Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krá
Ve svém příspěvku LASEROVÝ STROJ NA POLYPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Bačo.
Dobry den prajem
chcem sa spitat,lebo ja mam v lavej strane nosa polyp a uz mi rastie aj v pravej strane dutiny .
Umoznil, by ten laserovy stroj polypom uz nenarast?
Budte taky dobry napiste mi odpoved na cislo0902608044
dakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.
Já si myslím, že lejzrem se dají polypy v nose odstranit, ale nezabrání se jejich opětovnému výskytu. Je dost možné, že se po lejzrové operaci znovu vrátí a začnou znovu růst.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být
Ve svém příspěvku NOSNÍ POLYPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eleanora.
Ahojky. Mám nosní polypy, nemám ani čich a doktorka mi doporučila jít na operaci...dá se to vyřešit i jinak?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
Ano lze. Aplikace par kapek vitaminu E do kazde nosni dirky kazdy vecer prinasi zmenseni polypu jiz za par dni. Lze ho koupit primo tekuty s kapatkem, nebo lze v nouzi nariznout a vytlacit obsah tobolky vitaminu E primo do nosu, vzdy v leze. Je pomerne jedno, zda je to vitamin E 200 nebo 400.
Děti nejčastěji postihují polypy vyvolané Peutz-Jeghersovým syndromem, dále juvenilní polypy a rodinné polypy.
Polypy způsobené Peutz-Jeghersovým syndromem představují dědičnou poruchu, která se projevuje polypy v tenkém střevě kojenců a malých dětí. Postiženým dětem se tvoří malé hnědé skvrny. Tento druh polypů snadno krvácí. Ve většině případů jsou neškodné, ojediněle mohou být zhoubné.
Juvenilní polypy se vzácně vyskytují u dětí do 1 roku věku, nejčastěji však postihují děti ve věku 2 až 5 let. Většinou se tvoří v tlustém střevě a v konečníku; jsou neškodné. Léčba není nutná, polypy se kolem 15. roku věku samy ztratí.
Familiární/rodinné polypy představují vzácnou dědičnou poruchu projevující se tvorbou velkého množství polypů v tlustém střevě a v konečníku. Tento druh polypů by se měl léčit již v dětství, neboť se kolem 40. roku věku může stát zhoubným. Tvoří se dětem ve věku mezi 4 měsíci a 10 lety, většinou jsou zjištěny na začátku puberty.
Ve svém příspěvku PO ZÁKROKU S POLYPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Králíková.
Dobrý den, manžel je dnes po zákroku s polypy a na jedné ma svorku.ted k večeru mu bublaji střeva,a šel na záchod a a měl krev, nemůže se mu něco stát.?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Koloskopie nebo kolonoskopie je vyšetření, které umožňuje lékaři, obvykle gastroenterologovi, prohlédnout vnitřní stěnu střeva (většinou tlustého). Vyšetření se provádí pomocí kolonoskopu, což je ohebná hadice s kamerou a zdrojem světla, která má průměr zhruba dětského malíčku a na délku měří přibližně jeden metr. Konec kolonoskopu se pod vizuální kontrolou pomalu zavádí řitním otvorem do tlustého střeva.
Kolonoskopie se ve většině případů provádí z důvodu přítomnosti krve ve stolici, dále při bolestech břicha, dlouhotrvajícím průjmu a změnách v hybnosti střev, při zjištěných abnormalitách během rentgenového nebo CT vyšetření střev. Lidem, kterým byly v minulosti diagnostikovány polypy v tlustém střevě nebo rakovina tlustého střeva, dále lidem s výskytem jiných typů rakoviny v zažívacím traktu v rodině nebo lidem, kteří mají dlouhodobě zažívací potíže, jež mohou být spojovány s rakovinou tlustého střeva (například ulcerativní kolitida nebo polypy v tlustém střevě) může být doporučena kolonoskopie v pravidelných intervalech, protože riziko vzniku rakoviny tlustého střeva nebo výskytu polypů je u nich vyšší než u běžné populace.
Jak často by měl člověk podstupovat vyšetření kolonoskopem, to závisí na velikosti rizika a abnormalitách, které byly při předchozím vyšetření nalezeny.
