Lidé s tepovou frekvencí vyšší než 70 bpm v klidovém stavu mají o 78 % vyšší riziko srdečních chorob. Pokud srdce bije rychle, i když odpočíváte, může to znamenat, že jste ve špatné kondici, nebo jste velmi vystresovaní. Pokud máte vysoký krevní tlak, je velmi důležité pracovat na tom, aby se snížil. Ke snížení tepu může dopomoci několik technik, a to:
cvičení valsalva – cvičení posiluje bloudivý nerv, který je zodpovědný za zrychlený tep; cvik provedete tak, že zatnete břišní svaly (jako kdybyste seděli na toaletě); držte asi pět vteřin a uvolněte; opakujte dle potřeby, dokud nezpomalíte svůj tep;
dech – dech pomůže zpomalit váš tep; nadechujte se asi 5–8 vteřin, zadržte dech 3–5 vteřin a potom pomalu 5–8 vteřin vydechujte; soustřeďte se na kompletní výdech, abyste zpomalili svůj tep;
studená voda – namočte si obličej do ledové vody, simulujete tím potápěcí reflex, který zpomaluje metabolismus; oplachujte si obličej studenou vodou tak dlouho, dokud se tep nezpomalí;
masáž v oblasti krkavice – krkavice prochází krkem hned vedle bloudivého nervu; jemně tuto artérii masírujte prsty, abyste pomohli stimulovat sousedící nerv, který dokáže zpomalit tep.
Obecná doporučení:
cvičení – zlepšuje kondici;
rybí tuk – kapsle s rybím tukem může snížit tep za několik týdnů; rybí tuk pomáhá tělu lépe reagovat na bloudivý nerv, který reguluje tep;
spánek – pokud máte v pokoji hluk, berte si na spaní špunty do uší; i narušení spánku může zvýšit tep;
stravování – jezte jídla zdravá, která pomohou tělu regulovat rychlost tepu; jezte lososa, sardinky nebo makrely, celozrnné pečivo, zelenou zeleninu, ořechy a jídla bohatá na draslík, jako jsou banány nebo avokádo;
vyprazdňování – lidé, kteří zadržují moč, dokud nemají plný měchýř, mají zrychlený tep, plný močový měchýř totiž zvyšuje činnost sympatických nervů, které stahují cévy a způsobují rychlejší tlukot srdce.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Lékaři mají k dispozici sofistikované metody vyšetření, díky nimž mohou pacientům měřit palpační tep. Zrychlený, nebo dokonce nepravidelný tep totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka. Zrychlený tep je patologický v situacích, kdy jste v klidu.
Rychlost tepu ovlivňuje:
tělesná námaha, fyzická aktivita;
celková kondice;
tělesná teplota i teplota okolního prostředí;
pozice, kterou právě zaujímáme;
aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost;
některé léky;
mnohá akutní onemocnění, například při horečce;
některá chronická onemocnění, například chudokrevnost.
Zrychlený tep může být přítomen ve všech výše uvedených příkladech. Pokud se tep vrátí za několik desítek minut do normálu od skončení této situace, je vše v pořádku a jde o normální fyziologickou odezvu organismu. Při závažnějším onemocnění srdce, plic či nervové poruše však může být přítomen zrychlený tep, který značí, že se něco v našem těle děje. Pravděpodobně ale budete pociťovat i další příznaky, které vedou k odhalení diagnózy.
Patologie, které vedou ke zrychlenému tepu v klidu:
Infarkt myokardu: civilizační onemocnění, které je velkým problémem moderní doby. Akutní stav, kdy se ucpe jedna z hlavních tepen, která zásobuje srdeční myokard kyslíkem.
Mozková příhoda: obdobný stav jako infarkt myokardu, ale s tím rozdílem, že postižená tepna je v mozku a ochromí konkrétní část mozkového systému.
Krvácení: narušení integrity stěny cévy, následné krvácení vede organismus k velkému výkonu, kdy se krev musí dostat do mozku a hrudníku, čímž se zvyšuje tep.
