KOMBINACE CHEMOTERAPIE A OZAŘOVÁNÍ je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Ozařování patří k základním prostředkům protinádorové léčby. Jde o metodu, která působí pouze na to místo těla, kde se nádor nachází. Tímto způsobem lze vyléčit téměř třetinu zhoubných nádorů.
Ozařování mozku
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
Ve svém příspěvku STAVY PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Rybková.
Dobrý den, čeká mě chemoterapie, našla jsem si v pravém prsu bulku velikost 24x24x13mm. Můj postup je chemoterapie ,operace a ozařování. Čeká mě bio-CHT AC/T + Herceptin. Mám prosbu, mohu k této léčbě užívat Wobenzyn. Moc děkuji za odpověď. Rybková Marie
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ LÉKU XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Zpěváková.
Dobrý den, doktorka mi doporučila vzít při bolesti Valetol, v lékárně také. Mám Valetol 300 mg. Když si vezmu půlku a hořčík pro lepší účinek, je zde nějaké riziko. Děkuji za Vaši odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud se podíváme na volně prodejné léky proti bolesti, tak je všeobecně známo, že při užívání Xarelta se může použít pouze paracetamol. Valetol obsahuje tři účinné látky proti bolesti: paracetamol, propyfenazon a kofein. Kofein a paracetamol, jak jsem v úvodu zmínil, jsou s Xareltem bez problémů. Pokud je ale Xarelto kombinováno s propyfenazonem, tak se tím může zvýšit riziko nebo závažnost krvácení. Pokud vám Valetol předepsal lékař, tak jistě zvážil negativa, která tato kombinace představuje a usoudil, že přínosy převyšují nad negativy. Ovšem to neznamená, že je tato kombinace bezpečná. Když užíváte Xarelto, tak byste Valetol měla užívat jen příležitostně, nikoliv pravidelně a dlouhodobě.
Co se týče kombinace Xarelta a hořčíku, tak ta je bez komplikací.
Představa veřejnosti o působení chemoterapiea ozařování je zkreslená. Ne každá léčba rakoviny nutně představuje celkové vypadání vlasů. Záleží na druhu onemocnění a zvoleném chemoterapeutiku včetně jeho dávkování. Jsou tedy pacienti, kteří dočasně přijdou o většinu vlasů, jsou však i pacienti, u kterých je úbytek vlasů tak nepatrný, že si ho okolí ani nevšimne. Vypadávání vlasů v důsledku podávání chemoterapie představuje pro pacienty jeden z nejvíce traumatických aspektů této léčby. O kštici přijde cca 65 % pacientů. Počet postižených pacientů a intenzita ztráty vlasů je variabilní a závisí na typu podávané chemoterapie a léčebném protokolu.
Chemoterapeutika lze z hlediska počtu pacientů postižených vypadáváním vlasů rozdělit do čtyř základních skupin:
> 80 % u vřeténkových jedů (například paclitaxel),
60–100 % u inhibitorů topoizomerázy (například doxorubicin),
> 60 % u alkylačních činidel (například cyklofosfamid),
10–50 % u antimetabolitů (například 5-fluorouracil plus leukovorin).
Terapie kombinovaná ze dvou či více látek mívá za následek větší procento postižených pacientů se závažnější alopecií ve srovnání s použitím pouze jednoho typu chemoterapie.
Vypadávání vlasů začíná typicky jeden až tři týdny po začátku aplikace chemoterapie. Ztráta vlasů je vratná a nový porost začíná rašit většinou s odstupem 3 až 6 měsíců. U některých pacientů má nový porost jinou barvu, případně strukturu. Vlasy mohou být kudrnatější než původně nebo rostou šedivé, dokud melanocyty ve vlasových folikulech nezačnou opět normálně pracovat. Uvedené změny však bývají dočasné. Vzácně může docházet k trvalé alopecii, a to za použití léčebných režimů obsahujících busulfan a cyklofosfamid po transplantaci kostní dřeně. Kromě toho jsou rizikovými faktory chronická reakce štěpu proti hostiteli, předcházející expozice rentgenovému záření a věk pacienta. Zatím nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zabránit vypadávání vlasů u pacientů po chemoterapii, pouze minoxidil byl s to zkrátit období bez vlasů. Použití minoxidilu nicméně neumožnilo zvrátit permanentní alopecii vyvolanou u pacientů léčených cyklofosfamidem a busulfanem.
Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmýří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku, vypadnutí a postupný růst. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.
