Zajímáte se o téma KIRETAZ DELOZNI SLIZNIC? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pohlavní ústrojí (organa genitalia) je soubor orgánů rozmnožovací soustavy. Lze je rozdělit na vnější a vnitřní. Rozdíly mezi pohlavími vytvářejí primární a sekundární pohlavní znaky. Pohlavní znaky jsou atributy, které určují pohlaví. Rozdělují se na primární pohlavní znaky a sekundární pohlavní znaky. Primární pohlavní znaky se vytvářejí před narozením (před porodem) a patří k nim vnější a vnitřní pohlavní ústrojí. Sekundární pohlavní znaky jsou takové znaky, které se vyvíjejí před pubertou (u člověka), ale které nejsou součástí rozmnožovací soustavy.
Děloha
Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.
Děloha v těhotenství
Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.
Pokleslá děloha
Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špat
Ve svém příspěvku OCET NA SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
Chcel by som sa spytat ci sa da pouzit ocot na liecenie svrabu.asi pred mesiacom som svrab prekonal pouzivanim masti infectoscab ale ako vidim znovu sa mi vratil lenze tentokrat som odcestovany v zahranici a nemam moznost sa dostat k tejto masti.niekde som cital ze s octom sa da prekonat svrab ale nie som si tym isty tak by som chcel vediet ci je to pravda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anonym.
Zkuste alpu nebo vodku namazat se kde se dá kromě sliznic a genitálií
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
V naší poradně s názvem VYSOKÁ DĚLOŽNÍ SLIZNICE V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den, prosím o radu, před 4dny jsem byla u gynekologa s mírným krvácením v přechodu. Je mi 56 let. Dva roky již nemám menses . Dal mi prášky norethisteron na 15 dní a řekl, že mám lehce narostlou děložní sliznici. Po krvácení, které po prášcich přijde, mám přijít na kontrolu. Je mi špatně po prašcích, hlavně v noci cítím bušení srdce a nemohu spát,jsem nateklá. Mám dotaz, jak to řešit? Děkuji za radu. Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Spojte se co nejdříve se svým lékařem a informujte ho o reakci na léčbu Norethisteronem. Pocity, které popisujete jsou u tohoto léku velmi časté. Bez předchozí domluvy s lékařem nepřerušujte léčbu.
Hyperplazie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk. V děloze dochází ke zmnožení buněk děložní sliznice a hovoří se o hyperplazii děložní sliznice, odborně hyperplazii endometria. Tato diagnóza je poměrně častá. Lékař vysloví podezření na hyperplazii děložní sliznice při gynekologickém vyšetření na základě anamnézy a ultrazvukového vyšetření. Pak je potřeba ověřit tuto diagnózu definitivním rozborem sliznice děložní histologickým vyšetřením, což je vyšetření tkáně pod mikroskopem. Materiál pro toto vyšetření se získává takzvanou biopsií (odběrem tkáně) při hysteroskopii.
Hyperplazie děložní sliznice se zpravidla projevuje abnormalitami děložního krvácení. Především se vyskytuje nepravidelné krvácení, někdy dochází k takzvanému spottingu (špinění), případně může docházet k silnému nebo častému krvácení. Méně často bývá hyperplazie endometria zcela bez projevů.
Příčinou vzniku tohoto stavu je nadměrné působení estrogenů. Estrogeny, ženské pohlavní hormony, mohou být tělu dodávány z vnějšku, nebo si je tělo vytváří samo (například tukové buňky tvoří estrogeny v hojné míře, nádory vaječníků také).
Hyperplazie endometria se nejčastěji vyskytuje u žen v období okolo menopauzy a poté po menopauze. U mladších žen se hyperplazie vyskytuje poměrně vzácně.
