mírný únik moči při zakašlání, zasmání, ohnutí, sedu na bobek, někdy i samovolně. Slyšel jsem, že bych mohl mít nárok na lázeňskou léčbu, ale nikdo mi neporadí nic konkrétního. Lékař mi řekl, že tento můj stav už je trvalý a neměnný. Po operaci jsem se snažil posilovat cviky pánevní dno.
Mám se tedy s mým zdravotním postižením opravdu smířit, nebo mám nárok na lázeňskou léčbu?
Je mi 71 let, fyzicky jsem stále aktivní, rád jezdím na kole.
Vladimír Vacek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kegelovo cvičení na posílení pánevního dna, je prospěšné a je dobré ho cvičit průběžně do konce života i ve vašem případě. Někdy se při operaci může stát, že zásah do močového ústrojí je přiliš rozsáhlý a nenávratně poškodí svěrač, který pak netěsní. Tato dysfunkce může být trvalá a při zvýšeném tlaku na močový měchýř dochází k úniku moči. Jak s tím dál žít? Předně je potřeba si uvědomit, že tyto problémy vám způsobil nádor nikoliv operace ani lékař. Když by k opraci nedošlo, tak byste zemřel. Operace vám zachránila život a zároveň pozměnila některé funkce vašeho těla. Tyto změny ale nijak nebrání v pokračování života, jak ho máte rád. Můžete být i tak stále aktivní a jezdit na kole. Stačí, když své spodní prádlo doplníte / nahradíte plenou pro dospělé. Do nich se vsákne všechna unikající moč. Pleny jsou tenké a prakticky o nich víte jen vy. Nebojte se je začít trvale používat. Budete se moci cítit jako vrcholový cyklista, protože všichni závodníci na kolech tyto pleny během jízdy používají, aby se nezdržovali zastávkami na čůrání. Takže bez předsudků hupněte do plen a dále se radujte ze svého prodlouženého života.
Kůže na patách bývá dlouhodobě namáhána, a je-li navíc suchá a nadměrně tlustá, v místě ohybu snadněji praskne. Přispívá k tomu i nevhodná obuv s otevřenými patami. Kůže na patách většinou nepraskne ze dne na den. Nejdříve se kůže na chodidlech začne olupovat, což je zatím spíše estetická vada. Pokračuje to ztvrdlou kůží na patách, která může trhat punčochy a tlačit při stání či chůzi. A končí bolestivě rozpraskanými patami, jež se těžko hojí. Popraskané paty do krve se pak často objevují v důsledku zvýšené mechanické námahy, například u lidí s povoláním, při kterém se dlouho stojí, případně u osob s nadváhou či obezitou.
Kůže na patách může praskat z řady důvodů. Nejčastější příčinou je příliš suchá a ztvrdlá horní vrstva kůže. Jedná se vlastně o odumřelou tkán, která není dostatečně hydratována. Proto vysychá, tvrdne a nakonec bolestivě praskne. Do prasklin se poté dostávají nečistoty, jež se časem obvykle zanítí, což bývá bolestivé. Častou komplikací u popraskaných pat bývá infekce. Infekční agens (tedy bakterie, kvasinky, plísně) proniká do prasklin kůže, kde nalézá ideální prostředí k životu, a sice teplo, vlhko a živiny. Infekce se do rány dostane poměrně snadno, avšak velmi obtížně se z těchto míst odstraňuje, neboť zde působí zánětlivé procesy, které brání zahojení prasklin. Je tudíž vhodné, aby přípravky k ošetření popraskaných pat obsahovaly i látky působící proti bakteriím a plísním.
Co dělat, abychom popraskání pat zabránili? Pro elasticitu kůže je důležitá mimo jiné dostatečná hydratace, proto bychom měli kůži na chodidlech udržovat dostatečně hydratovanou, vláčnou, bránit přílišnému hromadění kůže a vyhnout se nadměrnému zatížení pat. Využít můžeme přípravky s obsahem emolientů (změkčujících prostředků: přírodní oleje a vosky) a hydratačních látek (glycerin, panthenol, urea...).
Již popraskané paty se pak léčí pomocí krémů, které se používají denně. Krém se jemně se vmasíruje do dobře umyté a osušené kůže a nechá se působit, nejlépe přes noc. K úlevě by mělo dojít do 1–3 týdnů.
Látky používané při léčbě popraskané kůže na patách:
kyselina glykolová: změkčení ztvrdlé kůže a odstranění staré rozpraskané kůže;
climbazol a pirocton-olamin: potlačení množení nežádoucích kvasinek a šíření plísní;
šalvějová silice: antibakteriální a deodorační působení;
panthenol, glycerin, urea, bambucké máslo a makadamový olej: hydratace a změkčení kůže.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Vacek.
Díky za vyčerpávající odpověď a za rychlost. Udělal jste mi radost :-). S pozdravem Vacek
Pokud váček dítě neobtěžuje, nebolí, dítě jí a pije normálně, je dobré vyčkat, co se z toho vyklube, jestli je to následek poranění v průběhu několika dní, hematom se sám vstřebá, pokud by šlo o zoubek, prořeže se.
