Ginkgo biloba je jediný žijící zástupce rostlinného druhu, který byl ještě donedávna považován za v přírodě dávno vyhynulý, pěstovaný pouze v kultuře. Zůstal prakticky nezměněn více než 150 milionů let (někdo dokonce tvrdí 300 000 000 let) a mohl tu růst, když po této zemi běhali dinosauři. Dosáhne výšky až 30 metrů a šířky 9 metrů, ale roste pomalu a existují různé variety, zakrslé, převislé nebo s různě tvarovanými a zbarvenými listy.
Postřeh z diskuze
Diskuze: ginko biloba pěstování sušení
(Alena Neubauerova 21.6.2018 15:39)
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrhám třeba v červnu. Děkuji za odpověď.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Vyhýbejte se studeným jídlům, studeným nápojům a zmrzlině. Do svého každodenního jídelníčku zařaďte potraviny, které organismus zahřejí, například: rýži, česnek, žampiony, kuřecí maso, vepřové maso, potraviny „plné slunce“, to jest plody z jižních zemí.
Pálivé koření, tabasco nebo chilli pak jídlo dochutí, ale také zrychlí krevní oběh a zahřejí končetiny.
Důležité je i dodržování pitného režimu. Pozor však na pití kávy a kofeinových nápojů. Naopak sklenka červeného vína je žádoucí: zahřeje organismus a posílí i srdce.
Listy stromu ginko biloba pomáhají hned třikrát: zvyšují schopnost tkáně déle vydržet bez dostatku krve, zlepšují průtokové vlastnosti krve, pohlcují volné radikály. Riziko ucpání cév je podstatně nižší.
Ve svém příspěvku JAK DOBŘE SKLÍZET RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřich číhala.
Zdravím na stránce jsem našel spoustu krásných informaci a báječných receptů Rád by je vyzkoušel ale co bych uvítal ještě moc jak dobře sklízet rakytník jak obírat ty plody jestli je na to nějaká metoda jak to udělat aby to šlo snadněji je to hrozně měkké a navíc mezi těmi ostny se to špatně obírá. Děkuji za každou dobrou radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Šalvěj není náročná bylina, dobře se jí daří i v suchých a na živiny chudých půdách. Potřebuje suché, chráněné a velmi slunné stanoviště. Nejlépe se jí daří v lehkých, kyprých, dobře propustných, hlinitopísčitých půdách. Co se týče pěstování šalvěje, konce výhonků často zaštipujeme, abychom podpořili keřovitý růst rostliny. Při odkvětu je dobré květy ostříhat, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Jestliže listy šalvěje žloutnou, značí to, že rostlina nemá dostatek místa pro kořeny. Šalvěj špatně snáší mrazy, proto je vhodné ji na zimu přikrýt chvojím. Pěstujeme-li ji v květináči, dbáme na to, aby měla dostatek světla. Trs má životnost zhruba 5 let, pak se doporučuje výhonky vyměnit. Od května do července sklízíme lístky a nať. Čerstvé listy šalvěje můžeme sklízet kdykoliv, nejlepší ale je sbírat lístky šalvěje během slunečných a suchých dní v poledne, těsně před rozkvětem. Právě v tuto dobu totiž obsahují nejvíce éterických olejů. Celou nať sklízíme dvakrát do roka, kdy ji uřízneme 10 cm nad zemí. Listy sušíme (ideálně při teplotě do 30 až 35 °C). Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené, plstnaté a budí dojem, že se ,,lepí“ k sobě. Jejich chuť je příjemně aromatická, výrazná a nahořklá a stahující. Šalvěj lze i zamrazit (např. v mikrotenovém sáčku) či konzervovat v oleji nebo octu.
Kuchaři používají spíše malé, měkké zelené šišky, které se obvykle sbírají v květnu nebo červnu, než ty velké, křehké hnědé, které můžete vidět ve vánočním výzdobě. Ačkoliv jsou v hotové sirupové směsi celé šišky, dají se snadno žvýkat. Zavařeniny s borovicovými šiškami, které se často konzumují po lžících, mají výraznou lesní příchuť a dokonce ani ti nejzarytější milovníci stromů nemusí být schopni přijmout jejich bohatou chuť po jehličí a dehtu.
