V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
Masné výrobky Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra syrová 202,2
Játra vařená 237,0
Játra pečená 236,1
Steak syrový 105,9
Steak vařený 107,8
Steak pečený 121,0
Treska jednoskvrnná syrová 101,7
Treska jednoskvrnná vařená 94,7
Treska jednoskvrnná zapečená 118,7
Obsah purinů v mořských potravinách (ryby a korýši, čerstvé a konzervované) a zelenina (luštěniny)
Purinové zdroje potravin Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Sardele 411
Sardinky 345
Losos 120
Makrela 194
Clams 136
Oliheň 35
Konzervované mořské plody
Purinové zdroje potravin Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Sardinky 399
Sleď 378
Sardele 321
Makrela 246
Krevety 234
Tuňák 142
Ústřice 107
Losos 120
Škeble 62
Sušené luštěniny
Purinové zdroje potravin Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Hrášek 230
Čočka 222
Velké severní fazole 213
Malé bílé fazole 202
Hrách 195
Pinto fazole 171
Červená fazole 162
Dětské lima fazole 144
Garbanza fazole 56
Alkoholové nápoje obsahují také puriny. Existuje souvislost mezi konzumací alkoholických nápojů a hladinami kyseliny močové v krvi a následně dnou. Níže jsou uvedeny odhady purinového obsahu alkoholických nápojů.
Obsah purinů v alkoholických nápojích (pivo)
Alkoholický nápoj Celkový obsah purinů (mg /1 litr)
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové hranolky, Dušená kuřecí stehna
Večeře: Brokolice s česnekem, tuňák v konzervě.
21. DEN Snídaně:Vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Celerové hranolky, dušená horní krůtí stehna, červená řepa, okurka
Večeře: Celerové hranolky, dušená horní krůtí stehna, červená řepa, okurka
22. DEN Snídaně: pohankové vločky zalité sojovým mlékem, strouhané jablko, ořechy, med
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnem
Večeře: Kuře s celerem
23. DEN: Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
24. DEN Snídaně: Vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Salát z červené řepy, mořská treska na másle
Večeře: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
25. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Bezvaječné těstoviny se špenátem
Večeře: Salát z červené řepy, tuňák
27. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu 2dcl., 2 grahamové nebo sojové rohlíky, med, vlašské ořechy
Oběd: Boršč
Večeře:Celerové hranolky, filety z mořské tresky na másle
28. DEN Snídaně: Vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Vařená strouhaná řepa, cibule, tuňák
Recepty pro 28 denní detoxikační kůru
Mrkvový salát: Mrkev jablka ořechy v poměru 1:1:1.
Brokolice s česnekem: Brokolici povaříme ve vodě do křupava. Na olivovém oleji osmažíme česnek a přidáme brokolici. Podáváme se sýrem nebo s vajíčkem.
Salát z červené řepy: Tři větší řepy, 3dcl sklenici směsi mrkev/hrášek, 4 středně velké kyselé okurky, olivový olej, sůl, pepř a podáváme buď s vajíčkem, nebo se sýrem.
Fazolové lusky s česnekem: Můžou být kupované mražené. Nasypou se do osolené vařící vody. Vaří se asi 10 min. Potom se scedí a postupuje se stejně jako u brokolice s vajíčkem nebo sýrem
Mrkvový perkelt: Mrkev, cibule, mlety pepř, mlety rozmarýn, drcený kmín, nebo mletý koriandr, sojovou omáčku. Postup: Očištěnou mrkev, na kolečka nakrájenou, přidám cibuli, kterou jsme osmahli na olivovém oleji. Potom přidáme mletý pepř, koření a 2 lžíce sojové omáčky. Pak podliji 2dcl vody a asi 15 minut se vaří.
Prokládaná cuketa: 2 středně velké cukety, olivová olej koření, tvrdý sýr, česnek, sojovou omáčku. Cukety nakrájíme na plátky. Do olivového oleje přidáme sůl, mletý pepř, sušenou bazalku a lžíci sojové omáčky. Přidáme česnek nakrájený na tenké plátky. Takhle ochucený olej vylijeme na plech, pokladame cukety a necháme zapéct při 200*C asi 15 min.
Kuře s celerem: Kousky kuřete marinujeme v oleji se lžičkou kurkumy nebo kari. Maso před použitím pomeleme a přimeleme i čtvrtku celeru. Přidáme žloutek, sul, pepř, mlety kmín. Vypracujeme směs a smažíme v oleji, v němž jsme maso marinovali.
Těstoviny s kedlubnou: Uvaříme si bezvaječné těstoviny. Na oleji osmahneme cibuli a přidáme nastrouhanou kedlubnu, osolíme, opepříme a podlijeme troškou vody. Potom přidáme těstoviny.
BORŠČ: kompotová miska bude jako odměrka! Zeleninu nakrájenou na kostičky: 1 misku mrkve 1 misku celeru 1 misku petržele, 1misku kedluben, 1misku zelené papriky a 3 misky nakrájené uvařené červené řepy, sůl, pepř, nové kořené, mletá paprika, 3 bobkové listy, rajský protlak, dva stroučky česneku, jedna cibule. Postup: Na oleji osmahneme všechnu kořenovou zeleninu, po chvíli přidáme koření a nakrájenou papriku, přilijeme 0,5 l vody a vaříme do změknutí. Potom přidáme řepu. Potom si zvlášť osmahneme cibuli, přidáme česnek a protlak, které převaříme a slijeme do polívky.
Hrachová polévka: Sáček mraženého hrášku 400g, půlku citrónu, bazalkové pesto, sůl, pepř, lžíci másla. Do litru vroucí vody nasypeme hrášek, přidáme bazalkové pesto, mletý pepř a vaříme 20 minut. Na závěr přidáme máslo. Po vychladnutí ponorným mixérem rozmixujeme do krémové konzistence.
Červená řepa se švestkami a ořechy: 300g uvařené červené řepy,100g sušených švestek, před použitím je namočte do vody, 100g vlašských ořechu, dva stroužky česneku, špetku soli, pepř, 3 lžíce oleje.
Bezvaječné těstoviny se špenátem: Postup je stejný jako u těstovin s kedlubnou
Zeleninová polévka: Na jemno nastrouhejte jednu mrkev, petržel, čtvrtku kedlubny a čtvrtku celeru. Na olivovém oleji osmažte cibulku a pak přidávejte zeleninu. Osolte, opepřete, okmínujte, zalijte vodou a povařte. Přidejte na kostičky nakrájenou cuketu a nechte přejít varem.
Když je moc velký hlad, tak si můžete dopoledne dát sušené švestky a odpoledne bílý jogurt s medem a skořicí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Tofu se získává ze sóji a sója je přímo nabitá puriny. 100 gramů sóji obsahuje 18 gramů bílkovin a 137 mg purinů, což sóju řadí mezi potraviny s vysokým obsahem purinů. Jak to, že tofu patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a navíc po konzumaci vůbec neovlivňuje úrovně kyseliny močové a nezhoršuje dnu, když samotná sója je úplný opak? Může za to voda a způsob získávání mléka ze sóji.
