KOMPLIKACE PO KOLONOSKOPII a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Kolonoskopie je vyšetření tlustého střeva pomocí flexibilní hadičky zakončené kamerou. Během kolonoskopie může dojít k narušení tkáně střeva a tím může docházet ke krvácení. Proto je důležité vždy vědět, jak naplánovat léčbu Warfarinem v období před a po konoskopii.
Jídelníček po kolonoskopii
Po kolonoskopii je důležité konzumovat lehká jídla, která nebudou způsobovat nadýmání a nebudou dráždit střevní stěnu pálivým kořením. U pacientů užívajících Warfarin je po kolonoskopii navíc ještě nedostatek vitamínu K. Pro jeho rychlé doplnění je nejlepší sníst potraviny s vysokým obsahem vitamínu K.
Mezi potraviny s vysokým obsahem vitamínu K vhodné po kolonoskopii patří:
spařené čerstvé listy hlávkového zelí (maximálně 3 velké listy);
spařené listy čerstvé kapusty (maximálně 3 velké listy);
čerstvá salátová okurka i se slupkou (maximálně 2 salátové okurky);
ledový salát;
rajčata, rajčatová šťáva.
Při konzumaci čerstvých potravin je důležité dbát na současný příjem malého množství zdravého tuku, protože vitamín K potřebuje tuk, aby mohl lépe vstoupit do metabolizmu. Postačí malá kávová lžička olivového nebo slunečnicového oleje společně s některou z výše uvedených potravin.
V závislosti na výkonu při kolonoskopii se přizpůsobí strava v dalších dnech. Pokud kolonoskopie probíhala bez invazivních zákroků (nebyla odebírána tkáň), tak není třeba dále žádná dieta, krom té co vyžaduje Warfarin. Pokud došlo při kolonoskopii k zákrokům, které narušily integritu tkáně, tak je třeba se v následujících dnech vyhnout těžkým, kořeněným jídlům a pokrmům, které mohou nadýmat. Proto se doporučuje týden dodržovat dietu, jak byla popsána pro dny před kolonoskopií - lehká snadno stravitelná jídla.
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s as
Ve svém příspěvku VYŽIVA DIABETIKA PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den
dotaz- manžel je diabetik 2 stupně, zítra podstupuje vyšetření kolonoskopií -Dnes při nástupu do zdravotnického zařízení "vyfasoval" cca 60 sáčku cukru jako stravu
na místo oběda svačin a večeře. Upřímně velmi se nad tím pozastavuji i když chápu ,že bez stravy mu hrozí hypoglykemie, ale tento způsob ve mě vyvolává opravdu údiv
prosím o vaši odpověd´ děkuji Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Vlasák.
Dobrý den,
jsem diabetik (6,8%). Těžko se vyprazdňuji, jak s inzulínem Toujeo, kdy naposledy?
Děkuji
Před provedením kolonoskopického vyšetření je třeba úplné vyprázdnění střeva. Pacient by měl být důkladně obeznámen s postupem přípravy střeva před kolonoskopií. Je nutná úprava stravy před kolonoskopií. Ta by se měla skládat z pití velkého množství speciálních vyprazdňovacích přípravků, například Moviprep – několikadenní čisticí dieta se skládá pouze z tekutin a laxativ, v některých případech může být před vyšetřením nutný klystýr pro důkladné čištění střev před kolonoskopií. Alkohol před kolonoskopií je zakázaný.
Před zákrokem musí pacient přesně dodržet pokyny lékaře, jinak může být příprava střev nedostatečná a vizualizace sliznice tlustého střeva může být zkreslena reziduální stolicí. V některých případech je proto nutné vyšetření opakovat nebo musí být provedeno méně přesné alternativní vyšetření namísto kolonoskopie. Většina léků, které pacient užívá, by neměla být vysazena.