Srdeční arytmie: stav, kdy srdce nepracuje pravidelně a nedokáže správně pumpovat krev do celého těla.
Psychické poruchy: stres, úzkost, bolest, mdloby, strach, všechny tyto psychické problémy vedou ke zvýšenému tepu, kdy je vytvářeno větší množství adrenalinu, který vede k tomuto jevu.
Zvýšená tělesná teplota (infekce): organismus bojuje s infekcí a potřebuje co nejrychleji odplavovat škodliviny a naopak zásobovat postižené místo živinami a bílými krvinkami.
Otravy a alergie: to samé se děje, když máte alergickou reakci či otravu – tělo se snaží reagovat na vzniklou situaci, vyplavuje adrenalin a snaží se alergeny nebo škodlivé látky vyloučit z těla.
V naší poradně s názvem ZRYCHLENÝ TEP V KLIDOVÉM REŽIMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
tep v klidu 135, tlak je normální, 124/80
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zrychlený tep v klidu v hodnotách nad 100 je stav nazývající se tachykardie. Tachykardie může být nebezpečná v závislosti na její základní příčině a na tom, jak silně musí srdce pracovat. Někteří lidé s tachykardií nemusí mít žádné příznaky ani komplikace. Tachykardie však výrazně zvyšuje riziko mrtvice, náhlé srdeční zástavy a smrti. Proto, pokud jste tuto hodnotu naměřila prvně a i opakovaná měření ji potvrdila, tak byste měla neprodleně kontaktovat svého lékaře a nebo zavolat rychlou záchrannou pomoc na čísle 112.
První pomoc
Sama si urgentně můžete pomoci manévry stimulujícími bludný nerv:
- zhluboka se nadechněte, zadržte dech a současně tlačte, jakoby jste se chtěla nuceně vykakat po dobu 10 vteřin a pak zprudka vydechněte;
- vynucený kašel;
- ponoření obličeje do misky s ledovou vodou;
LÉKY
Pokud máte od lékaře předepsané léky k regulaci srdeční frekvence nebo obnovení normálního srdečního rytmu, tak je použijte.
Příčiny tachykardie
Tachykardie je obecně způsobena přerušením elektrických impulsů, které řídí srdeční činnost - rychlost, jakou srdce pumpuje. Možnými příčinami jsou následující situace, podmínky a nemoci:
- reakce na určité léky;
- vrozené abnormality srdce;
- přílišná konzumace alkoholu;
- konzumace kokainu a některých dalších rekreačních drog;
- nerovnováha elektrolytů;
- srdeční onemocnění, které má za následek špatné zásobování krví a poškození srdečních tkání, včetně ischemické choroby srdeční, srdeční chlopně, srdečního selhání, srdečního svalu, nádorů nebo infekcí;
- hypertenze;
- hyperaktivní štítná žláza;
- kouření;
- některé plicní nemoci;
Někdy se nepodaří zjistit přesnou příčinu tachykardie.
Pro dospělého člověka může být normální rychlost tepu jakákoli hodnota mezi 60 až 100 údery za minutu. Obvykle platí, že čím je člověk zdravější a v lepší fyzické kondici, tím je jeho tep pomalejší. U špičkových atletů se dokonce klidový tep může pohybovat okolo 40 úderů za minutu, například světoznámý cyklista Lance Armstrong měl normální klidový tep 32 úderů za minutu. U kojenců a malých dětí je naproti tomu normální tep vyšší. Srdce zdravého novorozence tluče rychlostí až 160 úderů za minutu a u předškolních dětí je normální klidový tep i 120 úderů za minutu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bilský Jaroslav.
ještě bych doplnil a pokud můžete poraďte mně najít odpovídající web překvapil systolický tak
Tedy tlakové hodnoty při zátěži.
195/71/71
Je mi 82 let a hlídám si tep. Podle dnešního měření mě překvapily uvedené hodnoty.
Hlídám si tep.