Existuje vědecká studie [2], při které bylo zkoumáno rozložení obsahu purinů v sójových produktech a jeho změny při zpracování sójového mléka. Výsledky ukázaly, že obsah purinů v tofu (sojovém tvarohu) byl 20,3-22,5 mg/100 g čerstvé hmoty, což bylo klasifikováno jako potravina s nízkým obsahem purinů (<25 mg/100 g čerstvé hmoty).
Fermentované produkty ze sójových bobů, jako je dou pi (sójový film), dou shi (fermentované sójové boby), sójová omáčka, miso, dou ban jiang (sójová pasta), dou fu ru (fermentovaný sójový tvaroh) a chou dou fu (silný vonící konzervovaný fazolový tvaroh), obsahovaly puriny v rozmezí 28,5-75,0 mg/100 g čerstvé hmoty, což byly potraviny se středním obsahem purinů.
Významným faktorem se ukázala vlhkost v sóji. Vysoká vlhkost v sóji vede k relativnímu snížení obsahu pevných látek, což vede ke snížení obsahu purinů. Studií ale bylo také zjištěno, že u některých vybraných produktů pro vegetariány však takový vztah neexistoval. Při zpracování sojového mléka sojové boby v kroku máčení absorbují vodu až ze 60 %, což vede ke snížení obsahu pevných látek a následně ke snížení obsahu purinů.
Úroveň obsahu purinů v sójovém mléce je 12 mg/100 g čerstvé hmoty, což je potravina s nízkým obsahem purinů. Z tohoto faktu vyplynulo, že během homogenizace byla do roztoku sójového mléka extrahována pouze část z celkového obsahu purinů v sójových bobech. V kroku vaření nebyly zjištěny žádné významné změny v množství purinů.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
100 gramů hlívy ústřičné má 21 mg purinů, které vyprodukují až 50 mg kyseliny močové.
100 gramů žampiónů má 25 mg purinů, které vyprodukují až 60 mg kyseliny močové.
100 gramů lišky jedlé má 7 mg purinů, které vyprodukují až 17 mg kyseliny močové.
100 gramů hřibovitých hub má 34 mg purinů, které vyprodukují až 80 mg kyseliny močové.
Houby jsou díky nízkému obsahu purinů a schopnosti nasytit na dlouhou dobu vhodným kandidátem na náhradu za maso u lidí, kteří trpí dnou. Houby můžete konzumovat čerstvé nebo si je zavařit, popřípadě usušit. Houbový guláš pak pohladí vaše chuťové buňky a bude obsahovat jen zlomek purinů, než když je uvařený z masa.
V naší poradně s názvem CUKETA A ZELENÉ FAZOLKY CO NA TO WALFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evženie.
Může se cuketa a zelené fazolky při walfarinu mají vysoký obsah vitaminu K
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak si musíte hlídat příjem vitamínu K. Pro ženy je hranice 90 mikrogramů vitamínu K za den. Ani méně a ani více. Každý den stejně.
Obvykle, co je zelené, má i vysoký obsah vitamínu K. Cuketa je sice zelená, ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Středně velká cuketa obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jeden zelený fazolový lusk dlouhý 10 cm obsahuje 0,8 mikrogramů vitamínu K. Přibližně 110 fazolových lusků pokryje denní limit pro příjem vitamínu K.
Houby, zelený hrášek, špenát, chřest, klíčky z brokolice a květák, to jsou druhy, které obsahují nejvyšší množství purinů. Lahey Health Winchester z nemocnice Beth Israel doporučuje omezit tyto druhy na 1/2 šálku za den. Věda si však není jistá, zda zelenina s vysokým obsahem purinů může mít stejné negativní účinky, jaké se vyskytují u jiných potravin s vysokým obsahem purinů. Purin je sloučenina, která se vyskytuje hlavně v potravinách pocházejících ze zvířat, velmi vysoký obsah je pak ve vnitřnostech živočichů, v ančovičkách, makrelách a sardinkách.[1]
Podle zprávy zveřejněné v Biologickém a farmaceutickém věstníku v květnu 2014 nebylo prokázáno, že by vysoce purinová zelenina zvyšovala riziko dny. Vědci spekulovali o dvou možných příčinách. Jednak to může být proto, že obsah purinů je třikrát až čtyřikrát nižší než obsah purinů v mase, jednak to může být proto, že obsahují specifické puriny zvané adenin a guanin, přičemž vše zatím nasvědčuje, že guanin nezvyšuje množství kyseliny močové v krvi.[2]
Arthritis Foundation k tomu dodává, že to může být způsobeno obsahem dalších prospěšných látek v zelenině, jako jsou antioxidanty a fytochemikálie, jež by mohly vyrovnat potenciální škody způsobené zvýšeným obsahem purinů. Výzkum ukazuje, že některá jídla mohou pomoci snížit riziko záchvatů dny.[3]
Chcete-li podpořit své celkové zdraví nebo si udržet zdravou váhu, zkuste pravidelně konzumovat následující potraviny.