Existují však určité typy léčiv, které by svými účinky mohly zasáhnout do průběhu vyšetření. Je tedy důležité sdělit lékaři, který kolonoskopii bude provádět, jaké léky pacient užívá a lékař posléze rozhodne, zda je nezbytné některá léčiva před vyšetřením vysadit. Aspirin, léky na ředění krve (například Warfarin), léky na léčbu artritidy nebo inzulín jsou příklady léčiv, u nichž je velmi žádoucí se o jejich užívání před kolonoskopií poradit s lékařem. Dále bude lékař vyžadovat informace o pacientových alergiích a závažných onemocněních, i těch, které zdánlivě s vyšetřením střev nemusí nijak souviset.
Lékař by měl být informován, pokud byla pacientovi v minulosti nasazena antibiotika před chirurgickým nebo zubařským zákrokem k prevenci infekčního onemocnění. Několik dní před kolonoskopickým vyšetřením se doporučuje vyhýbat se určitým druhům jídla, například jídlům s velkým obsahem vlákniny.
Ve svém příspěvku KOUŘENÍ PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, jakou dobu před vyšetřením kolonoskopie se nesmí kouřit?
Mám jít na ni v 9.20h.Můžu si ještě ráno zakouřit? Děkuji za odpověď Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Rechova.
Mám absolvovat kolonoskopii kvůli velkým vnitřním hemoroidům, které mi po stolici krvácí (čerstvá červená krev),ale po stolici mám bolesti kostrce, stydké kosti a konečníku. Ale ne vždy. Moje MuDr.Loveckova mě posílá na kolonoskopii,ale endoskop musela použít dětský, i tak mi střídaly slzy. Nedovedu si ani ve snu představit, že by do mně za živa něco strkali. Je možné nějak docílit kolonos.v CA?? A jak?? Klidně bych si CA zaplatila . Už 25 let mám vyhrez plotýnek, denně bolesti, už nemůžu bez neurolu spát, všechny minuty, pokud neusnu prožívám v bolesti. Nedám další bolest navíc...poraďte
.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny v průběhu několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo nebo si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně). Podává se kašovitá a šetřící dieta.
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient lačný a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem. Dietní opatření jsou individuální dle stavu pacienta.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při které se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprazdňování může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět i u nich kolonoskopii v průběhu hospitalizace, kdy lze tekutiny hradit parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie. Dietní opatření jsou dle stavu pacienta. Ve většině případů ovšem nejsou nutná.
V naší poradně s názvem JAK SE PŘIPRAVIT NA KOLONOSKOPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Olivová.
Nevím jak často se má chodit na kolonoskpii
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Od padesáti se chodí na kolonoskopii každých 5 let, to je prevence. Pokud je vyšší roziko výskytu nádoru, například výskyt karcinomu tlustého střeva v rodině, tak se může vyšetření provádět častěji.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny během několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo, případně si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně).
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1 000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient nalačno a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při níž se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprázdnění může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět u nich kolonoskopii během hospitalizace, kdy se tekutiny nahrazují parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie.
Po výkonu může být stolice řídká, ale mělo by docházet k rychlé úpravě do normy.
Do střeva, které je po projímadlu prázdné a někdy může být i k sobě „přilepené“, se musí vehnat vzduch, což může způsobovat nepříjemné pocity, pro někoho až křečovité. Břicho pacienta bývá při vyšetření nafouknuté, protože se musí přes přístroj do střeva vhánět vzduch, aby se získal co nejlepší obraz. To však může vyvolávat tlak, někdy až bolest. Tu vyvolává i přechod přístroje přes určité úseky tlustého střeva, zejména přes esovité kličky (sigma) nebo jiné úseky tlustého střeva, kdy dochází k tahu za okruží – blánu, kterou je střevo přirostlé k pobřišnici.
V případě, že šlo jen o klasickou kolonoskopii, je po vyšetření doporučeno jít na toaletu, kde byste se měli snažit vypustit plyny vehnané do střeva. Po vyšetření je vhodné pobýt asi 20–30 minut v čekárně nebo ve sledovací místnosti zdravotnického zařízení. Pokud již pacient necítí výraznější tlak v břiše či bolest břicha a jiné potíže, jako je průjem, může odejít domů, případně se nechat odvézt v doprovodu blízké osoby. Doprovod a odvoz se v každém případě doporučuje, pokud pacient absolvoval vyšetření v celkové anestezii. Po kolonoskopii se doporučuje začít konzumovat lehce stravitelná jídla a další stravu přidávat postupně.
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Komplikace v průběhu kolonoskopie jsou vzácné a obvykle nepodstatné, zvláště proto, že kolonoskopii obvykle provádí lékař, který je na kolonoskopická vyšetření specializován a má tak s nimi velké zkušenosti. V místě biopsie nebo odstraněných polypů může dojít ke krvácení. Běžným projevem může být krátkodobá bolest břicha nebo plynatost.
Krvácení po vyšetření ve většině případů bývá pouze malé a lokalizované a může být kontrolováno kolonoskopem. Potřeba transfúze či chirurgického zákroku v průběhu kolonoskopie je velmi neobvyklá. Ještě mnohem méně častá je perforace nebo protržení střevní stěny během vyšetření, ale ani tato komplikace většinou nevyžaduje chirurgický zásah.
Další potenciální komplikací může být reakce na podávaná sedativa nebo lokalizované podráždění žilní stěny v místě zavedení intravenózního vstupu, kudy je medikace podávána. Dále je možný výskyt komplikací v důsledku existující choroby srdce či plic. Incidence všech těchto komplikací dohromady je ale menší než jedno procento případů. I když je výskyt komplikací velmi vzácný, je důležité, aby pacient rozpoznal jejich počáteční příznaky a dostavil se k lékaři nebo na pohotovost v co nejkratším časovém úseku.
Lékař, který prováděl kolonoskopii, by měl být informován a výskytu komplikací zvláště v případě, kdy si pacient stěžuje na velkou bolest v břišní oblasti, krvácení z rekta v množství větším než polovina hrnečku nebo v případě výskytu horečky a zimnice. Kolonoskopie je ta nejlepší dostupná metoda k detekci, diagnostice a k léčbě abnormalit vyskytujících se v tlustém střevě.
V naší poradně s názvem MRTVĚNÍ RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan potucek.
boli mne prava ruka.vrameni loket azapesti.pri praci u pocitace ,zacne mravenceni prstu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčiny bude třeba hledat v okolí hrudní páteře. Degenerativní změny na páteři mohou utlačovat nervy a to může způsobit tyto komplikace. Dále do seznamu možných příčin bude patřit způsob spánku - ležení stále na jedné straně a nevhodná podložka hlavy mohou způsobit tyto komplikace. Dále je to způsob posedu a přetěžování bolavé ruky - přenesení některých úkonů na druhou ruku. Bližší informace vám k tomu řekne lékař ortoped a neurolog.
Obvyklá léčba je rehabilitace, masáže a režimová opatření.
Pacient po kolonoskopickém vyšetření zůstává v místnosti na pozorování, dokud nevymizí efekt podaných sedativ, což je přibližně hodinu až dvě po ukončení vyšetření, nejčastější bývají bolesti břicha po kolonoskopii. Pacient po podání sedativ nesmí řídit, a to ani v případě, že se cítí plně bdělý. Pacientovy reflexy a soudnost mohou být v důsledku sedativ narušeny po celý zbytek dne. Je tedy nebezpečné, aby pacient v den vyšetření řídil, obsluhoval stroje nebo činil důležitá rozhodnutí. Je možné, že po kolonoskopii bude pacient pociťovat křeče nebo nadýmání v břiše (plynatost po kolonoskopii), které ale přejdou po uvolnění střevních plynů. Pacient by měl být schopný po návratu domů přijímat potravu.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Včasná diagnóza znamená lepší šanci na přežití a trvalé vyléčení, které je podle odborníků snadnější, dokud nádor zasahuje pouze sliznici a podslizniční oblast. V případě, že proniká do mízních uzlin a mikrometastázy se už krevním oběhem dostaly i do dalších orgánů, je situace horší, neboť tento druh rakoviny nereaguje dobře na chemoterapii. Umístění nádoru má i další význam. Zatímco napadené tlusté střevo lékaři odstraňují bez trvalých následků pro pacienta, u rozsáhlejších nádorů na konečníku operace častěji končí umělým vývodem. Umělý vývod je krajním řešením, k němuž lékaři přistupují jen ojediněle.
Je-li test na rakovinu tlustého střeva pozitivní, je důležité provést detailnější vyšetření pomocí kolonoskopie. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Provádí se pomocí ohebné sondy (endoskopu) o průměru 11–13 mm. Obraz je přenášen digitálně, vyšetření trvá přibližně 30 minut. Před provedením vyšetření je třeba střevo očistit speciálním roztokem. Doporučuje se týden před kolonoskopií nejíst potraviny s nestravitelnými složkami, jako je například ovoce a zelenina s pecičkami, celozrnné pečivo a podobně. Alespoň 3–4 dny před kolonoskopií je vhodné jíst převážně dobře stravitelnou stravu – rýži, těstoviny, bramborovou kaši, jogurty. V průběhu přípravy projímadlem den před kolonoskopií vypijte navíc co nejvíce dalších tekutin (ideálně 3 litry). Ráno před kolonoskopií pijte výhradně čiré tekutiny – vodu, ovocné čaje. K tomuto vyšetření je potřeba přinést výsledky krevního obrazu, včetně počtu krevních destiček a testů srážlivosti krve – Quickova času (INR) a APTT. Tyto výsledky nesmí být starší než 14 dní. Požadovaná vyšetření zajistí ošetřující lékař.
Dlouhodobě užívané léky, zejména medikamenty na srdeční činnost, krevní tlak či psychofarmaka, doporučujeme nevysazovat a užít je ráno před vyšetřením. Léky typu vitamínů a potravinových doplňků lze bez problémů užít po vyšetření. Pro vyšetření je nutno neužívat léky ovlivňující srážlivost krve, jako je warfarin či heparin. Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Anopyrin, Acylpyrin, Godasal) je doporučené vynechat asi 3–5 dní před vyšetřením. O lécích, které užíváte, informujte lékaře provádějícího vyšetření a o jejich případném vysazení či omezení se vždy poraďte s lékařem, který je předepsal. Lékaře provádějícího vyšetření nezapomeňte informovat také o případných alergických reakcích na léky a o závažných onemocněních, pro která jste léčen.
Těsně před vyšetřením vám bude podána injekce se sedativem a analgetikem (lékem proti bolesti), která zamezí vnímání nepříjemných pocitů při vyšetření. Jakmile budete v poloze na levém boku, lékař zavede p
Při kolonoskopii se vyšetřuje někdy i střevo tenké a je nutné střeva před samotným vyšetřením důkladně pročistit a zbavit je všech zbytků. Aby vyšetření proběhlo maximálně hladce, rychle a bez problémů, je důležité striktně dodržovat rady lékaře včetně správné diety před samotnou kolonoskopií. Obvykle se doporučuje dieta 5 až 7 dní před vyšetřením. Výsledkem by mělo být opravdu čisté tlusté střevo. Kromě diety bývá pacientům doporučeno vhodné projímadlo nebo klyzma, které pomůže dokončit očistu střeva jeden den před vyšetřením. Není-li příprava střeva dostatečná, je vyšetření komplikované nebo jej nelze provést vůbec a musí se opakovat. To samé platí pro případ, že pacient dietu nedrží vůbec.
Kolonoskopie pomáhá vyšetřit tlusté střevo, odhalit příčinu potíží a stanovit diagnózu (vředy, polypy, zánět, hemoroidy, karcinom a jiné), případně provést menší zákroky (například odstranění polypů, provedení biopsie a podobně). Včasné vyšetření tlustého střeva může dokonce zachránit život.
