V České republice není již žádné jiné takové zařízení, ve velkých městech, jako je Ostrava, Brno, Hradec Králové, jsou Komplexní onkologická centra.
V Evropě se nacházejí tato protonová centra:
The Clatterbridge Cancer Centre, Velká Británie: Maximální dosažitelná kinetická energie je 62; léčí zde pouze nádory očí; centrum vzniklo v roce 1989.
Centre de protonthérapie de l'Institut Curie, Francie: Maximální dosažitelná kinetická energie je 235; léčí zde nádory očí, hlavy a některé nádory na páteři, u dětských pacientů také některé druhy nádorů hrudníku a břicha.; centrum vzniklo v roce 1991.
Centre Antoine Lacassagne, Francie: Maximální dosažitelná kinetická energie je 63; léčí zde pouze nádory očí; centrum vzniklo v roce 1991.
Paul Scherrer Institut, Švýcarsko: Maximální dosažitelná kinetická energie je 250; léčí zde nádory očí, hlavy a některé nádory na páteři; některé nádory u dětí; centrum vzniklo v roce 1984.
Instytut Fizyki Jądrowej PAN, Polsko: Maximální dosažitelná kinetická energie je 60; léčí zde nádory oční koule; centrum vzniklo v roce 2009.
ISL, Německo: Maximální dosažitelná kinetická energie je 250; léčí zde pouze nádory očí; centrum vzniklo v roce 1998.
Rinecker Proton Therapy Center, Německo: Maximální dosažitelná kinetická energie je 250; léčí zde nádory plic, jater, jícnu, hltanu, hlavy, očí, slinivky, prostaty, gynekologické nádory, nádory kostí; centrum vzniklo v roce 2009.
Westdeutsches Protonentherapiezentrum Essen, Německo: Maximální dosažitelná kinetická energie je 230; léčí zde nádory hlavy, páteře a oblasti pánve; centrum vzniklo v roce 2013.
Proton Therapy Centre Prague, Česká republika: Maximální dosažitelná kinetická energie je 230; léčí zde nádory ležící v oblasti páteře a v oblasti báze lební, nádory oka, prostaty, hlavy a krku, plic; centrum vzniklo v roce 2012.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT TUKOVE BOULE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Našla jsem u mého pejska bulku na břichu. Zatím se hárá, tak čekám k dr., až přestane. Často ji hladím, před měsíce jsem ji stříhala a žádné, ani malé bulky jsem si nevšimla, až teď, když je velikosti menší, než koruny, tvar víc plochý, než tvar hrášku.. Obsah se dá podebrat, nebrání prstům se přes kůži vzájemně dotknout. Necítím bod bulkou žádné spojní s tělem. Ochlupení ani barva není změněna.Dá se poznat z mého popisu o jaký původ bulky jde? Díky za zodpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I pejsci mohou mít lipomy. Zároveň ale mohou mít i podkožní nádory, které mohou být zhoubné. Lipom je psovi neškodný, může ale vyrůst natolik, že začne překážet. Zhoubné podkožní nádory jsou mnohem nebezpečnější a je třeba je odhalit včas. Proto nechte raději pejska vyšetřit veterinářem, ať máte klid.
Pojem karcinom krku zahrnuje především zhoubné (maligní) nádory vycházející ze sliznice horních dýchacích a polykacích cest. Karcinomy v této oblasti vznikají obvykle následkem poškození sliznice kouřením cigaret, dýmek anebo žvýkáním tabáku. Současná konzumace alkoholu navíc riziko jejich výskytu ještě mnohonásobně zvyšuje, neboť alkohol na sliznicích působí jako rozpouštědlo a umožňuje vstup karcinogenních (karcinom vyvolávajících) látek do buněk. U alkoholiků se stav ještě zhoršuje následkem oslabení imunity, nedostatku vitamínů ve stravě, nedostatečné hygieny ústní dutiny a špatného celkového stavu organismu.
V oblasti hlavy a krku se můžeme setkat s celou řadou zhoubných nádorů, a to podle toho, z jakého druhu tkáně vyrůstají.