Vyšetření se doporučuje i u zdravých lidí s běžným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva. V tomto případě mají v České republice všichni asymptomatičtí pacienti nárok na první kolonoskopické vyšetření zdarma po dosažení padesáti pěti let věku a dále pak každých deset let.
Ve svém příspěvku NOSNÍ POLYPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Ano lze. Aplikace par kapek vitaminu E do kazde nosni dirky kazdy vecer prinasi zmenseni polypu jiz za par dni. Lze ho koupit primo tekuty s kapatkem, nebo lze v nouzi nariznout a vytlacit obsah tobolky vitaminu E primo do nosu, vzdy v leze. Je pomerne jedno, zda je to vitamin E 200 nebo 400.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Více jak 40 let mě trápí nosní polypy. Pravidelně jsem to chodila vytrhávat mívám často z rýmy záněty v dutinách nic nepomáhá doktoři mě nutí jít na operaci a tá pry pomůže jen na nějaký čas. Přečetla jsem si váš příspěvek kapat do nosu vit. D
už ho kapu 3 týdny a necítím že by se mi lépe dýchalo. Taky ještě kapu rakytník vyluhovaný v olivovém oleji .Nejvíce se bojím rýmy když nepřejde tak si musím dojit pro antibiotika a doktor se zlobí že nechci na operací .Asi ještě vyzkouším nějakou dietu. Děkuji za jakoukoliv radu. S přátelským pozdravem Dana
Endometriální polyp neboli děložní polyp je benigní (nezhoubný) novotvar epitelu dělohy. Vyskytují se po celý život až u 10 procent žen, častější jsou u žen mezi 40 a 60 lety. Často nezpůsobují příznaky, zejména ty drobné a osamělé. Velké, mnohočetné polypy způsobují abnormální děložní krvácení (menorrhagie a/nebo metroragie). Pouze půl procenta polypů obsahuje rakovinné buňky (adenokarcinom), přičemž riziko se zvyšuje s věkem.
Příčiny
Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující estrogen. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak, užívání tamoxifenu, hormonální substituční terapie a anamnéza cervikálních polypů.
Příznaky
Endometriální polypy lze detekovat transvaginálním ultrazvukem (sonohysteroskopie) a hysteroskopií. Po odstranění polypu kyretáží se provede biopsie, aby se zajistilo, že neexistují žádné maligní buňky. Více než 99 procent bývá benigních - nezhoubných.
Léčba
Polypy lze odstranit chirurgicky dilatací a kyretáží. Když se kyretáž provádí bez hysteroskopie (sledování dělohy kamerou), polypy mohou zůstat bez povšimnutí. Velké polypy lze rozřezat na části a odstranit po kouskách. Polypy zřídka dorostou. Pokud jsou objeveny rakovinné buňky, může být provedena hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy).
Hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropiny, mohou dočasně zmírnit příznaky polypů, ale krvácení se často vrátí po skončení léčby.
Ve svém příspěvku NOSNÍ POLYPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Chtel bych se zeptat,jestli nekomu skutecne pomohl vitamin e na nosni polypy.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barbora.
Opravdu ten vitamín E pomáhá. Nejdřív to chce nosní sprškou vypláchnout dutiny a to Vincentkou ohřátou na cca 40°C v mikrovlnce a po vysmrkání kápnout do každé nosní dírky tekutý vitamín E. Stačí jen na noc asi tak 10dní. Proplachovat nos Vincentkou je dobré ráno i večer každý den i po ukončení kapání vitamínu E a asi za měsíc máte pokoj. Já s tím mám tedy dobré zkušenosti. Ta teplá Vincentka krásně nos vyčistí. Nosní spršku koupíte také v lékárně.
Vznik polypu může mít nejrůznější příčiny a samotný polyp může mít různý klinický význam, někdy je v podstatě banálním nálezem, jindy je předzvěstí nebezpečné choroby. Polypy ve střevech představují jeden z velmi často vyšetřovaných bioptických vzorků v patologické praxi. Diferenciální diagnostika jednotlivých polypů má velký význam pro další péči o pacienta, protože různé typy polypů se mohou lišit klinickým chováním.