Při sběru šišek pro výrobu džemu je třeba zvážit několik bodů:
Je důležité sbírat šišky v borovém lese ve vzdálenosti nejméně kilometr od vozovky, protože stromy rostoucí v blízkosti silnic nebo průmyslových oblastí jsou schopny absorbovat škodlivé látky ze znečištěného ovzduší.
Nejlépe je sklízet ráno, než uschne rosa.
Musíte vzít šišky jen ze zdravého jehličnatého stromu, který není poškozen škůdci.
Šišky by neměly být otevřené, tvrdé nebo hnědé.
Plody vhodné na zavařování lze snadno propíchnout nožem.
Nejlepší možností pro sklizeň je šiška měkká na dotek, šťavnatá a lepkavá od pryskyřice v nich obsažené, plody malé velikosti, asi 4 centimetry, světle zelené barvy, bez viditelných vad. Na ten nejchutnější léčivý džem budete potřebovat nezralé šišky o velikosti 1 centimetr.
Šišky by se neměly zvedat ze země, musí se trhat.
Nejlepší je sbírat samičí plody, které obsahují více silic. Lze je poznat podle velkého množství pryskyřice a žebrovaných šupin. Potíž je v tom, že samičí šišky rostou na vrcholcích a jednotlivě, zatímco samčí se tvoří ve skupinách, na spodních částech korun.
Při sbírání pupenů je nejlepší nosit rukavice, například jednorázové. To je nutné, abyste si neušpinili ruce od pryskyřice, kterou je těžké umýt. Pokud se potřísníte, tak pryskyřice se zbavíte pomocí jedlého rostlinného oleje.
Kdy sbírat šišky
Přibližné časové období pro sběr šišek je konec května. Sesbírané šišky je nutné zavařit do tří dnů. Při delším skladování každý den výrazně zhoršuje jejich kvalitu a léčivou sílu.
Zelené šišky ztvrdnou do měsíce po utržení. Z těch se dá udělat i marmeláda, ale samotné šišky se v tomto případě jíst nedají. Ale ty zelené a měkké ano.
Rozdíly ve sběru v regionech
V různých regionech se může doba sběru šišek na výrobu džemu lišit. V různých oblastech země se data mohou lišit od začátku května až do poloviny léta v závislosti na povětrnostních podmínkách.
Například v nížinách a v jižních regionech Moravy se pro šišky můžete vydat už v květnu a ve středních polohách by se měl sběr šišek posunout až na dvacátého června. Hlavní věc je sbírat pouze mladé a zelené šišky. Na severu a v horských oblastech přichází čas sběru šišek až v červenci.
Čtěte dále a dozvíte se jaké má džem z borovicových šišek výhody a kontraindikace a dozvíte se i recepty na přípravu.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vítek.
Hmm, nemáme to jako laici snadné, které radě ohledně vhodného období sběru listů Ginga věřit ? Internet snese mnohé.
Např. zde radí sbírat listy již na jaře, viz: "nejlépe na jaře poté, co dorostou do konečné velikosti."
zdroj: https://www.bylinkyprvsechn…
U koho si ověřit platnost informace, kdo by v tomto mohl být důvěryhodná autorita ?
SÚKL ? Nebo třeba profesoři z Farmaceutické fakulty UK ?
Ptačinec obsahuje vitamíny, saponiny, flavonoidy, kumariny, minerály, kyselinu šťavelovou, zinek a esenciální oleje. Nejčastěji se trhá na jaře a v létě, ale je možné ho sklízet po celý rok.
V naší poradně s názvem OČISTA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hýbl.
Dobrý den,
jsem na neschopence 15 tý den s bolestí v kolenech, tak jsem chtěl využít tento čas i na očistu těla držím půst 3 dny sním akorát jedno strouhané jablko s mrkví za den piju ginko bilobu zelený čaj a vodu s jednou kávovou lžící UMEocta v půllitru.Tonto ocet se používá na překyselený organismus s kterým mám problém.Očistu dělám i kvůli pískání v uších které mne trápí už 22 rokú. Krevní cukr mám 7,1 jináč v poho.Mám 60 let.
