Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Ve svém příspěvku BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyho manévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Ano, cvičí se na tu stranu, kde je problém (v mém případě vpravo). U mě problémy pominuly již po prvním cvičení. Obrovská úleva.
Nejdříve se ve mně vše vzpouzelo, protože se vlastně položíte do polohy, která je nejvíc nepříjemná, které se snažíte vyhnout. Takže hlavu natočit 45 st. doprava (když je problém vpravo) a rychle si lehnout na záda. Během 2 - 5 vteřin dojde k masivní závrati, točí se vše kolem. Měla jsem strach, že budu zvracet nebo omdlím. Pomohlo mi soustředit mysl na to, že to přejde, že musím klidně a pravidelně dýchat, nezavírat oči a snažit se je i při těch "otáčkách" fixovat na jeden předmět. Oči nezavírat - je to mnohem horší. Taky ruce mírně tlačené k podložce do určité míry pomáhají uvědomovat si, že ležím, že se opravdu netočím. Nejhorší točení trvalo tak 30 vteřin, pak se zpomalovalo, až do úplného zastavení. Pak hlavu stále v leže rychle otočit doleva. Opět závrať, ale už ne tak hrozná a kratší. I po zastavení ležet ještě 1 minutu. Pak se překulit na levý bok a hlavu položit, aby se nos dotýkal podložky. ležet minutu a posadit se. Opět chvíli sedět.
Nakonec mi pocity po cvičení připadaly horší než cvičení. Bylo mi "slabo", nejisto, žaludek na vodě, jako po omdlení.
Závrať nebolí, ale je hrozně nepříjemná.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
na zápěstí;
na krku;
v oblasti spánků;
v třísle;
v podkolenní jamce;
ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
snížená citlivost v prstech;
použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
Ve svém příspěvku KOLIK STOJÍ ZUBNÍ PROTEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tibi.
Ano, teoreticky je to dobrý nápad vyzkoušet doktora maminky, ale záleží na něm, jestli Vás přijme. Jinak záleží taky na typu protézy, na pojištovně, na použitém materiálu a na vybavení ordinace a na spolupráci s laboratoří....žádný doktor Vám neudělá protézu bez laboratoře. obecně platí, že každý Pojištěnec má nárok na základní ošetření a základní protetickou náhradu. Např. totální (celkovou) náhradu - protézu - by jste měl mít zdarma, pojištovna platí cca 3600 kč, z toho se musí zaplatit laboratoři cca 2200,- kč no a z toho zbytku peněz je to prý pro ordinaci nedostačující, nevím...
U celkových protéz placené pojištovnou by se správně nemělo nic platit, to samé platí u částečných snímatelných protéz s jednoduchými retenčními sponami (drátěnýmí).....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
No nevím,ohledně ceny jsem byla šokovaná.U nás v Klášterci nad Ohří je nedostatek zubních lékařů.Horní zuby,kde jsem měla 8 svých zubů,zbroušené a nasazené keramické.Cena 62.000Kč.Třikrát všechno spadlo,zlomily se a protož euž nebylo za co uchytit a zacementovat.(hodně zbroušené moje zuby,vypadaly jak jehličky)všechny musely být vytrhané.Dolní zuby:zubní tvrdá náhrada na kovové háčky(chybí 3 zuby)Nepruží a ulomila mi dva zuby.Cena této zubní náhrady 7.800 Kč.Měla být hrazená pojišťovnou.Zjistila jsem,že úhrada byla zaplacena 4.200Kč.Nevím co jsi o tom myslet.Mám strach kolik zaplatím za celkovou zubní náhradu(má být hrazená pojišťovnou ale nevím kolik mi zas napočítají)A jak bude sedět.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
Ve svém příspěvku DOPLŇUJÍCÍ INFO O VLIVU GENETIKY NA ZPRACOVÁNÍ ALKOHOLU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Myslím, že článek by se mohl rozšířit o informace o dědičné nesnášenlivé reakci na alkohol. V češtině je na internetu bohužel velmi málo informací na toto téma. Myslím, že je škoda v tomto článku nezmínit, že v jistých národech je nemalý podíl osob, které mají na alkohol přehnané reakce kvůli dědičné dispozici. Jedná se především o osoby pocházející z východní Asie - z Japonska, Číny, Koreji a Vietnamu. V těchto národech má zhruba 36% osob neobvyklou reakci po alkoholu, která zahrnuje zčervenání