Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
Ve svém příspěvku KOLÍSÁNÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jiří Rybička.
Je mi 81 roků.Jsem 16 let diabetik 11 typu.Užívám glukophage 1000.Celý život jsem měl velmi nízký krevní tlak.V posledním roce mi začíná tlak kolísat i během dne od 120/65 až krátkodobě 170/85.Zvýšení tlaku bez zjevné příčiny někdy je několikrát za den doprovázené nahlým zpocením a potom lehkým mražením v zádech.Po nasazení léku Termisarton se dostavily silné deprese a na doporučení psychiatra léčba byla přerušena nahrazena Cipralexem a nakonec Neurolem0.25 jeden denně. Kolísání tlaku pokračuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Dobrý den, užívám na tlak ramipril 10 mg. Ráno mívám někdy ihned po pohybu tlak 160/70, potom rychle klesne na 130/65 a během dne v klidu mám tlak kolem125/55. Když tlak změřím hned po pohaybu,třebapo vyjítí schodů, tak je tlak 1350/70< ale během dne někdy i 100/50. Jwe mi 70let. Jer to normální? Jaké je normální kolísání krevního tlaku? V klidu ho celkem mám stabilní, ale připohybu? Děkuji zaodpověď.
Ke kolísání krevního tlaku dochází především u jedinců, kteří jsou labilní a netrénovaní. Důvodem bývá nejčastěji porucha regulace útrobního nervového systému, jeho sympatické části, která reguluje uvolňování působku noradrenalinu. Noradrenalin je látka způsobující zúžení drobných tepen a následné zvýšení krevního tlaku. Samotné změny krevního tlaku nevyvolávají subjektivní potíže, pokud nejsou mimořádné. Mozek má velmi důmyslnou regulaci průtoku okysličené krve i při značně rozdílném krevním tlaku. Určité kolísání krevního tlaku, zejména rozdíly mezi dnem a nocí nebo při psychické a fyzické zátěži, je tak zcela normální – mluvíme o normálním kolísání krevního tlaku.
Nebezpečné kolísání krevního tlaku však může vést k hypertenzní krizí projevující se velkými bolestmi hlavy, křečemi, nevolností a zvracením. Tlak v tomto případě dosahuje i hodnot nad 220/110 torrů a ohrožuje pacienta na životě.
Ve svém příspěvku KOLÍSANÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Solař.
V říjnu jsem absolvoval katetrizaci zjištěna zúžená tepna zaveden sten nasazeny léky trombex,bisoprolol citalec a anopirin ráno tkak 128/72 tep 65 dopoledne klesne na 103/68tep 50 a odpoledne a večer zase v normě Večer beru rusocard,finpros a urorec na prostatu Mám potíže zadýchávám se někdy méně a někdy přes den více hlavně při námaze.Začalo to v dubnu nesnesl jsem přímé slunce nyní je to trochu lepší ale necítím se jako před tím.Je mi 72 let Deěkuji předem za odpověd.Solař Pavel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich šubrt.
jestli pomůže paprička při kolísání krevního tlaku 176 horní a 140poklesu dolní stále okolo7O
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
na zápěstí;
na krku;
v oblasti spánků;
v třísle;
v podkolenní jamce;
ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
snížená citlivost v prstech;
použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem KOLÍSÁNÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jiří Rybička.
Je mi 81 roků.Jsem 16 let diabetik 11 typu.Užívám glukophage 1000.Celý život jsem měl velmi nízký krevní tlak.V posledním roce mi začíná tlak kolísat i během dne od 120/65 až krátkodobě 170/85.Zvýšení tlaku bez zjevné příčiny někdy je několikrát za den doprovázené nahlým zpocením a potom lehkým mražením v zádech.Po nasazení léku Termisarton se dostavily silné deprese a na doporučení psychiatra léčba byla přerušena nahrazena Cipralexem a nakonec Neurolem0.25 jeden denně. Kolísání tlaku pokračuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové výkyvy v krevním tlaku může způsobovat věk. Opotřebení cévního systému a ztráta jeho elasticity je přirozeným příznakem stárnutí. Doporučuji sjednat si schůzku s kardiologem, ten vám zapůjčí přístroj, který bude neustále sledovat váš krevní tlak a srdeční činnost a lékař tak bude moci lépe diagnostikovat příčinu těchto výkyvů. Vsaďte na jistotu a nechte se takto vyšetřit na kardiologii.
