KET BLASTOCYSTY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Pokud je vajíčko oplodněno a žena otěhotní, trvá ještě dalších 10 dní, než vajíčko doputuje do dělohy, kde se zahnízdí. Teprve po zahnízdění (nidaci) vajíčka se začne v těle ženy vytvářet těhotenský hormon (hCG) a těhotenství bude možné prokázat. Vynechání menstruace bývá prvním příznakem těhotenství, i když ve výjimečných případech může i těhotná žena menstruovat.
Blastocysty
Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya
Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.
V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.
V naší poradně s názvem KRVÁCENÍ 10.DEN KET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den.Dnes jsem 10.den Po KET,s manželem jsme měli něžný a opatrný sex,ale už v průběhu bohužel sytě červená krev.(přirovnala bych to asi množství polévkové lžíce).Volala jsem na IVF kliniku-pohotovost a sestřička mi sdělila že neví co to může znamenat,ale mám si vzít 2 tablety Gynprodil.Bohuzel jsem nervózní.myslim si že se jednalo o potrat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nervozita je pro vás jedno z těch špatných řešení. Chemické procesy, které při nervozitě ve vašem těle vznikají, mohou potrat přivodit. Přestaňte se tolik soustředit na početí a věnujte se jiným věcem, které vás baví. Umělé oplodnění vnímejte jen jako službu, která vám dopomůže k otěhotnění a neupínejte se tolik na její výsledek. Když to vyjde OK, když ne, nic se neděje, zkusíte to příště. Buďte v těchto věcech více flegmatická.
Ve vaší děloze nebo v manželově varlatech je málo duší a proto nemůžete normálně otěhotnět. Musíte být trpělivá a vyčkat na moment, kdy bude správná konstalace, která umožní vznik nového života s novou duší. Proto nemá cenu na početí nijak spěchat, natož se nervovat nebo se snažit si ho vymodlit. Není to na objednávku, musí to vzniknout.
Užívejte si života a věřte, že to jednou přijde.
KET nebo kryoembryotransfer je transfer zamrazených/rozmrazených embryí do dělohy. Je to vlastně cyklus, kdy se in vitro fertilizaci (IVF) zamrazí nepoužitá embrya, která se využijí později. Při dalším využití se embrya rozmrazí a vloží se do dělohy. Úspěšnost transferu bývá o něco vyšší než při přenosu čerstvých embryí. Žena však nemusí podstupovat hormonální stimulaci a odběr vajíček. Zákrok je stejný jako při embryotransferu čerstvých embryí. Zamrazení embryí se považuje za běžnou součást procesu IVF. KET nabízí mnoho výhod v tom, že vzniklá embrya se mohou použít později. Je to velký přínos pro procesy umělého oplodnění, neboť má pozitivní vliv na zdraví a pohodu pacienta. Vzhledem na procesy zmrazování a rozmrazování jsou šance mít dítě při KET proceduře o něco nižší než při čerstvých embryích. Šance na otěhotnění nejsou ovlivněné délkou doby, během níž jsou embrya zamrazená.
ET
ET je zkratka pro embryotransfer. Splynutí spermie a vajíčka, odborně fertilizace, nastane mimo tělo matky, tedy ve zkumavce, a po určité době je zárodek, respektive embryo uměle přeneseno, transferováno, do dělohy. Embryotransfer je tedy přenos embrya tenkou kanylou přes hrdlo děložní do dělohy. Zákrok je krátký, většinou bezbolestný a provádí se na transferovém pokojíku při relaxační hudbě. Při transferu je možné zprostředkovat videozáznam vybraného embrya a jeho přenosu. Po zákroku se může odejít ihned domů.
IVF
IVF je označení pro celý cyklus léčby, který zahrnuje stimulaci, odběr vajíček, oplodnění spermiemi a embryotransfer. IVF cyklus hradí zdravotní pojišťovny do maximálního počtu čtyř cyklů a nejvýše do dne 39. narozenin. Embryotransfer lze potom provést ženě nejpozději do dne 49. narozenin. V užším slova smyslu se jako IVF (in vitro fertilizace) označovala klasická metoda kultivace, při které se umístila vajíčka a spermie do „zkumavky“ a čekalo se, zda dojde k samovolnému oplození. Tato původní metoda má ale relativně nízkou úspěšnost a byla tedy víceméně nahrazena metodami ICSI a PICSI.