Nádory nosu: Nádory nosu se projevují zhoršenou nosní průchodností anebo výraznou sekrecí z nosu, především je-li s příměsí krve. Na nádor by měla upozornit i jednostrannost příznaků.
Nádory vedlejších nosních dutin: Nádory vedlejších nosních dutin rostou velmi pomalu a často bezpříznakově.
Nádory dutiny ústní a hltanu: Nádory dutiny ústní a hltanu se projeví pocitem cizího tělesa v krku či ústech, krvácením, ztíženým anebo bolestivým polykáním.
Nádory hrtanu: Nádory hrtanu mají odlišné příznaky dle primární lokalizace a dle pokročilosti onemocnění.
Karcinom hlasivek: Karcinom hlasivek se projevuje již v časných stadiích chrapotem, v ostatních lokalizacích dýchací trubice se většinou nádorové onemocnění zjistí až v pokročilejší fázi, kdy se u nemocných může objevit pocit cizího tělesa v krku, vykašlávání krve, polykací či dýchací potíže.
Nádory slinných žláz: Nádory slinných žláz se zpočátku projevují jako nebolestivé zduření. Později v důsledku růstu nádoru do okolí dochází k bolestivosti a u příušní žlázy navíc i k obrně lícního nervu.
Metastázy: Zduření na krku, ve většině případů nebolestivé, bývá projevem metastatického šíření nádorového onemocnění do spádových lymfatických uzlin anebo přímého prorůstání primárního nádoru.
V naší poradně s názvem NÁDOR NA LEDVINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turek Miloslav.
Dorý den otče Pleskač v roce 2012 mi odbrali ledvinu kvůli nádoru,
V červenci mi vyoperovali nádor na druhé ledvině byl veliký 3,5 cm
nebyl agresivní.Prosím touto cestou o radu jak se léčit aby mi
nádory se nádory netvořily.Ráno si natrhám nať cerelu,petržele
mrkev a červenou řepu naleju as 1dcl vody rozmixuji a vypiju.
Jídlo strašně málo solím,uzeniny nejím a maso jím vařené.Ještě jsem s nízkotučným jogurtem asi 2velké lžíce smíchal s pomletou čajovou lžičkou lněného semena.Nevím,jestli když jím maso v malýh porcí jestli to semeno můžu jíst.
Prosím Vás tímto o radu.
Pán Bůh zaplať za radu M.Turek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Máte velmi pěkně nastavený jídelníček. Někdy nádory vznikají bez ohledu na způsob stravování. Ovlivňují je faktory, jako například genetická dispozice, vlivy vnějšího prostředí a také kosmické záření. Vy zřejmě budete více vnímavý a náchylnější ke vzniku nových nádorů. Doporučuji zůstat v péči lékařů - onkologů a absolvovat pravidelné prohlídky. Dnešní technika dokáže nádor objevit brzy a bezbolestně. Včasná léčba cílená proti nádorům pomůže k uzdravení.
Mnohé příznaky mohou být běžné a přítomné i u jiných chorob. Pokud jimi trpíte, nemusí to nutně znamenat, že máte rakovinu. Je však důležité, abyste se poradili se svým praktickým či ORL lékařem, zvláště pokud příznaky trvají déle než několik týdnů. Příznaky rakoviny hlavy a krku se liší podle místa nádoru. Nádory hlavy a krku mohou zůstat dlouhou dobu bez klinických příznaků, anebo napodobovat běžná zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích.
Nádory nosu se projevují zhoršenou nosní průchodností anebo sekrecí z nosu, především je-li s příměsí krve. Na nádor by měla upozornit i jednostrannost příznaků.
Nádory vedlejších nosních (paranasálních) dutin rostou pomalu a dlouho bezpříznakově.
Nádory dutiny ústní a hltanu se projeví pocitem cizího tělesa v krku či ústech, krvácením, ztíženým anebo bolestivým polykáním, zápachem z úst, u nádorů oblasti patrových mandlí se mohou objevit i přenesené bolesti ucha. Na nádor upozorní i nemožnost nasazení zubní protézy. Při rozsáhlejším onemocnění dochází k postižení žvýkacích svalů a tím k omezenému otvírání úst.