V naší poradně s názvem WALFARIN A OKURKY,CUKETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den.Mužů cuketu, beru warfarin.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst jak cukety, tak i okurky, ale musíte hlídat množství. Není možné spořádat celou sklenici zavařených okurek na posezení, ale dvě okurky denně si dát můžete. Okurky i cukety, stejně jako všechno co je zelené, obsahují vitamín K a ten ve velkém množství brzdí účinky Warfarinu a hrozí ucpání cév sraženínou. Optimální množství vitamínu K přijetého ve stravě je 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ne méně ani ne více, každý den stejně. Jedna střední cuketa, kterou běžně koupíte v supermarketu obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jedna velká cuketa ze zahrádky obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K. S okurkami je to horší, protože ty obsahují opravdu hodně vitamínu K. Jedna salátová okurka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Jedna zavařená okurka velká 9 cm obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K. Jedna malá zavařená okurka obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
NU = NU
Potravina
1
2
3
4
5
6
7
Obilniny a rýže
Chlebová mouka
12,2
13,6
0
0
25,8
30,3
Velmi nízká
Ječmen
21,6
22,7
0
0
44,3
52,1
Velmi nízká
Mouka na sladké pečivo
8,1
7,6
0
0
15,7
18,5
Velmi nízká
Mouka na pečivo
12,2
13,6
0
0
25,8
30,3
Velmi nízká
Pohanková mouka
35,1
40,8
0
0
75,9
89,1
Nízká
Rýže (loupaná)
10,8
15,1
0
0
25,9
30,3
Velmi nízká
Rýže (neloupaná)
16,2
21,2
0
0
37,4
43,7
Velmi nízká
Boby a ořechy
Arašídy
18,9
28,6
0
1,6
49,1
57,1
Velmi nízká
Bob obecný
14,1
19,9
1,3
0,2
35,5
41,5
Velmi nízká
Mandle
13,6
13,8
2,3
1,7
31,4
37,0
Velmi nízká
Sušená fazole Azuki
33,8
43,8
0
0
77,6
90,8
Nízká
Zelený hrách
9,8
12,1
0
NU
18,8
21,9
Velmi nízká
Sója
Fermentovaná sója
40,5
51,4
6,8
15,2
113,9
132,8
Mírná
Lyofilizované tofu
120,4
168,3
0,6
3,7
293,1
342,0
Vysoká
Okara (drť ze sójových bobů)
15,0
24,0
4,5
5,0
48,6
56,6
Velmi nízká
Sójové boby (sušené)
74,3
98,2
0
0
172,5
201,7
Mírná
Sójové mléko
7,7
11,7
2,5
0
22,0
25,8
Velmi nízká
Tofu (hluboce smažené)
20,3
32,4
0,5
1,2
54,4
63,2
Nízká
Tofu (kinu)
7,6
11,2
0,5
0,7
20,0
23,3
Velmi nízká
Tofu (Momen, 3 minuty vařené)
13,1
8,8
0
0
21,9
26
Velmi nízká
Tofu (Momen, chlazené)
14,0
16,7
0,4
0
31,1
36,5
Velmi nízká
Zelená sója
20,8
27,2
0
0
47,9
56,1
Velmi nízká
Sušené mořské řasy
Hijiki
31,1
76,5
25,1
0
132,8
154,9
Mírná
Kombu
18,0
21,8
4,7
1,9
46,4
54,5
Velmi nízká
Mozuku
5,6
9,4
0,5
0
15,4
18,0
Velmi nízká
Nori
216,0
299,2
73,3
3,2
591,7
695,6
Velmi vysoká
Wakame
67,7
148,1
46,6
0
262,4
306,5
Vysoká
Vejce
Slepičí vejce
0
NU
0
0
0
0
Velmi nízká
Křepelčí vejce
0
NU
0
NU
0
0
Velmi nízká
Mléčné výrobky
Jogurt
1,4
2,1
1,5
0,2
5,2
6,2
Velmi nízká
Mléko
0
0
0
0
0
0
Velmi nízká
Strouhaný sýr
8,2
4,2
NU
0,6
12,9
15,4
Velmi nízká
Sýr
2,7
3,0
0
0
5,7
6,7
Velmi nízká
Houby (japonské)
Bílá aragekikurage
2,3
4,1
0,4
0,1
6,9
8,0
Velmi nízká
Bílá hiratake
27,0
32,8
2,6
4,3
66,7
78,1
Nízká
Bunami
12,2
12,3
3,2
3,0
30,8
36,2
Velmi nízká
Bunashimeji
9,4
8,0
1,1
2,3
20,8
24,6
Velmi nízká
Enokidake
29,7
19,6
0
0
49,4
58,8
Velmi nízká
Eringi
5,0
5,3
0,7
2,4
13,4
15,7
Velmi nízká
Hatakeshimeji
9,1
5,7
0,7
0,5
16,0
19,1
Velmi nízká
Hiratake
74,3
68,0
0
0
142,3
168,1
Mírná
Houževnatec jedlý č. 15 – syrový
5,5
7,6
0,5
2,1
15,6
18,2
Velmi nízká
Houževnatec jedlý č. 240 - syrový
10,6
11,0
4,5
0
26,1
31,0
Velmi nízká
Houževnatec jedlý č. 697 - syrový
9,9
12,5
6,1
1,0
29,5
34,9
Velmi nízká
Houževnatec jedlý - sušený (shiitake)
202,7
167,7
0
9,1
379,5
448,8
Velmi vysoká
Houževnatec jedlý - syrový
8,3
10,0
1,6
0,9
20,8
24,4
Velmi nízká
Houževnatec jedlý – vysušený pro vývar (shiitake)
132,5
97,8
11,5
0,5
242,3
288,4
Vysoká
Maitake
47,4
38,9
7,9
4,4
98,5
116,7
Nízká
Šupinovka nameko
14,9
13,6
NU
0
28,5
33,6
Velmi nízká
Tsukuritake
28,4
21,2
0
0
49,5
58,8
Velmi nízká
Usu-hiratake
16,8
15,7
1,9
3,5
37,9
44,6
Velmi nízká
Yamabushitake
12,1
20,7
0,7
0
33,5
38,9
Velmi nízká
Yanagimatsutake
66,1
11,9
4,9
3,3
26,2
30,5
Velmi nízká
Židovské ucho (sušené)
54,8
93,0
7,9
0
155,7
181,4
Mírná
Ovoce
Banán
1,2
1,7
0,1
0
3,0
3,5
Velmi nízká
Jahoda
0,5
1,2
0,5
0
2,1
2,4
Velmi nízká
Zelenina
Avokádo
10,6
7,5
0,3
0
18,4
21,8
Velmi nízká
Balsam hruška (goya)
3,5
4,3
1,1
1,0
9,9
11,6
Velmi nízká
Bambusové výhonky (vrchní část)