v obličeji, nevolnost, bolest hlavy a zrychlení tepu (bušení srdce). Setkala jsem se s Japonkou, která měla tuto reakci už po 2 skleničkách alkoholu - nemohlo se tedy jednat o opilost. Více info: https://en.wikipedia.org/wi…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Činnost srdce je řízena tzv. převodním systémem srdečním. Jedná se o specializované buňky myokardu, které mají autonomní schopnost vytvářet elektrické vzruchy a vést je po celém srdci. Tyto vzruchy slouží jako signály, které říkají, kdy a jak se má srdce stahovat. Při správné funkci převodního systému se srdce kontrahuje přibližně 70krát do minuty, při zvýšené tělesné námaze stoupá srdeční akce až nad 100 tepů za minutu. Poškození tohoto automatického systému vede k chybné tvorbě vzruchů nebo k poruše jejich šíření po srdečním svalu – vznikají poruchy srdečního rytmu neboli srdeční arytmie. Arytmie často vzniká při poškození srdeční svaloviny hypoxií (nedostatek kyslíku) a ischémií (odumírání buněk v důsledku hypoxie). Příčinou může být i zánět srdečního svalu a jeho následné zjizvení. Poruchy rytmu nejsou vzácné ani u vrozených anatomických vad srdce. Kromě poškození samotné srdeční svaloviny může arytmie vyvolat i požití některých léků, alkoholu a dalších návykových látek a změny hladin hormonů či pokles obsahu důležitých iontů v krvi (například nedostatek draslíku).
Arytmie se projevuje bušením srdce nebo silnými údery, chvěním v hrudi nebo v krku, únavou, pocity na omdlení, dušností, bolestí na hrudi, záchvatem mdloby.
Ve svém příspěvku LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Protože je levný..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Hlavsa.
Prosím, o sdělení, zda Xarelto má účinky na snížení tepu k srdci. Užívám tento lék a tem se mně snížuje až na 80. Mám pro to něco udělat a zvýšit tep? Děkuji Hlavsa
Stačí stisknout prstem velkou tepnu, která se nachází na zápěstí, krku a zadní části chodidla. Poté byste měli cítit rytmické pulzování krve. Nyní musíte počítat puls po dobu 10 sekund a vynásobit toto číslo šesti. Výsledná hodnota je ukazatelem frekvence srdečního svalu během jedné minuty. Normální puls by měl být pravidelný, rytmický a musí splňovat věkovou normou.
Tepová frekvence se zjišťuje ve stavu absolutního klidu ve stejné poloze dítě.
Tepová frekvence plodu je 120–160 tepů za minutu a jakékoli známky zpomalení nebo nepravidelnosti mohou znamenat ohrožení dítěte.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolický tlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
Ke zrychlenému tepu dítěte dochází během cvičení. Na puls má vliv i teplota a emoce. V důsledku toho se může srdeční frekvence zvýšit až 3,5krát, ovšem tato hodnota není považována za onemocnění. Zvýšený puls se u dětí může objevit i při odpočinku, což může být způsobeno únavou, nedostatkem energie, vzácně i patologickými procesy v srdečním svalu.
Ve svém příspěvku LÉK WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Javůrkvá.
Objevila se u mě po operaci kolene (TEP)10/2018 vysoká frekvence tepu až 140/min.Dochází mi k vibraci komor a proto jsem mimo jiné dostala Warfarin 3. Beru léky na tlak a na arytmii. Prosím o sdělení zda Warfarin mám užívat ráno, nebo v poledne a před nebo po jídle. Děkuji. Javůrková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Nejsem lékař ale aritmií jsem trpěl 2 roky kardiolog si se mnou nevěděl rady musím se s tím prý naučit žít, že to má víc lidí poté co jsem začal užívat doplněk stravy
Maxicor během 14 dní aritmie zmizela preventivně to beru už 15 let a mám klid
podobných přípravků je na trhu více ale já dávám přednost právě maxicoru. Také beru warfarin 5 už 11 let zatím jsem ještě nepřišel na to jak se toho jedu na krysy
zbavit přírodní cestou ale snažím se na tom laicky pracovat.
tepová frekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepová frekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
V naší poradně s názvem STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Calonova.