Chemoterapie podávaná ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu může negativně zapůsobit i na vousy, obočí, řasy i ochlupení v podpaží a v oblasti genitálu.
V naší poradně s názvem LAPACHO A RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evušenka.
dobrý den ví někdo jestli se může lapacho užívat i při léčbě citostatiky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lapacho a cytostatika - cytostatika jsou látky, které se používají k léčbě nádorových onemocnění a hemoblastóz a jejich hlavním cílem je zastavení růstu buněk, jak nádorových, tak i těch zdravých. Smrtící efekt cytostatik je bohužel nespecifický, takže postihuje i zdravé buňky. Cytostatika = chemoterapie.
Lapacho je spíše uklízečka jedů z našeho těla. Takže při současném užívání cytostatik není dobré odvar z Lapacha pít, neboť by mohl snižovat účinek cytostatik a de facto by prodlužoval léčbu i utrpení pacienta. Naopak po skončení chemoterapie je Lapacho, stejně jako i ostatní detoxikační pomocníci, velmi vhodné.
V naší poradně s názvem BOLAVÉ NOHY PO CHEMOTERAPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Můj příbuzný prodělal chemoterapii a nyní se mu rozbolavěli nohy - lýtka. Nohy má oteklé, dělají se mu otvory do lýtek, neustále mu z těchto ran něco teče a ničím se to nedá zahojit.Nohy mu stále ošetřujeme, přebalujeme, mažeme ruznými mastmi a k ničemu to nevede. Velmi prosím o radu, co by bylo dobré použít k ošetření.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba, abyste tyto problémy konzultovali s onkologem, který vedl chemoterapii vašeho příbuzného. Otevřené nohy mohou být následkem rozkolísané hladiny krevního cukru, ale také následkem chemoterapie. Než konzultaci s onkologem provedete, tak nohy pečlivě převazujte a udržujte bez zánětu. Proti zánětu otevřených nohou je dobrá mast na záněty - Triamcinolon.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ LÉK NA METASTÁZE JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Před rokem mi diagnostikovali rakovinu prsu, metastáze na játrech. Nasazena na půl roku chemoterapie a bioléčba,která trvá. Operace žádná nebyla - prý by nic neřešila, dne 9.9. bylo děláno PET vyšetření - vše v pořádku. Za měsíc mi začaly růst markry - metastázové a to na 9 a na 24, dne 25.10. proběhlo CT jater a bohužel se na jiném místě jater opět objevily metastáze 3 cm a 2x po 1 cm. Uplně mi to vyrazilo dech, vše jsem dodržovala, byla šˇˇtastná, že vše dopadlo dobře, dokonce jsem nastoupila do zaměstnání, něco jsem zanedbala, proč se to na těch játrech znovu objevilo. Ke své lékařce jdu až 4.11. do té doby se zblázním, můžete mi prosím, prosím poradit, proč se to znovu objevilo, co by se s tím dalo dělat, zda mohu nějak pomoci sama, obávám se opětovné chemoterapie, kterou se obávám bych již nezvládla. Prosím moc a moc o radu a odpověd, děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku TO SVEVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, v článku se zminujete o alternativní léčbě rakoviny slinivky (byliny, aminokyseliny). Mohla bych poprosit o podrobnější informace?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svevi.
Anona ostnitá je plod stromu graviola, a to je zázračný zabiják rakovinných buněk, 10000x silnější než chemoterapie. Účinně útočí na zhoubné buňky 12 typů rakoviny a zabíjí je, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky. O třech složkách je dokázáno, že jsou při zpomalování růstu rakovinných buněk 10 000 krát silnější než Adriamycin, běžně používané chemoterapeutické léčivo! A co navíc, na rozdíl od chemoterapie složky extrahované ze stromu graviola selektivně pronásledují a zabíjí pouze rakovinné buňky. Nepoškozují zdravé buňky!