24,8
35,2
2,8
0,6
63,3
74,0
Nízká
Bambusové výhonky (spodní část)
12,8
17,0
0,7
0,4
30,8
36,1
Velmi nízká
Bílá ředkev (klíčky)
33,9
29,4
6,4
3,5
73,2
86,6
Nízká
Brambor
2,1
4,2
0,2
0
6,5
7,5
Velmi nízká
Brokolice
25,1
33,9
5,7
5,3
70,0
81,8
Nízká
Brokolicové klíčky
59,5
57,2
8,1
4,8
129,6
153,0
Mírná
Cibule
1,0
1,1
0,1
0
2,3
2,7
Velmi nízká
Cuketa
5,0
6,3
1,0
0,8
13,1
15,3
Velmi nízká
Česnek
6,0
6,9
3,4
0,7
17,0
20,1
Velmi nízká
Česnek (pažitka)
9,4
8,5
1,4
0,1
19,4
23,0
Velmi nízká
Čínské zelí
2,6
2,9
1,2
0,3
7,0
8,2
Velmi nízká
Fazolové klíčky
14,1
14,2
3,2
3,5
35,0
41,2
Velmi nízká
Cherry rajče
1,6
1,5
0
0
3,1
3,7
Velmi nízká
Chřest (horní část)
20,7
30,5
3,8
0,3
55,3
64,7
Nízká
Chřest (nižší část)
3,6
4,8
1,7
0,1
10,2
12,0
Velmi nízká
Japonská dýně
23,2
29,1
1,9
2,5
56,6
66,3
Nízká
Japonský pór
12,0
26,8
2,6
0
41,4
48,0
Velmi nízká
Japonský zázvor
3,1
3,5
0,7
0,4
7,8
9,2
Velmi nízká
Klíčky (s fazolkami)
28,1
28,2
0
1,1
57,3
67,4
Nízká
Komatsuna (list)
4,2
6,3
0
0
10,6
12,3
Velmi nízká
Komatsuna (mladý list)
13,0
24,7
0
1,4
39,0
45,1
Velmi nízká
Kukuřice
4,7
6,9
0,1
0,1
11,7
13,7
Velmi nízká
Květák
27,0
30,2
NU
0
57,2
67,2
Nízká
Lilek
11,0
31,6
6,6
1,6
50,7
58,7
Mírná
Mrkev
0,7
1,4
0
0
2,2
2,5
Velmi nízká
Okurka
4,2
5,0
0,1
0,1
9,4
11,1
Velmi nízká
Perilla (listy)
19,1
19,1
3,1
0,2
41,4
49,0
Velmi nízká
Petržel
121,5
135,1
32,3
0
288,9
341,3
Vysoká
Sladká brambora
6,7
7,3
2,4
0,6
17,0
20,1
Velmi nízká
Špenát (list)
29,8
13,8
0
7,7
51,4
61,0
Nízká
Špenát (mladý list)
83,5
88,3
0
0
171,8
202,1
Mírná
Zázvor
0,4
1,4
0
0,5
2,3
2,5
Velmi nízká
Zelený pepř
15,9
35,5
7,0
10,7
69,2
79,8
Nízká
Zelí
1,3
1,7
0,2
0
3,2
3,8
Velmi nízká
Maso
Hovězí (clod)
18,9
9,1
65,3
10,6
104,0
126,1
Mírná
Hovězí (holeň)
17,6
13,6
58,5
16,7
106,4
127,8
Mírná
Hovězí (hrudí)
13,5
7,6
49,0
9,1
79,2
95,8
Nízká
Hovězí (játra)
86,5
83,1
NU
50,2
219,8
255,5
Vysoká
Hovězí (jazyk)
24,3
12,1
44,9
9,1
90,4
109,3
Nízká
Hovězí (krk)
18,9
13,6
54,4
13,7
100,6
121,0
Mírná
Hovězí (ledviny)
67,6
63,5
8,2
35,0
174,2
203,4
Mírná
Hovězí (plecená svíčková)
16,2
9,1
55,8
9,1
90,2
109,3
Nízká
Hovězí (Ribloin)
13,5
7,6
39,5
13,7
74,2
89,1
Nízká
Hovězí (srdce)
45,9
27,2
96,6
15,2
185,0
223,6
Mírná
Hovězí (svíčková)
16,2
9,1
64,0
9,1
98,4
119,4
Nízká
Hovězí (tlusté střevo)
27,1
38,6
15,2
7,3
88,0
103,3
Nízká
Hovězí (vrchní šál)
18,9
10,6
72,1
9,1
110,8
134,5
Mírná
Hovězí (vrchní šál) - syrové
20,3
15,1
77,3
22,5
135,2
162,4
Mírná
Hovězí (vrchní šál) – tepelně upravené
27,1
15,8
87,2
13,3
143,5
173,8
Mírná
Hovězí (žaludek)
28,4
21,2
17,7
16,7
83,9
99,2
Nízká
Hovězí (žebra)
14,9
9,1
36,7
16,7
77,4
92,5
Nízká
Koňské maso
10,0
10,0
77,8
15,2
113,1
136,5
Mírná
Kuřecí (bílé maso)
27,0
16,6
110,2
0
153,9
188,3
Mírná
Kuřecí (játra)
121,6
151,1
NU
39,5
312,2
363,1
Velmi vysoká
Kuřecí (křídlo)
28,4
16,6
92,5
0
137,5
168,1
Mírná
Kuřecí (kůže)
48,6
43,8
27,2
NU
119,7
142,9
Mírná
Kuřecí (noha)
27,0
19,6
76,2
0
122,9
149,6
Mírná
Kuřecí (prsa)
20,5
21,4
98,4
1,0
141,2
171,8
Mírná
Kuřecí (srdce)
31,3
36,1
52,6
5,4
125,4
150,0
Mírná
Kuřecí (stehno)
17,0
21,9
23,2
6,7
68,8
81,6
Nízká
Kuřecí (žaludek)
45,9
51,4
39,5
6,1
142,9
169,8
Mírná
Skopové maso
17,6
10,6
68,1
NU
96,2
117,7
Nízká
Velrybí maso
18,9
12,1
80,3
NU
11,3
136,2
Mírná
Velrybí maso z ocasu
13,5
6,0
68,1
NU
87,6
107,6
Nízká
Vepřové (hřebínek)
13,5
10,6
51,7
0
75,8
92,5
Nízká
Vepřové (játra)
81,1
102,7
34,0
66,9
284,8
331,2
Vysoká
Vepřové (jazyk)
24,3
21,2
58,5
0
104,0
126,1
Mírná
Vepřové (koleno)
21,6
16,6
69,4
0
107,6
131,1
Mírná
Vepřové (krk)
14,9
12,1
43,6
0
70,5
85,7
Nízká
Vepřové (kýta)
20,3
15,1
77,6
0
113,0
137,8
Mírná
Vepřové (ledviny)
64,8
77,1
53,1
0
195,0
232,0
Mírná
Vepřové (plecená svíčková)
18,9
13,6
62,6
0
95,1
116,0
Nízká
Vepřové (rameno)
16,2
12,1
53,1
0
81,4
99,2
Nízká
Vepřové (srdce)
39,2
24,2
55,8
0
119,2
144,6
Mírná
Vepřové (svíčková)
17,6
12,1
61,2
0
90,9
110,9
Nízká
Vepřové (žebra)
16,2
10,6
64,0
0
90,8
110,9
Nízká
Zpracované maso
Francouzská klobása
8,1
7,6
32,7
1,5
49,8
60,5
Velmi nízká
Hovězí v konzervě
8,1
6,0
31,3
1,5
47,0
57,2
Velmi nízká
Játrová paštika
25,7
30,2
15,0
9,1
80,0
94,1
Nízká
Lisovaná šunka
8,1
4,5
51,7
0
64,4
79,0
Nízká
Prosciutto
23,4
22,8
92,1
0
138,3
168,2
Mírná
Salám
16,2
13,6
83,0
7,6
120,4
146,2
Mírná
Slanina
12,2
6,0
43,6
NU
61,8
75,6
Nízká
Vykostěná šunka
10,8
7,6
55,8
0
74,2
90,8
Nízká
Vinná klobása
6,8
6,0