Polypy se obvykle neprojeví vůbec. Nález polypu je obecně spíše náhodný. Právě histologické vyšetření je v podstatě zásadní pro určení charakteru polypu. Endoskopista s velkými zkušenostmi může již od oka odhadnout, o jaký polyp by se mohlo jednat, pomoci mu v řadě případů mohou i speciální režimy zobrazení, kterými jsou moderní endoskopy vybaveny. Přesto se však jedná jen o subjektivní dojem a definitivní určení může provést až lékař hodnotící polyp či jeho vzorek pod mikroskopem. Vzhledem k tomu, že i histologické vyšetření vzorku polypu nemusí být zcela přesné (přeci jen se jedná o malý vzorek), preferuje se u polypů jejich úplné odstranění a následně histologické vyšetření celého polypu. Vyjde-li výsledek, že polyp byl nenádorový, tak se nic neděje, byl prostě odstraněn nenádorový polyp. Vyjde-li však výsledek, že byl polyp nádorový (bez ohledu na zhoubnost), bylo jeho odstranění zásadní a z dlouhodobého hlediska možná i život zachraňující.
V naší poradně s názvem KOLONOSKOPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Pošík.
Dobry den. Prosim kde se dela vysetreni - kolonoskopie. Jsem rocnik 52. Jsem z Usteckeho kraje. Vidhostice -Podborany. Jake musim mit a od koho doporuceni? Chodim na urologii kde mi delali PSA bez nalezu. Jiz jsem podstoupil kolonoskopicke vysetreni asi pred 10let. Bez nalezu. I kdyz to pro me nebylo moc prijemne bolelo me to a docela hodne. Nyni mi je 66let a chtel bych znovu podstoupit tuto kontrolu abych vedel jak na tom jsem se zdravim. Moje matka mela rakovinu delohy ktera se ji rozrostla az k zaludku ktera na ni umrela. Muj bratr rocnik 55 mel rakovinu prostaty kterou mu vzali a zatim ma klid. Dekuji za odpoved. Jan Posik
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kolonoskopii provádějí na oddělení GASTROENTEROLOGIE. Na vyšetření je třeba se objednat předem a mít k tomu žádanku od praktického lékaře. Takže nejdřív obvoďák, pak objednání a pak výkon.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za&nbs
Ve svém příspěvku ŽLUTÁ STOLICE PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Děkuji za reakci. Minulý týden jsem byl na gastroskopii a nic mi nenašli. Nevím, jestli při tomto zákroku i kontrolují slinivku břišní, ale pan doktor mi pouze sdělil, že mám lehký zánět v žaludku, ale že to není nic závažného. Teď mě ještě čeká kolonoskopie, ale to až za 2 měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Dobrý den,mám stejné problémy.Jak prosím dopadla další šetření?Děkuji M
Kolonoskopie je vyšetření používané k detekci změn nebo abnormalit v tlustém střevě a konečníku. Během kolonoskopie je do konečníku vložena dlouhá, flexibilní trubice (kolonoskop). Malá videokamera na špičce trubice umožňuje lékaři prohlížet vnitřek celého tlustého střeva. Během kolonoskopie, pokud je to nutné, mohou být odstraněny polypy nebo jiné typy abnormálních tkání, popřípadě mohou být odebrány vzorky tkáně (biopsie). To jsou úkony, při kterých dochází k narušení tkáně a vzniku krvácení. Pro pacienta, který užívá léky na ředění krve to může znamenat riziko krvácení.
Ve svém příspěvku CIRHOZA JJATER F4 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Housarova.
Mám cukrovku na dietě .Měla jsem trochu zvýšené jaterní testy jelikož jsem od mmalička užívala antiepileptika.Najednou. jsem při testech byla zjištěna anémie.Kolonoskopie byla negativní ale při gastroskopii se objevily 3 velke varixy aprpři fibroskenu pod játra na f4. Je mě 66 let mám strach co bude dal Jeden varix mamosetreny na další jdu za měsíc .Nyní mám červené okraje dlaní .zřejmě to souvisí.Psosim o řádu co může následovat. Nikdy jsem nepila a nekourim. Mám nadváhou .Děkuji A Housarova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krvácející polyp s velkou pravděpodobností zjistí OK-test, což je test na přítomnost malého a okem neviditelného množství krve ve stolici. Je-li tento jednoduchý test pozitivní, provádí se následně obvykle kolonoskopie, při níž může lékař vidět polyp na vlastní oči. Velmi často je polyp náhodným nálezem při kolonoskopii prováděné ze zcela jiného důvodu.