Nádory hrtanu se liší příznaky dle primární lokalizace a dle pokročilosti onemocnění: karcinom hlasivek se projevuje již v časných stadiích chrapotem, v ostatních lokalizacích dýchací trubice se většinou nádorové onemocnění zjistí až v pokročilejším stadiu, kdy se u nemocných může objevit pocit cizího tělesa v krku, vykašlávání krve, polykací či dýchací potíže anebo přenesené bolesti ucha.
Nádory slinných žláz se zpočátku projevují jako nebolestivého zduření. Později, v důsledku růstu nádoru do okolí, dochází k bolestivosti a u příušní žlázy navíc i k obrně tváře. Zduření na krku, ve většině případů nebolestivé, bývá projevem metastatického šíření nádorového onemocnění do spádových lymfatických uzlin anebo přímého prorůstání vlastního nádoru.
Nádory s neznámým primárním ložiskem se projevují pouze zduřením na krku v následku postižení lymfatických uzlin metastázami. V těchto případech je nutno pátrat po primárním zdroji nádoru.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vyskytovat jak v dětském, tak dospělém věku. Projevují se poruchami hormonálních funkcí a/nebo poruchami zraku.
Nádory vyskytující se většinou v dětském věku jsou meduloblastomy a ependymomy, které se mohou šířit mozkomíšním mokem.
Nádorové onemocnění mozku představuje pro pacienta i jeho okolí závažný problém. Nelze vždy předpovědět, jak bude léčba úspěšná a jestli se podaří vrátit pacienta do normálního života. Životní perspektiva pacientů s nádory mozku závisí na mnoha faktorech. Jedním z nejzásadnějších faktorů je histologický typ nádoru, možnost jeho radikálního odstranění operační cestou nebo zářením, citlivost k chemoterapii. Jsou nádory, které jsou dnešními metodami léčitelné a vyléčitelné. Na druhou stranu existuje skupina nádorů mozku, u nichž je i přes sebevětší snahu a pokroky v onkologii pravděpodobnost vyléčení malá. Léčbou však lze prodloužit život nebo alespoň zmírnit symptomy.
Mezi dnešní běžně používané léčebné metody patří operační výkon, ozařování, chemoterapie a symptomatická léčba. Pacient, který prodělal operaci nebo ozařování, eventuálně chemoterapii pro mozkový nádor, zůstává nadále v péči lékařů. V tomto období bývá pravidelně klinicky vyšetřován, v určitých intervalech bývají prováděny zobrazovací metody (CT nebo MR), EEG, laboratorní odběry. V případě recidivy nádoru je v první řadě zvažována opětovná operace nebo doozáření. Pokud jsou možnosti chirurgie a ozařování vyčerpány, bývá při dobrém stavu pacienta zvažována chemoterapie.
Ozařování je jedna ze základních léčebných metod. Může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo též jako hlavní, kdy operační výkon není kvůli lokalizaci, pokročilosti nebo typu nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která též poškozuje zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišujeme dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází zvnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvané frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce. Někdy se využívá i stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky spojené s radioterapií při mozkovém tumoru jsou vyvolány působením radiace na normální mozkovou tkáň, která tumor obklopuje. Brzy po prvním aplikování radioterapie se může u pacienta objevit bolest hlavy, nevolnost, zvracení, spavost, horečka a zhoršení neurologických symptomů, které mají vztah k tumoru; tyto symptomy by měly být v souvislosti s pokračováním léčby stále méně závažné. Symptomy se mohou zhoršit během několika týdnů až měsíců po aplikaci radioterapie; tyto příznaky by mohly napovídat, že tumor roste. Pravidelným sledováním symptomů je možné určit, zda je jejich příčinou tumor, nebo léčba. Vzhledem k povaze radioterapie se mohou některé dlouhodobé radiační účinky objevit měsíce, nebo dokonce roky po ukončení léčby. Doporučuje se vést si pro jistotu záznamy o všech takových projevech a následně je sdělit vašemu lékaři.
Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky jsou řazeny poruchy paměti a koncentrace, které vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
V naší poradně s názvem MÁM NATĚLE TUKOVE BOULE..**? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Névim coto je a bojim se jít k lekaří moje babíčka to mněla a umřela nato nevím jestli jsouto tukove boule nevím coto pořadně je a moje máminka to má taky a umira co mám dělat poradtemí prosim
Děkují Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tukové boule se některým lidem dělají spontánně a zpravidla nejsou nebezpečné a bývají právě dědičné. Jde o lipomy, které patří mezi nádory, ale nejsou zhoubné. Rozhodně se na lipomy neumírá. Pokud máte jakékoliv pochyby o svém zdravotním stavu, nějaká podezření a podobně, tak nejít k lékaři je ta nejkratší cesta do rakve. Přeci lékař může nejlépe případné onemocnění rychle rozpoznat a zahájit pak cílenou léčbu, která může zachránit život. Přemýšlejte nad tím, až Vám něco bude.
Mezi onemocnění jazyka patří začínající rakovina jazyka.
Rakovina jazyka je méně častým nádorovým onemocněním. Její nebezpečnost závisí do značné míry na tom, v jaké části jazyka vznikne a jak rychle se na ni přijde. I na tuto formu rakoviny se umírá, případně ji člověk někdy přežije jen po rozsáhlém chirurgickém výkonu. Z hlediska lokalizace a prognózy nemoci se obvykle dělí zhoubné nádory jazyka na nádory přední části jazyka (tu dokážeme vypláznout) a nádory kořene jazyka.
Příznaky jsou různé. Počínající nádor jazyka se projevuje jako bulka v jazyku. Onemocnění pacienta v prvních fázích nijak neobtěžuje, může se objevit nestíratelný bílý povlak v místě nádoru, později se toto místo může začít vyklenovat nad okolí, otékat a samotný povrch nádoru se může otevřít a lehce krvácet. Později se přidávají problémy s polykáním, mluvením, bolest v dutině ústní a krku. Může být přítomen zápach z úst z rozpadajícího se nádoru. Při postižení krčních uzlin může dojít k jejich viditelnému nebo hmatnému zvětšení. Není to však pravidlem.
Zhoubné nádory přední části jazyka lze vidět prostým okem. Vypadají jako nemizející a postupně se zvětšující šedorůžové či zarudlé vředovité útvary, které velice snadno krvácí. Pokud tyto příznaky ignorujeme, jazyk se zvětšuje a může začít působit problémy obtíže při polykání a při mluvení. Rozsáhlé nádory ničící chuťové papily mohou způsobit poruchu chuťového smyslu. Nádor obvykle metastazuje do krčních uzlin a může způsobit jejich zvětšení.
Mnohem zákeřnější jsou zhoubné nádory kořene jazyka. Zadní část jazyka totiž prostým okem neuvidíme, a proto tam zhoubný nádor může relativně dlouho růst, než se projeví poruchou polykání, změnami hlasu, bolestí a podobně. Z tohoto důvodu bývá rakovina kořene jazyka často objevena pozdě a hluboké krční uzliny jsou již obvykle postiženy metastázemi.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ JEDLÉ SODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anoli.
Děkuji za odpověd, můj pejsek má na játrech dva nádory, zkouším mu dávat javorový sirup + soda. Jen nevím jestli je dostačující dávkování 2 - 3x denně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
3 krát denně úplně stačí, protože soda působí mimo svých příznivých účinků také nepříznivě. Díky obsahu sodíku má jedlá soda nežádoucí účinky podobné jako sůl, takže zadržuje vodu a zvyšuje krevní tlak. Tím zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění.