Dobrý den,
je mi 64 let jsem ročník 1957. Do telefonu jsem si nainstalovala aplikaci na měření tlaku a tepu. 110/80/50. Někdy se mi stává jako bych pociťovala arytmii,
slabost a cítím se dost unavená. S ničím se neléčím.Co stím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tlak 110/80 a pulz 50 je v pořádku. S pocitem arytmie a únavy se budete muset obrátit na svého praktického lékaře, protože bude třeba odhalit příčinu dalšími vyšetřeními.
Kolem jícnu a žaludku vede tzv. bloudivý nerv (nervus vagus). U citlivých jedinců může při podráždění tohoto nervu (například při snědení velkého množství jídla, při nadýmání, ale i po relativně normálním množství jídla) dojít k srdečním arytmiím. Pokud trpíte arytmií po jídle a pokud jsou všechna běžná laboratorní vyšetření v pořádku, doporučuje se takzvaný holterovský (24hodinový) monitoring tlaku krve k upřesnění příčin jeho případného kolísání, poté je stanovena léčba. Tyto arytmie se mohou projevovat jakoby vynecháním tepu. Je to velice nepříjemné, tento stav může doprovázet dušnost a kašel.
Tato metoda výpočtu cílových tréninkových zón při zátěži je označována jako jedna z nejúčinnějších. Pro většinu amatérských sportovců je tato metoda dostačující, nicméně chcete-li získat přesný údaj, měli byste absolvovat speciální laboratorní vyšetření.
Zjistěte si klidovou tepovou frekvenci (KTF) po probuzení. Předtím než vstanete z postele, si změřte tep, a to nejlépe na zapěstí, popřípadě na krční tepně. Měřte počet tepů během šedesáti sekund. Abyste vyrovnali náhodné výkyvy tepové frekvence, proveďte měření tři dny po sobě a spočítejte průměr.
Vzorec: 220 – věk = maximální tepová frekvence (MTF)
Podle tepové frekvence zjistíte, v jakém pásmu zatížení se pohybujete. Hodnoty jsou individuální a závisí na stupni vaší trénovanosti. Běží-li například dva rekreační běžci stejným tempem, pro jednoho je výkon středním (klidným) zatížením, druhý, méně trénovaný se už může dostávat do pásma vysokého zatížení.
Stupně intenzity zatížení:
nízký stupeň zatížení: 50–60 % (z maximální tep. frekvence MTF);
Úplná náhrada chrupu a její cena (kolik stojí snímatelná zubní protéza). Ceny těchto zubních náhrad jsou kalkulovány na míru, v závislosti na počtu a typu použitých konstrukčních prvků náhrady. Cena jednoho zásuvného spoje snímatelné zubní protézy se pohybuje kolem 3 500 Kč.
Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?
Podle potřeby otisky pro zhotovení studijních modelů a analýzu studijních modelů před zahájením práce na náhradě.
Otisky obou čelistí potřebné pro zhotovení pracovních modelů.
Stanovení či rekonstrukci mezičelistních vztahů.
Zkoušky a úpravy náhrady v jednotlivých fázích zhotovení.
Kompletní práci a materiály laboratoře potřebné ke zhotovení náhrady.
Možnost výběru umělých zubů do náhrady přímo v laboratoři. Podle představ pacienta lze zvolit nejen barvu, ale i tvar zubů. V případě zájmu je možno vsadit do náhrady zuby keramické, které působí přirozenějším dojmem a výrazně vylepší estetický dojem snímatelné náhrady.
Dosazení snímatelné náhrady v ústech.
Nácvik hygieny a zacházení s náhradou.
Výsledkem je vysoce estetická snímatelná náhrada bez "drátků" na zubech. Pokud jsou ve viditelné části použity keramické zuby, působí spíše dojmem náhrady fixní, umělé zuby splývají s vlastními. Díky zásuvným spojům je náhrada zároveň maximálně spolehlivá, dokonale drží při jídle i při mluvení.