Nerad bych se dopracoval aktivní činností k srdečním a mozkovým problémům.
Ještě jednou dík a příjemný den Bilský Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pulz je tedy ukazatelem celkového stavu člověka. Pokud máme klidový srdeční tep ve vyšších hodnotách (u mužů je průměrný tep 75, u žen 82), tak naše tělo pracuje v klidu na vyšší výkon. Jsou zde vyšší nároky na prokrvení. To poznamenává srdce, které se tím rychleji vyčerpává a můžou se pak objevit problémy se srdcem a arytmie.
Zrychlený tep se pojí se sníženým okysličením těla a jeho nedostatečnou výživou. Tím dochází i ke zkracování života. Vysoký tep neohrožuje život okamžitě, ale hlásí nějaký problém v těle. Kvůli němu pak může dojít k postupnému zkracování života a jeho znehodnocení.
Každý, kdo má nějaké srdeční onemocnění, by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci a dodržovat, aby tepová frekvence při pohybu nepřesáhla 70 až 75 % této hodnoty.
Náš mozek zaznamenává všechny aktivity těla. Na jakékoliv vzruchy reaguje pohotově stažením. Je to způsob obrany a přípravy k akci, útoku. Pokud tedy reagujeme velice citlivě na vjemy z okolí, tak se často můžeme dostávat do stavu sevření a zrychlení nejen tepu – procesy v těle jsou propojené a tělo funguje i reaguje jako celek.
Snížit tep lze prostřednictvím nižší reaktivnosti na podněty, které by stimulovaly tělo k akci. A zároveň je důležité podpořit uvolnění organismu. To jde nejlépe pomocí dechu, protože tělo je sestrojeno přesně tak, že správným zapojením a uvolněním svalů si umí navodit pocit uvolnění. Důležité je toto v sobě pěstovat a pravidelně cvičit.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná, že lázně vůbec nebudete potřebovat. S klidem můžete pokračovat v ambulantní rehabilitaci nebo požádat lékaře o zvážení možnosti umístění v rehabilitačním ústavu. U 90% případů s TEP se dá pooperační péče opravdu řešit ambulantně.
Osvědčené lázně po TEP jsou lázně Jevíčko a lázně Bělohrad.
Tep se zvýší i po nikotinu a při užití omamných látek.
Nikotin je chemická látka, která se uvolňuje při kouření cigaret a vstřebává do těla, kde dokáže napáchat mnoho škod na zdraví. Nejsou ohroženy jen plíce kvůli oxidu uhelnatému, ale nikotin má velmi škodlivé účinky i na cévy. Jeho působení ovlivňuje nepříznivě rovněž další pochody v těle.
Nikotin způsobuje stažení cév. To v praxi znamená, že srdce musí pracovat mnohem usilovněji, aby zvládlo rozproudit krev po celém těle. Tato námaha srdečního svalu zvyšuje krevní tlak i tepovou frekvenci, tedy počet úderů srdce za minutu. Stejné účinky má nikotin i na pasivní kuřáky.
Navýšení tepové frekvence u kuřáků trvá až 20 minut po dokouření cigarety. Postupně se tep sice vrátí k běžným hodnotám, ale s další cigaretou přichází další zrychlení srdeční akce a další nadměrná námaha pro srdce. Za připomenutí proto stojí, že správná tepová frekvence se u dospělých pohybuje mezi 60 a 75 údery za minutu. Vyšší hodnoty se považují za zrychlený tep. Z dlouhodobého hlediska ovšem není tělo kuřáků zatíženo jen rychlejší srdeční činností. Ke škodlivým účinkům tabákových výrobků patří také:
zhoršování kvality cévních stěn;
snížení množství kyslíku, které má tělo k dispozici;
špatná snášenlivost fyzické námahy.
Všechny tyto faktory zvyšují riziko infarktu a mrtvice a přispívají ke vzniku různých plicních onemocnění.
