Pokud má člověk několik dní velmi nízký příjem sacharidů, dostane se jeho organismus do stavu ketózy. Tento stav není nebezpečný, naopak je pro organismus přirozený. Při změně stravy z klasické sacharidové na tu s převahou tuků a bílkovin se v organismu zpočátku udržuje v krvi glukóza, mozek ještě ketony nespaluje, avšak tyto látky použije na syntézu lipidů v mozku. Glykogen se postupně vyčerpá ze svalů a po dvou dnech začíná mozek spalovat ketony a energie se bere z tukových zásob. Do ketózy je možné se dostat asi po dvou dnech (48 hodin), jestliže sacharidy nepřekročí za den 50 gramů, a to ve všech formách. Tento stav lze poznat nejen pomocí diagnostických proužků, ale i podle zápachu z úst (v ketóze je tedy nutné dbát na zvýšenou ústní hygienu), který je při ketóze charakteristický. Dalšími příznaky ketózy mohou být i pocity na zvracení či nevolnost. Diagnostické proužky je možné koupit v každé lékárně, slouží k rychlému zjištění, zda máte vyšší výskyt ketolátek v moči.
Při tomto stavu se rychle spalují tuky, které organismus čerpá místo energie ze sacharidů, proto ketózu využívají mnohé diety, mezi které patří i proteinová, Atkinsonova, počáteční fáze Dukanovy diety nebo diety ze South Beach. Jídelníček je tvořen převážně masem, rybami, mléčnými výrobky, vejci, oleji, semínky, ořechy a zeleninou. Na ketóze je založena také „pravěká dieta“ neboli paleodieta, která se často využívá k léčbě různých nemocí.
Nejsou popsány pozitivní vlivy ketogenního stavu na sportovní výkon. Cyklická ketogenní dieta má, co se týče síly a tréninkových vah, spíše negativní efekt. Na cyklickou ketogenní dietu se váže i silový trénink, první dvě tréninkové jednotky si nechte na první dva dny v týdnu. Zde budete mít ještě dost sil na to, abyste celý trénink absolvovali kvalitně. Další 1 den odpočívejte a jděte do posilovny až po něm. Pro udržení ketózy můžete také zařadit aerobní aktivitu v délce maximálně 30 minut. Tato aktivita vám zaručí dostatečné prohloubení ketózy společně s minimálním vlivem na odbourávání svalové hmoty. Fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů absolvujte pouze jeden trénink. Je možné, že budete vyšším příjmem energie značně utlumeni, takže dopřejte tělu čas na to, aby mohlo doplnit glykogenové rezervy.
Těžký trénink se zařazuje do prvních dvou dnů bezsacharidové fáze, během nichž máte ve svalech dostatečnou zásobu glykogenu. Tento glykogen je potřeba zužitkovat, aby vaše svaly dostaly podnět pro růst. Zároveň je úkolem prvních dvou tréninků vyčerpat jej pro nástup organismu do ketózy. Počet opakování se pohybuje v rozsahu 8–10. Pokud vám záleží na udržení síly, můžete svůj trénink přizpůsobit předřazením několika sérií základních cviků s nižším počtem opakování. Jestliže jste odcvičili správný trénink a přijímali správnou stravu, měli byste být nejpozději večer po druhém tréninku v ketóze (zjistíte indikačním papírkem). Máte-li problém se do ketózy dostat nebo se v ní udržet, můžete přidat aerobní činnost. Intenzita aerobní zátěže by však měla být spíše mírná, aby nedocházelo k devastaci svalové hmoty. Jednoduchá poučka říká: volte takovou intenzitu, abyste byli schopni pronést kdykoliv v průběhu aerobního cvičení souvislou větu. Poslední den před sacharidovou fází je třeba maximálně dokončit vyprázdnění glykogenu a připravit tak organismus na jeho zvýšené ukládání. Přichází tak na řadu další trénink (třetí a poslední v daném týdnu). Chvíli před ním zkonzumujte cca 50 g sacharidů, nejlépe jednoduchých (džus, ovoce), čímž se dostanete zpět na metabolismus sacharidů. V tomto stavu je třeba vykonat trénink přizpůsobený k dovyčerpání glykogenu. Osvědčenou metodou je kruhový trénink: dvě až tři série s velmi lehkou zátěží a vysokým počtem opakování. Po tomto tréninku je váš organismus připraven přeměnit přijaté sacharidy na glykogen ve větším množství než obvykle. Proto následuje ihned sacharidová fáze neboli „carb up“ (česky doslova cukrobraní). Ke všem anaerobním aktivitám potřebuje tělo pořádnou porci