U starších dětí se může jednat o váček nad prořezávajícím stálým zubem. Nejedná se o nic vážného, doporučuje se výplach úst 2x denně dezinfekčním prostředkem s obsahem chlorhexidinu, například Curasept, Corsodyl, a následná kontrola u lékaře.
Zubní váček vzniká při hromadění hnisu v okolí zubu nebo dásně. K nejčastějším příznakům patří pulsující bolest, tlak v postiženém místě, otok tváře či dásně, nepříjemný zápach z úst a někdy i teplota. Váček může být viditelný jako malá bílá nebo žlutavá bulka na dásni, často v místě postiženého kořene. Tento stav je důsledkem bakteriální infekce, která se šíří do hlubších vrstev tkání.
Lidé v diskuzích často uvádějí, že první známkou problému byl pocit „tahu“ nebo bodavé bolesti při skusu. Zubaři upozorňují, že objevení váčku je signál, že infekce trvá déle a není možné ji ignorovat.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Již delší dobu se mi tvoří puchýřky které jsou podlité tekutinou která velmi často praskne a odtéká. Kožní lékařka mi doporučila na léčbu gázovým polštářkem IalugenPlus po této terapii se mi vše zhojí ale po několika dnech se zase tyto puchýřky objeví a je to velmi nepříjemné. Otékají mě kotníky na obou nohách. Mám chronickou obstrukčí nemoc, a diabetes druhého typu. Jak bych měl pokračovat v léčbě?
Zdeněk Kopeček Děkuji za kladnou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vodnaté puchýřky na nohou, ze kterých vytéká voda, se mohou vytvořit z mnoha možných příčin. Může to souviset s vámi zmíněným otékáním kotníků. Nalézt takto řešení bez znalosti vašeho zdravotního stavu je nemožné. Proto budete muset komunikovat s lékařem, který má možnost vás vyšetřit. Začněte u svého kožního lékaře, protože vidíte, že jeho léčba má pozitivní výsledky. Poraďte se, zda-li aplikovaná léčba může být použita dlouhodobě. Zároveň buďte v kontaktu se svým praktickým lékařem, který vám může pomoci zmírnit otoky kotníků a tím zmírnit tvorbu puchýřků s tekutinou. Pokud nebudete s těmito lékaři úspěšný, tak můžete kontaktovat odborníka na otoky kotníků - lékaře kardiologa, popřípadě lékaře nefrologa.
Příčinou váčku na dásni u dospělých je však vždy infekce šířící se ze zubu. K infikování zubu dochází většinou kvůli zubnímu kazu. A tak jako prevence postačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se pak váčků obávat nemusí. Také již neplatí pravidlo, že je váček důvodem k extrakci zubu. Váček je téměř vždy je léčitelný.
Takže tvrzení, že za vznik váčku může dědičnost, nekvalitní zuby, špatná imunita a podobně, je jen pouhou výmluvou. Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře a pravidelná dentální hygiena jsou nejlepším možným řešením toho, abychom předešli vzniku váčků na dásni.
Ovšem když už dojde k výskytu váčku, je nutné podstoupit lékařské ošetření, takzvané endodontické ošetření. Princip je jednoduchý. Je nutné zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – váček. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího a moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez pomůcek jako 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor není moderní endodoncie představitelná. V současné době je tedy úspěšnost léčby váčků vysoká. Zákroky jako resekce nebo extrakce zubu se provádějí zcela výjimečně.
Váčky na dásni, respektive v blízkosti zubu, mohou některé lidi trápit opakovaně. Je třeba s tímto stavem seznámit zubního lékaře, a to i tehdy, jestliže opakovaný váček praskne sám a bez velkých bolestí nebo jiných komplikací. Léčebným zásahem lze předejít nejenom mnohem zdlouhavějšímu léčení zubů s hlubokými kazy, se zanícenou nebo odumřelou dření, ale také jejich předčasné ztrátě a mnohem náročnějšímu i dražšímu protetickému řešení. Od prohloubení zubního kazu k zánětu dřeně, jejímu odumření, sněti a vytvoření hnisavého ložiska – váčku – pak není daleko. Jestliže se zub včas neošetří nebo nepřeléčí, může se stát v některé fázi onemocnění vytržení zubu nevyhnutelným. A to zejména v případě, doženou-li bolest, hnisavý otok, teplota či jiné příznaky pacienta k ošetření na lékařskou pohotovostní službu. Jestliže nedojde k odbornému ošetření včas, později obvykle dochází k zanícení kostní dřeně. Tyto potíže provází intenzivní bolest, která se rozšiřuje do celé hlavy. Mohou být zduřelé mízní uzliny na krku a opuchnutá tvář. Zub pak může odumřít a infekce proniknout do čelisti. Mrtvý zub se stává také ohniskem zánětů, které mohou podstatně snížit odolnost organismu vůči jiným, zejména infekčním chorobám. U některých onemocnění jsou zuby s kořenovou výplní považovány za ohrožení a musí být odstraněny.