Po dokouření cigarety do půlhodiny poklesne zrychlený tep, ale hladina kyslíku v krvi se začne opět zvyšovat. Tělo se postupně zbavuje chemických látek načerpaných během kouření. Během několika dní se zlepší dýchání a čerstvý nekuřák začne opět vnímat chutě a vůně. Pokud se přidá cvičení a zdravé jídlo, celý organismus brzy začne fungovat jako dobře seřízený stroj.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Holušková.
Dobrý den,
naměřila jsem manželovi krevní tlak 152/87, tep 88, druhé měření
143/85 tep 86.
Manželovi je 64 let. Poslední dny si stěžuje, že ho zebou nohy a často se potí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě zajděte s manželem na kardiologii, aby mu udělali vyšetření srdce. Předejdete tak nepříjemným překvapením.
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
Ve svém příspěvku POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena.
Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat, za jak dlouho po operaci TEP kolene můžu jet do lázní. Na operaci jdu 22.5.2018 a rezervovala jsem si lázně na 15.7.2018. Jestli to není brzy.
Děkuji Božena
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepová frekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepová frekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepová frekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
Ve svém příspěvku OTOK KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jsem 3 týdny po operaci kolenního kloubu TEP a otok kolene neustupuje, poraďte co mám dělat??? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Mam bolesti kolen, chodím o berlích s mám jít na Tep kolena.Klidove bolesti nemám.Mam strach z operace.Co myslíte,je už čas na operaci,abych mohla lépe chodit.
Vhodným a přirozeným dýcháním, kdy necháváme pracovat bránici, dýcháme nosem a máme uvolněný obličej, můžeme získat více než jen nízký tep. Správné dýchání podpoří uvolnění od bolesti, podpoří regeneraci, zklidní mysl, zlepší trávení, zesílí dobrou náladu. Umění uvolnění je totiž základem u všech sportovců, meditačních technik, i přirozeného porodu. Uvolněním necháváte v těle pracovat jen ty procesy, které mají. A správným prováděním dechu, jeho zpomalením a podobně, můžete určité procesy v těle zdárně podpořit.
Doporučení:
Pravidelné cvičení: plavání, rychlá chůze nebo cyklistika jsou vhodné aktivity pro dlouhodobé udržování kondice i správné tepové frekvence.
Omezení stresu: pravidelná relaxace, meditace a další techniky, které potlačují stres, pomáhají v boji s rychlým tepem.
Redukce nadváhy: kila navíc zatěžují srdce a zvyšují tepovou frekvenci, snížením nadváhy se tep upravuje.
Vyhýbání se cigaretám: kuřáci mají v klidovém stavu rychlejší tep než nekuřáci, po trvalém odložení cigaret se tep postupně vrací k normálním hodnotám.
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
na zápěstí;
na krku;
v oblasti spánků;
v třísle;
v podkolenní jamce;
ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
snížená citlivost v prstech;
použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
V horku je srdce extrémně zatěžováno, neboť kvůli rozšířeným cévám klesá krevní tlak. Srdeční tep stoupá z 60 až na 90 tepů v klidovém stavu. V horku mohou být ohroženi i lidé s jinými chorobami, například se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním, které představují velkou zátěž pro kardiovaskulární systém. Tělo se s vysokými teplotami vyrovnává pomocí řady termoregulačních mechanismů. Jedním z nich je rozšíření cév, které zajišťuje odvod tepla. Na to se ale spotřebuje velké množství vody. Pokud dojde k jejímu úbytku, sníží se objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak. Pak dojde ke zrychlení tepu nebo zesílení kontrakcí srdečního svalu, proto se musí v horku pít víc než obvykle.
Zdravý člověk to zvládá, ale například u nemocného s ischemickou chorobou srdeční dojde k nedostatečnému okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech i infarkt myokardu.
Rozšíření cév spolu s dehydratací a výrazným poklesem tlaku může vést také k narušení srdečního rytmu či k nedokrevnosti mozku. Zahušťování krve při nedostatku vody pak může být příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou ucpat některou z důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
Doporučení
Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, stejně jako celá populace, dodržovat pitný režim.