Dietě před kolonoskopií se hodně podobá takzvaná bezezbytková dieta, jejíž součástí jsou zakysané mléčné výrobky. Bezezbytková dieta není o zbytcích na talíři, ale týká se zbytků, které zůstávají ve střevech a škodí celému trávicímu traktu. Bezezbytková dieta se zaměřuje na očistu střev. Primárně ji drží lidé, které trápí chronický zánět tlustého střeva, Crohnova choroba, střevní neprůchodnost či častý průjem. Jako každá dieta má i ona řadu pravidel a omezení, které je třeba dodržet. Důraz je kladen na lehce stravitelnou stravu s nízkým obsahem tuků a nadýmavých potravin. Zároveň obsahuje více bílkovin oproti běžné stravě. Platí, že strava při bezezbytkové dietě nesmí trávicí trakt dráždit a zanechávat v něm nestrávené zbytky. Nevhodné jsou také potraviny bohaté na hrubou vlákninu. Hlavním cílem diety je zbavit střeva všech nestrávených zbytků.
Potraviny, které jíst můžete:
libové maso s nízkým obsahem tuku – kuřecí, krůtí, telecí a hovězí, vepřové medailonky, králičí, jehněčí a podobně
ryby – sladkovodní i mořské druhy s nižším obsahem tuku – pstruh, štika, kapr a jiné
vařená či dušená šunka, dietní párky
tuky – hlavně rostlinné, občas máslo
mléčné a zakysané výrobky – jogurty bílé i ovocné, tvaroh, kefír, podmáslí, jogurtová mléka, tvrdé sýry, pribináček, termix, tvarohové sýry (lučina, gervais)
vajíčka – maximálně 1 denně a tepelně upravené
brambory, bramborová kaše, halušky, noky
obiloviny – těstoviny, rýže, kroupy
minimálně den staré pečivo, občas piškoty, suchary, může být i vánočka
zelenina – pouze vařená nebo dušená mrkev, dýně, celer a petržel ve vývaru, velmi vhodný je špenát a hlá
V naší poradně s názvem ŽALUDEČNÍ KŘEČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Řezníková.
Několik let občas /dříve třeba jednou za rok či dva, v poslední době cca jednou za měsíc,,mně postihne křeč . myslím, že v žaludku. Cítím tíhu a jakési sevřené - moje lékařka mi dala Nospu, která zabere během pěti, max. deseti minut. Cítím, jak se křeč uvolňuje ..... a mohu jíst následně cokoliv. Zatím jsem nevypozorovala, zda to mám po nějakém jídle, ale někdy se mi zdá že po mléku, jindy po syrové cibuli...... Alergie na cokoliv nebyla zjištěná, kolonoskopii jsem absolvovala cca před třemi lety, nezvracím, mám žlučníkový kámen, ale netrpím záchvaty.
Poradí mi někdo, kdo má stejný problém? Díky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle toho co píšete to vypadá, že u vás dochází k náhlým kolikám ve žlučovodu. Váš žlučníkový kámen se zvětšuje a dráždí okolní tkáně, proto tyhle problémy přicházejí čím dál častěji. I to, že vám na to pomáhá lék No-Spa, svědčí pro tuto hypotézu. Doporučil bych vám, abyste se zaměřila na svůj žlučník a nechala se vyšetřit alespoň ultrazvukem, nejlépe pak magnetickou rezonancí. Dobré by bylo takto vyšetřit celou dutinu břišní. Podle výsledků bych pak doporučoval se všeho nepotřebného v těle zbavit, tedy i toho kamene ve žlučníku. O zmíněné vyšetření můžete požádat u svého praktického lékaře nebo u specialisty gastroenterologa.
