Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje
V naší poradně s názvem MONONUKLEOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minika.
kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete být klidná, nakažlivost u mononukleózy je velmi malá a dochází k ní prostřednictvím slin - líbání, pití z jedné sklenice, atd. V potravinách by asi bylo vhodnější používat roušku před ústa.
V období dospívání a dospělosti jsou příznaky výraznější a hrozí zde riziko následných zdravotních komplikací, pokud se k léčbě přistupuje nezodpovědně. Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. U přechozené mononukleózy může dojít ke zvětšení sleziny (která je dočasně po odeznění zánětu vždy křehčí), a tak se doporučuje vyvarovat se ještě po dobu 3 měsíců po uzdravení takzvaných kontaktních sportů (fotbalu, hokeje, džuda a podobně), které by mohly díky otřesům a nárazům vyvolat její dodatečné vážné poškození. Nedodržením doporučeného režimu se pacient vystavuje riziku opětovného propuknutí onemocnění s mnohem vážnějším průběhem.
Pacient získává po onemocnění doživotní imunitu vůči této nemoci (to znamená, že onemocnět může člověk jen jednou za život určitým typem mononukleózy). Přesto je někdy možné dostat ji znovu, pokud bude imunita oslabena.
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Dieta je hlavním lékem u tohoto onemocnění. Co jíst u mononukleózy je rozebráno v jednotlivých krocích.
Krok jedna – tekutiny
Prvotním krokem je zavodnění organismu, a to pomocí vody, šťáv a polévek. Tekutina se tak stane pro vás nepostradatelným pomocníkem při zvládnutí onemocnění. Takový čaj s citronem a medem je například klíčem ke zmírnění bolesti v krku.
Krok dvě – bílkoviny
Bílkoviny jsou ideální pro posílení imunitního systému, protože udrží zdravé a obnovy schopné buňky. Je důležité rozložit spotřebu bílkovin po celý den, aby hladina cukru v krvi zůstat stabilní a dodala energii organismu po celý den. Možnosti konzumace bílkovin jsou nekonečné a zahrnují potraviny jako kuřecí maso, ryby, vejce, hummus, tofu a další.
Krok tři – zdravé tuky
Při tomto onemocnění musíte ze svého jídelníčku vyloučit běžně používané tuky a nahradit je tuky zdravými. Mezi zdravé tuky patří i potraviny, které je obsahují, a to ořechy, semena, ryby a avokádo. Tyto obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají zmírnit zánět. Přidáním těchto potravin do jídelníčku podpoříte i imunitu a udržíte dobře fungující buněčné membrány, tolik důležité pro regeneraci.
Krok čtyři – zelenina a ovoce
Jíst syrové zdravé potraviny je ústředním aspektem u mononukleózové diety. Čerstvé ovoce a zelenina by měly být konzumovány ve velkém množství a tvořit většinu konzumovaných jídel. Ovoce a zelenina pomohou očistit organismus od toxinů a posílí imunitní systém. Vyhněte se zpracovaným potravinám a jezte čerstvé ovoce a zeleninu, navíc tento trend je „in“ i u lidí, kteří tímto onemocněním netrpí.
Krok pět – stop cukrům a sacharidům
To je asi na této dietě nejtěžší. Budete se muset vyhnout cukrům a potravinám, které je obsahují. Cukry podporují záněty, což může způsobit zhoršení stávajícího stavu. Bolest v krku, svalů a únava zesílí, pokud budete jíst bílý chléb, těstoviny nebo rýži. Také nekonzumujte sušenky, cereálie a cukroví, ty jsou pro vás při této nemoci také tabu, protože kvůli obsahu cukrů potlačují aktivitu bílých krvinek, které jsou hlavním bojovníkem ve zvládání mononukleózy. Konzumací cukrů byste si tedy zbytečně zamořovali organismus.
