Klíště vhodíme do záchodové mísy – a samozřejmě pořádně spláchneme. I když je klíště schopné pod vodou přežít poměrně dlouho, šance, že ze záchodové mísy znovu vyleze, je mizivá.
Klíště zabalíme do kousku papíru a zapálíme – pokud máme po ruce sirky nebo zapalovač, je to bezpečný způsob. Klíště ale předem zabalíme do papíru, aby se infekční částice nedostaly ven.
Klíště podržíme dostatečně dlouhou pinzetou a spálíme přímo nad plamenem zápalky – i tady je lepší klíště nejprve obalit kouskem papíru.
Klíště vhodíme do lahvičky naplněné lékárenským lihem – vhodný způsob zvláště tehdy, pokud odstraňujeme více klíšťat najednou. Líh klíšťata spolehlivě usmrtí a malou lahvičku pak můžeme vyhodit do běžného odpadu.
Klíště rozmačkáme na tvrdé podložce čímkoli, co máme právě po ruce – jakékoli mačkání nebo drcení klíštěte je nevhodné, protože se při něm infekční částice snadno dostávají ven.
Klíště přeštípneme mezi nehty – ještě o něco horší než předchozí způsob, tentokrát si infekci odnášíme s sebou přímo na svých prstech.
Klíště vložíme do plastového sáčku a usmrtíme v mikrovlnce – klíště může v mikrovlnce explodovat a opět uvolnit infekci. A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?
Klíště vložíme do uzavíratelného plastového sáčku a hodíme do koše – podobně jako v předchozím případě, spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná taky ne.
V diskuzi BRAVECTO PRO KOČKU CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suchardová.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Pončík.
Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.
V naší zeměpisné šířce se vyskytuje klíštěobecné (Ixodes ricinus), a to od jara do podzimu (nejvíce od května do září). Klíšťata vyvolávají v místě přichycení zánětlivou reakci, v horším případě mohou toxiny ze slin klíštěte způsobit klíšťovou paralýzu. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí (lymské boreliózy, virové klíšťové encefalitidy...).
Proti vnějším parazitům se psi chrání antiparazitárními prostředky, jež mohou mít formu spreje, obojku nebo léku místně aplikovaného. Vždy záleží na majiteli zvířete, který preparát zvolí.
V diskuzi VÝROBA HYDRATAČNÍHO KRÉMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla M.
Tenhle jsem ještě nezkoušela ale nějaké jednodušší ano, výsledek se dost liší (asi i podle toho kdo to dělá), jinak teĎ jsem si oblíbila od Skincodu z lékárny ess alpine white na hydrataci :), ale zas nějaký experiment o vánocách udělám :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Klárka.
s tou výdrží je to obecně ošemetné :/
když tam dáte nějaký tuk a není chráněn, tak to tak může dopadnout... V tom jsou ty kupované lepší
Klíště patří do druhově nejpočetnějšího živočišného kmene – členovci. Spolu zákožkou svrabovou, roztočíkem včelím nebo čmelíkem kuřím ho dále řadíme do řádu roztočů. Klíštěobecné má ploché tělo s tvrdým povrchem a osm nohou (larva má šest nohou). Dospělé klíště měří 2–10 mm. Na hlavičce má klepítka (chelicery), kterými vytvoří otvor na kůži, do ní pak vsune bodavý orgán, hypostom. Sliny, které klíště vylučuje, obsahují něco jako anestetikum, které dokonale znecitliví místo, na které se klíště přisaje, proto si toho často ani nevšimneme. Zároveň se ve slinách nachází takzvaný cement, který slouží klíštěti na to, aby co nejlépe zafixovalo svůj hypostom v naší kůži. Sáním krve savců, plazů a ptáků se živí samičky. Do rány svého hostitele vylučují enzym ixodin, bránící srážení krve (odtud rodový latinský název ixodes). Zajímavým útvarem tvořícím část těla samice je tzv. alloscutulum, což je varhánkovitě složený kožovitý útvar, který po nasátí krve dokáže zvětšit objem až na třistanásobek své původní velikosti.