Metodu IVF musí dopředu schválit zdravotní pojišťovna, pokud splňujete podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Žádost o schválení podává Centrum asistované reprodukce a schvalování trvá maximálně 4 týdny. Předoperační vyšetření provede praktický lékař, popřípadě internista.
Těhotenské příznaky, jako je bolest v podbřišku, o ničem nevypovídají. Důležité je vynechání menstruace a dále pozitivní hCG z moči nebo krve. Netrapte se absencí těhotenských příznaků, mnoho těhotenství tyto příznaky nedoprovází. Udělejte si těhotenský test 14 dní po transferu.
Odehrají se dvě významné události. Vajíčko se uhnízdí v děložní sliznici. Začínají se tvořit první dvě zárodečné vrstvy. Zárodek, nyní má průměr asi 1 mm, se zanoří do děložní sliznice, která je v této době vysoká a prosáklá. Její povrch se pod blastocystou rozpadá, a ta se zanořuje do hloubky sliznice. Proces připomíná situaci, když se teplá kovová kulička vnořuje do vosku. Tento děj se nazývá uhnízdění, odborný název je nidace. Nidace začíná 6.–7. den po oplodnění a končí 12. den. Považujeme ji za skutečný počátek těhotenství. Při uhnízdění mohou být ve sliznici dělohy narušeny drobné cévy, zanoření oplodněného vajíčka může vyvolat slabé krvácení („špinění“), jež mohou některé ženy omylem zaměnit za menstruaci.
Do uhnízdění čerpalo oplodněné vajíčko výživu ze svého vlastního obsahu, po něm přijímá výživu pro svůj vývoj a růst z děložní sliznice a nakonec z krevního oběhu matky. Pro vývoj embrya jsou nyní životně důležité matkou produkované hormony – estrogen a progesteron. Tvoří se ve vaječníku, a to zejména v místě, odkud bylo vajíčko během ovulace vypuštěno. Toto místo má, pokud nastane oplození, žlutou barvu, a proto se mu říká žluté tělísko. Zvýšené hladiny estrogenu a progesteronu ovlivňují jak sliznici dělohy, její další bujení a prosakování, tak rovněž způsobí, že menstruace, která by se v těchto dnech měla dostavit, vynechá. A to je první, ale dosud nejistá, známka těhotenství.
Uhnízdění je kritickou fází vývoje oplozeného vajíčka, 30–60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu jeho vývoje anebo pro poruchu uhnízdění. Zaniklé, i když původně oplozené vajíčko je v termínu očekávané menstruace nebo menstruace o něco opožděné odplaveno s menstruační krví. Uvnitř zárodku, zatím ještě blastocysty, se začínají objevovat vrstvy buněk, kterým se říká zárodečné listy. Jejich buňky se čile dělí.
Implantace – nidace je kritickou fází vývoje oplozeného vajíčka. Uvádí se, že 30 až 60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu dalšího vývoje blastocysty anebo pro poruchu implantace a je následně v termínu očekávané menstruace (nebo menstruace o něco opožděné) odplaveno s menstruační krví. Proto podle některých autorů těhotenství začíná vlastně teprve po zdárném dokončení implantace bez špinění.
Nidace je kritickou fází vývoje oplozeného vajíčka. Uvádí se, že 30 až 60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu dalšího vývoje blastocysty anebo pro poruchu implantace a je následně v termínu očekávané menstruace (nebo menstruace o něco opožděné) odplaveno s menstruační krví = nidační krvácení. Proto podle některých autorů těhotenství začíná vlastně teprve po zdárném dokončení implantace, tedy uhnízdění vajíčka.