Dále si přečtěte informace od MUDr. Warburga a Dr. Budwigové
Používejte: čínské houby, colostrum direct, aloe vera gel Sivera, breussova zeleninová směs, čaje protirakovinné - aspoň půl litr denně jednoho z čajů /šalvěj + meduňka + třezalka + máta/ s čajem z červeného lapacha/čaj Inků/, z pakostu smrdutého a Guduchi-nepálsky-vše k dostání v lékárnách, lněný olej + lněné semínko + 10 %tvaroh/silný alt. protirakovin. přípravek dle Dr. Budwigové, kličkový olej- denně 1-2polévkové lžíce /lze užívat současně s kefírem z tibetské houby, anone ostnitá, vitamin- B17 k dostání z Mexica, USA, náš preparát obsahuje zanedbatelné množství, enzymy - 1 až 2x ročně využívat Wobenzym 800mg 3x denně 10tbl půl hod před jídlem. Při zažívacích obtížích dop. tibetskou houbu k výrobě kefíru/snadné, levné, zharmonizuje mikrobiální systém střev a navrátí potřebnou chuť k stravování. Vždy alternativní léčbu konzultujte se svým lékařem.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
V naší poradně s názvem VYPADAVANI VLASU PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra 23 let.
Dobry vecer, chtela jsem se vas zeptat. Jsem 11 dní po chemoterapii,byla celkem silná, 4-denní. Mám dlouhe vlasy a zadna chemoterapie me uz neceka. Kdyz si prohrabnu vlasy zacinaji padat, pokazde kdyz vlasy procesu rukama. Myslite ze uz je mam oholit? jeste jich mam celkem dost. Jen se bojim,abych je neoholila predcasne,oni pak zacly rust a pak zase vypadaly. Jak rikam uz me zadna chemoterapie neceka. Dekuji za odpoved.Krasny vecer.:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nechte tomu volný průběh. Zatím můžete vlasy jen trochu zkrátit, aby nebyly tak těžké a vydržely na hlavě co nejdéle. Nelamte si s tím příliš hlavu.
Prognóza metastáz v játrech je obecně špatná, s nízkou 5letou mírou přežití, často kolem 11 %. Je to proto, že metastázy v játrech, kdy se rakovina šíří do jater, jsou obvykle známkou pokročilého stádia rakoviny s omezenými možnostmi léčby. I když léčba může pomoci zvládat příznaky a potenciálně zmenšit nádory, vyléčení obvykle není možné.
Co ovlivňuje prognózu
Primární typ rakoviny
Typ rakoviny, která se rozšířila do jater, významně ovlivňuje prognózu. Některé druhy rakoviny, jako je melanom a rakovina tlustého střeva, mohou mít lepší výsledky s metastázami v játrech ve srovnání s jinými.
Rozsah metastáz
Počet a umístění nádorů v játrech, stejně jako přítomnost metastáz v jiných orgánech, to vše ovlivňuje prognózu.
Odpověď na léčbu
To, jak dobře nádory jater reagují na léčbu, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgický zákrok, může ovlivnit dobu přežití.
Celkový zdravotní stav
Celkový zdravotní stav pacienta a jeho schopnost tolerovat léčbu také hrají roli v jeho prognóze.
Cíle léčby
Paliativní péče
V mnoha případech je primárním cílem léčby zvládání symptomů, zlepšení kvality života a potenciálně prodloužení očekávané délky života.
Kontrola rakoviny
Léčba jako chirurgický zákrok, ozařování nebo chemoterapie může pomoci kontrolovat růst a šíření nádorů, ale vyléčení často není možné.
Léčba symptomů
Léčba jako léčba bolesti, nutriční podpora a další terapie mohou pomoci zmírnit symptomy a zlepšit pohodlí pacienta.
Chirurgická resekce
V některých případech, zejména u omezených jaterních metastáz, může být možností chirurgické odstranění nádorů (hepatektomie).
Chirurgická resekce může potenciálně nabídnout vyléčení některým pacientům s jaterními metastázami, ale obvykle je omezena na vybranou skupinu pacientů s kolorektálním karcinomem.
Přibližně 20–30 % jaterních metastáz kolorektálního karcinomu je přístupných chirurgické resekci.
Další možnosti léčby
Systémová chemoterapie: Chemoterapie může v některých případech pomoci kontrolovat růst rakoviny a zlepšit přežití.
Regionální terapie: Léčba jako infuze jaterní tepny (HAI), chemoembolizace a radioembolizace může dodat vysoké dávky chemoterapie přímo do jater a zároveň minimalizovat expozici zbytku těla.
Radioterapie: Radiační terapie může být použita k cílení a ničení rakovinných buněk v játrech.
Důležité informace
Včasná detekce
Včasná detekce jaterních metastáz je klíčová pro zlepšení šancí na úspěšnou léčbu a potenciální zvýšení přežití.
Multidisciplinární přístup
Léčba jaterních metastáz často vyžaduje multidisciplinární přístup zahrnující chirurgy, onkology a další specialisty.