Odstranění zubního kamene ultrazvukem
Vyčištění zubů od usazenin a pigmentů ze stravy, po kouření, po pití čaje či kávy stojí 500 Kč. Obvykle ho provádí hygienistka a během půl hodiny zuby ultrazvukem doslova vybělí. Bělení zubů ultrazvukem nijak nepoškozuje zubní sklovinu a je možné ho několikrát opakovat.
Glykemie (hladina krevního cukru) kolísá u zdravého člověka mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Její hodnoty lze stanovit z kapky krve. Vysoké ranní glykemie jsou základním příznakem a projevem diabetu. Měření glykemie je proto nejdůležitějším a nejčastějším vyšetřením prováděným u všech pacientů s diabetem. Podle aktuální hodnoty cukru v krvi diabetik ví, kolik si má aplikovat inzulinu či jiného antidiabetika, určí dávky jídla a v neposlední řadě má jistotu, zda jeho léčba probíhá správně, či nikoliv.
Porušená glykemie nalačno (též prediabetes) je stav, při kterém je hodnota glykemie měřená nalačno větší nebo rovna 5,6 mmol/l a menší než 7,0 mmol/l. U pacienta se zvýšenou glykemií nalačno je potřeba provést orální glukózový toleranční test, aby se odhalila případná porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus.
V závislosti na čase a konzumaci jídla rozlišujeme stav před jídlem – odborně preprandiální, stav v průběhu jídla – prandiální a období po jídle – postprandiální. Čím je hladina krevního cukru vyšší a čím déle trvá, tím je stav pro člověka nebezpečnější, protože se zvyšuje riziko aterosklerózy. Aterosklerotické změny na cévách jsou příčinou infarktu srdce, cévních mozkových příhod a jiných onemocnění.
Denně má každý ukázněný diabetik proto vždy glykemii více než 7 mmol 5–10 hodin!
Neukázněný diabetik má hladinu cukru nad kompenzační hranicí podstatně více hodin a na ještě vyšší a nebezpečnější hodnotě. Toto ale diabetik bez glukometru nikdy nezjistí, pokud jeho glykemie nedosáhne extrémně vysokých hodnot, například 15–20 mmol, a může tak žít dlouhé měsíce v tragickém omylu. Jedna kontrola u diabetologa jednou za čtvrt roku, navíc nalačno, nemusí o této skutečnosti vypovídat. Diabetik může být jen takzvaně „podmíněně zdráv“, a to jen v období, kdy je kompenzován, když jeho glykemie nalačno nepřesáhne 6 mmol a glykemie 2 hodiny po jídle klesne pod 7 mmol. Pokud těchto hodnot nedosáhne, je kromě jiného narušen i jeho imunitní systém!
Jak snížit glykemii nalačno
Diabetik má poškozený metabolismus buněk (látkovou přeměnu), z čehož vyplývá důležitá informace: Dávka potravy je u diabetika strávena bez vzniku škodlivých odpadů jen tehdy, je-li tato dávka malá! Vyšší hladina cukru způsobuje vážné chemické i mechanické změny všech buněk organismu a urychluje zanášení a ucpávání cév a tepen cholesterolem.
Diabetik má mít glykemii nalačno 4–6 mmol, dvě hodiny po jídle 5–7 mmol.
Snížit glykemii lze:
snížením váhy: rozdělením dávek jídla do pěti dávek denně;
nejíst dříve než tři hodiny po předchozí dávce;
nejíst později než za čtyři hodiny;
každá dávka potravy nesmí obsahovat větší množství sacharidů než poměrnou část sacharidů z povolené denní dávky sacharidů;
fyzickou aktivitou: správné a pravidelně prováděné cvičení má jednoznačně nesporný vliv na snížení glykemie;
podpůrnými prostředky: dia čaje, česnek, skořice a podobně; toto je však záležitost velice individuální a každý diabetik si musí sám na sobě vyzkoušet a následně glukometrem změřit, co na něj účinkuje.
Tento tep naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70 až 80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Během samotného cvičení bychom se měli snažit udržovat tepovou frekvenci v rozmezí 60–75 % změřeného/vypočítaného tepového maxima, když pomineme úvodní rozcvičení a protahování a závěrečné vyklusávání.