Proteinová dieta umí s nadváhou zatočit. Ketonová dieta, která je známá také jako ketogenní nebo proteinová dieta, se dostává poslední dobou do popředí. Když si ji pozorně prostudujete, tak si vzpomenete na velmi podobnou Atkinsonovu dietu, ze které právě ketonová dieta vychází. Je založena na konzumaci bílkovin a tuků a na omezení konzumace sacharidů. Pro malé připomenutí – mezi bílkoviny patří maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, tofu. Mezi sacharidy se řadí těstoviny, pečivo, rýže, vločky, mouka nebo obiloviny. Při ketonové dietě si sestavujete jídelníček pouze z bílkovin a tuků, je povolené velmi malé množství sacharidů. Tělo se po několika dnech dostává do ketózy (organismus si nebere energii ze sacharidů, neboť je nepřijímáte, ale z tukové tkáně) a vy hubnete rychleji. Za den se však nesmí přijmout více než 40 g sacharidů, aby byl organismus stále v ketóze. Při větším množství sacharidů se organismus dostává do normálního režimu. Po přechodu na ketonovou dietu trvá ještě 2–3 dny, než se vyčerpají zásoby glykogenu, teprve poté se zdrojem energie stávají ketony, které vzniknou při spalování tuků. Zdrojem energie tak již nejsou sacharidy, ale uložené tuky.
Co se smí jíst: maso, uzeniny, ryby – mořské i sladkovodní, mléčné výrobky – sýry, máslo, jogurty, mléko, vejce, proteinové nápoje, instantní bílkovinná strava, zelenina – ne sladká, některé ovoce – avokádo, citron, dále ořechy, semínka, panenské oleje, kvalitní čokoláda s alespoň 60 % kakaa (jen kousek jednou za čas).
Co se nesmí jíst: mouka i výrobky z ní (včetně celozrnných), obiloviny – pohanka, rýže, jáhly a další, sladká zelenina – mrkev, červená řepa, kukuřice, hrášek, brambory, některé luštěniny, ovoce, sladkosti – cukr, čokolády, sušenky, oplatky, bonbony a jiné, pochutiny – chipsy, slané tyčinky a podobně, káva, alkohol.
Ketonová dieta nemá vůbec přísná pravidla, množství není vůbec omezeno, takže jezte tak, aby vám to vyhovovalo a byli jste nasyceni. Nejezte ale velké množství bílkovin, raději se zaměřte na tuky.
Jídelníček
1. den
snídaně: kvalitní šunka, na kousky nakrájená paprika
svačina: bílý jogurt
oběd: rybí filety s kedlubnou
svačina: plnotučný tvaroh
večeře: bílý šmakoun, grilovaný lilek
2. den
snídaně: míchaná vejce, zeleninová obloha
svačina: celá okurka
oběd: přírodní steak se zeleninovou přílohou
svačina: sýr, šunka
večeře: uzená makrela
3. den
snídaně: vejce natvrdo, plátek slaniny, zelenina
svačina: celá paprika
oběd: polévka z dýně, losos na másle a salát z rukoly
Ketóza a hubnutí závisí především na tom, co jíte. Potravinami doporučovanými odborníky při ketóze jsou: maso, ryby a vejce, sádlo, oleje, tučné mléčné výrobky, listová zelenina, nakládané fazolové lusky, houby, vlašské a lískové ořechy, mandle, avokádo, olivy, light nápoje. K nevhodným potravinám se řadí obecně cukr a škrob. V praxi to znamená žádné sladkosti a alkoholické nápoje kromě dia piva, žádné přílohy jako brambory, knedlíky, rýže, těstoviny, luštěniny (včetně arašídů) a žádné slazené nápoje ani sladké ovoce.