Podle typu hyperplazie děložní sliznice (typická či atypická, simplexní či komplexní) se odvíjí i její léčba. Určité typy hyperplazie mohou znamenat i předrakovinné změny, a proto je nutné se vždy ujistit odběrem a histologickým vyšetřením, o jaký typ hyperplazie endometria se jedná. Základem terapie je odstranění nadměrného hormonálního působení estrogenů, a to v případě, kdy je to možné. V určitých případech lze použít medikamentózní terapii, v jiných je potřeba přistoupit k chirurgickému výkonu – odstranění dělohy – z důvodu rizika nádoru děložní sliznice.
Ve svém příspěvku DOČASNÁ STERILIZACIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucia.
Dobrý deň.Docitala som sa v článku o dočasnej sterilizáciu.Mam na mysli tento úryvok ktorý som skopírovať:
Také lze provést dočasnou sterilizaci. Jde o relativní novinku, při které jsou vejcovody ucpány gelovou zátkou, která je vyrobena ze stejné látky jako kontaktní čočky. Tyto zátky se vloží do ústí vejcovodů a po nabobtnání je ucpou. Součástí každé zátky je tenké monofilové vlákno, pomocí kterého lze zátku odstranit a vrátit vejcovodům jejich původní funkci.
Prosím o kontakt alebo akúkoľvek informáciu,kde sa tento zákrok vykonáva.Moc moc ďakujem.Lucia
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svetluše Vinšová.
Posílám informace k vašemu dotazu, mějte na paměti, že se jedná o nevratnou metodu.
MUDr. Martin Charvát je vedoucím lékařem zdravotnického zařízení Gynera (www.gynera.cz), které poskytuje komplexní prenatální a gynekologickou péči. Je specialistou na ambulantní hysteroskopii, na svém kontě má již více než 1500 úspěšných hysteroskopických výkonů. Od února 2013 začal jako první v Praze (a druhý v ČR) provádět sterilizaci ESSURE v ambulantním režimu.
Studoval a získával zkušenosti nejen v ČR, ale i v Nizozemí, Německu, Francii či Kanadě. Kromě lékařské praxe se již přes 20 let věnuje i publikační a přednáškové činnosti doma i v zahraničí. Je rovněž členem České gynekologicko-porodnické společnosti, European Society for Gynecological Endoscopy a American Association of Gynecologic Laparoscopists.
Ve zdravotnickém zařízení Gynera nyní jako jeden z prvních v ČR začíná provádět sterilizaci, k níž žena nepotřebuje ani narkózu, ani nemocnici, a domů odchází po dvaceti minutách a po svých. Při tzv. hysteroskopické sterilizaci se nejprve prohlédne děložní dutina speciální optikou a poté na dlouhé cestě mezi pochvou a vaječníkem se zavedou v nejužším místě, do vejcovodu, speciální spirálky. Za tři měsíce tam zarostou a tím vejcovody uzavřou. Zůstanou a stanou se součástí vejcovodu. Je to cizorodá tkáň, z toho plyne, že den dva některé ženy mohou mít pocit cizího tělesa, ale všechny odejdou po svých. Sice je to cizorodá tkáň, ale je to vymyšleno tak, že se dokola obklopí vlastní tkání, čili tam už nic dalšího nepřibude, žádná abnormální reakce, je to tkáň vlastní pacientce a zaslepí vejcovody. Je to ambulantní výkon, bez narkózy, který bude naprosto spolehlivý a umožní ženám, aby antikoncepci užívaly bez častých návštěv lékaře. Zákrok stojí cca 25 000 Kč
Za touto metodou stojí firma Conceptus (autor metody Essure) pořádala školení. Získal ho i doktor Kovář v Havířově a několik nemocničních lékařů.
Hereditární angioedém, jeho zkratka je HEA, je geneticky podmíněné onemocnění imunitního systému s autosomálně dominantní dědičností. Nejedná se o klasickou imunodeficienci, kdy by byl postižený jedinec vystaven vyššímu riziku infekčního onemocnění, ale jde o genetickou chorobu imunitního systému, kdy mutace v genu pro jednu z komponent imunitního systému svého nositele poškozuje. Navenek se onemocnění projevuje otoky podkoží a sliznic. Nebezpečné mohou být otoky sliznic respiračního traktu, postižení sliznic trávicího traktu se může projevit zažívacími obtížemi, u postižení sliznice močového traktu hrozí retence moči. Při postižení sliznic mohou vznikat pestré příznaky napodobující řadu vnitřních chorob. Onemocnění má pozdější nástup, někdy se objeví až v dospělém věku.