Vyhýbat byste se měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Pozor si dejte na klimatizaci. S náhlým přechodem z horka do chladu a naopak se organismus špatně vyrovnává a rychlá změna teplot může způsobit řadu zdravotních komplikací. Ideální je teplota kolem 24 °C.
Nízký tlak a vysoký tep většinou znamená šokovou situaci, to znamená, že naše srdce a cévy jsou schopny dodávat buňkám v těle kyslík a živiny, ale nejsou schopny odvádět odpadní látky a oxid uhličitý. Šokový stav může vést až ke smrti.
Rozeznáváme:
Kardiogenní šok – nedostatečná srdeční činnost, kdy srdce neplní svou úlohu pumpy a tkáně mají nedostatek kyslíku.
Hypovolemický šok – nedostatečné množství krve v cévách, krvácení, popáleniny.
Obstrukční šok – překážka v cévách, kdy dojde k ucpání nějaké cévy a krev nemůže plně cirkulovat, plicní embolie.
Příznaky – klinický obraz: studený pot, bušení srdce, zrychlený pulz (tachykardie), nízký krevní tlak, bledost, mdloby, omdlévání, zvětšení krčních žil, cyanóza, močení malého množství moči. V tomto případě není co radit, je třeba okamžitý transport do nemocnice. Z léku volí medicína sympatomimetika.
Zrychlený tep je stav, kdy dochází ke zrychlení srdeční činnosti nad 90 stahů za minutu. Uvážíme-li, že do srdce natéká při každém uvolnění určité množství krve (cca 70 ml) a naše srdce bude bít rychleji, přečerpá více krve. Pokud ale bije příliš rychle, nebude krev stíhat natékat do prostoru srdce, takže sice bije rychle, ale množství přečerpané krve už neroste. Přílišná srdeční činnost vede k selhávání srdce.
Pokud nejste aktivní sportovec a máte příliš nízký pulz, který doprovází dýchací obtíže a výrazná únava, může se jednat o závažný problém a je vhodné vyhledat lékaře. Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru.
Nízký tlak a pomalý tep mohou signalizovat bradykardii. Tímto se rozumí pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus, který může způsobovat závratě či dušnost, a to během běžné každodenní činnosti nebo lehké námahy. Bradykardie je definována jako pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus obvykle s frekvencí pod 60 srdečních stahů za minutu. Při této frekvenci již srdce není schopno do těla rozvádět dostatek okysličené krve.
Příčiny:
nemoci poškozující srdeční systém, mezi ně patří ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, a infekce, jako je endokarditida a myokarditida;
některé léky pro léčbu srdečních potíží nebo vysokého krevního tlaku, jako jsou beta-blokátory, antiarytmika a digoxin;
snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza);
nerovnováha elektrolytů, jako je například příliš mnoho draslíku v krvi;
jizvy v tkáni po infarktu;
onemocnění sinusového uzlu (přirozeného kardiostimulátoru);
změny v srdci, které jsou důsledkem stárnutí.
Příznaky:
pocit závratě nebo točení hlavy;
mdloby;
extrémní únava;
dušnost;
bolesti na hrudi;
problémy se soustředit;
pokles krevního tlaku.
Někteří lidé nemají žádné symptomy, případně jsou jejich příznaky tak mírné, že si myslí, že jsou to jen známky stárnutí.
Rizikové faktory
Riziko vzniku abnormálně pomalého srdečního rytmu je vyšší, pokud:
Nízká srdeční frekvence se dá vysvětlit tím, že může jít o trénovaného sportovce s převahou jedné složky autonomního nervového systému (vagotonus). Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru. Vysoký krevní tlak, který ještě může vzrůst při sportovním výkonu, hrozí vážnými komplikacemi (infarkt, mrtvice, selhání ledvin, a to i v mladém věku). Každopádně pokud se objevuje tato kombinace, je nutné navštívit lékaře.