32,7
NU
45,5
55,5
Velmi nízká
Ryba
Aju
17,6
25,7
89,8
0
133,1
161,4
Mírná
Arabesce greenling
18,9
34,0
94,7
2,4
150,0
181,
Mírná
Barakuda
13,5
24,2
110,2
NU
147,9
179,9
Mírná
Halibut křížený
17,6
15,1
100,7
0
133,4
163,1
Mírná
Japonský mořský vlk
13,5
12,1
93,9
0
119,5
146,2
Mírná
Japonský úhoř
13,5
24,2
54,4
NU
92,1
110,9
Nízká
Kapr obecný
16,2
12,1
74,9
NU
103,2
126,1
Mírná
Kranas Dumerilův
18,9
12,1
89,8
0
120,8
147,9
Mírná
Letající ryba
13,5
22,7
118,4
0
154,6
188,3
Mírná
Losos
17,6
10,6
91,2
0
119,3
146,2
Mírná
Makrela
13,5
10,6
98,0
0
122,1
149,6
Mírná
Mořský ďas (játra upravená na páře)
158,2
211,4
26,6
3,1
399,2
468,2
Velmi vysoká
Mořský ďas (syrová játra)
38,2
55,6
6,0
4,4
104,3
121,8
Mírná
Mořský ďas (maso)
17,5
19,5
32,6
0,5
70,0
84,2
Nízká
Pstruh duhový
25,7
55,9
99,4
NU
180,9
216,8
Mírná
Sardinka
17,6
105,8
87,1
NU
210./,4
247,1
Vysoká
Španělská makrela
12,2
6,0
121,1
NU
139,3
171,5
Mírná
Tuňák
17,6
10,6
129,3
0
157,4
193,3
Mírná
Žlutý pruhovaný platýs
14,9
28,7
69,4
0
113,0
136,2
Mírná
Části ryb, plody moře, měkkýši
Běžná orientální škeble
45,9
24,2
5,4
28,9
104,5
122,7
Mírná
Červený královský krab
56,7
19,6
9,5
13,7
99,6
119,4
Nízká
Drcená oliheň (sušená)
24,9
20,6
47,9
1,0
94,4
114,2
Nízká
Chobotnice
21,6
18,1
36,7
60,8
137,3
159,7
Mírná
Chobotnice (orgány)
29,1
42,0
4,8
4,0
79,8
93,1
Nízká
Humr
31,1
9,8
61,2
0,1
102,1
125,2
Mírná
Japonská lastura
63,6
6,6
5,3
1,0
76,5
94,2
Nízká
Japonská létající oliheň
47,3
21,2
80,3
38,0
186,8
223,6
Mírná
Jikry krevet
75,0
53,0
34,5
0
162,5
194,9
Mírná
Jikry létající ryby
9,9
14,5
41,4
2,1
67,8
81,8
Nízká
Jikry létajících ryb (v sójové omáčce)
21,3
47,7
20,4
2,2
91,5
107,1
Nízká
Jikry lososa (Ikura)
0
0
2,5
1,1
3,7
4,4
Velmi nízká
Jikry sleďů
6,8
15,1
0
0
21,9
25,2
Velmi nízká
Jikry tresek (Tarako)
35,1
66,5
19,1
NU
120,7
141,2
Mírná
Jikry tresek (marinované Mentaiko)
32,9
81,0
36,9
8,6
159,3
186,3
Mírná
Kaviár
7,5
46,1
39,4
1,7
94,7
111,1
Nízká
Krab
42,5
105,8
3,9
0
152,2
175,4
Mírná
Krevety (kuruma)
58,1
15,1
87,1
35,0
195,3
235,3
Mírná
Krevety
8,3
16,4
28,7
0
53,4
64,0
Nízká
Mlíčí (striped pigfish)
67,0
211,5
19,4
7,7
305,5
351,1
Velmi vysoká
Mořský ježek
40,0
65,7
22,5
9,1
137,3
160,7
Mírná
Oliheň
51,4
57,6
15,6
3,4
128,1
151,2
Mírná
Orientální krevety
40,5
12,1
103,4
117,1
273,2
321,1
Vysoká
Sakura krevety (sušené)
83,9
124,0
512,2
29,0
749,1
907,0
Velmi vysoká
Shiba krevety
43,2
16,6
84,8
NU
144,2
176,5
Mírná
Sněžný krab
75,7
13,6
0
47,2
136,4
161,4
Mírná
Škeble
63,5
39,3
12,2
30,4
145,5
171,5
Mírná
Ústřice
55,4
34,8
12,2
82,1
184,5
213,5
Mírná
Rybí produkty, sušené ryby
Hanpen
1,6
3,3
7,4
0,2
12,5
15,0
Velmi nízká
Chikuwa
14,9
15,1
17,7
0
47,7
57,2
Velmi nízká
Kamaško
9,5
6,0
10,9
0
26,4
31,9
Velmi nízká
Katsuobushi (sušený tuňák)
51,3
78,6
363,4
0
493,3
600,1
Velmi vysoká
Makrela (sušená)
14,9
119,4
11,6
NU
245,8
289,1
Vysoká
Narutomaki
8,1
12,1
12,2
0
32,4
38,7
Velmi nízká
Niboshi (sušené malé sardinky)
133,7
355,1
257,2
0
746,1
879,2
Velmi vysoká
Rybí konzerva: losos
24,3
37,8
70,8
0
132,9
159,7
Mírná
Rybí konzerva: tuňák
14,9
13,6
88,5
0
116,9
142,9
Mírná
Rybí klobása
6,8
9,1
6,8
0
22,6
26,9
Velmi nízká
Rybí koule
12,2
24,2
31,3
0
67,6
80,7
Nízká
Sardel (sušený)
258,3
464,6
381,8
4,0
1 108,6
1 314,2
Velmi vysoká
Sardinka (polosušená)
20,3
157,1
125,2
3,0
305,7
358,1
Velmi vysoká
Sasakamaboko
14,9
16,6
16,3
0
47,8
57,2
Velmi nízká
Satsuma age
6,8
10,6
4,1
0
21,4
25,2
Velmi nízká
Japonské občerstvení
Japonské nudle Ramen
7,5
6,8
0
7,3
21,6
25,0
Velmi nízká
Japonské nudle Ramen do polévky
4,7
9,9,
16,5
1,5
32,7
39,0
Velmi nízká
Smažená rýže
0
4,3
4,2
5,7
14,1
16,2
Velmi nízká
Koření
Grilovací omáčka
0,1
0
14,6
0,2
14,9
18,4
Velmi nízká
Med
0,7
0,1
0
0
0,9
1,1
Velmi nízká
Mirin
0
0,2
0,5
0,5
1,2
1,4
Velmi nízká
Nam pla
0
0,8
82,0
10,3
93,1
113,6
Nízká
Polévka v prášku (Clam chowder –polévka ze škeblí)
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Jedna třetina kyseliny močové v těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů, které získáte z jídla a pití. Pokud budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, příliš mnoho kyseliny močové v těle může vést k poruchám, jako je dna nebo ledvinové kameny. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin. Takže strava s nízkým obsahem purinů může být užitečná i v případě, že nemáte poruchu a chcete jíst prostě zdravěji.
Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi s sebou nese riziko onemocnění dnou. Jde o nepříjemné onemocnění kloubů, kdy se v těle hromadí kyselina močová a její krystalky se usazují právě v kloubech, kde způsobují bolesti a komplikují pohyb. Dna začíná zpravidla otoky a bolestí kloubu u palce nohy, kde se kyselina močová usazuje nejdříve. Riziko zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi proto stoupá u osob, které ve zvýšeném množství konzumují potraviny s vysokým obsahem purinů.
Náchylnější jsou ke zvýšení kyseliny močové v krvi také obézní lidé, lidé se zvýšeným cholesterolem a diabetici. Kyselina močová se filtruje přes ledviny, které vylučují však jen její menší část, a asi 90 procent se vrací zpět do těla. Kyselina močová je v optimálním množství pro organismus prospěšná, protože zajišťuje ochranu buněk před kyslíkovými radikály (má antioxidační účinky).
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Beran.
Dobrý den, mám v té tabulce nesrovnalosti pivo tam je psáno kolem 20mg/l což z něj dělá asi nejvíce dietní věc tj při vypití 10ti piv se teprve dostanu na nežádoucí hranici. Ale ve článku Alkohol a dna píšete že pivo má 160mg/l. Tak jak to tedy je. Dále všude se uvádí že při dne je nejhorší červené maso přitom podle tabulky to vypadá že kuřecí je ještě horší a luštěniny až strašné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pivo a dna neoddělitelně patří k sobě. Sice se nedá říci, že když budete pít mnoho piva, tak že onemocníte dnou, ale platí, že když už dnu máte a pijete pivo, tak se nevyhnete záchvatům dny. Pivo obsahuje vysoké množství purinů díky pivovarským kvasnicím, které mají až trojnásobně vyšší množství purinů, než ty pekařské. Navíc pivo a všechen ostatní alkohol způsobuje horší vylučování kyseliny močové ledvinami, která se pak vrací zpět do krevního oběhu a ukládá se v kloubech.
Nyní k vašim poznatkům. Hodnotu, kterou uvádíte pro pivo je pro množství 100 gramů piva. Druhou hodnotu, se kterou to srovnáváte, je hodnota pro množství jeden litr piva. Dále zmiňujete, že kuřecí maso je z pohledu purinů lepší než to ostatní. Není. Puriny korelují s obsahem bílkovin, čím více bílkovin, tím více purinů. Maso je plné bílkovin, červené však produkuje více kyseliny močové. To samé platí pro luštěniny. Luštěniny jsou plné bílkovin.
Jak se tedy orientovat v dietních doporučeních pro zvládnutí dny? Svůj jídelníček založte na zelenině a mléku včetně výrobků z něho vyrobených. Jednou za dva dny si můžete dát jednu porci masa a v jiném dni sklenici nealko piva. Pokud nechcete dodržovat tato dietní opatření, tak existují léky na dnu, které vám pomohou lépe vylučovat kyselinu močovou z těla a pak můžete jíst normálně vyváženou stravu.
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matus.
dobry den,
v casti "Obsah purinů v potravinách" uvadzate napr. kuracie ci hovedzie maso s obsahom ~40 mg/100 g
v casti "Co má střední obsah purinů" uz ale uvadzate hodnoty 100+ mg/100 pri kazdom druhu masa
v casti "Co má nízký obsah purinů" je uz len hovězí maso, konzervované 57; 96,5
ktore konkretne maso sa teda pohybuje okolo ~40 mg/100 g?
ak ma byt hodnota ~40 priemer pri urcitom druhu masa, a konkretne typy tohto masa maju spravidla 100+, ako sa da dostat na priemer 40 z takych hodnot?
dakujem a pekny den prajem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.
Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.
Hladovění není vhodné, protože negativně ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. V případě nadváhy nebo obezity se doporučuje hmotnost snížit, přičemž je důležité, aby se to dělo pozvolna a aby se vedle snížení dávek přijímané stravy zvýšila tělesná aktivita.
V dietě je nutné omezit jen nejvýznamnější zdroje purinů (droždí, kaviár, jikry, vnitřnosti, z ryb slanečci a sardinky). Dále je třeba upozornit na riziko konzumace potravin s vysokým obsahem purinových látek současně s alkoholem (pozor na svatby, zabíjačky, rauty) a obecně na častou a nepřiměřenou konzumaci alkoholu!
Dále je nutné omezit v potravě dráždivé látky. Nevhodná jsou masa naložená, masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, uzeniny, kořeněné, zrající a plísňové sýry (niva, olomoucké syrečky), ostré koření (chilli, kari, sójová omáčka), čokoláda, silné kakao a pikantní tučné saláty (vlašský, rybí, feferonkový).
V případě, že dojde ke zhoršení potíží (například po prochladnutí, po zvýšené tělesné námaze), je vhodné stravu odlehčit. To znamená zařadit méně masa a pikantních pokrmů, podávat více zeleniny a ovoce a důsledně dodržovat dostatečný pitný režim.
Možné je zařadit odlehčovací zeleninovo-ovocný den (1–1,3 kg zeleniny a ovoce syrového i různě tepelně upraveného bez použití tuku a mouky). Tento odlehčovací den se zařazuje jednou, maximálně dvakrát týdně a pomáhá při redukci hmotnosti.
Obsah purinů v konkrétní potravině nelze brát jako jediné měřítko vhodnosti či nevhodnosti jejího zařazení do jídelníčku, ale je nutné zhodnotit potravinu jako takovou. Jako příklad lze uvést kakaový prášek. Obsahuje sice vysoké množství purinových látek, ale při přípravě jedné porce nápoje ho potřebujeme poměrně malé množství. Luštěniny obsahují také poměrně vyšší množství purinových látek, ale mají i vysoký obsah vlákniny a ta zrychluje střevní peristaltiku a snižuje využitelnost přítomných bílkovin, tím i příjem purinů.
Obecně se dá říci, že důležitější než úzkostlivě sledovat množství purinů v jednotlivých potravinách, je stravovat se podle zásad zdravé výživy.
Energetický příjem by neměl být vyšší než energetický výdej, strava by měla obsahovat optimální množství bílkovin, je třeba omezit příjem živočišných tuků a preferovat tuky rostlinné (jednodruhové oleje), zařadit sacharidy s obsahem vlákniny, denně sníst 500 g zeleniny a 100 g ovoce, dodržovat důsledně pitný režim a konzumovat alkohol jen v bezpečných dávkách.