Kolonoskopický přístroj umožní nejen vizualizaci polypu, ale i odběr drobného vzorku na histologické vyšetření. U dobře odstranitelných polypů je ovšem vhodnější je okamžitě odříznout a zaslat na histologii celé. Pokud není klasická kolonoskopie z nějakého důvodu proveditelná, může být střevní polyp nalezen i pomocí takzvané virtuální kolonoskopie. V takovém případě však vyvstává problém, jak polyp odstranit. Virtuální kolonoskopie to totiž neumí.
Klasickým léčebným přístupem je odstranění polypu. Používá se speciální ostrá klička a vlastní zákrok se označuje jako polypektomie. Některé polypy jsou pro svou velikost neodstranitelné, v tom případě je nutno provést chirurgický zákrok a vyříznout celou část střeva, ve které se polyp nachází. U onemocnění spojených s výskytem stovek až tisíc nádorových polypů je jedinou skutečně účinnou možností odstranit co největší úsek tlustého střeva, jak je to je možné. V opačném případě se přeměně některého z polypů v rakovinu střeva prakticky nedá zabránit.
V naší poradně s názvem KOUŘENÍ PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, jakou dobu před vyšetřením kolonoskopie se nesmí kouřit?
Mám jít na ni v 9.20h.Můžu si ještě ráno zakouřit? Děkuji za odpověď Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
8 hodin před vyšetřením kolonoskopií byste neměla do svého těla aplikovat žádné látky ani produkty z cigaretového kouře. Kolonoskopie netrvá moc dlouho, takže si zakuřte hned, jak skončíte s tímto vyšetřením.
Nosní polypy se mohou nějaký čas vyskytovat jako absolutně bezpříznakové. Problém však nastává, když dorostou do takové velikosti, že uzavírají průchody mezi nosní dutinou a vedlejšími dutinami, nebo když dokonce ucpou samotné vývodné cesty – nosní průduchy. To samozřejmě vede k tomu, že se nemocnému špatně dýchá, což může vyvolat nepříjemnou nervozitu, nebo dokonce strach z udušení. Samozřejmě že lze dýchat ještě ústy, ale představte si, že byste pořád chodili s pootevřenou pusou – právě kvůli tomu jsou nosní polypy velmi obtěžující ze společenského hlediska – a v noci se opakovaně budili s vyprahlými ústy. Se sníženou nosní průchodností jde ruku v ruce i pokles čichových funkcí, takže pacient může pociťovat částečnou či úplnou ztrátu čichu. Dalším typickým příznakem je permanentní rýma, nejdříve spíše vodnatá, později hlenovitá či hnisavá. Současně se mohou objevit i bolesti hlavy či nepříjemné pocity tlaku v obličeji. V extrémním případě mohou nosní polypy vyčnívat ven z nosní dutiny, což pochopitelně znamená velký kosmetický problém.
Pokud obvodní lékař zjistí podezření na nosní polypy, budete odesláni na ORL (ušní-nosní-krční), kde již lékař provede jednoduché vyšetření nosním zrcátkem, takzvanou přední rinoskopii. V zrcátku lékař nosní polypy zřetelně vidí a může je tak snadno diagnostikovat. Při opakovaném výskytu nosních polypů, nebo pokud je nutné zjistit jejich přesný rozsah v dutině nosní, provádí se ještě rentgenové vyšetření a zobrazení nosních dutin pomocí CT (počítačové tomografie). Zpravidla ale již při prvním pohledu zrcátkem do nosu lékař zjistí, v jakém stadiu se nemoc nachází.
Nosní polypy vznikají vychlípnutím sliznice vedlejších nosních dutin do nosní dutiny. Nezasvěcený člověk by toto onemocnění mohl označit za takřka kosmetickou vadu, nemocné však umí nepříjemně potrápit. Polypy ucpávají nosní průduchy, nemocní tedy obvykle nemohou (nebo jen s obtížemi) dýchat nosem.