V naší poradně s názvem MRTVĚNÍ RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan potucek.
boli mne prava ruka.vrameni loket azapesti.pri praci u pocitace ,zacne mravenceni prstu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčiny bude třeba hledat v okolí hrudní páteře. Degenerativní změny na páteři mohou utlačovat nervy a to může způsobit tyto komplikace. Dále do seznamu možných příčin bude patřit způsob spánku - ležení stále na jedné straně a nevhodná podložka hlavy mohou způsobit tyto komplikace. Dále je to způsob posedu a přetěžování bolavé ruky - přenesení některých úkonů na druhou ruku. Bližší informace vám k tomu řekne lékař ortoped a neurolog.
Obvyklá léčba je rehabilitace, masáže a režimová opatření.
Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkových blan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.
Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
Úvodními projevy tohoto onemocnění jsou pocity únavy, nechutenství, bolest hlavy, bolest ve svalech, zimnice, pocení a zvýšená teplota.
Je třeba si uvědomit, že se zde nejedná o klasickou únavu, kterou člověk pociťuje po náročném dni, ale že jde o dlouhotrvající únavu, která člověku brání vykonávat i běžnou banální činnost (vstát z postele, dojít do koupelny). Zvýšená teplota může u některých lidí dosáhnout ve večerních hodinách i ke 40 ºC.
V okamžiku, kdy je nemoc plně rozvinutá, objevují se u pacienta tyto příznaky: vysoká horečka, povlaky na mandlích, zduřené lymfatické uzliny (dochází ke zduřování předních i zadních krčních uzlin i ke zduřování uzlin v tříslech i podpaží), tlak pod žebry (způsobují ho zvětšující se játra = hepatomegalie a slezina = splenomegalie), oteklá oční víčka, občas nažloutlé bělmo, tvorba zarudlých pupínků všude po těle. Bolení v krku, které je pro tuto dobu také typické, se podobá onemocnění anginou, protože ho doprovází bolení v krku, špatné dýchání i polykání.
Je důležité si uvědomit, že mononukleózu si člověk ve většině případů sám nevyléčí, návštěva lékaře je nezbytná. V prvním stádiu se často mononukleóza zaměňuje s angínou, a proto ji většina lékařů léči antibiotiky.
Často se zjistí, že se jedná o mononukleózu, až když nezabírají antibiotika na angínu. Že se jedná o mononukleózu se zjišťuje krevními testy, které se zaměřují na specifické protilátky. Signálem mohou být ale i zvýšené hodnoty u jaterních testů, jakou jsou ALT, AST, a testy na barvivo billirubin, nebo i testy na zmnožení mononukleárů, což je druh bílých krvinek. Dle jejich hladiny se dá stanovit, v jaké fázi nemoci se pacient nachází.
Jako ukázka některých projevů mononukleózy může sloužit tento odkaz: projevy mononukleózy.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Děkuji Vám za laskavou odpověď. Jsem svým způsobem ráda, že se ve shodujete s názorem mého lékaře. Znát správnou diagnózu je jistě základ. Na článek, který zmiňujete jsem již v minulosti narazila a pozorně si ho přečetla. Mohu zkonstatovat, že léčba nasazená mým lékařem již v průběhu loňského léta se prakticky shodovala s doporučenými léčebnými postupy popisovanými v článku. Bohužel, jak už jsem říkala, nemohu říci, že by se dostavil pozitivní výsledek, naopak jsem kromě projevů dermatitidy musela bojovat ještě s nežádoucími účinky zvolených kortikoidů. Proto jsem nabyla dojmu, že se možná můj lékař mýlí. Můj stav se naštěstí i přesto drží v poměrně únosných mezích. Rozhodně se nedá srovnat s projevy nemoci vyobrazenými v příloze článku. Lupy nejsou na první pohled viditelné a ustoupily i pocity neustálého svědění, pálení a kousání. Kdyby mi kvůli stavu mé pokožky soustavně nepadaly vlasy, dalo by se s tím vcelku bez problémů žít. Naneštěstí jsem za uplynulý rok přišla dobře o 75% svých vlasů a smířit se s tím, že by měl takový vývoj pokračovat je pro mě nemožné. Říkáte, že seboroická dermatitida má tedy i svou suchou podobu ve formě disseorey. Zdá se mi ale, že všechny přípravky určené k léčbě sebory, s obsahem zinku, selenu a kyseliny salycilové jsou určeny především na pokožku vyznačující se nadměrným maštěním, a při jejich použití pozoruji naopak zvýšené olupování. Mám za to, že bych potřebovala péči, která by kombinovala jak dostatečnou hydrataci, tak antimykotické a další účinky, zatím jsem ale na žádnou vyhovující nenarazila. Mohu se zeptat, jaký šampon byste doporučoval Vy ? Nebo myslíte, že je možné zůstat u přípravků, které jsem zmiňovala, typu Kelual od Ducray, či Kerium od LA Roche Possay apod. ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Rayleen, popište mi trochu blíže jak žijete, jak se odvíjí Váš běžný den od rána až do usnutí. Také bych Vás rád požádal o sdělení Vašeho věku. Dále je pro vaši pomoc důležité vědět co jíte a co z toho máte opravdu ráda. Bolí Vás někde na/ve Vašem těle? Trpíte únavou nebo stresem? Myslíte si o sobě, že jste ve svém životě šťastná, bez ohledu na Vaše problémy s dermatitidou a vypadáváním vlasů. Ptám se na tyto věci proto, že kožní projevy nikdy nebývají diagnózou samy o sobě, ale signalizují spíše skryté komplikace a ty je třeba objevit a léčit tělo jako celek, nejen Vámi zmíněné šupinky nebo vypadávání vlasů. Pokud souhlasíte, zkusme to takto anonymně rozebrat.
Všechny typy onemocnění mají společnou část léčby, kterou představuje dieta a pohyb.
Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha 3–6x denně. V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy. Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní. Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu rovněž přístroj glukometr, jimž je možné změřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykémii). Dietní opatření zahrnuje častý přísun potravy v malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat denní dávka 30g cukru a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou. Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Z toho důvodu nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou dlouhodobou činnost. Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky břišní nebo jejich buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy ostrůvky).
Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutný úbytek tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu. Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1 800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být množství bílkovin, jež by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den. Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků. Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).
Komplikace – mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.
Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, například hladovění, přespříliš cvičení, prodleva v jídle, alkohol apod. Tato komplikace se projevuje po
V naší poradně s názvem WARFARIN A BRUSINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Flídrová.flidrova marie @seznam.cz.
Dobrý den,slyšela jsem v radiu,že brusinky působí proti účinkum Warfarinu,který užívám na ředění krve.Můžete mi říci,zda podporují ředění krve a nebo působí proti.Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Flídrová, slyšela jste dobře, brusinky skutečně mohou způsobit zdravotní komplikace ve spojení s Warfarinem. Warfarin je lék na ředění krve, tak zvaný antikoagulant. Warfarin se používá k rozpuštění akutních krevních sraženin při hluboké žilní trombóze nebo plicní embólii. Preventivní užívání Warfarinu pak snižuje u rizikových pacientů vznik srdečního infarktu, či mozkové mrtvice v důsledku vytvoření krevní sraženiny v žilním pletenci. Do těchto rizikových skupin patří lidé s poruchou srdečního rytmu nebo s umělými srdečními chlopněmi, dále pacienti po prodělaném infarktu a také pacienti po chirurgických zákrocích, například po náhradě kyčelních či kolenních kloubů.
Warfarin je komplikovaný lék v kombinaci s ním nesmí být užíváno mnoho bylinných přípravků! Následující seznam doplňků stravy by NEMĚLY být užívány společně s Warfarinem, aniž by o tom nevědět váš ošetřující lékař.