Dna bývala považována za nemoc bohatých. Jen ten, kdo si mohl pravidelně dovolit dostatek masa a alkoholu, onemocněl bolestivými neduhy jako králové v našich dějinách.
Dnes je maso, uzeniny a alkohol všeho druhu dostupné všem a v každé době. Mnozí jedí příliš mnoho, příliš tuku a příliš mnoho kalorií. Proto je onemocnění dnou odpovídajícím způsobem rozšířené. Trpí jí 3 procenta mužů a půl procenta žen.
Dnové záchvaty jsou velmi bolestivé a pokud se neléčí, přecházejí v chronickou dnu s neustálou nesnesitelnou bolestí. Postiženi jsou zejména lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu a cukru v krvi.
Dna je způsobena vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Kyselina močová je produktem rozkladu purinů.
Puriny jsou pro tělo skutečně nepostradatelné, protože slouží jako stavební kameny nukleových kyselin. Bez purinů by nebyla kyselina DNA nebo důležité přenašeče signálu. Lidská a zvířecí těla si proto puriny produkují sama. Přijímají je však také s potravou.
Při vyvážené stravě to většinou není problém. Zdravé ledviny snadno filtrují hlavní produkt rozkladu purinů, kyselinu močovou a z krve a vylučují ji močí. Ale nadměrná konzumace masa přetěžuje ledviny, zvláště když současná konzumace alkoholu narušuje zpracování purinů.
Přebytky kyseliny močové cirkulují v krvi po celém těle a vzniká tak zvaná hyperurikémie.
Na začátku to nezpůsobuje žádné problémy. Ale s rostoucí koncentrací se tvoří tvrdé krystaly kyseliny močové, které se primárně ukládají v kloubech a ledvinách. Tyto krystaly způsobují intenzivní bolest akutních záchvatů, vedou k tvorbě ledvinových kamenů a nakonec spouštějí deformaci kloubu s chronickou přetrvávající bolestí a všechno to utrpení končí selháním ledvin.
Strava by měla obsahovat denně asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce. Jednou týdně je možné (ale není nutné) zařadit do stravy takzvaný odlehčovací den, při kterém se konzumuje pouze zelenina a ovoce v množství 1–1,3 kg (syrové či tepelně upravené, rozdělené do pravidelných dávek) za současného dodržení pitného režimu.
Doporučení
Omezte užívání soli. A to jak při přípravě jídel, tak i při jejich konzumaci na talíři. Používejte jemnější koření, jako je kmín, kopr, zelená petrželka, majoránka, jalovec, hřebíček, skořice, vanilka nebo citronová šťáva. Omezte v kuchyni pikantní koření.
Pokud je to jen možné, vyhýbejte se sladkostem. Mají hodně cukru a tuků a tím pádem způsobují nadváhu. Pravidelný pohyb a kila pod kontrolou řeší polovinu problémů při dně. Pozor, váhu nesmíte snižovat příliš rychle. Zázračné diety z časopisů a „superprášky“ jsou při onemocnění dnou naprosto nevhodné.
Je užitečné omezit konzumaci alkoholu, nejde jen o obsah purinů, které jsou například v pivu, ale i o sníženou schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Také pijte méně kakaa, čaje a černé kávy.
Každý den jezte hodně ovoce a zeleniny. Existuje pár výjimek, jako jsou obecně luštěniny, šťovík, špenát, chřest nebo rebarbora, těm se raději vyhýbejte. Užitečné je jíst více višní, které zlepšují vylučování kyseliny močové z těla. Podobný efekt získáte i díky borůvkám, rybízu a tmavému hroznu.
Skončete s jakýmkoliv zobáním po večeři. Mezi spánkem a posledním jídlem (čímž jsou i brambůrky, oříšky a jiné přesolené nedoporučené hrůzy) by měly být minimálně tři hodiny. Nesmíte nikdy zapomínat na to, že v noci se kyselina močová v těle hromadí nejvíce.
Pijte hodně neslazených nápojů, které pomáhají kyselinu močovou vypláchnout z těla. Většina rad uvádí dva až tři litry tekutin denně. Částečně pití může nahradit syrová zelenina, ovoce a saláty, zvláště když obsahují močopudný celer (pokud máte odšťavňovač, přidávejte ho do různých zeleninových šťáv), petržel a libeček.
Maso, drůbež a ryby konzumujte v menším množství. Pokud možno se vyhýbejte vnitřnostem a mořským plodům. Nejlepší formou úpravy masa je vaření, za nevhodné se považuje smažení a také dušení. Dieta by při onemocnění dnou neměla obsahovat příliš mnoho vývarů a omáček, které stojí na šťávě vyvařené z masa, tam se právě puriny „vylouhují“. Uzeniny obecně bývají uváděny jako nepříliš doporučované, stejně tak jakékoliv polotovary, což se týká i rybích konzerv a slanečků.
Obecně omezte konzumaci tuků. Jednak díky nim mohou naskakovat kila na váze, ale navíc omezují vylučování kyseliny močové z těla. To je i částečně důvod výše uvedené nevhodnosti smažených potravin, které jsou prostě olejem „nasáklé“, a to i když je necháte odkapat či odsajete tuk ubrouskem.
Bílkoviny do těla dostávejte zvýšenou spotřebou různých mléčných výrobků. Preferujte ty nízkotučnější, ale pokud možno, mělo by jít o přirozený způsob výroby. Žádné odstřeďování či hledání light produktů, kde se snížené množství tuků nahrazuje různými „umělotinami“ či dochucovadly.
Používejte zdravý rozum a nebuďte hysteričtí. Dieta při dně nesmí nikdy týrat, protože stres je často uváděn jako jedna z příčin vzniku a rozvoje tohoto onemocnění. Kousek nějaké dobroty jednou za čas ještě nikomu neublížil. Stejně jako rozumná oslava s přáteli. Důležitá je spíše celková změna životního stylu, která ale nevylučuje různé drobnější „prohřešky“. Navíc byste nesměli zapomínat na to, že spousta potravin má sice vysoký obsah purinů, jenže jich konzumujete tak málo, že se to vlastně ani nemusí jakýmkoliv způsobem projevit. Příkladem je kakao, u něhož je uvedeno vysoké množství purinů. Ovšem, celá tabulka čokolády je purinovým koncentrátem a rozhodně vhodná moc není. Ale jedna kostička přece nemá sto gramů čistého kakaa. A pokud někdo kakao rád popíjí, tak by se měl nejdřív podívat, jaká je váha celého balení a popřemýšlet, kolik lžiček na svůj hrneček potřebuje a kolik to množství asi tak váží.