Wikipedie uvádí, že kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se nejčastěji provádí v České republice v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní. Výkon může být součástí hysteroskopie.
Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku.
Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným – proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom). Není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat například pravděpodobnost mimoděložního těhotenství. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Ve svém příspěvku VYSOKÁ DĚLOŽNÍ SLIZNICE V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den, prosím o radu, před 4dny jsem byla u gynekologa s mírným krvácením v přechodu. Je mi 56 let. Dva roky již nemám menses . Dal mi prášky norethisteron na 15 dní a řekl, že mám lehce narostlou děložní sliznici. Po krvácení, které po prášcich přijde, mám přijít na kontrolu. Je mi špatně po prašcích, hlavně v noci cítím bušení srdce a nemohu spát,jsem nateklá. Mám dotaz, jak to řešit? Děkuji za radu. Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mlb.
Začněte si děložní hlen prohlížet ihned po menstruaci. Během menstruace z těla odchází děložní stěna spolu s neoplodněným vajíčkem. Zjistíte, že někdy tělo dokonce žádný hlen nevyprodukuje. Po menstruaci mají ženy zhruba pět dní pochvu skoro úplně suchou. Potom se objeví kalný hlen, který má konzistenci rozvařené rýže. Během této doby je velmi nepravděpodobné počít dítě. Po uplynutí neplodného období se začne hlen ze dne na den měnit. Nejplodnější hlen se vyskytuje většinou po dobu 3–5 dní. U každé ženy tato doba přichází v jiný den.
Děložní hlen si kontrolujte nejlépe ihned po ránu. Některé ženy si jej prohlížejí na toaletním papíru, jiné používají prst. Nejjednodušší je zavést prst do pochvy a pokusit se nahmatat děložní čípek. Potom si prohlédněte hlen, který vám na prstu zůstal.
Nezapomeňte si informace o podobě hlenu zapisovat.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.
Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya
Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.
V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.
Jedná se o drobné krvácení či špinění způsobené uhnízďováním oplodněného vajíčka v silně prokrvené děložní sliznici zhruba týden až 10 dní po oplodnění. Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice neboli implantovat se (= nidace).
Příznaky: Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem.
Nidace je děj, během něhož se vajíčko uhnízďuje v děloze. Vše začíná oplozením vajíčka ve vejcovodu, následně oplozené vajíčko putuje vejcovodem do dělohy a začíná se dělit. Jakmile dosáhne počtu dvaceti buněk, hovoří se o blastocystě. Tento shluk buněk se noří hlouběji do děložní sliznice, což je označováno termínem nidace neboli uhnízdění. Lidská bytost, která se začíná v děloze zabydlovat, dosahuje velikosti asi 1 mm. Od okamžiku, kdy se v děloze matky uhnízdí, čerpá výživu z krevního oběhu matky a děložní sliznice. Začíná spojení, které oddělí až porod.
Děložní sliznice je v tomto období nasáklá krví a je poměrně vysoká, a proto může dojít k menšímu krvácení způsobenému uhnízďováním vajíčka. Krvácení bývá velmi slabé, ale nic netušící maminka ho může snadno zaměnit s menstruací. Jakmile se vajíčko uhnízdí, začne v těle matky produkce hormonů – progesteronu a estrogenu. Čím více hormonů se tvoří, tím příznivější je sliznice pro vývoj embrya. Díky produkci hormonů dojde následně k vynechání menstruace.
