Klasickým útokem klíštěte je kousnutí a přisátí k pokožce.
Klíště se obvykle přisaje na kůži. Snažte se klíště odstranit co nejrychleji po přisátí. K odstranění použijte jemnou pinzetu nebo jej odstraňte pomocí nehtů. Klíště chyťte co nejblíže k pokožce. Vytahujte ho pomalu a opatrně a pokuste se pracovat tak, aby nedošlo k odtržení hlavičky a těla klíštěte. Po vytažení místo důkladně dezinfikujte. Dříve běžně doporučované metody odstraňování klíštěte s pomocí sirky, vazelíny nebo laku na nehty nejsou plně funkční a jejich užití se nedoporučuje.
Pokud se kolem místa, kde bylo klíště přisáté, vytvořila do týdne od vyndáníklíštěte červená skvrna, která se dále rozšiřuje, navštivte svého lékaře. Pokud dojde ke zvýšení teploty, které nemá jinou příčinu (do měsíce od kousnutí), rovněž se obraťte na lékaře. Tyto symptomy mohou být první známkou lymské boreliózy, proto je důležité pacienta dále vyšetřit a onemocnění vyloučit.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kropáčová Jana.
Jsem po operaci laparoskopicé žlučníku. Po 3 dnech jsem byla propuštěna. Mám 4 vpichy v břiše zašité a přelepené. Mohu si lepenky sundat a osprchovat rany. N a vyndání stehů jdu za 5 dní. .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po třech dnech od laparoskopické operace můžete náplast odlepit a krátce se osprchovat. Jemně omýt mýdlem a žádné dlouhé cachtání ani nahřejvání horkou vodou. Koupání ve vaně je moźné až po čtyřech týdnech.
Klíště vhodíme do záchodové mísy – a samozřejmě pořádně spláchneme. I když je klíště schopné pod vodou přežít poměrně dlouho, šance, že ze záchodové mísy znovu vyleze, je mizivá.
Klíště zabalíme do kousku papíru a zapálíme – pokud máme po ruce sirky nebo zapalovač, je to bezpečný způsob. Klíště ale předem zabalíme do papíru, aby se infekční částice nedostaly ven.
Klíště podržíme dostatečně dlouhou pinzetou a spálíme přímo nad plamenem zápalky – i tady je lepší klíště nejprve obalit kouskem papíru.
Klíště vhodíme do lahvičky naplněné lékárenským lihem – vhodný způsob zvláště tehdy, pokud odstraňujeme více klíšťat najednou. Líh klíšťata spolehlivě usmrtí a malou lahvičku pak můžeme vyhodit do běžného odpadu.
V diskuzi MIRENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Za mě Mirenu nedoporučuji.Po zavedení bylo nejprve vše ok.Krvácení sice odeznělo,pouze jsem špinila,ale postupem času přibývali silné migrény,bolesti břicha,silné bolesti v zádech,občas nevolnost a pocity na zvracení,nadýmání,bolesti prsou a nekonečné přibývání na váze.Bála jsem se předčasného přechodu,ale pan doktor mě ujistil,že jde o nežádoucí účinky ohledně tělíska.Takže Mirena šla ven a já cítím úlevu.Kdybych nezměnila doktora,nevěděla bych nic!!!Musím podotknout,že nejprve jsem měla obyčejné tělisko za 1500 a vše bylo ok.Hold né vždy dražší sedne lépe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Úplně ten samý problém. Jsem objednaná na vyndání ...
Klíště rozmačkáme na tvrdé podložce čímkoli, co máme právě po ruce – jakékoli mačkání nebo drcení klíštěte je nevhodné, protože se při něm infekční částice snadno dostávají ven.
Klíště přeštípneme mezi nehty – ještě o něco horší než předchozí způsob, tentokrát si infekci odnášíme s sebou přímo na svých prstech.
Klíště vložíme do plastového sáčku a usmrtíme v mikrovlnce – klíště může v mikrovlnce explodovat a opět uvolnit infekci. A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?
Klíště vložíme do uzavíratelného plastového sáčku a hodíme do koše – podobně jako v předchozím případě, spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná taky ne.
V naší poradně s názvem LAPAROSKOPICKA OPERACE ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šandova.
Dobrý den,jsem po operaci žlučníku ,pracuji jako kuchařka ,nosim hrnce,gastro nádoby ,které mají kolem 15kg,za jakou dobu mohu do práce a kdo to určuje. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vše proběhlo bez komplikací, tak do práce můžete jít po vyndání stehů. Plnou zátěž zvládnete postupně po měsíci od operace.
