Polévkovou lžíci sušeného lipového květu (4 g) přelijeme vroucí vodou (2 dcl). Dále už nevaříme, necháme vyluhovat a po 10 minutách scedíme. Lipovýkvět se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med. Tento léčivý nápoj podporuje pocení při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest. Čaj se má pít pravidelně po delší dobu několikrát denně.
Lipový med
Lipový med pochází z nektaru lipových květů, velice často s výrazným podílem lipové medovice.
1/2 kg lipových květů (sušené nebo čerstvé), 4 kávové lžičky kyseliny citronové, 2,5 kg cukru, 4 litry vody – květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vylouhovat. Scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr. Vaříme do zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu.
Lipovýkvět v kosmetice
V kosmetice lipovýkvět používáme nejčastěji jako přeliv na vlasy či obklad na pleť. U vlasů podporuje jejich krásu i zdraví, a proto je oplachujeme lipovým odvarem. Ten připravíme tak, že 10 g čerstvých (nebo 5 g sušených) lipových květů zalijeme jedním litrem vařící vody a necháme půl hodiny louhovat. Poté jím opláchneme vlasy po umytí, přičemž pokožku na hlavě promasírujeme a více už neoplachujeme. Z lipového čaje si pak můžeme udělat obklad na obličej, který prokrví naši pleť. Obklad necháme působit zhruba půl hodiny a obličej poté opláchneme studenou vodou.
Sirup z lipového květu
Na jednu klasickou porci bychom měli – během nějakého hezkého slunečného dne – nasbírat přibližně pět plných hrstí lipových květů. Ty doma rozložíme na papír a za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše. Někdo je oplachuje, ale to už je mírně diskutabilní, protože tím kvítky zbavíme pylu. Pokud chodíme na procházky spojené se sběrem na nějaká čistá a bezprašná místa, tak to určitě není nutné. Květy ještě před zpracováním zbavíme stonků, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených, sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme pro jistotu pět minut pasterizovat anebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na nějaké chladnější místo. Lipový sirup používáme podobně jako lipovýkvět, můžeme ho podávat i jako prevenci během chladnějších období pro posílení imunity. Lze ho pít se studenou vodou, po lžičkách jako koncentrát, nebo přidávat do čajů.
Pokud chceme lipový sirup začít spotřebovávat ihned po výrobě, můžeme si připravit verzi, ve které použijeme poloviční množství kyseliny citronové a květy zalijeme vodou rovnou svařenou s cukrem. Během dvoudenního louhování sirup občas promícháme. Pak už jen vše rozlijeme do lahviček a uskladníme do ledničky.
Ve svém příspěvku UČINKY LÍPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva novotna.
už jako dítě jsem měla rada lípovy květ,ale dokud nebyl rozvinuty. Vlastně nevyzrálý květ. Ví někdo co obsahuje nebo co mi chybí, protože už se zase těším až uzraje. Děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Užívání lípy v léčitelství sahá již do dávných antických dob. Kromě květů se před dávnými lety využívala také kůra, která se používala k léčbě lepry a ztráty vlasů. Květy se tenkrát užívaly k léčbě kašle, zahlenění, zažívacích obtíží, onemocnění ledvin či epilepsie.
Dnes se květ lípy využívá zejména k vnitřnímu použití.
Vnější použití lípy srdčité
Zevní použití květů lípy není tak obvyklé. Lze je využít ve formě nálevu k omývání vlasů jako pomocný prostředek při léčbě lupů. Dále také jako kloktadlo, ústní vodu či přísadu do koupelí.
Vnitřní použití lípy srdčité
Lipové květy se používají hlavně vnitřně. Užívají se ve formě nálevu, jsou také součástí mnoha léčivých čajových směsí používaných při nachlazení, zánětech horních cest dýchacích a horečce. Lipovýkvět působí proti horečce, protizánětlivě, podporuje produkci potu, rozpouští hleny, také působí protikřečově a lehce diureticky. Lipový čaj se pije při infekčních a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potící kúra, tedy při rýmě, kašli, nachlazení, zahlenění horních dýchacích cest či zánětech průdušek. Lipovýkvět je také vhodný při onemocnění ledvin a močového měchýře, také jako prostředek podporující žaludeční a trávicí činnost, protože zvyšuje vylučování moči, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, zlepšuje trávení a uvolňuje křeče. Lipovýkvět má obdobné účinky jako květ černého bezu, se kterým se často kombinuje.
Lipovýkvět se nejčastěji používá při horečnatých onemocněních dýchacích cest, při kašli, angíně, zánětu průdušek a zahlenění. Podporuje vypocení, které léčbu urychlí, a zároveň pomáhá rozpouštět hleny, tiší křeče, snižuje dráždivost ke kašli, působí protizánětlivě a celkově uklidňuje.
Lipovýkvět pomáhá také při žaludečních křečích, střevních kolikách a například proti revmatismu. Dále se používá při onemocnění močového měchýře a močových cest, ulevuje i při nachlazení ledvin a při obecných obtížích s močením.
Lipovýkvět obsahuje celou řadu důležitých látek, jako je sliz, flavonové glykosidy, třísloviny, silice a látky podobné vitamínu E. Tyto látky podporují produkci potu, žluči a moči se současným zklidňujícím a spasmolytickým účinkem.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Co dělat, když máte zvýšenou teplotu, ucpaný nos, škrábe vás v krku a začínáte pokašlávat? Na antibiotika to snad není a budete ráda, když se jim jako těhotná vyhnete. Z bylinek, které si můžete s klidem dopřát, jmenujme například lipovýkvět, ze kterého si můžete připravit lahodný čaj na vypocení, nejlépe ještě s medem. Další vhodnou bylinkou pro vás může být heřmánek na snížení horečky nebo ke kloktání a jitrocel v jakékoli formě proti kašli. Na trhu jsou k dostání kvalitní jitrocelové sirupy nebo také jitrocelové bonbony.
Tato bylina má malé sedmilisté květy, které voní jako čerstvě posečené seno. Heřmánek obsahuje Azulen. Heřmánek má uklidňující, protizánětlivé účinky, které podporují hojení. Heřmánek také zklidňuje dráždivá onemocnění kůže, jako je ekzém. Díky tomu má své výhody pro citlivou kůži.
Kostival (Symphytum Officinale)
Také se jedná o známou bylinu, která má tradici při zlomeninách kostí. Kostival je bohatý na uklidňující a léčivé účinky. Má dobré účinky při hojení jizev, hojení ran a modřin. Zároveň je užitečný pro boj s akné a na vyhlazování vrásek. Kostival prospívá mastné i normální kůži.
Echinacea (Echinacea Angustifolia)
Echinacea, česky střapatka, je rostlina s fialovými květy. Pokud se podává jako čaj, tak čistí krev a lymfu. Echinacea taktéž podporuje imunitní systém. Echinacea také pomáhá čistit vnitřní nánosy a usazeniny, pomocí vnitřní očisty. Když je echinacea aplikována zevně, tak rychle napravuje tkáň. Pomáhá se skvrnami, akné, pomalu se hojícími ranami a mírnými popáleninami.
Bezový květ (Sambucus nigra)
Bezový květ má jemně parfémované a krémově bílé květy. Voda z bezového květu je starý léčebný prostředek určený k posílení pokožky, odstranění pih a udržování stability kožních vad. Také je účinný v páře pro čištění černý teček na obličeji. Bezový květ prospívá nažloutlé pleti a uplatní se při boji proti vráskám.
Přeslička (Equisetum arvense)
Jedná se o jeden z nejbohatších rostlinných zdrojů oxidu křemičitého. Je to živina, která udržuje pokožku hebkou a vláčnou. Zpevňuje a posiluje pokožku. Pomáhá předcházet striím a zahlazuje celulitidu. Přeslička má přínos pro mastnou pleť a kožní problémy, jako je akné a ekzém.
Květy jasmínu (Jaminum officinalis)
Jasmínové květy jsou nebesky parfémované. Jedná se o přírodní afrodiziakum. Nálev z jasmínových květů je dobrý stabilizátor pleti. Jasmínové květy prospívají suché a citlivé kůži.
Kontryhel (Alchemilla mollis)
Kontryhel je cenná bylina pro ženy. Ve formě čaje je užitečná pro menstruaci, hlavně v období bolesti. Zklidňuje rozpraskanou kůži, bolest a svědění kůže. Prospívá suché, citlivé pokožce a vráskám.
Levandule (Levandula officinalis)
Levandule má mlhavě fialové květy s chladně výrazným aroma. Ve formě čaje má zklidňující a revitalizující vliv na nervový systém. Je dobrá pro kožní prohloubeniny způsobené stresem. Levandule podporuje hojení. Levandule prospívá mastné a bledé pleti a také prospívá pleti náchylné ke skvrnám na kůži.
Meduňka (Melissa officinalis)
Meduňka je vonná bylina s citrónovou vůní, která je povznášející a uklidňující. Ve formě čaje je užitečným tonikem pro srdce, krevní oběh a nervovou soustavu. Zmírňuje napětí. Na kůži pomáhá snižovat zčervenání a zklidňuje zánět. Meduňka je ideální pro normální a citlivou kůži a díky svým vlastnostem se dobře uplatní i na akné.
Lipovýkvět (Tilia europia)
Tato bylina má jemné sedativní vlastnosti při konzumaci v čajové podobě. Na kůži působí hojením a vyhlazováním vrásek. Lipovýkvět je také velmi užitečný pro zahojení ekzému. Ideální pro normální a stárnoucí pleť.
Marigold (Calendula officinalis)
Marigold je rostlina s brilantními oranžovými květy, která uklidňuje a léčí. Mangold je dobrá pro hojení popálenin, řezných ran a skvrn k překonávání jizev. Mangold je mírně antiseptická a dobrá pro mastnou pleť.
Proskurník lékařský (Althaea officinalis)
Proskurník lékařský je uklidňující a hojivá bylina s hydratačními vlastnostmi. Je velmi důležitá při léčbě ekzémů, vředů a pomalu se hojících ran. Také vyhlazuje vrásky a je ideální pro suchou a citlivou pleť.
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Jedná se o sladkou vonící bylinu, která je bohatá na železo a vápník. Pomáhá zachovat rovnováhu. Je ideální pro kombinaci normální a suché pleti.
Máta peprná (Mentha piperita)
Máta peprná má výrazně osvěžující, čistou a povznášející vůni. Jedná se o stimulující bylinu. Je dobrá pro čištění černých teček na pleti. Máta také chladí kůži v letních měsících a je ideální pro normální a mastnou pleť.
Růže (Rosaceae)
Měkké ženské aroma. Okvětní lístky mají chladící a zklidňující vlastnosti. Růže je užitečná při svědění, zanícení nebo na spálenou pleť. Plody šípku neboli růže divoké jsou jedním z nejbohatších přírodních zdrojů na vitamín C. Olej ze šípku pomáhá s léčbou jizev. Šípek je ideální pro jakoukoliv pleť.
Rozmarýn (Rosemarinus officinalis)
Rozmarýn má malé fialové květy s intenzivně osvěžujícím a povzbuzujícím aroma. Revitalizuje a pomáhá zlepšit krevní oběh, čímž je ideálním lékem na celulitidu. Rozmarýn je dobrý pro bledou a mastnou pleť.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Šalvěj lékařská je rostlina s měkkými, stříbrnými barevnými listy a s výrazným aroma. Ve formě čaje podporuje a normalizuje menstruační cykly. Šalvěj pomáhá s nadměrným pocením. Také je vhodná v menopauze, když jsou návaly horka. Šalvěj je nebezpečná v průběhu těhotenství. Šalvěj zmírňuje otoky spojené s pre-menstruačním napětím. Pomáhá s celulitidou a s léčbou ekzémů.
Mydlice (Saponaria officinalis)
Kořen, připomínající jemné dřevěné třísky. Odvar z mydlice je jedním z nejjemnějších přírodních čisticích prostředků. Jako aromaterapeutický olej se přizpůsobí každému typu pleti. Pomáhá s jizvami a akné. Mydlice je ideální pro suchou a citlivou pleť.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třezalka je uznávaná jako přírodní antidepresivum. Má světle zlaté květy. Pro pleť má podporující účinky. Zklidňuje otoky, podporuje hojení řezných ran, popáleniny a poranění. Také je vhodná pro vyrážky. Třezalka může způsobit přecitlivělost pleti na sluneční záření.
Řebříček (Achillea millefolium)
Někdy mylně označován jako žebříček. Řebříček je jedna z nejstarších léčivých rostlin. Dříve byl používán jako první pomoc bojovníka. Ve formě čaje podporuje krevní oběh a má močopudné účinky. Neměl by být užíván v těhotenství. Řebříček pomáhá čistit a hojit rány a je také je užitečný pro léčbu akné a kožních skvrn. Řebříček je ideální pro mastnou a problémovou pleť.
Lipový čaj se tradičně používá k uklidnění nervů a na léčbu úzkosti, která souvisí se zdravotními problémy. Zároveň má protizánětlivé účinky a je účinný pro léčbu takových trávicích poruch, jako je například syndrom dráždivého tračníku. Lipový čaj je také využíván k léčbě bolestí hlavy a inkontinence, což je neschopnost kontroly vylučování moči. Dále je možné jej používat k léčbě mírných problémů se žlučníkem, při žaludečních nevolnostech a zažívacích potížích. Další výhodou tohoto čaje je, že zmírňuje zduření nosních sliznic, snižuje vysoký krevní tlak a snižuje nadměrnou plynatost.
Infekce horních cest dýchacích
Když se užívá jako horký čaj, působí na pocení charakteristické při horečce. To má svou výhodu, protože dochází k vylučování škodlivých mikroorganismů, jako jsou viry a bakterie. Zároveň je lipový čaj vhodný pro posílení imunitního systému.
Příprava lipového čaje
Potřebujeme:
1 lžíce lipových květů
3 dl vroucí vody
Postup:
Květy přelijeme vroucí vodou a vše necháme 15 minut louhovat. Poté přecedíme a po douškách vypijeme.
Lipovýkvět obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky chemicky příbuzné vitamínu E.
Jako droga se užívá květ i s listenem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem lípou malolistou není na závadu.
Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).
Čaj se často používá ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou, a to při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kdy pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.
Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.
Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.
Ve svém příspěvku JAK DOBŘE SKLÍZET RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřich číhala.
Zdravím na stránce jsem našel spoustu krásných informaci a báječných receptů Rád by je vyzkoušel ale co bych uvítal ještě moc jak dobře sklízet rakytník jak obírat ty plody jestli je na to nějaká metoda jak to udělat aby to šlo snadněji je to hrozně měkké a navíc mezi těmi ostny se to špatně obírá. Děkuji za každou dobrou radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tato fantastická bylina je účinným tonikem pro nervový systém, také je účinná na křeče, snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu, je vynikající proti stresu, bolestem hlavy, úzkosti a ateroskleróze. Lipovýkvět napomáhá se zlepšením spánku. Funguje velmi dobře zejména v kombinaci s chmelem. Zároveň stimuluje pot a tím pomáhá tělu při nachlazení a horečce, protože snižuje teplotu a dostává hlen z plic, průdušnic a celého dýchacího systému. Velmi účinné je kloktání čaje z lipového květu nebo užívání tinktur na bolesti v krku. Čaj z lipového květu je účinný pro ledviny, močový měchýř a žaludek.
Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
Lipovýkvět obsahuje celou řadu léčivých látek, především flavonoidy, třísloviny, silice, sliz a látky podobné vitamínu E. Tyto látky mají zklidňující účinky. Podporují také tvorbu potu a moči, rozpouští hleny a zklidňují dráždivý kašel. Těchto vlastností se využívá při léčbě chorob z nachlazení (chřipka, rýma, kašel, zánět průdušek, angína). Výtažky z lipového květu také regulují činnost trávicího ústrojí.
Přírodní prostředky mohou interagovat s léky na předpis nebo mohou způsobit alergické reakce u některých lidí. Zejména se jedná o lidi, kteří trpí chronickými zdravotními problémy, nebo o těhotné ženy. Lípa je k dispozici ve formě tinktur, tobolek či doplňků stravy. Vždy je vhodné postupovat podle pokynů, které jsou uvedeny na etiketě.