Nosní polypy se projevují zhoršenou nosní průchodností (pacientovi se špatně dýchá nosem). I když si je každý vědom možnosti dýchání ústy jako náhrady dýchání nosem, i tak vede u někoho znemožnění nosního dýchání k jakési nervozitě až panické hrůze z udušení. Ucpání nosních cest se může chvílemi zhoršovat či zlepšovat – použitím různých nosních kapek. Vzhledem ke zhoršenému příjmu vzduchu, tedy i kyslíku, pacienti často trpí bolestmi hlavy. Někdy popisují pocit tlaku v obličeji. Dalším nepříjemným příznakem je částečné či úplné vyřazení čichu. Pacienty trápí takřka permanentní rýma (vodnatá, později hnisavá – zelená). Polypy se obyčejně objevují na obou stranách nosní přepážky – v pravé i levé nosní dírce – často však nerovnoměrně. Typickým projevem onemocnění je probouzení se kvůli nepříjemně vyschlým ústům – pacient se potřebuje napít. Nepříjemným – i esteticky – projevem polypů je jejich vynoření z dutiny nosní nosními dírkami (toto se stává při pokročilých stadiích).
V naší poradně s názvem NEMOC JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
Chtěl bych se optat byl jsem u lékaře ten mi vzal krev a zní zjistil že mám vysoké jaterní testy tak mě poslal na interní ambulanci . Pan doktor mi okamžitě nechal odebrat krev moč a tak dále a výsledky jsou špatná funkce jater zatím mi žádnou léčbu nenasadil chodím jenom po doktorech jako je fibroskopie a kolonoskopie jsem oběd nán ale čekací doby jsou dlouhé a mě je huř a huř proto to píšu .Mé problémy jsou ohromné such v ustech pocit na zvracení vlasně dost často zvracím jsem malátný dost jsem zhubnul zduvodu nechud k jídlu prujem už mám dost dlouho tak že už jsem se stim naučil žít že chodím tak deset krát za den . Předem děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Souhlasím s vámi, že čekací doby na vyšetření jsou dlouhé a pacient může nabývat dojmu, že spíše dříve umře, než se na něco přijde. Výsledky vyšetření žaludku a střev, na které jste objednán, budou rozhodující v další léčbě. Lékaři zatím neví, co u vás mají léčit. V tomto neurčitém období si budete muset vystačit s jaterní dietou. Jídelníček je možné vidět zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Polypy se projevují zhoršenou průchodností nosu. Pacienti jsou stále s otevřenými ústy, aby mohli dýchat. Po probuzení mají často sucho v ústech. Jestliže člověk s nosními polipy vydrží dlouho snášet toto utrpení, je možné, že se dočká až stavu, kdy mu budou polypy „vylézat“ z nosu ven. Dalším nepříjemným projevem doprovázejícím nosní polypy je rýma. Ta může být vodnatá, nebo hustší či dokonce zbarvená do zelenožluta. Rýma je doprovázena nesnesitelnou bolestí hlavy, pocitem tlaku v obličeji a ztrátou čichu. Na těchto fotografiích je vidět jak vypadají polypy v nose: nosní polypy foto.
V naší poradně s názvem BOLEST V LEVÉM PODBŘIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marek.
chtel bych se vas zeptat na otazku.Uz dlouhou dobu me boli v levym podbrisku a nevim co to je.Take mam problemy se stolici vzdy kdyz jdu tak hodne krvacim asi pred 4 lety jsem byl v nemocnici na kontrole kde mi do konecniku dali kameru a rekli ze tam nenam nic.Ale ted mam velke bolesti na leve strane bricha mohli by ste mi nak pomoct nebo aspon poradir?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 roky od poslední kolonoskopie je dlouhá doba a mohlo se mnoho věcí ve vašich střevech změnit. Abyste zjistil proč a co vás tam bolí a z čeho vám teče krev, tak budete muset podstoupit kolonoskopii znovu. Zajděte za svým praktickým lékařem a požádejte ho o žádanku na toto vyšetření. Po vyšetření pak bude jasné na čem jste a půjde podle toho stanovit rychlá a účinná léčba.