Aerobní tepová frekvence, která zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje i metabolismus, a to i na několik hodin, protože svaly musí spalovat kalorie při své regeneraci. Čím více svalů člověk má, tím větší je jeho bazální metabolický výdej a lépe se hubne. Nezapomínejte, že na hubnutí má ze 70 procent vliv stravovací režim! I když budete cvičit každý den jako blázen a udržovat zónu pro spalování, tak nezhubnete, pokud nezačnete zdravě a vyváženě jíst.
Ošetření kořenového systému zubu (endodontické ošetření)
Cena endodontického ošetření (vytržení nebo vytažení nervu a vyčištění zubních kanálků) se pohybuje v závislosti na počtu kořenových kanálků, počtu návštěv, časové náročnosti a na použitých materiálech. Za zub s jedním kořenem činí cena endodontického vyšetření 2 884 Kč. U zubu s více kořeny, kdy jsou kořeny ošetřeny ve dvou návštěvách, tak cena za první návštěvu - dezinfekční fázi činí 3 732 Kč. Za ošetření každého dalšího kořene při druhé návštěvě cena činí 1 322 Kč.
Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?
Preparaci s pomocí caries-detectoru - barevného indikátoru kazu pro dokonalé odstranění infikovaných zubních tkání – kazů v zubu.
Zhotovení výplně za použití Kofferdamu. Kofferdam je specielní gumová fólie / blána, která zaručí dokonale suché pracovní prostředí, nutné pro zamezení průniku infekce z dutiny ústní do kořene zubu. Použití Kofferdamu zvyšuje dlouhodobou úspěšnost léčby "mrtvého zubu". Kofferdam v optimálním případě dokáže omezit výskyt zubních váčků až o 95%. S použitím Kofferdamu při tahání nervu se eliminuje následný častý zubní váček.
Přesné měření délky kořenového kanálku pomocí digitálního rentgenu i pomocí apexlokátoru.
Použití nejkvalitnějších nikl-titanových kořenových nástrojů, jejichž pružnost umožňuje proniknout i do extrémně zakřivených kanálků, které by jinak byly považovány za neošetřitelné. Tím je zároveň minimalizováno riziko zalomení nástroje v kořeni zubu a následné nutnosti jeho vytržení.
Dle vhodnosti tvaru kořene se může použít speciální motor pro strojové opracování kořenů.
Při opracování kořenových kanálků se použije EDTA, což je materiál, který otevírá uzavřené průduchy v kořeni zubu a umožní tak kvalitnější vyčištění kořene od infekce.
Plnění kořene pomocí různých forem přírodní gutaperči od čípků po nahřívanou tekutou gutaperču pro dokonalé zaplnění různých tvarů kořenových kanálků bez dutin a bublin.
Výsledkem je pak vysoce kvalitní homogenní kořenová výplň dosahující přesně ke špičce kořene.
Nízký tlak a pomalý tep mohou signalizovat bradykardii. Tímto se rozumí pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus, který může způsobovat závratě či dušnost, a to během běžné každodenní činnosti nebo lehké námahy. Bradykardie je definována jako pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus obvykle s frekvencí pod 60 srdečních stahů za minutu. Při této frekvenci již srdce není schopno do těla rozvádět dostatek okysličené krve.
Příčiny:
nemoci poškozující srdeční systém, mezi ně patří ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, a infekce, jako je endokarditida a myokarditida;
některé léky pro léčbu srdečních potíží nebo vysokého krevního tlaku, jako jsou beta-blokátory, antiarytmika a digoxin;
snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza);
nerovnováha elektrolytů, jako je například příliš mnoho draslíku v krvi;
jizvy v tkáni po infarktu;
onemocnění sinusového uzlu (přirozeného kardiostimulátoru);
změny v srdci, které jsou důsledkem stárnutí.
Příznaky:
pocit závratě nebo točení hlavy;
mdloby;
extrémní únava;
dušnost;
bolesti na hrudi;
problémy se soustředit;
pokles krevního tlaku.
Někteří lidé nemají žádné symptomy, případně jsou jejich příznaky tak mírné, že si myslí, že jsou to jen známky stárnutí.
Rizikové faktory
Riziko vzniku abnormálně pomalého srdečního rytmu je vyšší, pokud:
