Téma

KEŘ DO POLOSTÍNU


Vzhledem ke keřovitému růstu jsou mahony velmi vhodné jako podrostové keře v rozsáhlejších výsadbách vyšších stromů nebo na stinnějších místech zahrad, kde je lze využít i jako půdopokryvné rostliny. Velmi zajímavě působí, pokud je vysadíte před skupinou vyšších stromů či keřů, nebo naopak jako pozadí pro záhony stínomilných trvalek či letniček.


Podobné keře

Mahónie cesmínolistá

Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.

Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.

Cesmína

Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.

Cesmíny jsou ozdobné svými listy, kv

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Příběh

Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.

Pro paní Jarču.

Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.

Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.

není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet

Zdroj: příběh Rakytník řešetlákový

Autor obsahu


keř červené listy
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
keř magnolie
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.