Pokud je svědění kůže rukou bez onemocnění, je vhodné použít oleje. Mandlový, sezamový a olivový olej zahřejte na 37–40 °C a do olejové lázně ponořte ruce na 10–20 minut. Po vyndání ruce lehce osušte a zbytek oleje vmasírujte do pokožky a okolí nehtů. Pořiďte si také bavlněné rukavice a jednou za pár dní si na noc ruce namažte silnou vrstvou krému a strčte je na spaní do nich.
V naší poradně s názvem NÁHRADA ZA LÉK WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Bartonova.
manžel bere warfarin po vyndani železa z nohy se mu neustale otevira rana nohu v okoli rany ma tmavou a šupinatou bylo nam řečeno že to muže zpusobovat pravě warfarin co s tim udělat děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se obrátit na chirurga nebo ortopeda, který vykonal a nebo nařídil operaci, aby zkontroloval proces hojení. Tento lékař zhodnotí stav a případně změní medikaci. V žádném případě samovolně nepřerušujte léčbu Warfarinem, neboť je to lék prodlužující život a bez něj by mohly nastat komplikace opačného rázu.
Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Zde je návod jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.
V naší poradně s názvem NEMOCI ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie nováková.
Dobrý den, jsem ráda, že zde můžu vznést svůj dotaz na problém, sice na ploskách nohy na šlachách vedoucích k palci mám několik resiscencí velikosti asi tak velikosti většího hrášku /ta je jedna a za ní tvorba dalších , ale menších/ . Chůze zatím bez potíží a bez bolestivosti. Nevím zda s tímto mám podnikat v rámci vyndání.Děkuji a moc
s pozdravem Nováková Marie Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto zbytnělé útvary lze ze šlachy odstranit banální ambulantní operací. Obraťte se s tím na ortopeda a on vám sdělí podrobnosti tohoto zásahu.
Jdeme-li do listnatého nebo smíšeného lesa, měli bychom:
mít ochranné oblečení – vysoká obuv, světle barevný oděv (na světlém oděvu lze přítomnost klíšťat snáze odhalit) s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek;
používat repelentní prostředky proti klíšťatům;
po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý povrch těla;
denně kontrolovat domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště; při odstraňování klíšťat z těla zvířat musíme dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí;
co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce);
před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat Jodisolem nebo jiným dezinfekčním prostředkem;
klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít pinzetu nebo elektrikářskou svorku (krokodýlek);
uchopit klíště u hlavičky, nikoli u zadečku (vymáčkli byste obsah jeho střev do ranky i s viry či bakteriemi) pinzetou a kýváním do stran jej uvolněte;
viklat opatrně, dokud se klíště nepustí kůže;
nikdy klíště nemačkat a nepolévat olejem (usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu viry a bakterie do krve člověka);
po vyjmutí klíštěte místo opět dezinfikovat;
při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.
Proti klíšťové encefalitidě existuje též očkovací látka s mrtvým inaktivovaným virem a hyperimunní globulin, který je možno aplikovat osobám, u kterých došlo k přisátí několika klíšťat v endemické oblasti, tedy takové, kde se onemocnění klíšťovým zánětem mozku vyskytuje. Tento globulin je nutno podat do 96 hodin po přisátí klíšťat, nikdy ne později.
V diskuzi BRAVECTO PRO KOČKU CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suchardová.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Pončík.
Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.
Klasickým obranným mechanismem včely je její bodnutí.
Včelí žihadlo z pokožky odstraňte, jak nejrychleji je to možné. Můžete použít špičku nože nebo růžek kreditní karty, nehet nebo něco podobného. Čím rychleji žihadlo odstraníte, tím lépe. Proto se snažte použít k vyndání žihadla předmět, kterým bude snadno a rychle vytaženo. Nezkoušejte žihadlo z rány vytrhnout, nešetrnou manipulací se do kůže dostane ještě mnohem více jedu. Nejlepším řešením je žihadlo vyškrábnout.
V diskuzi KOTNÍK - PÍŠTĚL PO OPERACI - VYNDÁNÍ OSTEOSYNT.MATERIÁLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.