Rybíz obsahuje velké množství vitaminu C, nejvíce ho najdeme v černém rybízu, ale i v bílém a červeném je jeho zastoupení velmi vysoké. Jedna bobulka rybízu obsahuje až 2 mg vitaminu C; množství kolem 40 bobulí tedy pokrývá denní doporučenou dávku tohoto vitaminu. Důležitý je také obsažený rutin (vitamin P), který má velký význam pro zdraví cévního systému. Z vitaminů skupiny B v rybízu najdeme nejvíce niacinu (B3) a kyseliny pantothenové (B5), vitaminů prospěšných našim nervům, vlasům a kůži.
Plody rybízu jsou též bohaté na karoteny, významné antioxidanty, které se v těle přetvářejí na vitamin A, ochránce našeho zraku a sliznic a stimulátoru imunity. Najdeme v nich i mnoho stopových prvků, obsahují hodně vápníku a železa, dále hořčík, draslík a mangan. Neopomenutelné jsou i důležité nenasycené mastné kyseliny (v semenech), třísloviny a vysoký podíl pektinu. Vzájemná kombinace všech těchto zdraví prospěšných látek stojí za mnohými blahodárnými účinky rybízu na naši celkovou kondici.
Rybíz výrazně posiluje naši imunitu
Vysoký obsah vitaminu C, karotenů, retinolu, vápníku a jiných životně nezbytných živin dělá z rybízu ovoce maximálně vhodné pro posílení naší imunity. To věděly už naše babičky a jistě i jejich babičky – rybíz je u nás už po generace cenným a levným přírodním zdrojem důležitých látek. Pro vysoký obsah pektinů je velice jednoduché z rybízu připravit různé džemy, želé nebo sirupy, které mohou sloužit jako zdroj zdraví prospěšný i v době zimy s nedostatkem čerstvého ovoce a zeleniny.
Rybíz jako stimulant obranyschopnosti může výrazně pomoct při léčbě mnoha nemocí, například nemocí z nachlazení, virových a bakteriálních infekcí, jako jsou chřipka, záněty dutin a infekce sliznic, bronchitida, angína a podobně. Zároveň je také vhodnou prevencí těchto a mnoha jiných zdravotních potíží.
Léčivé karoteny a vitamin A v rybízu
Karoteny a z nich následně syntetizovaný vitamin A mají v našem těle mnoho příznivých účinků. Antioxidanty obecně zbavují organismus volných radikálů a chrání buňky před patologickými změnami, jsou dokonce prevencí některých typů rakovinného bujení.
Karoteny urychlují obnovu sliznic a chrání je, jsou tedy skvělé i při rekonvalescenci po nemocech. Vitamin A je známým ochráncem zraku, pomáhá při zhoršeném nočním vidění, takzvané šerosleposti.
Rutin chrání naše cévy
Poměrně vysoký obsah rutinu v rybízu může být pro mnohé z nás velmi přínosný. Rutin je tím pravým pomocníkem pro dobrý stav cév, udržuje jejich stěny pružné a zlepšuje průchod krve. Pokud trpíme zdravotními potížemi, jako jsou křečové žíly, vysoký krevní tlak, hemoroidy, otoky končetin, slabé cévní stěny s tende
Z rakytníku řešetlákového je možné použít všechny jeho části, to znamená kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Je doslova zásobárnou vitamínů, obsahuje: vitamín A, vitamín B, B1 (riboflavin), B2 (pyridoxin), B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín K, vitamín P (rutin).
V rakytníku najdeme rovněž vysoký obsah minerálů, tříslovin, flavonoidů, stopových prvků a mastných nenasycených kyselin, známých jako omega 3, 6 a 9.
Vzhledem k obsahu všech výše uvedených účinných složek lze rakytník řešetlákový použít k mnoha léčivým účelům.
Zevně i vnitřně lze používat rakytníkový olej, který se získává lisováním semen, má charakteristickou vůni i chuť a žlutooranžovou barvu. Olej je možné k vnějším účelům používat samotný nebo ho míchat s krémy, balzámy či olivovým olejem. Rakytníkový olej má regenerační vlastnosti, používá se k mazání postižených míst, k výplachům dutiny ústní a krku či k obkladům. K dosažení maximálního účinku je dle druhu onemocnění vhodné spojit zevní i vnitřní používání rakytníkového oleje.
Rakytníkový olej se doporučuje například při zánětech sliznic ústní dutiny a pochvy, při kožních onemocněních, jako jsou drobná poranění, omrzliny, popáleniny, proleženiny nebo popraskané prsní bradavky kojících žen, dále také při poškození sliznic a kůže po chemoterapiích a ozařování, při výskytu hemoroidů a při trhlinách v řitní oblasti. Rovněž je vhodný ve formě vlasových masek při vypadávání a řídnutí vlasů. Níže uvádíme přehledný výčet problémů, k jejichž vyřešení lze rakytník používat.
Vnější použití rakytníku řešetlákového:
léčí kožní onemocnění (atopický ekzém, akné, lupénka, opruzeniny)
přispívá k rychlejšímu hojení ran a jizev (i popáleniny)
pozitivně ovlivňuje kvalitu pleti
dodává vlasům zdravý vzhled a lesk (jako kondicionér)
působí proti zánětlivým procesům
léčí sliznice
podporuje léčbu zánětů dásní, aft a oparů
napomáhá při léčbě revmatu
používá se při Basedowě chorobě – onemocnění štítné žlázy
léčí gynekologické problémy
léčí hemoroidy
kosmetice se z něj připravují vonné oleje a krémy
v potravinářství se používá k přípravě sirupů, marmelád, kompotů, džemů, olejů, likérů, čajů
v zemědělství slouží jako ochrana před půdní erozí
Vnitřně se užívají rakytníkové plody, které se pojídají čerstvé nebo se zpracovávají na šťávy, sirupy, džemy či marmelády (recepty najdete níže). Konzumace plodů a výrobků z nich se doporučuje při zánětlivých a infekčních onemocněních, v období rekonvalescence a pro celkové posílení organismu a zvýšení imunity, při nedostatku vitaminů a minerálů
Bílý povlak na jazyku je poměrně častým příznakem a neznamená nic neobvyklého. Obecně řečeno, povlak na jazyku se může vytvořit u každého z nás, jde v podstatě o zcela normální proces hromadění odumřelých buněk sliznic. Přesto může být bílý povlak i projevem některých závažnějších stavů.
Co tedy může být příčinou bílého povlaku:
Horší ústní hygiena s nedostatečným čistěním zubů může být kromě zápachu z úst spojena právě i s bíle potaženým jazykem.
Nedostatečný přísun tekutin způsobuje vysychání sliznic včetně sliznic dutiny ústní a jazyka. Tím se zhorší čisticí schopnosti a vzniká povlak na jazyku.
Kvasinková infekce vytváří bělavé povláčky, které pokrývají povrch sliznice dutiny ústní včetně jazyka. Nejčastější plísní, která toto způsobuje, je Candida albicans. Povláčky se dají setřít, spodina pod nimi může být rudá a podrážděná. Léčit tyto plísňové infekce sice umíme, jejich časté opakování může nicméně znamenat narušenou imunitu (obvykle u cukrovky 1. či 2. typu).
Streptokokové infekce v dutině ústní jsou často spojeny s bolestmi v krku a mimo jiné i s bíle potaženým jazykem. Typickým zástupcem je klasická angína.
Leukoplakie znamená bílé zabarvení sliznice, které může znamenat přednádorový stav (odborně prekancerózu). Jde vlastně o to, že se sliznice určitými škodlivými vlivy začne měnit a tyto změny se projeví bílou barvou. Bělavý „povlak“ se v tomto případě nedá setřít. Příčinou vzniku leukoplakie může být kouření či pití tvrdého alkoholu. Některé formy jsou spojené s virovými infekcemi, leukoplakie na okrajích jazyka (takzvná vlasatá leukoplakie) může být známkou HIV infekce.
Léčba je individuální, a je vždy závislá na příčině onemocnění.