Lékaři mají k dispozici sofistikované metody vyšetření, díky nimž mohou pacientům měřit palpační tep. Zrychlený, nebo dokonce nepravidelný tep totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka. Zrychlený tep je patologický v situacích, kdy jste v klidu.
Rychlost tepu ovlivňuje:
tělesná námaha, fyzická aktivita;
celková kondice;
tělesná teplota i teplota okolního prostředí;
pozice, kterou právě zaujímáme;
aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost;
některé léky;
mnohá akutní onemocnění, například při horečce;
některá chronická onemocnění, například chudokrevnost.
Zrychlený tep může být přítomen ve všech výše uvedených příkladech. Pokud se tep vrátí za několik desítek minut do normálu od skončení této situace, je vše v pořádku a jde o normální fyziologickou odezvu organismu. Při závažnějším onemocnění srdce, plic či nervové poruše však může být přítomen zrychlený tep, který značí, že se něco v našem těle děje. Pravděpodobně ale budete pociťovat i další příznaky, které vedou k odhalení diagnózy.
Patologie, které vedou ke zrychlenému tepu v klidu:
Infarkt myokardu: civilizační onemocnění, které je velkým problémem moderní doby. Akutní stav, kdy se ucpe jedna z hlavních tepen, která zásobuje srdeční myokard kyslíkem.
Mozková příhoda: obdobný stav jako infarkt myokardu, ale s tím rozdílem, že postižená tepna je v mozku a ochromí konkrétní část mozkového systému.
Krvácení: narušení integrity stěny cévy, následné krvácení vede organismus k velkému výkonu, kdy se krev musí dostat do mozku a hrudníku, čímž se zvyšuje tep.
Srdeční arytmie: stav, kdy srdce nepracuje pravidelně a nedokáže správně pumpovat krev do celého těla.
Psychické poruchy: stres, úzkost, bolest, mdloby, strach, všechny tyto psychické problémy vedou ke zvýšenému tepu, kdy je vytvářeno větší množství adrenalinu, který vede k tomuto jevu.
Zvýšená tělesná teplota (infekce): organismus bojuje s infekcí a potřebuje co nejrychleji odplavovat škodliviny a naopak zásobovat postižené místo živinami a bílými krvinkami.
Otravy a alergie: to samé se děje, když máte alergickou reakci či otravu – tělo se snaží reagovat na vzniklou situaci, vyplavuje adrenalin a snaží se alergeny nebo škodlivé látky vyloučit z těla.
Ve svém příspěvku PRADAXA - PŘÍBALOVÝ LETÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klemens Petr.
Dobrýden paní magistr, paní Marie Svobodová
Obracím se na Vá s prosbou o radu jak přistoupit k probemu,který pedepřede mnou náhle nastal. Předem se omlouvám, že můj dotaz bude nesouvisle formulován a bude hodně dlouhý.
Děkuji, jestli si ho přečtete a poradíte mi.
Je mi 78 let, jsem vdoveca nemám možnost se s někým poradit.
Celý život jsem sportoval a nebral pravidelně žádné léky, proto mám nyní velké obavy.
Nýní jsem 7 týdnů po operaci páteře, operace asi dobře dopadla, pomohla mi a čekám na navrženou rehabilitaci. Necítím žádné potíže, ale i přesto mi při kontrole u internisty a následně u kardiologa byl definován srdeční problém.
Přesný opis výsledku u kardioloda MUDr.Polláka v Opavě:
Holter ekg-Mortara H-SCRIBE I,H 8-9.11.2021
indigace: subj nevnímaná extrasystolie, zaznamenaná na ekg
vizuální hodnocení-převažuje sinusový ritmus, stabilní převodní intervaly,fiziologické kolísání tepové hladiny,s opakovanými úseky paroxysmů fibrilace síní s nejdelším úsekem v trvání 12 minut, představující celkově 6 % monitorovací doby. Numriticky v reportu+strip.
Pozn: Ke zvážení je antiarytmická léčba, antikoagulace /či antoargegeace dle CHADsVASc kritérií /a s odstupem času kontrolní holer ekg.