U uhnízdění vajíčka se může objevit výtok, jehož barva může mít různou intenzitu. Také se objevuje takzvané implantační krvácení. Implantační krvácení může být známkou raného těhotenství. Setká se s ním asi třetina všech těhotných žen. Oplodněné vajíčko prochází vejcovody do dělohy, kde se přichytí k děložní stěně. Když se to stane, tkáň okolo vajíčka může poškodit cévy v děloze, takže dojde k malému výtoku krve z děložního čípku do vaginy.
Konec 4. týdne je obdobím, kdy očekáváte (nebo neočekáváte) menstruaci. To, jestli došlo k oplodnění, dosud nevíte. Známky raného těhotenství většinou splývají se změnami, které označujeme jako „premenstruační syndrom“ (výkyvy nálad, bolesti hlavy či zad, pocity plnosti břicha, zvětšení prsou, zvýšené pocení). Děložní sliznice však do této doby prodělala vlivem hormonů určité změny – je vysoká a zcela připravená přijmout oplozené vajíčko a zajistit mu výživu. Pokud bylo uvolněné vajíčko ve vejcovodu oplodněno a doputovalo během posledních dnů (za intenzivního dělení) až do dělohy, dojde za příznivých podmínek k jeho uhnízdění (nidaci) do kypré děložní sliznice. V tomto případě menstruační krvácení nenastane. Může to být první známka vaší gravidity. V některých případech se může objevit slabé krvácení, které je důsledkem narušení mateřských cév děložní sliznice v okolí zanořené blastocysty. Některé ženy mylně považují toto krvácení za menstruační.
V normálním cyklu se u ženy vytvoří jedno zralé vajíčko. Při IVF je však potřeba více zralých vajíček, která zvyšují úspěšnost na oplodnění. Proto se podávají léky (nejčastěji ve formě injekcí), které stimulují vaječníky a působí na dozrání vyššího počtu vajíček. Ke konci této léčby se aplikuje léčivo, které zabraňuje předčasnému prasknutí folikulů a uvolnění vajíček před jejich odběrem. Pro konečné dozrání vajíček se používá lék s lidským choriogonadotropním hormonem (hCG).
Odběr vajíček „ovum pick up“ – OPU
Odběr vajíček probíhá nejčastěji v narkóze, proto se před tímto výkonem absolvuje předoperační vyšetření u praktického lékaře nebo internisty. Před výkonem se nesmí od půlnoci jíst, pít, kouřit ani užívat žádné léky. Buďte odlíčené, mějte odlakované nehty, šperky a kontaktní čočky odložte. Samotný výkon trvá asi 5–10 minut. Zákrok se provádí ve stejné poloze jako při gynekologickém vyšetření. V rámci odběru se nitrožilně aplikuje anestetikum Propofol, které má rychlý nejen nástup, ale i konec účinku. Zevní část genitálu i pochva se opláchnou fyziologickým roztokem. Pochvou se do vaječníků zavede jehla, kterou se odsaje folikulární tekutina, a odeberou se vajíčka.
Probudíte se ještě na operačním sále. Po výkonu budete odpočívat dvě hodiny na lůžku. Během této doby embryolog informuje o počtu odebraných folikulů, počtu vajíček a kvalitě partnerova spermiogramu. Gynekolog vám sdělí, jak zákrok probíhal. Po dvou hodinách se odchází s doprovodem domů. Od této doby se také začíná užívat Utrogestan, který lze polykat nebo zavádět vaginálně.
Oplodnění vajíček – fertilizace
V embryologické laboratoři probíhá mimotělní oplodnění. K vajíčkům se buď přidají spermie partnera, nebo se do vajíčka jedna spermie přímo vpíchne (injikuje) – metoda ICSI (intracystoplazmatická injekce spermie). Za 16–18 hodin se hodnotí, zda se vyvíjí embryo.
Přenos embrya do dělohy – embryotransfer
Přenos embrya do dělohy se provádí nejdříve za 2–3 dny po odběru vajíček. Může se použít i takzvaná prodloužená kultivace, kdy se vajíčko kultivuje 4–6 dní a poté se zavede do dělohy. U prodloužené kultivace je vyšší procento úspěšnosti.
