Keratoza: proč vzniká, jak ji poznat a kdy ji řešit

Keratoza není jedna jediná nemoc, ale označení pro několik různých kožních stavů. Slovo keratóza vychází z toho, že v pokožce dochází ke zvýšenému ukládání keratinu – bílkoviny, která je přirozenou součástí rohové vrstvy kůže, vlasů a nehtů. Když se tento proces změní, může vzniknout ztluštění kůže, šupinatění nebo viditelný kožní útvar.

V běžné praxi se nejčastěji setkávám se dvěma typy. Prvním je seboroická keratóza, kterou lidé často popisují jako „přilepenou bradavičku“, hnědou skvrnu nebo drsný výrůstek. Druhou je aktinická keratóza, která vzniká zejména na sluncem dlouhodobě vystavených místech, například na obličeji, uších, čele nebo hřbetech rukou.

Z pohledu zdravotní péče je důležité, že pacienti často zaměňují všechny pigmentové nebo vystouplé změny na kůži za „stařecké skvrny“. Některé jsou skutečně neškodné, ale jiné mohou být časným signálem, že kůže byla dlouhodobě poškozována slunečním zářením.

Ve své praxi domácí péče jsem opakovaně viděla pacienty, kteří si roky nevšímali drobné drsné plošky na nose nebo ruce. Často říkali: „To mám jen od věku.“ Teprve při vyšetření dermatologem se ukázalo, že šlo o aktinickou keratózu, kterou bylo vhodné odstranit.

Prakticky platí: nová, měnící se, krvácející nebo rychle rostoucí kožní změna nepatří pouze k pozorování doma. Kůže je orgán, který nám často velmi brzy ukáže, že potřebuje odbornou kontrolu.

Příčiny keratózy: proč se kůže začne nadměrně rohovatět

Kůže se celý život obnovuje. Staré buňky rohové vrstvy se odlupují a nahrazují novými. U keratóz se tento přirozený proces změní – některé kožní buňky se množí nebo rohovatí výrazněji, než je běžné.

Neškodné příčiny a rizikové faktory

• Věk: seboroické keratózy jsou velmi časté u lidí středního a vyššího věku.
• Genetická dispozice: někdo má sklon vytvářet více kožních útvarů.
• Dlouhodobé sluneční záření: hlavní faktor u aktinické keratózy.
• Opakované spálení kůže: zejména v mladším věku zvyšuje pozdější riziko změn.

Seboroická keratóza vzniká především změnou růstu buněk v povrchové vrstvě kůže. Nejde o infekci a nepřenáší se na jiné osoby. Typický pacient například objeví po šedesátém roce života několik hnědých, lehce vystouplých ložisek na zádech nebo hrudníku.

Vážnější souvislosti

Aktinická keratóza je jiný typ problému. Je známkou chronického poškození DNA kožních buněk ultrafialovým zářením. Některé takové změny mohou v budoucnu přejít do kožního nádoru typu spinocelulárního karcinomu.

Kdy jít s keratózou k lékaři a které změny nepřehlížet

Mnoho keratóz je zcela neškodných a nevyžaduje léčbu. Problém nastává tehdy, když pacient nemůže bezpečně poznat, o jaký typ změny jde. I zkušený člověk bez dermatoskopu často nedokáže spolehlivě odlišit běžnou pigmentovou změnu od rizikové léze.

Dermatologa je vhodné navštívit zejména tehdy, pokud:

• se kožní útvar nově objevil a rychle roste,
• mění barvu, tvar nebo okraje,
• opakovaně krvácí nebo mokvá,
• svědí, bolí nebo se zanítí,
• vznikl na místě dlouhodobě vystaveném slunci.

Vizuálně pozorovatelný příklad aktinické keratózy lze najít zde: aktinická keratóza na kůži – fotografie.

V diskuzích pacienti často popisují situaci podobně: „Měl jsem malou drsnou skvrnu na čele několik let, ale začala se zvětšovat.“ Takový vývoj je důvodem ke kontrole, protože změna chování kožního útvaru je důležitější než jeho původní velikost.

Zkušenost z domácí péče ukazuje, že největší problém nebývá samotná léčba, ale odkládání vyšetření. Lidé často čekají, až bude útvar výraznější. Přitom dermatologické odstranění drobných změn bývá jednodušší než řešení pokročilého kožního onemocnění.

Diagnostika keratózy: jak dermatolog pozná typ změny

Základem diagnostiky je vyšetření kůže. Dermatolog používá nejčastěji dermatoskop – speciální přístroj umožňující vidět struktury, které nejsou běžným pohledem patrné.

Seboroická keratóza má často typický vzhled – bývá jako by „nalepená“ na povrchu kůže, s voskovitým nebo bradavičnatým charakterem. Aktinická keratóza bývá spíše drsná, šupinatá ploška, kterou pacient někdy cítí dříve než vidí.

Například muž ve věku 70 let může přijít s několika hnědými útvary na zádech. Lékař je vyhodnotí jako seboroické keratózy a pouze doporučí sledování. Jiný pacient se stejným věkem může mít drsnou šupinatou změnu na uchu po letech práce venku – zde bude přístup opatrnější.

Léčba keratózy: odstranění, sledování a prevence

Léčba závisí na konkrétním typu keratózy. Neškodné seboroické keratózy se často pouze sledují. Pokud překážejí, zachytávají se o oblečení nebo pacienta esteticky obtěžují, lze je odstranit.

Možnosti odstranění

• zmrazení tekutým dusíkem (kryoterapie),
• seškrábnutí nebo odstranění drobným zákrokem,
• laserové nebo jiné dermatologické metody podle nálezu.

Aktinické keratózy se naopak často léčí aktivně, protože jejich odstranění snižuje množství rizikových změn na kůži. Používají se například lokální léčivé přípravky, kryoterapie nebo další dermatologické postupy.

Důležitou součástí léčby je prevence dalšího poškození kůže:

• používání ochranných krémů s UV faktorem,
• ochrana hlavy a obličeje při dlouhém pobytu na slunci,
• pravidelná kontrola nových kožních změn.

Pacienti se často ptají, zda lze keratózu „vypálit doma“ nebo odstranit různými domácími prostředky. To nedoporučuji. Domácí zásah může zakrýt důležité známky a oddálit správnou diagnózu.