Před samotným kolonoskopickým výkonem jsou pacientovi intravenózně podávány tekutiny, je mu průběžně monitorován srdeční rytmus, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi. Sedativa jsou obvykle podávána intravenózní cestou. Pacient začne pociťovat únavu a je spavý. Během procedury může být pacientovi dávka sedativ ještě zvýšena. Během samotného kolonoskopického vyšetření pacient pociťuje nepříjemné vjemy, jako je tlak, křeče a nadýmání v břiše. Díky medikaci, která je pacientovi podána, je kolonoskopie všeobecně i ze zkušenosti dobře snášené vyšetření, které závažnější bolesti způsobuje pacientovi jen velmi zřídka.
Pokud je při kolonoskopickém vyšetření objevena oblast, o které lékař rozhodne, že je třeba vyšetřit důkladněji, jsou kolonoskopickou trubicí zavedeny bioptické klíšťky. Pomocí tohoto nástroje lékař odebere vzorek tkáně, která je posléze odeslána na podrobnější (mikroskopické) prozkoumání patologem. Pokud je podezření na infekci, zpravidla se provádí tkáňová biopsie pro následnou možnost kultivace bakterií (méně často pro kultivaci virů nebo hub), nebo kvůli mikroskopickému vyšetření na přítomnost parazitů.
Jestliže je kolonoskopie indikována z důvodu krvácení, snaží se lékař identifikovat místo krvácení. I v tomto případě je možnost odebrání tkáně k detailnějšímu vyšetření. Pokud jsou v tlustém střevě přítomny polypy (výrůstky sliznice, které mohou být předzvěstí rakoviny tlustého střeva), jsou téměř vždy v průběhu kolonoskopie odstraněny. Odstraňování polypů je velmi důležitá metoda v prevenci rakoviny tlustého střeva. Většina polypů jsou ale benigní útvary, ze kterých se rakovina tlustého střeva nevyvine. Žádná z výše uvedených přídavných procedur obvykle nezpůsobuje bolest. Tkáňová biopsie je u pacientů prováděna z mnoha různých důvodů. Neznamená tedy, že pokaždé, kdy je biopsie prováděna, je zde podezření na onkologické onemocnění!
Ačkoli nosní polypy byly jako nemoc objeveny už ve starověkém Egyptě, vědci ani po staletích bádání neví, co je přesnou příčinou jejich vzniku. Výskyt nosních polypů je nejčastěji dáván do souvislostí s alergiemi a s nimi spojenými rýmami, které mají na svědomí chronický zánět nosní sliznice. Dlouhodobě zanícená sliznice uvnitř nosu je zduřelá, zbytnělá a postupně se na ní vytvářejí výběžky či výchlipky – právě ony nosní polypy. Polypy bývají většinou mnohočetné a při vyšetření je lékař objeví na obou stranách nosní dutiny. Zvýšené riziko nosních polypů je také u pacientů s cystickou fibrózou, u dětí s bronchiálním astmatem či s poruchou pohyblivosti řasinek a u lidí, kteří jsou citliví na některé léky, například Aspirin nebo Ibalgin. Celkově nosní polypy trápí až 4 % populace, což není zanedbatelné množství. Pokud se chceme nosním polypům ubránit, měli bychom včas a efektivně léčit jakékoli záněty horních cest dýchacích, včetně klasické rýmy, abychom nosní sliznici co nejméně zatěžovali.
Ve svém příspěvku ZLUTE KULICKY VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den Terezo, bohužel nic jsme nezjistili, manžel byl i na kolonoskopii a vše v pořádku.Když jsem se ptala paní doktorky,co by to mohlo být,tak mi odpověděla,že kolonoskopie dopadla v pořádku,tak si toho nemáme prý všímat.Přitom jsme přinesli vzorek,aby v laboratoři udělali rozbor,ale bohužel řekli,že nic nenašli.Tak stále nevíme co to mohlo být.Dělali mu i rozbor na několik parazitů a vše v pořádku.Kdyby jste se něco dozvěděla co by to mohlo být,budu ráda,když mi napíšete.Díky .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel P4trik.
Také už jsem po několikáté na něco podobného narazil. Mám vzorek a začnu pátrat. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Polyp v tlustém střevě je vyvýšenina-výrůstek nad úrovní střevní sliznice.