Paní magistr, můj problém je hlavně v tom, jestli je léčba opravdu nevyhnutelná ?
Který lék mi můžete doporučit ?
Který má nejméně nežádoucích účinků, který nejméně omezuje život a stravu ?
U kterého je možné po kontrolním vyšetření léčbu ukončit ?
Mám takové neodborné informace, že léky na ředění krve se musí užívat již trvale ? !
Moc se omlouvám, ale mám takovou povahu, že nad vším moc přemýšlím, a toho se již nezbavím.
Prosím, a moc děkuji, jestli mi pomůžete v mé rozhodování a v případném léčení.
18.11.2021 Petr Klemens
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Svobodová.
Dobrý den, pane Klemensi, pečlivě jsem si přečetla váš dotaz. Lékař Vám zjistil aritmii a tu se u Vás pokouší léčit. Můžete mít radost, že jste natrefil na lékaře, který má zájem, abyste žil, co nejdéle. Následujte proto jeho doporučení, protože on jediný nejlépe posoudí, která léčba bude ta nejlepší. Když nebudete užívat nic, tak se Vám dnes nic nestane, ale do budoucna by to bylo nebezpečné a mohl byste rázem někde zemřít.
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepová frekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepová frekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepová frekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
Ve svém příspěvku DOPLŇUJÍCÍ INFO O VLIVU GENETIKY NA ZPRACOVÁNÍ ALKOHOLU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Myslím, že článek by se mohl rozšířit o informace o dědičné nesnášenlivé reakci na alkohol. V češtině je na internetu bohužel velmi málo informací na toto téma. Myslím, že je škoda v tomto článku nezmínit, že v jistých národech je nemalý podíl osob, které mají na alkohol přehnané reakce kvůli dědičné dispozici. Jedná se především o osoby pocházející z východní Asie - z Japonska, Číny, Koreji a Vietnamu. V těchto národech má zhruba 36% osob neobvyklou reakci po alkoholu, která zahrnuje zčervenání v obličeji, nevolnost, bolest hlavy a zrychlení tepu (bušení srdce). Setkala jsem se s Japonkou, která měla tuto reakci už po 2 skleničkách alkoholu - nemohlo se tedy jednat o opilost. Více info: https://en.wikipedia.org/wi…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dechová arytmie je odchylka od normálního srdečního rytmu, při které dochází k pravidelným, cyklickým změnám srdeční frekvence v závislosti na dýchání. Srdeční rytmus vychází normálně ze sinoatriálního uzlu, jde tedy o sinusový rytmus. Příčinou je kolísání aktivity center bloudivého nervu, která jsou ovlivňovaná z dýchacího centra. Bloudivý nerv ovlivňuje činnost sinoatriálního uzlu a tím i srdeční frekvenci. Při nádechu se tak frekvence tvorby vzruchů zvyšuje a nejvyšší je na vrcholu nádechu, při výdechu naopak srdeční frekvence klesá. U většiny lidí se toto kolísání příliš neprojeví a při sinusovém rytmu je tak frekvence stálá. Respirační sinusovou arytmii nacházíme často u mladých lidí v klidu (při námaze převáží aktivace sympatiku a srdeční frekvence se zrychluje) nebo u lidí vegetativně labilních, například u neurotiků. Existuje i nerespirační sinusová arytmie, při níž dochází ke kolísání srdeční frekvence bez vazby na dýchání. Vyskytuje se u starších osob, zejména pokud užívají srdeční glykosidy.
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepová frekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepová frekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
Ve svém příspěvku LÉK WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Javůrkvá.
Objevila se u mě po operaci kolene (TEP)10/2018 vysoká frekvence tepu až 140/min.Dochází mi k vibraci komor a proto jsem mimo jiné dostala Warfarin 3. Beru léky na tlak a na arytmii. Prosím o sdělení zda Warfarin mám užívat ráno, nebo v poledne a před nebo po jídle. Děkuji. Javůrková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Nejsem lékař ale aritmií jsem trpěl 2 roky kardiolog si se mnou nevěděl rady musím se s tím prý naučit žít, že to má víc lidí poté co jsem začal užívat doplněk stravy
Maxicor během 14 dní aritmie zmizela preventivně to beru už 15 let a mám klid
podobných přípravků je na trhu více ale já dávám přednost právě maxicoru. Také beru warfarin 5 už 11 let zatím jsem ještě nepřišel na to jak se toho jedu na krysy
zbavit přírodní cestou ale snažím se na tom laicky pracovat.