Trávicí trakt
Vnitřní kůra z lípy má slizovité látky, které zmírňují záněty a zklidňují gastrointestinální obtíže. Zároveň dochází ke klidnému trávení a odpočinku hladkého svalstva v trávicím traktu. Dřevěné uhlí z lipového dřeva lze tedy dobře využít pro úlevu od střevních potíží nebo onemocnění žlučníku.
Horečka
Lipové květy obsahují flavonoidy, tedy sloučeniny, které mimo jiné podporují pocení.
Nervozita
Sedativní vlastnosti lípy jsou účinným lékem na úzkost u dospělých a dětí. Podle bylinkářů se doporučuje čaj z lipového květu pro mlsné a neklidné děti, zároveň je účinný proti bolestem hlavy, stresu a žaludečním potížím. Šálek čaje z lipového květu pomáhá uvolnit napjaté svaly, čímž napomáhá i proti nespavosti.
Dýchací ústrojí
Čaj z lipového květu je i tradičním lékem na nachlazení a kašel. Slizové látky obsažené v lípě totiž pomáhají k uklidnění nepříjemného kašle a velké množství flavonoidů podporuje funkci imunitního systému. Aromatické oleje pak dávají květům z lípy sladkou chuť, tak typickou a populární přísadu do sirupů proti kašli.
Kardiovaskulární obtíže
Ačkoli je lípa tradičním lékem na některé kardiovaskulární choroby, některé studie tvrdí, že dlouhodobé užívání může naopak způsobit poškození srdce. Pokud trpíte kardiovaskulárním onemocněním, poraďte se určitě se svým lékařem dříve, než začnete používat tento bylinný lék. Lípa má močopudné vlastnosti, které podporují močení a mohou přispět ke snížení vysokého krevního tlaku. Vysoký obsah flavonoidů pomáhá při léčbě aterosklerózy nebo kornatění tepen, zároveň snižuje a zmírňuje bušení srdce.
Černý bez má v lidovém léčitelství zasloužený respekt při léčbě nemocí z nachlazení a respiračních onemocnění, jako jsou chřipka, angína, bronchitida, kašel, rýma, zánět dutin a další. Stimuluje pocení, čímž dokáže snižovat teplotu, a pomáhá nám zbavit se usazeného sekretu v dýchacích cestách, zlepšuje vykašlávání a usnadňuje dýchání. Pro tento účel ho můžeme používat ve formě čaje, buď samotný, nebo v kombinaci s lipovým květem, podbělem, diviznou, hluchavkou, kopřivou, jitrocelem a podobně. I sirup z květů je vhodným lékem, připravujeme z něj šťávu s citrónem, kterou podáváme nemocnému, užívat ho můžeme i po lžičkách několikrát denně, nebo ho přidáváme do čaje.
Květ černého bezu má i čisticí účinek na naše tělo. Pomáhá nás zbavovat usazených toxinů, především kyseliny močové, léčí tedy neduhy, jako je revma a dna, popřípadě je výbornou prevencí těchto nemocí.
Stejně tak nám pomůže i v případě potíží s močovými cestami a ledvinami (nedostatečná činnost a ledvinové a močové kaménky), působí močopudně a čistí od usazenin. I při nadměrném zadržování tekutin v těle a otocích je vhodné pít čaj z bezu nebo užívat sirup.
Léčivé účinky květu černého bezu ocení i ti z nás, kteří trpí problémy s krevním tlakem a cévními chorobami. Bez totiž zlepšuje pružnost cévních stěn a lehce snižuje krevní tlak.
Chladný neslazený čaj z květů je skvělým lékem i při zažívacích potížích, jako jsou žaludeční a střevní koliky, plynatost, nevolnost a pomalé trávení, či nedostatečná činnost žlučníku. Bezový čaj nebo sirup přidaný do nápojů má i mírně projímavé účinky, může nám tedy ulehčit život, trpíme-li zácpou.
V potravinářství: používají se především bobule – bezinky. Šťáva lisovaná z těchto plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce pak především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.
V domácí kuchyni: květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák – tato pochutina se nazývá kosmatice. Z květů se dá připravit bezová šťáva nebo kvašením osvěžující limonáda.