Zdravím, po operaci - odstranění osteosyntetického materiálu z vnějšího i vnitřního kotníku se mi na vnějším kotníku v pooperační ráně udělala tzv. píštěl. Naštěstí mi zabral inadine, kterým mi docela dobrá doktorka na Fifejdách při kontrole a převazu, kotník převázala. Přestalo to bolet, nemusím brát tuny panadolu/ibalgin bych nebrala, je to žíravina na žaludek, nechápu proč to furt nabízejí v tv reklamách ti podvodníci/
takže v úterý snad vyndají i stehy z rány. Na vnitřním kotníku v pohodě, stehy vyndány, zhojeno OK.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klíště patří do druhově nejpočetnějšího živočišného kmene – členovci. Spolu zákožkou svrabovou, roztočíkem včelím nebo čmelíkem kuřím ho dále řadíme do řádu roztočů. Klíště obecné má ploché tělo s tvrdým povrchem a osm nohou (larva má šest nohou). Dospělé klíště měří 2–10 mm. Na hlavičce má klepítka (chelicery), kterými vytvoří otvor na kůži, do ní pak vsune bodavý orgán, hypostom. Sliny, které klíště vylučuje, obsahují něco jako anestetikum, které dokonale znecitliví místo, na které se klíště přisaje, proto si toho často ani nevšimneme. Zároveň se ve slinách nachází takzvaný cement, který slouží klíštěti na to, aby co nejlépe zafixovalo svůj hypostom v naší kůži. Sáním krve savců, plazů a ptáků se živí samičky. Do rány svého hostitele vylučují enzym ixodin, bránící srážení krve (odtud rodový latinský název ixodes). Zajímavým útvarem tvořícím část těla samice je tzv. alloscutulum, což je varhánkovitě složený kožovitý útvar, který po nasátí krve dokáže zvětšit objem až na třistanásobek své původní velikosti.
Přirozeným prostředím pro klíště jsou lesní a luční porosty, ale najít ho můžeme i v parcích. Klíště si libuje ve vlhčím prostředí, proto se vyskytuje i při vodních tocích. Během vlhkých dní šplhá po vegetaci až do výšky 1 metru nad zemí a tam čeká na svou kořist na konečcích trávy či keřů. V suchu se schovává do povrchových vrstev půdy nebo spadaného listí. Aktivita klíšťat začíná, když teplota okolního prostředí dosáhne 7 stupňů Celsia. Je tedy aktivní od března do časného listopadu. K vyššímu počtu klíšťat přispívají i mírné zimy a vlhčí rok s větším množstvím srážek.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: www.ceskenemoci.cz/f…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
V naší zeměpisné šířce se vyskytuje klíště obecné (Ixodes ricinus), a to od jara do podzimu (nejvíce od května do září). Klíšťata vyvolávají v místě přichycení zánětlivou reakci, v horším případě mohou toxiny ze slin klíštěte způsobit klíšťovou paralýzu. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí (lymské boreliózy, virové klíšťové encefalitidy...).
Proti vnějším parazitům se psi chrání antiparazitárními prostředky, jež mohou mít formu spreje, obojku nebo léku místně aplikovaného. Vždy záleží na majiteli zvířete, který preparát zvolí.
V naší poradně s názvem BRADAVICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Richtrova.
Dobrý den ,měla bych dotaz ,muj pes měl bradavici kousek od čumáku,jenže přišel pán a myslel si že je to klíště a utrhl jí to,muže se něco stát?!Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrozí zde infekce kůže, protože pejsek čichá všude kolem a může si ránu infikovat.
Kupte v lékárně desinfekční roztok Solutio Novikov a tím ránu potřete. Vytvoří se tak zelená ochranná vrstva, která zabrání vniku infekce.
Čím častěji budete čočky měnit, tak tím zdravější budou vaše oči a nošení čoček bude pohodlnější. Proč tedy měnit kontaktní čočky? Je to díky proteinu, vápníku, tuku a ještě několika dalším látkám, které se vyskytují v slzách a usazují se na kontaktních čočkách. Kvůli těmto látkám jsou kontaktní čočky méně pohodlné, než když byly nové, protože jsou na nich usazeny nečistoty. Nečistoty na kontaktních čočkách pak často vedou k infekci oka. I když pečlivě čistíte čočky, tak nikdy nejsou čisté, jako byly při předchozím vyndání, protože čištění není na 100% účinné. Některé pozůstatky se na čočkách mohou během času nebezpečně nakumulovat.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Angušová.
Dobrý den, kde prosím rozbíjejí kamínky ultrazvukem? Děkuji
Kamínky mi byli zjištěny pár dní zpět zcela náhodou na utz a ve zprávě mám napsáno že jsou do 17 mm. Děkuji mockrát za jakoukoliv radu. Nedokážu se smířit s myšlenkou operace a nesu tuhle myšlenku velmi těžce, že by mi odebrali nějaký orgán.
Jsem z Moravskoslezského kraje (Karvinsko).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na rozbíjení kamenů v orgánech se používá rázová vlna, to je pravda. Ale pokud máte žlučníkové kameny, tak ty se dají rozbít rázovou vlnou jen obtížně, díky jejich tvrdosti. Pokud máte ledvinové kameny, tak ty se naopak dají úspěšně rozdrobit s použitím rázové vlny.
V případě žlučníkových kamenů se velmi dobře uplatňuje laparoskopická operace, která je šetrná a brzy po zákroku je pacient znovu fit. Není třeba se obávat žádné bolesti ani rizika, že se neprobudíte z narkózy. Vše je bezpečné a pomůže vám to předejít bolestem spojených se žlučníkovými kameny. Šetrné vyndání žlučníku i s kameny pomocí laparoskopické operace je tou nejlepší volbou, kterou pro sebe můžete udělat.