Pokud se rozhodnete pro hubnutí pomocí ketózy, bude po požadované redukci hmotnosti následovat fáze návratu, v níž se postupně do jídelníčku zařazují sacharidy. Tato fáze musí být pozvolná a musí vést ke zdravému racionálnímu stravování. Má zásadní význam pro úspěch diety a pro dlouhodobé udržení váhového úbytku.
V naší poradně s názvem KETOZA JSMÍ SE JÍST CIBULE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
zajímalo by mne za se při ketonové dietě smí jíst cibule .
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Keto dieta je založena na omezení příjmu sacharidů. Cibule patří mezi potraviny s nízkým obsahem sacharidů a je tedy vhodná při ketóze. Tady je recept na cibulové kroužky (2 porce):
Ingredience
- velká žlutá cibule nakrájená na kolečka
- kokosová mouka 30 g
- 40 g parmazán, strouhaný
- špetka soli podle chuti
- jeden malý stroužek česneku
- špetka mletého černého pepře
- 1 vejce
- 125 ml kokosového oleje, rafinovaný, pokud nemilujete kokosovou chuť
Postup
Pokyny jsou pro 2 porce. Upravte podle potřeby.
Kokosový olej zahřejte na velké pánvi, na nízkou teplotu.
Zatímco se olej zahřívá, rozšlehejte vejce spolu s trochou kokosové mouky a špetkou soli. Rozšlehejte, dokud se ingredience nespojí. Potom nasypte zbytek všech suchých ingrediencí do středně velké mísy.
Pomocí vidličky každý cibulový kroužek důkladně navlhčete rozšlehaným vejcem, potom cibulový kroužek zvedněte a upusťte do moučné směsi. Lžičkou nahrňte mouku na celé kolečko a poté jemně přendejte kroužky na talíř.
Do pánve přidejte několik prstenů a mezi jednotlivými prsteny ponechte mezeru. Smažte asi 3–4 minuty na každou stranu, dokud není zlatohnědá, a poté vyjměte na talíř vystlaný papírovými ubrousky, aby vychladla. Pokračujte v tomto procesu, dokud není hotovo, a poté posypte solí podle chuti.
Tipy
Použití vidličky, kleští nebo špachtle usnadní jemný způsob, jak otočit cibulový kroužek bez narušení obalu.
Pokud nemáte rádi kokosový olej, můžete smažit na sádle nebo jiném tuku odolným proti vysokým teplotám.
Uvedený obal může být docela tlustý a tuhý, zjemnit ho můžete smetanou nebo vodou, a smícháním všech ingrediencí dohromady a vyrvořením konzistence jako těsto na palačinky. Poté do toho ponořte cibulové kroužky a jemně vložte do mírně zahřátého oleje.
Do ketózy je možné se dostat asi po dvou dnech (48 hodin), jestliže sacharidy nepřekročí za den 50 gramů, a to ve všech formách. Tento stav se dá poznat nejen pomocí diagnostických proužků, ale i podle zápachu z úst (v ketóze je tedy nutné dbát na zvýšenou ústní hygienu), který je při ketóze charakteristický (zápach z úst). Dalšími příznaky ketózy mohou být pocity na zvracení či nevolnost. Diagnostické proužky je možné koupit v každé lékárně, slouží k rychlému zjištění, zda máte vyšší výskyt ketolátek v moči.
Pokud je energetický výdej větší než příjem, vždy vzniká více ketolátek. Je to přirozený metabolický děj. Ke zvýšené tvorbě ketolátek dochází při nízkoenergetické dietě. Mezi takovéto diety patří i takzvané hyperproteinové, kdy je v jídelníčku vysoký podíl bílkovin a malý podíl sacharidů a tuků. Příjem bílkovin není ale nijak extrémní. Na obsah sacharidů se klade ještě větší důraz než na obsah tuků. Pokud dietu budete důsledně dodržovat, měření ketolátek není nijak důležité. Jestliže se rozhodnete ketózu měřit, první hodnotu je vhodné měřit již před zahájením režimu, abyste měli srovnání, pokud neabsolvujete běžné interní vyšetření. K nárůstu hodnot by mělo dojít již po 3 dnech diety.