Klinické studie
Účast v klinických studiích může nabídnout přístup k novým a experimentálním léčebným postupům pro jaterní metastázy.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Chemoterapie je často používanou metodou léčby nádorů prsu prováděná především pro agresivnější typy nádorů nebo u těch, proti kterým zatím neexistují specifické léky. Většinou se provádí po operaci a před ozařováním (tzv. adjuvantní chemoterapie), v některých případech (speciálně u „triple negative“ / BRCA1 nádorů) v kombinaci s ozařováním před operací (neoadjuvantní). Často ji lze provádět ambulantně, pacientka tedy nemusí dlouhodobě ležet v nemocnici. Chemoterapie je kombinovaná, volbu kombinace ovlivňuje jednak typ nádoru a jednak celkový stav pacientky. Terapeutické kombinace obvykle obsahují antracykliny a taxany, ve stádiu experimentů jsou terapeutické protokoly bez antracyklinů. Tumory s vysokým procentem KI67 častěji reagují na taxany, luminální tumory spíše na antracykliny. BRCA1 tumory a jim podobné reagují na kombinace karboxyplatiny a taxanů. Pro tumory s vysokým procentem HER2neu lze v některých případech použít poněkud šetrnější vinorelbin v kombinaci s herceptinem.
Ve svém příspěvku PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.
Je možné protonovou léčbou léčit i metastázy po karcinomu prsu? Objevily se mi po asi tak 5 letech od léčby radioterapií.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.
Dobrý den,
měla jsem rakovinu levé ledviny .Na stanovení původu vyoperovaného nádoru jsem čekala
od 3.3.2015 do 12.05.2015. CT plic provedeno až po několika urgencích koncem listopadu 2015. Zjištěny metastázy,a následovala chemoterapie, v pěti dávkách . Metastázy se po té nerozšiřovaly ale nezmizely. Následovala silnější chemoterapie a to jsem měla dostat tři,
ale po druhé dávce mě začalo zlobit srdce-aritmie. To byl březen 2016. Od té doby mě nikdo onkologicky neléčí ,ani krev je nezajímá. Chodím pouze k internistce a praktické lékařce.
K Ústecké onkologii jsem zcela ztratila důvěru. Byla jsem pozvána na kontrolní CT koncem ledna 2017 a na konkrolu 20.03.2017. Krev nepotřebovali, jenom mi lékařka sdělila,že metastázy přibyly. Od několika lékařů na onkologii jsem slyšela o biologické léčbě ale zřejmě pro mě není možná. Já se cítím dobře,jím, spím ,zvládám domácí práce a tak jsem znechucena tím, že mám bez léčby čekat na smrt . Prosím tímto o pomoc.
Děkuji.
Galentová
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatických uzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chemoterapie může mít různou podobu: tablety podávané ústy, roztok nebo mast aplikovaná zevně na pokožku, aplikace do svalu, aplikace do žíly, aplikace do nádoru.
Nejčastěji je chemoterapie podávána infuzí, a to nitrožilně. Chemoterapeutik je více druhů a záleží na rozhodnutí lékaře, který konkrétní lék a v jaké formě bude podáván. Kromě druhu a rozsahu rakoviny záleží na celkové kondici pacienta, jeho dalších onemocněních a na užívaných lécích. Doba a intenzita chemoterapie se u jednotlivých pacientů liší v závislosti na předchozích skutečnostech.
V naší poradně s názvem KOMBINACE PRESTARIUM NEO A TENAXUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich Horák.
Mám dotaz zda je vhodné kombinovat léky na vysoký tlak , a to Prestarium neo a Tenaxum. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Společné úžívání léku Prestarium Neo a léku Tenaxum je možné. Na to, zdali je pro Vás tato kombinace vhodná, se budete muset poradit se svým kardiologem nebo praktickým lékařem, který přesně zná Váš zdravotní stav a může na tuto otázku nejlépe odpovědět.
Chemoterapie obvykle vede ke snížení počtu bílých krvinek, což činí pacienty náchylnějšími k infekcím. Toto snížení, známé jako neutropenie, je významným vedlejším účinkem, protože bílé krvinky, zejména neutrofily, jsou klíčové pro boj s infekcemi. Během období nejnižšího počtu bílých krvinek, obvykle 7–12 dní po chemoterapii, je riziko infekce nejvyšší.