Díky za odpověd
S pozdravem
Jiří Hýbl
Přeji příjemný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nepíšete nic o příčině bolavého kolene, ale ve většině případů není omezování stravy pro hojení vhodné. Například při zánětu na poškozených vazech je třeba dodávat dostatečné množství bílkovin, zejména kolagenu, aby mohlo dojít k výstavbě nové - zdravé tkáně bez zánětu. U kloubů je zase zapotřebí kyselina hyaluronová a vápník. Vše je dostupné v běžné vyvážené stravě, kterou Vy teď nemáte. Jestli chcete rychlé vyléčení od bolesti v koleni, tak přesuňte očistu těla na dobu, až budete zdravý. Nyní přejděte na normální stravu se sníženým množství purinů a tuků. Postupně koleno rehabilitujte rozhýbáním, masáží a cvičením.
Na pískání v uších požádejte svého praktického lékaře o předpis na lék Piracetam.
Šalvěje je výborná jako kloktadlo při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní. Látky obsažené v šalvěji snižují tvorbu mateřského mléka, čehož se dá využít, pokud chceme kojení ukončit, ale pokud naopak chceme v kojení pokračovat, neměli bychom šalvěj v této době vnitřně užívat vůbec. Těhotné ženy by se vnitřnímu užívání šalvěje měly také raději vyhnout. Vnější aplikace však neuškodí.
Šalvěj je možné sbírat po celou dobu vrcholu její vegetace, tedy během celého léta. Sklízet můžete listy nebo také celé vršky výhonů, čímž zároveň podpoříte košatění a bohatost rostliny. Rozrostlý keřík vám tak zajistí ještě větší zdroj svého voňavého pokladu. Nasbírané listy a vršky výhonů sušte v tenké vrstvě v dobře větrané místnosti, mimo dosah slunečních paprsků. Pokud ji budete sušit s využitím tepelného zdroje, teplota by neměla přesáhnout 30 °C. Sušenou drogu pak používejte na výrobu čaje a nálevu nebo jako koření.
Šalvěj lze čerstvou i zmrazit, stejně jako jiné bylinky používané coby koření do jídla. K tomu se nejlépe hodí klasická formička na tvoření ledu. Do každé vaničky ve formě vložíme nakrájené nebo nasekané listy šalvěje, dolijeme vodou a dáme zmrazit. Tyto bylinkové kostky lze používat při úpravě masa, do polévek a jiných jídel, mají velkou kořenící, peprnou a aromatickou sílu.
Ve svém příspěvku VYSOKÉ JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Dobrý den,
prosím, mám dotaz. Beru lék trittico 150 2 třetiny jednou deně na večer cca 2 měsíce. Od doby, kdy ho beru se mi neustále zvyšují jaterní testy. AST 3,31 UKAT, ALT 0,90 UKAT, GMT 1,5 UKAT, CHOLESTEROL 5, 60 UKAT. Před léčbou tritticem jsem měl vysoké jen GMT. Jiné léky kromě horčíku a vápníku neberu. Je to u antidepresiv normální? Děkuji
Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Lachmanová.
Dobrý den,
jsem léčena na diabet II stupně ( a 2x po infarktu) ,nyní mi naměřili hodnotu U- Albumin 106.60 mg/l - má být do 19.
Léky beru : Trombex, prestárium, Betalog, Godasal , na diabet Stadamet ( 500), a Vipidia ( 25 mg),
přídavné si kupuji, Chrom , Beta karoten, Ginko, Vápní, hořčík,zinek. je to měsíc a půl co jsem si nasadila Reishi 6100mg dovoz z Madridu zde se neprodává od firmy...Estado Puro . na cevy,srdce dělá mi moc dobře, je mi 64 let . Je možné, že by kombinace tohoto všeho byla příčinou tak vysokých hodnot výše uvedeného U - Albinu? Nikdy jsem nepila alkohol ani žloutenku neprodělala
a Index MAU/ KREA místo 2.8 mám 13.4 g/mol
Děkuji za odpověď a hezký den
Hanka
Listy je nejvhodnější sklízet na konci léta nebo časně na podzim, tedy těsně před tím, než začnou měnit barvu. Listy se ze stromku uštipují vždy i se stopkou (řapíkem). Za řapík se nitkou sváže cca 10 listů a svazek se pověsí do místnosti. Nenechte je rychle schnout na slunci nebo v troubě. Po usušení vložte do zavařovací sklenice či jiné dózy, přidat můžete pár lístků sušené máty či meduňky. Pečlivě uzavřete a skladujte v suchu. Předávkování velkým množstvím podomácku vyrobených extraktů nebo čajů může způsobit zažívací potíže a kožní vyrážky. Těhotné a kojící ženy by je neměly užívat. Čaj z listů není tak účinný, doporučuje se vyrábět speciálními metodami tinktury a masti.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Používá se celá rostlina. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem na jaře či na podzim se ze země vykopou kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů.