Sekaná z cukety
Ingredience: 2 dl krupice, 15 dkg šunky nebo tofu, 1/2 prášku do pečiva, 4 vejce, 15 dkg tvrdého sýra, 1 dl rozpuštěného vepřového sádla, 1/2 kg cukety, 1 velká cibule
Postup: Cuketu oloupeme a nastrouháme, stejně tak šunku a tvrdý sýr. Nemusí být jen eidam, dobrá je i gouda nebo ementál, parmazán a další druhy i aromatičtějších sýrů. Vejce rozklepneme a oddělíme žloutky od bílků. Z bílků se špetkou soli vyšleháme tuhý sníh. Cibuli oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky, necháme ji zpěnit na kousku sádla. V misce promícháme cuketu, šunku, sýr a osmaženou cibuli. Přidáme žloutky, olej, krupici, prášek do pečiva, nasekané bylinky a dochutíme sypkým kořením na mleté maso. Naposled přijdou ušlehané bílky, které jen zlehka vmícháme do cuketové směsi. Směs na sekanou z cukety vlijeme do sádlem vymazaného plechu, rozprostřeme a dáme péct do vyhřáté trouby. Až nám začnou odstupovat okraje od plechu a sekaná z cukety začne být na povrchu zlatavá, máme hotovo. Rychlá sekaná z cukety je dobrá teplá i studená.
Dýňová omáčka
Ingredience: 500 g dýně, 2 lžíce sádla, 1 lžíci hladké mouky, sůl, 125 ml sladké smetany, citronová šťáva, kopr, vejce
Postup: Dýni nakrájíme na nudličky a na sádle podusíme doměkka. Zalijeme smetanou, ve které jsme rozkvedlali mouku, a dobře povaříme. Hotový pokrm ochutíme solí a citronovou šťávou a posypeme nadrobno nasekaným koprem. Servírujeme s knedlíkem nebo s bramborami. K tomuto pokrmu je chutné i vařené vejce. Lze podávat i jako polévku, pokud více naředíme, anebo nepoužijeme mouku na zahuštění.
Postup: Osolenou vodu přivedeme k prudkému varu, vložíme do ní pórek a vaříme asi dvě minuty. Pórek vyndáme, přelijeme studenou vodou, necháme okapat a pak ho nakrájíme na pěticentimetrové kousky. Rozkvedláme vejce, přidáme mouku, půl lžičky soli, vlahé sádlo a pivo, našleháme a těstíčko necháme půl hodiny odpočinout. Poté do něj namáčíme pórek a smažíme na rozpáleném oleji, až se vytvoří zlatohnědá krusta. Výborné s bramborem.
Postup: Z krajíců chleba odřízněte kůrku, střed nakrájejte na kostky a ty opečte na vepřovém sádle. Červenou papriku očistěte, rozčtvrťte, vyberte semínka a nakrájejte na proužky. Rajčátka rozkrojte. Z rukoly odřízněte hrubší konce a listy promíchejte s paprikou, rajčaty, bazalkou a opečeným chlebem. Zeleninový vývar smíchejte s citronovou šťávou a olivovým olejem. Ochuťte solí a pepřem. Nálev přelijte do samostatné sklenice a salát jím těsně před podáváním ochuťte.
Bramborová polévka
Ingredience: 0,2 l mléka, 500 g brambor, 45 g strouhaného sýra, 40 g sádla, 20 g hladké mouky, sůl, 1 žloutek, petrželka, 1,5 l vody, pažitka
Postup: Oloupané brambory uvaříme ve slané vodě doměkka a vodu scedíme do hrnku. Uvařené brambory rozmačkáme s hladkou moukou a sádlem na jemnou kaši, do které postupně přiléváme vodu z brambor. Polévku krátce povaříme a odstavíme. V mléce rozmícháme žloutek, přidáme strouhaný sýr a přilijeme do polévky, zamícháme a necháme prohřát a nakonec přidáme petrželku.
Postup: V hrnci na rozehřátém sádle krátce podusíme očištěnou, nahrubo nastrouhanou kořenovou zeleninu s mletým kmínem a pak ji zalijeme asi 1 litrem vody. V misce rozmícháme dětskou krupičku s trochou vody a směs vlijeme do vroucí polévky. Vše promícháme, přidáme zeleninový bujón a vaříme 15 minut. Nakonec vlijeme rozšlehané vejce, ještě chvíli povaříme a podle potřeby dochutíme solí. Jednotlivé porce při servírování dozdobíme petrželkou.
Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato látka se v těle vyskytuje běžně, překročí-li však její množství určitou hodnotu, dojde k jejímu vysrážení a k tvorbě krystalů, které se ukládají nejčastěji v okolí kloubů nebo v ledvinách. Při tomto onemocnění dodržujte dietu s nízkým obsahem purinů, protože právě z těchto látek vzniká kyselina močová.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader. Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová totiž představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Puriny jsou přítomné nejen v živočišných zdrojích, ale jsou také nezbytnou součástí rostlin, proto striktní bezpurinová dieta není realizovatelná. Přísnou bezpurinovou dietu nelze ani dlouhodobě dodržovat, protože by došlo k projevům nedostatku určitých důležitých živin s následnými nežádoucími důsledky. Navíc bylo prokázáno, že i při poměrně přísné bezpurinové dietě dojde k poklesu kyseliny močové v krvi maximálně o 10–15 %, což je u podstatné části osob se zvýšenou hladinou kyseliny močové zcela nedostatečné.
Základem léčby při dně nebo zvýšené hladině kyseliny močové je podávání medikamentů, zejména allopurinolu, který snižuje tvorbu kyseliny močové. Dieta s omezením purinů v potravě je sice nutná, nesmí však vést k nedostatku důležitých živin. Proto v pořadí naléhavosti léčebných přístupů není na prvním místě. Při nedodržování purinů ve stravě by se musela zvyšovat dávka medikamentů, choroba by však při zvýšené, eventuálně až vysoké dávce vhodného léku byla příznivě ovlivnitelná.
Konkrétně je nutné vynechat potraviny s vysokým obsahem purinů nebo jejich konzumaci podstatně snížit. Současně však musí být zachována nutriční plnohodnotnost požívané stravy. K potravinám (v jídle, v potravě) s vysokým obsahem purinů patří zejména vnitřnosti, některé druhy ryb, špenát a řada dalších druhů potravin. Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zvláště kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Nezbytnou součástí dietních opatření je omezení alkoholu, zamezení nadváhy či obezity, což pro podstatnou část populace znamená dlouhodobý lehce redukční režim (nikoliv rychlá a značná redukce), a pak udržování hmotnosti přibližně ve fyziologickém rozmezí. Dostatečná konzumace tekutin pak sníží riziko vzniku ledvinových kamenů, které jsou u této metabolické poruchy poměrně časté.
Tato opatření jsou dlouhodobá, přesněji řečeno trvalá, takže u podstatné části pacientů je nutná trvalá změna dosavadního způsobu života.