Pokud patříte mezi pacienty, kteří mají nezvladatelnou fobii z operací, tak je možné tyto stavy úzkosti a strachu zmírnit pomocí vhodné léčby, kterou vám předepíše váš praktický lékař. Nebojte se!
Česnek moříme před výsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
Postup: Nejdříve si připravíme kynuté těsto, než nám těsto vykyne, uvaříme uzené maso, poté ho necháme vychladit a nakrájíme na kostičky. Vykynuté těsto rozdělíme na menší díly, naplníme uzeným masem a zabalíme do tvaru knedlíků. Knedlíky vaříme na páře 20 minut, po vyndání propíchneme vidličkou. Připravíme si zelí, a to tak, že jej podusíme na cibulce a dochutíme cukrem a solí. Knedlíky dáme na talíř a přidáme zelí. Poléváme máslem nebo sádlem. Můžeme také použít vývar z uzeného masa, který zahustíme moukou a provaříme.
Nebezpečí klíšťat spočívá v přenosu nebezpečných nemocí, z nichž nejčastější jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza.
Lymskou boreliózu způsobuje bakterie, příznakem onemocnění je typický zvětšující se a uprostřed blednoucí červená skvrna (erythema migrans). V pozdějších stadiích se projevuje postižením nervového a kardiovaskulárního systému. Léčba se provádí podáním antibiotik.
Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu a kromě přisátého klíštěte se jí lze nakazit i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Nemoc zasahuje centrální nervovou soustavu a těžší případy mohou mít za následek i ochrnutí, poruchy motorické koordinace a soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování.
Další onemocnění přenášená klíštětem jsou ehrlichióza, babezióza, bartonelóza, rickettsióza.
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
Ingredience na těsto: 4 bílky, 80 g cukr krupice, 40 g hladké mouky, 30 g kokosu
Ingredience na krém: 150 g másla, 150 g moučkového cukru, 1 žloutek, 80 g lískových oříšků, 1 lžička instantní kávy, 1 lžíce rumu
Ingredience na polevu: 100 g čokolády na vaření, 10 g 100% tuku
Technologický postup: Pečicí papír dáme na velký plech a důkladně vymažeme a vysypeme polohrubou moukou. Bílky vyšleháme s cukrem krupicí na sníh. Poté vmícháme hladkou mouku s kokosem. Těsto nalijeme na plech s pečicím papírem a rovnoměrně rozetřeme. Pečeme v předehřáté troubě na 200 °C dorůžova, asi 10 minut. Hned po vyndání poprášíme moukou a necháme na pečicím papíře vychladnout. Změklé máslo utřeme s cukrem, žloutkem a instantní kávou do hladkého krému. Vmícháme oříšky a rum. Korpus rozkrojíme na tři díly, mezi sebou potíráme krémem a vrstvíme na sebe. Takto připravený moučník necháme zchladnout a poté z něj krájíme obdélníčky (6 x 2,5 cm), které namáčíme zešikma v čokoládové polevě.
Ingredience na těsto: 5 bílků, 1 vanilkový cukr, 160 g cukru krupice, 70 g hladké mouky, 70 g strouhaného kokosu, moučkový cukr
Ingredience na krém: 350 ml mléka, 1 vanilkový pudink, 1 lžíce instantní kávy, 100 g cukru krupice, 130 g másla, 1 lžíce moučkového cukru
Ingredience na polevu: 100 g čokolády na vaření, 20 g tuku, hnědý rum
Technologický postup: Bílky vyšleháme s krupicovým cukrem na sníh. Poté vmícháme vanilkový cukr s kokosem a moukou. Těsto nalijeme na plech s pečicím papírem, rovnoměrně rozetřeme a přes jemný cedníček posypeme těsto moučkovým cukrem. Pečeme v předehřáté troubě na 200 °C dorůžova, cca 10 minut. Hned po vyndání opět jemně posypeme moučkovým cukrem a necháme na pečicím papíře vychladnout. Krém připravíme tak, že mléko uvaříme s pudinkem, kávou, cukrem. Hustý pudink dáme do misky a zakryjeme mikrotenovým sáčkem, aby se neudělal škraloup. Necháme zcela vychladnout. Máslo vyšleháme v míse se lžící moučkového cukru do pěny a postupně zašleháváme pudink. Korpus rozkrojíme na tři díly, pokapeme rumem, mezi sebou potíráme krémem a vrstvíme na sebe. Takto připravený moučník necháme vychladnout a poté z něj krájíme obdélníčky (6 x 2,5 cm), které namáčíme zešikma do čokoládové polevy.