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE U ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Cempírek- moc děkuji za radu.Prosím nevíte ještě zda mohu Eliguis,který beru pro fibrilaci síní 2 x denně 5 mg nahradit jednu dávku ginko bilobou a ponechat jen eliguis večer?Doktoři mi z podávání léků udělali guláš a nemohu se v tom už vyznat.Chci přejít na přírodní léčbu.Je nějaké nebezpečí když se podávají menší dávky digoxinu a chci si vzít doplněk -hloh,jmelí,česnek?Děkuji Květa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podívejte se, je to jednoduché, kdyby byla bylinková léčba stejně dobrá, jako je ta medikamentózní, tak dnes nevyrábíme tato léčiva, ale dál léčíme bylinkami. Eliquis je nový lék na ředění krve, který má skvělé vlastnosti oproti běžně používanému Warfarinu. Buďte ráda, že jste se dožila doby, ve které je k dispozici Eliquis. Umožní vám žít déle s menšími riziky. V situaci, kdy jste zmatená z množství a skladby svých léků, bude nejlepší, když si vezmete obaly všech léků, které máte užívat a zastavíte se u svého obvodního lékaře, aby mohl zrevidovat váš léčebný program a vysvětlit vám, proč je důležité ten který lék užívat. Když budete experimentovat s přírodními léčivy na vlastní pěst, tak si akorát tak zaděláte na pěkný průšvih, ze kterého se pak taky nemusíte vůbec vyhrabat.
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) se v čínské medicíně nazývá He shou wu (v překladu to doslova znamená černé vlasy). V čínské medicíně je rdesno mnohokvěté považováno za bylinu, která zlepšuje funkci ledvin a tím napomáhá celkové očistě krve a organismu od škodlivých látek. Tradičně se 8–15 g kořene (kořenové hlízy) nechá 5 až 10 minut projít lehkým varem v 0,5 l vody, 10 minut se nechá odstát a poté scedí. Takto připravený odvar se užívá 2x denně na lačný žaludek.
Rdesno mnohokvěté se též užívá ke zlepšení plodnosti. U mužů zlepšuje množství spermatu, u žen pomáhá k navození ovulace.
Rdesno se využívá také k posílení a regeneraci svalstva, zpevňuje šlachy a kosti, a proto jej konzumují například sportovci a mistři bojových umění v Asii. Má omlazující účinky. Je silným přírodním antioxidantem a „vychytávačem“ volných radikálů, což má příznivé protistárnoucí účinky. Podle čínské medicíny má vlastnost, že může navrátit původní barvu již šedým vlasům. Rdesno mnohokvěté blokuje proměnu testosteronu na dihydrotestosteron a tím ochraňuje vlasy před padáním a stárnutím (šedivění). Tvrdí se o něm, že výrazně zlepšuje fyzické a psychické zdraví, snižuje krevní cholesterol, pomáhá při ateroskleróze, snižuje hypertenzi.
Využívá se celá rostlina. Lodyhy se doporučují při nespavosti, pocení, tupých bolestech, dřevěnění končetin, ekzémech a svrabu. Zevně se bylina používá v odvaru na omývání nebo se připravuje mast. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem se na jaře či na podzim vykopou ze země kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů; za syrova se v tradiční čínské medicíně nepoužívají, mohou se též pražit nebo dusit a přidávat do pokrmů.