Je velice důležité vědět, co můžete jíst před kolonoskopií, aby bylo střevo zcela čisté, je třeba věnovat pozornost procesu čištění. Procesu čištění můžete pomoci tím, že 4 dny před procedurou budete jíst jen lehká jídla. Lékaři doporučují potraviny s nízkým obsahem vlákniny, které jsou snadno stravitelné a rychle opouštějí váš zažívací systém. Neznamená to ale, že musíte hladovět, Jezte lehká jídla v takovém množství, abyste byli dostatečně zasyceni. Pokud užíváte léky, které vyžadují konkrétní dietu, jako je například Warfarin, konzultujte tento postup se svým lékařem.
Mezi lehká jídla patří:
Bílý chléb, těstoviny a rýže;
Dobře uvařená zelenina bez slupky;
Ovoce bez slupky nebo semen;
Libové maso, kuře nebo ryby;
Vejce.
Nevhodné potraviny před kolonoskopií:
Semena, ořechy nebo popcorn;
Tučná jídla;
Tvrdé maso;
Celá zrna;
Syrová zelenina;
Ovoce se semínky nebo slupkou;
Kukuřice, brokolice, zelí, fazole nebo hrách.
Rovněž byste 4 dny před vyšetřením měli přestat užívat vitamíny nebo jiné doplňky stravy. Zeptejte se svého lékaře, zda a kdy byste měli přestat užívat pravidelně užívané léky na předpis a jakékoli volně prodejné protizánětlivé léky nebo léky na ředění krve.
Ve svém příspěvku ŽLUTÁ STOLICE PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,
již přes rok mám v kuse žlutou stolici. Trápí mě to z toho důvodu, že dříve jsem neměl bolesti, teď se objeví bolesti břicha, v noci se občas budím a občas se ve stolici objevují kousky nestráveného jídla. Snažím se jíst zdravě, hlavně hodně zeleniny, maso a nic tučného, ovšem ani to mi nepomohlo. Nevíte prosím, čím by to mohlo být. Na gastroskopii jsem byl, ale nic mi nenašli. Teď mám jít na kolonoskopii, ale to je až za dva měsíce, tak se chci jen zeptat, jestli to není třeba tím, že mi chybí nějaké vitamíny, či co by jste mi doporučil.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamil.
Já bych v tomto případě hledal příčinu ve žlučníku a nebo ve slinivce břišní. Vitamíny zde nebudou hrát velkou roli.
Warfarin je lék, který vyžaduje dodržování dietních opatření týkajících se stabilního příjmu potravin s vitamínem K. Pacient s léčbou Warfarinem musí každý den sníst potraviny, které mu dodají stanovené množství vitamínu K. Před kolonoskopií je však zapotřebí dodržet půst, a den před vyšetřením se nesmí jíst vůbec nic, aby se střevo mohlo vyčistit a lékař mohl dobře vidět na střevní stěnu. Pokud lékař nedoporučí přerušení léčby Warfarinem, tak je třeba stále dodržovat příjem potravin s vitamínem K s dodržením podmínek pro dietu k vyčištění střev. Dieta k vyčištění střev začíná čtvrtý den před kolonoskopií, kdy je třeba konzumovat jen snadno stravitelnou stravu. Pro pacienty s Warfarinem a nutným příjmem vitamínu K to znamená, že by měli jíst snadno stravitelná jídla s obsahem vitamínu K.
Mezi lehká jídla s obsahem vitamínu K patří:
bramborová kaše;
rajčatová šťáva;
okurkový salát z oloupaných okurek bez smetany;
šťáva z okurek;
šťáva z kysaného zelí;
brokolicový krém;
špenátový protlak;
zeleninový vývar;
hráškový krém;
jablečné pyré.
Den před kolonoskopií již není možné konzumovat žádné jídlo, jen pít čiré tekutiny (nápoje, vývary skrze které je vidět). V tomto dni již není jednoduché přirozeným způsobem dodržet příjem vitamínu K z přírodních zdrojů.
