Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevního cukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnoty cukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Rovněž keratin ve spreji vytváří krásné a zdravé vlasy. Obsahuje tekuté keratinové složky, hodnotné proteiny a aminokyseliny. Díky pravidelnému používání se keratin ukládá do vlasů a ty získávají zpět ztracený lesk a vyrovnanou strukturu. Pro zvýšení objemu se neoplachuje.
Keratin (též rohovina) je stavební bílkovina, jež se řadí mezi skleroproteiny. Má vláknitou strukturu a není rozpustný ve vodě. Keratin je základní složka lidského vlasu, která mu (vlasu) dodává pevnost, lesk a komplexní ochranné vlastnosti zevnitř i zvenku. Kořínky rovných vlasů mají keratin rovnoměrně rozmístěný po celé délce vlasového váčku, zatímco u kudrnatých vlasů se keratin tvoří nerovnoměrně (jednou napravo, jindy nalevo), v důsledku čehož vlasy rostou různým směrem a to se projevuje jako kadeření. Jestliže vlasy neobsahují dostatečné množství keratinu, v dnešní době jim ho už umíme uměle dodat.
V kosmetickém průmyslu se používá takzvaný hydrolyzovaný keratin, který má hydratační, zjemňující a uhlazující účinky (snižuje statickou elektřinu vlasů). Hydrolyzovaný keratin se získává z ovčí vlny prostřednictvím hydrolýzy (rozkladná chemická reakce působením vody). Získaná jemně žlutá tekutina se pak přidává do šamponů, masek, kondicionérů, do produktů pro konečnou úpravu vlasů a do dalších vlasových přípravků a kosmetiky. Firmám, jež vyrábějí produkty určené pro prodlužování vlasů, se podařilo keratin napodobit. Vyvinuly polymerní sloučeninu, která má velmi podobné složení jako přírodní vlasy. Běžně se jí říká keratin, i když označení umělý keratin by bylo přesnější. Při prodlužování vlasů za pomoci umělého keratinu dojde k rozehřátí keratinové hmoty, kterou se nový pramínek přilepí k vlastním vlasům a před opětovným ztvrdnutím se spoj upraví do tvaru válečku. Jedná se tedy o metodu využívající teplo. Výsledný efekt je „elastičtější‟ (keratin splyne s vlasy a je téměř neviditelný) a „pružnější‟ (účes nepůsobí strnule).
Aplikace keratinu v domácích podmínkách je nenáročná a po několik následujících měsíců vám ušetří spoustu času při každodenní úpravě vlasů. Keratin však musí být aplikován správně, v opačném případě může dojít k poškození vlasů. Keratin aplikujte buď při barvení vlasů, nebo minimálně 3 týdny před barvením.
Postup: Vlasy umyjte čisticím šamponem, který nechte chvíli působit. Poté vlasy nechte proschnout nebo je lehce vyfénujte. Připravte si keratin, štětec, hřeben a rozprašovač s vodou. Pramen vlasů navlhčete, štětcem na něj naneste vrstvu keratinu a pečlivě ho pročešte. Takto postupujte pramen po prameni. Keratin nenanášejte přímo k hlavě. Po aplikaci vlasy důkladně vyfoukejte přes velký kartáč. Následně vlasy po pramínkách vyžehlete a upravte do požadovaného tvaru (doporučuje se přežehlit vlasy až desetkrát). Proces aplikace keratinu trvá 90 minut až 4 hodiny podle délky a síly vlasů. Aplikace keratinu se provádí 3–4x ročně, ale lze ho aplikovat i častěji (například 1x měsíčně). Opakovaná aplikace keratinu zlepšuje kvalitu vlasů – vlasy se přestanou lámat a budou lépe růst. První umytí vlasů se doporučuje provést nejdříve 3 dny po aplikaci. Během prvních 3 dnů vlasy nenamáčejte ani jiným způsobem (v bazéně, moři a podobně). Pokud vlasy během této doby zmoknou, co nejdříve je vysušte fénem. Stylingové přípravky, laky či gely na vlasy, gumičky, sponky a jiné vlasové produkty a ozdoby se doporučuje používat až po prvním umytí vlasů, do té doby nechte vlasy volně, nijak je tedy neupravujte, netvarujte a nespínejte.
Strava patří k důležitým faktorům, jež ovlivňují vzhled a zdraví kůže, vlasů a nehtů. Keratinocyty (pokožkové buňky vytvářející keratin) jsou totiž metabolicky velmi aktivní, proto citlivě reagují na nedostatek vitamínů, minerálů, aminokyselin obsahujících síru...
Například vyloučení bílkovin z jídelníčku způsobuje nejen zpomalení růstu vlasů, ale také produkci menšího počtu a méně kvalitních vlasů. Vlasy se též zdají málo zabarvené a mohou začít předčasně šedivět. Potraviny bohaté na bílkoviny (libové maso, mléko, vejce, mořské ryby, luštěniny...) hrají tudíž důležitou roli při prevenci proti ztrátě keratinu ve vlasech.
Vliv na množství keratinu ve vlasech (a tedy na kvalitu a množství vlasů) mají mimo jiné i:
vitamíny skupiny B (pivovarské kvasnice, celozrnné obiloviny, luštěniny, maso...);
vitamín A (rybí tuk, játra, mrkev, špenát, kapusta, meruňky, máslo...);
Triglyceridy, nebo také triacylglyceridy, jsou látky složené z alkoholu glycerolu a tří zbytků mastných kyselin. Je to základní zásobní látka v lidském těle. Představují v podstatě zásobárnu tuků našeho organismu. Určitá část triglyceridů koluje v krvi a představuje energii pro svalovou činnost, zbytek je uložen v tukové tkáni. Vyšetření zjišťující hladinu triglyceridů v krvi musí být prováděno nalačno. Po požití potravy se totiž triacylglyceridy objeví nejprve v krvi, neboť jsou dopravovány ze střev k tukové tkáni.
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom měli ve stravě přijmout maximálně 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu, pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi.
Při glykemii nad 17 mmol/l se nedoporučuje pohyb – cvičení, běhání. Je důležité zvýšit pitný režim a upravit inzulinový režim. Není dobré nechávat hodnoty glykemie dlouhodobě vyšší, neboť mají nepříznivý vliv na organismus.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
Vysoké hodnoty bílkovin v krvi mohou nastat z různých příčin, někdy dlouho trvá, než se na důvod přijde. Někdy o tomto stavu ani nevíme a bílkoviny se časem znormalizují samy, což může být po nějaké přechozené, hlavně virové infekci, a imunitnímu systému trvá dlouho, než se se situací vyrovná. Příčinou může být rovněž některé z autoimunitních onemocnění, ale zde trvá diagnostika dlouho a není jednoduchá.
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Příznaky těhotenského diabetu většinou nejsou žádné (kromě vysoké hladiny cukru v krvi), protože cukrovka se během těhotenství nestihne většinou rozběhnout natolik, aby pacientka nějaké příznaky pocítila. Časté močení a silný pocit žízně jsou příznaky klasické silné cukrovky a u gestačního diabetu se vyskytují jen ojediněle.
Všechny ženy, kterým je v těhotenství zjištěna zvýšená hladina cukru v krvi, by měly být odeslány do diabetologické poradny. U těhotenské cukrovky dobře kompenzované na dietě je možné sledování na běžné diabetologii, v případě potřeby další léčby (inzulin) je vhodné sledování na pracovišti zaměřeném na léčbu diabetu u těhotných.