Nádory vznikají u člověka v každém věku, až do vysokého stáří, přičemž četnost výskytu stoupá s věkem. Podle biologické povahy se nádory dělí na benigní a maligní, tudíž na nezhoubný nádor na páteři a zhoubný nádor. Benigní nádory na páteři rostou pomalu a zůstávají ohraničené, nepříznivě se projeví, když tlačí na sousední orgány a vyvolají poruchy – expanzivní růst. Většinou se dají dobře odstranit. Maligní nádory na páteři většinou rostou rychle a infiltrují do okolních tkání, které rozrušují. Nejsou ohraničené a jejich odstranění je daleko obtížnější. Proto nelze hovořit o radikalitě operace, neboť i při zdánlivě radikálním chirurgickém výkonu mohou v okolí zůstat drobná ložiska.
Šíření zhoubných nádorů probíhá dvojím způsobem:
per continuitatem;
diskontinuálně, tedy metastazováním, jímž se rozumí tvorba druhotných nádorových ložisek bez topické souvislosti s primárním nádorem (metastazování krevní a lymfatickou cestou).
Podle uložení v páteři dělíme nádory na:
extradurální (například hemangiom)
intradurální
intramedulární – vyskytující se přímo v míše (například ependynom)
extramedulární – vyskytující se mimo míchu (například meningiom v páteřním kanále)
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
Pojem karcinomy hlavy a krku zahrnuje především zhoubné (maligní) nádory vycházející ze sliznice horních dýchacích a polykacích cest. V celosvětovém měřítku se jedná o 5. nejčastější zhoubné nádory. Karcinomy v této oblasti vznikají obvykle následkem poškození sliznice kouřením cigaret, dýmek anebo žvýkáním tabáku. Současná konzumace alkoholu navíc riziko jejich výskytu ještě mnohonásobně zvyšuje, neboť alkohol na sliznicích působí jako rozpouštědlo a umožňuje vstup karcinogenních (karcinom vyvolávajících) látek do buněk. U alkoholiků se stav dále zhoršuje následkem oslabení imunity, nedostatku vitamínů ve stravě, nedostatečné hygieny dutiny ústní a špatného celkového stavu organismu. V oblasti hlavy a krku se můžeme setkat s celou řadou zhoubných nádorů podle toho, z jakého druhu tkáně vyrůstají. Nádory slizniční (takzvané spinocelulární neboli dlaždicobuněčné) představují přes 90 % všech nádorů této oblasti.
Ve svém příspěvku POTKAN NADORY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobry den, chtela bych se zaptat mam potkana jsou mu 2 roky a ma nejaky utvar mezi prednimi tlapickami. A stale narusta. Nemohla by jste poradit co stim?dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hela.
Také se nám to stalo.Koupila jsem tenkou inj.jehlu dezinfekci a píchla do toho.Bylo to plné hnisu.Potkance se ulevilo a je to pryč.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Ve svém příspěvku BIOLÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Schropferová.
p.Helenko chtěla bych ase Vás zeptat jak ta bioléčba probíhá a co to obnáší mám 11letou dceru která má nefrotický syndrom od 1a třičtvrtě roku ted behem2let se nám vůbec nedaří a tak nám byla doporučena tato léčba.Dcera si opradu zažila své a já taky a jsem ztoho neštasná mapíšete mi prosim na email děkuji předem za odpověd Schropferová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Machutkova helena.
dobrý den,mojí dceři byla odebrána jedna ledvina na které byla rakovina.ta se potom objevila i na dalších místech v těle.protože má jen jednu ledvinu byla klasická léčba rakoviny nemožná,proto se léčí bioléčbou.je to drahá léčba o které musí rozhodovat komise.každý den po dobu 14 dní bere léky které dostává na onkologii přímo od lékařky a potom jeden týden vynechává.a pak znovu dokola.léky mají dobré výsledky,neboť vyhledají v tělě nádory s rakovinou a obklopí je aby se nemohly rozšiřovat dál po těle.máme dobré výsledky,dokonce se i některé zmenšily.bohužel je to léčba na celý život.
má tato léčba i vedlejší nepříjemné účinky u každého se projeví jinak,ale dá se to.přejeme hodně štěstí a uzdravení.
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Bulka může mít různé složení. Je potřeba vzít v úvahu, zda je na dotek bolestivá, jestli je pod kůží pohyblivá a zda jsou patrné nějaké změny na pokožce (začervenání, otok) nebo jsou přítomny celkové příznaky (horečka).