Přirozeným prostředím pro klíště jsou lesní a luční porosty, ale najít ho můžeme i v parcích. Klíště si libuje ve vlhčím prostředí, proto se vyskytuje i při vodních tocích. Během vlhkých dní šplhá po vegetaci až do výšky 1 metru nad zemí a tam čeká na svou kořist na konečcích trávy či keřů. V suchu se schovává do povrchových vrstev půdy nebo spadaného listí. Aktivita klíšťat začíná, když teplota okolního prostředí dosáhne 7 stupňů Celsia. Je tedy aktivní od března do časného listopadu. K vyššímu počtu klíšťat přispívají i mírné zimy a vlhčí rok s větším množstvím srážek.
Klasickým útokem klíštěte je kousnutí a přisátí k pokožce.
Klíště se obvykle přisaje na kůži. Snažte se klíště odstranit co nejrychleji po přisátí. K odstranění použijte jemnou pinzetu nebo jej odstraňte pomocí nehtů. Klíště chyťte co nejblíže k pokožce. Vytahujte ho pomalu a opatrně a pokuste se pracovat tak, aby nedošlo k odtržení hlavičky a těla klíštěte. Po vytažení místo důkladně dezinfikujte. Dříve běžně doporučované metody odstraňování klíštěte s pomocí sirky, vazelíny nebo laku na nehty nejsou plně funkční a jejich užití se nedoporučuje.
Pokud se kolem místa, kde bylo klíště přisáté, vytvořila do týdne od vyndání klíštěte červená skvrna, která se dále rozšiřuje, navštivte svého lékaře. Pokud dojde ke zvýšení teploty, které nemá jinou příčinu (do měsíce od kousnutí), rovněž se obraťte na lékaře. Tyto symptomy mohou být první známkou lymské boreliózy, proto je důležité pacienta dále vyšetřit a onemocnění vyloučit.
V diskuzi KVASINKY V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Bedřich.
Už delší dobu mě nepříjemně pálí v krku hned za mandlema a smeřuje to postupně směrem do hrtanu a k tomu mám bílý jazyk,ale nachlazený nejsem,co mi můžete na to poradit.děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Obecně se na kvasinky Wobenzym doporučuje a u mě také dobře zafungoval.
Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Zde je návod jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.
V diskuzi KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sabča.
A hlavně, pokud s králíčkem nechodíte ven a nedáváte mu trávu, tak nemusíte mít z ničeho obavy, protože to parazitické onemocnění nemá prakticky kde chytit. Nejčastějšími přenašeči jsou obecně kočky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálka.
No králíčka máme pořád doma, nikam ven nechodí. Ale nikdy jsme ho výrazně neočervovali - jen mu občas dáváme kokcidiaka.... :-( Tak nevím... A stejně - jaké příznaky vlastně ti červíci v lidském těle mají? I když se zatím na wurm-ex necítím, stejně by mě to zajímalo...
Jdeme-li do listnatého nebo smíšeného lesa, měli bychom:
mít ochranné oblečení – vysoká obuv, světle barevný oděv (na světlém oděvu lze přítomnost klíšťat snáze odhalit) s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek;
používat repelentní prostředky proti klíšťatům;
po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý povrch těla;
denně kontrolovat domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště; při odstraňování klíšťat z těla zvířat musíme dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí;
co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce);
před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat Jodisolem nebo jiným dezinfekčním prostředkem;
klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít pinzetu nebo elektrikářskou svorku (krokodýlek);
uchopit klíště u hlavičky, nikoli u zadečku (vymáčkli byste obsah jeho střev do ranky i s viry či bakteriemi) pinzetou a kýváním do stran jej uvolněte;
viklat opatrně, dokud se klíště nepustí kůže;
nikdy klíště nemačkat a nepolévat olejem (usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu viry a bakterie do krve člověka);
po vyjmutí klíštěte místo opět dezinfikovat;
při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.
Proti klíšťové encefalitidě existuje též očkovací látka s mrtvým inaktivovaným virem a hyperimunní globulin, který je možno aplikovat osobám, u kterých došlo k přisátí několika klíšťat v endemické oblasti, tedy takové, kde se onemocnění klíšťovým zánětem mozku vyskytuje. Tento globulin je nutno podat do 96 hodin po přisátí klíšťat, nikdy ne později.