Nebezpečné kombinace doplňků stravy s Warfarinem:
- Bromelain, který podporuje odbourávání tuků z problematických partií těla,
- Chlorella zelená řasa,
- Koenzym Q10,
- brusinky,
- šalvěj červenokořennou (dan šen),
- ženšen,
- dong quai,
- třezalka,
- pískavice řecké seno,
- ginkgo biloba,
- kajenský pepř,
- česnek,
- vitamín E,
- vysoké dávky vitamínu C.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
dobrý den.
manžel měl před půl rokem mozkovou příhodu.
Může letět letadlem( jedná se o 1 hodinu a půl.Může letět letadlem aniž by navštívil lékaře , a bral nějaké pilulky.
Děkuji Mitrusová
Jilemnice, 945.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po půl roce po IKTu je možné absolvovat cestu letadlem, ale je třeba před cestou navštívit lékaře a poradit se s ním o aktuálním zdravotním stavu. Během letu dochází k různým tlakovým anomáliím, které můžou uvolnit nové sraženiny, a ty můžou znovu ucpat cévy. Díky těmto tlakovým anomáliím hrozí u lidí, kteří prodělali mozkovou příhodu vážné komplikace během letu nebo i po něm. Proto nepodceňujte tuto záležitost a přesvěčte manžela, aby před cestou zašel ke svému nurologovi nebo alespoň k praktickému lékaři a svou cestu s ním prodiskutoval.
Jedním z následků může být i jaterní komplikace jako žloutenka, zvětšení jater a zvýšení jaterních testů. Úkolem diety v rekonvalescenci je odlehčit játrům jejich těžkou práci detoxikátora organismu a pomoci k lepší regeneraci. Jaterní dietu je možné doplňovat takzvanou hepatoprotektivní léčbou, například popíjet několik měsíců čaj z ostropestřce mariánského.
Při přecházení únavy po prodělané mononukleóze se u nemocného může naplno vyvinout takzvaný únavový syndrom, který jedince může na dlouhou dobu zcela vyřadit z normálního života.
Léčba infekční mononukleózy je jen podpůrná. Někdo se z onemocnění zotaví rychle, ale jiný pociťuje její následky ještě dlouhé měsíce po jejím prodělání, nejčastěji jde o únavu či oslabení imunity.
V naší poradně s názvem FUNKCE VARLAT DOTAZ??????? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minárik Štefan.
Levé varle mám větší, né kulaté jako pravé, takové jako rozbyté, nabo jak to nazvat. Při reprodukci mi to navadilo, ale teď mě to spíše překáží, skřípne se mi pod nohu a zbolí to. Musím jej jak se říká přehazovat. Někdy je citlivější jindy o něm nevím .
Děkuji za odpověď. Je mi již 67 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je normální, že levé varle je jiné než pravé. Také obvykle levé varle je v šourku umístěno níže než to pravé. V případě, že máte pocit jiného tvaru a nebo náhodné bolesti tak není hned třeba se znepokojovat nějakým závažným onemocněním. Je ale vhodné absolvovat vyšetření u urologa, který provede vyšetření varlat pomocí ultrazvuku a pohmatu. Vyloučí se tak jakékoliv testikulární komplikace a vy budete moci být v klidu, že máte mezi nohama vše v pořádku.
Většinou se vystačí s léčbou v domácím prostředí a s docházením na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Přestože se jedná o onemocnění virové, neexistuje zatím cílená léčba, ani antibiotika nejsou účinná. Podávají se tedy pouze léky ke zmírnění doprovodných projevů, tedy na horečku, kašel a rýmu. Vlastní léčba spočívá v klidu a dietě. Inkubační doba tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 4–6 týdnů a projevuje se podobně jako angína. Asi měsíc po infekci se zvětší uzliny, mandle a často také játra a slezina. Organismus je ohrožen především sníženou obranyschopností. Po léčbě je nutné dodržovat přísnou dietu.