Zvětšené mízní uzliny
Nacházejí se v místech, jimiž procházejí lymfatické cévy. Ty jsou naplněny bílými krvinkami, jejichž úkolem je pohlcovat původce infekcí a dalších nemocí. Ke zvětšení uzlin dochází právě při infekčních chorobách, kdy je snadno rozpoznáte pod kůží, přičemž obvykle v těchto místech cítíte bolest při pohmatu. Nejčastěji to lze pozorovat například na krku nebo v podpaží. Po odeznění choroby se uzliny opět zmenší a nejsou již pohmatem zjistitelné. Jde o zcela fyziologickou reakci organismu.
Nezhoubné nádory
Velmi často se může jednat o lipomy (tukové bulky) či fibromy (nádory z pojivové tkáně). Při jejich vzniku nebývají na kůži nad nimi patrné žádné změny, na pohmat nejsou bulky bolestivé. Častěji se objevují u lidí vyššího věku. Tyto benigní nádory obvykle nemají žádné zdravotní důsledky, jsou odstraňovány spíše z estetických důvodů.
Ložiska hnisu
Jejich původcem bývají nejčastěji stafylokoky a streptokoky. V těchto případech bývá kůže zarudlá, na pohmat bývají abscesy bolestivé a člověk může mít i celkové příznaky zánětu (například horečku). Může se stát, že se absces sám ztratí. Jindy se z něj vytvoří kanálek vedoucí na povrch těla, takže následně dojde k vyprázdnění hnisu a vymizení celého ložiska. Při rozšíření zánětu do okolních struktur je největším nebezpečím vznik sepse (otravy krve), která již představuje velmi vážné ohrožení zdraví.
Zhoubné nádory
Nejčastěji je možné nahmatat karcinom prsu, který je zjistitelný při samovyšetření prsu. Jedná se o vůbec nejčastější zhoubný nádor u žen. Bulka bývá nebolestivá, může mít různé umístění v prsu. Zde je samozřejmě nutné další vyšetření lékařem a stanovení nejvhodnější léčby. Čím dříve se s ní započne, tím vyšší bývá její úspěšnost. Lze rovněž nahmatat metastáze nádoru z jiného orgánu lokalizované pod kůží.
Nádory hlavy a krku představují 3 % všech případů rakoviny. Tyto druhy rakoviny jsou téměř dvakrát častější u mužů než u žen. Nádory hlavy a krku jsou také diagnostikovány častěji u osob nad 50 let.
Nádory močových cest jsou většinou papilárního původu. Papilom je malý (do 10 mm) útvar tvořený jemnými výrůstky z fibrovaskulárního stromatu a urotelu bez polymorfie. Papilokarcinom sestává z papilárních výrůstků pokrytých větším počtem buněk s jadernou polymorfií. Grading (stanovení stupně) tumoru se provádí podle velikosti a polymorfie jader a počtu mitóz. Uroteliální karcinom metastazuje do regionálních lymfatických uzlin a později může zakládat i orgánové metastázy. Prognóza závisí na stupni nádoru, nádory s vyšším stupněm častěji recidivují a rostou invazivně do stěny.
Nejčastějšími nádory močového měchýře jsou nádory z přechodného epitelu, takzvaného urotelu. Morfologicky se jedná o papilokarcinomy. Předstupněm nádoru močového měchýře je výskyt polypu v močovém měchýři. Častěji jsou postiženi muži a ročně je hlášeno asi 2 500 nádorů močového měchýře.
Příznaky rakoviny močového měchýře: krev v moči, potíže při močení, časté močení s malými porcemi moči, časté záněty močových cest.