Přírodní čiré tekutiny s obsahem vitamínu K:
šťáva z okurek;
šťáva ze zelných listů;
šťáva z kysaného zelí.
Existuje zde také možnost doplnit vitamín K pomocí doplňku stravy s obsahem vitamínu K. Příjem vitamínu K během jednoho dne by měl být 120 mikrogramů pro muže a 90 mikrogramů pro ženy. Vzhledem k tomu, že jde pouze o jeden den, tak není tolik nebezpečné, když nastane jednodenní výkyv v příjmu vitamínu K.
V naší poradně s názvem NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obstarejte si výsledky posledního vyšetření CT břicha a obraťte se na jiného gastroenterologa. O pomoc s nalezením gastroenterologa můžete taktéž požádat svého praktického lékaře.
O přerušení léčby Warfarinem z důvodu plánované kolonoskopie musí vždy rozhodnout lékař, který vede léčbu Warfarinem. Musí zde zvážit a vyhodnotit rizika, která sebou nese případné přerušení léčby a rizika krvácení z plánovaného výkonu. Warfarin je lék, který brání vzniku sraženin a umožnuje tak žít pacientovi delší život. Zároveň Warfarin zesiluje krvácení. Pacient, kterému byla doporučena kolonoskopie, musí vždy informovat lékaře, že užívá Warfarin. Lékař pak rozhodne, jaké úkony při kolonoskopii provede. Pokud se jedná o pouhé prohlédnutí střev, tak je zde riziko krvácení jen nízké a léčba Warfarinem se přerušovat nemusí. Pokud jde o kolonoskopii, při které bude docházet k odebrání tkáně, tak zde již musí přijít na řadu rozhodnutí lékaře vedoucí léčbu Warfarinem a jeho plán na přizpůsobení dávkování Warfarinu. Obvyklá doba přerušení léčby Warfarinem je pět dní před plánovanou kolonoskopií.
Ve svém příspěvku NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
děkuji za odpověď, jen bych chtěla upřesnit,synovi je 42 roků. Z vaší odpovědi vyplývá, že se jedná oneprůchodnost tlustého střeva-zvětšené břicho, neodchází plyny, stolice- ale kam se ještě obrátit, když mu v nemocnici v Boskovicích loni v dubnu, kde byl hospitalizován, diagnostikovali divertikulózu,v Brně letos v lednu těžkou divertikulózu a gastroenterolog , který mezi oběma vyšetřeními provedl kolonoskopii ,gastroskopii, tvrdí, že je zdráv?? J á jsem přesvědčená, že při vyprázdnění a vyčištění střeva a úplném splasknutí ty divertikly mohl přehlédnout? Mám o něj strach, vždyť v prosinci to vypadalo, že ty bolesti už nevydrží a nikdo nepomohl- doporučili mu bezlepkovou dietu alergii na lepek nemá!
Pokud nebyl při kolonoskopii proveden žádný léčebný zákrok, není třeba stravu nijak omezovat. Tudíž není nutná kašovitá či tekutá strava. V případě, že byl například snesen polyp, tak se obvykle doporučuje tekutá dieta po dobu asi 24 hodin. Uvedené opatření má dle zkušeností především význam pro lepší přehlednost ve střevě v případě komplikace (například krvácení). Některá zdravotnická zařízení doporučují normální dietu ihned po odeznění sedace.
Pokud byla kolonoskopie provedena pouze jako diagnostická metoda a nebyl při ní proveden žádný zákrok, není třeba omezovat se ve stravování po kolonoskopii. Samozřejmě byste měli přijímat potravu s ohledem na to, že jste nějakou dobu nejedli. Proto není vhodné si hned dávat něco smaženého, mastného či jinak těžkého do žaludku.
Den po kolonoskopii se doporučuje konzumovat pouze dietní stravu, jiná opatření nejsou nutná. Pacienti s analgosedací by měli mít zajištěn doprovod domů. Pokud je pacient bez komplikací, strava se neupravuje.