Vliv chemoterapie na bílé krvinky
Chemoterapeutické léky cílí na rychle se dělící buňky, což bohužel zahrnuje i některé zdravé buňky, jako jsou bílé krvinky, zejména neutrofily.
Neutropenie
Když počet bílých krvinek, zejména neutrofilů, výrazně klesne, nazývá se to neutropenie.
Zvýšené riziko infekce
Neutropenie vážně zhoršuje schopnost těla bojovat s infekcemi, což činí pacienty náchylnějšími k různým onemocněním.
Období nadiru
Nadir je bod během chemoterapeutického cyklu, kdy je počet bílých krvinek nejnižší, obvykle do 7–12 dnů po podání dávky chemoterapie.
Zvládání nízkého počtu bílých krvinek
Lékaři často sledují počet bílých krvinek během chemoterapie a mohou upravit léčebné plány nebo předepsat léky, které pomáhají jeho zvýšení nebo prevenci infekcí.
Bezpečnostní opatření a léčba
Sledování známek infekce
Pacienti by měli být ostražití a sledovat příznaky infekce, jako je horečka, zimnice a neobvyklá bolest, a okamžitě je hlásit svému zdravotnickému týmu.
Hygienické postupy
Dobrá hygiena, jako je časté mytí rukou, je zásadní pro minimalizaci rizika infekce.
Dietní doporučení
I když žádná specifická dieta nemůže drasticky zvýšit počet bílých krvinek, udržování zdravé stravy s dostatečným množstvím bílkovin a vitamínů může pomoci celkovému zdraví a podpořit imunitní systém.
Léky
Léky jako filgrastim a pegfilgrastim mohou stimulovat produkci bílých krvinek a pomáhat předcházet nebo zkracovat období neutropenie.
Úpravy léčby
Pokud je počet bílých krvinek příliš nízký, chemoterapie může být odložena nebo dávkování upraveno tak, aby se umožnilo zotavení.
Stručně řečeno, ačkoli neutropenie vyvolaná chemoterapií zvyšuje riziko infekce, pečlivé sledování, preventivní opatření a lékařské intervence mohou pomoci zvládnout tento vedlejší účinek a minimalizovat jeho dopad na pacienty.
Obecná definice biologické léčby (biologická léčba v onkologii) je, že při biologické léčbě jde o nasazení léčiv, která nevznikají čistě „chemickou cestou“, na jejich vzniku se podílejí biologické procesy. Na druhou stranu se v žádném případě nejedná o léky vzniklé pouze biologickým, a tedy jakýmsi „přirozeným“ procesem.
Biologická léčba je v onkologii založena na tom, že se podaří zmapovat lidský genom. Ví se, kudy vedou cesty zhoubného signálu, který probíhá v nádorové buňce a který vede k jejímu bujení. Díky tomu je možné do konkrétních struktur buňky zasáhnout a tím zabránit přenosu daného signálu. Biologická léčba zabrzdí dráhy zmíněného přenosu. Buňka poté buď sama zanikne, nebo se zastaví její dělení. U pokročilejších nemocí se celý proces spíše zabrzdí a u dlouhodobé léčby je možné nádor kontrolovat. Plné vyléčení je možné jen u časných stadií, u pokročilých stadií je tolik zhoubných drah, že rakovinu nelze úplně vyléčit.
U biologické léčby se nevyskytuje úbytek bílých krvinek se zvýšeným rizikem infekcí, s pocity nevolnosti a pocity na zvracení, s vypadáváním vlasů a podobně, což je běžné u konvenční chemoterapie. U biologické léčby však může dojít ke zvýšení krevního tlaku. Nejčastěji se chemoterapie s biologickou léčbou kombinuje. Je pravděpodobné, že zaváděním nových léků se chemoterapie nebude užívat tak často, ale jsou některé typy nádorů, třeba nádory varlat, kde chemoterapie dovede úspěšně léčit a vyléčit. V současné době biologická léčba určité chemoterapie nedovede nahradit.
Indikace biologické léčby je závislá na onkologickém centru. Centra biologické léčby indikují individuálně buď tablety, nebo nitrožilní formu. Poté dojde ke schválení biologické léčby příslušnou pojišťovnou. Zatím je vše hrazeno ze zdravotního pojištění, protože jde o velmi nákladnou léčbu (jak získat biologickou léčbu). Otázkou je účast pacienta, protože cena u biologické léčby se pohybuje od 40 do 80 tisíc Kč měsíčně, což je dáno také tím, že vývoj léků je dlouhodobý a velmi náročný.