Rozeznáváme dva druhy střevních polypů:
Nádorové – nazývané adenomy – tvoří asi 60–70 % všech polypů. Jsou to precancerozy v nejužším slova smyslu. Pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru je u adenomu do průměru 1 cm asi 1 %, do průměru 2 cm asi 10 % a při průměru více než 2 cm 30–40 %. Asi 75 % adenomů se vyskytuje v levé polovině tlustého střeva. Dle mikroskopického složení rozeznáváme tzv. tubulární adenom, vilozní adenom a kombinace obou, tzv. tubulovilozní. Nejvíce nebezpečný je vilozní adenom, z něj vzniká zhoubný nádor asi ve 30 %.
Nenádorové, tzv. hyperplastické, zánětlivé tvoří asi 11 % všech polypů. Z nich zhoubné nádory nevznikají. Zvláštní forma je tzv. familiární polyposa, což je dědičná choroba mladých lidí. V jejich tlustém střevě je kolem 1 000 i více adenomů, pravděpodobnost přeměny na zhoubný nádor je 100 %.
Výskyt polypů se s věkem výrazně zvyšuje. Do 30 let se objevuje vzácně, nikoliv však vůbec. Je zaznamenán výskyt ve věku kolem 20 let. Ve věku 50 let se objevují polypy asi v 25 % a kolem 60 let asi v 30–40 %. S věkem se nezvyšuje pouze výskyt, ale i jejich velikost a počet. Čím více polypů a větší průměr, tím větší pravděpodobnost přeměny polypu na zhoubný nádor. Doba trvání přeměny polypu na zhoubný nádor není přesně známá, odhadem mezi 5–10 lety, ale vzhledem k tomu, že při primárním nálezu polypu nevíme přesně, jak dlouho ve střevě roste, je důležité jeho pečlivé odstranění co nejdříve, další sledování a prevence vzniku dalších.
Jediným způsobem, kterým se dají polypy zjistit a zároveň odstranit, je koloskopie. Je to vyšetření tlustého střeva optickým přístrojem, jenž se zavede konečníkem do tlustého střeva po nezbytné předchozí přípravě střeva projímadlem – to střevo dokonale vyčistí kvůli dobré přehlednosti. Koloskop je hadice síly asi jako prst, na konci je kamera vedoucí obraz přes světelná vlákna na monitor, kde vidíme asi 40x zvětšený obraz vnitřku tlustého střeva. Vidíme zánětlivé změny, polypy, divertikly, nádory. Speciálními nástroji jsme schopni odstranit polyp již při prvním vyšetření, eventuálně dle velikosti nebo počtu polypů i v několika sezeních. V případě nutnosti odebere lékař jeden nebo několik malých vzorků na mikroskopické vyšetření. Podle jejich výsledku se pak určuje další p
Léčba polypů je konzervativní (léky), chirurgická (operace) nebo kombinace konzervativní a chirurgické léčby. Na základě výsledků proběhlých vyšetření stanoví lékař, co bude proti polypům podnikat. Prvním krokem bývá používání nosního spreje, většinou jednou denně, při větším postižení dvakrát denně. Sprej obsahuje kortikoidy, které dokáží některé polypy zcela odstranit, někdy se mu podaří pouze další růst polypů zabrzdit. Tento sprej se užívá alespoň jeden až dva měsíce.
Pokud konzervativní léčba nepřinese žádnou úlevu, pak již nezbývá nic jiného, než se nachystat k několikadennímu pobytu v nemocnici a podstoupit chirurgické odstranění polypů. Při operaci je pacient v narkóze a lékař provede endoskopický výkon vdený nosem. Zákrok je bez jizvy na obličeji a odstraní kompletně celé polypy. Zákrok není bolestivý. Nepříjemné však je, že po operaci je vytamponovaný nos obvazem. Ten se za několik dní odstraní.
Po operaci je třeba dodržet asi dva týdny fyzický klid, aby rána v nose nezačala krvácet. Po operaci bude nutné znovu stříkat do nosu sprej s kortikoidy. Na dohojení je výborná Vincentka ve spreji.
Pokud jsou polypy menší, dají se odstranit laserem a nebo radiofrekvenčním přístrojem, což může být nepříjemné, ale v podstatě to nebolí. Když jsou polypy v nose velké, tak se mohou odstranit v místním znecitlivění trháním. Vypadá to dost drasticky, ale když to dělá odborník, který to umí, tak to zdaleka není tak nepříjemné.