Pokud má onemocnění vážný průběh, je nutná hospitalizace v nemocnici. Závažnou, byť mnohem méně častou komplikací bývají neurologické potíže, které připomínají zánět mozkových blan. Plicní komplikace mohou být velmi nebezpečné. Zvětšené uzliny na krku nebo kolem dýchací trubice mohou tlačit na dýchací cesty a způsobit jejich zúžení, nebo dokonce až jejich uzavření. Pokud nejsou dýchací cesty volně průchodné, dochází k udušení. Právě tato hrozba je důvodem pro hospitalizaci, aby v případě, kdy léky nezaberou, mohl být proveden chirurgický zásah.
Celková léčba mononukleózy trvá přibližně 6 měsíců. Minimálně 1 měsíc musí být pacient doma, následně 2–4 měsíce musí držet dietu, dále je nutné se ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Podle průběhu nemoci mohou některá stadia trvat i kratší dobu a za velmi příznivých podmínek může být mononukleóza vyléčena i za 3 měsíce.
Zhruba po půlroce diety a fyzického klidu je možné vrátit se k běžnému režimu. Mononukleóza v těle nezanechává následky, imunita je doživotní. Mononukleózu byste tedy neměli dostat více než jednou v životě. EBV sice v těle přežívá, ale organismus má již proti němu vytvořeny protilátky. Při oslabené imunitě může sice mononukleóza znovu propuknout, ale nikdy už nezaútočí v takové síle jako poprvé.
Nejlepší prevencí virových onemocnění, hlavně u dětí, je očkování. Vakcína proti mononukleóze je však zatím ještě ve stadiu klinického testování.
Vedle prevence možného onemocnění očkováním platí obecné zásady dodržování zdravého životního stylu a prevence nemocí, jako je dodržování osobní hygieny, otužování, sport a zdravá výživa.
V naší poradně s názvem PÁLENÍ MOČOVÉ TRUBICE U STARŠÍCH ŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den, chci se zeptat jen tak mezi nama.
moje kamaradka má takovi problem tam dole...
sverila se my stím a chci ji pomoc ma to takove ze kdyz jde na toaletu tak
ji to boli kdyz cura a pak je to takové ze potrebuje treba kazdych 10 minut
a dole ji to moc bolí a pali a je to hrozne nepříjemné. muzete nam poradit
co jto je nebo zda se treba nejedna jenom o naky zanet jedna pani znama nam
rekla ze to muzou bejt kvasinky ???? moc děkuji za odpoved nikol..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle vypadá spíše na přemnožení bakterií v močových cestách. Na léčbu jsou nutná antibiotika, která to do 10 dnů vyléčí. Je potřeba zajít s tím ke gynekologovi, aby udělal stěry z vaginální sliznice a nebo nechal vyšetřit moč. Když to necháte být, tak se to povleče, bude to dál bolet a hrozí další komplikace. Po skončení léčby pomocí ATB je vhodné užívat 1 měsíc Urinal a probiotika. Jděte s tím k doktorovi!
Nejčastěji se mononukleózou nakazí děti a mladiství, u starších lidí se vyskytuje poměrně ojediněle. Z hlediska nejrizikovější skupiny jedinců, kteří mohou chorobu přenášet, jsou to lidé často střídající partnery. U většiny dětí probíhá bez typických příznaků nebo jako běžné onemocnění horních cest dýchacích. Ve většině případů odezní onemocnění samo, a to i bez léčby. Je možné, že se klinicky neprojeví vůbec. Proběhlé onemocnění lze potvrdit na základě zjištění hladiny protilátek, která se v těle vytvoří po setkání s infekcí či po jejím prodělání. Hladina protilátek zůstává u 90 % naší populace prokazatelná.
Mononukleóza je infekční onemocnění, které vyvolává EBV (virus Epstein-Barrové). Tento virus se vyskytuje v lidských slinách a patří mezi nejčastější lidské viry. U většiny dětí probíhá infekce bez typických příznaků nebo jako běžné onemocnění horních cest dýchacích. Příznaky u dětí jsou často zastřené.