Do hrníčku nasypte 1 lžíci sušeného drceného kořene a přelijte vařící vodou. Počkejte, až zchladne. Zamíchejte a vypijte buď přecezené, nebo i s drtí. Byliny by neměly přijít do kontaktu s kovem (přípustné jsou nádoby z nerezu). Směs má výraznou a charakteristickou chuť. Je možné ji dle potřeby přisladit medem, třtinovou melasou nebo ječmenným sladem. Pro získání maxima účinků je třeba užívat směs na lačno nebo až jednu hodinu po jídle. Nejčastěji se připravuje odvar z 9–15 g drogy, který se podává 2krát denně na lačno. Bylinu neužívejte v případě zvýšených jaterních enzymů. V době užívání byliny nepodávejte alkohol. Nepoužívejte společně s česnekem, cibulí, ředkví, zázvorem či skořicí. Nepoužívá se při kašovité stolici, při přítomnosti syndromů vlhka a hlenů.
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František K..
Beru Eliquis 5 mg.
Můžu používat gel Woltaren, nebo Olfen na bolest ruky - lokte ?
Můžu léčit oči injekcemi Eylea léčby ?
MOHU BRÁT GINKO BILOBA 40 MG.a LUTEIN 40MG ?
DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Gely proti bolesti aplikované lokálně na bolavé místo s obsahem diklofenaku (Voltaren, Olfen) se mohou bezpečně použít, i když užíváte léky na ředění krve, jako je například Eliquis. Bylo zjištěno, že při lokální aplikaci na kůži se do krevního oběhu dostane pouze 6% diklofenaku, oproti 100%, když se užije ústy. Diklofenak zesiluje účinky léků na ředění krve a zvyšuje riziko krvácení.
Přípravek Eylea je určen pouze pro intravitreální injekci. Přípravek Eylea musí být podáván pouze kvalifikovaným lékařem, který má zkušenosti s aplikací a sám zhodnotí interakce s dalšími léky, které užíváte a zhodnotí rizika a přínosy lécby ve vašem konkrétnm případě. Podle zkušeností z praxe existují známé interakce u lidí nad 60 let, které se projevují zvýšeným krevním tlakem, bradykardií, benigní adenomem, anémií, dilatací aorty, afty, artralgií, astenií, bazaliomem a poruchou močového měchýře.
U produktů s ginkgo biloba bylo hlášeno, že v některých případech způsobují krvácení a jeho užívání s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Eliquis, může toto riziko vzrůst. Možná budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování ze strany svého lékaře, abyste mohl bezpečně užívat oba léky. Proto tento doplněk stravy prodiskutujte s lékařem, který vede léčbu Eliquisem, aby po prvním týdnu společného užívání udělal kontrolní test srážlivosti krve.
Lutein s Eliquisem se nijak neovlivňují. Nebyly zjištěny žádné interakce mezi luteinem a Eliquisem. To však nutně neznamená, že neexistují žádné interakce. Vždy se poraďte se svým lékařem na kontrolním testu srážlivosti krve.
Majoránka se sklízí v době květu a pak na podzim, než přijdou mrazy za slunného počasí v poledne, aby rostlina nebyla vlhká. V příznivých polohách lze sklízet i 3x do roka. Majoránka se suší ve svazečcích ve stínu na vzdušném místě. Sušením na slunci anebo při teplotě nad 40 °C ztrácí cennou silici. Kromě 1–2 % vonné majoránkové silice obsahuje 4–5 % tříslovin a hořčíku, mentol a podobně.
V lidovém léčitelství se majoránka používá k přípravě čajů, které mají uklidňující a močopudný účinek, podporují činnost zažívajícího ústrojí a chuť k jídlu. Dříve se ze silice vyráběla takzvaná „Zelená mast“ na různá kožní onemocnění (dnes v tomto nahrazena „Indickým konopím“). Připisují se jí rovněž účinky proti bolení hlavy a kornatění cév.
Ve svém příspěvku RUST VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kaiserova.
Dobry den,
Prosim o radu, memu synovi je 16 let. Ma velmi ridke a slabe vlasy. Nevedel by nekdo, jaky pripravek, nebo i domaci recept by mu mohl pomoci? Dekuji za odpovedi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Franek.
Dobrý den,zkuste výtažek z kořene lopuchu.Pozor lopuch se musí sklízet brzy na jaře nebo na podzim.