V naší poradně s názvem KOMBINACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kotikova.
Děkuji za radu ohledně kombinace léků,ano za radu,ano vím ,že zdravý pohyb je základ,jenže v současné době mé problémy s kolenem mě nedovuluji pohyb,těším to s ortopedem,
Bohužel již týden jsem nespala a opravdu si nevím rady... spánek chybí! Jsem opravdu zoufalá,prostě neusnu ať dělám co dělám...
Za případnou radu děkuji.
Eva Kotikova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tom případě se zkuste obrátit na svého ošetřujícího lékaře a požádejte ho o předpis na lék Trittico. Lék Trittico by mohl přesně vyřešit vaše problémy s depresemi i se spánkem. Jde o moderní lék s výbornými účinky poskytující úlevu při úzkosti, pocitech napětí, neklidu a právě při poruchách spánku. Lék je velmi dobře snášen a pro minimum nežádoucích účinků je vhodný pro starší pacienty. Tablety jsou uzpůsobeny k postupnému uvolňování účinné látky do organizmu, což přispívá k rovnoměrné hladině léčivé látky v krvi. Další výhodou je, že lék není návykový.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Nejčastějšími nádory močového měchýře jsou nádory z přechodného epitelu, takzvaného urotelu. Morfologicky se jedná o papilokarcinomy. Předstupněm nádoru močového měchýře je výskyt polypu v močovém měchýři. Častěji jsou postiženi muži a ročně je hlášeno asi 2 500 nádorů močového měchýře.
Příznaky rakoviny močového měchýře: krev v moči, potíže při močení, časté močení s malými porcemi moči, časté záněty močových cest.
Průběh rakoviny močového měchýře: V počátcích onemocnění jsou obtíže pacienta minimální. Nejčastějším příznakem je výskyt krve v moči – hematurie. Celkové příznaky jako nechutenství, hubnutí a chudokrevnost jsou již projevem pokročilého stadia onemocnění. Pacienti pozorují příměs krve v moči, která je obvykle bezbolestná a opakuje se. Krev je patrná v celé porci moči, tedy není jen na začátku nebo na konci močení. U části pacientů může dojít až k tvorbě krevních sraženin v moči, které mohou ucpat močovou trubici. Pacient nemůže močit, má akutní bolesti v podbřišku se silným nutkáním na močení. Na nádorové onemocnění močového měchýře může upozornit i laboratorní vyšetření moči, kdy příměs krve v moči není ještě pouhým okem viditelná. Výjimečně se onemocnění může projevit bolestmi v bederní krajině, které jsou vyvolány městnáním moči ve vývodném systému ledviny nad močovým měchýřem.
Léčba rakoviny močového měchýře: Léčebný postup závisí na rozsahu postižení močového měchýře, typu nádoru, věku pacienta a jeho fyzickém stavu. Základem je chirurgické odstranění nádoru, dále se uplatňuje radioterapie a chemoterapie. Malé povrchové nádory, které rostou dovnitř do močového měchýře, se odstraňují pomocí operačního endoskopu (ohebná hadice s kamerou a malými operačními nástroji). Někdy se podává po operaci chemoterapie přímo do močového měchýře. U pokročilých nádorů se odstraňuje část nebo celý močový měchýř. Urolog předtím s pacientem prodiskutuje možnosti náhrady močového měchýře, například náhrada střevem, vyústění močovodů na povrch těla nebo vyústění močovodů do konečníku.
Radioterapie se používá v některých případech místo chirurgického zákroku. Může se použít i v kombinaci s chemoterapií. Její výhodou je ponechání močového měchýře, který má zachovanou funkci rezervoáru moči. Komplikací ale může být takzvaná poradiační cystitida – zánět močového měchýře po ozáření. V některých případech vede až k následnému svraštění měchýře a ztrátě jeho funkce. Úspěšnost radioterapie je nižší než u chirurgické léčby.
Kombinace radioterapie a chemoterapie se využívá ke zlepšení účinku záření pomocí některých cytostatik. Tuto léčbu lze zvážit u pacientů, u nichž z nějakého důvodu nelze provést radikální operaci. Chemoterapie se využívá buď před chirurgickým zákrokem ke zmenšení nádoru a zlepšení operovatelnosti, nebo po odstranění nádoru k likvidaci zbývající nádorových buněk. Aplikuje se do žíly. Výjimečně přímo do močového měchýře.