Hlavním principem (příznaky) ketonové diety je výrazné navýšení množství potravin obsahujících bílkoviny a snížení sacharidů na 25 až 40 gramů denně. Sacharidové potraviny jsou v podstatě kompletně zakázané, zejména pečivo, těstoviny, brambory, rýže, ovoce i sladkosti. Neomezená je naopak konzumace masa, vysokotučných mléčných výrobků a některých méně sladkých druhů zeleniny.
Jak poznat, že u vás nastala ketóza? Dejte na své pocity. Měli byste zaznamenávat úbytek kilogramů a centimetrů na obvodech, příliv energie a žádný hlad. Může se stát, že vám několik dnů po sobě nezmizí ani jediný centimetr. Vaše tělo hubne ve vlnách, proto se neměřte každý den, ale pravidelně třeba jednou týdně.
Kdyby vás však pocit, že u vás ketóza neprobíhá, neopouštěl, můžete vyzkoušet diagnostické proužky pro analýzu moči (například KetoPhan), které koupíte v každé lékárně. Ketony se vyplavují do krve a moči a právě v nich je tedy možné je zjistit. Myslete ale na to, že hladina ketonů v moči v průběhu dne kolísá, takže výsledek nemusí být 100% přesný.
Diagnostické proužky navíc nepoznají všechny ketolátky, ale jen acetoacetát. Výsledek tak nemusí odpovídat ani množství ketonů v krvi. A množství ketonů v krvi a v moči rovněž nezávisí jen na rychlosti jejich tvorby, ale i na rychlosti jejich odbourávání. Pokud vám tedy proužek nezrůžoví, vůbec to nemusí znamenat, že nejste v ketóze. Mimo to intenzita zabarvení proužku a dokonce ani množství ketonů v krvi rychlost vašeho hubnutí neovlivní.
Diabetes mellitus 1. typu je založen na rovnoměrném příjmu sacharidů během celého dne. Diabetik 1. typu je obvykle léčen intenzifikovaným inzulinovým režimem: tři dávky krátkodobě působícího inzulinu a dlouhodobě působící inzulin jednou či dvakrát denně. Krátkodobě působící inzuliny působí až po dobu 6 hodin, a proto jsou ke vkládání malých jídel mezi tři velká jídla hned dva důvody:
Zabránění hypoglykemii po odeznění efektu většího jídla za 3–6 hodin po jídle.
Rozložení povoleného množství sacharidů do více jídel.
Při použití inzulinové pumpy či krátkodobých analog inzulinu je význam prvního důvodu omezen a u dobře spolupracujícího diabetika lze malá jídla i vynechat.
Základní principy diety pro diabetiky 1. typu:
Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen do několika jídel denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, to znamená, že nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.
Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během celého dne, aby nedocházelo k hladovění a velkým výkyvům glykemií.
Povolenou dávku sacharidů, například 200 g, je nejlépe rozdělit do 6 jídel. Pacient přitom může využít svou znalost sacharidových ekvivalentů, tedy kolik jídla obsahuje 10 g sacharidů, nebo principu takzvaných chlebových jednotek, které jsou používány například v Německu.
Diabetes je výrazně aterogenní onemocnění, a proto musí být dieta antisklerotická – omezení živočišného tuku a nevhodné aterogenní úpravy potravin.
Diabetici používají náhradní sladidla. Vhodnější jsou sladidla bez energetické hodnoty, ta, která mají energetickou hodnotu, se musejí započítat do celkové doporučené hodnoty energie.
Univerzální dieta pro diabetes obou typů prakticky neexistuje a rozdíly v dietách pro diabetes typu 1 a 2 jsou následující:
Diabetik 1. typu je při léčbě krátkodobě působícím inzulinem nucen k velmi pravidelnému příjmu šesti jídel denně farmakodynamickým efektem inzulinových preparátů. Z tohoto hlediska je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Fyziologicky se do dvou hodin po jídle hyperinzulinemie normalizuje. U diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího účinku aplikovaného inzulinu vložit po 2 až 3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. I kvůli tomu je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Diabetik 1. typu má navíc zvýšenou tendenci ke ketóze, čemuž brání právě trvalý přísun malých dávek sacharidů.