Je možné z nich vyrobit i sirup. Ze sušených léčivý čaj. Z bezinek se vyrábí sirup, marmeláda, likéry i víno. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíváno jako chuťové korigens.
Ve farmacii: moderní farmaceutický průmysl má zájem hlavně o květy. Pro tyto účely se sušené květy vykupují.
V lidovém léčitelství: všechny části rostliny mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra, a to v červnu a červenci, bobule v říjnu a listopadu.
V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se také na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.
Ostropestřec mariánský má bodlákový květ s oduševnělou červenofialovou barvou, která se nepatrně liší podle alkality půdy stanoviště. Větší množství modré barvy je dáno zásaditostí, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Na listech této rostliny se nacházejí rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny připomínající maskování, které však ve skutečnosti nepřehlédnutelně varují okolí (v celozeleném listoví ostatní vegetace), že je zde nějaké nebezpečí. No, ostropestřec se řadí k bodlákům a mimořádně dlouhé a ostré špičky na jeho listech „doporučují“, abyste ho míjeli ve vzdálenosti ne kratší než jeden metr. Ostropestřec se tudíž hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože představuje účinnější „plot“, než je kterékoliv pletivo. Ostropestřec se také nádherně okrasně vyjímá na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.
Svůj původ má ostropestřec mariánský ve Středomoří. Dozrává zejména v druhé polovině září, jedná se tedy o letničku, u které se v druhém roce jejího života objevují bodlinaté listy s bílými žilkami. Na konci měsíce června ostropestřec purpurově vykvete. Na první pohled je velmi podobný obyčejnému bodláku. Na konci léta se z květů stávají plody, jež se následně sklízí, suší a zužitkovávají. Tak vzniká například čaj, olej, tablety nebo tinktury. Čaj z ostropestřce je velmi rozšířený i u nás v Čechách. V léčitelství se plod využívá především při onemocněních jater, ale stejně blahodárný vliv má také na žlučník. Za pozitivní účinky ostropestřce mariánského jsou „zodpovědné“ látky flavolignan silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), které se souhrnně nazývají silymarin. Silymarin se tvoří v ostropestřci průběžně, zejména však v druhé polovině září až v říjnu, ideálně při teplotách kolem 25 °C. Tyto teploty jsou v našich zeměpisných šířkách v dané době výjimečné, proto ostropestřec rostoucí v ČR neobsahuje takové množství silymarinu jako ostropestřec vyprodukovaný v oblasti Středomoří. Největší koncentrace silymarinu se nachází v semenech, menší množství silymarinu najdeme v listech a kořenu. Plody (semena) dále obsahují asi 27 % bílkovin a 30 % jedlého oleje (kyselina linolová, olejová a nenasycené mastné kyseliny), tyramin, histamin, aminokyseliny, cukry, quercetin a vitamin E (500 až 800 mg/kg).
Jak již bylo popsáno, květy jsou čtyřčetné a oboupohlavné, velké v průměru 15 až 20 mm. Vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, mají žlutou barvu s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.
Nejplodnější období, respektive plodné dny nastávají několik dní po ovulaci, tedy po uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Plodné dny představují poměrně krátké období mezi dvěma menstruacemi, kdy může žena otěhotnět. Obvykle mezi 13. až 14. dnem od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku. Tato fáze se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtýřovitým rozšířením vejcovodu a putuje směrem k děloze. Životnost vajíčka (zárodečné buňky matky) je relativně krátká. K jeho oplození musí dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka ještě zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou spermií. Spermie pronikají z pochvy velmi rychle, v děloze jsou již za několik desítek vteřin a do jedné hodiny po souloži bývají již na konci vejcovodu.
Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka. Plodné dny si můžete vypočítat v domácím prostředí tak, že sledujete bazální teplotu (tělesnou teplotu v klidu), která se cyklicky mění během menstruačního cyklu. Plodné a neplodné dny lze také rozlišit pomocí ovulačních testů, jež jsou k dostání v lékárnách, nebo sledováním vzhledu poševního hlenu, který je během ovulace čirý, řidší a táhne se, kdežto během neplodných dnů je zakalený a hustý.