Vypěstovat si vlastní voňavý řapíkatý a listový celer není složité. Řapíkatý celer sice vyžaduje bělení, ale dnes už seženete i semínka odrůdy, která je samobělící. A pokud si koupíte rovnou sadbu (předpěstování je dost náročné), budete to mít téměř bez práce. Celer řapíkatý se pěstuje pro stonky. Listy samozřejmě spotřebováváme také. Stonky jsou křehké, voňavé a velmi šťavnaté. Pozor, dost odvodňují tělo, lidé s onemocněním ledvin je tedy musí konzumovat s rozvahou. Řapíky se používají do salátů, pomazánek i do tepelně upravených pokrmů. Lze je připravit i jako hlavní jídlo, když je naplníte. Vybírat lze zejména z odrůd raných s vegetační dobou kolem 70 dní. V nabídce je například Malachit, Pascal nebo Nuget, přičemž právě Nuget je samobělící, nemusíte jej tedy nijak přihrnovat.
Než dáte celery ven, je nutné je na to připravit. Rostlinky vám také v chladnějším a prosvětleném prostředí lépe porostou. Nejlépe jim to bude svědčit ve skleníku nebo v zimní zahradě. Ale pozor, okolní teplota nesmí klesnout pod deset stupňů během celé doby jejich vegetace. Ve skleníku můžete tedy přitopit svíčkami a pomocí kbelíků plných teplé vody. Po vysázení celeru na záhon obalte rostlinky netkanou bílou textilií. Pokud by se totiž celer nachladil, prošel by stadiem jarovizace a vyhnal rovnou do květu. Celer je dvouletá rostlina, kvete druhým rokem. Pokles teploty pod deset stupňů považuje za období zimy.
Celer potřebuje záhon, který byl na podzim vyhnojený a zrytý, a to na slunečném stanovišti. Na jaře byste měli záhon prosypat dolomitickým vápencem či vápnem a prokypřit. Při přesazování opět zkraťte kořínky. Listový celer a samobělící řapíkatý celer můžete sázet do řádku i do sponu, přibližně 50 x 50 cm. Sazeničky řapíkatého celeru, který vyžaduje bělení, sázejte do brázdy asi 20 cm hluboko a cca 30 cm od sebe. Budete pak mít méně práce s bělením.
Celery vyžadují dost zálivky i živin. A zpočátku obalení bílou textilií. Tu musíte později sundávat opatrně a postupně, aby slunce listy nespálilo, tedy vždy za oblačného počasí. Listovému celeru probírejte starší listy, okolí řapíkatého celeru musíte často prokypřovat, vyžaduje totiž provzdušněnou půdu.
Pokud jste zasadili řapíkatý celer, který je nutné vybělit, postupujte následovně. Když jsou řapíky 30 až 40 cm vysoké, svažte je těsně pod listy a obalte je černou netkanou textilií nebo lepenkou. Z obalu by měly vykukovat jen špičky listů. Kolem lepenky či textilie přihrňte hlínu. Pokud byste řapíky jen přihrnuli hlínou, získaly by půdní pach. Řapíky nechte přihrnuté nejméně 3 týdny. Pak je můžete začít sklízet.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Pokud dáváte přednost bylinkám, které si doma sami vypěstujete, můžete to zkusit i s kotvičníkem. Semínka nebo již malé sazeničky zakoupíte ve vybraných zahradnictvích. Semena se vysévají buď od konce března do truhlíků nebo na podzim či koncem dubna přímo do záhonu. Zakryjte je tenkou vrstvou zeminy, udržujte ji stále vlhkou (pravidelně mlžte) a zajistěte dobré větrání. Semena nejlépe klíčí při teplotě kolem 20 stupňů. Mladé, dostatečně silné rostlinky přepichujte do truhlíků nebo do záhonů. Už při dosažení 5 centimetrů vykvétají. Půda jim vyhovuje spíše sušší, pozor na přemokření. Kotvičníku se zavděčíte i pěstováním ve středně teplém skleníku. Nať můžeme sklízet po celou dobu vegetace, stejně tak plody, které postupně dozrávají. Před příchodem prvních mrazíků sklidíme pak celou rostlinu (nať, listy, květy, plody i kořeny). Kořeny důkladně omyjeme, vše pak nastříháme na cca 1,5 cm kousky a usušíme. Pro vaši představu, abyste pokryli roční spotřebu jednoho člověka, postačí vám k tomu 30 rostlin kotvičníku. Ty by měly dát cca 1 300 gramů usušené směsi. A proč vůbec kotvičník pěstovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Hřebíček obsahuje velké množství silice eugenol (10 až 20 %), která je také silným antiseptikem. Kvůli dezinfekčním účinkům a schopnosti potlačovat bolest (znamenitě tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu) se hřebíček přidává do ústních vod a do zubních past a zpracovávají ho i farmaceutické firmy (paraziti jsou z úst odstraňováni).