Bílý jazyk je poměrně častým příznakem a může být projevem některých závažnějších stavů. Povlak na jazyku se ale může tvořit každému z nás, je to normální proces hromadění odumřelých buněk sliznic.
Příčiny povlaku:
Nedostatečná ústní hygiena – horší ústní hygiena s nedostatečným čistěním zubů může být kromě zápachu z úst spojena i s bíle povleklým jazykem.
Dehydratace – nedostatečný přísun tekutin způsobuje vysychání sliznic včetně sliznic dutiny ústní a jazyka. Tím se zhorší čisticí schopnosti a vzniká povlak na jazyku.
Kouření – cigaretový kouř obsahuje řadu škodlivin. Jeho působením dochází jak k přímému poškozování povrchu jazyka, tak k vysušování sliznice dutiny ústní.
Kvasinková infekce dutiny ústní – v tomto případě se vytváří bělavé povláčky (takzvaný soor), které pokrývají povrch sliznice dutiny ústní včetně jazyka. Nejčastější plísní, která toto způsobuje, je Candida albicans. Povláčky se dají setřít, spodina pod nimi může být rudá a podrážděná. Léčba těchto plísňových infekcí je snadná, jejich časté opakování může nicméně znamenat narušenou imunitu (obvykle u cukrovky 1. typu nebo 2. typu).
Streptokokové infekce – tyto infekce v dutině ústní jsou často spojeny s bolestmi v krku a mimo jiné i s bíle potaženým jazykem. Typickým zástupcem je klasická angína.
Leukoplakie – leukoplakie je bílé zabarvení sliznice, které může znamenat přednádorový stav (odborně prekancerózu). Jde vlastně o to, že se sliznice určitými škodlivými vlivy začne měnit a tyto změny se projeví bílou barvou. Bělavý „povlak“ se v tomto případě nedá setřít. Příčinou vzniku leukoplakie může být kouření či pití tvrdého alkoholu. Některé formy jsou spojené s virovými infekcemi, leukoplakie na okrajích jazyka (takzvaná vlasatá leukoplakie) může být známkou HIV infekce. Některé leukoplakie (rozhodně ne všechny) jsou prekancerózní – po určité době se z nich mohou vytvořit zhoubné nádory.
Menstruační cyklus v sobě zahrnuje poměrně složitý děj, při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. V jeho průběhu dochází ke změnám hladin řady hormonů, které se podílejí na řízení menstruačního cyklu. Menstruace (z latinského mons = měsíc) znamená několikadenní krvácení na konci menstruačního cyklu, znamená tedy konec cyklu, při kterém se tělo ženy připravuje na těhotenství.
I když se délka cyklu může měnit, 28 dní se obecně považuje za průměrnou hodnotu normálního ovulačního cyklu ženy. Obvykle se začátek menstruačního krvácení považuje za začátek cyklu, proto se první den krvácení nazývá „prvním dnem cyklu“. Menstruační cyklus lze rozdělit do 3 fází:
Menstruace. Sliznice děložní se odlučuje a odchází za projevu krvácení hrdlem děložním a pochvou.
Folikulární fáze. Sliznice děložní se obnovuje a narůstá pod vlivem estrogenů. U vaječníku se tato fáze nazývá folikulární – dominantní folikul roste, produkuje estrogeny a uvnitř folikulu uzrává vajíčko.
Ovulace. Uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Při prasknutí dominantního folikulu (měchýřku) na povrchu vaječníku se z jeho vnitřku vyplaví vajíčko, které zachytí břišní ústí vejcovodu.
Luteální fáze. U vaječníku se tato fáze nazývá luteální – prasklý folikul se změnil ve žluté tělísko (corpus luteum), které produkuje progesteron, pod jehož vlivem se sliznice děložní mění a připravuje se k přijetí oplodněného vajíčka. Vajíčko putuje vejcovodem do dutiny děložní, pakliže nedojde k oplodnění, cyklus se opakuje.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