Virus mononukleózy se mimo jiné přenáší i infikovanými předměty, jako je zubní kartáček nebo špatně umyté nádobí, či kolující skleničky a lahve mezi více lidmi, kolující cigareta, ale i „krajíc chleba“. Nemoc lze tedy dostat i na veřejně přístupných místech (bary, restaurace, diskotéky, společenské akce). Mononukleóza postihuje hlavně žlázy s vnitřní sekrecí. Samotný průběh onemocnění není ani tak nebezpečný jako případné možné komplikace. V případě onemocnění u starších jedinců hrozí mnohem vyšší riziko případných komplikací než u mladší populace.
Příznaky při nástupu onemocnění:
únava
nechutenství
zimnice
zvýšená teplota
pocení
bolesti hlavy
bolesti ve svalech
Prvním příznakem bývá nejčastěji únava. Nejedná se však o únavu, jakou známe například po namáhavé práci či po sportu. Tento typ únavy lze přirovnat k takzvanému únavovému syndromu a může jedince zcela vyřadit na dlouhou dobu z normálního života.
Další příznaky jsou velmi často zpočátku přisuzovány méně nebezpečným chorobám, které mají podobné projevy (angína, těžší průběh chřipky).
Příznaky při rozvinuté nemoci:
vysoká horečka (38–40 °C) – rychlý vzestup až ke 40 °C, často bývá i dlouhotrvající
zarudnutí a bolest v krku, povlak na mandlích (jako u angíny – knedlík v krku, špatné polykání); někdy se na horním patře mohou objevit zarudlé mapy, které jsou vodítkem k odhalení nemoci
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
již měsíc mě trápí svěděnírukou od zápěstí až polokty. Byla jsem u lékaře, ale žádné zlepšení. po poškrábání pokožka pálí, jako tisíc jehliček. Co stím?
Předem děkuji
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinou takového svědění může být například prací prášek nebo nová aviváž. Pak také změna v kvalitě koupelové vody nebo pěny do koupele. Dalším spouštěcím faktorem může být alergická reakce na sezónní ovoce. Také náhle zvýšená hladina krevního cukru by mohla tyto komplikace se svěděním způsobit. Opravdu to nejde jednoznačně podle vašeho popisu určit. Pokud chcete radu co si na to můžete volně koupit, tak zkuste Claritine, ten vám pomůže utlumit to svědění. Ale pokud berete svůj zdravotní stav vážně, tak si zajděte na kožní, kde vám určitě poradí. Třeba zkuste i více různých lékařů, máte na to jako pojištěnec nárok.
Jaterní komplikace mohou být v rozmezí zvýšených jaterních testů až po vznik žloutenky.
Plicní komplikace mohou být někdy velmi vážné a představují pro nemocného největší riziko. Projevují se zvětšením uzlin nejen na krku, ale i kolem dýchací trubice, tlačí na dýchací cesty a tím způsobují jejich zúžení, nebo až uzavření. Pokud není na blízku odborná pomoc, může dojít k zadušení. Při nadměrně zduřelých uzlinách lékař doporučuje hospitalizaci, kde je nemocný pod kontrolou. V případě nutnosti je zapotřebí chirurgický zásah.
Neurologické komplikace jsou skutečně ojedinělé, může dojít k záchvatům (zvláště při vysoké horečce), někdy i k zánětu mozkových blan a podobně. I tady je důležitá včasná a účinná léčba, někdy i hospitalizace.
Krevní komplikace – dochází k poklesu počtu bílých nebo odumření červených krvinek. Je to jenom přechodný stav. Po určité době a léčbě se vše vrací k normálu.
V naší poradně s názvem PŘÍČINYČERVENÉ OČI . se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Pavlíková.