V horku je srdce extrémně zatěžováno, neboť kvůli rozšířeným cévám klesá krevní tlak. Srdeční tep stoupá z 60 až na 90 tepů v klidovém stavu. V horku mohou být ohroženi i lidé s jinými chorobami, například se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním, které představují velkou zátěž pro kardiovaskulární systém. Tělo se s vysokými teplotami vyrovnává pomocí řady termoregulačních mechanismů. Jedním z nich je rozšíření cév, které zajišťuje odvod tepla. Na to se ale spotřebuje velké množství vody. Pokud dojde k jejímu úbytku, sníží se objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak. Pak dojde ke zrychlení tepu nebo zesílení kontrakcí srdečního svalu, proto se musí v horku pít víc než obvykle.
Zdravý člověk to zvládá, ale například u nemocného s ischemickou chorobou srdeční dojde k nedostatečnému okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech i infarkt myokardu.
Rozšíření cév spolu s dehydratací a výrazným poklesem tlaku může vést také k narušení srdečního rytmu či k nedokrevnosti mozku. Zahušťování krve při nedostatku vody pak může být příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou ucpat některou z důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
Doporučení
Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, stejně jako celá populace, dodržovat pitný režim.
Vyhýbat byste se měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Pozor si dejte na klimatizaci. S náhlým přechodem z horka do chladu a naopak se organismus špatně vyrovnává a rychlá změna teplot může způsobit řadu zdravotních komplikací. Ideální je teplota kolem 24 °C.
V naší poradně s názvem STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Calonova.
Dobrý den,
je mi 64 let jsem ročník 1957. Do telefonu jsem si nainstalovala aplikaci na měření tlaku a tepu. 110/80/50. Někdy se mi stává jako bych pociťovala arytmii,
slabost a cítím se dost unavená. S ničím se neléčím.Co stím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tlak 110/80 a pulz 50 je v pořádku. S pocitem arytmie a únavy se budete muset obrátit na svého praktického lékaře, protože bude třeba odhalit příčinu dalšími vyšetřeními.
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Lidé s tepovou frekvencí vyšší než 70 bpm v klidovém stavu mají o 78 % vyšší riziko srdečních chorob. Pokud srdce bije rychle, i když odpočíváte, může to znamenat, že jste ve špatné kondici, nebo jste velmi vystresovaní. Pokud máte vysoký krevní tlak, je velmi důležité pracovat na tom, aby se snížil. Ke snížení tepu může dopomoci několik technik, a to:
cvičení valsalva – cvičení posiluje bloudivý nerv, který je zodpovědný za zrychlený tep; cvik provedete tak, že zatnete břišní svaly (jako kdybyste seděli na toaletě); držte asi pět vteřin a uvolněte; opakujte dle potřeby, dokud nezpomalíte svůj tep;
dech – dech pomůže zpomalit váš tep; nadechujte se asi 5–8 vteřin, zadržte dech 3–5 vteřin a potom pomalu 5–8 vteřin vydechujte; soustřeďte se na kompletní výdech, abyste zpomalili svůj tep;
studená voda – namočte si obličej do ledové vody, simulujete tím potápěcí reflex, který zpomaluje metabolismus; oplachujte si obličej studenou vodou tak dlouho, dokud se tep nezpomalí;
masáž v oblasti krkavice – krkavice prochází krkem hned vedle bloudivého nervu; jemně tuto artérii masírujte prsty, abyste pomohli stimulovat sousedící nerv, který dokáže zpomalit tep.
Obecná doporučení:
cvičení – zlepšuje kondici;
rybí tuk – kapsle s rybím tukem může snížit tep za několik týdnů; rybí tuk pomáhá tělu lépe reagovat na bloudivý nerv, který reguluje tep;
spánek – pokud máte v pokoji hluk, berte si na spaní špunty do uší; i narušení spánku může zvýšit tep;
stravování – jezte jídla zdravá, která pomohou tělu regulovat rychlost tepu; jezte lososa, sardinky nebo makrely, celozrnné pečivo, zelenou zeleninu, ořechy a jídla bohatá na draslík, jako jsou banány nebo avokádo;
vyprazdňování – lidé, kteří zadržují moč, dokud nemají plný měchýř, mají zrychlený tep, plný močový měchýř totiž zvyšuje činnost sympatických nervů, které stahují cévy a způsobují rychlejší tlukot srdce.
Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je nedostatečná anebo nadměrná činnost, dále zánět a nádory.
Při nedostatečné činnosti štítné žlázy (hypotyreóza) dochází u dospělého člověka ke snížení látkové přeměny, tělesné teploty a frekvence dechu i tepu. K hlavním příznakům hypofunkce štítné žlázy patří zhrubnutí hlasu, zpomalení myšlení a zhoršení paměti. Snížená činnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus).
Naopak nadměrná činnost štítné žlázy (hypertyreóza), kdy je v těle nadbytek hormonů, zapříčiňuje zvýšenou látkovou výměnu, kterou doprovází hubnutí, nápadně zvýšená chuť k jídlu, pocení, zrychlení srdečního tepu. Nadbytek hormonů štítné žlázy ovlivňuje také centrální nervovou soustavu, způsobuje neklid, úzkost a psychickou labilitu. Někdy je možné pozorovat také nápadné vystoupení očí z očních důlků.
Záněty štítné žlázy jsou autoimunitními onemocněními, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí, u žen v těhotenství a v přechodu. Záněty štítné žlázy jsou vyvolány neadekvátní obrannou reakcí proti vlastním tkáním, nikoli nedostatkem jodu. Dělíme je na akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i genetickou predispozicí.
Štítná žláza může být postižena rovněž nádorovým bujením. Benigní (nezhoubné) nádory se na štítné žláze vyskytují jako takzvané adenomy. Maligní nádory jsou poměrně vzácné, avšak i jejich výskyt se v současnosti zvyšuje. Na štítné žláze se mohou vytvořit nádory epitelu – karcinomy, lymfomy i sekundární nádory jako metastázy nádorového bujení v jiném tělním orgánu.
V prvním trimestru mají těhotné vyšší množství estrogenu – dochází ke kolísání krevního tlaku (zvyšuje se i v klidu), jsou častěji unavené. Po námaze se hodnoty krevního tlaku stabilizují pomaleji. Nezřídka se dostavuje ranní nevolnost. Dochází ke zvýšení tělesné teploty cca o 0,6 °C. Zvyšuje se riziko přehřátí dítěte (například koupele, práce v horku). Lze cvičit jako dříve, ale ne více než 20 minut v kuse. Tep nemá při zátěži překročit 150 tepů/min. ani stupeň 7 (z 10 možných na stupnici námahy). Pozor na výraznou nadváhu na počátku těhotenství (první tři měsíce) – zvyšuje riziko dřívějšího porodu, opoždění vývinu a nízké porodní hmotnosti. V opačném případě je třeba zvýšit hlavně příjem bílkovin a mléčných výrobků. S nadváhou roste riziko hypertenze (vysoký krevní tlak), preeklampsie či porodu císařským řezem.
Kolem jícnu a žaludku vede tzv. bloudivý nerv (nervus vagus). U citlivých jedinců může při podráždění tohoto nervu (například při snědení velkého množství jídla, při nadýmání, ale i po relativně normálním množství jídla) dojít k srdečním arytmiím. Pokud trpíte arytmií po jídle a pokud jsou všechna běžná laboratorní vyšetření v pořádku, doporučuje se takzvaný holterovský (24hodinový) monitoring tlaku krve k upřesnění příčin jeho případného kolísání, poté je stanovena léčba. Tyto arytmie se mohou projevovat jakoby vynecháním tepu. Je to velice nepříjemné, tento stav může doprovázet dušnost a kašel.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.
Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.
Kolísavý tlak nebolí, valná většina postižených nemá o svém problému ani tušení. Uvádí se například, že hypertenze stojí až za jednou čtvrtinou úmrtí po 40. roce života, nízký krevní tlak má na svědomí častou únavu nebo omdlévání a u kolísání krevního tlaku během dne zase hrozí velké nebezpečí v podobě trombózy či embolie, neboť časté změny v cévách mohou od jejich stěny snadno oddělit krevní sraženiny.