Dále se používá při bolestech kloubů, na revma. Najdete ho ve všech čínských balzámech. S přímým stykem s bolavou lokalitou má účinky znecitlivění, používá se i při bolestech v krku. Má močopudné účinky a pročišťuje organismus.
Jako první jeho účinky využívali Číňané už před více než 2500 lety. Z té doby se nám zachovaly záznamy o obchodování s hřebíčkem a o jeho použití u dvora. Každý, kdo měl tehdy audienci u císaře, musel žvýkat hřebíček, aby císař nebyl pohoršen zápachem. Číňané jej dováželi z Moluk, kde ho domorodci sbírali z divoce rostoucích stromů v džungli. Pak tyto ostrovy objevili Evropané (začátek 16. století), a když zjistili, že toto koření, které mělo v Evropě cenu zlata, zde roste na stromech, roztočil se kolotoč bitev, zastrašování a vypalování celých lesů. Dnes se již naštěstí hřebíček pěstuje v tropech po celém světě a pěstitelé a obchodníci bojují jen cenou a kvalitou.
Pěstování hřebíčku však vyžaduje určité zkušenosti. Z hřebíčkovce se totiž musí sklízet poupata těsně před rozkvetením. Poupata se každým dnem zvětšují, obsahují více silic a samozřejmě nabývají na ceně. Jakmile však poupě rozkvete zcela, ztratí svoji cenu. Po sklizni stačí hřebíček usušit na slunci a může být expedován. Největšími producenty hřebíčku jsou nyní Madagaskar, Zanzibar a Indonésie. Indonésie má ale tak obrovskou spotřebu hřebíčku, že musí tuto surovinu ještě dovážet. Hřebíček zde totiž míchají s tabákem a dělají z něj velmi populární cigarety (takzvaný kretek). V Indonésii se nasládlý kouř z těchto cigaret vznáší v kavárnách, v tržnicích, na autobusových zastávkách i v autobusech a vlacích.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.
Základem kvalitního šalvějového oleje je správná surovina. Nejčastěji se používá šalvěj lékařská, která má nejvyšší obsah účinných látek. Ideální je vlastní pěstování, případně sběr na čistých lokalitách mimo silnice a znečištění.
Bylinu lze použít čerstvou i sušenou, přičemž každá varianta má své výhody i nevýhody. Důležité je, aby listy nebyly napadené plísní a nebyly mechanicky poškozené.
Čerstvá vs. sušená šalvěj
Čerstvá šalvěj – silnější aroma, vyšší obsah vody, nutnost pečlivého postupu.
Sušená šalvěj – delší trvanlivost oleje, menší riziko zkažení.
Tipy pěstitelů a bylinkářů
Zkušení pěstitelé doporučují sklízet šalvěj dopoledne za sucha, ideálně těsně před květem. Listy by měly být plně vyvinuté, ale ještě nezdřevnatělé. Pokud šalvěj sušíte, volte stinné a dobře větrané místo.
Přestože je citron z hlediska purinů bezpečný, existují situace, kdy jeho konzumace nemusí být vhodná. Tyto tzv. šedé zóny nesouvisejí s dnou přímo, ale s celkovou tolerancí organismu.
Citron může dráždit žaludeční sliznici, zhoršovat reflux nebo vyvolávat pálení žáhy. U některých lidí může kombinace citronu a alkoholu vést k zažívacím potížím, které následně negativně ovlivní celkový režim.
Reakce na citron jsou individuální. Pokud si pacient všimne, že se po citronu necítí dobře, nemá smysl jeho konzumaci násilně udržovat. V dietě při dně není žádná potravina povinná.
Následující tabulka shrnuje typické situace a ukazuje, kdy je citron vhodný, kdy je na místě opatrnost a kdy je lepší se mu vyhnout.