Mám červené oči dost často,a k tomu mi bolí jako když je mám těžké a musím je zavřít ,ale není to pořád.Tak Vás prosím co to způsobuje.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto červenání očí většinou souvisí s únavou a vysycháním slz. Na to je dobré upravit spánek, aby trval alespoň 7 hodin. Pak si během dne procvičit oči - zakoulet s nimi, podívat se do stran bez natáčení hlavy, také nahoru a dolu. Podívat se do dálky a pak na prst 20 cm od očí. Dobré je při těchto obtížích používat umělé slzy. Vyzkoušejte několik druhů umělých slz. Kdyby i přesto přetrvaly tyto komplikace, tak doporučuji navštívit očního lékaře, který vyšetří spojivky a oční víčka a přesně pak určí příčinu opakujících se červených očí.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY NEŠTOVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Konečná Monika.
S mou 6-ti letou dcerou jsme byli u lékaře jelikož se jí objevili na rukou na kloubech a předloktí bolestivé červené skvrny.Večer pak první neštovice na krku. Dnes ji v moči našli krev, CRP měla nízké, hodnota 8. Do dvou dnů se celá osypala. Večer měla 39,2 horečku.Můžou být u neštovic tak velké komplikace? Lékař má podezření na zánět kloubů a močových cest.Prosím napište pokud se vám něco podobného stalo. Díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
cirhózu jater (celková přestavba architektoniky jaterní tkáně, včetně cévního řečiště jater, s úbytkem funkční jaterní tkáně)
steatózu jater (ztukovatění jater)
nádory jater
zvýšené hodnoty GGT z mimojaterních příčin bývají při srdečním infarktu, selhání srdce, ledvin, onemocnění plic, cukrovce, zvýšené funkci štítné žlázy, zánětu či nádoru slinivky břišní
kouření, nadváha, snížení tělesné aktivity
působení některých léků (například fenobarbital, heparin, furosemid, fenytoin a jiné), které zvyšují hladinu GGT v krvi
V naší poradně s názvem HNIS VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája.
Jsem ve 24 týdnu těhotenstvý a když jdu na velkou na toaletním papířr mám krev s hnisem takovou čistou červenou krev s nažloutlým hnisem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
To se u vás asi objevily těhotenské hemoroidy. Při kakání vám prasknou a vyteče z nich krev a hnis na povrch hovínka, který pak vidíte. Tento problém byste měla konzultovat se svým gynekologem, protože může způsobit komplikace při porpdu i během těhotenství. Hemoroidy jdou snadno léčit zmrazením nebo chirurgickým odstraněním.
Petechie na patře a v ústech mohou být způsobeny kouřením, pak jde o takzvanou nikotinovou stomatitidu. Pokud se tento příznak objeví, je dobré navštívit svého stomatologa, který posoudí zdravotní stav a vyloučí závažnost onemocnění.
Patrová petechie bývá pozorována u streptokokové angíny, není patologická. Tyto hemoragické skvrny se mohou vyskytnout i u infekční mononukleózy, zarděnek, roseole, virové hemoragické horečce, trombocytopenie a patrového traumatu. Petechie na měkkém patře jsou hlavně spojeny s infekcí hltanu u streptokokové infekce. Rovněž dušení může být příčinou petechie. Petechie v oblasti úst vznikají v důsledku traumatu.
Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.
Nedostatek vitamínu C – lidé s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitamínu mají málo pevné krevní cévy, a tak je u nich riziko vzniku petechií vyšší.
Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal a podobně).
Vaskulitidy – jde naštěstí o poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.
Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak a podobně), silný přetlak nebo podtlak, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Obličejové petechie mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení, při kašli nebo při tlačení během porodu. Z násilných činů jsou petechie hlavy často přítomné po škrcení.
Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů. U dětí se může jednat i o banální virózy, vždy však musíme myslet na petechie dolních končetin, které jsou typické pro nebezpečnou meningokokovou infekci. Petechie bývají popisovány i u infekční endokarditidy, infekční mononukleózy a spály.