V diskuzi ZKOUŠKA Č. 1 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den, po hledání na internetu a snaze najít co nejjednodušší recept na domácí šampon jsem se rozhodla vyzkoušet tuto variantu:
- 3 lžíce nastrouhaného 100% olivového mýdla
- hrst sušených kopřiv, hrst sušené meduňky a špetka dubové kůry
po rozvaření mýdla ve 200ml vody z kohoutku jsem přidala suroviny a cca 5min dohromady povařila. Nechala odstát a louhovat do druhého dne. Po umytí byly moje vlasy ještě mastnější než před tím a byly suché a zároveň mastné, jakoby křehčí a lámavé. Možná je to typem vlasů či použitím nevhodných ingrediencí, ale tento recept na domácí šampon totálně zklamal. V hodně receptech je základní surovina povařené mýdlo - nicméně po umytí vlasů pouze mýdlem (dětským) je to velmi podobné - vlasy suché a zároveň mastné, křehké a bez lesku. Přemýšlím jak to dělávaly naše pra pra pra babičky, kdy snad ještě nebyla žádná chemie. Buď měly nějakou speciální vychytávku a nebo si nezakládaly na vzdušných a perfektně umytých vlasech bez mazu...
Zde bych se ráda zeptala, co jsem mohla udělat špatně, či co v mém pokusu chybělo za ingredience? předem děkuji, a přeji všem experimentátorům hodně zdaru!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Herbateka.
Dobrý den,
možná po umytí ještě vlasy propláchnout. Obecně si myslím, že recept je určen spíše pro velmi suché a poškozené vlasy. Nevím, ale nesedí mi kombinace meduňka/dubová kůra.
Nebezpečí klíšťat spočívá v přenosu nebezpečných nemocí, z nichž nejčastější jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza.
Lymskou boreliózu způsobuje bakterie, příznakem onemocnění je typický zvětšující se a uprostřed blednoucí červená skvrna (erythema migrans). V pozdějších stadiích se projevuje postižením nervového a kardiovaskulárního systému. Léčba se provádí podáním antibiotik.
Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu a kromě přisátého klíštěte se jí lze nakazit i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Nemoc zasahuje centrální nervovou soustavu a těžší případy mohou mít za následek i ochrnutí, poruchy motorické koordinace a soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování.
Další onemocnění přenášená klíštětem jsou ehrlichióza, babezióza, bartonelóza, rickettsióza.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: www.ceskenemoci.cz/f…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
V diskuzi POMER MEDU SKORICE A VODY K HUBNUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážková .
Mám dotaz který se týká hubnutí s medem,skořicí a vodou.D doposud se obecně píše že med se nesmí vařit,že tím ztrácí svůj účinek.Je to v tomto případě jinak?m
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Z volně prodejných léku na bolest je možné při léčbě Eliquisem použít pouze acetaminofen (Paralen) a přírodní terapie. Eliquis je obecně bezpečný lék, ale většina volně prodejných léků proti bolesti zvyšuje při jeho používání riziko krvácení. Další možností je lék na bolest na lékařský předpis. Zde je výběr vhodných přípravků větší.
V diskuzi CUKROVKA - JÍDELNÍČEK NA 7 DNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heřman chromy.
Vážená paní Světluše,¨
zajímala by mě u týdenního jídelníčku gramáž jednotlivých porcí a při přípravě hotových jídel gramáž soli, případně jiných koření, a to i obecně řečeno. Děkuji Vám za odpověď. Srdečně děkuje Heřman Ch
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při léčbě warfarinem je povoleno obecně vypít 0,5 l piva za den. Větší množství zvyšuje účinek warfarinu a riziko krvácení. A pozor, jedno 12° pivo má energetickou hodnotu 990 kJ, čemuž odpovídají například 2 krajíce chleba po 50 g.
Nealkoholické pivo neobsahuje žádný vitamin K a mizivé množství alkoholu, neovlivňuje tudíž léčbu warfarinem.
Při léčbě warfarinem jsou obecně povoleny 2 dl vína. Větší množství zvyšuje účinek warfarinu a riziko krvácení. Sklenka bílého nebo červeného vína (150 ml) má průměrnou energetickou hodnotu 410 kJ a průměrný obsah alkoholu činí 10 g. Láhev bílého nebo červeného vína (700 ml) má průměrnou energetickou hodnotu 2 100 kJ a průměrný obsah alkoholu činí 7 jednotek, což je pro ženu celotýdenní akceptovatelný příjem alkoholu.