Průběh rakoviny močového měchýře: V počátcích onemocnění jsou obtíže pacienta minimální. Nejčastějším příznakem je výskyt krve v moči – hematurie. Celkové příznaky jako nechutenství, hubnutí a chudokrevnost jsou již projevem pokročilého stadia onemocnění. Pacienti pozorují příměs krve v moči, která je obvykle bezbolestná a opakuje se. Krev je patrná v celé porci moči, tedy není jen na začátku nebo na konci močení. U části pacientů může dojít až k tvorbě krevních sraženin v moči, které mohou ucpat močovou trubici. Pacient nemůže močit, má akutní bolesti v podbřišku se silným nutkáním na močení. Na nádorové onemocnění močového měchýře může upozornit i laboratorní vyšetření moči, kdy příměs krve v moči není ještě pouhým okem viditelná. Výjimečně se onemocnění může projevit bolestmi v bederní krajině, které jsou vyvolány městnáním moči ve vývodném systému ledviny nad močovým měchýřem.
Léčba rakoviny močového měchýře: Léčebný postup závisí na rozsahu postižení močového měchýře, typu nádoru, věku pacienta a jeho fyzickém stavu. Základem je chirurgické odstranění nádoru, dále se uplatňuje radioterapie a chemoterapie. Malé povrchové nádory, které rostou dovnitř do močového měchýře, se odstraňují pomocí operačního endoskopu (ohebná hadice s kamerou a malými operačními nástroji). Někdy se podává po operaci chemoterapie přímo do močového měchýře. U pokročilých nádorů se odstraňuje část nebo celý močový měchýř. Urolog předtím s pacientem prodiskutuje možnosti náhrady močového měchýře, například náhrada střevem, vyústění močovodů na povrch těla nebo vyústění močovodů do konečníku.
Radioterapie se používá v některých případech místo chirurgického zákroku. Může se použít i v kombinaci s chemoterapií. Její výhodou je ponechání močového měchýře, který má zachovanou funkci rezervoáru moči. Komplikací ale může být takzvaná poradiační cystitida – zánět močového měchýře po ozáření. V některých případech vede až k následnému svraštění měchýře a ztrátě jeho funkce. Úspěšnost radioterapie je nižší než u chirurgické léčby.
Kombinace radioterapie a chemoterapie se využívá ke zlepšení účinku záření pomocí některých cytostatik. Tuto léčbu lze zvážit u pacientů, u nichž z nějakého důvodu nelze provést radikální operaci. Chemoterapie se využívá buď před chirurgickým zákrokem ke zmenšení nádoru a zlepšení operovatelnosti, nebo po odstranění nádoru k likvidaci zbývající nádorových buněk. Aplikuje se do žíly. Výjimečně přímo do močového měchýře.
zápal plic – postižení pleurální dutiny (pleury) vzniká jako komplikace těžkého zápalu, kdy se zánětlivý proces z plic rozšíří do okolí, a tedy i na pleuru – pak hovoříme o pleuritidě, zánětu poplicnice či pohrudnice;
zánět srdečního svalu – zánět se šíří ze srdce na osrdečník a dále na poplicnici;
nádory pleury;
nádory plic, které se šíří na pleuru;
těžká podvýživa – tato příčina není v našem státě příliš častou příčinou vody na plicích; v podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli takzvaný onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, voda se nachází v břiše i na plicích;
nemoci ledvin – některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí, takže nastává podobný stav jako u těžké podvýživy;
azbestóza – tato nemoc je způsobena krystalky azbestu; tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem ovlivňuje vznik zhoubného nádoru mezoteliomu;
úraz hrudníku – při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév bude tekutina obsahovat červené krvinky (hemotorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylotorax).
Zánětlivým výpotkem mohou být provázena i mnohá onemocnění zažívacího ústrojí (hnisání pod bránicí, takzvaný subfrenický absces) a celková (systémová) onemocnění (lupus erytematodes, syndrom Churg-Straussové a jiné). Výpotek se může objevit i v závislosti na dlouhodobém užívání léků (Nitrofurantoin, Amiodaron, Practolol, Methotre xat), dále může doprovázet nezhoubné nádory vaječníků (Meigsův syndrom), sarkoidózu, ozařování, může komplikovat pooperační průběh po revaskularizačních operacích typu by-pass (náhrada uzavřených, srdce vyživujících cév průchodnými cévami z jiných orgánů nemocného) a podobně.