Embryotransfer (ET) se provádí také na gynekologickém stole, stejně jako na gynekologické prohlídce. Do pochvy se zavede gynekologické zrcadlo, děložní hrdlo (čípek) se očistí kultivačním roztokem a do děložní dutiny se zavede katetr. Tím se přenese embryo. Není třeba se obávat, zákrok je bezbolestný.
Po výkonu musíte půl hodiny až hodinu odpočívat na lůžku, poté odcházíte domů. Aby vše proběhlo v pořádku, je nutné dodržovat klid a nestresovat se. A za 14 dní je čas provést těhotenský test.
Těhotenství po IVF bez příznaků je normální. Příznaky jsou stejné jako u běžného těhotenství. Je důležité, aby se žena v tomto období příliš nepozorovala. Není to vhodné pro její psychiku.
Příznaky těhotenství jsou stejné jako u každého přirozeného těhotenství.
3. den po ET
Třetí den po ET se doporučuje klidový režim, bez zvedání těžkých břemen, sexuální abstinence a psychická pohoda bez stresů. Pokud se vyskytne krvácení nebo bolesti podbřišku, je nutné kontaktovat centrum, kde došlo k přenosu.
4. den po ET
Čtvrtý den po ET se doporučuje stejný postup jako u 3. dne.
7. den po ET
Sedmý den po ET si pacientka může provést těhotenský test. Ten může být pozitivní, či negativní, což nemusí znamenat, že se nejedná o těhotenství. Rozhodující je 14. den po ET, což je popsáno výše v článku.
Úspěšnost uhnízdění (nidace) embryí závisí na jejich kvalitě. Tu ovlivní stimulace a především kultivace embryí. Vhodný je transfer v přirozeném cyklu, s minimem léků. Jen s podporou gestagenů. Výrazně zvýšené protilátky proti trofoblastu mohou ovlivnit transfer. Kvalitní embryo se samo ubrání a produkuje imunosupresivní látky potřebné k nidaci. Také někteří odborníci doporučují vždy jen transfer jednoho embrya. Při zavedení většího počtu se mohou embrya negativně ovlivňovat.
Bezprostředně po embryotransferu se doporučuje ležet alespoň po dobu 15–20 minut. Potom lze bez problému odejít domů. Po výkonu se užívají léky, které předepíše lékař. Druh léku a způsob užívání určí lékař. Rovněž se doporučuje denně užívat jednu tabletu kyseliny listové (volně prodejné). V případě těhotenství s užíváním léků se pokračuje přibližně do 12. týdne těhotenství, pokud lékař neurčí jinak. Několik dní po embryotransferu se nedoporučuje pohlavní styk. Je vhodné mít po dobu 2–3 dnů klidový režim (nenosit těžká břemena, vynechat sport, koupání v horké vodě, saunování a celkově se šetřit).
Za dva týdny po transferu se provede těhotenský test z moči. V případě pozitivního testu se dále užívají denně všechny léky beze změny. Následně se kontaktuje oddělení, kde k přenosu došlo, a objednává se na ultrazvukové vyšetření. Je nutné pokračovat v užívání všech léků. Jejich vysazení může vyvolat špinění, krvácení a následný potrat. Pokud si nejste jisté pozitivitou testu nebo pokud vyšel močový test opakovaně negativní, doporučuje se vyšetření těhotenského hormonu (hCG) z krve.
Zhruba u 20–25 % případů se krátce po uhnízdění embrya objeví slabé špinění. Pokud není spojeno s bolestmi, nemusí znamenat nic vážného. O tomto stavu přesto informujte oddělení. V případě pocitu nafouklého bříška se doporučuje zvýšený přísun bílkovin (tvarohy, jogurty) a pitný režim 4–5 litrů tekutin denně. Dále se mohou střídat různé nápoje, eventuálně iontové nápoje, a je nutné dodržovat klidový režim. V případě přetrvávající bolesti se objednejte na ultrazvuk, ideálně v ranních hodinách, aby bylo možné nabrat i kontrolní vzorek krve.
V případě IVF má pacientka nárok na pracovní neschopnost, která jí bude vystavena přímo na sesterně IVF.