Hyperinzulinemický diabetik 2. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti metabol
Svůj název získala ketodieta dle jevu ketóza, k němuž během této diety dochází. Jedná se o přirozený stav, kdy organismus čerpá pouze z vlastních tukových zásob. K tomu ovšem dojde pouze za předpokladu, že snížíte příjem sacharidů, které by tělo zásobily takzvanou okamžitou energií, na minimum. V důsledku procesu ketózy tělo čerpá energii z ketonů, které vznikají při rozkládání tuků. Díky ketonům můžete zároveň pociťovat menší chuť k jídlu. Ke ketóze obvykle dochází již po dvou až třech dnech, kdy naše tělo začíná sahat do tukových zásob. Zajímavostí je rovněž příznivý vliv této diety na snižování hladiny cukru v těle.
Ketonová dieta je vhodná pro lidi s nadváhou či pro ty, kteří chtějí změnit svůj životní styl. Do ketodiety by se však neměli pouštět lidé s onemocněním ledvin či jater, dále diabetici a lidé s vysokou hladinou cholesterolu. Určitou míru rizika však představuje i pro osoby, které prodělaly infarkt myokardu.
Při změně stravy z klasické sacharidové na tu s převahou tuků a bílkovin se v organismu zpočátku udržuje v krvi glukóza, mozek ještě ketony nespaluje. Avšak tyto látky použije na syntézu lipidů v mozku. Glykogen se postupně vyčerpá ze svalů. Po dvou dnech začíná mozek spalovat ketony a energie se bere z tukových zásob. A protože se při tomto stavu rychle spalují tuky, které organismus spaluje místo energie ze sacharidů, je ketóza využívána při hubnutí. Ketózu využívají mnohé diety, například proteinová, Atkinsova a počáteční fáze Dukanovy diety nebo diety ze South Beach. Jídelníček je tvořen převážně masem, rybami, mléčnými výrobky, vejci, oleji, semínky, ořechy a zeleninou. Na ketóze je založena i pravěká dieta neboli paleodieta, která se často využívá k léčbě různých nemocí.
Ketóza je organismu přirozený biologický stav. Nastává, když se tělu ve stravě pravidelně dodává dostatečné množství proteinů (bílkovin) a zároveň je na minimum snížen příjem sacharidů a tuků. V ketóze se pak začínají tvořit „ketolátky“. Vznikají štěpením tukových tkání a mají schopnost plnohodnotně nahradit sacharidy, které jsou primárním zdrojem energie člověka.
V důsledku toho dochází k úbytku nejen podkožního tuku, ale také útrobního tuku, neboli viscerálního, který obklopuje důležité orgány. Snižuje se hladina cholesterolu v krvi a klesá produkce hormonu inzulinu, který štěpí cukry a vyvolává chuť na sladké. Ketózu neprovází hlad, chutě ani špatná nálada. Člověk se může cítit plný energie a místy mít až euforickou náladu. Ketóza je také skvělý detoxikační prostředek. Tělo totiž spaluje i usazené toxické látky, prostě vyloučí vše, co nepotřebuje. Do ketózy se organismus dostává v průměru po 2–3 dnech proteinové diety. Připravovat proteinovou dietu z běžných potravin je pro zdraví nevhodné a také časově náročné. Proto je tu proteinová dieta, jejíž základ představují speciální proteinová jídla.
Diabetik I. typu bývá nucen k velmi pravidelnému příjmu 6 jídel denně účinkem inzulinových preparátů. Dnes je aplikace krátkodobých inzulinových analog praktičtější a stačí jíst obvykle 3x denně. Hyperinzulinemie se fyziologicky do 2 hodin po jídle normalizuje, u diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího efektu aplikovaného inzulinu přijmout po 2–3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. Diabetik I. typu má však i zvýšenou tendenci k tvorbě acetonu (ketóze), které brání trvalý přísun malých dávek sacharidů.
Diabetik I. typu nemá většinou sklony k otylosti a jeho energetický příjem není výrazně omezen.
Dobře vzdělaný diabetik může často jíst více či méně cukru, než je předepsáno, a podle toho si upravit dávku inzulinu. Stejně tak může přizpůsobit dávku inzulinu časovému intervalu mezi jídly. Cílem léčby je dobrá úroveň glykemie nalačno i po jídle a cílové hodnoty dlouhodobého ukazatele kompenzace glykovaného hemoglobinu HbA1c. Cílem léčby je však zároveň i relativně volný a svobodný život. Dnes lze dosáhnout stavu, kdy diabetik I. typu není v životě handicapován vůči zbytku populace.
Samostatnou problematikou je výskyt snížené hladiny krevního cukru, hypoglykemie, a problematika sportu u diabetika. Diabetici I. typu dnes žijí v takzvaném toxickém prostředí s vysokou nabídkou energeticky bohatých a energeticky denzních potravin a jsou podobně jako zbytek populace ohroženi dříve málo známou komplikací – obezitou. Pak je nutné omezit zejména tuky, kalorické nápoje a kalorická sladidla. Dieta se následně více podobá dietě u diabetiků II. typu. Podrobné informace o dalších dietách lze vyhledat ve speciálních edukačních materiálech pro diabetiky. Pro rychlý výpočet přijatého množství cukru a energie jsou u diabetiků vhodné takzvané výměnné jednotky, respektive jejich tabulky.
Diabetik II. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti zmetabolizovat větší dávku sacharidů naráz je nutné u něj rozdělit přísun sacharidů do menších porcí, ale pokud pacient není léčen inzulinem nebo deriváty sulfonylmočoviny, časové rozvržení stravy není striktní a malá jídla se mohou i vynechat.
Diabetik II. typu má zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti s ohledem na celoživotní vývoj metabolického syndromu, a proto musí mít dietu méně energeticky bohatou. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, proto musí být i příjem nižší.
Základem diabetické diety je pravidelná a vyvážená strava několikrát denně, konzumovaná v pravidelných časových intervalech. V průběhu dne je nutné stravu rozdělit na tři hlavní a dvě menší dávky. Důležitou součástí diety při cukrovce je snížení příjmů jednoduchých cukrů a tuků. Místo jednoduchých cukrů je potřeba jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem. Z jídelníčku je nutné absolutně vyřadit sladkosti, moučníky, alkohol, dorty, dezerty, zákusky, sladké pečivo, bonbony, čokoládu, sádlo, špek, slaninu, tučné sýry, smetanové jogurty, sladké nápoje, med, slazené džemy, kandované ovoce, banány, melouny, jahody, ananas, hroznové víno, ovocné kompoty, hrušky, fruktózu.
Zelenina je vhodná prakticky veškerá. Vůbec tou nejlepší je zelí, hlávkový salát, čínský salát i jiné saláty, okurka, paprika, ředkvičky, celer, rajčata, cuketa, patison i luštěniny. Z pekárenských výrobků se vyhněte světlému pečivu, vhodné je tmavé pečivo, celozrnný chléb, křehký chléb, bezvaječné těstoviny, celozrnné těstoviny, amarantové těstoviny i celozrnná neloupaná rýže. Z masa se doporučuje konzumovat mladé a netučné maso (kuře bez kůže, krůta, holoubata, králík, telecí, vepřová kýta, hovězí zadní, mořská štika, kvalitní filé, treska, okoun, pstruh). Uzeninám je vhodné se vyhýbat. Když už, tak by měly být vařené nebo dušené a neměly by obsahovat méně něž 94 % masa (optimálně 97 %). Z mléčných výrobků lze jíst jogurty (3 %), mléko (1,5 %), tvaroh netučný, sýry s obsahem tuku do 30 % v sušině, tavený sýr s jogurtem, tvarůžky. Jednou týdně si lze dopřát 1 vejce. Je potřeba dodržovat pitný režim. Vhodnými nápoji jsou neslazený čaj, minerální voda bez příchuti a stolní voda. Ze sladidel se doporučuje stévie. Z tuků pak olej, pomazánková másla a kvalitní rostlinné tuky. Je důležité omezit solení.
Při hladovění, když je vaše tělo v ketóze, tak přeměňuje uložený tuk na palivo místo sacharidů, a produkuje při tom ketony. Ketony jsou chemikálie jako acetoacetát, beta-hydroxybutyrát a aceton. To jsou chemikálie přirozeně produkované vaším tělem, ale při hladovění, nebo při keto dietě jich vaše tělo produkuje více a přebytek může způsobit, že vaše hovínka, čůrání a dech budou páchnout po acetonu.